KOMPLEMENTOVÝ SYSTÉM

Podobné dokumenty
Játra a imunitní systém

Komplementový systém

Komplementový systém a nespecifická imunita. Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK

Humorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha

Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět. Veřejné zdravotnictví

KOMPLEMENT ALTERNATIVNÍ CESTA AKTIVACE KLASICKÁ CESTA AKTIVACE (LEKTINOVÁ CESTA) (humorálních, protilátkových):

1 Metody sledování komplementového systému

Vyšetření imunoglobulinů

Metody testování humorální imunity

Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím

Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření. Obsah. Seznam imunologických vyšetření

Metody testování humorální imunity

Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření

J07 Dynamika titru, komplementfixační reakce a neutralizace

ZÁNĚT A TĚLNÍCH TEKUTIN. se nacházejí v různých částech organismu: v tělních tekutinách (včetně krve) v granulích buněk

Precipitace, radioimunodifúze (RID), nefelometrie, turbidimetrie

Aglutinace Mgr. Jana Nechvátalová

Výskyt a význam infekce Borna disease virem u pacientů léčených

Precipitační a aglutinační reakce

Imunitní systém.

Vrozené trombofilní stavy

MUDr Zdeněk Pospíšil

Klinický význam protilátek proti C1q složce komplementu. Eliška Potluková 3. Interní klinika VFN a 1. LF UK

Využití mnohobarevné průtokové cytometrie pro vyšetření lymfocytárních subpopulací Jana Nechvátalová

Biochemie imunitního systému. Jana Novotná

Funkce imunitního systému. Imunodefekty. Biomedicínská technika a bioinformatika

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány

ANTIMIKROBIÁLNÍ MOLEKULY NESPECIFICKÉ IMUNITY

Seminář 6: Diagnostika

Specifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví

HEREDITÁRNÍ ANGIOEDÉM KAZUISTIKA

Funkce imunitního systému

Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 6. vydání... 23

Imunochemické metody. na principu vazby antigenu a protilátky

Princip testu. Kdy se PAT provádí (1) Kdy se PAT provádí (2) PAT kvalitativní a kvantitativní stanovení na ID-gelových kartách

C 1 - inhibitoru. I.Janatkov. Janatková Klinická imunologie a alergologie - laboratoř ÚKBLD VFN a 1.LF UK Praha

Kapitola III. Poruchy mechanizmů imunity. buňka imunitního systému a infekce

Biochemické vyšetření mozkomíšního moku. MUDr. Zdeňka Čermáková OKB FN Brno

Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 5. vydání... 21

Precipitace, radioimunodifúze (RID), nefelometrie, turbidimetrie

Protinádorová imunita. Jiří Jelínek

Atestační otázky z oboru alergologie a klinická imunologie

IMUNITNÍ SYSTÉM A JEHO FUNKCE

15 hodin praktických cvičení

MOŽNOSTI LABORATORNÍHO STANOVENÍ IMUNODEFICIENCÍ

CYTOLOGIE TĚLNÍCH TEKUTIN V KOMPLEXNÍM POJETÍ

Interpretace sérologických nálezů v diagnostice herpetických virů. K.Roubalová

IMUNITA PROTI INFEKCÍM. Ústav imunologie 2.LF UK Praha 5- Motol

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

Vyšetření imunoglobulinů

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

nejsou vytvářeny podle genetické přeskupováním genových segmentů Variabilita takto vytvořených což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě

ANÉMIE CHRONICKÝCH CHOROB

Autoprotilátky v klinice. T Fučíková

Přínos metody ELISPOT v diagnostice lymeské boreliózy

Poruchy krvetvorby Poruchy krevního srážení. Biomedicínská technika a bioinformatika

Serologické vyšetřovací metody

CZ.1.07/1.5.00/

Variabilita takto vytvořených molekul se odhaduje na , což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě GENETICKÝ ZÁKLAD TĚŽKÉHO ŘETĚZCE

Rozdělení imunologických laboratorních metod

Infekce, patogenita a nástroje virulence bakterií. Karel Holada

AKUTNÍ GLOMERULONEFRITIDA. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Základy imunologických metod: interakce antigen-protilátka využití v laboratorních metodách

Validační protokol LT CRP HS II (ADVIA 1800)

Potransfuzní reakce. Rozdělení potransfuzních reakcí a komplikací

Kvalsvig A J, Unsworth D J J Clin Pathol, Vol. 56, 2003, č. 6, s Volně přeložil a zkrátil MUDr. Vladimír Plesník

Vrozená imunita. Marcela Vlková

Metody vyšetření imunity

QUIDEL. Objednací kód: A003

Likvor a jeho základní laboratorní vyšetření. Zdeňka Čermáková OKB FN Brno

Současné vyšetřovací metody používané k diagnóze hemofilie. Mgr. Jitka Prokopová Odd. hematologie a transfuziologie Nemocnice Pelhřimov, p.o.

Subpopulace B lymfocytů v klinické imunologii

Prokalcitonin ití v dg. septických stavů

Vybrané imunologické metody

Laboratorní manuál Transfuzního oddělení FNOL

ZÁKLADNÍ DĚLENÍ IMUNOLOGICKÝCH LABORATORNÍCH VYŠETŘENÍ

Tematické okruhy k SZZ v bakalářském studijním oboru Zdravotní laborant bakalářského studijního programu B5345 Specializace ve zdravotnictví

DEN LABORATORNÍ DIAGNOSTIKY

PŘÍLOHA VĚDECKÉ ZÁVĚRY A ZDŮVODNĚNÍ ZAMÍTNUTÍ ŽÁDOSTI O ROZHODNUTÍ O REGISTRACI PŘEDKLÁDANÉ EVROPSKOU AGENTUROU PRO LÉČIVÉ PŘÍPRAVKY

Základní pojmy. Antigen specifická povrchová struktura schopná vyvolat imunitní reakci

A, B, AB, 0. Interpretace dle návodu k diagnostiku.

von Willebrandova choroba Mgr. Jaroslava Machálková

Význam surfaktantu a jeho komponent v diagnostice plicních patologií v intenzivní medicíně. Milan Kratochvíl, Jiří Mazoch, KARIM FN Brno

Laboratorní manuál Transfuzního oddělení FNOL

Vyšetření CSF - technika odběru a interpretace výsledků. Schánilec P. Agudelo C. F. Hájek I.

RNDr K.Roubalová CSc.

2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi

Interpretace dle návodu k diagnostiku.

KREV. Autor: Mgr. Anna Kotvrdová

Obranné mechanismy člověka a jejich role v průběhu infekčních onemocnění

Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně

Thomas Plot Olga Bálková, Roche s.r.o., Diagnostics Division SWA pracovní dny, Praha, 24. února 2010

Podíl Haemophilus influenzae na ORL onemocněních po zavedení očkování antihemofilovou vakcínou

SPECIFICKÁ A NESPECIFICKÁ IMUNITA

Výskyt MHC molekul. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. ajor istocompatibility omplex. Funkce MHC glykoproteinů

Laboratorní diagnostika Močových onemocnění

VÝSKYT PROTILÁTEK TŘÍDY IgM PO VAKCINACI PROTI VIROVÉ HEPATITIDĚ A

Příklady biochemických metod turbidimetrie, nefelometrie. Miroslav Průcha

Biochemická laboratoř

Transkript:

KOMPLEMENTOVÝ SYSTÉM

KOMPLEMENT humorální složka vrozené imunity evolučně starobylý systém primitivní živočichové disponují podobnými proteiny komplementový systém je tvořen desítkami složek (přítomny v séru nebo vázány na povrchu buněk) kaskáda po sobě následujících kroků spojená s proteolytickým štěpením jednotlivých složek amplifikace původního signálu

Aktivace komplementu klasická cesta patogen + Ig / CRP C1q,r,s lektinová cesta patogen + MBL MASP 1, 2 alternativní cesta patogen + C3b C2, C4 C2, C4 C3 konvertáza = C2a+C4b / C3b+Bb C3 C3b C5 konvertáza = C2a+C4b+C3b / C3b+Bb+C3b C5 C5b membranolytický komplex (MAC) C5b C6, C7, C8 poly C9

KOMPLEMENT - funkce Lýza buněk, mikroorganismů (MAC) Opsonizace označení cizích buněk a částic, podpora fagocytózy (C3b) Chemotaxe přivolání dalších složek imun. sys. (C3a, C5a) Propagace imunitní reakce - prozánětlivá aktivita (C3a, C5a) Immune clearance odstraňování imunokomplexů z cirkulace (C3b, C4b)

Regulace komplementové kaskády Regulátory Pozitivní: properdin (faktor P) Negativní (inhibitory): C1 INH, CR1, MCP, DAF, faktor H, faktor I, CD59, C4bp

Deficity komplementového systému C1-C4 deficit způsobuje častější výskyt pneumonií, pyogenních infekcí, častý vývoj systémových imunokoplexových chorob (SLE-like) C3-C9 - zejména náchylnost k pyogenním infekcím; u deficitu C9 jsou typické opakované meningokové meningitidy C1 INH - hereditární angioedém

Hereditární angioedém (HAE) způsoben deficitem inhibitoru C1 INH inhibuje serinové proteázy C1r a C1s dochází k nekontrolované aktivaci komplementového systému při traumatech, stomatologických výkonech, infekcích, menstruaci vazoaktivní peptidy (bradykinin aj.) způsobují zvýšenou cévní permeabilitu se vznikem edému klinické příznaky: nesvědivé kožní otoky, dechové obtíže, průjmy, křeče v břiše lab. obraz: většinou snížená hladina nebo funkce C1 INH, někdy snížené hladiny C2, C4 několik typů dominantní dědičnost - mutace v genu pro C1INH

INDIKACE: Vyšetření komplementu podezření na deficit některé ze složek - vyšetří se funkce celého systému, v případě defektu se testují hladiny jednotlivých složek podezření na hereditární angioedém - vyšetří se hladina a funkce C1 INH a hladiny jednotlivých složek monitorování zánětlivého procesu - složky komplementu se chovají jako proteiny akutní fáze, jejich hladina vzrůstá při zánětu diagnostika a monitorování imunokomplexových chorob - při silné aktivaci komplementu dochází ke spotřebě složek a poklesu jejich hladin v séru

LAB. METODY: Vyšetření komplementu funkční vyšetření celého systému (jednotlivých aktivačních cest) založeno na hemolytické funkci komplementu (CH50, AH50) nebo detekci konečných složek kaskády (MAC) pomocí specifických protilátek (ELISA) funkční vyšetření C1 INH ELISA stanovení koncentrace jednotlivých složek nefelometrie, turbidimetrie, radiální imunodifůze, ELISA

Test CH50 funkční test klasické cesty aktivace komplementu sérum se zmrazí co nejdříve po odběru, rozmrazí těsně před vyšetřením složky komplementu jsou termolabilní princip testu: beraní erytrocyty + amboceptor (antierytrocytární protilátky) + sérum pacienta amboceptorem označené erytrocyty jsou cílem pro komplement obsažený v séru hemolýza měření absorbance hemoglobinu spektrofotometricky tímto testem se ověří funkčnost kaskády jako celku pro vyšetření hladiny a funkce jednotlivých složek se provádí jiné testy

Jednotka CH50 aktivita komplementu je vyjádřena v jednotkách CH50 množství komplementu v 1ml séra, které za standardních podmínek způsobí 50% lýzu definované suspenze beraních erytrocytů CH50 Technical Bulletin, Wako Pure Chemical Industries, Ltd.

Schéma testu CH50 C1 C4bC2b C4bC2aC3b C5b složky komplementu MAC-lytický komplex beraní erytrocyt králičí protilátky (amboceptor) lýza & uvolnění hemoglobinu měření absorbance centrifugace, přepipetování

1) 2) A 1:40 sérum 1:40 3) fyz.roz. fyz.roz. fyz.roz. B 1:80 C 1:160 D 1:320 sérum 1:40 promíchání a přenos 100ul promíchání a přenos 100ul odstranit 100ul E 1:60 sérum 1:60 fyz.roz. fyz.roz. F 1:120 G 1:240 sérum 1:60 promíchání a přenos 100ul odstranit 100ul H1 H2 fyz.roz. x 100ul H O lýza 0% lýza 100% 2