Zámecká zahrada v âeském Krumlovû historie, souãasnost a budoucnost

Zámecká zahrada v âeském Krumlovû historie, souãasnost a budoucnost Jifií OL AN 1 1. PfiedchÛdci dne ní zámecké zahrady âeskokrumlovská zámecká zahrada je nejznámûj í, ale zároveà také nejmlad í ze souboru pansk ch zahrad, jeï vznikaly od 16. století pfii ãeskokrumlovské zámecké rezidenci. Pfiedcházely jí tfii roïmberské 1 panské zahrady: Dolní zahrada na Novém Mûstû (pûvodnû zahrada pfii sídle Anny z Roggendorfu, manïelky Jo ta III. z RoÏmberka), zahrada na ostrovû v zámeckém rybníku (v obofie pod zámkem), zahrady nad zámkem. 2 Poslednû jmenované zahrady nad zámkem se nacházely západnû od prostoru dne ního pátého zámeckého nádvofií a sahaly zfiejmû aï k linii pfiedsunutého opevnûní hradu, takzvaného nového Plá tû. 3 K poãátku vlády Viléma z RoÏmberka na Krumlovû (rok 1555) je v pramenech pfiipomínána stavba lusthauzu v zahradû nad zámkem. Pfiedávací urbáfi z roku 1600 uvádí: Nad zámkem i okolo zámku jsou tfii veliké tûpnice, dobr mi stromy v elijakého ovoce i od rozliãného kofiení a kvítí vysazeny tfii. A v t chï zahradách lusthauz nákladnû vystaven jeden. V letech 1597 1599 upravoval zahrady nad zámkem stavitel Dominik Benedikt Cometta z Eckthurnu, 4 jenï jiï od roku 1592 stavûl nové stavení na Plá ti, dnes oznaãované jako Renesanãní dûm. Monumentální stavba se obracela k protilehlému svahu se zahradami svou severozápadní fasádou, plasticky ãlenûnou esti velk mi nikami. Neklidná doba tfiicetileté války si vynutila opevnûní západního pfiedpolí zámku a pfii budování rozsáhl ch ancí byly zahrady nad zámkem citelnû po kozeny. Letohrádek pocházející z roku 1555 v ak váleãné útrapy bezpochyby pfieïil, protoïe byl obdivován je tû Bohuslavem Balbínem za jeho krumlovského pobytu v letech 1664 1666 jako italico opere a perelegans. Dal í osudy letohrádku jsou neznámé a stávají se vdûãn m tématem hypotéz. 2. ZaloÏení zámecké zahrady Okolnosti zaloïení dne ní zámecké zahrady jsou zevrubnû osvûtleny v práci Anny Kubíkové. 5 V minulosti toto téma zpracoval a ãasopisecky popularizoval Jifií Záloha. 6 Anna Kubíková také zrevidovala doposud nejobsáhlej í práci o ãeskokrumlovské zahradû z pera Iva Hofmana, 7 kter vycházel kromû studia archivních pramenû a vlastního prûzkumu pfiedev ím z prací Camilla Schneidera 8 a Franti - ka Dvofiáka. 9 Poãátky ãeskokrumlovské zámecké zahrady jsou spjaty s obdobím vlády Jana Kristiána I., kní- Ïete z Eggenbergu (1641 1710), vévody krumlovského a pfiíslu níka tfietí generace t rského lechtického rodu, jenï získal krumlovské panství v roce 1622 od císafie Ferdinanda II. Jan Kristián I. a jeho mlad í bratr Jan Seyfried podnikli v letech 1660 1663 kavalírskou cestu po Evropû. Procestovali fiímskonûmeckou fií i, panûlsko, Spojené Obr. 1. Schematick plán areálu ãeskokrumlovského zámku a zámecké zahrady, souãasn stav. 1 Poslední roïmber tí vladafii projevovali obecnû zájem o zahrady. Jo t III. z RoÏmberka, otec Viléma a Petra Voka, dokonce sepsal odborné pojednání o pûstování a mnoïení ovocn ch dfievin. Vilém z RoÏmberka si zájem o zahrady pfiinesl uï ze své cesty po Itálii v roce 1552, kde mohl dûvûrnû poznat nádheru italské renesance v Milánû, Janovû a Pavii i mantovskou vévodskou rezidenci s letohrádkem Palazzo del Te. 2 O podobû roïmbersk ch pansk ch zahrad nad krumlovsk m zámkem soustfiedila zatím nejobsáhlej í soubor písemn ch údajû ve své práci Anna KUBÍKOVÁ: âeskokrumlovská zámecká zahrada její historie, 1998. 3 Problematice opevnûní se s mimofiádnou pozorností vûnoval Vladislav RAZÍM: Tzv. Plá È v âeském Krumlovû. Pfiíspûvek k diskusi o tzv. Renesanãním domû ãp. 177, in: PrÛzkumy památek, 1997, ã. 1, s. 105 126. 4 D. B. Cometta pocházel z obce Devoggio u Arogna (dnes v jiho v carském kantonu Ticino) a byl vagrem Baltazara Maggiho de Arogno, stavitele, jenï na Krumlovû pfiestavûl vûï na Hrádku. 5 A. KUBÍKOVÁ: âeskokrumlovská zámecká zahrada její historie, 1998. 6 J. ZÁLOHA: Zámecká zahrada v âeském Krumlovû v 17. století, in: Památky a pfiíroda, 1985, ã. 9, s. 532 533. 7 I. HOFMAN: âesk Krumlov rekonstrukce zámeck ch zahrad. Studie, ãást A0, písemná zpráva, âeské Budûjovice 1966. 267

Obr. 2. Jan Kristián I. z Eggenbergu. (âesk Krumlov, státní hrad a zámek, inv. ã. CK 2435) Obr. 3. Marie Ernestina ze Schwarzenbergu. (âesk Krumlov, státní hrad a zámek, inv. ã. CK 2437) 2 3 Nizozemí a v carsko; ve Francii nav tívili mimo jiné zámek Blois a del í dobu pob vali v PafiíÏi. Svou cestu zakonãili v Itálii, kde poznali její jiïní i severní ãást a Toskánsko. V ímû absolvovali audienci u papeïe Alexandra II., nav tívili Milán, Benátky a dal í v znamná italská mûsta. 10 Roku 1666 se Jan Kristián I. oïenil s Marií Ernestinou ze Schwarzenbergu (1649 1719). Oba manïele spojoval hlubok zájem o umûní a spoleãensk Ïivot, jejï dûkladnû poznali v prvních letech po svatbû, kdy pob vali pfieváïnû ve Vídni. Na svém sídelním zámku v âeském Krumlovû zaãali cílevûdomû budovat vévodskou dvorskou rezidenci. Nechali zde postavit novou divadelní budovu, zfiídili galerii pro své sbírky a také knihovnu, zaloïili zámeckou kapelu. DÛleÏitou souãástí Ïivota kníïecího dvora byly rovnûï zahrady. Zpoãátku byla vyuïívána pûvodnû roïmberská, takzvaná Dolní zahrada na Novém Mûstû. Zde také nechala Marie Ernestina postavit v roce 1668 grottu. Poté v ak kníïecí manïelé soustfiedili svûj zájem na návr í západnû od zámku. Zde nalezli dostatek prostoru pro uskuteãnûní svého velkorysého zámûru zaloïit novou zahradu, zvlá tû kdyï roz ífiili plochu zdej ích star ch roïmbersk ch zahrad o rozsáhlé pozemky koupené od ãeskokrumlovsk ch mû ÈanÛ. V souvislosti se zaloïením ãeskokrumlovské zámecké zahrady vyvstává otázka autorství jejího projektu, respektive ideového programu a inspiraãních zdrojû. KníÏe Jan Kristián I. byl velk m milovníkem benátské opery. KnûÏna Marie Ernestina byla na svou dobu mimofiádnû seãtûlá, umûla v bornû francouzsky a intenzivnû se zajímala o francouzskou literaturu a umûní. Její soukromá knihovna obsahovala tisíce svazkû. Vzhledem ke vzdûlanosti a kulturnímu pfiehledu kníïecího páru lze usuzovat, Ïe nebyli pouze iniciátory zaloïení nové zahrady, ale pfiinejmen ím spolutvûrci jejího konceptu. Mimo jiné i tím, Ïe si sami vybrali architekta Jakuba Antonína de Maggi (1651 1706), tehdy stavitele Jana Adolfa ze Schwarzenbergu na panstvích Hluboká a TfieboÀ. J. A. de Maggi byl bezpochyby autorem návrhu a od roku 1678 osobnû, za pomoci mistra Petra Spinetty, 11 vedl i práce pfii zakládání zahrady. Plány pûvodní zahrady se nezachovaly, a tak jsme pfii zkoumání její podoby a architektonického konceptu i pfii slohové anal ze odkázáni na písemné archivní prameny, z nichï je tfieba zdûraznit pfiedev ím v kazy zednick ch a robotních prací. 12 SloÏitá konfigurace terénu mezi souborem zámeck ch budov a návr ím, na kterém posléze vznikla zámecká zahrada, nedovolovala uïít v té dobû obvyklé fie ení pfiímou kompoziãní a provozní vazbu zámku na pfiilehlou zahradu. TvÛrci proto propojili apartmá knûïny Marie Ernestiny ve druhém patfie jiïního kfiídla zámku se zahradou pomocí kryt ch chodeb, nesen ch zpoãátku dfievûn mi, posléze zdûn mi mosty. Dal ím charakteristick m znakem krumlovské zahrady, realizované v uzavfiené dvoupólové kompozici, byla jistá v luãnost a uzavfienost jejího území. Zatímco vstupním prostorem do ní byl kvûtinov parter, jehoï stfied byl zdûraznûn osmibokou fontánou, závûr celé kompozice pfiedstavovala rozlehlá ãtvercová plocha zámeckého rybníka. Po obvodu celé zahrady byly vysázeny tvarované habrové stûny, vysoké ãtyfii vídeàské sáhy (zhruba 7,5 m!), jeï oddûlovaly vnitfiní prostor zahrady od jejího okolí. Vazba na volnou krajinu se v kompozici v raznû neuplatàovala. Stfiedem zahrady v pûdorysném i v znamovém smyslu se stal letohrádek Bellarie a jeho nejbliï- 8 C. SCHNEIDER: Der Hofgarten in Krumau, in: Die Gartenanlagen Österreichs-Ungarn im Wort und Bild, Heft 3, VI. Aus den fürstlich Schwarzenberg schen Gartenanlagen in Wien und Böhmen, Wien 1911, s. 18 25. 9 F. DVO ÁK a kol.: âesk Krumlov, jeho Ïivot a umûleck rûst, Praha 1948. 10 J. RADIMSKÁ: Francouzské 17. století v eggenberské zámecké knihovnû v âeském Krumlovû, Brno 1999, s. 13n; J. MÜLLER: âesk Krumlov. Hrad a zámek, Nakladatelství OSWALD, Praha 1996. 11 J. A. de Maggi pocházel ze starého stavitelského rodu Maggi z obce Bruzella, jeï se nalézá v údolí Val de Muggio jiïnû od Luganského jezera v jiho v carském kantonu Ticino. Jeho spolupracovník P. Spinetta se narodil v nedalekém mûsteãku Mendrisio. Nová krumlovská dvorní zahrada nebyla první, kterou J. A. de Maggi budoval; jiï v roce 1674 nedaleko Hluboké zakládal oboru s letohrádkem. 12 Od pfiedjafií roku 1678 byl upravován terén pro zahradu. Práce provádûli kníïecí robotníci, ktefií navíc v fiíjnu téhoï roku vykopali v hlubock ch lesích pro novou zahradu habry. O mimofiádném rozsahu terénních úprav svûdãí skuteãnost, Ïe pfii nich bylo odpracováno v letech 1678 1684 celkem 39 661 dnû. V kaz uchovává Státní oblastní archiv TfieboÀ, pracovi tû âesk Krumlov, fond Velkostatek âesk Krumlov, sign. I 7 Galfa 2 a. Konfrontací údajû o délce stavûn ch zdí a jejich lokalizací v souãasné situaci zahrady lze doloïit, Ïe ve zmínûném krátkém úseku pûti let byly postaveny témûfi v echny dodnes existující ohradní zdi a rovnûï byly provedeny modelace terénu ãtyfi zahradních teras. PÛdorysn rozvrh zahrady se od jejího zaloïení nijak podstatnû nezmûnil. In: A. KUBÍKOVÁ, cit. v pozn. 5. 13 Viz ãlánek 5 z Florentské charty zahrad: Vyjadfiujíc úzké vztahy mezi civilizací a pfiírodou jako místo blaha, vhodné k meditaci nebo ke snûní, nab vá zahrada kosmického smyslu idealizovaného obrazu svûta, stává se rájem v etymologickém smyslu a souãasnû svûdãí o kultufie, stylu, o pfiíslu né epo e, popfiípadû o originalitû jejího tvûrce. Pfieklad Jaroslav PetrÛ, in: Zahrady a parky v âechách, na Moravû a ve Slezsku, Nakladatelství Libri, Praha 1999, s. 443. 14 PÛvodní Bellarie byla zdûná jen v pfiízemní ãásti a do v e prvního patra. Druhé patro s vyhlídkou, zvané bella vista, bylo dfievûné a vedlo do nûho nekové schodi tû z prvního patra. Tato dfievûná galerie byla bez oken, se irok mi vyhlídkov mi otvory, opatfien mi zábradlím. In: A. KUBÍKOVÁ, cit. v pozn. 5, s. 5. 268

í okolí. Místo kfiíïení hlavní osy zahrady a osy letohrádku pfiedstavovalo stfied zahrady coby idealizovaného obrazu svûta. Náv tûvník zde mohl proïít závratn pocit, Ïe se na okamïik ocitl ve stfiedu ráje. 13 Právû proto zde byl ponechán voln prostor pro neru ené vnímání osové i ideové vázanosti kompozice. Letohrádek poskytoval náv tûvníkûm také záïitek pohledu na zahradu z v ky. 14 Z nadhledu mohl pozorovatel pochopit zámûry jejího tvûrce a zaïít tak uspokojení z jejího poznání. Pfii zkoumání rozvrhu ãeskokrumlovské zámecké zahrady pfiekvapuje její neobvykle protáhl pûdorys (pomûr délky k ífice ãiní 5 : 1!). Je v sledkem tvûrãího procesu i exaktní úvahy zároveà. J. A. de Maggi dokázal vloïit do volné pfiímûstské krajiny monumentální a pûdorysnû ãist architektonick koncept ranû man ristické zahrady. VyuÏil pfiitom aï do krajnosti soudobé moïnosti technick ch úprav terénu, aby nové zahradû zajistil co nejvhodnûj í prostorové a pûdorysné proporce. To zdaleka nebyl jednoduch úkol. JiÏní hranici zahrady totiï vymezoval strm svah padající k Vltavû a na severní stranû se stavitelé museli pot kat se silnû svaïit m terénem v místech dne ního takzvaného dolního parteru. Takto pfiedurãená malá ífika zahrady dovolovala rozvíjet kompozici pfiedev ím v její hloubkové podélné ose. PÛdorysn rozvrh vycházel ze základní skladebné jednotky ãtverce se stranou dlouhou tfiicet est vídeàsk ch sáhû (68,27 m). 15 âtvercová pole byla fiazena symetricky podél hlavní osy zahrady ve dvou fiadách, z nichï kaïdá obsahovala osm polí. Po obvodu zahrady pak byly k této achovnicové struktufie pfiidány pásy iroké tfii vídeàské sáhy, urãené pro zaloïení stfiíhan ch stûn a ohradních zdí. Problém stanovení vhodn ch proporcí zahrady jako celku i její modulární struktury musel J. A. de Maggi vyfie it souãasnû s úvahou, kde je ideální místo pro architektonickou dominantu zam len letohrádek. Zde opût prokázal mimofiádn cit pro vyuïití moïností reliéfu krajiny. Umístil totiï Bellarii 16 mimo hlavní osu zahrady na vápencov skalní v choz, kter tehdy v raznû vystupoval z jinak pomûrnû plochého terénu pfii severním okraji vytyãeného území zahrady. Letohrádek byl situován tak, aby architektonická osa, vycházející z jeho jiïního zahradního prûãelí a zároveà kolmá na hlavní osu celé kompozice, dûlila zahradu na dvû poloviny. Tím byla zdûraznûna jeho dominantní role. TfiebaÏe vlastní stavební práce zaãaly aï roku 1690, lze se dûvodnû domnívat, Ïe letohrádek Bellarie byl jiï od poãátku souãástí konceptu novû zakládané zahrady. Svûdãí o tom skuteãnost, Ïe dva stupnû teras, na jejichï horní plo inû byl postaven, byly vymodelovány odlámáním ãásti svahû pûvodního skalnatého v chozu. 17 Zatímco stfiední ãást zahrady byla dûslednû zaloïena podle v e uvedeného ideálního rozvrhu 18 a obehnána ohradní zdí, ostatní partie jiï vykazují rûznou míru odli nosti. Platilo to alespoà v poãáteãní fázi v voje zahrady pro vodní nádrï na západní stranû, 19 plochu kníïecí stfielnice (pfiipojené zfiejmû dodateãnû k jiïní ohradní zdi) a dvû nejníïe poloïené terasy na v chodní stranû, vybudované na strmém svahu v tûsné blízkosti zámku. NejniÏ í terasa lichobûïníkového tvaru (dnes naz vaná tûpnice) byla od poãátku oznaãována jako Královská zahrada a slouïila zfiejmû jako soukromá zahrada kníïecího páru. Poprvé je zmiàována k roku 1702 a nebyla asi od poãátku souãástí návrhu na zaloïení zahrady. O stavbû druhé zahradní terasy (dnes naz vané Letní jízdárna) máme k dispozici údaje z v kazu zednick ch prací v letech 1678 1683, kdy byla oznaãována jako Grassgarten. 20 Její ífika byla odvozena ze základního ãtvercového modulu rozdûlením na dvû poloviny ãiní osmnáct vídeàsk ch sáhû, tedy 34,14 m. Znalost historick ch názvû zahrady a jejích ãástí je dûleïit m vodítkem pro urãení jejich funkce a typu. V dobû zaloïení zámecké zahrady se pro ni pouïívaly názvy: Horní zahrada (na rozdíl od Dolní zahrady na Novém Mûstû), Nová zahrada, Nová dvorní zahrada. V roce 1707 nechala knûïna Marie Ernestina svou oblíbenou zahradu vymûfiit zemûmûfiiãem a zahrada jako celek byla tehdy oznaãena jako Lustgarten neboli Libosad. 21 Pfiedchozí formální a kompoziãní rozbor podporuje pfiifiazení k okruhu stfiedoevropsk ch pozdnû man ristick ch zahrad, v nichï se jiï zaãínaly uplat- Àovat také barokní tvûrãí postupy a prvky. Tûmi jsou v pfiípadû krumlovské zahrady zdûraznûní hloubkové osy celé dispozice, pouïití vysok ch tvarovan ch stûn a atypické situování letohrádku, vná- ející do uspofiádání zahrady gradaci a mimofiádné napûtí. Koncept jejího zaloïení je pfiíkladem velmi hodnotné, my lenkovû a kompoziãnû sevfiené dispozice. Za inspiraãní zdroje je moïno povaïovat pfiedev ím italské man ristické a ranû barokní zahrady. Mluví pro to jednak obecná kulturní orientace eggenberského kníïecího páru, jednak pûvod autora návrhu, Jakuba Antonína de Maggi. 22 Z italsk ch zahrad je kromû soudob ch fiímsk ch tfieba pfiipomenout mimofiádn soubor královsk ch zahrad v Turínû. V dobû zakládání ãeskokrumlovské zámecké zahrady byly obecnû známy také man ristické zahradní dispozice v Nûmecku (mnichovská vévodská zahrada a Hortus Palatinus v Heidelbergu). V ãesk ch zemích nalézáme vzor pfiedev ím v kromûfiíïském Libosadu biskupa Karla II. Liechtenstein-Castelcorna. 15 1 vídeàsk sáh = 189,65 cm. 16 Bellarie byl název (z ital tiny) pro zahradní letohrádky a vyhlídkové altány uïívan v 16. 18. století. In: O. J. BLA- ÎÍâEK, J. KROPÁâEK: Slovník pojmû z dûjin umûní, Odeon, Praha 1991, s. 29. 17 Skalnaté jádro v chozu bylo ponecháno a oba vzniklé stupnû byly po obvodu obezdûny opûrn mi zdmi. Pokud by objekt letohrádku nebyl souãástí pûvodního stavebního programu zahrady a byl vloïen do jejího území aï dodateãnû, nepochybnû by byl skalnat v choz vyuïit jako zdroj stavebního kamene a cel odtûïen. V horní terase bylo skalnaté jádro vylámáno aï v roce 1992 v souvislosti se zfiízením aten pro herce úãinkující pfied otáãiv m hledi tûm. 18 Obdélná plocha této ãásti zahrady, tvofiené estnácti ãtvercov mi poli, byla 148 m iroká a 546 m dlouhá. 19 Vodní nádrï (dnes naz vaná zámeck rybník) byla vybudována v roce 1686. Ve svém pûdorysném rozvrhu dûslednû respektovala v e uveden ãtvercov modul a stfied nádrïe s ostrûvkem byl navázán na hlavní kompoziãní osu zahrady. Pfiesto vodní nádrï zpoãátku leïela mimo vlastní ohrazen areál. Shodné situování vodní nádrïe za zdmi zahrady bychom nalezli v pfiípadû pûvodní dispozice kromûfiíïského Libosadu. V ãeskokrumlovské zahradû byla nicménû uï v roce 1704 pûvodní západní ohradní zeì s branou zbofiena a postavením nov ch ohradních zdí po obvodu rybníka byla zahrada prodlouïena o 148 m. Programové pfiipojení rybníka bylo zdûraznûno zfiízením fontány ve stfiedu ostrûvku. Vodní paprsek tryskající z fontány pfiedstavoval viditelné oznaãení závûru kompoziãní osy na západní stranû zahrady. 20 Název naznaãuje, Ïe tato terasa byla od zaloïení zahrady zfiejmû koncipována jako sad s ovocn mi stromy ( tûpnice) a ke zmûnû náplnû do lo aï se stavbou takzvané Zimní jízdárny, kdy byla zahradní terasa upravena na Letní jízdárnu a ovocné stromy byly nahrazeny tvarovan mi lipov mi stromofiadími. 21 Srovnej s pûvodnû pouïívan m a dnes opût doporuãovan m názvem kromûfiíïské Kvûtné zahrady Libosad. 22 Oblast dne ního jiho v carského kantonu Ticino, kde leïí jeho rodná obec Bruzella, byla sice od 16. století podfiízena nûmecky mluvícím v carsk m kantonûm, ale kulturnû byla orientována v hradnû na Itálii. 269

4 5 Obr. 4. Adam Franti ek ze Schwarzenbergu. (âesk Krumlov, státní hrad a zámek, inv. ã. CK 4132) Obr. 5. Josef Adam ze Schwarzenbergu. (Regionální muzeum âesk Krumlov, inv. ã. U 19) Obr. 6. âesk Krumlov, pûdorysn plán vévodského kní- Ïecího schwarzenberského Libosadu a okrasné zahrady, 1750. Autor Jan Jifií Plansker. (Státní oblastní archiv TfieboÀ, pracovi tû âesk Krumlov, fond Velkostatek âesk Krumlov, sign. I N.136) Obr. 7 9. âesk Krumlov, státní hrad a zámek, plán zahrady. (Pfievzato z LEROUGE, J.-L.: Cahiers de Jardins Anglo-Chinois, PafiíÏ 1776, fond zámecké knihovny Nov ch ZámkÛ u Ole nice) Obr. 10. Plán zámecké zahrady, 1792, autor Jan Nepomuk imou ek. (Státní oblastní archiv TfieboÀ, pracovi tû âesk Krumlov, fond Velkostatek âesk Krumlov, sign. IA D N.1) 3. Umûleckohistorick v voj zahrady v 18. a 19. století Po smrti Jana Kristiána I. z Eggenbergu ( 1710) a jeho manïelky Marie Ernestiny ze Schwarzenbergu ( 1719) získal krumlovské panství knûïnin synovec, kníïe Adam Franti ek ze Schwarzenbergu. Do Krumlova pfienesl svou ãeskou rezidenci, nicménû hlavní pozornost byla stále vûnována rodovému sídlu v císafiské Vídni. 23 V krumlovském archivu existuje popis k nedochovanému plánu zahrady z roku 1720, jenï specifikoval podle pfiání nové vrchnosti návrhy zmûn v zahradû, které se t kaly dezénu parterov ch ploch a zfiízení nové fontány ve stfiedu dne ního dolního parteru. V roce 1729 byl vypracován a následnû proveden návrh na zhotovení vodního stroje, kter mûl do zámecké zahrady pfiivádût vodu z fiíãky Poleãnice. Dostatek vody umoïnil stavbu nov ch fontán. 24 Podobu zahrady z té doby ukazuje plán, jejï roku 1750 pofiídil kníïecí zemûmûfiiã Jan Jifií Plansker. 25 Historická cena plánu tkví pfiedev ím v zachycení star í barokní fáze v voje, tûsnû pfied zmûnou programové náplnû ãásti ãtvercov ch polí bûhem rokokov ch úprav. Západnû od letohrádku je tak na plánu zakresleno pole oznaãené jako Kreitelstück, v jehoï stfiedu se nacházel kruhov kvûtinov záhon, doslovnû citující motiv záhonu ãtyfi roãních období ze zahrady Hortus Palatinus v Heidelbergu (!). V místech dne ního takzvaného dolního parteru na Planskerovû plánu nalezneme die untere Parteer. Základní ãtvercová plocha kvûtinového parteru byla rozdûlena do ãtyfi ãtvercû s diagonálnû se protínajícími cestami. Do stfiedu ãtvercû byly umístûny kulaté bazény s vodotryskem. 26 Dominantním prvkem celé hvûzdicové kompozice byl osmihrann bazén uprostfied zahrady, zdûraznûn osmi dekorativními vázami. Jeho protiváhu pfiedstavovala fontána na ostrûvku ve stfiedu zámeckého rybníka. Roku 1732 kníïe Adam Franti ek tragicky zahynul na císafiském honu u Brand sa nad Labem. Vláda jeho syna, Josefa Adama ze Schwarzenbergu, mezi lety 1741 1782 pfiinesla krumlovské zámecké rezidenci nové období rozkvûtu. Mlad kníïe zahájil své pûsobení v âeském Krumlovû stavbou Zimní jízdárny a zaloïením nového parteru pfied Bellarií. Pro své zámûry získal vídeàské umûlce, architekta Andrease Altomonta a sochafie Jana Antonína Zinnera, jenï se pozdûji stal také kníïecím inspektorem schwarzenbersk ch zahrad. V 50. a 60. letech 18. století zaïila krumlovská dvorní zahrada v raznou promûnu ve stylu vídeàského rokoka a dosáhla své nejvy í umûlecké úrovnû. Stav zahrady v 70. letech 18. století dokládají její plány, oti tûné v publikaci Jeana-Louise LeRougea. 27 Star í úprava dolního parteru byla nahrazena parterem broderiov m. Travnat svah na pfiechodu dolního parteru k horní terase byl korunován balustrádou s nároãnou sochafiskou v zdobou dvaceti kamenn ch váz a ãtyfi soch puttû téma roãních období. V ose svahu, tedy v místû pûvodního schodi tû, vznikla monumentální kaskádová fontána se sochami fiíãních bohû. Parter pfied letohrádkem byl oproti stavu v roce 1750 zjednodu en a bazény zru eny. Letohrádek Bellarie byl nároãnû a s velk m citem upraven v letech 1755 1757. V bosketu za Bellarií vpravo od cesty bylo vysazeno pravoúhlé bludi tû se stfiedov m altánem. Naproti ãtvercovému bludi ti se nalézalo takzvané nekové bludi tû. Ve svém pûdorysném ãlenûní do jisté míry opakovalo stav z roku 1750 (pfiedev ím nekovité útvary v rozích), stfiední ãást ale témûfi doslovnû citovala návrh bludi tû z knihy Dezalliera d Argenville. 28 Na krumlovskou dvorní zahradu mûla nepochybnû vliv o desetiletí star í dispozice Schwarzenberského paláce ve Vídni i sousední zahrady Belvederu. Pro tyto vídeàské zahrady vrcholného baroka a rokoka, originálnû spojující podnûty italské i francouzské, byly pfiíznaãné kompoziãní principy ve zjednodu ené podobû uplatnûné i v pfiípadû ãeskokrumlovské zámecké zahrady: kompozice vût inou dlouh ch a úzk ch zahrad vázané na jednu dlouhou hloubkovou osu, 23 Pro Letní schwarzenbersk palác ve Vídni angaïoval nejlep í vídeàské architekty L. Hildebrandta a J. B. Fischera z Erlachu. Více viz práce J. MÜLLER: âesk Krumlov. Hrad a zámek, Nakladatelství OSWALD, Praha 1996, s. 34n. 24 Zpráva z roku 1734 o existenci pûti fontán v zahradû a potfiebû jejich údrïby, in: A. KUBÍKOVÁ, cit. v pozn. 5, s. 8. 25 PÛdorysn plán vévodského kníïecího schwarzenberského Libosadu a okrasné zahrady v Krumlovû. Plán uchovává Státní oblastní archiv TfieboÀ, pracovi tû âesk Krumlov, fond Velkostatek âesk Krumlov, sign. IN.136. 26 Inspiraãním zdrojem pro pûdorysné schéma mohla b t úprava kvûtnice kromûfiíïského Libosadu; shodné zdûraznûní diagonálního ãlenûní parteru ukazuje také mnichovská vévodská zahrada nebo raná fáze barokní zahrady Juliova pitálu ve Würzburgu (po roce 1696, pfied zapoãetím úprav navrïen ch Balthasarem Neumannem). 27 J.-L. LEROUGE: Cahiers de Jardins Anglo-Chinois, PafiíÏ 1776. 28 Antoine Joseph DEZALLIER D ARGENVILLE: Théorie et pratique du jardinage, 1712. 270

6 7 9 10 271

12 11 terén vymodelovan do teras; terasy pfiiléhající k budovû zámku pokr valy broderiové nebo jiné typy parterû, na ãelních hranách teras situovaná monumentální schodi tû, fontány se sochafiskou v zdobou a dal í typy drobné zahradní architektury. Pfielom 18. a 19. století pfiinesl do krumlovské dvorní zahrady první projevy nastupujícího klasicismu 29 a posléze rovnûï formální postupy francouzsk ch jardin anglo-chinois. 30 Postupné zjednodu ování barokní úpravy pokraãovalo aï do 40. let 19. století, kdy se v úpravách zahrady zaãínaly v raznû uplatàovat principy pfiírodnû krajináfiského pojetí. Zámeck inventáfi z roku 1856 31 dokládá na dolním parteru existenci klasicistní kvûtinové úpravy (parter se naz val kvûtinová zahrada), zatímco horní ãást zahrady byla jiï oznaãována jako park. Postupná pfiemûna zahrady v pfiírodnû krajináfiském stylu, tehdy módní sbírání cizokrajn ch dfievin a v neposlední fiadû úsporná opatfiení vedla posléze k pfiemûnû pûvodnû barokní zahrady v zahradu romantickou, místy aï lesního charakteru, s dendrologicky cenn mi exempláfii dfievin, ale s relativnû nízkou kompoziãní hodnotou voln ch prostorû uvnitfi zahrady. Barokní pûdorysn rozvrh cest a boãní palírové stûny zûstaly totiï aï na v jimky zachovány, a tak byly pro krajináfiské úpravy vyhrazeny jednotlivé ãtvercové plochy vymezené zakladateli zahrady! Stejnû tak byla pietnû respektována a peãlivû udrïována architektonická sloïka barokní zahrady. 32 Krumlovská zahrada tak neposkytovala moïnosti k zaloïení velkorysé pfiírodnû krajináfiské úpravy srovnatelné s parky pfii nedalek ch schwarzenbersk ch zámcích na Hluboké nebo v âerveném Dvofie. Pfiesto úroveà samotné zahradnické údrïby, pfiedev ím péãe o bohaté kvûtinové v sadby, byla nadále vysoká. 4.1 První polovina 20. století v ãeskokrumlovské zámecké zahradû V roce 1911 nav tívil krumlovskou zahradu v znamn pfiedstavitel Rakouské dendrologické spoleãnosti a zahradní architekt Camillo Schneider. Popsal ji v tfietím z fiady se itû, vûnovan ch nejv znamnûj ím parkûm v tehdej ím Rakousko-Uhersku. 33 Ob írnû se vûnoval historii zahrady, jejímu tehdej ímu stavu a vyjádfiil i dojmy, jeï v nûm náv tûva vyvolala. Zaujaly ho krásné staré stromy rámující kaskádovou fontánu a kvûtinové záhony lemující zahradní cesty. Zaznamenal rozdíl mezi velmi jednoduchou úpravou parteru pod fontánou a naopak bohat mi ornamentálními kvûtinov mi záhony (die Blumenbeete und Gruppen) na parteru pfied letohrádkem Bellarie. V iml si, Ïe zadní partie zaujímaly jen travnaté plochy osázené stromy a kefii. V závûru úvahy neopomnûl uvést soupis pozoruhodn ch star ch stromû vãetnû jejich v ky a prûmûru kmene. ada zmínûn ch se itû, jeï vycházela mezi lety 1909 1911, mûla slouïit kromû osvûty také jako prûvodce pro náv tûvníky tûchto zahrad. Poslání popularizovat zahrady byl pfiizpûsoben i zpûsob v kladu. Ten vycházel vstfiíc dobovému zájmu o historii a exotické dfieviny i obecnému estetickému cítûní. V období pfied vypuknutím 1. svûtové války je tû pfievládala obecná pfiedstava, Ïe hodnota zahrad a parkû tkví v romantick ch pfiírodních krajináfisk ch sceneriích se star mi stromy, na druhé stranû se v ak mûfiítkem úrovnû a dovednosti zahradníkû staly vyumûlkované ornamentální kvûtinové záhony. 34 První pozemková reforma z let 1919 1920 pfiinesla zhor ení ekonomické situace lechty na území nového ãeskoslovenského státu. Krumlovská zámecká zahrada byla pfiesto velmi peãlivû udrïována aï do konce schwarzenberské správy zámku v roce 1940. Obr. 11. Plány ãeskokrumlovské zámecké zahrady z let 1816 a 1910. (Pfievzato z Camillo SCHNEIDER: Die Gartenanlagen Österreich-Ungarns in Wort und Bild, Heft 3, Wien 1911: Die fürstl. Schwarzenbergschen Gartenanlagen in Wien und Böhmen. Der Hofgarten in Krumau 1911) Obr. 12. âesk Krumlov, státní hrad a zámek, kaskádová fontána. (Foto Josef Wolf, 1907) 29 Broderiová úprava dolního parteru byla nahrazena travnat mi plochami s pravidelnû rozmístûn mi kruhov mi záhony kvûtin viz obr. 10. 30 Na místû barokního bosketu za ãtvercov m bludi tûm byla zaloïena zahradní úprava ve stylu jardin anglo-chinois s nepravidelnû veden mi cestiãkami, voln mi palouãky, skupinami kefiû a stromû. To v e v rámci barokní kompoziãní osnovy a v sousedství v té dobû je tû existujících bludi È a loubí. 31 Inventáfi kníïecí parkové, kvûtinové, okrasné a uïitkové zahrady, zahradních a obytn ch staveb v nich, jakoï i zafiízení a náfiadí v Krumlovû, 1856. Státní oblastní archiv TfieboÀ, pracovi tû âesk Krumlov, fond Velkostatek âesk Krumlov, sign. IB 6I 3. 32 Od ãasû rokokové úpravy interiérû Bellarie a balustrády po stranách kaskádové fontány pfii pfiíleïitosti svatby Jana Nepomuka ze Schwarzenbergu v roce 1768 v krumlovské dvorní zahradû nevznikaly nové architektonické objekty nebo v tvarná díla. V jimkou je pfiípad bazénû na dolním parteru znovu zfiízen ch roku 1850. 33 Die fürstl. Schwarzenbergschen Gartenanlagen in Wien und Böhmen. Der Hofgarten in Krumau, in: Die Gartenanlagen Österreich-Ungarns in Wort und Bild, Heft 3, Wien 1911. 272

4.2 Druhá polovina 20. století v ãeskokrumlovské zámecké zahradû Po 2. svûtové válce se stav zahrady postupnû zhor oval pfiedev ím z dûvodu nedostatku pracovních sil pro její kvalifikovanou údrïbu. Umístûní otáãivého hledi tû v roce 1958 do prostoru pfied letohrádkem Bellarie vedlo k zániku nejhodnotnûj í partie a v raznému posunu ve vnímání zahrady jako celku. Napfií tû uï vrchol náv tûvy zahrady nespoãíval ve vychutnání bohatosti a v tvarné pûsobivosti kvûtinového parteru, ale pro vût inu náv tûvníkû bylo cílem uvidût scénu s otáãiv m hledi tûm. Celkovû neblah stav zahrady vyvolal potfiebu její památkové obnovy. Po obsáhlé diskusi se na sklonku 60. let pfiikroãilo k radikální rekonstrukci podle studie a projektu Ing. Ivo Hofmana. Zámûr navrhoval obnovení pûdorysné dispozice a prostorové skladby pozdnû barokní fáze krumlovské dvorní zahrady, doloïené plány z roku 1776. Rekonstrukce pûvodních typû vegetaãních prvkû (broderiov parter, bludi tû, palíry a podobnû) si ale vyïádala velké zásahy do porostû zaloïen ch bûhem romantické pfiírodnû krajináfiské transformace. Rekonstrukce byla zahájena v roce 1967 a probíhala aï do roku 1982. Podle projektu byla realizována obnova Letní jízdárny a dolního parteru, substituce star ch habrov ch palírû a rekonstrukce zahradních cest. V horní ãásti zahrady nebyl pûvodní zámûr studie naplnûn, protoïe ve stfiedu zahrady pfied letohrádkem Bellarie bylo dále provozováno pfiírodní divadlo s otáãiv m hledi tûm. Rekonstrukce zûstala sice nedokonãena, nicménû je uïiteãné se zamyslet nad jejím prûbûhem, v sledky a získan mi zku enostmi. S odstupem desítek let dnes markantnû vyvstávají koncepãní chyby zámûru rekonstrukce i nedostatky v jeho realizaci. Ukazuje se dûleïitost historické pfiesnosti pfii obnovû pûdorysného rozvrhu zahrady i nutnost odpovûdného zvaïování pouïit ch materiálû a technologií. Pfiíznaãn m jevem doprovázejícím rekonstrukci zahrady byl velk nesouhlas ãeskokrumlovské vefiejnosti s kácením vûkovit ch stromû. Obyvatelé mûsta si jen tûïko zvykali na zánik sv ch oblíben ch romantick ch scenerií a razantní zmûnu vïitého obrazu své zahrady. V voj oboru památkové péãe v posledních desetiletích smûfiuje k stále vy ímu hodnocení autenticity památky. V pfiípadû obnovy památek zahradního umûní, kde se dfiíve preferovala pfiedev ím autenticita slohová, pfiípadnû prostorová, se zaãíná stále více uplatàovat hledisko autenticity materiálové. Více neï kdy pfiedtím se oceàuje fenomén dlouhodobé kontinuity v voje zahrad a respektuje se hodnota památky jako historického dokumentu díla se v emi v znamn mi atributy, charakteristick mi prolínáním jednotliv ch etap slohov ch transformací. 35 4.3 Souãasn stav ãeskokrumlovské zámecké zahrady a pfiíprava její rehabilitace Zámecká zahrada v âeském Krumlovû se stává v posledních letech cílem náv tûv stále vût ího poãtu turistû. 36 Zachování rozsáhlého území o v mûfie více neï 11 ha v odpovídajícím stavu vyïaduje velké úsilí. Spolu s bûïnou udrïovací péãí o travnaté plochy, kvûtinové v sadby a tvarované Ïivé ploty je zaji Èováno konzervaãní o etfiování stromû s dûrazem na porosty z barokní a romantické v vojové fáze zahrady. KaÏdoroãnû jsou realizovány dílãí opravy zahradních cest, inïen rské infrastruktury, architektonick ch a stavebních prvkû. Mezi v znamné poãiny posledního desetiletí nepochybnû patfií zdafiilá obnova kaskádové fontány vãetnû její sochafiské v zdoby. V letohrádku Bellarie byly restaurovány interiéry obou nadzemních podlaïí. Pfiesto je v souãasnosti celkov stav zahrad velmi neuspokojiv. Zahrady vykazují fiadu zásadních i dílãích závad, a to jak z hlediska ideového (památkového), tak i stavebnû-technického a provozního. DoÏívající je technická infrastruktura, silnû zchátralé jsou stavební objekty, v areálu je fiada zásahû i úprav z minulé doby, které velmi devastují historické prostfiedí. 37 Správa hradu a zámku âesk Krumlov a územní odborné pracovi tû NPÚ v âesk ch Budûjovicích si uvûdomovaly nezbytnost a neodkladnost koncepãního fie ení v e uveden ch nedostatkû. Proto v posledních letech zpracovaly nebo zajistily podklady pro zahájení prací na projektu rehabilitace zámecké zahrady. V Zadávacích podmínkách ke zpracování studie památkové obnovy zámeck ch zahrad v âeském Krumlovû (NPÚ 2002) byly formulovány zásady památkové péãe, z nichï citujeme ty nejpodstatnûj í: respektovat pûvodní celkovou man ristickou koncepci zahrady, respektovat dochované stavební objekty a typologické prvky z barokní a rokokové fáze, pfiedstavující umûleck vrchol v voje ãeskokrumlovské zámecké zahrady, ovûfiit moïnost zachování hodnotn ch souãástí z klasicistní a romantické fáze umûleckohistorického v voje zámecké zahrady, pfiedev ím dendrologicky a kompoziãnû hodnotné stromové porosty i jednotlivé stromy, respektovat historickou dispozici cestní sítû; ovûfiit moïnost restituce zaniklého komunikaãního ãlenûní na ãtvercové boskety v jihozápadní ãásti zahrady, v celkovém fie ení respektovat mimofiádnû hodnotné typové pojetí ãástí a prvkû podstatn ch pro souborné umûlecké dílo zámeck ch zahrad s dûrazem na konzervaci a odûvodnûnou substituci vegetaãních prvkû, korigovat a pfiípadnû odstranit typovû a esteticky nevhodné prvky a fie ení, inkorporované do organismu zámecké zahrady bûhem rekonstrukãních zásahû v letech 1967 1980, jednoznaãnû odstranit vysoce ru iv a nevhodn prvek otáãivého hledi tû a vyfie it na základû historick ch pramenû rehabilitaci bezprostfiedního okolí letohrádku Bellarie, které je jedním z klíãov ch míst kompozice zámecké zahrady, provûfiit moïnosti dûstojné a maximálnû ohleduplné prezentace a zpfiístupnûní interiérû letohrádku Bellarie a jeho funkãního zapojení do historického organismu zámecké zahrady, pro jednotlivé ãásti zahrady a její stavební objekty vymezit vhodné typy aktivit a míru vyuïití tak, aby bylo zamezeno kodám na památkové podstatû historické zahrady a nesouladu s nále- Ïitou a Ïádoucí úrovní prezentace zahrady. Vytvofiením památkové koncepce rehabilitace zahrady byl povûfien ateliér GIRSA AT, s. r. o., pod vedením doc. Ing. akad. arch. Václava Girsy. Práce na koncepci byly po projednání jejích principû a návrhû rehabilitaãních úprav dokonãeny v roce 2004. Elaborát památkové koncepce má slouïit jako v chozí podklad pro zpracování komplexní studie rehabilitace. 38 Ta bude obsahovat celkové fie ení obnovy vymezeného území jak z hlediska architektonicko-památkového, rehabilitace vegetaãní sloïky a fie ení technické infrastruktury, tak z hlediska stanovení finanãních nákladû a etapizace. 34 Na tomto místû je tfieba poloïit si otázku, zda a jak dalece se zmûnil obecn vkus, estetické preference a zájmy za posledních sto let? Jist m náznakem spí e záporné odpovûdi je obecná obliba divadelních pfiedstavení, odehrávajících se kaïdoroãnû pfied letohrádkem Bellarie a vyuïívajících takzvaného otáãivého hledi tû. 35 V. GIRSA, M. HANZL: Památková koncepce rehabilitace zámecké zahrady v âeském Krumlovû, Girsa AT, s. r. o., Praha 2004, s. 9. 36 Vzhledem ke skuteãnosti, Ïe vstup do zahrady je bezplatn, jsou k dispozici pouze odhady a ty pfiedpokládají, Ïe v roce 2006 zavítalo do ãeskokrumlovské zámecké zahrady okolo 250 000 náv tûvníkû. 37 V. GIRSA, M. HANZL, cit. v pozn. 35, s. 10. 38 V. GIRSA, M. HANZL, cit. v pozn. 35, s. 33. 273