Mûsíãník Odborového svazu UNIOS

âíslo 5 ROâNÍK 13 Mûsíãník Odborového svazu UNIOS 16. KVùTNA 2002 Dobrá zpráva - pátá v tomto roce Dostává se vám do rukou mimofiádné ãíslo svazového ãasopisu Servis, kter jinak vychází mimo období letních prázdnin pravidelnû kaïd mûsíc a je zasílán v em základním a místním organizacím k rukám funkcionáfiû závodních nebo místních v borû, tedy i vám. Naleznete v nûm informace z regionû a základních organizací, novinky v rámci legislativy, právní poradnu, odpovûdi na va e dotazy, nabídky svazov ch rekreací, vzdûlávání a svazov ch sportovních her a v neposlední fiadû i stránku k oddechu s oblíbenou soutûïí o poukaz na rekreaci. Jdete? Prosím vás, nenechte se odradit. Volby do Poslanecké snûmovny Parlamentu âr budou stát vefiejnou pokladnu pûldruhé miliardy korun. Pfiedvolební kampaà dosud pfiipomíná pozvání na jarmark ãi pouè. V ak taky zájem je skoro nulov. PfiestoÏe obecenstvo na pfiedvolebních mítincích se poãítá na desítky, maximálnû na stovky, pofiadatelé tûchto ta kafiic tvrdí, Ïe voliã si nechce lámat hlavu programem, chce svûj hlas svûfiit solidnímu podniku a úsudek si udûlá i podle toho, jak obratnû budou komedianti Ïonglovat se slovy na námûstí. Programy stran jsou jen na vyïádání. Není ãas na vysvûtlování, získávání a argumentaci, není, vládne trumpeta a buben. Do toho pfiichází zji tûní, Ïe politick m stranám zcela vûfií 0 % obãanû, jakï takï jim vûfií 12 %, nedûvûru jim projevuje 79 % obãanû a 9 % neví. Znechucena pfiívalem rûzn ch politick ch afér, mizí va e ochota jakkoliv se angaïovat, natoï jít k volbám, a vypadá to, Ïe to na im politikûm docela vyhovuje. A vypadá to, Ïe moïná i vám to docela vyhovuje. Ale prûbûh voleb ve Francii a v sledky voleb v Rakousku varují pfied pohodlnou (ne)spokojeností s volbou tûch ostatních. A proto vás prosím, nenechte se odradit, jdûte k urnám, a vyjádfiete tak svûj názor. Je to jeden z mála okamïikû, kdy do toho mûïete opravdu mluvit. Karel Sladkovsk, pfiedseda svazu V â Í S L E : Co nám odpovûdûli (str. 2) III. sjezd âmkos (str. 5) Co pfiiná í ãlenství v OS UNIOS (str. 6-7) V D A L Í C H â Í S L E C H : Ze zasedání orgánû svazu NáleÏitosti pracovní smlouvy NeÏ pûjdete! Volit znamená rozhodovat se. Pro správné rozhodnutí je dobré znát fakta. Letos v ãervnu nás ãekají jiï páté svobodné volby. Máme tedy moïnost rozhodovat se podle zku eností minul ch let demokratického v voje u nás. Ale jak? KaÏdé noviny, kaïd redaktor televize ãi rozhlasu fandí více ãi ménû nûkteré politické stranû, kaïd politik fiíká jen to, co se právû jemu nebo jeho stranû hodí. BûÏn zamûstnanec nemá zpravidla ãas ani moïnost ãíst v echny noviny nebo peãlivû studovat dûní v Parlamentu âr. Proto âmkos povaïuje za svoji povinnost seznámit vás s nûkter mi fakty a odpovûìmi na otázky, které jsme poloïili politick m stranám. Sdûlíme vám fakta, jak se politické strany a poslanci stavûli v uplynulém volebním období k názorûm a poïadavkûm odborû. MoÏnost ovlivnit sloïení Poslanecké snûmovny a budoucí vlády je v tûchto volbách pro zamûstnance je tû dûleïitûj í neï v dobách minul ch. O co pûjde? (Ne)dÛstojné stáfií? Reforma dûchodového systému - zda dne ní padesátníci a mlad í, vãetnû dûtí budou slu nû zaji tûni i v dûchodovém vûku, nebo budou nuceni Ïebrat, protoïe návrhy nûkter ch politikû, napfi. v raznû sníïit sociální poji tûní nebo zavést povinné kapitálové spofiení, zvy ují rizika nedostatku prostfiedkû na dûchody a vykradení fondu. Ochrana zamûstnancû Nov zákoník práce - zda budou zamûstnanci lépe nebo hûfie chránûni pfied chováním neslu né ãásti zamûstnavatelû, éfû a vlastníkû firem a zda budou mít moïnost své zájmy hájit i prostfiednictvím sv ch organizací. Za evropsk mi platy Vstup do Evropské unie - zda zamûstnanci postupnû dosáhnou Ïivotní úrovnû sv ch sousedû za západními hranicemi, nebo zûstanou v zemi s levnou pracovní silou s omezen mi moïnostmi pro zlep ení Ïivota.

KDO VOLIT PÒJDE - má moïnost ovlivnit postavení zamûstnance po volbách a vymahatelnost práva. âmkos poloïila pfiedstavitelûm jednotliv ch parlamentních politick ch stran nûkolik otázek (odpovûdi zafiazujeme abecednû): 1. Podpofií va e politická strana vstup do Evropské unie vãetnû sociálního rozmûru EU a principu ochrany slab í smluvní strany? âssd - Podporuje a podpofií vstup âr do EU, vãetnû plné akceptace principu ochrany slab í smluvní strany. Pfiedpokládá, Ïe vstupu do EU bude pfiedcházet referendum. KDU-âSL - Jako souãást Evropské lidové strany se hlásí k integraci EU, a to se v ím, co k tomu patfií. Tedy i k sociálnímu rozmûru této integrace a ochranû slab ího, a to v eobecnû. KSâM - Vstup do EU podmiàuje vypsáním referenda a uplatàováním ãesk ch národních zájmû pfii pfiedcházejícím vyjednávání. ODS - Vstup do EU podporuje, neboè míra na eho napojení je uï dávno tak vysoká, Ïe formální vstup nebude pfiedstavovat Ïádnou zásadní zmûnu. Sociální systém EU povaïuje za systém sociálnûdemokratick, ãi kfiesèanskodemokratick, coï je v rozporu s jejím názorem. Za slab í smluvní stranu rozhodnû nepova- Ïuje organizované odboráfie. US-DEU - Vstup do EU je základním kamenem jejího volebního programu. Chce prosazovat adresnou sociální politiku a stát na stranû slab ích. 2. Podpofií va e politická strana komplexní a samostatnou úpravu pracovnûprávních vztahû (kodex práce)? Co nám odpovûdûli KDU-âSL - Více neï formální podoba úpravy pracovního práva ji zajímá obsah. Harmonii mezi zamûstnanci a zamûstnavateli a sociální smír povaïuje za vysokou hodnotu v pracovnûprávních vztazích. KSâM - Je proti rozvolàování pracovnûprávních vztahû formou kvazidohod zamûstnavatel-zamûstnanec. Programovû i nadále chce prosazovat ochranu zamûstnancû, v raznû omezit zamûstnávání na dobu urãitou a prosadit úãinné postihy v pfiípadû, Ïe zamûstnavatel nevytváfií podmínky pro nezávislou ãinnost odborû. ODS - Novou úpravu pracovnûprávních vztahû nepovaïuje za potfiebnou. Naopak by jí ráda vrátila podobu zákoníku práce pfied rokem 1998. US-DEU - Nebrání se pfiijetí úpravy pracovnûprávních vztahû (kodexu), pokud bude vycházet z obãanského zákoníku. 3. Jaké hlavní zmûny bude prosazovat va e politická strana v tzv. dûchodové reformû? âssd - V dûchodové reformû prosazuje zachování principu prûbûïného mezigeneraãního systému financování a vyplácení dûchodû. V nûm chce zv it princip zásluhovosti, zreálnit platby OSVâ KDU-âSL - Zmûnu dûchodového systému povaïuje za nutnou. Chce s ostatními politick mi silami hledat dohodu tak, aby náklady reformy byly rozloïeny rovnomûrnû. Pfiípadné zmûny se nemají t kat produktivních roãníkû, ale povícero tûch, ktefií teprve zaãínají pracovat. KaÏd, i ten nejmen í starobní dûchod, po urãité minimální délce odpracovan ch let, musí zaji Èovat dûstojnou Ïivotní úroveà. KSâM - V reformû dûchodového systému bude prosazovat solidární, prûbûïné financování pro v echny v pomûru ke mzdám. Zdroje pro dûchodov systém chce získat zavedením povinného poji tûní hrazeného zamûstnavatelem ve v i nejménû 1 % hrubé mzdy. ODS - Jejím cílem v oblasti dûchodû je vytvofiit finanãnû trvale udrïiteln systém. MoÏnosti vidí buì ve variantû minimalistické, coï je zmûna nastavení souãasn ch parametrû, anebo ve variantû radikální reformy. Ta by mûla b t zalo- Ïena na solidaristicky koncipovaném rovném dûchodu pro v echny (prûbûïn systém) a na individualisticky vytvofieném, nerovném dûchodu (kapitálov systém - individuální úãty). US-DEU - V oblasti dûchodû povaïuje za nezbytné, aby dûchody rostly stejn m tempem, jak m rostou mzdy. Za nutné povaïuje postupné prodluïování pracovní aktivity s moïností pruïného a postupného odchodu do dûchodu. Po roce 2020 povaïuje za moïné sniïovat âssd - Vytvofiení samostatné pracovnûprávní legislativy, kodexu práce, je jejím programov m cílem. Na jeho tvorbû by se mûli v raznou mûrou podílet zamûstnavatelé a zamûstnanci - odbory. 2 a umoïnit pruïn odchodov vûk na principech pojistnû matematick ch. Stávající moïnosti penzijního pfiipoji tûní chce roz ífiit o dobrovoln systém zamûstnaneckého pfiipoji tûní. procentuální v i starobního dûchodu (45 % hrubé mzdy) vypláceného z pruïného systému, neboè v té dobû jiï bude ãást dûchodû vyplácena z individuálního spofiení.

KDO VOLIT NEPÒJDE - za nûho to rozhodnou jiní! Dává tak hlas i tûm, které si ve vládû a parlamentu vûbec nepfieje! PovaÏujeme za vhodné upozornit na dal í pfiedvolební vyjádfiení nûkter ch politick ch stran, které jdou za rámec oficiálních odpovûdí na otázky, které jim poloïila âmkos a dot kají se Ïivotní úrovnû zamûstnancû. Rovná daà S volebním hitem pfii la ODS, která navrhuje 15% rovnou daà, aby pr danû byly jednoduché, srozumitelné a pro v echny stejné. Prohla uje, Ïe rovná daà není sociálnû necitlivá. Co by zpûsobila ve skuteãnosti? Zv ení cen základních Ïivotních potfieb, zejména potravin, bydlení, lékû atd. Dále v razn propad pfiíjmû vefiejn ch rozpoãtû. Tím podstatnû ménû finanãních prostfiedkû pro kolství, zdravotnictví, na údrïbu a v stavbu silnic, pro hospodafiení obcí apod. Tento finanãní propad by dfiíve nebo pozdûji musel b t zaplacen pfiím mi platbami obãanû, coï by negativnû pocítily ve sv ch penûïenkách pfiíjmovû slab í skupiny. Ostatní strany se k tomuto návrhu ODS staví odmítavû. Z médií kolné ODS jednoznaãnû zavedení kolného na vysok ch kolách prosazuje. Koalice je rozdûlena, av ak podpora pfievládá. Zákoník práce Poslankynû Páralová za ODS opût útoãí na zákoník práce. Prohla uje, Ïe ztratil autoritu a má nepfiízniv vliv na rozvoj ekonomiky. Liberalizace pracovního práva by mûla podle ní smûfiovat k zaãlenûní zákoníku práce do obãanského zákoníku. Tím by zamûstnanci byli vystaveni neomezen m poïadavkûm zamûstnavatelû. Deregulace nájmû ODS a US jsou pro urychlení deregulace nájmû. Koho tedy volit? Nefiekneme vám, volte tu nebo onu stranu. To je va e rozhodnutí. Na e informace by pro vás zamûstnance mûla b t uïiteãná. A nebudete-li si ani po jejím pfieãtení vûdût rady, koho volit - máme jen jednu radu - volte nejmen í zlo. Jít volit? Urãitû ano! Nenechte o budoucnosti rozhodovat jiné! Poslanecká snûmovna projednala témûfi 1500 právních pfiedpisû, zpráv a informací, ke kter m pfiedloïila âmkos fiadu pfiipomínek a pozmûàovacích návrhû. Jejich cílem bylo, aby nedo lo ke zhor ení postavení zamûstnancû a aby z platn ch právních pfiedpisû byly odstranûny nejváïnûj í nedostatky. Návrhy vypracované ministerstvy a pfiedkládané vládou do Poslanecké snûmovny byly oproti pfiedchozím letûm k zamûstnancûm vstfiícnûj í a zpracovány kvalitnûji. Z velkého mnoïství zákonû, které byly v PS projednány, vybíráme jen ty, které se v raznû dot kají Ïivota zamûstnancû a pfii nichï se projevil diametrálnû odli n pfiístup a zámûry politick ch stran. Zákoník práce Vláda pfiedloïila do Poslanecké snûmovny velkou novelu zákoníku práce, je- Jak hlasovali jímï hlavním cílem bylo zharmonizovat na e pracovní právo s právem EU. Návrh byl vypracován v úzké souãinnosti s odbory a zamûstnavateli, proto se âmkos a Svaz prûmyslu a dopravy obrátily s v zvou na poslance, aby pfiedlo- Ïenou novelu jako kompromisní a oboustrannû pfiijatelné znûní pro hlavní uïivatele - zamûstnavatele a zamûstnance, schválili. Pfies tuto v zvu byl návrh atakován pozmûàovacími návrhy zejména poslancû ODS a v men í mífie rovnûï US. V raznû protizamûstnanecké a protiodborové návrhy pfiedkládali zejména poslanci ODS Páralová, Vávra, DoleÏal a poslanec Krása z US. Návrhy pfiedloïené ODS se podafiilo poslancûm âssd, KSâM a KDU-âSL a ãásteãnû US zamítnout. Nûkteré z návrhû pfiedloïen ch poslancem Krásou (napfi. fietûzení pracovních pomûrû), které zhor ily pûvodní vládní pfiedlohu, byly z dûvodu získání dostateãného poãtu hlasû pro finální znûní zákona pfiijaty. Pfiesto povaïujeme novelu zákona za dobrou, protoïe v souladu se smûrnicemi EU roz ífiila práva zamûstnancû. Pro: âssd, KDU-âSL, KSâM a 13 poslancû US Proti: ODS, 2 poslanci US ZdrÏeli se: 1 poslanec US a nezafiazená poslankynû Machatá Návrhzákona byl pfiijat. Evropská sociální charta âmkos jiï od roku 1994 prosazovala, aby Parlament âr ratifikoval Evropskou sociální chartu. Za pfiedchozích vlád se to neuskuteãnilo. AÏ souãasná vláda tomuto poïadavku vyhovûla a návrh do Poslanecké snûmovny pfiedloïila. Evropská sociální charta je nepodkroãiteln m minimem úrovnû sociální ochrany v zemích Evropského spoleãenství. Charta byla pfiijata v roce 1961 v rámci Rady Evropy. Zaji Èuje základní standardy sociálních práv, vãetnû práva na stávku, ochranu zdraví, sociální zabezpeãení apod. Návrh na ratifikaci pfiedloïen vládou a doporuãen ke schválení i Radou hospodáfiské a sociální dohody âr (tripartitou) byl nepfiijateln pro ODS, která pfii projednávání v PS doporuãila pfiepracování (poslanec Payne) a dokonce poslancem Bendou zamítnutí. Pro: âssd, KSâM, KDU-âSL a US Proti: ODS Návrhzákona byl pfiijat. (Pokraãování na str. 4) 3

(Dokonãení ze str. 3) Vládní návrh zákona na ochranu zamûstnancû pfied platební neschopností zamûstnavatele (zákon o insolvenci) âmkos prosazovala od roku 1994 pfiijetí zákona, kter by garantoval v platu mezd zamûstnancûm v pfiípadech, kdy podnik se dostane do platební neschopnosti a je v úpadku. Od roku 1996 narûstal poãet podnikû, které nevyplácely pravidelnû mzdy. Po fiadû sloïit ch jednání vláda pfiedloïila koncem roku 1999 návrh zákona do PS. Zákon je v souladu s praxí v EU. Definuje platební neschopnost zamûstnavatele, vymezuje pojem mzdov ch nárokû, stanoví jejich maximální v i a dobu, po kterou budou vypláceny. Zákon má i pojistku pfied spekulativním chováním ze strany zamûstnavatelû. Má návaznost na zákon o konkurzu a vyrovnání. Ani tento návrh zákona nepro el Poslaneckou snûmovnou bez ataku poslancû ODS. Poslankynû Páralová (ODS) oznaãila zpracovanou pfiedlohu za nezodpovûdnou a podala návrh na zamítnutí. V koneãném hlasování s podporou vût iny poslancû vyjma ODS byl návrh schválen. Návrh zákona o konkurzu a vyrovnání Úprava zákona o konkurzu a vyrovnání do roku 2000 byla pojata tak, Ïe vyhlá ení konkurzu znamenalo pro zamûstnance ve vût inû pfiípadû nejen ztrátu zamûstnání, ale i nemoïnost získat nevyplacené mzdy. Zamûstnanci byli totiï zafiazeni do skupiny tzv. posledních vûfiitelû, tj. Ïe z prostfiedkû získan ch prodejem firmy byly pfiednostnû uspokojeny pohledávky státu, bank, správce konkurzní podstaty a teprve potom zamûstnanci. Pfii projednávání novely zákona v Senátu a poté i v PS se podafiilo do zákona prosadit ustanovení, které uspokojování pohledávek zamûstnancû fiadí na první místo. Tento návrh se podafiilo prosadit díky tlaku âmkos, vãetnû demonstrace pfied PS. 4 KDO POUÎIJE PREFERENâNÍ HLASY - zvolí stranu, kterou si pfieje, bez politikû, které si nepfieje. Pro: âssd, KDU-âSL, KSâM, US a nezafiazená poslankynû Machatá Proti: ODS Návrhzákona byl pfiijat. Jak hlasovali Situace se vyhrotila mimo jiné proto, Ïe pfiedchozí dva vládní návrhy byly v PS opozicí, zejména ODS, odmítnuty. o návrhu zákona upraveném v Senátu v souladu s poïadavky âmkos Pro: âssd, KDU-âSL, 10 poslancû US a nezafiazen poslanec Paulík Proti: ODS, KSâM, 5 poslancû US a nezafiazená poslankynû Machatá Návrhzákona byl pfiijat. Vládní návrh zákona o sociální poji Èovnû âmkos povaïuje vytvofiení stabilního a prûhledného systému financování a vyplácení dûchodû za povinnost státu vûãi sv m obãanûm. Proto dlouhodobû prosazuje vytvofiení sociální poji Èovny oddûlené od státního rozpoãtu, která je nejefektivnûj í obranou proti snahám jakékoli vlády v pfiípadû potfieby pouïívat finanãní prostfiedky vybrané na dûchody na jiné v daje státního rozpoãtu. Tak se dûlo napfiíklad v období let 1992-1996. Se vznikem sociální poji Èovny musí b t dlouhodobû upraveny i platby státu za poji tûnce, ktefií na základû zákona poji - tûní neplatí - státní poji tûnci (náhradní doby - studium, vojenská sluïba, matefiská dovolená). Zreálnûny musí b t i platby osob samostatnû v dûleãnû ãinn ch. V echny tyto podmínky splàoval vládní návrh zákona o sociální poji Èovnû, kter po doporuãení sociálních partnerû v Radû hospodáfiské a sociální dohody âr (tripartitû) byl pfiedloïen v roce 2001 do PS. Pfiesto, Ïe nûkteré opoziãní strany se proklamativnû k potfiebû vzniku sociální poji Èovny v minulosti hlásily (KDUâSL, US), tento návrh nepodpofiily. Vznik sociální poji Èovny dlouhodobû odmítá ODS a nûktefií její poslanci projednávání tohoto návrhu zneuïili k útoku na odbory. Z fiad opoziãních poslancû byly opakovanû podány návrhy na zamítnutí. o návrhu na zamítnutí zákona Pro: ODS, KDU-âSL, US a 4 poslanci KSâM Proti: âssd a 15 poslancû KSâM a nezafiazen poslanec Paulík Návrhzákona byl zamítnut. Vládní návrh zákona o zamûstnaneckém penzijním pfiipoji tûní V roce 1990 tehdej í vláda OF pfii ru- ení dûchodov ch kategorií jako údajnû nesystémového fie ení pfiislíbila, Ïe navrhne a prosadí zákon, kter umoïní vznik zamûstnaneckého pfiipoji tûní, na kterém se budou podílet formou pfiíspûvkû zamûstnavatelé. Spoleãnû se zástupci zamûstnancû budou tyto fondy spravovat tak, aby v dobû vzniku nároku na dûchod mohly b t vypláceny b val m zamûstnancûm pfiíspûvky k dûchodu. Zamûstnanecké pfiipoji tûní je nejroz ífienûj í, nejstabilnûj í a nejdûvûryhodnûj- í formou pfiipoji tûní na stáfií ve vût inû demokratick ch státû svûta. Pfiíslib z roku 1990 pfiedchozí vlády nikdy nesplnily, i kdyï nûktefií politici byli ve vládû aï do roku 1998. Po sloïit ch jednáních v Radû hospodáfiské a sociální dohody âr (tripartitû) souãasná vláda vypracovala kvalitní návrh zákona o zamûstnaneckém pfiipoji tûní, kter vycházel ze stabilnû fungující úpravy zamûstnaneckého pfiipoji tûní v zemích EU. Návrh zákona byl pfiedloïen do Poslanecké snûmovny v roce 2001. Pfies podrobné objasàování v znamu a pfiínosu tohoto systému pfiipoji tûní na stáfií opoziãní poslanci návrh zamítli. Podlehli silnému tlaku a lobby pfiedstavitelû stávajících penzijních soukromokapitálov ch fondû, ktefií v moïnosti vzniku nov ch zamûstnaneck ch fondû vidí velkou konkurenci. Zejména proto, Ïe zákon o zamûstnaneckém pfiipoji tûní striktnû stanovuje omezení finanãních prostfiedkû na správu a propagaci fondû, a tím etfií finanãní prostfiedky poji tûncû. Poslanci Krása a Páralová zneuïili projednávání tohoto zákona k útokûm na odbory. Poslanec Krása (US), citace:,,vláda je zfiejmû pod tlakem odborov ch pfiedákû a snaïí se zamûstnaneck mi fondy posílit úlohu kolektivního vyjednávání. Pokud náhodou by jedním z motivû pfiedloïení tohoto zákona byl i tento zámûr, pak fakt sám o sobû uï je dûvodem k zamítnutí zákona. o návrhu na zamítnutí zákona Pro: ODS, KDU-âSL a US Proti: âssd a KSâM Návrhzákona byl zamítnut.

III. SJEZD âmkos VLIVNÁ SÍLA III. sjezd âeskomoravské konfederace odborov ch svazû JiÏ potfietí v polistopadové historii odborû stala se Praha dûji tûm sjezdu âeskomoravské konfederace odborov ch svazû. Uskuteãnil se ve dnech 19. a 20. dubna 2002 v Kongresovém centru Praha. Slavnostní ãásti sjezdu se zúãastnili jako hosté pfiedseda Poslanecké snûmovny Parlamentu âr Václav Klaus, pfiedseda vlády âr Milo Zeman, ministr práce a sociálních vûcí Vladimír pidla, ministr prûmyslu a obchodu Miroslav Grégr a námûstek ministra práce a sociálních vûcí Petr imerka. Sjezdu se rovnûï zúãastnilo 42 zahraniãních hostû - pfiedstavitelé nejv znamnûj ích mezinárodních centrál - MKSO, EOK, pfiedstavitelé národních odborov ch ústfieden zemí Evropské unie, americké AFL - CIO a odborov ch ústfieden stfiední a v chodní Evropy. Václav Klaus popfiál odboráfiûm zodpovûdné partnery v podnicích a ve vládû, Milo Zeman podûkoval v em odboráfiûm za kritickou spolupráci a Vladimír konaného ve dnech 19. - 20. 4. 2002 v Kongresovém centru, Praha III. sjezd po projednání schválil Zprávu o ãinnosti âmkos za období od II. sjezdu âmkos Zprávu o hospodafiení âmkos za období od II. sjezdu âmkos Zprávu Revizní komise âmkos Návrh zmûn Statutu âmkos ve znûní návrhû pfiijat ch III. sjezdem âmkos k jednotliv m ustanovením Statutu âmkos s tím, Ïe tyto zmûny nab vají platnosti a úãinnosti okamïikem jejich schválení III. sjezdem âmkos. Program âmkos na období 2002-2006, ve znûní pfiijat ch zmûn Rezoluci III. sjezdu âmkos k evropské integraci Tiskovou zprávu z jednání III. sjezdu âmkos ukládá pfiedsedovi âmkos zabezpeãit pfiedání zmûnûného znûní Statutu âmkos schváleného III. sjezdem âmkos civilnû správnímu úseku Ministerstva vnitra âr Termín:do 30. 4. 2002 zabezpeãit postupnou úpravu vnitfiních dokumentû âmkos tak, aby byly v souladu s pfiijat m znûním Statutu âmkos Termín:do 30. 12. 2002 Radû âmkos aby zejména pfii pfiípravû nového zákoníku práce dûslednû hájila právo zamûstnancû na stávku tak, jak zaruãuje pidla vyjádfiil pfiesvûdãení, Ïe âmkos si i nadále zachová svou akceschopnost a bude, bude-li to zapotfiebí, velmi dûsledná. Z povûfiení prezidenta republiky âr vystoupil Pavel Fischer, fieditel politického odboru Kanceláfie prezidenta âr. Uvedl, Ïe respekt, kter m âmkos disponuje, je mocnou silou. Pracovní ãást zaãala vystoupením Richarda Falbra, kter mimo jiné vyzvedl, Z usnesení III. sjezdu âmkos Ústava âr a fiada mezinárodních dokumentû, které âeská republika ratifikovala, a zabránila pfiijetí právní úpravy, která by byla v rozporu s tûmito dokumenty aby nejbliï ímu Snûmu âmkos byla pfiedloïena zpráva, jak m zpûsobem budou vyfie eny problémy uvedené ve zprávû RK âmkos (strana 2 odst. 1) Snûmu âmkos svolat fiádn sjezd âmkos v roce 2006, prûbûïnû sledovat plnûní Programu âmkos rozpracovat pfiijat program a dal í závûry III. sjezdu âmkos, vytváfiet podmínky pro postupnou profesionalizaci RR âmkos orgánûm âmkos plnit cíle Programu âmkos delegátûm III. sjezdu âmkos a ãlenûm konfederace informovat o v sledcích a závûrech III. sjezdu âmkos ãlenskou základnu ãlenû konfederace doporuãuje funkcionáfiûm základních organizací vûnovat mimofiádnou pozornost zejména publikaci Sebeobrana zamûstnance aneb jak pfieïít v zamûstnání, která mûïe v znamnû napomoci ke zvy ování právního vûdomí zamûstnancû odborov m svazûm sdruïen m v âmkos archivovat ve kerou obrazovou dokumentaci sv ch akcí a následnû ji poskytovat k propagaãnímu vyuïití pfii konání spoleãn ch akcí âmkos Ïe v znamnou roli v posledních ãtyfiech letech sehrával sociální dialog, zejména na nejvy í úrovni. Dále byla projednána a schválena Zpráva o hospodafiení âmkos, Zpráva Revizní komise âmkos a návrh zmûn Statutu âmkos. Závûr prvního dne jednání III. sjezdu âmkos patfiil volbám nového vedení âmkos a ãlenû Revizní komise âmkos. Druh den jednání III. sjezdu âmkos zaãal vyhlá ením v sledkû voleb. Do funkce pfiedsedy âmkos byl zvolen Milan tûch, místopfiedsedy se stali Jaroslav Zavadil, Zdenûk Málek a Pavel Skácelík. Zvoleno bylo také devût ãlenû a tfii náhradníci revizní komise. Novû zvolen pfiedseda âmkos Milan tûch uvedl hlavní bod druhého dne jednání sjezdu - Program âmkos na ãtyfileté období. Program vytyãuje cíle odborû - trval udrïiteln rûst Ïivotní úrovnû pfii co nejspravedlivûj ím rozdûlení vytvofien ch hodnot, fungující sociální stát, kter hospodáfiskou politikou pfiispívá k tvorbû zdrojû a garantuje moderní sociální ochranu zamûstnancû. Po v eobecné diskusi k Programu âmkos a závûreãném vystoupení pfiedsedy âmkos delegáti schválili usnesení III. sjezdu âmkos. potvrzuje platnost stávajících vnitfiních dokumentû âmkos do doby pfiijetí nov ch vnitfiních dokumentû, vûli a odhodlání udrïet kontinuitu svobodného odborového sdruïování, snahu rozvíjet ãinnost âmkos jako akceschopného reprezentanta a odborov ch svazû v ní sdruïen ch hájících zájmy v ech zamûstnancû ve stále nároãnûj ích podmínkách pokraãující liberalizace a globalizace vyjadfiuje uznání a podûkování pfiedsedovi Rady hospodáfiské a sociální dohody âr Vladimíru pidlovi za jeho aktivní pûsobení pro rozvoj sociálního dialogu v âeské republice podûkování Richardu Falbrovi za odvahu, originalitu a obûtavost, se kterou pracoval ve prospûch odboráfiû ve funkci pfiedsedy âmkos konstatuje Ïe úãinnost prostfiedkû k dosaïení cílû jednotliv ch odborov ch svazû lze umocnit koordinací svazov ch protestních akcí projevuje vûli pfiítomn ch zástupcû, ãlenû odborov ch svazû sdruïen ch v âmkos k integraci tûchto svazû a vyz vá ãleny OS k pfiijetí usnesení v orgánech svazû, aby tak vûli naplnili V Praze dne 20. dubna 2002 5

ODBOROV SVAZ UNIOS Odborov svaz UNIOS (OS UNIOS) vznikl slouãením tfií odborov ch svazû, âeskomoravského odborového svazu pracovníkû sluïeb (âmos PS), Odborového svazu pracovníkû zahraniãního obchodu (OS PZO) a SdruÏení plynárensk ch odborû v âr (SPO), na ustavujícím sjezdu konaném 18. - 19. února 1994 v Hradci Králové. V souãasné dobû má odborov svaz okolo 23 000 ãlenû a 450 základních nebo místních organizací (ZO/MO). Ná svaz sdruïuje jako ãleny zamûstnance rûzn ch profesí a odvûtví. Nejvíce ãlenû je zamûstnáno v technick ch sluïbách, dále máme ãleny v plynárenství, bytov ch druïstvech, v robních podnicích, sociálních sluïbách a dal ích obecních organizacích. UÏ nejsme ROH Prvním pfiedsedou byl zvolen JUDr. Richard Falbr. Od roku 1998, kdy se konal druh sjezd v Jihlavû, tuto funkci zastává Karel Sladkovsk. Nejvy ím orgánem svazu, kter rozhoduje mezi konáním sjezdû, je v konn v bor, kter má 21 ãlenû, statutárním orgánem svazu je sedmiãlenné pfiedsednictvo. Kontrolní ãinnost vykonává revizní komise svazu, která má devût ãlenû. V souãasnosti ve svazu fungují jako poradní orgány v konného v boru tfii profesní sekce, a to sekce plynárenství, sekce bytov ch druïstev a sekce vefiejnû prospû n ch sluïeb, a dvû komise, komise pro rovnost pfiíleïitostí a komise sportovní. BliÏ í informace o struktufie svazu a jeho pfiedstavitelích získáte na internetové stránce http://unios.cmkos.cz. Posláním Odborového svazu UNIOS je hájit a prosazovat práva a zájmy sv ch ãlenû, pfiedev ím v oblasti pracovnûprávní, mzdové, sociální a pracovních podmínek. Odborov svaz se podílí na spoleãné ãinnosti odborû v âr. V mezinárodní oblasti spolupracuje s demokratick mi odborov mi svazy a jejich sdruïeními. Principy ãinnosti odborového svazu: a) Respektování práva na svobodné sdruïování. b) Odborová solidarita s odborov mi sdruïeními v âr i ve svûtû. c) SounáleÏitost a vzájemná pomoc mezi ãleny svazu. d) Vystupování proti jakékoliv diskriminaci z dûvodû rasov ch, nábo- Ïensk ch, politické pfiíslu nosti, vûku, zdravotního stavu a pohlaví. e) Prosazování sociálního partnerství a dialogu se svazy zamûstnavatelû, zamûstnavateli a s pfiedstaviteli státní správy a samosprávy. f) Nezávislost na politick ch stranách a politick ch hnutích, vládû, zamûstnavatelích, náboïensk ch a dal ích institucích, coï v ak nevyluãuje pfiípadnou 6 Kdo jsme? spolupráci s tûmi, kdo podporují a prosazují poïadavky a cíle svazu. âlenství v odborovém svazu âlenství v odborovém svazu je dobrovolné, v ichni ãlenové jsou si rovni. âlenství ve svazu se uskuteãàuje pfiedev ím prostfiednictvím základních/místních organizací odborového svazu (dále také ZO/MO). âlenství ve svazu vzniká na základû písemné pfiihlá ky okamïikem schválení pfiíslu n m odborov m orgánem. Dokladem o ãlenství je ãlensk prûkaz. âlensk prûkaz je majetkem svazu. Pfiíslu n odborov orgán mûïe odmítnout pfiijetí fyzické osoby za ãlena, zejména v tom pfiípadû, kdy mu ãlenství ve svazu zaniklo jiï dfiíve vylouãením. Rozhodnutí o odmítnutí pfiijetí za ãlena svazu musí b t Ïadateli sdûleno písemnû a musí b t pouãen o opravném prostfiedku. Proti rozhodnutí o odmítnutí pfiijetí za ãlena svazu si mûïe Ïadatel do 30 dnû ode dne doruãení písemného rozhodnutí podat odvolání k v konnému v boru svazu (dále také VV). Odvolání lze podat prostfiednictvím odborového orgánu, kter rozhodl o odmítnutí pfiijetí za ãlena svazu, nebo je lze podat pfiímo VV, kter rozhoduje s koneãnou platností. âlenové, ktefií nemohou nebo nechtûjí b t organizováni v základních organizacích nebo místních organizacích, se mohou stát individuálními ãleny. BliÏ í podmínky individuálního ãlenství stanoví vnitrosvazov pfiedpis. Do doby ãlenství ve svazu se zapoãítává nepfieru- ené ãlenství v ROH, v jin ch odborov ch svazech a odborov ch organizacích. V souvislosti s ãlenstvím ve svazu lze poskytnout zejména: bezplatné zastoupení pfied soudem podporu v tíïivé sociální situaci sociální podporu v nezamûstnanosti úrazové poji tûní pfii odborové tûlov chovné, sportovní a zájmové umûlecké ãinnosti a centrálnû organizované odborové rekreaci podporu pfii zákonné stávce podporu v pfiípadû perzekuce, diskriminace nebo uvûznûní v souvislosti s odborovou ãinností podporu pfii plné nebo ãásteãné invaliditû v souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání podporu pfii smrtelném pracovním úrazu a úmrtí následkem nemoci z povolání pohfiebné

Odborov svaz není jen skupina vedoucích funkcionáfiû, ale jste to pfiedev ím vy v ichni ãlenové. Tento ãasopis je urãen právû vám. V ãinnosti svazu se odráïí i to, na ãem se usná íte na sv ch ãlensk ch schûzích. To, co prosadí va i zástupci ve vy - ích svazov ch orgánech, pak bude prostfiednictvím zamûstnancû svazu platit S NÁMI TO PÒJDE LÉPE Co pfiiná í ãlenství následující. Po roce ãlenství lze prostfiednictvím svazu získat bezplatné zastoupení pfied soudem ve vûcech pracovnûprávních ãi finanãní podporu v tíïivé sociální situaci. Pfii tûchto sluïbách ãlenûm se vychází z pravidel stanoven ch v konn m v borem, které byly publikovány v tomto ãasopise a ve Sborníku dokumentû BliÏ í informace o v em, co vás v oblasti odborové problematiky zajímá, dostane kaïd ãlen svazu ãi zájemce o ãlenství na pfiíslu ném kontaktním místû OS UNIOS: KM Praha tel. 02/24 46 24 75 e-mail: unios@cmkos.cz KM Sobûslav tel. 0363/52 45 67 e-mail: km_sobeslav@volny.cz KM Teplice tel. 0417/56 00 67 e-mail: km_teplice@volny.cz KM Hradec Králové tel. 049/552 14 71 e-mail: km_hradec@volny.cz KM Brno tel. 05/42 21 40 63 e-mail: up_brno@volny.cz KM Uherské Hradi tû tel. 0632/57 97 71 e-mail: krsicka@raz-dva.cz KM Ostrava tel. 069/611 06 15 e-mail: km_ostrava@volny.cz Prostory k pronajmutí pro v echny tyto organizace a ãleny v nich sdruïené i pro individuální ãleny svazu. KaÏd ãlen svazu, kter fiádnû plní své povinnosti vypl vající ze Stanov OS UNIOS, má právo vyuïívat bezplatnû pracovnûprávní poradenství vãetnû rad specialistû v oblasti mzdové i BOZP. K tomu slouïí pracovi tû svazu, jejichï adresy ãi dal í spojení na nû získáte u ãlenû závodního ãi místního v boru va- í organizace nebo na internetové adrese http://unios.cmkos.cz. Mimo pracovi tû svazu lze vyuïívat po prokázání ãlenství v OS UNIOS (k tomu slouïí ãlensk prûkaz) bezplatnû také poradenská stfiediska âmkos, Regionální právní poradenství (RPP) a SdruÏení na ochranu nájemníkû (SON). RPP âmkos z titulu ãlenství OS UNIOS a SON v rámci podepsané dohody mezi na ím svazem a tímto sdruïením, které pomáhá na im ãlenûm radami v bytové problematice. Na i ãlenové jsou na v echny akce konané svazem ãi jeho organizacemi (ZO/MO) úrazovû poji tûni. Dále se mohou vedle akcí sv ch ZO/MO úãastnit také akcí, které pofiádá svaz centrálnû. Jde o rûzná kolení, semináfie, sportovní ãi mládeïnické akce a mohou vyuïívat nabídek svazové rekreace. Pro ãleny s nízk m pfiíjmem se na vybrané tipy rekreací a dûtsk tábor poskytuje sociální pfiíspûvek z rozpoãtu svazu. Letos jde o rekreaci v RZ Horní Bradlo a LDT ve Studnici. Ve keré nabídky jsou publikovány v tomto ãasopisu vïdy na konci roku pro rok OS UNIOS, kter máte k dispozici na v ech pracovi tích svazu i u funkcionáfiû va ich ZO/MO. Po tfiechletechãlenství mûïete Ïádat o pfiíspûvek pfii narození dítûte, kter ãiní 3000 Kã na jedno dítû, ãi o podporu pfii invaliditû zpûsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, a to aï do 9500 Kã. Pfii del ím nepfieru eném ãlenství ãástky vût iny podpor stoupají, v e je uvedeno ve v e jmenovaném sborníku. âlenûm do 25 let, ktefií jsou ãleny minimálnû ãtyfii roky, a ostatním po deseti letechãlenství poskytuje svaz za urãit ch podmínek podporu v nezamûstnanosti, a to tûm ãlenûm, ktefií ztratili zamûstnání, jsou bez pfiíjmû, a pfiesto zûstávají ãleny svazu a plní své povinnosti vypl vající ze stanov. âlenovi svazu, jehoï nepfietrïité ãlenství v Odborovém svazu UNIOS není krat í neï pût let, se v pfiípadû úmrtí jeho manïela(manïelky), druha(druïky) a dítûte ve vûku do 26 let, pokud je svobodné a pokud tyto osoby Ïijí s ãlenem ve spoleãné domácnosti, poskytne pfiíspûvek pfii úmrtí rodinného pfiíslu níka ve v - i 2000 Kã. A to je jen struãn v ãet toho, co svaz ãlenûm poskytuje. Mohli bychom pokraãovat pomocí pfii kolektivním vyjednávání, jednání na ministerstvech a se svazy zamûstnavatelû a dal ími aktivitami, o kter ch se vïdy dovíte ve svazovém ãasopisu Servis, kter se vám právû dostal do rukou. Pronajmeme nebytové prostory v Praze 7, Dûlnická 13, 2. patro s v tahem, 160 m 2, vnitfiní dispozice bude upravena na pfiání nájemce. Nájemné 20 000 aï 25 000 Kã/mûs. (dle nároãnosti úprav) + sluïby. Kontakt: pí Nezvalová, tel. 0724/024744 7

PRO VOLNOU CHVILKU Skládaãka Mikolá Ale Narodil se v Miroticích v roce 1852 v rodinû mirotického písafie. Byl synem vzdûlaného, ale vûãnû nespokojeného a zapáleného vlastence Franti ka Al e. Jeho dva star í bratfii, Franti ek (1847-1867), nadan historik a básník, a Jan (1848-1867), v teãn kreslífi a milovník pfiírody, byli prvními a nejvlivnûj ími uãiteli nejmlad ího bratra Mikolá e. Mal Mikolá kreslil pr od nepamûti, od ãtyfi let zcela jistû. Ke kresbám ho ponoukaly vystfiihovánky, sochy, jesliãky, ale také slova písní. UÏ v pfied- kolním vûku nakreslil myslivce Na t louce zelen. Po smrti své matky v roce 1869 opustil Písek a vstoupil na praïskou Akademii. SvÛj pfiíchod do Prahy zachytil karikaturou dvou utrmácen ch poutníkû, které vítají Hradãany. V listopadu 1870 nakreslil první kresbu s bûlohorsk m motivem, z následujícího roku 1871 je jiï zachováno plno datovan ch i nedatovan ch kreseb, které souvisejí s domovem uï jen volnû. Od mládí usiloval Ale o to, aby dodal sv m kompozicím v raz Ïivotních sil, aby byly pobídkou k vût ímu úsilí zvlá tû na poli národním. Po ztrátû obou bratfií a matky mu v roce 1874 umfiel otec a brzy nato v roce 1876 poslední blízk pfiíbuzn, str c Tomá Fanfule. K prvním malífisk m pokusûm poãítá Ale obraz U hrobu boïího bojovníka z roku 1877. Obraz povaïuje za jakousi parafrázi âechovy písnû Husita na Baltu, která vy la v roce 1868 v almanachu Ruch. O rok pozdûji nakreslil obraz Setkání Jifiíka z Podûbrad a Matyá e Kor-? Vroce 1975 uplynulo pûlstoletí od jeho narození a v roce 1965 ubûhla ãtyfii staletí od jeho smrti. Mezi tûmito dvûma daty se odvinul Ïivot samotáfisk i boufiliv, vzdorn i pokornû zti en, kter dal lidstvu nejvût í v tvarné hodnoty, díla, jeï nepfiestala b t uznávána a obdivována. Îivot tohoto umûlce se odehrál ve Florencii, v Boloni, v Carrafie a v ímû. Vybaloval své postavy z mramorov ch blokû a snil o obfiích sochách vystupujících ze skal, kreslil kartony a zvládal velké rozlohy fresky, vyjadfioval alegorické koncepty svou monumentální formou a oïivoval je citov m napûtím. Zápasil s papeïi o uskuteãnûní sv ch pfiedstav a uchovával si pfiitom v kaïdodenním Ïivotû velkou lidskou prostotu. Îil skromnû jako kamenick dûlník, ale vystupoval nad v echno denní hemïení a pachtûní, byl sledován a obdivován jako kníïe umûní. A my se ptáme na jméno tohoto známého italského sochafie a malífie. Tajenka: Kupon 05/02 Jméno a pfiíjmení:...................... Adresa:.............................. ZO/MO:.............................. Slosovány budou odpovûdi do lé do 31. kvûtna 2002. Jména v hercû a správná odpovûì budou uvefiejnûny v pfií tím ãísle. Správná odpovûì z ã. 4/2002: Mikolá Ale Tfii vylosovaní v herci Baümlová Vûra, JITEX Písek Jandová Eli ka, TS Lomnice n. P. Krejãíková Kvûta, AMBA Malín vína. Skicu vypracoval velmi rychle mezi 24. ãervencem a 15. srpnem 1877, kdy zaãal pracovat na velkém obraze, kter dokonãil v bfieznu 1878. V roce 1878 vytvofiil Ale je - tû asi dvacet olejû. Alexandr Brandejs v tomto roce pfiemluvil Al e, aby zmûnil své rozhodnutí nekonkurovat pfii v bûru umûlcû pro v zdobu Národního divadla. V lednu 1878 si Ale vyzvedl soutûïní podmínky a hned na jejich rubu si poznamenal svou koncepci v zdoby pro cel foyer. Pro tfii nástropní pole zam lel pouïít svûj cyklus Tfii doby zemû ãeské z roku 1875 a pro ãtrnáct lunet hodlal zkombinovat dva cykly Báje o vlasti a Vlast, tj. Kraje z roku 1876, pro ãtyfii nástûnná pole mûl pfiipraveny náãrty z ãeské historie, pozdûji je na návrh poroty pfiemûnil na M tus, Îivot, Historie, Národní hudba a zpûv. Mikolá Ale zemfiel v roce 1913. Stanislav Sucharda se s ním na vy ehradském hfibitovû louãil slovy: Buì sbohem, Al i, ty nejmlad í, nejkrásnûj í, nejumûleãtûj í srdce âech! Vydává Odborov svaz UNIOS. Vychází 10x roãnû. Odpovûdn redaktor: Michal Votava. Adresa redakce: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3, telefon (02) 2446 3194, e-mail: unios@cmkos.cz. Typografické zpracování: VAPO-Futura, a. s., Politick ch vûzàû 9, 110 00 Praha 1, telefon: (02) 2422 4429. Roz ifiuje Ferda, âeská reklamní poãta, Dvorská 648, 503 11 Hradec Králové, telefon (049) 5533 991. Podávání novinov ch zásilek povoleno âeskou po tou, s. p., od tûpn m závodem stfiední âechy v Praze, ã. j. 2502/96-P ze dne 3. 9. 1996. ISSN 1211-6807. F 5057 Bohat volí levici z rozmafiilosti, chud volí pravici z blbosti. Tip do kina SWING Maxovi je deset let, je jedináãek a právû tráví prázdniny u babiãky na pfiedmûstí alsaského mûsteãka. Jednou v baru usly í hrát místního virtuózního romského kytaristu Miralda. Je to hudba plná svobody, energie a zároveà vzdu né lehkosti. Chlapec se pro hudbu nadchne, vymûní walkmana za starou kytaru a pod Miraldov m vedením se zaãne uãit hrát. Tak se dostává do pfiedmûstské komunity, kde v obytn ch pfiívûsech Ïijí místní Romové- Manu ové. Max zde potká dívku jménem Swing, která ho pfiitahuje a fascinuje sv m sebevûdomím a bezstarostností. Díky sv m nov m pfiátelûm Max poznává, Ïe k Manu Ûm nepatfií jen úchvatná hudba vycházející ze srdce, ale je jim vlastní i Ïivotní styl bez pout a hranic, kter je bliï í lidské pfiirozenosti. ReÏie: Tony Gatlif Hrají: Oscar Copp (Max), Lou Rechová (Swing), Tchavolo Schmitt (Miraldo) Recept pro vás Vepfiové hranolky s játry a Ïampiony Pfiísady: 120 g libové vepfiové k ty, 30 g cibule, 1 lïiãka oleje, 30 g drûbeïích jater, 50 g ÏampionÛ, mletá sladká paprika, 1 lïíce rajãatového keãupu, mlet pepfi, sûl, 1 lïíce bílého vína Postup pfiípravy: Vepfiové maso nakrájíme na plátky, naklepeme je, pak je nakrájíme na hranolky, drûbeïí játra odblaníme a nakrájíme na plátky, Ïampiony rovnûï nakrájíme na plátky. Na teflonové pánvi zpûníme na oleji drobnû nakrájenou cibuli, pfiidáme maso a za stálého míchání je opeãeme. Pfiidáme játra a Ïampiony, opût je osmahneme, popra íme paprikou a necháme je zpûnit. V e zalijeme keãupem a vínem, osolíme, opepfiíme a minutu podusíme. Podáváme s r Ïí a zeleninov m salátem. Kufiecí prsa se smaïen mi meruàkami Pfiísady: 4 plátky kufiecích prsíãek, 1 lïíce opraïen ch mandlov ch lupínkû, sûl, pepfi, olej, 1/2 lïiãky medu, hladká mouka, vejce, mléko Postup pfiípravy: Trochu oleje rozmícháme s medem a pepfiem, potfieme jím plátky kufiecích prsou a zakryté dáme do chladu na tfii hodiny uleïet. Pak maso vloïíme do rozpálené pánve potfiené olejem nebo na ro t grilu, osolíme a po obou stranách opékáme dorûïova (kaïdou stranu asi ãtyfii minuty). Hotové porce posypeme praïen mi mandlemi a podáváme obloïené pûlkami merunûk osmaïen ch v tûstíãku z hladké mouky, vejce a trochy osoleného mléka. Vhodnou pfiílohou je r Ïe. (DiP)