Státní maturita 2011 Maturitní testy a zadání jaro 2011 Matematika: didaktický test - základní úrove obtíºnosti MAMZD11C0T02 e²ené p íklady



Podobné dokumenty
MATEMATIKA základní úroveň obtížnosti

c sin Příklad 2 : v trojúhelníku ABC platí : a = 11,6 dm, c = 9 dm, α = Vypočtěte stranu b a zbývající úhly.

SBÍRKA PŘÍKLADŮ PRO OPAKOVÁNÍ NA PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY 2

2.1 Pokyny k otevřeným úlohám. 2.2 Pokyny k uzavřeným úlohám TESTOVÝ SEŠIT NEOTVÍREJTE, POČKEJTE NA POKYN!

11 Soustavy rovnic a nerovnic, Determinanty a Matice

2.1 Pokyny k otevřeným úlohám. 2.2 Pokyny k uzavřeným úlohám TESTOVÝ SEŠIT NEOTVÍREJTE, POČKEJTE NA POKYN!

Zobrazení v rovině je předpis, který každému bodu X roviny připisuje právě jeden bod X roviny. Bod X se nazývá vzor, bod X se nazývá obraz.

Řešení: Dejme tomu, že pan Alois to vezme popořadě od jara do zimy. Pro výběr fotky z jara má Alois dvanáct možností. Tady není co počítat.

1)Zapište jako výraz:dekadický logaritmus druhé mocniny součtu 2. odmocnin čísel p,q.

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.2 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE Matematika 9.

Výstupy Učivo Téma. Čas. Základní škola a mateřská škola Hať. Školní vzdělávací program. Průřezová témata, kontexty a přesahy,další poznámky

Vyučovací předmět / ročník: Matematika / 5. Učivo

Příprava na 1. čtvrtletní písemku pro třídu 1EB

Kód uchazeče ID:... Varianta: 15

Příloha č. 7. ročník 9. 1h 1x za 14 dní. dotace. nepovinný. povinnost

5.2.1 Matematika povinný předmět

2. SÉRIE: SOUSTAVY LINEÁRNÍCH ROVNIC, METODY E ENÍ. lineárních rovnic (prove te zkou²ku dosazením):

1)! 12 a) 14 a) K = { 1 }; b) K = { 6 }; c) K ={ 2 }; d) K ={ 3 }; e) K ={ 4 }; f) K = 0 ! ; N; 17 a) K =N; b) K ={ 2; 3;

Exponenciála matice a její užití. fundamentálních matic. Užití mocninných řad pro rovnice druhého řádu

Č část četnost. 部 分 频 率 relativní četnost 率, 相 对 频 数

Válec - slovní úlohy

NÁVRHOVÝ PROGRAM VÝMĚNÍKŮ TEPLA FIRMY SECESPOL CAIRO PŘÍRUČKA UŽIVATELE

MATEMATIKA. 1 Základní informace k zadání zkoušky

Matematika. Charakteristika vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

4. cvičení: Pole kruhové, rovinné, Tělesa editace těles (sjednocení, rozdíl, ), tvorba složených objektů

pracovní list studenta

Řešené příklady z OPTIKY II

7.8 Kosmická loď o délce 100 m letí kolem Země a jeví se pozorovateli na Zemi zkrácena na 50 m. Jak velkou rychlostí loď letí?

Poměry a úměrnosti I

1 Matematické základy teorie obvodů

Měření hustoty kapaliny z periody kmitů zkumavky

Pokud se vám tyto otázky zdají jednoduché a nemáte problém je správně zodpovědět, budete mít velkou šanci v této hře zvítězit.

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ OHYB SVĚTLA

Měření změny objemu vody při tuhnutí

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Mikrovlny

Mezní kalibry. Druhy kalibrů podle přesnosti: - dílenské kalibry - používají ve výrobě, - porovnávací kalibry - pro kontrolu dílenských kalibrů.

POKYNY. k vyplnění přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období (kalendářní rok) 2012

Spoje se styčníkovými deskami s prolisovanými trny

FAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ PRO AKADEMICKÝ ROK

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků

1 Pracovní úkoly. 2 Vypracování. Úloha #9 Akustika.

Oblastní stavební bytové družstvo, Jeronýmova 425/15, Děčín IV

Vzdělávací oblast: MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE Vyučovací předmět: MATEMATIKA Ročník: 9.

Převodník tlaku P 40 Návod k použití

2.2.2 Zlomky I. Předpoklady:

Úlohy domácího kola kategorie C

6 Extrémy funkcí dvou proměnných

1 NÁPRAVA De-Dion Představuje přechod mezi tuhou nápravou a nápravou výkyvnou. Používá se (výhradně) jako náprava hnací.

Školní kolo soutěže Mladý programátor 2016, kategorie A, B

ŠVP - učební osnovy - Vzdělání pro život - rozšířená výuka matematiky, přírodovědných předmětů a informatiky

Vyvažování tuhého rotoru v jedné rovině přístrojem Adash Vibrio

Aritmetika s didaktikou II.

a m1 a m2 a mn zobrazení. Operaci násobení u matic budeme definovat jiným způsobem.

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

1.3 Druhy a metody měření

Jakýkoliv jiný způsob záznamu odpovědí (např. dva křížky u jedné úlohy) bude považován za nesprávnou odpověď.

1. POLOVODIČOVÁ DIODA 1N4148 JAKO USMĚRŇOVAČ

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Mgr. Věra Jeřábková, Mgr. Marie Chadimová. Matematika, Mnohoúhelníky, pokračování

Výroba ozubených kol. Použití ozubených kol. Převody ozubenými koly a tvary ozubených kol

10 je 0,1; nebo taky, že 256

Téma, učivo Rozvíjené kompetence, očekávané výstupy Mezipředmětové vztahy Opakování učiva 2. ročníku Sčítání a odčítání oboru do 100

1.7. Mechanické kmitání

Článek 1 Předmět a působnost vyhlášky. Článek 2 Základní pojmy

Matematická analýza KMA/MA2I 3. p edná²ka Primitivní funkce

Slovní úlohy vedoucí na lineární rovnice I

Android Elizabeth. Verze: 1.3

7. Odraz a lom. 7.1 Rovinná rozhraní dielektrik - základní pojmy

téma: Formuláře v MS Access

FAKULTA INFORMATIKY A MANAGEMENTU UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ SEMESTRÁLNÍ PRÁCE. Modely operačního výzkumu 1. Studijní obor:

metodická příručka DiPo násobení a dělení (čísla 6, 7, 8, 9) násobilkové karty DiPo

( x ) 2 ( ) Další úlohy s kvadratickými funkcemi. Předpoklady: 2501, 2502

Pokyny k hodnocení úlohy 1 ZADÁNÍ. nebo NEDOSTATEČNÉ ŘEŠENÍ. nebo CHYBNÉ ŘEŠENÍ. nebo CHYBĚJÍCÍ ŘEŠENÍ 0

ROZCVIČKY. (v nižší verzi může být posunuta grafika a špatně funkční některé odkazy).

Mechanismy. Vazby členů v mechanismech (v rovině):

CVIČENÍ č. 8 BERNOULLIHO ROVNICE

INFORMAČNÍ MATERIÁL PRO JEDNÁNÍ RADY MĚSTA PÍSKU DNE

1.2.7 Druhá odmocnina

Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: ŠČERBOVÁ M. PAVELKA V. NOSNÍKY NOSNÍKY

I. Objemové tíhy, vlastní tíha a užitná zatížení pozemních staveb

DYNAMICKÉ VÝPOČTY PROGRAMEM ESA PT

Svobodná chebská škola, základní škola a gymnázium s.r.o. Znaky dělitelnosti - Procvičování. Dušan Astaloš. samostatná práce, případně skupinová práce

5 ZKOUŠENÍ CIHLÁŘSKÝCH VÝROBKŮ

Zásady pro prodej bytových domů Městské části Praha 5

Identifikátor materiálu: VY_32_INOVACE_345

PUBLICITA v OP VK. Seminář pro příjemce v rámci globálních grantů Olomouckého kraje. Olomouc, 20. a 21. dubna 2009

Základní škola a mateřská škola, Ostrava-Hrabůvka, Mitušova 16, příspěvková organizace Školní vzdělávací program 2. stupeň, Matematika.

Elasticita a její aplikace

mísy na koření akční pole prostor pro karty koření 1 mlýnek na pepř

6. přednáška z předmětu GIS1 Souřadnicové systémy a transformace mezi nimi

Číslicová technika 3 učební texty (SPŠ Zlín) str.: - 1 -

Konzultace z předmětu MATEMATIKA pro první ročník dálkového studia

40. Mistrovství floristů ČR

DISKRÉTNÍ ROZDĚLENÍ PRAVDĚPODOBNOSTI. 5. cvičení

řádově různě rostoucí rostou řádově stejně rychle dvě funkce faktor izomorfismus neorientovaných grafů souvislý graf souvislost komponenta

MECHANICKÁ PRÁCE A ENERGIE

Moderní technologie ve studiu aplikované fyziky CZ.1.07/2.2.00/ Reálná čísla

PŘÍRUČKA K PŘEDKLÁDÁNÍ PRŮBĚŽNÝCH ZPRÁV, ZPRÁV O ČERPÁNÍ ROZPOČTU A ZÁVĚREČNÝCH ZPRÁV PROJEKTŮ PODPOŘENÝCH Z PROGRAMU BETA

ČÁST PÁTÁ POZEMKY V KATASTRU NEMOVITOSTÍ

Digitální učební materiál

Transkript:

Státní maturita 0 Maturitní testy a zadání jaro 0 Matematika: didaktický test - základní úrove obtíºnosti MAMZDC0T0 e²ené p íklady Autor e²ení: Jitka Vachtová 0. srpna 0 http://www.vachtova.cz/ Obsah Úloha Úloha 3 Úloha 3 3 4 Úloha 4 3 5 Úloha 5 3 6 Úloha 6 4 7 Úloha 7 4 8 Úloha 8 5 9 Úloha 9 6 0 Úloha 0 6 Úloha 7 Úloha 7 3 Úloha 3 8 4 Úloha 4 8 5 Úloha 5 9 6 Úloha 6 9 6. (4; ; ; 4)............................................. 9 6. (; 4; 6; 64).............................................. 0 6.3 (8; 4; ; )............................................. 0

6.4 (0; 4; 8; )............................................... 0 7 Úloha 7 0 8 Úloha 8 9 Úloha 9 0 Úloha 0 3 Úloha 4 Úloha 5 3 Úloha 3 5 4 Úloha 4 6 5 Úloha 5 6 5. Kolik procent náv²t vník chodí do tcentra alespo dvakrát týdn?.............. 7 5. Kolik procent náv²t vník chodí do tcentra denn?....................... 7 5.3 Kolik procent náv²t vník chodí do tcentra pravideln?..................... 7 5.4 Kolik procent náv²t vník chodí do tcentra n kolikrát do m síce, ale nepravideln?..... 7 6 Úloha 6 7 6. 6. strana a............................................. 8 6. 6. strana c............................................. 8 6.3 6.3 úhlop í ka f........................................... 8 Úloha Pro c 0 a c upravte na co nejjednodu²²í tvar: 3 c 3 c c = 3 c 3 c c = 3 c 3 c (c ) = 3c 3 c (c ) = 3(c ) c (c ) = 3 c max. body Úloha Pro a > 0 upravte na co nejjednodu²²í tvar: a 3 ( 3 a) = a 3 ( ) 3 a = a 3 ( ) a 3 = a 3 a3 = a3 a 3 3 = a3 3 = ( ) a 3 3 = a 3 8 max. bod

3 Úloha 3 max. bod Pro d 0 upravte na co nejjednodu²²í tvar: d3 8d = d3 8d = d 3 8d = 36d 4 = 6d 4 Úloha 4 max. body Délky základen lichob ºníku jsou a = 4, 0 8 metr, c = 8 0 7 metr, vý²ka v má velikost 4, 8 0 5 metr. Ur ete obsah plochy lichob ºníku. D c C d b v a A B S = a+c v S = 4, 08 +8 0 7 4, 8 0 5 = 07 (4, 0+8) 4, 8 0 5 = 07 (4, 0+8) 4,8 0 5 = 0 (4 + 8), 4 = 0 50, 4 = 0 0 =, 0 4 m 5 Úloha 5 Ur ete neznámé íslo k, jestliºe platí: 00! = k 98! max. bod 00! = k 98! 00! 98! = k 00 99 98! 98! = k 3

k = 00 99 k = 9900 6 Úloha 6 max. bod Ur ete neznámé íslo m, jestliºe platí: m! 8 = 4 6 8 0 4 6 m! 8 = 4 6 8 0 4 6 m! 8 = ( ) ( ) ( 3) ( 4) ( 5) ( 6) ( 7) ( 8) m! 8 = 3 4 5 6 7 8 m! 8 = 3 4 5 6 7 8 m! 8 = 8 3 4 5 6 7 8 m! = 3 4 5 6 7 8 m! = 8! m = 8 7 Úloha 7 max. 3 body VÝCHOZÍ TEXT A OBRÁZEK K ÚLOZE 7 V rovin je umíst n bod A. Dále platí AB = v = ( 3, 4). y 0 A x (CERMAT). Zakreslete vektor v.. Popi²te sou adnicemi koncový bod B [x; y] orintované úse ky AB. 4

. Zakreslete vektor v. y B 3 - v 0 A x Vektor v = ( 3, 4) vlastn znamená, ºe p jdu z bodu A 3 kroky po x-ové sou adnici sm rem vlevo (záporné znaménko) a pak 4 kroky po y-ové sou adnici sm rem nahoru (kladné znaménko), a tak se dostanu do bodu B.. Popi²te sou adnicemi koncový bod B [x; y] orintované úse ky AB. Bod B má sou adnice B [ ; 3]. lo by je vypo átat následujícím vztahem: AB = B A AB + A = B B = A + AB (neboli bod B dostáváme tak, ºe k bodu A p i teme vektor AB.) B = [; ] + ( 3, 4) = [ 3; + 4] = [ ; 3] 8 Úloha 8 V oboru R e²te: x(x ) + (x )(x + ) = 0 max. body. Rozkladem na sou in x(x ) + (x )(x + ) = 0 (x )(x + x + ) = 0 (x )(x + ) = 0 (x )(x + ) = 0 Sou in je roven nule, kdyº x = 0 nebo x + = 0. x = x = 5

. Pomocí diskriminantu a = b = c = D = b 4ac = ( ) 4 ( ) = + 8 = 9 x, = b± D a x = x = = ( )± 9 = ±3 x(x ) + (x )(x + ) = 0 x x + x 4 = 0 x x 4 = 0 x x = 0 9 Úloha 9 Pro x R e²te nerovnici x < 3 a výsledek zapi²te intervalem. max. bod x < 3 x < 3 + x < : x < x ( ; ) 0 Úloha 0 Jsou dány nerovnice s neznámou x R. x < 3 3x + 0 > Vy e²te soustavu obou nerovnic a výsledek zapi²te intervalem. max. body x < 3 x < x < x ( ; ) 6

a sou asn : 3x + 0 > 3x > 9 x ( 3; + ) m soustavy nerovnic je pr nik t chto interval x > 3-3 - x ( ; ) ( 3; + ) = ( 3; ) Úloha max. body V oboru R e²te:. log 0, + log(x) = Podmínky logaritmu, nebo-li D f : x > 0 x > 0 = log 0 0 0 = 0 log 0, + log(x) = log(0, x) = Na²e e²ení x = 50 vyhovuje podmínkám logaritmu. log(0, x) = log 0 0, x = 0 x = 0 0, x = 50 Úloha max. body Ur ete sou adnice bodu P [x; y], v n mº se protínají grafy funkcí f a g : f: y = x 9 g: y = 3 x 7

Pr se ík je bod, který vyhovuje (náleºí) ob ma p ímkám. Najdeme ho e²ením soustavy rovnic: y = x 9 y = 3 x 3 x = x 9 4x = x = 3 y = x 9 y = 3 9 y = 6 9 y = 3 P [3; 3] 3 Úloha 3 4. max. bod. s. 3. d (CERMAT) V zámecké dlaºb byla vytvo ena spirála, jejíº ást je znázorn na na obrázku. Spirála je sloºena z 5 navazujících r znobarevných p lkruºnic. Délka první p lkruºnice je a = dm a kaºdá následujcící p lkruºnice je o dm del²í. Vypo ítejte délku a 3 t etí p lkruºnice. P lkruºnice tvo í aritmetickou posloupnost s diferencí d =. a = a = a + d = + = 44 a 3 = a + d = 44 + = 66 dm Mohly bychom po ítat i podle vzorce: a n = a + (n ) d a 3 = + (3 ) a 3 = + a 3 = 66 dm 4 Úloha 4 Uve te v metrech délku s celé spirály. (Na obrázku je zobrazena pouze ást spirály.) max. body 8

V celé spirále je 5 p lkruºnic. Jde tedy o sou et aritmetické posloupnosti s 5. s n = n (a + a n ) s 5 = 5 (a + a 5 ) a n = a + (n ) d a 5 = + (5 ) = + 4 = 330 s 5 = 5 5 ( + 330) = 35 = 5 76 = 640 dm Délka spirály v metrech je 64 m. 5 Úloha 5 max. body Poslední p lkruºnice spirály m í 33 m. Uve te v celých metrech pr m r d této p lkruºnice. (Na obrázku je zobrazena pouze ást spirály.) Známe polovinu obvodu. o = 33 = 66 m d. = m o = Πr o = Πd 66 = 3, 4d d = 66 3, 4 d =, 0 6 Úloha 6 max. body U kaºdé z následující tve ice ísel ur ete, tvo í-li geometrickou posloupnost (ANO), i nikoli (NE): 6. (4; ; ; 4) Nap. z prvních dvou len vypo ítáme p ípadný kvocient q. Pokud by se m lo jednat o geometrickou posloupnost, musí tento kvocient sed t i na dal²í leny posloupnosti. a n+ = a n q q = an+ a n q = a a = 4 = a 3 = a q a 3 = = Odpov : NE 9

6. (; 4; 6; 64) q = a a = 4 = 4 a 3 = a q = 4 4 = 6 a 4 = a 3 q = 6 4 = 64 Odpov : ANO 6.3 (8; 4; ; ) q = a a = 4 8 = a 3 = a q = 4 ( ) = a 4 = a 3 q = ( ) = Odpov : ANO 6.4 (0; 4; 8; ) a n+ = a n q a = a q a = 0 q = 0 4 Odpov : NE 7 Úloha 7 max. body V kartézské soustav sou adnic 0xy je umístn na p ímka p. y p 0 x (CERMAT) Která rovnice ur uje p ímku p? A) x y + = 0 B) x y + 4 = 0 C) x 4y = 0 D) x + y 4 = 0 E) x + y = 0 0

p A y 3 B - 0 x Moºných zp sob e²ení je více. Asi nejjednoduº²í moºností je, si uv domit, ºe p ímka prochází nap íklad t mito dv ma body A[ ; 3] a B[0; ]. Pokud je rovnice rovnicí p ímky p, musí rovnice být pravdivá po dosazení bodu A a B. A) x y + = 0 dosadíme do rovnice bod A[ ; 3] ( ) + = 0 4 + = 0 0 A / p Tato rovnice není p ímkou p. B) x y + 4 = 0 dosadíme do rovnice bod A[ ; 3] 3 + 4 = 0 3 + 4 = 0 6 + 4 = 0 4 0 A / p Tato rovnice není p ímkou p. C) x 4y = 0 dosadíme do rovnice bod A[ ; 3] 4 3 = 0 4 0 A / p Tato rovnice není p ímkou p. D) x + y 4 = 0 dosadíme do rovnice bod A[ ; 3] + 3 4 = 0 0 = 0 A p dosadíme do rovnice bod B[0; ] 0 + 4 = 0 0 = 0 B p Tato rovnice je p ímkou p. E) x + y = 0 dosadíme do rovnice bod A[ ; 3] ( ) + 3 = 0 3 0 A / p Tato rovnice není p ímkou p.

Jiný zp sob e²ení: lo by také postupovat tak, ºe bychom nap íklad ur ili sm rový vektor AB = B A = (; ). V obecné rovnici máme normálový vektor. Normálový vektor n vytvo íme jednodu²e ze sm rového tak, ºe sou adnice prohodíme a u jedné zm níme znaménko. n = (; ). V obecné rovnici ax+by +c = 0 jsou koecienty a a b sou adnicemi normálového vektoru (pozn. m je jít i o libovolný násobek na²eho vektoru n, nap. s opa nými znaménky). Tomuto poºadavku vyhovuje pouze varianta D) x + y 4 = 0. Nyní víme, ºe tato p ímka je rovnob ºná s na²ím vektorem, nemusí být v²ak shodná. Proto musíme je²t ov it bod, nap. B[0; ] dosazením do p ímky. Dosadíme do rovnice bod B[0; ] 0 + 4 = 0 0 = 0 B p Tato rovnice je p ímkou p. Jde o variantu D). 8 Úloha 8 max. body Délky stran trojúhelníku jsou 8 cm, 9 cm a 3 cm. Podobný trojúhelník má obvod o 5 cm v t²í. Ur ete délku nejdel²í strany podobného trojúhelníku. A) 0 cm B) 9,5 cm C) 9 cm D) 8 cm E) ºádná z uvedených Podobný trojúhelník bude mít strany 8k, 9k, 3k. Kde k je koecient podobnosti. Obvod p vodního trojúhelníku je: o = 8 + 9 + 3 = 30 cm Podobný troúhelník má obvod o 5 cm v t²í. Tedy: Nejdel²í strana je: 3k = 3 3 = 39 = 9, 5 cm. Odpov : B) 9 Úloha 9 o + 5 = a + b + c 30 + 5 = 8k + 9k + 3k 45 = 30k k = 45 30 k = 3 Pozemek zakreslený v plánku má být rozd len rovnou hranisí ST na dv ásti. max. body

T 75 km 60 R S (CERMAT) Ur ete s p esností na desítky metr délku hranice ST. A) ST = 30 m B) ST = 450 m C) ST = 630 m D) ST = 800 m E) ST = 3 00 m T b γ km 75 a α 60 45 β R c S β = 80 α γ = 80 60 75 = 45 Pouºijeme sinovou v tu: Odpov : B) a sin α a sin 60 = = a = a = ST = b sin β sin 45 sin 60 sin 45 3 = 3 3 = = 449, 5 =. 450 m 0 Úloha 0 max. body 3

V uzav eném sklen ném kvádru s hranami délek 30 cm, 60 cm a 80 cm je obarvená kapalina. Postavíme-li kvádr na st nu s rozm ry 30 cm 60 cm, dosáhne kapalina do vý²ky 40 cm. V jaké vý²ce bude hladina kapaliny, postavíme-li kvádr na st nu s rozm ry 30 cm 80 cm? Tlou² ku st n kvádru neuvatujeme. A) 0 cm B) 5 cm C) 30 cm D) 35 cm E) v jiné vý²ce H G D C E F c = 80 cm H G b = 60 cm v = 40 cm D C b = 60 cm v =? A B c = 80 cm A a = 30 cm B E a = 30 cm Kdyº si uv domíme, ºe hladina sahá p ed p eklopením p esn do vý²ky, tak nám musí být jasné, ºe voda zabírá p esn polovinu kvádru. A kvádr p eklopíme na jakoukoli stranu, vºdy bude hladina v polovin aktuální vý²ky kvádru. Vºdy bude kapalina tvo it objemu kvádru. Kdyº dojde k p eklopení na st nu 30 cm 80 cm, musí být vý²ka kvádru 60 cm, tedy hladina bude tvo it z 60 cm, tj. vý²ka hladiny bude 30 cm. M ºeme postupovat i v decky a spo ítat objem kapaliny. V = a b v = 30 60 40 = 7 000 cm 3. Objem kapaliny se p eklopením nezm ní. Proto po p eklopení: F Odpov : C) V = a c v 7 000 = 30 80 v 7 000 30 80 = v v = 30 cm Úloha max. body Cesta prochází n kolika k iºovatkami. Na kaºdé k iºovatce je moºné zahnout doleva (L), doprava (P), nebo pokra ovat v p ímém sm ru (S). Pr jezd dv ma k iºovatkami je moºné zapsat dvojicí znak, nap. PP, SL apod. Kolika zp soby m ºe auto projet kv ma k iºovatkami? A) 9 B) 8 C) 6 D) 5 E) 4 4

Máme 3 moºnosti jak projet první k iºovatku. Ke kaºdé moºnosti máme dal²í 3 moºnosti jak projet druhou k iºovatku. Po et moºností m ºeme spo ítat kombinatorickým pravidlem sou inu: 3 3 = 9 Dal²í moºnost je, ºe si uv domíme, ºe vybíráme dva znaky ze t í znak (L, P, S) s tím, ºe ºáleºí na po adí a znaky se mohou opakovat. Jedná se tedy o variace s opakováním. V, (k, n) = n k V, (k, n) = V, (, 3) = 3 = 9 Odpov : A) Úloha max. body Podle jízního ádu má být vlak za 0 minut ve stanici. K nádraºí mu zbývá 3 km jízdy. Vlak za kaºdé minuty ujede 3 kilometry krom posledního dvoukilometrového úseku, který mu trvá 5 minut. Jaké p edpokládané zboºd ní se objeví na nádraºní informa ní tabuli? A) ºádné zpoºd ní B) 5 minut C) 0 minut D) 5 minut E) jiné zpoºd ní Celkem má vlak ujet 3 km, z toho poslední km mu budou tvrat 5 minut. Dráhu si rozd líme na prvních 30 km a posledních km. Nevíme, jak dlouho nám bude trvat prvních 30 km. M ºeme danou v c vy e²it podle fyzikálního vzorce: s = v t. Snáze se nám to bude ale e²it troj lenkou: min... 3 km x min... 30 km x = 30 3 x = 0 x = 0 min Nebo-li, kdyº minuty jedeme 3 km, tak 30 km pojedeme 0 déle, tedy 0 min. Takºe celkem 3 km pojedeme t = 0 + 5 = 5 min. Vlak má být ve stanici za 0 min, bude tam ale za 5 min. Bude mít tedy 5 0 = 5 min. zpoºd ní. Odpov : D) 3 Úloha 3 max. body Eva má hotovost 450 000 K a pen ºní ústav jí nabízí ro ní termínový vklad s 3% ro ní úrokovou mírou. P ed vyzvednutím ástky se z úroku odpo ítá státem stanovená da ve vý²i 5 %. Kolik korun bude z tohoto ro ního termínovaného vkladu odvedeno na daních? 5

A) 3 500 korun B) 50 korun C) 05 korun D) 000 korun E) jiná suma Vypo teme úrok u ve vý²i 3 % u = K 450 000 00 p = 00 3 = 3 500 K Da ve vý²i 5 % bude: 3 500 d = 00 5 = 05 K. Odpov : C) 4 Úloha 4 max. body Divadlo nabízí pro kaºdné p edstavení celkem 0 vstupenek po 300 korunách a 80 vstupenek po 500 korunách. B hem deseti p edstavení bylo ²estkrát zcela vyprodáno a ty ikrát se neprodala polovina draº²ích lístk. Jaká je pr m rná trºba na jedno z deseti p edstavení? A) 98 000 K B) 97 000 K C) 96 000 K D) 95 000 K E) jiná trºba celková tržba = 6 (0 300 + 80 500) + 4 (0 300 + 80 500) = 6 06 000 + 4 86 000 = 980 000 K celková tržba 980 000 průměrná tržba = počet představení = 0 = 98 000 K Odpov : A) 5 Úloha 5 max. 4 body Ve ncentru si vedou m sí ní statistiky. Dv p tiny náv²t vník chodí do tcentra alespo dvakrát týdn, osmina z nich dokonce denn. ƒtvrtina náv²t vník chodí jedenkrát týdn. Kaºdá dvacátá osoba se po první náv²t v tcentra víckrát nevrátí. Zbytek náv²t vník chodí n kolikrát do m síce, ale nepravideln. P i a te ke kaºdé otázce (5. - 5.4) odpovídající výsledek (A - F): A) 5 % B) 5 % C) 30 % D) 40 % E) 65 % F) jiná hodnota 6

Rekapitulace: 5 alespo týdn z t ch, co chodí týdn, tak chodí denn (POZOR, nikoli 8 8 z celkového po tu!) týdn 4 kaºdá 0. osoba se nevrátí, tzn. byla pouze, tj. 0 zákazník (5 ze 00, 0., 40., 60., 80., 00. zákazník) zbytek nepravideln n kolikrát do m síce 5. Kolik procent náv²t vník chodí do tcentra alespo dvakrát týdn? 5 zákazník chodí alespo týdn. 5 00 = 0, 4 00 = 40 % Odpov : D) 5. Kolik procent náv²t vník chodí do tcentra denn? 8 zákazník z t ch, co chodí týdn, tak chodí denn 8 5 00 = 4 5 00 = 0, 05 00 = 5 % Odpov : A) 5.3 Kolik procent náv²t vník chodí do tcentra pravideln? 5 alespo týdn týdn 4 celkem chodí pravideln : 5 + 4 = 8+5 0 = 3 3 0 zákazník chodí pravideln, co je 0 Odpov : E) 00 = 0, 65 00 = 65 % 5.4 Kolik procent náv²t vník chodí do tcentra n kolikrát do m síce, ale nepravideln? Pravideln chodí 65 %. Nepravideln tedy musí chodit zbytek, tj. 00 % 65 % = 35 % Z t ch, co chodí nepravideln n kte í nav²tíví tcentrum pouze a uº se nevrátí a n kte í se vrátí (tj. chodí n kolikrát do m síce). Nevrátí se kaºdý 0. náv²t vník, tj. zákazník. Nevrátí se 0 0 00 = 5 % ze v²ech zákazník. Celkem chodí nepravidel, ale n kolikrát do m síce 35 % 5 % = 30 % zákazník. Odpov : C) 6 Úloha 6 max. 3 body V pravoúhlém lichob ºníku jsou uvedeny úhly, které svírají úhlop í ky se dv ma sousedními stranami, a délka jedné strany. 7

c f 0 e 40 40 a (CERMAT) P i a te daným úse kám (6.-6.3) jejich délky (A-E) A) 0 sin 40 B) 0 sin 40 C) 0 cos 40 D) 0 tan 40 E) 0 tan 40 6. 6. strana a Odpov : E) tan 40 = 0 a a = 0 tan 40 6. 6. strana c Odpov : D) tan 40 = c 0 c = 0 tan 40 6.3 6.3 úhlop í ka f Odpov : C) cos 40 = 0 f 0 f = cos 40 8

Reference Centrum pro zji² ování výsledk vzd lávání (CERMAT), 0. Www.novamaturita.cz : Maturitní testy a zadání 0 [online]. 0 [cit. 0-07-]. Ociální stránky nové maturitní zkou²ky. Dostupné z WWW: <http://www.novamaturita.cz/sada-a- 4040353.html>. 9