ž Vojnový záslužný kríž 2.triedy s memi + miniatúra, kríž s miniatúrou pochádza od bývalého vojaka Wehrmachtu z Viedne.Odznaky sa našli na pôvodnej uniforme v pivnici majitea.!! 100% Original
Tzv. ád Váleného záslužného kíže (Der Orden des Kriegsverdienstkreuzes) dále jen VZK byl založen výnosem íšského kanclée A. Hitlera ze dne 18. 10. 1939. Úel jeho vzniku je nejlépe patrný z výatku z tohoto výnosu: Jako symbol uznání za zásluhy v nám vnucené válce, které nemohou být ocenny Železným kížem, zakládám ád Váleného záslužného kíže. Svými tídami a barvami stuhy se opíralo toto vyznamenání o Železný kíž. VZK byl založen ve dvou tídách s mei a bez me. Verze s mei byla udlována za vynikající zásluhy pi nasazení ohroženém nepátelskými zbranmi nebo za vynikající zásluhy pi vojenském vedení války (mohla jej tedy obdržet osoba, která pišla do styku s ozbrojeným nepítelem v zázemí, tedy ne pímo pi frontovém boji, nap. za boj s partyzány i teroristickými jednotkami, výsadkái apod. VZK s mei byli nap. vyznamenáni všichni vojáci, kteí se osvdili v boji s pachateli atentátu na R. Heydricha v kostele sv. Cyrila a Metodje v Praze). VZK s mei bylo proto také astým vyznamenáním píslušník gestapa, zamených proti domácímu odboji. Verze bez me byla udlována za vynikající zásluhy pi plnní jiných válených úkol, pi nmž dotyný nepišel do styku s nepátelskými zbranmi. VZK s mei i bez me byl stejn jako Železný kíž založen ve dvou tídách, popsaných v dalším textu. Po smrti vyznamenaného nebyla povinnost VZK vracet, zstal píbuzným v upomínku na jeho držitele.
Poátek udílení VZK byl Hitlerem stanoven na leden 1940. Od 20. 2. 1940 zaaly být vyizovány první návrhy na vyznamenání. Z ustanovení o udílení vyplývá, že udlení jednotlivých tíd VZK bylo závislé pouze na konkrétních zásluhách a nemlo vztah k píslušné služební hodnosti. Výjimen mohl být udlen VZK 1. t. bez pedchozího vlastnictví VZK 2. t. V tchto pípadech, podmínných opravdu vynikajícími zásluhami, byly udleny ob tídy najednou. Pokud byl nositel VZK bez me pozdji vyznamenán VZK s mei, bylo mu povoleno nosit pouze verzi s mei. Držitel VZK s mei však již následn nemohl být vyznamenán VZK bez me. Pokud byl jediný lovk vyznamenán VZK i Železným kížem, nebyl povinen jedno z vyznamenání odložit a mohl nosit ob. Pro udlení VZK pipadal v úvahu každý píslušník Wehrmachtu a jeho pidružených složek, NSDAP a jejích pidružených složek, stejn jako píslušníci komunálních zásobovacích podnik, zemdlci, horníci atd. V dodatcích zakládajícího ustanovení je doslova uvedeno: Pro udlení picházejí v úvahu: všechny týlové jednotky pozemní armády, všechny služebny, které se nepodílí bezprostedn a rozhodn na vojenském velení stejn jako píslušníci záložních armád. Dále je zde zdraznno: VZK je plnohodnotné vyznamenání a ne žádný masový upomínkový odznak, nejde rovnž o žádnou náhradu za chybjící Železné kíže. Smyslupln o tom vypovídají úzce pojaté pedpoklady pro udlení obou tchto vyznamenání, jen je nutno pedpoklad statenost v boji s nepítelem (pro Železný kíž) nahradit pojmem vynikající zásluhy pro vedení války (pro VZK). Udlování VZK ženám nebylo pvodn plánováno, nebo pro ženské osoby je urena Válená záslužná medaile (viz níže) pípadn Vyznamenání za péi o národ (Ehrenzeichen für Deutsche Volkspflege). Toto ustanovení bylo v únoru 1941 zmírnno. Od tohoto data mohly být ve zvláštních pípadech vyznamenávány VZK, avšak pouze bez me, také ženy. Na základ výnosu Vdce ze dne 27. 7. 1943 mohly být ženy ve výjimených pípadech dekorovány i VZK s mei. Bhem války bylo udleno: cca. 450.000 VZK 1. t. s mei cca. 92.000 VZK 1. t. bez me cca. 6.000.000 VZK 2. t. s mei cca. 2.000.000 VZK 2. t. bez me
Válený záslužný kíž 1. tídy Avers: Jedná se o Maltézský kíž s hladce lemovanými vykrojenými rameny, vyplnnými zrnnou plochou. Uprosted je umístn medailon se svastikou, lemovaný vncem z dubových ratolestí a protknutý dvma mei (pouze u VZK s mei). Revers: Bez výtvarného zpracování, opaten upínací sponou, závs dle výrobce. Existují znaené i neznaené exempláe. Existují znaení pouze íslem výrobce i zkratkou L/. Kíže jsou znaeny bu na jehle nebo na reversové ploše kíže.
Bylo vyrábno i upevnnípomocí šroubu a velké kulaté zarážky.
Miniatury: 9 a 16 mm na etízku i špendlíku. 9 a 16 mm miniatura k VZK 1. t. bez me 9 a 16 mm miniatura k VZK 1. t. s mei Miniatury: 9 a 16 mm na etízku i špendlíku. 9 a 16 mm miniatura k VZK 1. t. bez me a 16 mm miniatura k VZK 1. t. bez me 9 a 16 mm miniatura k VZK 1. t. s mei 9 a 16 mm miniatura k VZK 1. t. s mei
Etuje k VZK 1. t. bez me
LDO etuje k VZK 1. t. s mei
Etuje k VZK s mei s dvma druhy potisku Etuje: VZK 1. t s mei i bez me byly pedávány v erné, bíloern i ern polstrované etuji, na víku opatené dvma druhy emblému píslušného VZK. Dalším typem je tzv. LDO etuje s potiskem LDO (Leistungsgemeinschaft Deutscher Ordenshersteller) na horní ásti i vnitním polstrování víka. Materiál: Postíbený tombak, postíbený zinek, i vzácn masivní stíbro o ryzosti 800/1000 (v tomto pípad jsou kíže opateny puncovní znakou). Vlivem použití nekvalitních materiál bhem posledních let války docházelo k snadnjšímu setení postíbení. Výrobky z tohoto období tedy mohou mít šedavý nádech. Existovalo i látkové vyšívané provedení.
K VZK 1. t. byl pedáván udílecí dekret. Existuje velké množství výtvarných zpracování. Zpsob nošení: 10. 8. 1940 bylo OKW (Oberkommando der Wehrmacht) poprvé vydáno naízení o zpsobu nošení VZK. Na jeho základ byl VZK 1. t. nošen na levé stran uniformy, stejn jako Železný kíž 1. t. V pípad, že byl dotyný nositelem obou vyznamenání, musel nosit VZK pod Železným kížem.
Válený záslužný kíž 2. tídy Avers: Stejný jako u VZK 1. t. Revers: Stejný jako avers, jen uprosted stedového medailonu je plastický letopoet s rokem založení ádu VZK 1939. Existují exempláe znaené íslem výrobce na kroužku i bez tohoto znaení.
Stuha: Stedový 13 mm široký pruh, po stranách lemovaný smrem od stedu jedním bílým a jedním erveným 4 mm pruhem. Stuha je provleena kroužkem, pipevnným na vrchním ramenu kíže.
LDO etuje k VZK 2. t. s mei
Udílecí sáek k VZK 2. t. bez me Udílecí sáek k VZK 2. t. s mei
Etuje: VZK 2. t. byl p edáván vzácn v zemit hn dé etuji s erveným polstrováním opat ené na vn jší i vnit ní stran víka zkratkou LDO, mnohem ast ji však v papírovém sá ku opat eném na p ední stran názvem vyznamenání ve švabachu. Materiál: VZK 2. t. byly vyráb ny z pobronzovaného zinku i z masivního bronz. Poznámka o zašedlosti pozd jších výrobk vlivem nekvalitních materiál platí i pro VZK 2. t. Existovalo i látkové vyšívané provedení. VZK 2. t. na lišt ( Große Feldspange )
VZK 2. t. s mei provleený celý knoflíkovou dírkou
Malá stužka k VZK 2. t. s mei
Nošení VZK 2. t. ve form stuhy provleené knoflíkovou dírkou Zpsob nošení: VZK 2. t. se vtšinou nosil pouze ve form stuhy provleené dírkou pod knoflíkem uniformy nebo jako malá stužka nad levou kapsou tzv. Kleine Feldspange (v pípad VZK s mei doplnná malými bronzovými pekíženými mei). Pi slavnostních píležitostech byl pak nošen celý, pipevnný na lištu nad levou kapsou (tzv. Große Feldspange ) i provleen knoflíkovou dírkou.) Válená záslužná medaile Medaile byla striktn civilním vyznamenáním. Obdrželi ji všichni civilisté, kteí svou prací významn napomohli válenému úsilí. Pedpokladem byla záslužná innost pi plnní úkol ve prospch vedení války minimáln po dobu šesti msíc. Udlení vojákm i úedníkm Wehrmachtu bylo vyloueno. Bhem války mohly být navrženy k udlení Válené záslužné medaile ty osoby, u nichž se nepedpokládalo, že by mohly výhledov obdržet VZK. Tím se mlo pedejít dvojitému vyznamenání za stejnou záslužnou innost. Vlastnictví této medaile tedy nebylo pedpokladem pro udlení VZK 2. tídy. Bhem války bylo udleno cca. 4.000.000 Válených záslužných medailí.
Avers: Hladká kulatá, po stranách dvojit lemovaná medaile s plastickým emblémem VZK bez me. Revers: Stejné lemování, uprosted nápis ve švabachu Für / Kriegs- / verdienst (Za válené zásluhy) a letopoet 1939. Stuha: Stejná jako u KVK 2. t., s odlišnými rozmry pruh (úzké postranní 3 mm, široký stedový 17 mm, ten je navíc protnut uprosted 1 mm úzkým proužkem). Etuje: Válená záslužná medaile byla pedávána v papírovém sáku opateném na pední stran názvem vyznamenání ve švabachu. Materiál: Medaile byla vyrábna z bronzu nebo pobronzovaného zinku. K dispozici byla rovnž 16 mm miniatura na etízku a 9 mm na spon. Medaile byla pedávána v papírovém sáku s nápisem ve švabachu s názvem vyznamenání.
K Válené záslužné medaili byl pedáván udílecí dekret. Existuje velké množství výtvarných zpracování. Nošení Válené záslužné medaile ve form stuhy provleené knoflíkovou dírkou Zpsob nošení: Stejný jako u VZK 2. t.
Rytíský kíž VZK Pi dalším prodlužování války (10. 5. 1940 zaala západní ofenzíva, Fall Gelb ), bylo zapotebí rozšíit možnosti udlování VZK. K 1. a 2. tíd s mei i bez me byla výnosem z 19. 8. 1940 založena jako nejnižší stupe tzv. Válená záslužná medaile (Die Kriegsverdienstmedaille viz výše) a jako nejvyšší stupe Rytíský kíž Váleného záslužného kíže s mei a bez me (Das Ritterkreuz des Kriegsverdienstkreuzes mit Schwertern / ohne Schwerter). Udlování Rytíského kíže VZK a vystavování udílecích listin si ponechal jako osobní privilegium sám Adolf Hitler. Bhem války bylo udleno cca. 140 Rytíských kíž VZK bez me a cca. 120 s mei. Výtvarné zpracování Rytíský kíž VZK bez me
Rytíský kíž VZK s mei Rytíský kíž VZK byl výtvarn zpracován shodn s VZK 2. t., pouze rozmry byly vtší (52 x 52 mm oproti 48 x 48 mm) a horní rameno bylo opateno oválným podlouhlým okem na dvou vzprách pro provleení nákrní stuhy. Stuha: Stejná jako u KVK 2. t., pouze delší a širší. Miniatury: Miniatura 18 mm (ale i jiné rozmry) na motýlové stužce pišité k LDO knoflíku.
Rytíský kíž VZK byl výtvarn zpracován shodn s VZK 2. t., pouze rozmry byly vtší (52 x 52 mm oproti 48 x 48 mm) a horní rameno bylo opateno oválným podlouhlým okem na dvou vzprách pro provleení nákrní stuhy. Stuha: Stejná jako u KVK 2. t., pouze delší a širší. Miniatury: Miniatura 18 mm (ale i jiné rozmry) na motýlové stužce pišité k LDO knoflíku. Etuje: Tmavomodrá, na víku bez potisku. Vnitní polstrování je bílo erné. Materiál: Stíbro o ryzosti 900 / 1000 (puncovní znaka 900 na hran) nebo postíbený tombak.
Zpsob nošení: Rytíský kíž VZK se nosil na široké stuze jako nákrní dekorace. Bylo nutno nosit jej vždy viditeln, a to i pes pípadnou kravatu. Pokud byl nošen kabát, bylo z dvodu viditelnosti Rytíského kíže povoleno (vetn mužstva a poddstojník) nechat ti horní knoflíky rozepnuty. Nošení Rytíského kíže VZK a VZK 1. t. s mei Zlatý rytíský kíž VZK
8. 7. 1944 byly stupn ádu VZK naposledy rozšíeny o Zlatý rytíský kíž Váleného záslužného kíže s mei a bez me (Das Goldene Ritterkreuz des Kriegsverdienstkreuzes mit Schwertern / ohne Schwerter). Založení i udlování tohoto nejvyššího stupn však nebylo zveejnno. Udlování Zlatého rytíského kíže si jako výsadu vymohl Albert Speer a pouze on mohl zadávat zakázky na výrobu tohoto vyznamenání firm Deschler & Sohn z Mnichova. Ta nemusela zavádt žádné nové výrobní postupy, forma byla stejná jako u Rytíského kíže VZK, který následn stailo pouze pozlatit. Udlení Zlatého rytí. kíže VZK bylo doloženo blahopejnou listinou osobn podepsanou Albertem Speerem. Bhem 2. sv. války byly Zlatým rytíským kížem VZK bez me vyznamenány pouze dv osoby. 20. 4. 1945 dekoroval tímto ádem Albert Speer Obermeistera firmy Rheinmetall-Altmärkische Kettenwerke Franze Hahneho a Hauptdienststellenleitera a šéfa úadu íšského ministeria pro výzbroj Dipl.-Ing. Karla Otta Saura. K. O. Saur se tímto stal nositelem všech tí Rytíských kíž VZK (Ryt. kíž s mei: 5. 6. 1943, Ryt. kíž: 13. 1.1944). Zlatý rytíský kíž VZK nebyl prokazateln nikdy udlen, existují však vzorové kusy. Zlaté rytíské kíže byly vyrábny výhradn z pozlaceného stíbra. Všechny další údaje jsou shodné s Rytíským kížem VZK Pro úplnost je teba dodat, že zvláštní formou VZK mohly být vyznamenány celé podniky. Jedná se o VZK na vlajce (Das Kriegsverdienstkreuz auf Fahne). Poátkem kvtna 1942 poprvé udlil A. Hitler 19-ti podnikm estný pídomek Válený píkladný podnik (Kriegs-Musterbetrieb) za píkladný výkon pracovního kolektivu ve válené výrob. Továrnám bylo vystaveno osvdení a pisouzeno právo nosit na vlajce vyšitý VZK bez me.