Náze a adresa školy: Střední škola růmysloá a uměleká, Oaa, řísěkoá organizae, Praskoa 99/8, Oaa, 7460 Náze oeračního rogramu: OP Vzděláání ro konkureneshonost, oblast odory.5 Registrační číslo rojektu: CZ..07/.5.00/4.09 Náze rojektu SŠPU Oaa učebna I y šablony klíčoé aktiity: III/ Inoae a zkalitnění ýuky rostřednitím IC (0 zděláaíh materiálů) Náze sady zděláaíh materiálů: MEC IIIb Pois sady zděláaíh materiálů: Mehanika III hydrodynamika a termomehanika,. ročník. Sada číslo: G Pořadoé číslo zděláaího materiálu: Označení zděláaího materiálu: (ro záznam třídní knize) VY INOVACE_G Náze zděláaího materiálu: Zhotoeno e školním roe: 0/0 méno zhotoitele: Ing. Ia Proházkoá Základní zákon ideálního lynu Základní zákon ideálního lynu Da zela různé stay ideálního lynu se nazájem liší hodnotami šeh sýh staoýh eličin: tlaku, teloty a měrného objemu. Na základě laboratorníh okusů mezi staoými eličinami latí ztah: konst. r r měrná lynoá konstanta, ro zduh r 87 Pro m kg látky latí: r r Pro m kg: m V m r Př.: V uzařené nádrži V 00 l je zduh o tlaku MPa, telotě 7 C. Určete hmotnost lynu. r 87 6 V 0 0, V m r m, 6kg r 87 (7 + 7) /5
Př.: Určete hustotu zduhu ρ o tlaku 0,5 MPa a telotě 00 C; r 87 r r ρ r 6 0,5 0 kg 4,67 87 7 m Z ronie, která yjadřuje sta mezi staoými eličinami dou staů jednoho a téhož lynu, můžeme ododit ronii ro změnu izohorikou ( ). Charlesů zákon. Pro izobarikou změnu ( ) latí: Gay Lussaů zákon. Pro izotermikou změnu stau ( ) latí: Boyleů Mariotteů zákon. Pro ideální lyny ředokládáme, že dě základní měrná tela a jsou konstantní a záisí jen na druhu lynu. Obeně latí: r měrná lynoá konstanta Poměr obou měrnýh teel: měrné telo za stálého tlaku měrné telo za stálého objemu k k Poissonoa konstanta (adiabatiký exonent) κ,66 ro atomoé lyny;,4 ro atomoé lyny;, ro atomoé lyny. κ κ r /5
( κ ) r r κ r κ κ Př.: Určete elikost a ro zduh r 87 kg K, κ,4. r 87 77, κ,4 5 κ,4 r 87 004, 5 κ 0,4 Př.: V tlakoé nádobě objemu V m je zduh o tlaku 0,5 MPa a telotě t 0 C 9 K. Určete množstí tela otřebného k ohřátí lynu na telotu t 50 C K a tlak lynu o ohřátí; r 87, 77, 5. V 500000 V m r m, 89 kg r 87 (7 + 0) Q m t,89 77,5 0 5597 0,5 0,55 9 MPa Prní zákon termodynamiky Zákon o zahoání energie říká, že energie nemůže znikat ani se ztráet, ale může se změnit z jedné formy na druhou. V raxi se soustřeďujeme na yšetření řeměn dou forem energie teelné a mehaniké. Zákon o zahoání energie termomehanie nazýáme. zákon termodynamiky. Množstí energie, kterou jsme řeedli nebo odedli lynu ři jeho ohřeu nebo ohlazení, nazeme telem a označíme Q. /5
Podle zákona zahoání energie se toto množstí energie nemůže ztratit. Muselo zýšit nebo snížit energii lynu. Současně se řitom změnil sta lynu, tj. změnila se jeho telota oříadě i tlak. Energii lynu a tím i jeho sta můžeme měnit kromě sdílení tela mezi lynem a okolím taky jeho stlačením (komresí) nebo rozínaostí (exanzí). Při komresi mehanikou energii sotřebujeme, ři exanzi získáme. uto energii termomehanie nazýáme jednorázoou (absolutní) raí a označujeme A. elo a mehaniká ráe jsou ronoenné formy energie. Př.: Saloaí motor o ýkonu P,5 kw sotřebuje za hodinu Q m,5 kg h benzínu ýhřenosti q 46 000 k kg. Určete účinnost motoru. ýkon P P 600 500 600 η & 0,8 8% ríkon P Q q,5 46000000 P m Př.: Oloěná kulička m 0 g 0,0 kg narazí ryhlostí w 00 m/s do dřea. ak se změní telota kuličky? Měrná teelná kaaita (měrné telo) 0,k kg K 0 kg K. Předokládejte, že / energie se sotřebuje na deformai stěny a kuličky. W 0,0 K m w 00 400 elo Q m t E WK 400 Q m t t 0 C m 0,0 0 K Absolutní ráe e sotřeboaná ři komresi nebo získaná ři exanzi lynu. Názornou ředstau o elikosti ráe získáme oužitím tlakoého V diagramu. Každý bod tohoto diagramu ředstauje určitý sta lynu. Bod ýhozí sta. 4/5
Bod konečný sta. Čára V diagramu zobrazuje růběh změny stau. Absolutní ráe tomto diagramu je yjádřená lohou od křikou změny stau. Velikost absolutní ráe určíme tak, že lohu od křikou změny stau si nahradíme obdélníkem stejného obsahu. Výšku obdélníka nazýáme střední (indikoaný) tlak i. W S i ( x x ) ( V ) i V Absolutní ráe býá též nazýána jako ráe objemoá. Seznam oužité literatury: MRŇÁK L. DRDLA A.: MECHANIKA Pružnost a enost ro střední růmysloé školy strojniké. Praha: SNL, 977. ULINA M., KOVÁŘ., VENCLÍK V., MECHANIKA II Kinematika ro střední růmysloé školy strojniké, Praha: SNL, 977. ULINA M., KOVÁŘ., VENCLÍK V., MECHANIKA III Dynamika ro střední růmysloé školy strojniké, Praha: SNL, 977. ULINA M., KOVÁŘ., VENCLÍK V., MECHANIKA IV Mehanika tekutin a termomehanika ro střední růmysloé školy strojniké, Praha: SNL, 977. UREK, I., SKALA, O., HALUŠKA.: MECHANIKA Sbírka úloh. Praha: SNL, 98. LEINVEBER,. VÁVRA, P.: Strojniké tabulky. 5. dolněné ydání. Praha: Albra, 0. ISBN 80-76-0-7. 5/5