VYUŽITÍ VÍCEROZMĚRNÝCH STATISTICKÝCH METOD PRO SLEDOVÁNÍ JAKOSTNÍHO PROFILU KOMERČNÍ PŠENICE IVAN ŠVEC, MARIE HRUŠKOVÁ ONDŘEJ JIRSA b Ústv chemie technologie schridů, Vysoká škol chemicko-technologická v Prze, Technická 5, 166 28 b Prh 6, Zemědělský výzkumný ústv, Hvlíčkov 2787/121, 767 1 Kroměříž ivn.svec@vscht.cz Došlo 7.11.7, přeprcováno 12.5.8, přijto 29.5.8. Klíčová slov: komerční pšenice, odrůdová skldb, technologická kvlit, modelování jkosti Úvod V České republice je zveden systém klsifikce odrůd pšenice do čtyř jkostních tříd (E elitní, A kvlitní, B chlebové C osttní), do něhož jsou odrůdy zřzovány podle výsledků tříletých pěstitelských pokusů, vedených ze zákon Ústředním kontrolním zkušebním ústvem zemědělským Brno. Kždoročně tento ústv vydává publikci Seznm doporučených odrůd/přehled odrůd, která má pěstitelům usndnit výběr kultivrů pšenice s ohledem n komerční využití komodity 1. Technologická jkost potrvinářské pšenice je obecně ovlivňován čtyřmi fktory odrůdou pšenice, loklitou pěstování, grotechnickým postupem klimtem během dného ročníku sklizně 2 4. Pěstitel, usilující o co nejvyšší zhodnocení vypěstovné komodity, přizpůsobuje volbu pěstovných odrůd vlstním zkušenostem z předchozích let znlostem místních podmínek. Je pochopitelné, že osivo odrůd z vyšších jkostních tříd znmená vyšší vstupní investici tké zprvidl vyšší pěstitelskou náročnost. Tyto podmínky spoluutvářejí konečný jkostní profil komerční pšenice dného prvovýrobce 5,6. Ve výkupních podnicích jsou pk dodávky od okruhu prvovýrobců míchány podle několik jkostních prmetrů (npř. obsh kvlit bílkovin), by se uspokojily poždvky odběrtele (mlýn) n mlynářskou jkost. V tomto řetězci prvovýrob výkup mlýn není možné z rozboru jkosti vzorku komerční pšenice zpětně identifikovt konkrétní odrůdu, le z dodávek do jednoho mlýn lze kvlifikovně odhdnout jkostní profil pěstovné pšenice lespoň regionálně. Tké je možné sttisticky vyhodnotit vliv ročníku sklizně loklity pěstování n technologickou kvlitu potrvinářské pšenice. Experimentální část Byly zprcovány dv soubory potrvinářských pšenic, pěstovných v rámci Středočeského krje v letech 23 ž 26. První zhrnovl komerční pšenice v celkovém počtu 8 vzorků, pěstovných ve třech loklitách středních Čech zápdní (A*), jihozápdní (B*) východní (C*). Do druhého souboru s 3 vzorky byly zčleněny čtyři odrůdy pšenice, zřzené do jkostních tříd E (kultivr Sulmit), A (Aln), B (Vlst) C (Contr) podle v součsnosti pltného systému klsifikce odrůd pšenice 1. Soubor odrůd byl využit ke sledování jkostního profilu komerční pšenice z výše uvedených loklit Středočeského krje. N všechny uvedené vzorky byl plikován komplexní rozbor kvlity potrvinářské pšenice dle interní metodiky cereální lbortoře VŠCHT Prh 7. Kvlit byl popsán 39 znky, od vlstností jkosti zrn přes prmetry fermentovného těst po chrkteristiky pečiv střídy. Tb. I shrnuje všech 39 uvedených znků, které byly použity pro sttistické hodnocení vlivu ročníku loklity pěstování tké pro odhd odrůdového profilu komerční pšenice. Z technologického pohledu lze tyto znky rozdělit do skupin mlynářské pekřské jkosti. Mlynářská jkost vzorků Pod mlynářskou jkost potrvinářské pšenice bývjí zhrnovány vlstnosti zrn, nlytické znky zrn, chrkteristiky lbortorního zámelu chrkteristiky reologického chování nefermentovného těst. Zrno bylo popsáno objemovou hmotností (ČSN 46 1 11-5, cit. 8 ), hmotností tisíce zrn (interní postup) nlytickými prmetry obsh minerálních látek (popel) mokrého lepku bílkovin (ČSN 56 5 12, cit. 9 ). Byl chrkterizován tké mylolytická ktivit (číslo poklesu, ČSN ISO 3 93, cit. 1 ). Proces mletí byl popsán výtěžnostmi jednotlivých mlýnských frkcí, získných n lbortorním mlýně CD1 AutoMill (Chopin, Frncie) rovněž byl posouzen efektivit mletí. Sledovné nlytické znky se shodují s chrkteristikmi zrn. V přípdech nlýzy pšenice i byl pro stnovení použit infrčervený spektrofotometr Infrmtic 862 švédské firmy Perten Instruments s klibrcí pro pšeničnou mouku hldkou (ČSN 56 5 12, cit. 9,11 ). Číslo poklesu bylo stnoveno pomocí přístroje Flling Number od téže firmy, v přípdě byl dále specifikován kvlit bílkovin dle Zelenyho (ČSN ISO 55 29, cit. 12 ) pomocí přístroje Sedi-tester (ZZN Strkonice, ČR). Viskoelstické vlstnosti těst byly zjištěny dle ČSN ISO 55 3-4 (cit. 13 ) n přístroji Alveogrf (Chopin, Frncie). Chování těst během deformce je obvykle popsáno pružností, tžností, jejich poměrem energií hodnocenou jko ploch pod křivkou. Tyto vlstnosti je možno predikovt tké pomocí nlýzy NIR spekter 11. 172
Tbulk I Jkostní prmetry komplexního rozboru pšenice Krok Znk č. Prmetr Krok Znk č. Prmetr rozboru rozboru A 1 objemová hmotnost C 21 lveogrfický poměr A 2 hmotnost tisíce zrn C 22 lveogrfická energie A 3 tvrdost D 23 fermentogrfický objem těst A 4 popel D 24 dob fermentce A 5 mokrý lepek zrn D 25 objem plynů A 6 bílkoviny zrn E 26 dob dokynutí A 7 číslo poklesu zrn E 27 mturogrfický odpor těst B 8 výtěžnost krupic E 28 mturogrfická pružnost těst B 9 luštitelnost krupic E 29 stbilit kynutí B 1 výtěžnost mouk F 3 objem těst B 11 výtěžnost Mohse F 31 objem vzorku B 12 výtěžnost šrotových mouk F 32 objem pečiv B 13 výtěžnost vymílcích mouk F 33 nárůst při zpékání C 14 popel G 34 vznost pekřský pokus C 15 mokrý lepek G 35 měrný objem pečiv C 16 bílkoviny G 36 tvr pečiv (výšk/průměr) C 17 Zelenyho test G 37 senzorické hodnocení pečiv C 18 číslo poklesu G 38 penetrce střídy pečiv C 19 lveogrfická pružnost G 39 ploch řezu pečivem C 2 lveogrfická tžnost --- A znky zrn; B znky mlecího pokusu; C znky ; D, E, F znky těst v I., II., III. fázi fermentce; G znky pekřského pokusu) Pekřská jkost vzorků V lbortorních podmínkách je proces kynutí sledován dekvátně třem technologickým fázím zrání, kynutí zpékání. První fáze je v cereální lbortoři VŠCHT Prh sledován n Fermentogrfu (SJA, Švédsko), druhá n Mturogrfu třetí n OTG (Oventriebgerät) přístroji (ob Brbender, SRN) dle interních metodik. Během I., II. III. fáze fermentce jsou sledovány jk objemové změny testovného vzorku těst, tk čsové intervly související s těmito změnmi, npř. dosžení objemového mxim těst (dob fermentce fermentogrf, dob dokynutí, stbilit kynutí mturogrf). Měření n uvedených reologických přístrojích bylo doplněno přímým testem pekřské kvlity potrvinářské pšenice pekřským pokusem. Finální pokusný pekřský výrobek byl hodnocen měrným objemem, plochou řezu pečivem, poměrovým číslem výšk/průměr, devítibodovou senzorickou nlýzou penetrcí střídy pečiv jko kritérii spotřebitelské kvlity pečiv. Fermentovná těst jsou připrvován n konstntní konzistenci pomocí Frinogrfu (Brbender, SRN). Pro I. fázi fermentce je obsh soli v těstě o 1, % nižší ve srovnání s těsty pro II. III. fázi i pekřský pokus. Výsledky diskuse Technologická kvlit pšenice K názornému porovnání technologické kvlity mezi soubory odrůd komerční pšenice byly použity pprskové grfy (obr. 1, resp. 1b), konstruovné ze šesti význmných ukztelů kvlity (obsh bílkovin, Zelenyho test, lveogrfická energie, objem plynů, odpor těst měrný objem pečiv). Volb těchto prmetrů je zložen n komplexním rozboru technologické kvlity potrvinářské pšenice tk, by bylo vystiženo chování v celém pekárenském výrobním procesu. Pro rozdílnost měřítek jednotek jednotlivých znků byl použit Z-trnsformce dt (cit. 14 ). Trnsformovné hodnoty jsou proto uvedeny v uznčních jednotkách [u] plochy dtových křivek pk v uznčních čtverečných jednotkách [u 2 ]. V tomto grfickém porovnání je zřejmé, že se kvlit vzorků komerční pšenice ze všech tří loklit A*, B* C* (obr. 1b) v průměru ročníků 23 ž 26 pohybovl n rozhrní jkostních tříd E A (obr. 1, křivky 1, 2). Kvntifikce dtových ploch, uvedená v tb. II, převhu odrůd 173
Mrný měrný objem pečiv Tbulk II Plochy pprskových grfů objem Objem plynů 12 8 4 Vznost vznost Vzorek Ploch [u 2 ] Odrůd (tříd) Sulmit (E) 5,3 Aln (A) 37,7 Vlst (B) 25,9 Contr (C) 19,2 Loklit A* 52,7 B* 4, C* 47, bílkoviny Bílkoviny Zelenyho test test číslo Číslo poklesu Obr. 1. Technologická kvlit odrůd pšenice; Sulmit (E), - - - Aln (A), Vlst (B), Contr (C) objem Objem plynů bílkoviny Bílkoviny měrný objem pečiv 12 8 4 Zelenyho test Obr. 1b. Technologická kvlit komerční pšenice; loklit A*, - - - B*, C* Vznost vznost číslo Číslo poklesu z těchto dvou tříd potvrzuje nznčuje, že v loklitě B* byl podíl odrůd třídy E nejnižší. Sttistická nlýz vlivu ročníku sklizně loklity pěstování Kvlit sledovných vzorků se význmně odlišovl jk mezi odrůdovými, tk mezi komerčními vzorky pšenice. Proto se v rámci všech 11 zhrnutých vzorků směrodtné odchylky jednotlivých prmetrů pohybovly od,46 (tvr pečiv) do 9,298 (mturogrfický odpor těst). Vliv ročníku sklizně loklity pěstování jejich interkce byly nejprve hodnoceny nlýzou rozptylu (tb. III). Hodnoty F-testu nznčují rozdílnou míru závislosti jkostních chrkteristik jk n ročníku sklizně, tk n loklitě pěstování. Ročník sklizně průkzně neovlivnil (P >,5) pouze tvrdost zrn, fermentogrfický objem těst stbilitu kynutí, ztímco n loklitě nezáviselo celkem deset jkostních chrkteristik. Porovnání intenzity obou vlivů v souboru komerčně pěstovné pšenice bylo provedeno metodou hlvních komponent (PCA) z korelční mtice zjištěných kvlittivních chrkteristik mlynářské pekřské jkosti v progrmu Sttistic (SttSoft, USA, verze 7.1). Seznm použitých znků je uveden v tb. I. První tři komponenty (PC1 ž PC3) vysvětlily 62 % proměnlivosti první 35, druhá 15 třetí 12 %. Celková mír vysvětlení je srovntelná s hodnotou uvedenou v práci 15, která byl změřen n hodnocení vlivu odrůdy pšenice podmínek příprvy těst. První tři hlvní komponenty vystihly v tomto přípdě 67 % proměnlivosti vstupních dt. Z grfu komponentního skóre v rovině PC1 PC2 (obr. 2) vyplývá jednoznčně silnější vliv ročníku sklizně PC2 (15,4 %) 4 26 26 26 25 25 24 23 23 23 25 24 24-4 -6 6 PC1 (34,5 %) Obr. 2. Grf komponentních skóre pro loklity pěstování komerční pšenice; loklit A*, loklit B*, loklit C* ročníky sklizně 23, 24, 25, 26 174
Tbulk III Význmné hodnoty F-testu (P >,5) pro vliv ročníku (R) loklity (L) n technologickou jkost potrvinářské pšenice Prmetr R L R*L Objemová hmotnost 2,3 --- 6,7 Hmotnost tisíce zrn 9, 68,7 4,7 Tvrdost zrn --- 5,5 --- Popel zrn 23,2 47,7 4,7 Mokrý lepek zrn 17, 16,6 4,6 Bílkoviny zrn 17,6 16,7 3,7 Číslo poklesu zrn 9,8 7, 13,4 Výtěžnost krupic 41,2 58,7 12,2 Luštitelnost krupic 165,9 7,5 12, Výtěžnost mouk 14,1 41,9 6,9 Výtěžnost Mohse 55,3 28,1 --- Výtěžnost šrotových mouk 12,5 1,3 2,9 Výtěžnost vymílcích mouk 8,7 47,5 6,1 Popel 649,4 66,5 25,3 Mokrý lepek 28,7 9,1 3,6 Bílkoviny 37,2 3,2 3,2 Číslo poklesu 15,3 --- 7, Zelenyho test 13,8 --- --- Alveogrfická pružnost 11,8 --- 3,9 Alveogrfická tžnost 56,4 6,3 --- Alveogrfický poměr 21,2 5,4 9,9 Alveogrfická energie 35,4 --- --- Fermentogrfický objem těst --- 17,4 5,4 Dob fermentce 6,9 --- 4,8 Objem plynů 3,2 32,6 6,7 Dob dokynutí 23,7 6,8 7,7 Mturogrfický odpor těst 21, 25,4 --- Mturogrfická pružnost těst 3,4 27,4 --- Stbilit kynutí --- --- --- Objem těst 22,1 4,1 --- Objem vzorku 2, --- 11,2 Objem pečiv 13,2 --- 13,4 Nárůst při zpékání 3,3 --- 11, Vznost 3,9 7,3 6,2 Měrný objem pečiv 9,8 4,8 7,6 Tvr pečiv 9,1 13,5 3,6 Senzorické hodnocení 2,8 18,7 --- Penetrce střídy 3,8 13,2 15,5 Ploch řezu pečivem 7,2 14,1 19,4 y 1 y1 1-1 5 1 15 2 25 3 35 Obr. 3. Grf komponentních zátěží; x pořdové číslo proměnné, y 1 komponentní zátěž, PC1, - - - PC2 v přípdě let 23 26. V ročnících 24 25 se v tomto souboru upltnil vliv loklity B*. Podle komponentních zátěží vystihl komponent PC1 více mlynářskou druhá více pekřskou kvlitu vzorků komerční pšenice. Grf zátěží (obr. 3) dokládá uspokojivé vysvětlení (zátěž vyšší než,8) celkem 18 jkostních prmetrů PC1, resp. 4 znků PC2. Toto nznčuje silné korelce mezi více než polovinou proměnných v souboru 8 vzorků komerční pšenice. Podrobnější nlýz pomocí Tukeyov testu (ANOVA) v tb. III dokzuje celkovou odlišnost technologické kvlity komerční pšenice vlivem jednotlivých ročníků sklizně. Podle PC1 byl kvlit potrvinářské pšenice nejprůkzněji odlišná v ročníku 26, kdy bylo hodnocení mlynářské jkosti nejvyšší. Pekřská kvlit byl závislá n ročníku sklizně silněji v tb. III se v přípdě ročníku sklizně PC2 ročník 24 vyskytuje jk v první, tk druhé homogenní skupině. Anlýz rozptylu vlivu loklity pěstování (tb. III) prokázl sttistický rozdíl kvlity podle PC1 mezi komerční pšenicí pěstovné v loklitě B* mlynářská kvlit těchto vzorků byl nejnižší. Ačkoli dle PC2 nebyl rozdíl mezi loklitou B* dvojicí A* C* sttisticky význmný (P >,5), záporná hodnot PC2 demonstruje i nižší pekřskou kvlitu v regionu B*. Odhd jkostního profilu komerční pšenice ve vybrných loklitách Identifikce sttisticky význmné podobnosti (P >,5) mezi technologickou jkostí komerční pšenice odrůdmi reprezentujícími pltné jkostní třídy byl proveden hierrchickou shlukovou nlýzou všech 39 jkostních znků (obr. 4) tké v progrmu Sttistic. V dendrogrmu lze rozlišit tři zákldní shluky vzorky loklit A*, loklit C* tříd E v prvním, loklit B* tříd A ve druhém třídy B C ve třetím shluku. Z obr. 4 lze součsně odhdnout nejvyšší kvlitu komerční x 175
Loklit A* Loklit C* Tříd E Loklit B* Tříd A Tříd B Tříd C Lok. A* Lok. A* Tříd A Lok. A* Tříd B 25 5 75 1 y 2, (%) Obr. 4. Shluková nlýz jkostního profilu komerční pšenice pro loklity A*, B*, C*; y 2 sttistická nepodobnost Tbulk IV Anlýz rozptylu vlivu ročníku sklizně loklity pěstování Ročník PC1 1 2 26 1,37 **** 23,197 **** 25,282 **** 24,891 **** Ročník PC2 1 2 25,814 **** 26,55 **** 24,11 **** **** 23 1,42 **** Loklit PC1 1 2 A*,38 **** C*,89 **** B*,469 **** Loklit PC2 1 B*,164 **** C*,5 **** A*,114 **** pšenice v loklitě A*, neboť bsolutní nepodobnost byl nlezen mezi kvlitou pšenice v této loklitě třídou B (odrůd Vlst). Pro první shluk byly chrkteristické nejnižší hodnoty objemové hmotnosti, hmotnosti tisíce zrn tvrdosti, nopk hodnoty znků mlecího pokusu (B8 ž B13, tb. I) byly nejvyšší. Obshy mokrého lepku bílkovin byly pro členy tohoto shluku nejvyšší, stejně jko číslo poklesu. Kvlit bílkovin byl podle Zelenyho testu (C17) ve všech třech shlucích srovntelná, ovšem podle lveogrfické energie (C22) byl kvlit členů prvního shluku nejnižší. Výsledky fermentogrfického testu (znky D23-D25) byly v prvním shluku nejlepší, ve druhé fázi fermentce měly vzorky loklit A*, loklit C* tříd E nejvyšší mturogrfickou pružnost těst. Nejlepší chování fermentovného těst během zpékání (III. fáze fermentce) bylo pro tyto tři vzorky zjištěno v prmetrech F3 F31. Pečivo dosáhlo v průměru prvního shluku nejnižšího měrného objemu tké plochy řezu, ztímco penetrce střídy byl mezí shluku srovntelná. Nproti tomu v loklitě B* byl zjištěn více než 6 % shod v kvlitě vzorků komerční pšenice s vlstnostmi odrůdy Aln z jkostní třídy A. Vlstnosti shluku byly ve většině znků průměrné, nejvyšší hodnoty byly zjištěny pouze pro mturogrfický odpor těst, objem těst nárůst při zpékání (E27, F32 F33). Nejnižší hodnoty byly nopk pozorovány pro číslo poklesu zrn i (A7, C18) penetrci střídy pečiv (G38). Třetí primární shluk zhrnul přípdy Tříd B Tříd C (odrůdy Vlst Contr). Vzdálenost mezi těmito odrůdmi komerční pšenicí byl v jednotlivých regionech Středočeského krje rozdílná (tb. V) k loklitě A* byl mximální (vzdálenosti 257 252), k loklitě B* nopk nejmenší (vzdálenosti 179 194). Vzdálenost loklity C* k odrůdám Vlst (B) Contr (C) byl proti osttním loklitám přibližně poloviční (15 14). Vzorky odrůd Vlst (B) Contr (C) vyznčovly nejvyššími hodnotmi objemové hmotnosti, hmotnosti tisíce zrn i tvrdostí zrn. Mlynářská kvlit byl v průměrech shluků nejhorší, nejprůkzněji v prmetru výtěžnost podle Moh- y 3, (%) y3, (%) 1 8 6 4 2 A* B* C* y3, (%) Obr. 5. Kvntifikce jkostního profilu komerční pšenice ve sledovných loklitách; y 3 odhd podílu jkostní třídy, tříd E, tříd A, tříd B, tříd C 176
Tbulk V Euklidovské vzdálenosti porovnání kvlity komerční pšenice odrůd Vzorek Loklit A* Loklit B* Loklit C* Tříd E Tříd A Tříd B Tříd C Loklit A* 17 61 87 167 257 252 Loklit B* 17 8 95 91 179 194 Loklit C* 61 8 78 129 219 221 Tříd E 87 95 78 117 26 218 Tříd A 167 91 129 117 12 134 Tříd B 257 179 219 26 12 114 Tříd C 252 194 221 218 134 114 se (B11). Vlstnosti nefermentovného i fermentovného těst z odrůd tříd B C byly v porovnání s osttními shluky nejhorší i přes průkzné snížení průměrné technologické kvlity v prvním druhém shluku připojením komerční pšenice k odrůdovým vzorkům. Nproti tomu průměrný měrný objem pečiv byl mezi shluky nejvyšší, podobně jko ploch řezu pečivem (G39). Z mtice Euklidovských vzdáleností shlukové nlýzy (tb. V) byl vytvořen sloupcový grf s procentními příspěvky jednotlivých jkostních tříd n celkový kvlittivní profil komerční pšenice ve všech třech sledovných loklitách (obr. 5). Rozdíly byly zjištěny zejmén mezi podíly odrůd ze dvou nejvyšších jkostních tříd E A. Pro loklitu A* z tohoto kvlifikovného odhdu vyplývá, že v ročnících 23 ž 26 byly pěstovány pouze odrůdy tříd E A, neboť celkový profil ze dvou třetin odpovídl odrůdě Sulmit (tříd E) z jedné třetiny odrůdě Aln (tříd A). V loklitě B* byly odrůdy ze stejných tříd pěstovány n cc 7 % osevních ploch. Zbývjících 3 % tvořily odrůdy z jkostní třídy B, neboť pěstování pšenic s potrvinářsky nevyhovující kvlitou C nelze pro komerční využití suroviny předpokládt. Lze odhdnout, že interkce odrůdy pšenice s vlivem ročníku sklizně znmenl snížení technologické jkosti odrůd třídy B n úroveň třídy C. Pro loklitu C* byl podíl pěstovných odrůd ze třídy E v celkovém objemu téměř poloviční, tedy zhrub o 15 % nižší vzhledem k loklitě A* nopk o přibližně 15 % vyšší než v loklitě B*. Odrůdy ze třídy B tvořily ve srovnání s loklitou B* význmně nižší část produkce (2 %). Zjímvým výsledkem je si třetinový podíl odrůd třídy A ve všech třech sledovných loklitách. Závěr Využití vícerozměrných sttistických metod se jeví jko progresivní metod kvntifikce jkostního profilu komerční potrvinářské pšenice. Komplexní rozbor kvlity potrvinářské pšenice, zvedený v cereální lbortoři VŠCHT Prh, umožňuje velmi podrobný popis technologické kvlity. Poskytuje pro tento účel cenný soubor dt, který dále umožňuje posoudit vlivy ročníku sklizně loklity pěstování n technologickou kvlitu komerční potrvinářské pšenice. Seznm použitých zkrtek ANOVA nlýz rozptylu (nlysis of vrince) OTG přístroj pro posouzení chování fermentovného těst ve III. fázi fermentce, tzv. zpékání (Ofentriebgerät) PC hlvní komponent (principl komponent) PCA metod hlvních komponent (principl component nlysis) u, u 2 uznční jednotky, uznční čtvereční jednotky ÚKZÚZ Ústřední kontrolní zkušební ústv zemědělský LITERATURA 1. Horáková V., Beneš F., Mezlík T.: Seznm doporučených odrůd / Přehled odrůd 27. Gill s.r.o., Brno 27. 2. Zimolk J.: Pšenice pěstování, hodnocení užití zrn. ProfiPress s. r. o., Prh 25. 3. Petr J.: Pěstování pšenice podle užitkových směrů. ÚZPI, Prh 21. 4. Muchová Z.: Fktory ovplyvňujúce technologickú kvlitu pšenice jej potrvinárske využitie. SPU Nitr, Nitr 21. 5. Hrušková M., Švec I., Jirs O., Váňová M., Plík S.: Obilnářské Listy 4, 1 (27). 6. Švec I., Jirs O., Hrušková M.: Czech J. Food Sci. 25, 249 (27). 7. Švec I., Hrušková M., Blžek J.: Getreidetechnologie 58, 6 (24). 8. ČSN 46 1 11-5: Zkoušení obilovin, luštěnin olejnin. Zkoušení obilovin. Stnovení objemové hmotnosti, ČNI Prh, leden 1988. 9. ČSN 56 5 12: Metody zkoušení mlýnských výrobků, ČNI Prh, leden 1993. 1. ČSN ISO 3 93: Obiloviny. Stnovení čísl poklesu, ČNI Prh, březen 1993. 11. Jirs O., Hrušková M., Švec I.: Chem. Listy 12, 9 (28). 12. ČSN ISO 55 29: Pšenice. Stnovení sedimentčního indexu Zelenyho test, ČNI Prh, září 2. 177
13. ČSN ISO 55 3-4: Pšeničná mouk. Fyzikální chrkteristiky těst. Část 4: Stnovení reologických vlstností n lveogrfu, ČNI Prh, srpen 1995. 14. Lepš J. : Biosttistik. Skriptum, Jihočeská univerzit, České Budějovice, 1996. 15. Mgnus E. M., Bråthen E., Shlström S., Mohsleth Færgestd E., Ellekjær M. R: J. Cerel Sci. 25, 289 (1997). I. Švec, M. Hrušková, nd O. Jirs b ( Deprtment of Crbohydrte Chemistry nd Technology, Institute of Chemicl Technology, Prgue; b Agriculturl Reserch Institute, Kroměříž): Appliction of Multivrite Sttisticl Methods in Whet Qulity Monitoring At present the use of multivrite sttisticl methods for prediction of qulity profile of commercil whet becomes very interesting. The rticle describes the results of sttisticl nlysis bsed on comprison of commercil whet with whet cultivrs of the exctly defined qulity. Effects of the crop yer nd plnting loclity on technologicl qulity of whet were lso evluted. An ssessment of qulity profile of whet from three res ws performed. Děkn přírodovědecké fkulty UK vypisuje konkurs n přijetí do doktorského studi v následujících oborech: nlytická chemie, norgnická chemie, biochemie, fyzikální chemie, mkromolekulární chemie, modelování chemických vlstností nno- biostruktur, orgnická chemie vzdělávání v chemii. Studium bude zhájeno 1. 1. 29. Podmínkou přijetí je bsolvování VŠ ve shodném nebo blízkém studijním oboru. Přihlášky podrobné informce jsou n drese: PřF UK, oddělení doktorského studi, Albertov 6, 128 43 Prh 2, tel. 221 951 162, 221 951 163. Přihlášky se přijímjí do 3. 4. 29. 178