Studentské práce na praïské polytechnice z první poloviny 19. století v plánové sbírce Národního památkového ústavu, ústfiedního pracovi tû v Praze Adam HNOJIL V plánové sbírce se nachází soubor plánû, kter je zajímav m dokladem souãásti náplnû vzdûlávacího systému na praïské polytechnice v letech 1814 1849. V echny plány jsou vlevo dole oznaãeny latinsk m coram me nebo vidi, které v souvislosti s autorovou signaturou umístûnou na protilehlé stranû znamená autorizaci pedagogem, kter mûl nad studentovou prací odborn dohled. Kolekci tak lze vztáhnout k ãinnosti praïské stavovské polytechniky, konkrétnû k pfiedmûtu situaãního r sování, jeï vedli Josef Havle, Andreas Niderhofer (Niederhofer) a Josef svobodn pán Porta. Studium na polytechnice bylo rozloïeno do tfií let. Zatímco v uka ve specializovaném druhém a tfietím roãníku byla zamûfiena pfiedev ím na praktické vyuïití znalostí v oboru, v prvním roãníku bylo probíráno to, co lze dnes nazvat spoleãn m základem. V prvním pololetí tak byla dennû mezi osmou a devátou hodinou dopoledne vyuãována matematika a algebra. Ve druhém se pak studenti zaobírali mûfiictvím, pfiiãemï poslední tfii hodiny druhého semestru byly vûnovány cviãení v terénu pod vedením Josefa Havleho. 1 Vzhledem k Havleho ãasté indispozici byl v roce 1822 zamûstnán jako jeho asistent Andreas Niderhofer (Niederhofer), 2 kter na technice setrval pravdûpodobnû aï do doby, kdy byl v roce 1833 na místo suplenta pfiijat Josef svobodn pán Porta. 3 Ten byl definitivnû potvrzen na Havleho místo v roce 1837. Takto strukturovan systém i s pedagogick m obsazemím pfietrval na technice v rûzn ch obmûnách aï do roku 1848, kdy byla uskuteãnûna dal í reorganizace, jeï spoãívala pfiedev ím v roz ífiení oborû a v moïnosti del ího studia. Nicménû i pfies rûzné zmûny a fluktuaci pedagogû zûstávalo situaãní r sování (r sování z praktické geometrie) nadále náplní v eobecného základu. Probíhalo proto v prvním roce studia, kdy se adept mûl se seznámit s geometrií, planimetrií, stereometrií, trigonometrií a nivelizací. Souãástí tûchto hodin byla kromû práce v ateliéru (r sovnû) i terénní praxe odb vaná v letních mûsících v okolí Prahy. Studenti si tak mûli vyzkou et principy mapování v praxi. 4 Zatímco o pûsobení pedagogû existují prûkazné doklady, o ãinnosti jejich ÏákÛ není mnoho známo ani z doby jejich studia, ani po absolvování koly. Rané práce proto prozatím zûstávají mnohdy jedin m dokladem jejich ãinnosti, coï je pfiípad Josefa Antona Wernera, Johanna Figara a Jana Rybáfie, o jejichï pûsobení není nic dal ího známo. V jimku pfiedstavuje Ludwig Tschepper, 5 pravdûpodobnû pfiíbuzn malífie a inïen ra Jana Václava Tschoepera, a ãásteãnû Julius Ritter. 6 V povûdní hodnotu plánû nelze pfieceàovat. I tak v ak pfies znaãnou schematiãnost tûchto kolsk ch prací jsou nûkteré z nich zajímav m pramenem poznání a mnohdy náleïejí mezi nejstar í dochované popisy daného místa. Nejvût í nepfiesnosti se nepochybnû dopustil Julius Ritter, kter na svém zakreslení Prahy s pfiilehl m okolím zanesl ve vnitfiní Praze do míst mûstské zelenû zmateãné obrazce, jeï snad mûly zachycovat tehdej í zahradní úpravy. Stejnû nepodloïenû pûsobí Ritterem zakreslená pfiedmûstí pfiipomínající shluky budov bez jakéhokoliv exaktního opodstatnûní. Podobnû vágnû vypadá i o deset let star í TschepperÛv plán Teplic, kde zachycení parkové úpravy více neï skuteãnosti odpovídá dobovému zpûsobu vyznaãování zelenû. Nehledû na tyto nedostatky v ak Tschepper zakreslil dnes jiï nedochované skuteãnosti, které mohou mnohé napovûdût o tehdej ím stavu mûsta. Plán je o to cennûj í, Ïe jeho autor sám pocházel z Teplic. Literatura: Albert Vojtûch VELFLÍK: Dûjiny technického uãení v Praze. I, II, Praha 1906, 1909. Pavel VLâEK (ed.): Encyklopedie architektû, stavitelû, zedníkû a kameníkû v âechách, Praha 2004. Prokop TOMAN: Nov slovník ãeskoslovensk ch umûlcû, I, II, Praha 1947. 1 Josef Havle (1763 Mnichovo Hradi tû 1840 Praha) po absolvování inïen rské koly v Praze docházel do kurzû kreslení Ludvíka Kohla na c. k. Vzorné hlavní kole v Praze. V roce 1788 pfiijal místo adjunkta na stavovské inïen rské kole, jejímï byl odchovancem. Po ukonãení kolního roku 1834/1835 ode el do v sluïby a zemfiel v roce 1840 v Praze. Jeho odborné znalosti sumarizuje dílo, jeï bylo uspofiádáno posmrtnû Janem Václavem Rulfem. (E. A. F. Hennig s Kunstrathgeber nach älteren und neueren Grundsätzen der perspektivischen Darstellung von Josef Havle, nach dem Tode desselben zur Herausgabe geordnet von Johann Wenzel Rulf, Praha Berlín 1848). 2 Andreas Niderhofer (Niederhofer; 1759 Cheb po 1833), profesionální grafik, uãil se na c. k. Vzorné kole v Praze u Ludvíka Kohla, pûsobil jako soukrom uãitel kreslení. 3 Josef svobodn pán Porta (de la Porta; 1787 Graz 1854 Praha), odchovanec vídeàské inïen rské koly, podílel se na katastrálním vymûfiování v Rakousku po roce 1814. V roce 1833 získal suplenturu v Praze po Josefu Havlem. V místû adjunkta byl potvrzen roku 1837. Je autorem pfiedloh k terénnímu r sování a také uãebnice Elementarunterricht in der Situationszeichnung als Leitfaden für Schul und Selbstunterweisung, Praha 1852. 4 Tschepperova mapa je datována 5. ãervnem 1825, Figarova mapa 30. ãervnem 1825, Ritterova mapa 31. ãervencem 1835. U Rittera je navíc zdûraznûno, Ïe dílo vytvofiil bûhem letní exkurze ( im Sommerexkurse ). Mapy byly tedy zpracovávány na závûr kolního roku, neboè druh semestr roãníku konãil v srpnu. 5 Ludwig Tschepper (Ïivotní data nejsou známa) pocházel z Teplic a polytechniku studoval v letech 1825 1827. Podle jeho projektu byla v letech 1858 1859 vybudována Pofiíãská brána na Novém Mûstû v Praze. Je autorem i obdobné Újezdské brány na Malé Stranû z roku 1861. 6 Julius Ritter (Ïivotní data neznáma) se prosadil pravdûpodobnû jako mapér, neboè nakladatelství Karla Viléma Medaua ve 40. 50. letech 19. století vydalo mapu Teplic znaãenou Gezeichnet v. J. Ritter. Mapa se také nalézá ve sbírkách Národního památkového ústavu, ústfiedního pracovi tû (inv. ã. PPOP 994-5-5224). 418
1 Nejzajímavûj í z hlediska roz ífiení znalosti praïské ikonografie jsou mapy zachycující Bubeneã s pfiilehl m okolím a plán pfiedmûstského Smíchova. Zakreslení Bubenãe dokumentuje stav v místû Císafiského ml na a Trojského zámku se zázemím a jejich promûnu v rozmezí necelého ãtvrt století. I v tomto pfiípadû je materiál znaãnû schematick a je zjevné, Ïe obûma studentûm lo pfiedev ím o splnûní formální stránky podoby mapy. Pfiesto dává toto neobvyklé zachycení podoby ãásti neregulované Vltavy v místû Císafiského a Hole ovického ostrova moïnost uãinit si pfiedstavu o jejich podobû v první polovinû 19. století. Wernerovo zamûfiení území pfied Újezdskou bránou v Praze z roku 1814 zachycuje zástavbu v místû hlavní silnice. Aãkoli se i zde autor dopou tí viditeln ch nepfiesností, je v kres vynikajícím dokumentem k poznání dnes neexistujících zahrad pfii levém bfiehu Vltavy, zahrad a vinic v dnes zastavûném Smíchovû a zachycuje situaci v místû farního kostela. V born m pramenem je rovnûï znázornûní skupiny ostrovû mezi Smíchovem a Nov m Mûstem a vedení jezû v této lokalitû. Pro poznání smíchovské topografie je také zajímavé zakreslení Motolského potoka i s jeho pfiemostûními a vyústûním toku do Vltavy. Obr. 1. Plán Prahy a pfiilehlého okolí z roku 1835. Julius Ritter, odborn dohled Josef Havle, 1835, tu, akvarel, papír, 525 x 702 mm, signováno vlevo dole Coram me J. Havle 31 July 835., vpravo dole Gezeichnet durch Julius Ritter im Sommerexkurse d: J: 835., text: Prag / mit den / nächsten Umgebungen, bez mûfiítka, inv. ã. PPOP 994-5-1823. 419
2 Obr. 2. Plán Teplic z roku 1825. Ludwig Tschepper, odborn do- Obr. 3. Plán Bubenãe, Troji a okolí z roku 1825. Johann Figar, od- hled Josef Havle a Andreas Niderhofer (Niederhofer), akvarel, tu, born dohled Josef Havle a Andreas Niderhofer (Niederhofer), papír, 434 x 522 mm, signováno vlevo dole Coram me J. Havle 1825, tu, akvarel, papír, 457 x 640 mm, signováno vlevo dole 5. Junii 825. / Andr: Niderhofer., vpravo dole Ludwig Tschepper. Coram me J. Havle 30. Junii 825 / Andr: Niderhofer, vpravo dole del., text: Plan der Badestadt Teplitz und des Dorfes Schönau. // Figar Johann, text: Plan / der Gegend / vor dem / Karlsthore., Erklarung / A. F: Clarysches Schloss / B. Schloss Kirche / C. Theater bez mûfiítka, inv. ã. PPOP 996-5-971. / D. Gartensaal / E. Mayerhof / F. Gewächshaus / G. Herrnhaus / Obr. 4. Plán Bubenãe, Troji a okolí z roku 1849. Jan Rybáfi, odbor- H. Fürstenbader / J. Frauenbad / K. Schwefelbad / L. Moritzhof / n dohled Josef svobodn pán Porta (de la Porta), 1849, tu, akva- M. Bauhof / N. St. Lauretto // I Rathhaus / II K. K. Post / III Stadt- rel, papír, 398 x 527 mm, signováno vlevo dole vidi 1849 Porta, bäder / IV Steinbäder / V Stadtkirche / VI Schlackenburg / VII Schiefs- vpravo dole Jan Rybafi, text: Plan der Gegend Troja bey Prag, haus / VIII Schlangenbad / IX K. K. Militäir Spit / X Krankenhaus bez mûfiítka, inv. ã. PPOP 996-5-970. / XI Synagoge / XII Seumen s Grab / XIII F. Melosinens Grab // Obr. 5. Plán území pfied Újezdskou bránou v Praze z roku 1814. a Gasth. z. Kön. v. Preus: / b Deutsche Haus / c Fürsten v. Ligne / Josef Anton Werner, odborn dohled Josef Havle, akvarel, tu, papír, d Schloss Platz / e Lange Gasse / f grüne Ring Gasse / g Papier do / 580 x 795 mm, 1814, signováno vlevo dole Coram J. Havle h Fleischer do / i Bade do / k Graupner do / l Juden / m Markt Platz 814., vpravo dole Joseph Ant Werner 1814, text: PLAN / der / / n Vorstadt, bez mûfiítka, inv. ã. PPOP 994-5-5225. GEGEND / vor dem / AUGESDR THOR / nebst den / MOLDAU INSELN / bey / PRAG, grafické mûfiítko 140 dolnorakousk ch sáhû, inv. ã. PPOP 996-5-973. 420 ARCHIV PLÁNÒ Adam HNOJIL / Studentské práce na praïské polytechnice z pr vní poloviny 19. století v plánové sbírce Národního památkového ústavu, ústfiedního pracovi tû v Praze
3 421
4 422
5 423