Studijní opora pro LEA II Subtle skills a pojetí člověka v modelu X-Stream při přípravě pro bezpečnostní prostředí Model X-stream je víceúrovňový komplexní celek, orientovaný na přípravu a rozvoj kvalit schopností profesionálů, velitelů a mikrotýmů na výkon činností a funkcí v bezpečnostním prostředí. Model je formovatelný do experimentálních 1 modulů - kurzů. Moduly disponují aspektem rozvojovým (individuální a týmový) a aspektem diferenciačním. Kurzy probíhají jako výcvik jednotlivců a mikrotýmů v časovém úseku 3-5 dní, s rozsahem až 28 osob v jednom cyklu. Realizační tým zahrnuje specialisty na fyzickou, psychickou, mentální, sociální a situační zátěž, projektový a krizový management, jakož i vzdělávání, přípravu a koučování v těchto oblastech. X-stream se experimentálně orientuje na identifikaci kvalit schopností pro zvládání náročných (limitních a extrémních) situací jednotlivci a mikrotýmy, identifikaci a rozvoj schopností pro rozhodování, řešení a jednání, jakož i pro řízení (management) a vedení (leadership) lidí. V rámci experimentů jsou identifikována mimo jiné i kritéria z kvalit z vybraných parametrů (blíže viz schéma 2). Schéma 2: Oblasti diagnostiky parametrů 1 Pojem experimentální užíváme proto, že poukazuje na jedinečnost každého modulu vzhledem k zakázce zadavatele a účastníků, jakož i ke specifice úrovně kvalit schopností účastnících se jednotlivců a týmů. 1
Psychika, vědomí a emoce (úroveň a kvalita psychofyzické kondice) Mysl a myšlení (úroveň a kvalita mentální kondice) PARAMETRY Osobnostní dispozice Fyzické dispozice Kognitivní procesy Neurofyziologické aspekty + Profesní kompetence Sociální kompetence Psychické funkce Zdroj: vlastní Z hlediska parametrů se zjišťuje například aktuální úroveň psychofyzické a mentální kondice, individuální specifika psychofyzické a mentální reakce na změnu a zátěž a adaptaci v procesu plnění úloh v náročných podmínkách. Komplexní model X-stream disponuje: metodami a disciplinami speciální tělesné a speciální střelecké přípravy a metodami individuální a týmové práce prožitkového a zážitkového charakteru; metodami pro rozhodování situace a úlohy lineárního a heuristického, jakož i asymetrického a metasystémového charakteru, které se orientují na schopnost (jednotlivců a týmů) spolupracovat anebo pracovat autonomně a nezávisle. metodami orientovanými na diagnostiku a modelování změny a zátěže jednotlivců a týmů při rozhodování a jednání v různých úrovních a variantách (například nedostatek spánku, informací, vliv únavy, strachu, nedostatku času, apod.). Důraz na kvalitní vstupní a průběžnou diagnostiku považujeme za zásadní. Smyslem komplexní, kontinuální, vícedimenzionální a víceúrovňové diagnostiky je mimo jiné: 1. Minimalizace rizika přetížení 2 resp. negativního vlivu a důsledků zátěže se vztahuje na: Vstupní parametry stavu jedince fyzická, psychická, kognitivní a profesnědovednostní úroveň (pro nastavení parametrů cílů a sledování úrovně změny). Definování individuálních modalit rozvoje jedince a mikrotýmu. Stanovení úrovně (hladiny cílů pro zatížení a rozvoj). 2. Kontinuální monitorování úrovně kvalit schopností jednotlivců pro modelování dalších cílů a struktury úloh v průběhu modulu 3. Modulace zátěže se orientuje na: 2 Viz Koncept užitečné změny a zátěže in SALIGER.R., POKORNÝ, V., PINDEŠOVÁ, E., Kognitivní management, 2010 3 Například pro situace rozhodování a řešení sehrává úlohu převaha aktivace (dráždivost) sympatiku a parasympatiku. Pro některé lidi se ukazuje jako významné možnost vstát a dokonce přecházet či produkovat nějakou fyzicky zatěžující činnost v procesu hledání řešení či 2
a. Proces formace kondice. b. Podporu udržení kondice. c. Rozvoj schopností a získání vyšší hladiny odolnosti (zvýšení prahu /limitu 4 / zátěže). 3. Vytvoření databáze pro diferenciační a rozvojovou zpětnou vazbu pro: Individuální a týmovou zpětnou vazbu a rozvojovou spolupráci s účastníky po skončení kurzu. Podporu rozhodovacích procesů zadavatele zakázky (například výběr jednotlivců nebo sestavování realizačních týmů anebo jejich další rozvoj). Pojetí člověka v modulech X-stream V modulech X-stream pracujeme s takovým konceptem člověka v prostředí, který se snaží překonat omezení různých spolupodílejících se vědních disciplín. Tento koncept se snaží uvažovat člověka v ne/mechanistickém a ne/anatomickém pojetí. Na člověka, kvality jeho schopností v procesu řešení úloh, se snažíme aplikovat procesový, vztažný, resp. komplexní pohled. Schéma 3: Jedinec a prostředí rozhodování. Zkušenosti ukazují, že například u úloh, kde je nutné při řešení procházet několika úrovněmi kognitivního zpracování, vytvářet informace a znalosti z poskytnutých informací a znalostí, objevuje s u 80% týmů tendence pracovat v prvním pokusu o řešení s popisným případně metafyzickým konceptem a teprve druhé řešení s využitím reflexe a kritického myšlení se blíží správné odpovědi. Týmy se však liší strategií, kterou uplatňují v procesu řešení. Některé týmy s převahou modu indikovaného vyšší dráždivostí sympatiku produkují více řešení chybných, inklinují k testování pokusům o správné řešení, tendují k vyhledávání informací a zdrojů z vnějšího prostředí. Proces řešení je dynamický, skokový, přerušovaný /nekontinuální/, bývá přítomno vyšší zastoupení řešení metodou pokus/omyl. Jiné týmy při řešení postupují plynule, produkují méně řešení typu pokus/omyl, sdílení informací je komplexní, jinak pracují s komunikováním a myšlením partnerů v týmu. Zkušenost ukazuje, že preference strategie souvisí s mírou zastoupení jedinců s převahou té které dráždivosti na úrovni ANS. 4 Odlišujeme různé úrovně a různé modality zátěže. Například u kognitivní zátěže se může jednat o: Změny v kombinaci zátěže kognitivních modů různé typy úloh testů schopností (schopnost kombinovat různé mody řešení a rovněž stereotypy preferencí postupů například dosáhnout maxima bodů řešením snadných úloh) V tomto smyslu může být odměněna například schopnost přiměřeně riskovat či investovat do ztráty /například času/ výběrem úlohy s vyšší náročností, na úkor například kvantity dosaženého výsledku. Zvyšování složitosti a náročnosti zadání v jednom kognitivním modu, přičemž základní princip úlohy zůstává zachován (například trénink schopnosti kriticky posoudit a pochopit zadání). 3
Jedinec v prostředí X-stream Ekologické prostředí Mentální kondice Psychická kondice Fyzická kondice Osobní kondice jedince Profesní kondice jedince (profesní dovednosti, znalosti, zkušenosti) 1. Širší prostředí bytí jedince (společnost profesní systém). 2. Situace úlohy mise (prostředí specifické mise, kontext úlohy a situace) odlišné od standardu přípravy, přirozeného prostředí působení jedince apod. Sociální prostředí Sociální kondice - kompetence pro rozhodování, jednání, sdílení znalostí, řízení a vedení Kontexty: Rodina Tým Profese Mise Úloha situace Řízení a vedení lidí a systémů Příprava a rozvoj lidí Zdroj: vlastní Zastáváme názor, že myšlení a poznávání, jakož i rozhodování a řešení úloh v měnícím se situačním kontextu nelze uvažovat mechanisticky, například jako činnost integrovaného obvodu, ale jako výslednici spolupůsobení vlivů intenzity vztahů a procesů v celkovém (naším zájmem či např. modulem X-streamu vymezeném) prostoru (prostředí). To nás vedlo k vytvoření modelu, který umožňuje tento názor zohlednit. Model tvoří tři dimenze dovedností (skills). Hard skills představují dovednosti potřebné pro práci (profesní a systémové dovednosti), Soft skills jsou dovednosti potřebné pro vytváření, udržování, rozvoj a řízení vztahů mezi lidmi a Subtle skills. Subtle skills (jemné, implicitní, tacitní) jsou přirozené kvality jedince, které se uplatňují při rozhodování a jednání v měnících se situačních kontextech. Schéma 4: Tři dimenze dovedností 4
Zdroj: vlastní Mezi kvality, které obvykle zahrnujeme do rámce subtle skills patří: Mentální kondice se vztahuje ke kognitivnímu a rozhodovacímu optimu v různých situačních kontextech a typech úloh. Psychofyzická kondice se vztahuje k rovnováze a harmonii vnitřního prostředí jedince. Kritické myšlení (krinó soudím). Kritické myšlení umožňuje odlišovat fakta a fikta, minimalizovat deformaci informací, jejich významu a smyslu vlivem stresu (například arousal) anebo emocí (strach, hněv), anebo vlivem expertního kognitivního stereotypu. Kritické myšlení v kontextu subtle skills nepředstavuje a nelze zaměňovat za analytické myšlení ani logické soudy. Tyto spíše zahrnuje a nelze ani říci, že by jim byl přikládán velký význam či dokonce dominance. Naše mentální pohyblivost na kognitivním kontinuu vyžaduje rovněž užívat cit a intuici. Pro praxi vyvazujeme kritické myšlení z obvyklého kontextu metod formální logiky a racionality a klademe je do prostoru rozumnosti, blíže k pojmu moudrost a vědění. To umožňuje, že se může myšlení jako proces, lépe uplatnit nejen v lineárních a symetrických úlohách, ale i v heuristikách, asymetrických úlohách či v úlohách vyžadujících rozhodování za neurčitosti, permanentní změny a proměny či vlivem stochastických, takto náhodných procesů apod. Tvořivé myšlení se vztahuje například na schopnost jedince a mikrotýmu vytvářet z dostupných informací a znalostí znalosti nové, transformovat algoritmy či stálé operační postupy v procesu řešení úlohy apod. Disciplína a stabilita se týkají stavů funkcí mysli. Disciplína se vztahuje k tomu, že si mimo jiné uvědomuji některé obsahy vědomí, tedy také to, co myslím a také to, jak myslím. To umožňuje mému myslícímu já ukáznit a směrovat proud vědomí myšlením. Stabilita se vztahuje ke schopnosti nevstupovat do extrémů, tedy pohybovat se v optimálním kontinuu pro kritické myšlení. Odstup, soustředění, koncentrace se vztahují ke schopnosti držet téma a předmět, následovat záměr v kontextu vize a situace. Rovněž je přítomna schopnost práce s mezerou, stereotypy a subjekto-objektovým reaktivním stavem. Respekt představuje schopnost plně odpovědného vztahu k sobě, týmu, firmě a prostředí. Změna a proměna, náhoda a zátěž představují schopnost uvažovat změnu jako trvalý aspekt bytí a s ní související vlivy paralelních procesů, náhody, zátěže stresu a krize. 5
Subtle skills se vztahují k myšlení, poznávání, rozhodování a jednání v situacích změny. V této souvislosti významnou úlohu sehrává další aspekt umožňující rozvojovou u jedinců a týmů. Tímto aspektem je způsobu práce s cíli vychází z požadavku kvalitní diagnostiky na vstupu pro identifikaci úrovně stavu celkové psychofyzické a mentální kondice. Aplikuje se zejména: V práci s limity se jedná o uplatnění obecně známého poznatku o vlivu skutečně vykonané práce, vztahující se k trvalosti změn dosažených přípravou a výcvikem (blíže viz poznámka č. 5). Tento přístup pracuje s limity, koresponduje s konceptem užitečné zátěže a umožňuje odlišit rozvoj kvalit schopností od udržování optimální kondice. Orientace na vnitřní aspekty motivace jedince, přičemž významnou roli pro změnu postoje jedince hraje posilování odměnou v procesu činnosti, zpětná vazba akcentující orientaci na způsob řešení a dosahování cíle, nikoliv jen výsledek. Paradox strukturace (standardu a algoritmu) a plasticity, kdy na jedné straně se jedná o osvojování si efektivních bazálních stereotypů (například tzv. drily na psychofyzické úrovni, kognitivní modely pro standardizované řešení úloh apod.), na druhé straně pak o jejich transformaci. Smyslem je užitečně narušit - modulovat stabilitu (rovnováhu) podle starých (naučených) stereotypů a systém jedinec, mikrotým, musí změnit chování. Z hlediska aplikace principů je v zásadě celkem jedno, zda se jedná o transformaci standardu algoritmu při řešení komplexního situačního kontextu, rozhodování za rizika či v krizovém managementu anebo o řešení situace ohrožení v boji zblízka, úlohu při překonávání překážky v podobě skalního převisu anebo o dílčí kognitivní úlohu. Z hlediska mentální kondice a změny vnitřního postoje se ukazuje jako efektivní aplikace principů reflexe a využití moderní poznatků BIO a NEURO(EEG) BFb. Zejména se jedná: Aspekty vztahující se ke stavu, který disponuje rysy flow efektu a souvisí s tvořivostí, řešením problémů, plným oddáním se činnosti. Proces zpracování zkušenosti (zpětné informace) pro trénink cílového stavu. To umožňuje jak u individuální, tak týmové rozvojové spolupráce dosáhnout změn v orientaci motivace anebo výskyt efektu feed-forward, kdy tlak minulého se postupně transformuje v tah cílového. O schopnost jedinců pracovat se změnou. S tím souvisí mimo jiné i aspekt popisovaný v neurofeedbacku jako tzv. driving. Jedná se o schopnost mozku přebírat vnucené rytmy. Tento aspekt rytmů a algoritmů se mimo jiné užívá v procesech učení se dovednostem s využitím přirozených (fyzických, psychických, mentálních a sociální) schopností jedinců. Literatura: ULLRICH, David; POKORNÝ, Vratislav. The possibilities of comprehensive approach and the specifics of the training managers to fulfill tasks in the challenging environment and crisis management. In: Recent Advances in Energy, Environment and Economic Development Process: Proceedings of he 3rd International Conference on Development, 6
Energy, Environment, Economics (DEEE 12), Paris, 2012, s. 309 315, ISBN 978-1- 61804-139-5; ISSN 2227-4588. BENTS, R., BLANK, R. Typický člověk (Úvod do typologie osobnosti), 1. vyd. Praha: Hogrefe Testcentrum, 2009, 120 s. ISBN 978-80-86471-36-5; CSIKSZENTMIHALYI, M. O štěstí a smyslu života, Lidové noviny, Praha, 1996. 399 s. ISBN 80-7106-139-5; GLADWELL, M. Mžik (Jak myslet bez přemýšlení) Dokořán, Praha, 2009, ISBN 978-80- 7363-097-3; GLADWELL, M. Bod zlomu (O malých příčinách s velkými následky) Dokořán, Praha, 2008, ISBN 978-80-7363-199-4; JELÍNEK, M., HŮRKOVÁ, M. Strach je přítel vítězů. Starý most s.r.o., Plzeň, 2011, 179 s. ISBN 978-80-8733-810-0. MIKŠÍK, O. Hromadné psychické jevy (Psychologie hromadného chování), Karolinum, Praha, 2005, ISBN 80-246-0930-4 MIKŠÍK, O. Psychologická charakteristika osobnosti. 1.vyd. Praha: UK, 2001, 257 s., ISBN 80-246-0240-7 MINDELL, A. Metadovednosti. Olomouc: ANAG, 2009. ISBN 978-80-7263-523-8. Mistr SUN: O Válečném umění, Maxima, Praha, 1999, ISBN 80-901333-5-5 Mistr Zhuang (Sebrané spisy), překlad Oldřich Král, Maxima, Praha, 2006, ISBN 80-86921-00-X NEUBAUER, Z. Golem. Praha: Malvern, 2002. ISBN 80-902628-8-0. PINK, D. H. Pohon (překvapivá pravda o tom, co nás motivuje), Anag, Praha, 2011, 187 s. ISBN 9788072636716; SALIGER.R., POKORNÝ, V., PINDEŠOVÁ, E., Kognitivní management. Brno: Univerzita obrany, 2010. 172 s. ISBN 978-80-7231-768-4; SENGE, P. M. Pátá disciplína (teorie a praxe učící se organizace), Management Press, Praha, 2007, ISBN 978-80-7261-162-1; TALEB, N. N. Černá labuť (následky vysoce nepravděpodobných událostí), Paseka, Praha, 2011, 461 s. ISBN 978-80-7432-128-3. 7