MIČKAL, Karel. Technická mechanika II: pro střední odborná učiliště. Vyd. 3., nezm. Praha: Informatorium, 1998c1990, 118 s. ISBN 80-860-7323-8.



Podobné dokumenty
MIČKAL, Karel. Technická mechanika II: pro střední odborná učiliště. Vyd. 3., nezm. Praha: Informatorium, 1998c1990, 118 s. ISBN

KAPALINY Autor: Jiří Dostál 1) Který obrázek je správný?

Identifikátor materiálu: ICT 1 18

Identifikátor materiálu: ICT 1 16

MIČKAL, Karel. Technická mechanika II: pro střední odborná učiliště. Vyd. 3., nezm. Praha: Informatorium, 1998c1990, 118 s. ISBN

MIČKAL, Karel. Technická mechanika II: pro střední odborná učiliště. Vyd. 3., nezm. Praha: Informatorium, 1998c1990, 118 s. ISBN

Identifikátor materiálu: ICT 2 58

Identifikátor materiálu: ICT 2 51

2. Přídavky na obrábění




Dopravní fakulta Jana Pernera

6. Optika. Konstrukce vlnoploch pro světlo:

VYUŽITÍ MATLABU VE VÝUCE MECHANIKY NA FAKULTĚ ELEKTROTECHNICKÉ ČVUT Jiří Vondřich Katedra mechaniky a materiálů, Fakulta elektrotechnická, ČVUT Praha,

Identifikátor materiálu: ICT 2 54

2.6.6 Sytá pára. Předpoklady: 2604



MIČKAL, Karel. Technická mechanika II: pro střední odborná učiliště. Vyd. 3., nezm. Praha: Informatorium, 1998c1990, 118 s. ISBN


Příloha: Elektrická práce, příkon, výkon. Příklad: 4 varianta: Př. 4 var: BEZ CHYBY

Základní škola Kaplice, Školní 226


3.1.4 Trojúhelník. Předpoklady: Každé tři různé body neležící v přímce určují trojúhelník. C. Co to je, víme. Jak ho definovat?

Identifikátor materiálu: ICT 1 7

FYZIKA 2. ROČNÍK ( ) V 1 = V 2 =V, T 1 = T 2, Q 1 =Q 2 c 1 = 139 J kg 1 K 1-3. Řešení: m c T = m c T 2,2

3.1.6 Dynamika kmitavého pohybu, závaží na pružině

MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Převody a mechanizmy. Ing. Magdalena Svobodová Číslo: VY_32_INOVACE_ Anotace:


Přehled základních fyzikálních veličin užívaných ve výpočtech v termomechanice. Autor Ing. Jan BRANDA Jazyk Čeština

/ P ře d m lu v a / Úvod / Vysoký krevn í tla k, definice, rozdělení, p rim árn í a sekundární h y p e r te n z e...



Moravské gymnázium Brno s.r.o. Mgr. Věra Jeřábková, Mgr. Marie Chadimová. Matematika, Mnohoúhelníky, pokračování

5 DISKRÉTNÍ ROZDĚLENÍ PRAVDĚPODOBNOSTI. Čas ke studiu kapitoly: 120 minut. Cíl: Po prostudování tohoto odstavce budete umět:

SDM.600/24.Q.Z.H


Betonové a zděné konstrukce Zděná stěna VNITŘNÍ NOSNÁ STĚNA OVĚŘENÍ ÚNOSNOSTI

Využití ICT pro rozvoj klíčových kompetencí CZ.1.07/1.5.00/

SOU plynárenské Pardubice Mechanika - Statika - příhradové konstrukce

KOMPENZACE PŘI KONSTANTNÍM ČINNÉM VÝKONU

= T = 2π ω = 2π 12 s. =0,52s. =1,9Hz.

j k k k i k k k k k j k j j j j ij i k k jk k k jk k j j i

Mechanika tekutin. 21. Určete, do jaké hloubky h se ponoří kužel výšky L = 100 mm z materiálu o hustotě

Identifikátor materiálu: ICT 2 59

2009/2010 Univerzita Pardubice Dopravní fakulta Jana Pernera

1.5.6 Zákon zachování mechanické energie I

kolmo dolů (její velikost se prakticky nemění) odpor vzduchu F

Digitální učební materiál

Využití ICT pro rozvoj klíčových kompetencí CZ.1.07/1.5.00/

FYZIKA I. Pohyb těles po podložce

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

10. Charakteristiky pohonů ve vlastní spotřebě elektrárny

VÝPOČET INVERZNÍ TRANSFORMACE D POMOCÍ ALGORITMU ILT

Zařazení materiálu: Šablona: Sada: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (III/2) Autor materiálu: Mgr. Barbora Říhošková

ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK

Část 3. Literatura : Otakar Maštovský; HYDROMECHANIKA Jaromír Noskijevič, MECHANIKA TEKUTIN František Šob; HYDROMECHANIKA

Práce a výkon při rekuperaci

FINANČNÍ MATEMATIKA- ÚVĚRY

! " # $ % # & ' ( ) * + ), -

Popis. Technická data. : 35/55 mm 1) Maximální kotevní hloubka h max. Výhody. max. tloušťka izolace h D (mm) max. tloušťka izolace (mm)




Newtonův zákon II

1.5.7 Zákon zachování mechanické energie I

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Typografie. 8. Serifová písma. Typografie. Vytvořil: Mgr. Milan Heroudek. DUM číslo: 8 Serifová písma Strana: 1

Katedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava


UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ. katedra fyziky F Y Z I K A I I

STEJNOSMĚRNÝ PROUD Práce a výkon TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.


Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

ISŠT Mělník. Integrovaná střední škola technická Mělník, K učilišti 2566, Mělník Ing.František Moravec

km vyjel z téhož místa o 3 hodiny později h km. Za jak dlouho dohoní cyklista chodce? h km vyjede z téhož místa o 2 hodiny h

Název DUM: VY_32_INOVACE_1B_1_Krajská_města_v_Čechách


SLOVNÍ ÚLOHY VEDOUCÍ K ŘEŠENÍ KVADRATICKÝCH ROVNIC

ZÁVĚREČNÉ PROCVIČOVÁNÍ Z ČESKÉHO JAZYKA PRO ČTVRŤÁKY S KONTROLOU


Téma sady: Všeobecně o vytápění. Název prezentace: základní pojmy 1

1.5.5 Potenciální energie

DUM 16 téma: Kreslení šroubu se 6HR hlavou

Zařazení materiálu: Šablona: Sada: Předmět: Přírodověda, 5. ročník. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (III/2) Autor materiálu:

( ) ( ) Tepelný oběh s plynovou turbínou. Zjednodušující předpoklady: ideální (vratné) termodynamické změny. Tepelná účinnost oběhu: ( ) T T.

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Úlohy o elektrických spotřebičích VY_32_INOVACE_F0212.

Digitální učební materiál


EU peníze středním školám digitální učební materiál

Ú v o d K ojení Energie / Tekutiny / Bílkoviny / Tuky / Vitamíny a minerály / Zakázané ovoce"

Český svaz házené -- Severočeský svaz házené PO Box 69, Ústí nad Labem fax:

P Ř I Z N Á N Í k dani z příjmů právnických osob

JÍDELNÍ LÍS TEK týden 9

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/

MIČKAL, Karel. Technická mechanika II: pro střední odborná učiliště. Vyd. 3., nezm. Praha: Informatorium, 1998c1990, 118 s. ISBN

V následující tabulce jsou uvedeny jednotky pro objemový a hmotnostní průtok.

Transkript:

Idenifiáor aeriálu: ICT 9 Reisrační číslo rojeu Název rojeu Název říjece odory název aeriálu (DUM) Anoace Auor Jazy Očeávaný výsu Klíčová slova Dru učebnío aeriálu Dru ineraiviy Cílová suina ueň a y dělávání Tyicá věová suina Celová velios; název souboru CZ..07/.5.00/34.0796 Vzděláváe ro živo OU lynárensé Pardubice Mecania - Hydroecania - Hydrosaicé výočy In. Jan BRANDA Češina Žá si osvojí raicé řílady ydrosaicýc výočů Pracovní lis, cvičení Aivia Žá sřední dělání s výuční lise / sřední dělání s auriní zoušou od 5 do 6 le /.;.; 3.; 4. roční do 500 B; ICT--9.doc Praeny a lieraura: MIČKAL, Karel. Tecnicá ecania II: ro sřední odborná učilišě. Vyd. 3., nez. Praa: Inforaoriu, 998c990, 8 s. IBN 80-860-733-8. MIČKAL, Karel. bíra úlo z ecnicé ecaniy ro sřední odborná učilišě a sřední odborné šoly: ro sřední odborná učilišě a sřední odborné šoly. 5. nezěn. vyd. Praa: Inforaoriu, 998, 65 s. IBN 80-860-7336-X. RNDr. Jan Z a j í c, Cc., YZIKA II, bíra říladů ro ecnicé obory rezenčnío sudia Doravní fauly Jana Pernera, Univerzia Pardubice, faula ceico-ecnoloicá, úsav aliované fyziy a aeaiy, 0, 8 s. Dílo sí bý dále šířeno od licencí CC BY-A (www.creaivecoons.cz). Maeriály jsou určeny ro bezlané oužívání ro ořeby výuy a dělávání na všec yec šol a šolsýc zařízení. Jaéoliv další využií odléá auorséu záonu. Všecna neociovaná auorsá díla jsou díle auora. Všecny neociované liary jsou součásí rosředů výuovéo sw M Word. ICT--9 Hydroecania Hydrosaicé výočy

Hydroecania Hydrosaicé výočy Poud nebude v zadání následujícíc říladů výslovně uvedeno jina, dosazuje ři výočec odnou íovéo zryclení =0 [.s - a usou vody ρ = 000 [. -3. Úol: zaeaizuje a vyočíeje úol ) Písy ydraulicéo lisu ají locy = 0 c a = 600 c. Na enší z nic dáe závaží o onosi 50. a) Jaý la [Pa se í v aalině vyvolá? b) Ja velou laovou silou [N ůsobí aalina na věší ís? úol ) Poloěr ruové odsavy enšío ísu ydraulicéo lisu je 4 c. a) Jaý oloěr r [ usí í ruová odsava věšío ísu, jesliže je řeba silou 80 N vyvola laovou sílu 50 N? úol 3) Uvniř zavařovací slenice je la vodní áry 000 Pa, venovní la ducu je 96 Pa. a) Ja velá laová síla [N uzavírá rdlo slenice, je-li jeo růěr 8 c? úol 4) Válcová nádoba lošnéo růřezu 40 c a výšy c byla nalněná vodou, řeryá lise aíru, a a obrácena do svislé oloy dne ůru. a) Jaou silou [N je řilačen aír nádobě ři aosféricé lau 98 Pa? úol 5) V jaé loubce od ladinou a) vody, b) rui) je ydrosaicý la [Pa dané aaliny roven norálníu aosféricéu lau ducu a =,03.0 5 Pa ( = 9,80665 [.s -, usoa vody ρ = 998, [. -3, usoa rui 3 570 [. -3 ). ICT--9 Hydroecania Hydrosaicé výočy

úol 6) V jedno raeni sojiýc nádob je olej, ve drué voda. Výša oleje nad solečný rozraní aalin je 74, výša vody 65. Určee usou oleje ρ [. -3. úol 7) Ja velou silou [N je nadlečováno ěleso, je-li jeo onořená čás o objeu lir: a) v liu s usoou 790 [. -3 b) ve vodě s usoou 000 [. -3, c) v rui, jejíž usoa je 3 570 [. -3? úol 8) V oleji usoy 900. -3 je uísěno ěleso varu rycle o délce rany 5 c (odsavy rycle jsou rovnoběžné s ladinou oleje). a) Ja velé síly ůsobí na orní a dolní sěnu rycle, je-li orní odsava v loubce 0 c od ladinou, na níž navíc ůsobí aosféricý la ducu 00 Pa? b) Ja velá je výsledná laová síla [N, erou ůsobí olej na rycli? úol 9) Jaá je usoa ρ [. -3 žulovéo aene onosi,6, jesliže na jeo vyažení z vody je ořebná síla rávě 8, N ICT--9 Hydroecania Hydrosaicé výočy 3

Výslede úolu: úol ) Písy ydraulicéo lisu ají locy = 0 c a = 600 c. Na enší z nic dáe závaží o onosi = 50. = 0 [c = 0.0-4 [ = 600 [c = 600.0-4 [ = 50 [; =0 [.s - a) Jaý la [Pa se í v aalině vyvolá? Pascalův záon. 500 500[ N 500 00 4 500.000 [ Pa 500 [ Pa b) Ja velou laovou silou [N ůsobí aalina na věší ís? 500 600 0 4 0 0 4 30.000 [ N 30 [ N ICT--9 Hydroecania Hydrosaicé výočy 4

ICT--9 Hydroecania Hydrosaicé výočy 5 úol ) Poloěr ruové odsavy enšío ísu ydraulicéo lisu je 4 c. a) Jaý oloěr r [ usí í ruová odsava věšío ísu, jesliže je řeba silou 80 N vyvola laovou sílu 50 N? Pascalův záon. r = 4 c = 4.0 - [ = 0,04 [ = 80 [N =.50 [N 5.96 [ ) (4.0 80 Pa r a) Jaý oloěr usí í ruová odsava věšío ísu, jesliže je řeba silou 80 N vyvola laovou sílu 50 N? 0,48[ 80 ) 0 (4.50 r r r Zayslee se nad oěre veliosí sil a veliosí oloěrů. Poloěry jsou v oěru s veliosí sil s druou ocninou. 44 4 48 80 50 r r

úol 3) Uvniř zavařovací slenice je la vodní áry 000 Pa, venovní la ducu je 96 Pa. d = 8 c = 8.0 - [ =.000 [Pa = 96 [Pa = 96.000 [Pa a) Ja velá laová síla [N uzavírá rdlo slenice, je-li jeo růěr 8 c? 96.000.000 94.000 [ Pa Tla. (8.0 94.000 4 d 4 ) 47,4955 [ N 473[ N ICT--9 Hydroecania Hydrosaicé výočy 6

úol 4) Válcová nádoba lošnéo růřezu 40 c a výšy c byla nalněná vodou, řeryá lise aíru, a a obrácena do svislé oloy dne ůru. = 40 [c = 40.0-4 [ = c =.0 - [ = 98 [Pa = 98.000 [Pa = 0 [.s - a usou vody ρ = 000 [. -3. a) Jaou silou [N je řilačen aír nádobě ři aosféricé lau 98 Pa? Rozdíl lau ydrosaicéo a lau aosféricéo..0 0000 00 [ Pa 98.000.00 96.800 [ Pa 96.80040.0 4 387,[ N ICT--9 Hydroecania Hydrosaicé výočy 7

úol 5) V jaé loubce od ladinou a) vody, b) rui je ydrosaicý la [Pa dané aaliny roven norálníu aosféricéu lau ducu a =,03.0 5 Pa ( = 9,80665 [.s -, usoa vody ρ = 998, [. -3, usoa rui 3 570 [. -3 ). a =,03.0 5 [Pa = 9,80665 [.s - usoa vody ρ = 998, [. -3 usoa rui 3 570 [. -3 Rovnos ydrosaicéo lau a lau aosféricéo. a) ladina vody a 5 ( vody),030 [ Pa 5,030 0,348 [ 998, 9,80665 a) ladina rui a ( vody) 5,030 [ Pa 5,030 0,76 [ 76 [ c 35709,80665 ICT--9 Hydroecania Hydrosaicé výočy 8

úol 6) V jedno raeni sojiýc nádob je olej, ve drué voda. Výša oleje nad solečný rozraní aalin je 74, výša vody 65. Určee usou oleje ρ [. -3. = 0 [.s - usoa vody ρ = 000 [. -3 = 65 c = 65.0 - [ usoa oleje ρ = 74 c = 74.0 - [ ( oleje ) ( vody) ( oleje ) Rovnos ydrosaicýc laů. [ Pa [ Pa 65.0 ( vody) ( vody) 650 878,4 [ 74.0 0 Nebo. ( vody) [ 3 000 0 650 [ Pa 3 ( oleje ) ( vody) [ Pa [ Pa [ 65.0 000 74.0 878,4 [ 3 ICT--9 Hydroecania Hydrosaicé výočy 9

úol 7) Ja velou silou [N je nadlečováno ěleso, je-li jeo onořená čás o objeu lir: a) v liu s usoou 790 [. -3 b) ve vodě s usoou 000 [. -3, c) v rui, jejíž usoa je 3 570 [. -3? V = lir = [d 3 =.0-3 [ 3 ( liu ) ( vody) ( rui ) V V V [ N.0 [ N.0 [ N.0 3 3 3 Arciédův záon. 7900 7,9 [ N.0000 0 [ N 3.5000 35,7 [ N ICT--9 Hydroecania Hydrosaicé výočy 0

úol 8) V oleji usoy 900. -3 je uísěno ěleso varu rycle o délce rany 5 c (odsavy rycle jsou rovnoběžné s ladinou oleje). a) Ja velé síly ůsobí na orní a dolní sěnu rycle, je-li orní odsava v loubce 0 c od ladinou, na níž navíc ůsobí baroericý la ducu 00 Pa? b) Ja velá je výsledná laová síla, erou ůsobí olej na rycli? ρ = 900 [. -3 = 0 c = 0.0 - [ a = 5 c = 5.0 - [ = a = 5.0-4 [ b = 00.000 [Pa Arciédův záon. a) íla ůsobící na orní sěnu rycle: c 0.0 9000 900 [ Pa b 900 00000 00900 [ Pa 4 00900 50 [ N 70,5[ N a) íla ůsobící na dolní sěnu rycle: c d (0.0 5.0 ) 9000 50 [ Pa b 50 00000 050 [ Pa 4 050 50 [ N 300,65[ N b) Výsledná laová síla nebo... V d 300,65 70,5 30,375[ N [ N (50 ) 3 9000 30,375[ N ICT--9 Hydroecania Hydrosaicé výočy

ICT--9 Hydroecania Hydrosaicé výočy úol 9) Jaá je usoa ρ [. -3 žulovéo aene onosi,6, jesliže na jeo vyažení z vody je ořebná síla rávě 8, N =,6 [ = 8, [N Arciédův záon. 8,6 [ 8, 6 0 000,6 [ [ [ 6 [ 0,6 [ 3 3 N N V N N