z.č.: 13-1672-81 POSOUZENÍ STAVU HLAVNÍHO OBJEKTU BUDOVY Č. OR. 10 V JEZDECKÉ ULICI V PROSTĚJOVĚ Vypracoval: Ing. Daniel Lemák, Ph.D. Zhotovitel: Zakázkové číslo: 13-1672-81 Objednatel: STATIKA Olomouc, s.r.o. Balbínova 374/11, 779 00 Olomouc IČ 26823152, DIČ CZ26823152 Statutární město Prostějov Odbor rozvoje a investic nám. T. G. Masaryka 130/14 796 01 Prostějov IČ 00288659 V Olomouci Květen 2013
1 ÚVOD Na základě objednávky Statutárního města Prostějov odboru rozvoje a investic, zastoupené vedoucím oddělení rozvoje a investičních záměrů Ing. Kamilem Janečkem, bylo zpracováno předkládané Posouzení stavu hlavního objektu budovy č. or. 10 v Jezdecké ulici v Prostějově. Tento posudek nenahrazuje řádný Stavebně statický průzkum objektu, který v případě rozhodnutí o ponechání objektu bude nezbytné provést a to včetně odpovídajícího mykologického průzkumu. Pro účely tohoto průzkumu nebyly provedeny žádné sondy do nosných konstrukcí. Podkladem pro vypracování tohoto posudku byla, mimo vlastní prohlídky objektu provedené dne 7.5.2013, i objednatelem předaná dokumentace: Jezdecká kasárna v Prostějově demolice hlavní objekt; vypracoval: Ing. Ivana Hynková, Danuše Vacová; datum: 7/2012; zak.č.: 40-487/a v rámci které bylo i zaměření objektu. 1.1 ÚČEL POSOUZENÍ Předkládané posouzení bylo zpracováno pro účely zvážení možnosti začlenění objektu do plánované investice v dané lokalitě. Průzkum byl vypracován v rozsahu nutném pro účel posudku. 1.2 POUŽITÉ METODY Metody průzkumu Průzkum byl prováděn především smyslovými metodami sledováním vnějších projevů poruch objektu a na základě charakteru těchto projevů tedy především umístnění, směru a velikosti trhlin byla stanovena jejich pravděpodobná příčina. Pro určení stavu konstrukcí objektu byl kromě vizuální prohlídky použity i nedestruktivní metody pro ověření stavu dřevěných prvků. Trhliny vznikají ve starých i nových konstrukcích. Trhliny jsou viditelný projev napětí, které překročilo mez pevnosti předmětného materiálu. Závažnost zjištěné trhliny resp. systému trhlin je nutno vyhodnotit v návaznosti na jejich směr, velikost, umístnění v konstrukci typu materiálu a typ konstrukce, ve kterém byla trhlina zjištěna. Důležitým faktorem pro posouzení vážnosti zjištěné trhliny je vlastní duktilita konstrukce, tj schopnost materiálu event. celé konstrukce fungovat i v pokritickém stádiu zatěžování. Je třeba rozlišit trhliny sledované ve staticky určité konstrukci, kde vznikem poruch může dojít k okamžitému zhroucení konstrukce proti staticky neurčitým konstrukcím, u kterých je velká šance na redistribuci napětí. Stejně tak má větší duktilitu konstrukce vyztužená, např. železobetonová, proti konstrukci nevyztužené, kde dle typu materiálu může dojít rychle ke křehkému lomu. Všechny uvedené parametry byly vyhodnocovány při prohlídce objektů. Způsob vyhodnocení průzkumu Spojením všech použitých metod průzkumu bude v rámci této zprávy provedena analýza pravděpodobných příčin poruch konstrukcí. Budou tedy hledány příčiny, proč v konstrukcích vznikla napětí přesahující únosnost materiálu konstrukce v případě inicializovaných trhlin a dále příčiny zvětšených deformací některých konstrukcí. 1.3 DOPLŇKOVÉ PRŮZKUMY Je zřejmé, že bez kompletního rozkrytí konstrukce nelze s naprostou určitostí zjistit stav všech nosných konstrukcí objektu. Určitá nejistota je ostatně průvodním znakem všech rekonstrukcí. Tento průzkum se pokouší na základě dostupných údajů a na základě vizuální Strana 2
prohlídky sekundárních projevů přetížení konstrukcí určit jak globální chování objektu, tak i projevy lokálních částí nosné konstrukce. Celkovou představu o stavu konstrukcí bude až po celkovém rozkrytí konstrukcí v rámci stavebních prací při rekonstrukci. Po rozkrytí všech konstrukcí doporučuji provést doplňkový mykologický průzkum všech dřevěných trámových stropů po jejím celoplošném rozkrytí, který bude optimalizovat způsob sanace dřevěných prvků, pokud se v rámci vypracování projektové dokumentace rekonstrukce nerozhodne o jejich asanaci. 2 POPIS OBJEKTU Objekt, který je předmětem průzkumu, je tvořen třemi nadzemními podlažími, většina objektu je podsklepena (kromě části objektu u jižního křídla). Dále je součástí objektu nevyužívané podkroví. Celkový pohled na objekt ze dvora Pohled na objekt z ulice Jezdecká Strana 3
Svislé nosné konstrukce jsou tvořeny zdivem z plných pálených cihel. Stropní konstrukce jsou řešeny v 1.PP cihelnými valenými klenbami do příčných nosných stěn. Stropní konstrukce nadzemních podlaží jsou řešeny v chodbové části valenými klenbami kromě stropní konstrukce nad 3.NP, která je pravděpodobně tvořena dřevěným trámovým stropem. Ostatní místnosti nadzemní části objektu mají stropní konstrukci buď dřevěnou trámovou, nebo valenými klenbami do ocelových nosníků. Běžná konstrukce krovu objektu je tvořena krokvovou soustavou s vrcholovou vaznicí a plnými vazbami tvořenými jednoduchou ležatou vaznicovou stolicí. Boční křídla jsou zastřešena mansardovou střechou. 3 STAV OBJEKTU Obecně má na stav objektu devastující vliv zejména skutečnost, že je tento v současnosti nevyužíván. Je zřejmé, že zásadní jsou účinky klimatických vlivů, tedy zejména déšť sníh a mráz. Přes chybějící okenní výplně, zejména v prostoru krovu, ale i v běžných podlažích, do objektu systematicky zatéká. Dalším faktorem kudy se do konstrukcí objektu dostává srážková voda, jsou chybějící dešťové svody. Na dřevěné prvky vlivem zvýšené vlhkosti působí destrukčně dřevokazné houby. Vlhkost ve zdivu destruuje vlhkost zejména působením zmrazovacích cyklů. Dalším vlivem, který neblaze ovlivňuje stav zdiva je působení náletových dřevin na objekt. Fasády Jak již bylo výše uvedeno stav fasády je narušen působením klimatických srážek a zmrazovacích cyklů v místech, kde u objektu absentuje oplechování a zejména pak dešťové svody. Příklady vlivů působení těchto vlivů na fasádu jsou zřejmé z následujících fotografií: Vlivy chybějícího dešťového svodu Chybějící dešťové svody Strana 4
Dalším zjištěným parametrem nepříznivě působícím na objekt jsou náletové dřeviny uchycené přímo na objektu: Chybějící dešťový svod a vzrostlý nálet bříza Dřeviny uchycené na střešní konstrukci přístavby Nepříznivý vliv na objekt měly i náletové dřeviny v přímém okolí objektu. Tyto dřeviny zvyšovaly vlhkost ve zdivu objektu a kořenové systémy narušovaly zdivo pod terénem a základové konstrukce. Tyto dřeviny však byly v nedávné době v pásu kolem objektu odstraněny, což významně ovlivní zejména případné vysychání objektu: Zbytky náletových dřevin Vyčištěný pás kolem objektu od náletových dřevin Strana 5
Na fasádě objektu, u středního křídla dvorní části ve spodní části zdiva, byl zjištěn systém trhlin, jejichž pravděpodobnou příčinou je zřejmě kanalizace nebo jiné podzemní rozvody, které jsou v daném místě objektu, jak je zřejmé ze skruže umístněné u předmětného místa, jak je zřejmé z následujících fotografií: Celkový pohled na roh objektu s umístněním skruže Detailní pohled na trhliny v daném rohu objektu Vlastní objekt Stav posuzovaných prostor odpovídá především stáří a údržbě objektu. Zjištěné poruchy (problémy) mají dva základní zdroje, jak již bylo uvedeno dříve: 1. Prvním zjištěným zdrojem poruch je zatékání do objektu způsobené především absencí výplní otvorů a to zejména absencí střešních okének. Díky tomuto zatékání dochází především k napadení dřevěných prvků krovu a stropu dřevokaznými houbami. Stav dřevěných prvků stropu přímo vystavených zatékání bude nutné prověřit sondou a případně provést odpovídající sanaci stropní konstrukce v daném místě. Při prohlídce objektu však nebyla zjištěna žádná místa, kde by byla stropní konstrukce narušena tak, že by bezprostředně hrozilo její zřícení. Příklad míst ovlivněných zatékání okénky do objektu je zřejmý z následujících fotografií: Strana 6
Stav stropní konstrukce pod chybějícím střešním okénkem Plíseň na stropní konstrukci se zvýšenou vlhkostí. 2. Druhým zdrojem poruch objektu je chybějící oplechování a zejména pak dešťové svody. Takto nejvíce narušená místa jsou vyznačená v dále uvedeném schématu. Jedná se systémově vždy i napojení dvorních křídel na hlavní část objektu. Díky absenci dešťových svodů dochází k intenzivní dotaci navazujícího zdiva dešťovou vodou (a následné degradaci zdiva díky zmrazovacím cyklům). Vlhkost se ze zdiva šíří dál do navazujících stropních konstrukcí. Vliv absentujícího oplechování na vnitřní konstrukce objektu je zřejmé z následujících fotografií: U severního křídla objektu vlhkost značně zasahuje i do objektu: Strana 7
U středního křídla objektu kromě vlhkosti působí na konstrukce i nálety uchycené přímo na zdivo objektu: Strana 8
Charakter poruch objektu v napojení na jižní křídlo objektu je zřejmý z následujících fotografií. Zde je další faktor, který ovlivňuje stav této části objektu i navazující přízemní objekt a stav jeho střechy: Konstrukce krovu Problémy konstrukce krovu korespondují s problémy celého objektu. Jsou jimi chybějící střešní okénka a chybějící nebo poškozené oplechování. Tyto problémy jsou zřejmé z následujících fotografií: Strana 9
V žádných místech nebyla zjištěna totální destrukce ani narušení profilů, díky kterému by v nejbližší době mohlo dojít k zřícení některé části krovu. Narušení dřevěných profilů v některých místech krovu je přesto značné. Je jím např. konstrukce krovu v úžlabí v navázání hlavního objektu na severní křídlo: U konstrukce krovu bylo dále zjištěno narušené zdivo ostění při vstupu do podkroví ze schodiště. Příčin v tomto případě bude více, především špatné oplechování nároží a z toho plynoucí zatékání do prvků krovu: Strana 10
4 ZÁVĚR Jak již bylo uvedeno v úvodu této zprávy, předkládaný posudek nenahrazuje podrobný Stavebně statický průzkum ani mykologický průzkum dřevěných konstrukcí objektu. Zpracování těchto dokumentací bude nezbytné zajistit pro případný projekt rekonstrukce objektu, pro který bude nutné dále provést sondy do narušených nosných konstrukcí objektu. Cílem posudku bylo celkové zhodnocení stavu nosných konstrukcí s ohledem na jeho případné využití. Podrobně byl stav objektu hodnocen v předchozích odstavcích. V rámci rekapitulace je však možno shrnout stav objektu následovně U žádné z konstrukcí objektu nebylo zjištěno takové narušení, které by v současnosti hrozilo jejím zřícením (rozsáhlejší destrukcí). Objekt je celkově využitelný resp. rekonstruovatelný. Objekt trpí dvěma základními problémy jednak chybí výplně otvorů, zejména pak střešní okénka a dále chybí oplechování, zejména pak dešťové svody. Oba tyto problémy způsobují systematické narušování konstrukcí objektu vlhkostí a jejich další destrukci působením dřevokazných hub na dřevěné prvky a zmrazovacích cyklů na zdivo a betony. Navíc se díky těmto problémům na konstrukci uchytily nálety dřevin, které konstrukce dále narušují. V případě, že se rozhodne o tom, že objekt nebude demolován, ale bude v budoucnu dále využíván, musí být přijata opatření, která dále minimalizují postupující destrukci konstrukcí. V tomto případě zejména doporučuji: Zabránit zatékání do objektu zejména pak přes chybějící střešní okénka. V návaznosti na to opravit i střešní krytinu. Doplnit chybějící dešťové svody a odvést dešťovou vodu mimo objekt. Odstranit z konstrukcí objektu nálety dřevin. Případná další opatření musí vyplynout až z dokumentace rekonstrukce objektu. Doporučená opatření jsou pouze minimální zásahy, které je nezbytné provést pro minimalizaci dalšího narušování objektu. Navržená opatření je nutné provést co nejrychleji, nejpozději však do zimy. V Olomouci dne 16.5.2013 Vypracoval Ing. Daniel Lemák, Ph.D. autorizovaný inženýr pro statiku a dynamiku staveb, autorizovaný inženýr pro mosty a inženýrské konstrukce ČKAIT 1201294 BALBÍNOVA 11, OLOMOUC 779 00 TEL+420 585 700 701 FAX.+420 585 700 707 MOBIL +420 603 180 533 E-MAIL: statika@statikaolomouc.cz Strana 11