VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S. R. O.

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S. R. O. Anastasiia Bondarenko Vliv globalizace na řízení hotelu Bakalářská práce 2014

Vliv globalizace na řízení hotelu Bakalářská práce Anastasiia Bondarenko Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o. katedra hotelnictví Studijní obor: HOT Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: doc. Ing. Petr Čech, Ph.D. Datum odevzdání bakalářské práce: 24.4.2014 Datum obhajoby bakalářské práce: červen 2014 Praha 2014

Bachelor s thesis Impacts of Globalization on Hotel Management Anastasiia Bondarenko The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel Management Major: Hospitality Management Thesis Advisor: doc. Ing. Petr Čech, Ph.D. Date of Submission: 24.4.2014 Date of Thesis Defense: June 2014 Prague 2014

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma vliv globalizace na řízení hotelu zpracovala samostatně. Použitou literaturu a veškeré podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury. Anastasiia Bondarenko V Praze dne

Poděkování Ráda bych zde poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce doc. Ing. Petru Čechovi, Ph.D. za jeho cenné rady při vedení bakalářské práce a čas, který mi věnoval při řešení dané problematiky. V neposlední řadě také děkuji všem respondentům, kteří mi poskytli potřebnou informaci.

Abstrakt BONDARENKO, Anastasiia. Vliv globalizace na řízení hotelu. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Doc. Ing. Petr Čech, Ph. D. Praha: 2014. 61 strana. Bakalářská práce se zabývá problematikou vlivů globalizace na řízení hotelu. Cílem bakalářské práce bylo stanovit pozitivní i negativní dopady globalizace na řízení hotelů a podnikatelské prostředí v oboru hotelnictví, případně doporučit způsoby jejich maximalizace, resp. minimalizace. Dalším cílem bylo definovat příležitosti a hrozby, které mají původ v globalizačních procesech, a navrhnout vhodná opatření pro využití příležitostí a neutralizaci hrozeb, které vyplývají z odpovědí respondentů, nebo by mohla být využitelná pro stejné účely, avšak nebyla zmíněná v průběhu provedených rozhovorů. V teoretické části práce jsou rozebrány vlivy globalizace na ekonomiku, management a podnikání. Praktická část představuje analýzurozhovorů provedených s manažery vybraných hotelů na téma globalizace. Návrhová část je, na základě získaných dat, zaměřena na vymezení pozitivních a negativních vlivů globalizace, příležitostí a hrozeb pro hotely. Dále jsou uvedené návrhy a způsoby využití zjištěných příležitostí a eliminace nalezených ohrožení. Na základě vyhodnocení provedených rozhovorů lze konstatovat, že globalizace je nevyhnutelný a všestranný fenomén, který ovlivňuje hotelnictví. Pro hotely je nezbytné sledovat globální tendence, aby se udržely na trhu. Procesy globalizace ovlivňují hotelové podniky i práci manažerů z různých aspektů. Zvyšuje se obousměrná dostupnost informací (o hotelu, a pro hotel a management), a následně vzniká potřeba řídit jejich získávání a využívání.stále větší pozornost je věnována internetovým rezervačním a hodnotícím portálům. Kvůli nim cestovní kanceláře ztrácejí na významu jako zprostředkovatele ubytování, což nutí hotely hledat nová partnerství. Celkový růst konkurence přispívá ke zvyšování kvality služeb. Vybrané menší hotely jsou ovlivňovány interkulturním prostředím a zosobňují služby v této souvislosti. Na druhou stranu, hotelnictví negativně ovlivňuje ztráta identity jednotlivých zemí a rostoucí závislost na ekonomických a neekonomických změnách mezinárodního podnikatelského prostředí. Klíčová slova: globalizace, hotel, hotelnictví, příležitosti globalizace, hrozby globalizace.

Abstract The bachelor's thesis approaches the impacts of globalization on the hotel management. The aim of the thesis was to determine the positive and negative impacts of globalization on hotel management and business environment in the hospitality industry, to suggest methods of their maximizing or minimizing. Another objective was to define the opportunities and threats that originate in the processes of globalization, and to offer appropriate ways of exploiting the opportunities and neutralize threats that are used by the respondents on the everyday basis or could be used for the same purposes, but were not mentioned in the interviews. In the literature review the study analyzes the effects globalization has on ecomnomy, management and entrepreneurship. The methodology presents an analysis of interviews on globalization with managers of selected hotels. The reccommendations are focused on defining positive and negative effects of globalization, its opportunities and threats for hotels and are based on the data obtained. Furthermore the thesis provides suggestions on how to take advantage of the identified opportunities and eliminate the threats found. Evaluating the conducted interviews it can be said that globalization is inevitable and versatile phenomenon that affects the hospitality industry. Hotels should follow the global trends in order to stay in business. The processes of globalization affect hotels and their management from different perspectives. The bidirectional availability of information (about the hotel, to the hotel and its management) is increasing. As a consequence it needs to be well managed. More attention is being paid to online booking portals and travel websites. Because of which travel agencies are losing importance as accommodation agents forcing hotels to look for new partnerships. The overall competition growth contributes to improving of the service quality. Smaller of the selected hotels are affected by the intercultural environment and personify services in this context. On the other hand, the hospitality industry is being negatively affected by the loss of countries' national identity and the growing dependence on economic and non-economic changes in the international business environment. Keywords:globalization, hotel, hospitality management, opportunities of globalization, threats of globalization.

Obsah Úvod... 10 Seznam použitých zkratek... 12 Seznam příloh... 13 Teoretická část 1 Charakteristika pojetí globalizace... 14 1.1 Historie globalizace... 15 1.2 Hnací síly globalizace... 15 1.3 Pozitiva a negativa globální integrace. Antiglobalizační hnutí.... 16 2 Vliv globalizace na ekonomiku a podnikání... 18 2.1 Globalizace a nová ekonomika... 19 2.2 Mezinárodní pohyb zboží, služeb a kapitálu... 20 2.3 Hodnotové řetězce, offshoring, outsourcing... 22 2.4 Vliv globalizace na rozvojové ekonomiky... 23 2.5 Problém zákonodárství... 24 2.6 Migrační toky a trh práce... 26 2.7 Globalizace a podniková etika, koncept globálního dobra... 27 3 Vliv globalizace na management... 28 3.1 Úspory z rozsahu... 28 3.2 Management informací... 28 3.3 Organizační struktura podniku... 29 3.4 Tendence k diferenciaci a komplexnosti... 30 3.5 Brand, firemní identita a kultura... 31 3.6 Management změn... 32 3.7 Multikulturalita... 33 3.8 Marketing a řízení vztahů se zákazníky... 34 Praktická část 4 Použité metody výzkumu... 35 5 Analýza rozhovorů... 36 5.1 Obecné poznámky... 48 Návrhová část 6 Výsledky rozhovorů... 49 6.1 Pozitivní vlivy globalizace... 49

6.2 Negativní vlivy globalizace... 50 6.3 Příležitosti spojené s globalizací a možnosti jejich využití... 50 6.4 Hrozby globalizace a možnosti jejich eliminace... 52 Závěr... 55 Seznam literatury... 57 Přílohy... 62

Úvod Pojetí stability v současné době předpokládá určitou míru změn, které se kolem nás odehrávají každodenně. Objevují se kvalitativně nové jevy a věci, jejichž samotná existence byla ještě před pár desítkami let úžasným výplodem představivosti a spadala do kategorie vědecké fantastiky. Když porovnáme způsob života lidí před deseti, třiceti nebo padesáti lety zjistíme, že se změnilo mnohem víc, než se očekávalo. Postoje a hodnoty stejně jako zastaralé věci se stávají záležitostí minulých dní. Pokrok drží krok s degradací, přičemž obojí je součástí procesu evoluce a přirozeného rozvoje lidstva a společnosti. Svět se neustále mění, roste potřeba inovací a invencí, zkracuje se životní cyklus výrobku a služeb. Roste význam vědy a výzkumu. Moderní technologie jsou neoddílnou součástí života jedinců i společnosti, ovlivňují sféru podnikání, mění strukturu ekonomik. Zvídavost lidí a touha po poznání odpradávna vedla k rozšiřování teritoriálních a myšlenkových hranic, poznání nebo zničeníobjevovaných hodnot, kultur a jazyků. Plynutím času nabývaly na hodnotě znalosti, které byly předávané od generace ke generaci, nebo byly tabuizované a ukrytéza zdmi knihoven. Dostupnost informací je v dnešní době neuvěřitelná. Kdo vlastní informace, vlastní svět. Reakcí na růst poptávky po informacích byl rozvoj informačních a komunikačních technologií. Faktem je, že procesy globalizace zasahují do života každého z nás.každý má jinou představu o tom, co to globalizace je, a každý bude mít pravdu. Všestrannost jevů globalizace ho dělá předmětem zájmu ekonomů, sociologů, ekologů a dalších odborníků. Globalizace přispívá k rozvoji cestovního ruchu. Lidé mají více možností cestovat, ale výběr vhodné destinace se pro ně stává složitějším. Globální kulturní integrace nivelizuje rozdíly mezi jednotlivými kulturami a ztotožňuje infrastrukturu turistických destinací. Svět ovládají globální a transnacionální korporace, jejichž roční obrat převyšuje roční HDP menších státu. Existují názory, že jejich rostoucí moc a vliv na společnost ohrožují státní moc. Dochází ke koncentraci i v hotelovém průmyslu. Z pohledu hotelnictví představuje globalizace také fenomén, který má při podrobnějším zkoumání vliv na jednotlivé podniky i celé odvětví. Dá se říci, že se i ty nejmenší hotely pohybují v globálním konkurenčním prostředí. Virtuální realita je dostupná pro všechny uživatele, nezávisle na jejich původu. Globální distribuční systémy, od momentu svého vzniku a používání, postupně rozšířily svou působnost z leteckých společností na další aplikovatelná odvětví, včetně hotelnictví. Na internetových 10

rezervačních portálech se snadno vyhledávají velké i malé, samostatné i značkové hotely v závislosti na požadavcích uživatelů. Tato bakalářská práce se zaměří na problematiku globalizace a jejího vlivu na ekonomické a neekonomické stránky řízení hotelu a na prostředí podnikání. Budou specifikovány globální tendence světové ekonomiky a podnikání, a představené moderní manažerské přístupy. Při výběru tématu bakalářské práce jsem se řídila tím, že téma globalizace je rozporuplné a je předmětem vášnivých diskuzí. Globalizace ovlivňuje každého z nás, avšak většinu detailů a věcí dějících se kolem nás bereme jako samozřejmost a považujeme je za takové, které se nás nedotýkají. Hotelnictví a cestovní ruch bezesporu těží z globalizačních procesů, ale každý jev má i druhou stranu mince, která bývá zanedbávána. Toto téma bylo, je a bude aktuální vzhledem k charakteru globalizace, která je nevyhnutelná a těžko zastavitelná. Cílem bakalářské práce bylo stanovit pozitivní a negativní dopady globalizace na řízení hotelů a podnikatelské prostředí v oboru hotelnictví, případně doporučit způsoby jejich maximalizace, resp. minimalizace. Dalším cílem bylo definovat příležitosti a hrozby, které mají původ v globalizačních procesech, a navrhnout vhodná opatření pro využití příležitostí a neutralizaci těchto hrozeb. V zájmu naplnění cíle je bakalářské práce rozdělena do tří částí. V teoretické části je, na základě prozkoumané odborné literatury, komplexně popsán a charakterizován jev globalizace. Dále se zabývá historií globalizace z pohledu různých autorů. Jsou popsány hnací síly globalizace a definována pozitiva a negativa plynoucí z globální integrace. Pouze dílčím způsobem je objasněnaproblematika antiglobalizačních hnutí, příčiny jejich vzniku a cílů. Teoretická část rovněžzahrnuje popis vybraných vlivů globalizace na ekonomiku, podnikání a management. Praktická část pojednává o problematice vlivu globalizace na řízení hotelu z pohledu manažerů různých úseků vybraných hotelů. Pro tyto účely byla využita kvalitativní metodapolostrukturovaných rozhovorů. Rozhovory byly provedeny s představiteli manažerských týmů hotelů na téma globalizace. Otázky pro rozhovory byly sestaveny tak, aby napomohly komplexně a jasně prozkoumat danou problematiku. Návrhová část je zaměřena na vymezení pozitivních a negativních vlivů globalizace, příležitostí a hrozeb pro hotely na základě získaných dat. Dále na základě získaných poznatků jsou uvedené návrhy a způsoby využití zjištěných příležitostí a eliminace nalezených ohrožení. 11

Seznam použitých zkratek BI Business intelligence BRIC - Brazil, Russia, India and China (Brazílie, Rusko, Indie, Čína) CRT Caux Round Table EC European Commission (Evropská komise) FDI Foreign direct investment (Přímé zahraniční investice) GDS Global Distribution System (Globální distribuční systém) HDI Human development index (Index lidského rozvoje) HDP Hrubý domácí produkt HNP Hrubý národní produkt IMF International Monetary Fund (Mezinárodní měnový fond) IT Informační technologie MINT Mexiko, Indonésie, Nigérie, Turecko OECD - Organisation for Economic Co-operation and Development (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) OTA Online travel agent (Online cestovní agentura) PPC Pay per click UN United Nations (Organizace spojených národů) UNCTAD - United Nations Conference on Trade and Development (Konference OSN o obchodu a rozvoji) WTO World Trade Organization (Světová obchodní organizace) 12

Seznam příloh Příloha 1: Rozhovor 1 Příloha 2: Rozhovor 2 Příloha 3: Rozhovor 3 Příloha 4: Rozhovor 4 Příloha 5: Rozhovor 5 Příloha 6: Rozhovor 6 Příloha 7: Rozhovor 7 13

Teoretická část 1 Charakteristika pojetí globalizace První věc, která nás napadne u slova globalizace, je jeho podobnost se slovem glóbus (anglicky: globalization globe), což je poněkud symbolické, neboť v důsledku rychlého rozvoje komunikačních a informačních technologií, zejména internetu, se zeměkoule virtuálně zmenšila do velikosti glóbu, kde je vše na dosah ruky. Termín globalizace nový není, avšak je natolik rozsáhlý, že v jedné definice lzetěžko zahrnout všechny jeho aspekty. V. Mezřický (2006) uvádí, že definice globalizace jako spontánního, neřízeného procesu stále intenzivnější integrace zemí světa v jediném ekonomickém systému zahrnuje jediné kritérium, s kterým jednoznačně souhlasí všichni odborníci z nejrůznějších oblastí zkoumajících tento fenomén. Stejný autor ve sborníku Perspektivy globalizace (Mezřický, 2011a, str.196) sděluje, že se dnes tento jev ve velké míře chápe jako proces sociální, což ilustruje rostoucím vlivem mezivládních organizací a počtem nadnárodních nevládních organizací, který se zvětšil z 37 v roce 1907 na cca 350 v roce 2011. A. Giddens (1990), známý sociolog a poradce bývalého ministerského předsedy Velké Británie Tonyho Blaira, definoval globalizaci jako zintenzivnění celosvětových sociálních vztahů, které spojují vzdálené lokality takovým způsobem, že se místní události formují událostmi, které nastávají mnoho mildaleko, a naopak. Pro lepší pochopení ekonomického smyslu globalizace uvedu definici z manuálu pro oblast statistiky mezinárodního obchodu se službami, který byl vypracován UN, EC, IMF, OECD, UNCTAD a WTO (2002): Pojem globalizace se obecně používá k popisu rostoucí internacionalizace trhů zboží a služeb, výrobních prostředků, finančních systémů, soutěže, společností, technologií a průmyslu. Mimo jiné vede ke zvýšení mobility kapitálu, rychlejšímu šíření technologických inovací a rostoucí vzájemné závislosti a jednotnosti národních trhů. O globalizaci tedy můžeme mluvit jako o ekonomickém, sociálním, kulturním a politickém jevu. Ačkoli tento pojem byl používaný i dříve, popularitu nabyl v roce 1983 díky článku T. Levitta Globalizace trhu publikovaném v Harvard Business Review, kde autor zdůraznil roli globálních korporací (jako jsou McDonalds nebo Coca-Cola) v podmínkách nové komerční reality, budované pod vlivem nových technologií (President and Fellows of Harvard College, 2007). 14

1.1 Historie globalizace Období globalizace, jak ho chápeme dnes, je tedy zřetelně novou etapou historického vývoje, - píše V. Mezřický (2011b, str. 216) Ale na to, kdy a jak začíná období globalizace, mají různí autoři odlišné pohledy. Nakonec i Hedvábnou stezku, která spojovala Asii se Středomořím, lze zařadit mezi první projevy globalizace. T. Friedman (2005) vymezuje tři chronologická období globalizace. První trvalo od roku 1492 (první Kolumbova cesta, která umožnila obchod mezi Starým a Novým Světem) do roku 1800. Během tohoto období poháněly globalizaci státy a vlády. Druhé období, jehož dynamickou silou byly multinacionální korporace, trvalo přibližně dvě století (1800 2000), ale bylo přerušeno Velkou depresí a světovými válkami. V první polovině tohoto období rostla globální integrace díky Průmyslové revoluci, kdy klesly zejména dopravní náklady. Ve druhé polovině se zmenšily telekomunikační náklady, což napomohlo rozvoji globálního trhu rozsáhlejšími toky zboží a informací mezi kontinenty. Třetí období globalizace začalo kolem roku 2000, a trvá dodnes. Globalizace je charakteristická posílením vlivu velkých i malých firem, a je tažena jednotlivci. Autor zdůrazňuje, že první dvě období globalizace byla řízena Evropany a Američany, ale do současného třetího období se zapojují jednotlivci ze všech koutů světa. Jiný pohled nabízí G. Therborn (2000), který historicky rozděluje proces globalizace do šesti vln. Předpokládá, že se jako první projevila globalizace kulturní, a odkazuje na vznik transkontinentálních civilizací. Druhou vlnu uvádí v souvislosti s objevnými plavbami a kolonialismem. Třetí vlna navazuje na války evropských velmocí. Čtvrtá je charakterizována technologickým pokrokem, ekonomickým růstem a rozvojem mezinárodního obchodu před první světovou válkou. Pátá vlna se vyznačuje mezinárodní kooperací pro řešení nadnárodních problému vzniklých s vypuknutím druhé světové války. Šestá vlna globalizace je významná kvůli rychlému rozvoji informačních a komunikačních technologií a rostoucímu mezinárodnímu pohybu obyvatelstva i kapitálu. 1.2 Hnací síly globalizace Technologický pokrok je zřejmě jednou z hlavních hnacích síl globalizace, zejména z pohledu člověka žijícího v 21. století, kdy o nových vynálezech a technologických novinkách čteme každodenně. Stejný názor má V. Jeníček (2002), který zároveň zdůrazňuje vliv liberalizace obchodu, investic a finančních toků na proces světové integrace. Ale nesmíme přehlednout skutečnost, že proces liberalizace, ve velké míře vítaný světovou komunitou, působí na obou stranách zákona, což zdůrazňuje M. Naím 15

(2008) ve své knize Černá globalizace. Globalizují se, mezi jinými, také obchody se zbraněmi, drogami, sex traffic a globální zločin jako takový. A. Toffler (2006) konstatuje, že se liberalizace a deregulace mohou provádět, aniž by se státy zapojovaly do globalizace, stejně jako integrace státní ekonomiky do světové není nutnou podmínkou liberalizace. I když je to teoreticky pravda, těžko si představit zemi, která by za současných podmínek mohla být úplně ekonomicky izolována. Mezinárodní dělba práce se už dávno ukázala jako efektivní způsob organizace světové ekonomiky, stejně jako teorie komparativních výhod dokázala své právo na existenci v praktickém uplatňování. V této souvislosti je zvláštním faktorem přispívajícím k prohloubení procesu globalizace podle M. Mussa (2000) chuť ekonomických subjektů na využívání výhod plynoucích z integrace. Mezi jinými tady vyčnívají nadnárodní společnosti, které jsou podle OECD(2010) nejdůležitější hnací silou globalizace, protože současně ztělesňují mezinárodní převod kapitálu, vysoce kvalifikovanou pracovní sílu a technologie. D. Zadražilová (2007) uvádí, že se velká část zisku multinacionálních a transnacionálních korporací utrácí na investice do výzkumu a vývoje, kromě toho, díky existenci podnikových sítí, multinacionální korporace také významně ovlivňují výběr technologií, které se později rozšíří ve světovém měřítku. V Maďarsku, Belgii, České republice a Rakousku, které mají mnoho zahraničních nadnárodních společností, byly zahraniční pobočky zodpovědné za více než polovinu investic do výzkumu a vývoje. 1.3 Pozitiva a negativa globální integrace. Antiglobalizační hnutí. Proti každé akci vždy působí stejná reakce. Globalizace jako jev má svá pozitiva i negativa, stejně jako své stoupence i odpůrce. Podle statistik Světové banky (The World Bank Group, 2014a) se čistá oficiální rozvojová pomoc ekonomicky chudým zemím zvýšila z 88 miliard v r. 2004 na 140 miliard v r. 2011 v současných amerických dolarech; za stejné období se dětská úmrtnost (do 5 let věku) snížila z 65,3 na 47,8 mrtvých dětí na 1000 živě narozených dětí.zvýšila se úroveň gramotnosti lidí ve věku od 15 do 25 let z tří čtvrtin v roce 1975 na devět desetin v roce 2011 (Mezřický, 2011c, str. 28-29). Jedním z nejvýznamnějších argumentů v prospěch globalizace je relativní úspěch v celosvětovém boji proti chudobě. Od roku 2000 více než polovina rozvojových ekonomik dosáhla průměrného růstu příjmů na obyvatele 3,2 a více procent ročně (The World Bank Group, 2014b). Když vezmeme do úvahy pojetí blahobytu v širším měřítku a porovnáme data indexu HDI (Human development index), uvidíme, že ekonomicky chudé země udělaly velký krok dopředu (IMF, 2000).Jako příklad 16

může sloužit Afrika, která podle týdeníku The Economist (The Economist Newspaper Limited, 2014)je nejrychleji rostoucím kontinentem současnosti. Nárůst HDP (Hrubého domácího produktu) Afriky v příštím desetiletí je odhadován zhruba na 6 % ročně, v neposlední řadě kvůli přímým zahraničním investicím, které stouply z 37 na 46 miliard USD za 6 let (2006-2012). Rozdělení důchodu však není rovnoměrné. P. Nováček (2011, str. 111) píše: Dvě procenta nejbohatších lidí na světě vlastní více než polovinu světového bohatství a 50 % lidí na planetě s nízkými příjmy vlastní dohromady jen 1 % světového bohatství. Velký rozdíl v příjmech se dotýká nejen jednotlivců, situace je stejná i mezi státy. Význačný ekonom naší doby a nositel Nobelové ceny za ekonomii J. Stiglitz (2002) patří mezi kritiky globalizačních procesů a činností mezinárodních finančních institucí vjejich současném projevu. Zastává názor, že liberalizace v podmínkách rozvojové ekonomiky, bez ohledu na charakteristické vlastnosti jednotlivých zemí, nepovede k žádanému ekonomickému růstu. Regulační infrastruktura mezinárodních trhů a státní zásahy jsou nutnou podmínkou využívání výhod integrace do světové ekonomiky. Ve světě se rovněž vyskytují antiglobalizační hnutí, která sjednocují lidi znepokojené negativními projevy a důsledky globalizace. Vymazávání ekonomických hranic a bariér vede k posílení moci nadnárodních společností, které představují hrozbu ve formě korporátního kapitalismu, proti němuž většinou bojují představitelé uvedených organizací. Jako proces přispívá sociálně-kulturní globalizace také ke smíšení a přibližování různých světových kultur. Termíny kosmopolitismus a mondialismus, historicky podporované názory význačných osobností, jako je např. I. Kant, nabývají popularity, ale právě ztráta národní identity je postrachem mnoha občanů (voličů), následně i politiků. I když v dnešním světě bez hranic můžeme stát hodiny ve frontě na pasovou kontrolu, žádné zákonodárství nezastaví zvyšující se tok migrantů do ekonomicky vyspělejších zemí. Podle statistik Světové banky (The World Bank Group, 2013) 3 % světové populace (přibližně 213 milionů lidí) žijí tam, kde se nenarodila. OECD (2013)uvádí, že toky lidského kapitálu rovněž přispívají k internacionalizaci technologií, prostřednictvím zvýšení mezinárodní mobility, a rostoucím počtem zahraničních studentů a výzkumných pracovníků v zemích. Takzvaný odliv mozků lze sledovat i ve státech, které kdysi byly na vrcholu světové technologické soutěže. Na druhou stranu migrace není zcela pozitivní jev. Celé diaspory vytvářejí města ve městech, kam se někdy obává zasahovat i stát. Někteří jednotlivci, kteříse odmítají přizpůsobit místním zvykům, přispívají svým chováním k vytváření sady stereotypů, které 17

bezesporu nelze aplikovat na všechny představitele národnosti, ale přesto mají svou podstatu. Tato skutečnost vede dost často k zostření sociálních, kulturních a náboženských konfliktů, včetně mezinárodních. Politika států je důležitým faktorem určujícím míru a rychlost zapojení země do světového společenství, a to nejen z hlediska ekonomického. Je zřejmé, že takové významné politické události, jako např. pád Berlínské zdi, který alespoň formálně znamenal ukončení mnohaleté studené války, přidal dynamiku procesům globalizace. Ačkoli polarizaci světových politických sil je cítit dodnes, současná situace je nesrovnatelná s obdobím před 20-30 lety. Opačným příkladem jsou tragické události 11. září roku 2001, které přinutily vlivné politické hráče přezkoumat priority a dát přednost otázkám vnitřní bezpečností nad posílením a rozšířením mezinárodních vztahů. Z jiného pohledu byla tato situace podnětem pro posílení mezinárodní spolupráce v rámci globálního boje proti terorismu. V této souvislosti můžeme zmínit termín reglobalizace, jímž A. Toffler a H. Tofflerová (2006) popisují procesy, ke kterým dochází v boji proti výše zmíněnému terorismu, globálním stínovým ekonomikám a v oblasti životního prostředí. Tu a tam slyšíme o znečištění životního prostředí, všímáme si, pro jednotlivé roční období, neobvyklého počasí a obáváme se, že se splní smutné předpovědi vědců, které se zabývají globálním oteplováním. Málokdo nezná globální ekologickou organizaci Greenpeace, řidiči v mnoha státech platí ekologickou daň. Otázka ochrany životního prostředí zajímá stále více lidí po celém světě. Globální komunita se znovu sjednocuje v pokusech zachránit naši zeměkouli. Nikdo ale nemůže zachránit nás od nás samých. Procesy globalizace, které nabírají na rychlosti, těžko zastavíme, ale dějiny ukazují, že člověk má úžasnou schopnost k adaptaci. Proto můžeme říci, že jen pochopení významu a porozumění pojmu globalizace a jejím vlivům pomůže se přizpůsobit rychle se měnícímu prostředí a dosáhnout konkurenceschopnosti v podmínkách globalizujících se ekonomik. Vlivy globalizace na ekonomiku, management a podnikání se pokusím analyzovat v následujících kapitolách. 2 Vliv globalizace na ekonomiku a podnikání Jak již bylo uvedeno v 1. kapitole, ekonomická stránka globální integrace je zjevnou a nedílnousoučástí globalizace.mění se struktury ekonomik, země bojují za kapitál zahraničních investorů. Podniky, jako základní ekonomické subjekty, pohybující se 18

v rámci národní a globální ekonomiky jsoutaké následně ovlivněny globalizačními procesy. Globalizace mění i neekonomické aspekty podnikatelského prostředí. 2.1 Globalizace a nová ekonomika Globalizace je především chápána jako proces ekonomický. Z tohoto hlediska D. Zadražilová (2007) definuje globalizaci jako dlouhodobý vývojový proces světové ekonomiky, kdy v závislosti na technickém vývoji dochází k podstatným změnám v charakteru a obsahu práce, ekonomických procesů a aktivit firem. Ale nesmíme přehlédnout změny v samotných ekonomických systémech a jejich základnách jako takových. A. Toffler a H. Tofflerová (2006) v souvislosti se změnami v systému bohatství ( wealth system ) a základech jeho tvoření ( wealth creation fundamentals ) zmiňují termín nová ekonomika", známý světové společnosti od 80. let 20. století. E. Nissan, M. Galindo a M. Méndez (2011) zdůrazňují dvě hlavní vlastnosti nové ekonomiky: za prvé, globalizaci podnikání a byznysu, konkrétně to, že se kapitalismus šíří po celém světě. Díky tomuto procesu firmy získávají nové trhy, zvyšují výrobu a přenáší, pokud je to možné, svá výrobní střediska na nové oblasti spotřeby nebo tam, kde jsou vstupy levnější. Druhou vlastnost představuje technologická revoluce. Spotřebitelé mohou koupit levnější výrobky, které však mají dlouhodobě nahradit původní produkty, vzhledem k jejich znehodnocení nebo zavedení nových technologií. Tato skutečnost značně ovlivňuje cenu (firmy jsou nuceny ke snížení cen kvůli zvýšené disperzi informací v hospodářské soutěži), hospodářskou politiku (je nutné navrhnout opatření na snížení regulace a usnadnit činnost těchto firem) a právní činnost (aby se zabránilo nezákonným internetovým aktivitám). Pojem nová ekonomika" je používán už několik desetiletí a mezi jiným označuje přechod od ekonomiky založené na výrobě do ekonomiky založené na službách, a také na znalostech a technologiích. Podle údajů Světové banky (The World Bank Group, 2013) služby už nyní tvoří téměř 70 % světové produkce a jsou nejrychleji rostoucím sektorem globální ekonomiky. World Investment Report 2013 (United Nations, 2013) uvádí, že sektor služeb byl nejvíce odolný proti světové finanční krizi v roce 2008 v oblasti přímých zahraničních investic, a ukázalo se, že byl nejméně postižen. V rámci mezinárodního obchodu vzrostl obchod se službami výrazně v posledních letech, i když stále tvoří jen zlomek obchodu se zbožím. Dle statistik Světové banky (The World Bank Group, 2013) obrat mezinárodního obchodu se zbožím v roce 2010 odpovídal 48 % globálního hrubého domácího produktu (v porovnání s 32 % v roce 1990). Za stejné období vzrostl obchod se 19

službami z 8 na 12 % světového HDP. OECD Economic Outlook 2013 (OECD, 2013) odhaduje, že tyto trendy budou pravděpodobně pokračovat. Ale zatímco se ekonomiky OECD stávají více a více zaměřeny na služby (v mnoha ekonomikách služby představují dvě třetiny HDP), zůstává obchod se službami poměrně omezený. Mnoho služeb vyžaduje místní prezentaci, k níž patří zejména cestovní ruch a služby hotelnictví, a nemohou být mezinárodně obchodovány. Kromě toho služby, které mohou být vyvážené nebo dovážené, podléhají velkému množství omezení. 2.2 Mezinárodní pohyb zboží, služeb a kapitálu Mezinárodní obchod je podle Světové banky (The World Bank Group, 2013) zásadní cestou k integraci. Ekonomiky s vysokými příjmy zůstávají hlavním zdrojem a cílovým místem mezinárodního obchodu, ale i rozvojové ekonomiky se více zapojují a obchod s nimi se rozvíjí. Snížení celních a netarifních překážek zrychlily obchod, ale mnoho z nich zůstává. Ekonomicky nejchudší země stanoví vyšší celní sazby na široké spektrum výrobků, aby ochránily své výrobce a zvýšily státní příjmy. Bohaté země však často selektivně zavádějí nejvyšší celní tarify na dovoz zejména zemědělských a textilních výrobků z rozvojových zemí a nadačně podporují své zemědělce. Efektivní globální integrace vyžaduje volný pohyb zboží, služeb, investic, pracovní síly a technologií, nejen snížení cel a dovozních kvót. Otevřený a spravedlivý obchodní systém dává příležitosti k růstu a podporuje domácí i zahraniční investice. Čisté přímé zahraniční investice (FDI), získané rozvojovými ekonomikami, se zvýšily na 587 miliard dolarů v roce 2010, i kdyžbyl jejich růst zpomalen finanční krizí. Nedávná hospodářská krize nejen podtrhla sílu globalizace, ale také ukázala zranitelnost globálního ekonomického systému. Globální vazby zvýšily vzájemnou ekonomickou závislost mezi zeměmi, což napomohlo šíření krize. To, co začalo jako finanční krize ve Spojených Státech Amerických, se rychle proměnilo v globální ekonomickou krizi, což podle OECD (2010) vedlo k dramatickému kolapsu mezinárodního obchodu a přímých zahraničních investic. Dalším aspektem globalizace je stále větší propojení finančních trhů v důsledku vládních politik. Deregulace mezinárodního obchodu a národních trhů po rozpadu Brettonwoodského systému a přijetí politiky Washingtonského konsenzu přispěly k rozšíření moci nadnárodních společností. Nadnárodní společnosti současně ztělesňují mezinárodní převod kapitálu, vysoce kvalifikovanou pracovní sílu a technologie, jak uvádí OECD (2010). Specifické firemní 20