REKONSTRUKCE
PROČ REKONSTRUUJEME STAVBY STANOVENÍ ÚPŘÍČIN PORUCH A JEJICH ODSTRANĚNÍ KONSTRUKCE
1. Hlavní druhy poruch z hlediska statiky Statické poruchy konstrukcí jsou dvojí: vnitřní jsou způsobené nedostatečnou velikostí prvků, nevyhovujícími mechanickými vlastnostmi materiálu, špatnou realizací a neúčinným spojením nosných prvků. vnější vyvolává je nadměrné a nepředpokládané zatížení, změna založení a dalších podmínek.
Typy poruch se odlišují i podle materiálů konstrukcí. Základy - pohyb a změny v podloží - přenášejí se do nadzákladových konstrukcí. Zdivo - /kromě vlivů založení/ porušuje působení vodorovných sil rozdílné sedání vlivem zatížení teplotní namáhání biokoroze nedostatečná prostorová tuhost objektu. Klenby - citlivé na posuny nebo poklesy podpor - na větší nebo nesymetrické lokální zatížení.
Typy poruch se odlišují i podle materiálů konstrukcí. Stropní dřevěné konstrukce ve styku s ostatními stavebními materiály napadá dřevokazný hmyz a dřevokazní škůdci z požárního hlediska jsou méně odolné větší deformace než konstrukce z anorganických materiálů Stropy z ocelových prvků bez spojení s plošnými nosnými prvky mají prostorovou tuhost deformují se rozdílně podle velikosti zatížení Krovy většinou dřevěné trpí uvolňováním spojů nejčastěji napadané biologickými škůdci, hlavně v místech uložení (při styku se zdivem) z požárního hlediska jsou málo odolné.
TRHLINY prvotní a viditelný znak statické poruchy - hlavně u svislých a vodorovných konstrukcí - základů Trhliny rozlišujeme: - staticky zanedbatelné neohrožují stavbu, působí nepříznivě esteticky a psychicky / povrchové trhliny v omítce, v nátěrech,trhliny v podružných kcích,ložných sparách kleneb / - staticky závažné vhodnou opravou lze zajistit bezpečnost stavby /trhliny v nosných kcích,styčných sparách kleneb / tyto trhliny mění časem své rozměry jsou v pohybu aktivní trhlina - havarijní staticky velmi závažné, celkovou bezpečnost lze zajistit kompletní rekonstrukcí, trhliny prochází celou tloušťkou nosných kcí, trhliny jsou v pohybu aktivní trhlina
Kapsové trhliny Smršťovací trhliny v čerstvé omítce Smršťovací trhliny ve tvrdé omítce Spárové trhliny Rohové (vrubové) trhliny
Příčiny vzniku trhlin Neškodné trhliny vznikají v omítkách, příčkách, v podkladových betonech apod., neovlivňují nosnou konstrukci a stabilitu stavby. Příčinou vzniku nebezpečných trhlin nejčastěji bývají: 1. změny v základech, které mohou být: nedostatečná hloubka založení promrzání, které můžeme odstranit zvýšením terénu, odvodněním okolí stavby, podezděním, nebo podbetonováním základu nestejně únosná základová půda pokles základové půdy sesuv půdy různé založení budovy nestejné zatížení základové půdy snížení, nebo zvýšení hladiny spodní vody další: poruchy kanalizace, nevhodné vysazení vegetace (Vliv vegetace je nejnebezpečnější. například, pokud máme jílovitou základovou půdu, minimální vzdálenost stromů od budovy ba měla být 1 až 2 násobek výšky stromu.) 2. příčiny v nosné konstrukci, kterými jsou: trhliny vznikající v důsledku přetížení a otřesů neodborné provedení realizace konstrukce nesprávné ošetřování přetížení
Podle tvaru trhliny můžeme zjistit místo příčiny vzniku, ukazuje nám ho kolmice na trhlinu. Při poklesu meziokenního pilíře vznikne parabolická trhlina a ve zděných konstrukcích může vzniknout stupňovitá trhlina, a to v případě, když je sedání stavby velmi pomalé.
Při opravě trhlin zjišťujeme zda se jedná o trhlinu aktivní nebo pasivní - pomocí sádrových pásků s označením data nebo například indikátorovými hodnotami Pokud se jedná o aktivní trhlinu, nejdříve musíme odstranit příčinu jejího vzniku.
Oprava trhlin je závislá na velikosti trhliny: malé trhliny zasádrujeme, nebo použijeme stěrkové malty trhliny do velikosti 10 mm opravíme maltou větší trhliny úlomky cihel velké trhliny tzv. stehováním
Způsoby zabezpečování: Zesílit nosné prvky a konstrukce můžeme dvěma hlavními způsoby: zlepšením vlastnosti materiálu prvku nebo konstrukce přidáním nového konstrukčního prvku nebo konstrukce Pokud je starší konstrukce nepoužitelná, je možné ji zbavit nosné funkce Pokud je starší konstrukce nepoužitelná, je možné ji zbavit nosné funkce a nahradit konstrukcí novou, původní konstrukce zůstane jako nenosná nebo se úplně odstraní. Některé způsob zesílení však vyžadují minimální pevnost a tuhost původní konstrukce. Je možné jí dosáhnout sekundárním zesílením těchto prvků před celkovým primárním zabezpečením.
Poruchy základů Základní dělení základových konstrukcí: 1. horizontální nebo plošné základy základové pásy nebo rošty základové patky základové desky 2. vertikální základy piloty nebo šachtové pilíře studny a kesony
Poruchy základů mohou být způsobeny následujícími činiteli: částečné podmáčení základů a nerovnoměrné sedání poruchy způsobené promrzáním základů poruchy způsobené vlivem agresivní spodní vody poruchy způsobené vlivem deformace a změn v základové půdě
ZESÍLENÍ ZÁKLADŮ
NEDOSTATEČNÁ HLOUBKA ZÁKLADŮ
POKLES NEBO POSUV VRSTEV POD ZÁKLADY
NEVHODNÝ NEBO VADNÝ MATERIÁL ZÁKLADŮ
Poruchy běžných základů se mohou zlepšit: zpevněním základů (injektáží základů) zpevněním základového podloží (injektáží zemin) rozšíření plochy základů podchycením,prohloubením provedení mikropilot,které přenesou zatížení do únosnějšího podloží nebo se navrhnou jako plovoucí
Podezdění základu
Rozšíření plochy základů podchycením, prohloubením
Zpevněním základů (trysková injektáž základů)
Zpevněním základů (mikropiloty)
Všechny způsoby, které zmenší nebo odstraní poklesy základů jedné budovy, mohou negativně ovlivnit sousední objekty.
PORUCHY - KLENEB
http://www.minulost.eu/dokumenty/100518065121-0390.pdf
Poruchy svislých nosných konstrukcí Svislé nosné konstrukce suterénů Stěny sklepů jsou zděné z kamenů nebo cihel. Důsledky poruch, které vznikají tlakem zeminy a vlivem podzemní vody a vlhkosti (vyplavování pojiva malty a zmenšování pevnosti staviva i malty), je možné odstranit injektáží nebo zazděním části stěny. Zpevnit je možné i zeminu za stěnou injektáží (např. polyuretanem).
Tlakové injektáže polyuretanovou pryskyřicí
U suterénních zdiv je často potřebné zabezpečit dodatečný hydroizolační systém, který u starších budov celkově chybí, nebo byl znehodnocený za dobu provozu. Dodatečnou hydroizolaci je možné provést technologiemi: mechanickými: vybouráním nebo podřezáním zdiva chemickými: injektáží elekrofyzikálními: elektroosmotickými metodami
Mechanické řešení: vybouráním nebo podřezáním zdiva vložíme vodorovnou izolaci vlhké zdivo se po částech vybourá ve vodorovném směru a do drážek se vloží hydroizolační materiál, který může být na bázi asfaltů nebo PE fólií a drážka se následně zazdí. Svislou hydroizolaci můžeme vytvořit zvenčí (přiložením na zdivo a vyzděním ochranné přizdívky) nebo zevnitř (vytvořením železobetonové vany nebo příčkou se vzduchovou mezerou). Při vhodných podmínkách okolního terénu je možné použít drenážní systém a tím zabránit dalšímu zavlhání suterénního zdiva.
Technologie podříznutí zdiva pomocí řetězové pily Tuto technologii lze aplikovat pouze v cihelném zdivu. Speciální řetězovou pilou se prořízne spára mezi cihlami. Po proříznutí zdi v délce max. 1 m se do drážky vloží izolace na bázi PE, PVC nebo sklolaminátu o tloušťce 2,0 mm. Podřezané vlhké zdivo se staticky zajistí natlučením rozpěrových plastových klínů o vysoké únosnosti. Poté následuje proříznutí dalšího úseku a cyklus se opakuje s tím, že izolace se překrývají v šířce 10 cm. Meziprostory mezi klíny se zpětně vyplní cementovou suspenzí (maltou).
Podřezání zdiva diamantovým lanem Tuto technologii lze aplikovat u všech typů vlhkého zdiva. Do předem provrtaných otvorů se vloží řezné lano a pomocí kladek se vytvaruje rovina řezu. Pohybem lana s kovovými prstenci s nalepenými průmyslovými diamanty se proříznou i ty nejtvrdší materiály. Do drážky se vkládá izolace stejného druhu a stejným postupem jako u podřezání řetězovou pilou.
Technologie narážení nerezových plechů spojených zámky Tuto technologii lze aplikovat u všech budov s průběžnou spárou ve zdivu (v cihelném,smíšeném a kamenném zdivu). Tyto plechy jsou vyrobeny z velmi tvrdé legované oceli, které zvlnění dodává vyjímečnou tuhost. Plechy mají po celé délce z obou stran podélné ohyby (zámky),jimiž se spojují vzájemně k sobě a navíc zajišťují spolehlivé vedení a vzájemné propojení při narážení. Desky jsou pneumatickým příklepem zaráženy do zdiva bez předchozího prořezávání spáry. Kvalita hydroizolace je vynikající, firma na ni poskytuje dlouhodobé záruky. http://www.izolacehroz.cz/video/video.mpg
Chemické řešení : injektáž Tuto technologii lze aplikovat ve všech typech vlhkého zdiva. Principem této metody je dosažení vnitřní vodoodpudivosti, popř. vyplnění nebo zúžení pórů stavebních hmot do té míry, že takto upravené stavební materiály vytváří účinnou překážku pronikání zemní vlhkosti. Z celé škály injektážních prostředků používáme mikroemulze. U nich je díky velmi malým rozměrům částic dosahováno hlubokého prosycení zdiva a tím i velmi vysoké účinnosti. Mikroemulze se aplikuje do připravených vrtů o průměru 10-18 mm.
Elekrofyzikální řešení : elektroosmóza metoda využívá zákonitosti fyziky vody, u které je přitahována u stejnosměrného proudu od kladného k zápornému pólu systému. Elektrický kontakt se zdivem se vytváří pomocí pásové elektrody (anody ( + )). Její podstata spočívá ve vytvoření pásu elektrovodivé hmoty, která se nanáší v projektem určené výšce na povrch zdiva. Pásová elektroda je spojena s paralelním napájecím a propojovacím vodičem z elektrovodivého kaučuku, který je napájen z elektrického rozvaděče. Jeho druhý pól je připojen na zemnící elektrodu (katodu ( - )), která obstarává elektrický kontakt s podzákladím. El. rozvaděč je vybaven indikačním přístrojem pro snadnou kontrolu funkce zařízení provozovatelem. Elektroosmotická metoda má nejširší uplatnění u kamenného a smíšeného zdiva. Její předností je minimální zásah do konstrukce zdiva.
Odstranění vlhkosti odvětrávanou mezerou
Tvarovky IGLŮ
Svislé nosné konstrukce nadzemních konstrukcí Většina starších budov má stěnový systém, který je prolomený jen okenními a dveřními otvory. Svislé zatížení meziokenních nosných pilířů vyvozuje limitní napětí štíhlých pilířů a zdiva dodatečně a nevhodně realizovaných průrazů. Poruchy zdiva způsobují hlavně vodorovné síly od kleneb a krovů a malá prostorová tuhost. Zpevnění zdiva je možné injektáží nebo spojení a zpevnění zdiva krátkými kotvami.
Spojení a zpevnění zdiva krátkými kotvami, které se vloží do drážek a zalijí speciálním tmelem.
Subtilní pilíře se zazdí, nebo zesílí ocelovými sloupy. Zesilující plášť (železobeton s ocelovou kostrou) podstatně zvyšuje nosnost prvku, ale současně zvyšuje difúzní odpor.
Injektáž. Dnes se používá převážně vápenné, vápeno cementové a cementové injektáže nebo pryskyřice akrylát, polyuretan,epoxid. Do injektážích vrtů je možné vložit trny nebo kotvy, které je po zatvrdnutí injektáží směsi možné mírně předpínat.
KOMÍNY Proč opravovat komín komínový průduch neodpovídá platným předpisům přechod na jiný druh paliva špatný tah komína kondenzát proniká do stěn komínového tělesa v místnosti je cítit zápach spalin původní vložka již neplní svůj účel působením povětrnostních vlivů (déšť, vítr, mráz, slunce) je poškozeno komínové těleso
Frézování komínů Frézování se používá tam, kde je potřeba stávající komínový průduch zvětšit na větší průměr: protože to vyžaduje připojovaný spotřebič např. krb, kotel na dřevoplyn, plynový kotel většího výkonu protože se projevuje netěsnost komínového zdiva a je potřeba komín vyvložkovat vložkou alespoň původního průměru protože komín má nízkou účinnou výšku (od spotřebiče po ústí komínu) protože chci použít komínový průduch pro výkonnou ventilaci provozovny protože komín je zadehtovaný a vzhledem k technickému stavu jej nelze vypálit protože mám jiný problém, který frézování vyřeší
Princip frézování: Hydraulické čerpadlo roztáčí rotor frézy v komínovém průduchu do vysokých otáček. Na obvodu rotoru jsou upevněny řetízky z vysoce tvrzené oceli. Tyto řetízky odstředivou silou narážejí do komínového zdiva a drtí je postupně na jemný prach. Délkou řetízků se nastavuje výsledný průměr komínového průduchu. Tato metoda je velmi šetrná a je s úspěchem používána i na dožilém komínovém zdivu bez nebezpečí posunu jednotlivých cihel apod. Při práci je na komínový průduch napojen průmyslový vysavač, který výrazně omezuje prášení v objektu. http://www.youtube.com/watch?v=3dgsguafqhk
Vložkování komínů Moderní spotřebiče na všechny druhy paliv kladou vysoké nároky na odtah spalin. Zejména nenasákavost, odolnost vůči vlhkosti a nízké teploty spalin hrají velkou roli při určování vhodného materiálu pro komínovou vložku. Kdy je nutné vyvložkovat komín: komínový průduch neodpovídá platným předpisům přechod na jiný druh paliva špatný tah komína kondenzát proniká do stěn komínového tělesa v místnosti je cítit zápach spalin původní vložka již neplní svůj účel Typy vložek: NEREZ HLINÍK PLASTOVÉ SYSTÉMY NAFUKOVACÍ KOMÍNOVÁ VLOŽKA FURANFLEX
NEREZ HLINÍK PLASTOVÉ SYSTÉMY
Nafukovací komínová vložka Furanflex http://www.fitherm.cz/furanflex/ Nafukovací komínová vložka / měkká hadice z umělé pryskyřice zesílené skelnými vlákny/ se namontuje vcelku do komínového průduchu, vytvaruje nafouknutím pomocí kompresoru a následně vytvrdí parou, takže výsledkem je bezespárá, pevná trouba, která má podobu skelného laminátu a která odolává účinkům kondenzátů spalin a teplotám spalin až do 350 C.
VODOROVNÉ NOSNÉ KONSTRUKCE a jejich poruchy Základní rozdělení vodorovných nosných konstrukcí: klenby dřevěné stropy - povalové, - trámové - fošnové keramické stropy - celokeramické - z válcovaných nosníků s tvarovkami -se zmonolitněnými žebry železobetonové - monolitické - montované sklobetonové ocelové
REKONSTRUKCE DŘEVĚNÝCH STROPŮ Ing. Jana Klusáčková Jihlava 2011
1. ČÁST Dřevěné stropy - Druhy stropů (opakování) -Závady a poruchy -Průzkum -Sanace stropních konstrukcí -Oprava stropnice zesilováním průřezu -Oprava zhlaví stropního trámu -Oprava pronesené výměny
Dřevěné stropy tradiční historické konstrukce Výhody: nízká hmotnost okamžitá únosnost dobrá tepelná i zvuková izolace snadná realizace Nevýhody: protipožární bezpečnost náchylnost k napadení škůdci Nevhodné do vlhkých prostor
Typy dřevěných stropů Povalový Trámový strop s viditelnými trámy Trámový strop se záklopem a násypem Trámové stropy se zapuštěným záklopem Trámové stropy s rákosníky Fošnový strop Kazetový strop s viditelnými trámy Dřevěné lepené a sbíjené nosníky plnostěnné nebo příhradové
Dělení stropů podlehořlavosti Hořlavé stropy povalový, jednoduchý trámový Nesnadno hořlavé stropy strop s násypem a rovným podhledem, trámové stropy do traverz, fošnové stropy apod. Zvláštní druhy stropních kcí úspora dřeva
Záklopy, technická řešení Úpravy záklopů desky spojené na pero a drážku, překryté lištami nebo přeložené ve dvou vrstvách Technická řešení konstrukčních detailů - Konce (zhlaví) trámů - Příčné ztužení budovy se zajišťuje kleštinami - V místě prostupu konstrukce komínu
Závady a poruchy Příčiny poruch: Vizuálně evidentní Skryté (objevení až po rozebrání konstrukce) Hlavní příčiny závad Zvýšená vlhkost a teploty hnití, trouchnivění Zanedbaná údržba Konstrukční závady Působení vnějších vlivů: Dřevokazný hmyz Vysušování slunečním zářením Mechanická abraze větrem Zatékání vody Vlhkost (např. stékáním kondenzátu z potrubí) Změny podmínek stavby
Stavebně technický průzkum Odborný posudek Popis zjištěných skutečností průzkumem na místě Vlastní hodnocení poruchy Návrh na opatření k jejímu odstranění Postup při vyhodnocování poruchy Příprava podkladů a dokumentace Průzkum na místě Ověření skutečného stavu konstrukce (sondy, odběry vzorků, odkrývání kcí apod.) Stavebně fyzikální měření kcí
Metody vyhodnocování zdravotního stavu dřeva Vizuálně Poklepová metoda Poklepem a poslechem se sleduje napadení dřeva. Vzorková metoda Nedestruktivní rázová zkouška zjištění vyhovění na proměnlivé zatížení průhybem konstrukce Odebrání části dřeva a porovnání se zdravým dřevem. Prohlídka latění trámového stropu endoskop, světlovod Zjištění průzkumem na místě (sondy otvor vizuální zjištění): vzdálenosti a rozměry trámů jednotlivé vrstvy, jejich mocnosti existence rákosníků
Sanace stropních konstrukcí Metody zpevňování jednotlivých prvků: Příložkování Kotvení do ocelových konzol Protézování Tesařskými Beta metodou (podélné nebo šikmé navrtání zkráceného dřevěného prvku, vložení sklolaminátových tyčí do otvorů) Plombování (plomba tmely, pěny) Konzervace syntetickými polymery (nasycení prvku pomocí injektážního zařízení) Jiné např. změna konstrukčního řešení
Nepřímé zpevňování prvků nebo zvyšování pevnosti a tuhosti Podepření provizorní při dlouhodobých úpravách pomocí průvlaku vynášeným konzolami do zdi v případě porušených zhlaví stropnic sloupky přenášející zatížení do nosné stěny v nižší úrovni budovy při velkém průhybu stropnic Odlehčení (původní zatížení na zhlaví poškozené stropnice vynášeno pomocí příčných trámů uložených na horním líci dvou nepoškozených sousedních stropnic) Spřažení původního konstrukčního celku s doplňkovou konstrukcí (ŽB deska) Jiné (ztužení a stáhnutí konstrukčních celků, předpínání) Nutné statické posouzení konstrukce
Oprava stropnice zesilováním průřezu
Oprava zhlaví stropního trámu Trám narušen do 1 metru Uříznutí krátkého zhlaví a uložení na ocelovou konzolu, která je buď zazděná, nebo zabetonovaná do zdiva Uříznutí narušeného trámu a doplnění ocelovými příložkami Kromě tradičního způsobu za použití konzoly z válcovaných profilů se dnes používají speciální monolitní nosníkové konzoly
Zkrácení dřevěné stropnice sosazením nové výměny Při modernizaci sanitárně hygienických zařízení instalační šachty Přerušení stropnice komínovým tělesem nebo šachtou nutné provést výměnu Postup: Odstranění stropních vrstev u obou líců zdi Podepření stropnice Uříznutí stropnice, upravení konců Provedení výměny, začepování stropnice do výměn a výměn do sousedních Osazení žebírek z fošen pro přebití podbíjení a záklopu
Oprava pronesené výměny Hlavní příčina značné oslabení výměny ve spojích a jejím přetížením Postup: Odstranění vrstev stropu pouze v místech dvou spojů stropnic s výměnou Vyrovnání výměny klíny ve vodorovném i svislém směru Zajištění polohy tesařskými skobami Vyztužení spojení oboustrannými úhelníky přišroubovanými vruty Uprostřed výměny zabetonování do zdi ocelové konzoly z plechu Provedení dlabů pro konce konzoly v dřevěné výměně předem
2. ČÁST -Rekonstrukce stropů (změna v nosné konstrukci) -Biologické napadení dřevěných konstrukčních prvků a jeho sanace -Výběr materiálu -Instalace dřevěných stavebních prvků -Dřevokazné houby -Dřevokazný hmyz -Sanace napadení dřevěných prvků škůdci -Ochrana dřeva
Rekonstrukce stropů (změna v nosné konstrukci) Zesilujeme stropní konstrukci Spřažení dřevěného trámového stropu s betonovou deskou Zesílení stropu se zapuštěným záklopem Zesílení stropu po demontáži stávajícího záklopu fošinkami Zavěšení dřevěného historického stropu na novou konstrukci Monolitická stropní deska s ozubovým uložením Náhrada celé konstrukce
Spřažení dřevěného trámového stropu sbetonovou deskou povalových a trámových stropů za účelem zvýšení únosnosti, zmenšení průhybu a zamezení houpání stropu Postup: Odstranění podlahy a násypové vrstvy včetně polštářů Zatlučení hřebíků do trámu, trčí z trámu cca 50mm Přivázání kari sítě na hřebíky Podepření stropu Provedení betonové desky tl. 60mm
Zesílení stropu se zapuštěným záklopem Použití při zvýšení stálého zatížení novými příčkami. Postup: Demontáž podlahy Osazení fošinek 60/140mm Na stropnici se přibijí prkna 2/24/140 mm (tvoří podpory pro deskovou konstrukci podlahy) Dutiny se vyplní např. agloporitovým pískem nebo slévárenským popílkem Na záklop se rozprostře PE fólie, sloužící k utěsnění
Monolitická stropní deska sozubovým uložením Konstrukce je vhodná pro zesílení původních dřevěných stropů nebo pro jejich úplnou náhradu. Pro vybetonování desky se využívá stávajícího záklopu jako ztraceného bednění. Postup: Odeberou se vrstvy až na záklop Podepře se stropní konstrukce (tak aby se strop vrátil do původního stavu) Zhotoví se deska uložená do nosných zdí na ozuby v podélném i příčném směru. Tl. Desky 110 150 mm Při úplné náhradě dřevěného stropu se strop po nabytí pevnosti desky demontuje
Náhrada celé konstrukce Před demontáží je nutné provést: Bourání příček nesených stropní konstrukcí Provizorní zajištění nosných zdí a průběžných příček Ztužení zdí zedními věnci, kleštinami Po demontáži: Vyčištění kapes a jejich úprava popř. provedení nových podle projekt (jedna řada kapes min. o délku uložení delší než druhá řada kvůli ukládání trámů) Ukládání trámů dodržení min. vzdálenosti 50 mm dřeva od zdiva Postup po jednotlivých podlažích (od spodního k vrchnímu) a provádění ztužování stěn předpínací technikou.
Biologické napadení dřevěných konstrukčních prvků a jeho sanace Výběr materiálu Instalace dřevěných stavebních prvků Dřevokazné houby Dřevokazný hmyz Sanace napadení dřevěných prvků škůdci Ochrana dřeva
Výběr materiálu Dřevo historických objektů: těžba v zimním období dlouhodobé máčení neopracovaných kmenů (běžná doprava po vodě) opracování jeden kmen = jeden trám odstranění nevyzrálé povrchové vrstvy otesáním, minimální poškození vláken Současnost: těžba dřeva celý rok snaha o minimalizaci odpadu několik trámů z průřezu kmene (náchylnost k deformaci a tvorbě výsušných trhlin) povrchová vrstva dřeva náchylnější k napadení škůdci
Instalace dřevěných stavebních Dřevo ohroženo při zvýšené vlhkosti, nejrizikovější jsou místa ve styku se zdivem Staleté zkušenosti stavitelů ignorovány opomenutí v projektech zásadní nedostatky při realizaci. prvků STROPNÍ TRÁMY Nebezpečí napadení biologickými škůdci největší oproti jiným dřevěným prvkům. Zhlaví trámů v místech rosných bodů, je-li omezen přístup vzduchu a možnost odvodu nadměrné vlhkosti vznikají poruchy vždy vzduchová kapsa okolo uloženého trámu
Dřevokazné houby Největším nebezpečím pro dřevo zabudované ve stavbě Houby: Celulózovorní červená či hnědá hniloba Ligninovorní bílá hniloba Podmínky pro růst houby na dřevěném povrchu: Výživa (obsažena ve dřevu) Vlhkost (20-24%, pro dřevomorku stačí 17%) Teplota (20-30 C, některé houby snášejí teplotu 2-40 C) Kyslík Světlo (není nutné) Úroveň ph (4,5 5,5, k růstu dochází v rozmezí ph 2 8,5)
Dřevokazné houby Nejčastější druhy dřevokazných hub: Dřevomorka domácí Koniofra sklepní Trámovky Houby způsobující modrání dřeva Napadení stavebních konstrukcí plísněmi: Specifická skupina hub Rostou na povrchu dřeva Nejjednodušší ochranou je správné větrání a vytápění objektů
Dřevokazný hmyz Dřevokazný hmyz poškozuje dřevo: Přímo larvy i dospělý hmyz Nepřímo hmyz zavléká do chodeb po larvách různé plísně Hlavním škůdcem brouci Nejčastější druhy brouků: Tesařík krovový nejvýznamnější Červotoči Mravenci Pilořitky hmyz čerstvého dřeva
Sanace napadení dřevěných prvků škůdci Sanace musí vždy obsahovat: Sterilizaci Náhrady nebo zesílení poškozených částí konstrukce Konstrukční ochranu dřeva Preventivní chemickou ochranu dřeva Sterilizační metody: Ohřevem horkým vzduchem Toxickými plyny Pomocí UV nebo rentgenového záření
Sanace napadení dřevěných prvků škůdci Náhrady nebo zesílení poškozených částí konstrukce: Prostou výměnou prvků Protézováním Příložkováním Plombováním
Ochrana dřeva Konstrukční ochrana dřeva: Zajištěno trvalé prodění vzduchu min. ze tří stran Prostředí kde nedojde ke zvýšení vnitřní objemové vlhkosti dřeva nad 10% Dokonalý odvod srážkové vody Nové řezivo před zabudováním vysušeno Nutnost preventivního ošetření dřevěných prvků Prostředí kde nedojde ke Chemická ochrana: Represivní (okamžité zničení škůdců) Preventivní (dlouhodobá ochrana) Přípravky: Na ošetření již napadeného dřeva Přípravky na preventivní ochranu
Možné způsoby ošetření Fyzikální postupy Při přehřátí nad 55 C dochází k usmrcení larev Termosanace Vhánění horkého vzduchu do utěsněného prostoru o teplotě nad 100 C Mikrovlnné záření Nebezpečí ohřevu kovových prvků a vzniku požáru Chemické postupy především v případech napadení hmyzem, přípravky obsahují insekticidy Povrchové ošetření Tlaková injektáž dosud nejúčinnější technologie Zaplynování toxické plyny nebo páry prchající z toxických kapalin
Preventivní ochrana dřeva Podmínky Dodržení minimálního požadovaného množství účinné látky Důkladné ošetření nejen viditelných ploch ale i prasklin Zamezení vyplavení přípravku z povrchu dřeva Nejčastější závady Máčením impregnováno ještě mokré řezivo Nedodržení požadované koncentrace roztoku Neošetření prasklin Nevhodně zvolená aplikace (válečkem, nátěr hotové konstrukce štětcem)
Rekonstrukce rodinného domku pomocí nepálených cihel http://www.youtube.com/watch?v=txt-yx5jwe4 Izolace podkroví Farma z hlíny slámy a dřeva http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani-jako-driv/10122071611-chalupaje-hra/ http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani-jako-driv/411236100111003- chalupa-je-hra/ Rekonstrukce komína http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani-jako-driv/408235100241004- chalupa-je-hra/
Probourávání nových otvorů s rovným nadpražím v nosných zdech
Zateplení krovu
1. Konstrukce krovu 2. Falešná krokev umožní optické snížení profilu střechy 3. Plnoplošné pohledové bednění (event. kotvení bednění finálního podhledu) 4. Vzduchotěsná vrstva napojená na svislé stavební konstrukce 5. THERMO TETTO zvolené tloušťky kotvené viz ad 6. 6. Kontralatě latě 60 x 40 mm kotvené speciálními vruty do krokví 7. Na výšku kontralatí latí výplň izolačním materiálem (EPS event. XPS) 8. Tepelně izolační materiál svislé stěny napojený na ad 5. 9. Střešní závěsné latě 10. THERMO Plus, zvolené tloušťky, pokládané na závěsné latě a po obvodu pečlivě těsněné k podkladním vrstvám viz ad. 17 11. Těžká střešní krytina (položená dle "Pravidel pro provádění střech" CECHU KPT ČR) 12. Pohledové bednění přesahu střechy 13. Vyrovnání výšky integrované izolace THERMO Plus dřevěným přířezem 14. Hydroizolační pás - pokračování hydroizolace dílců THERMO 15. Okapnice 16. Uzavření dutiny přesahu střechy 17. Pečlivé utěsnění přechodů a napojení tepelných izolací běžnou montážní PUR pěnou
Základní bezpečnostní pokyny pro bourací a rekonstrukční práce Před započetím bouracích nebo rekonstrukčních prací se musí vždy uskutečnit odborná prohlídka a průzkum stavu objektu a jeho okolí. Ze získaných údajů a informací (pořizuje se zápis) a dostupných podkladů se zpracovává technologický postup - plán. Jedná-li se o bourání nebo rekonstrukci menšího rozsahu (drobné přízemní objekty apod.), postačí, aby byl pracovní postup stanoven odpovědným pracovníkem. Bourací práce je možno zahájit až po vydání písemného příkazu odpovědným pracovníkem. Tomu však vždy musí předcházet splnění těchto požadavků: - ohrožený prostor včetně vstupů do objektu musí být zajištěn proti vstupu nepovolaných osob, některým ze způsobů dříve uvedených (oplocení, ohrazení, střežení, vyloučení provozu), - odpojení všech rozvodů a zařízení, - zajištění proti nežádoucímu zřícení nebo uvolnění podlah a částí nosných prvků konstrukce (vzepřením, zesílením, stažením), - zajištění náhradních zdrojů (voda, elektrický proud) a technické vybavenosti podle technologie bourání (pomocné konstrukce atd.). Vybourávaný materiál se musí odstraňovat tak, aby nedošlo k přetížení podlah. Vybouraný materiál musí být skladován tak, aby neomezoval další průběh bouracích prací. Bourat se musí tak, aby se nenarušila stabilita okolních objektů. Bourání střešní konstrukce nebo krovů strháváním pomocí lan a tažných strojů je dovoleno, pokud jsou učiněna opatření ke stabilizování zůstávající části konstrukce. Pokud není zajištěna únosnost bourané konstrukce, musí být bourání prováděno ze samostatné pomocné konstrukce. Konstrukční prvky mohou být odstraněny při ručním bourání jen tehdy, nejsou-li zatíženy. Ruční strhávání stěn a pilířů pomocí pák nebo zvedáků je zakázáno. Bourání nosných částí konstrukce se provádí zásadně shora dolů, při ručním bourání ze zvýšených pracovních podlah musí být provedena opatření stanovená pro práce ve výškách. Bourací práce nad sebou jsou zakázány, pokud nejsou stanoveny podmínky k zabezpečení pracovníků v technologickém postupu. Tato činnost, nebo je-li bourání prováděno více četami, případně u bouracích prací složitějších objektů, smí být prováděna pouze za stálého dozoru odpovědného pracovníka. Stálým dozorem se rozumí nepřetržité sledování pracovní činnosti pracovníků a stavu pracoviště osobou, která nesmí být zaměstnána ničím jiným než kontrolou stanoveného postupu a nesmí se z daného místa vzdálit.
Je nutné dodržet tyto základní požadavky: Bourací práce, při nichž jsou dotčeny nosné prvky stavební konstrukce, se smí provádět pouze podle technologického postupu stanoveného v dokumentaci bouracích prací. Při bouracích pracích, pro něž se dokumentace bouracích prací podle zvláštního právního předpisu nezpracovává, zajistí zhotovitel zpracování technologického postupu na základě provedeného průzkumu stávajícího stavu bourané stavby, jejího statického posouzení a zjištění vedení, popřípadě staveb a zařízení technického vybavení a stavu dotčených sousedních staveb. K průzkumu se využijí stávající dostupné dokumentace o stavbě samé a o stavbách sousedních, vyjádření vlastníků popřípadě správců technické infrastruktury a vlastní ohledání staveniště. Na základě statického posouzení se zajišťuje, aby v průběhu prací nedošlo k nekontrolovanému porušení stability stavby nebo její části. O provedeném průzkumu vyhotoví zhotovitel zápis. Průzkumem zjištěné podzemní prostory, například dutiny, studně nebo jiné podzemní objekty, musí být před zahájením bouracích prací zasypány nebo jiným způsobem zajištěny. Bourání staveb vyšších než přízemních, strhávání nebo bourání svislých konstrukcí od výšky 3 m, bourání schodišť a vysunutých částí, rekonstrukce a bourání, při kterých dochází ke změně konstrukční bezpečnosti stavby, strojní bourání, bourání specifickými metodami, jako je řezání kyslíkem, a bourací práce podle bodu 26., smějí být prováděny pouze fyzickými osobami k tomu určenými zhotovitelem, pokud je zajištěn stálý dozor vykonávaný fyzickou osobou k tomu zhotovitelem pověřenou; fyzická osoba pověřená stálým dozorem po celou dobu výkonu stálého dozoru sleduje určené pracoviště, provádění prací a pohyb fyzických osob na něm, z tohoto pracoviště se nevzdaluje a nevykonává jinou činnost než dozor. Stálý dozor podle předchozího boduje dále nutno zajistit, jestliže bourací práce probíhají na dvou nebo více místech v rámci jedné bourané stavby současně. Jsou-li v průběhu bouracích prací zjištěny skutečnosti, které nebyly průzkumem podle bodu 1 odhaleny, zajistí zhotovitel bez zbytečného odkladu přizpůsobení technologického postupu těmto skutečnostem tak, aby vždy byla zajištěna bezpečnost prováděných prací. Před zahájením bouracích prací je nutno vymezit ohrožený prostor a zajistit jej proti vstupu nepovolaných fyzických osob, dále je nutno bezpečně zajistit vstupy do bourané stavby jakož i na jednotlivá pracoviště a přijmout nezbytná opatření k ochraně veřejného zájmu, jenž by mohl být těmito pracemi ohrožen. Ohrožený prostor musí být v zastavěném území vymezen oplocením o výšce nejméně 1,8 m, pokud tomu použitá technologie bourání nebrání. Není-li možno prostor oplotit, musí být zajištěn jiným vhodným způsobem, například střežením nebo vyloučením provozu.
Vnitřní rozvody a instalace zabudované v bourané stavbě musí být před zahájením prací odpojeny a zajištěny proti použití. Podle okolností se proti poškození zajistí i vedení technického vybavení, do nichž je stavba prostřednictvím přípojek napojena. Pokud u rekonstruované stavby nelze z provozních důvodů vnitřní rozvody a instalace odpojit,stanoví zhotovitel opatření k zajištění jejího bezpečného provozu během provádění bouracích prací. K zajištění dodávky elektrické energie pro provádění bouracích prací je nutno zřídit dočasné elektrické zařízení splňující normové požadavky. Toto zařízení, stejně jako dočasný přívod vody pro kropení k omezení prašnosti, je nutno v průběhu bouracích prací zabezpečit proti poškození. Bourací práce nesmí být zahájeny, pokud k tomu nebyl osobou určenou zhotovitelem vydán písemný příkaz a pokud nebylo pracoviště vybaveno pomocnými konstrukcemi, materiálem a pomůckami stanovenými v technologickém postupu. Před zahájením bouracích prací je nutno stanovit signál, kterým v naléhavém případě bezprostředního ohrožení dá osoba určená zhotovitelem k řízení bouracích prací pokyn k neprodlenému opuštění pracoviště. Zhotovitel zajistí, aby všechny fyzické osoby zdržující se na tomto pracovišti byly s tímto signálem prokazatelně seznámeny. Zhotovitel zajistí, aby při provádění bouracích prací bylo provedeno statické zajištění sousedních staveb způsobem stanoveným v dokumentaci bouracích prací popřípadě v technologickém postupu tak, aby nebyla ohrožena jejich stabilita. Dočasné stavební konstrukce zřízené uvnitř bourané stavby nebo na jejích vnějších stranách nesmějí být zatěžovány vybouraným materiálem ani nesmí být přes ně strháván materiál z bourané stavby, pokud nejsou k tomu účelu navrženy. Materiál z bourané části stavby je nutno průběžně odstraňovat, aby nedošlo k přetížení podlah nebo stropních konstrukcí následkem jeho nahromadění. Bourací práce nesmí být přerušeny, pokud není zajištěna stabilita těch částí bourané konstrukce, které nebyly dosud strženy. Tento požadavek platí i v případě neplánovaného přerušení bouracích prací například z důvodu náhlého zhoršení povětrnostní situace. Jestliže v průběhu bouracích nebo rekonstrukčních prací je část stavby nadále užívána, musí být v technologických postupech stanoveno bezpečnostní zajištění a kontroly pracovišť se zřetelem na zajištění ochrany života a zdraví fyzických osob, které stavbu užívají. Bourání střešní konstrukce nebo krovů strháváním pomocí lan a tažných strojů smí být prováděny pouze tehdy, jestliže byla učiněna opatření k zajištění stability zbývajících konstrukcí a částí stavby. Není-li zajištěna dostatečná únosnost konstrukcí bourané stavby, provádějí se bourací práce ze samostatné pomocné konstrukce.
Ježka chrání před průšvihem bodliny, vy musíte znát rizika a předcházet jim.