FINANCE 4. část OBĚŽNÝ MAJETEK A JEHO ŘÍZENÍ Eva Kociánová Ostrava 2006
Kociánová, E. Oběžný majetek a jeho řízení 2 OBSAH 1 Oběžný majetek 5 1.1 Postavení oběžného majetku v ekonomice podniku...7 2 Řízení oběžného majetku 12 2.1 Podstata řízení oběžného majetku, stanovení kapitálové potřeby...10 2.2 Řízení zásob...12 2.2.1 Stanovení průměrné výše kapitálu vázaného ve výrobních zásobách...13 2.2.2 Stanovení průměrné výše kapitálu vázaného v nedokončené výrobě...19 2.3 Řízení pohledávek...24 2.3.1 Řízení pohledávek z obchodního styku...25 2.4 Řízení peněžních prostředků...30 2.5 Otázky, testy, příklady...34 Seznam použitých značek, symbolů a zkratek 46
Kociánová, E. Oběžný majetek a jeho řízení 3 STRUČNÉ SEZNÁMENÍ S PROBLEMATIKOU 4. ČÁSTI PŘEDMĚTU FINANCE: OBĚŽNÝ MAJETEK A JEHO ŘÍZENÍ 1. část předmětu FINANCE Úvod do finančního řízení a rozhodování podniku je zdrojem základních informací o podstatě a oblastech finančního řízení a rozhodování. V souvislosti s finančním rozhodováním je významné časové hledisko. Některá rozhodnutí finančního managementu mají krátkodobý charakter, jiná dlouhodobý. Oblast oběžného majetku a jeho řízení spadá do oblasti krátkodobého finančního rozhodování. V kapitole první Oběžný majetek jde o strukturu oběžných aktiv, objasnění jejich podstaty, významu oběžného majetku pro podnikatelskou činnost, funkcí, které plní a které nemůže zastat žádná jiná část majetku podniku. Vzhledem ke skutečnosti, že v zásobách a pohledávkách je vázána velká část kapitálu, a to na různě dlouhou dobu, je třeba se danou oblastí zabývat a realizovat různé cesty ke snížení této vázanosti. Jinak se podnik může dostat do vážných platebních problémů. To je obsahem druhé kapitoly Řízení oběžného majetku. Předmětem řízení je stanovení výše kapitálu vázaného v oběžných aktivech, aby byly realizovány podnikové cíle a zároveň stanovení výše a druhů finančních zdrojů pro krytí krátkodobých podnikových potřeb. V této souvislosti jsou uvedeny jednotlivé metody i modely řízení výrobních zásob, nedokončené výroby, postupy při řízení pohledávek. Relativně samostatnou částí v rámci řízení oběžného majetku je oblast peněžních prostředků. Tato část je velmi důležitá, protože na jedné straně přebytek peněz je pro podnik nehospodárný, na druhé straně jejich dlouhodobý nedostatek může mít pro podnik tragické následky. Příslušná podkapitola obsahuje nejen možné postupy pro zajištění si potřebného množství peněz, ale i důvody, proč má mít firma k dispozici jen určité množství hotovosti nebo prostředků na běžném účtu u banky.
Kociánová, E. Oběžný majetek a jeho řízení 4 CÍL 4. ČÁSTI PŘEDMĚTU FINANCE: OBĚŽNÝ MAJETEK A JEHO ŘÍZENÍ Po úspěšném a aktivním absolvování této ČÁSTI Budete umět: vymezit oblast oběžného majetku a určit jeho odlišnosti od fixních aktiv, objasnit a stanovit objem kapitálu vázaného ve věcných částech majetku podniku, vysvětlit podstatu jednotlivých metod a modelů řízení zásob, peněžních prostředků, určit optimální postupy při řízení pohledávek z obchodního styku. Budete umět Získáte: přehled o významu oběžného majetku a jeho postavení v podniku, znalosti o významu řízení oběžného majetku a podstatě kapitálové potřeby, znalosti o metodách a modelech řízení jednotlivých částí oběžného majetku. Získáte Budete schopni: vymezit kategorii oběžného majetku z různých hledisek významných pro manažerskou činnost v podniku, reálně se rozhodnout o způsobu řízení určité části oběžného majetku, propočítat a interpretovat výsledky při použití jednotlivých metod řízení oběžného majetku. Budete schopni ČAS DOPORUČENÝ K PROSTUDOVÁNÍ K prostudování 4. části předmětu FINANCE budete potřebovat asi 28 30 hodin.
Kociánová, E. Oběžný majetek a jeho řízení 5 1 OBĚŽNÝ MAJETEK STRUČNÉ SEZNÁMENÍ S OBSAHEM KAPITOLY OBĚŽNÝ MAJETEK Oběžný majetek je důležitou částí aktiv podniku. Ve své většině je v podniku vázán krátkodobě, tj. do doby jednoho roku. Vyskytuje se ve všech právních formách podnikání, i když v různých objemech a odlišné struktuře. Postavení oběžného majetku je nezastupitelné, plní celou řadu funkcí. Existuje mnoho odlišností oběžných aktiv oproti fixnímu majetku podniku. Důležitá jsou hlediska vymezení oběžného majetku, ať už jde o věcné hledisko, funkční nebo časové. V bilanci podniku lze zjistit podrobnou strukturu (skladbu) oběžných aktiv, ale jsou i jiné možnosti jejich členění, např. podle formy a doby vázanosti, podle stupně likvidnosti.
Kociánová, E. Oběžný majetek a jeho řízení 6 CÍLE KAPITOLY OBĚŽNÝ MAJETEK Po úspěšném a aktivním absolvování této KAPITOLY Budete umět: popsat podstatu a význam oběžného majetku, vymezit základní odlišnosti fixních a oběžných aktiv. Budete umět Získáte: přehled o významu oběžného majetku v podnikatelské činnosti, znalosti týkající se postavení oběžného majetku v podniku. Budete schopni: vymezit kategorii oběžného majetku z různých hledisek významných pro manažerskou činnost v podniku. Získáte Budete schopni ČAS DOPORUČENÝ K PROSTUDOVÁNÍ Celkový doporučený čas k prostudování KAPITOLY je asi 3 hodiny. KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY OBĚŽNÝ MAJETEK Oběžný majetek, zásoby, pohledávky, peněžní prostředky, krátkodobý finanční majetek, přechodná a trvalá potřeba oběžného majetku, likvidnost.
1.1 Postavení oběžného majetku v ekonomice podniku Oběžný majetek, resp.oběžná aktiva jsou součástí majetku podniku; jejich struktura a objem v peněžním vyjádření k určitému okamžiku jsou uvedeny v bilanci. Oběžný majetek se vyskytuje u všech podniků bez ohledu na jejich právní formu, i když v odlišné struktuře. Oběžná aktiva se podstatně liší od fixních aktiv, a to z několika důvodů: v podniku se vyskytují a fungují z velké části krátkodobě (nejčastěji v rámci 1 roku), podstatná část se spotřebovává jednorázově (suroviny, materiál). Tato jednorázově spotřebovaná část oběžného majetku se ihned započítává do nákladů a realizačních cen, výdaje na ni vynaložené se podniku následně vracejí v tržbách, další části oběžného majetku (pohledávky, peněžní prostředky) mají své specifické funkce, bez jejichž existence by nemohl být ukončen koloběh oběžného majetku, tedy přechod z jedné jeho formy do následující. Důležitou vlastností oběžného majetku je jeho likvidnost, tedy schopnost se poměrně rychle přeměnit v peněžní prostředky. Od výše uvedené charakteristiky oběžných aktiv existuje řada odlišností: některé části oběžného majetku setrvávají v podniku déle než jeden rok (dlouhodobé pohledávky apod.), ne všechny hmotné části oběžného majetku jsou spotřebovány jednorázově, některé jsou spotřebovány postupně (součástky, náhradní díly), ne všechny jeho části jsou stejně likvidní, ve své většině jde o majetek krátkodobý, přechodný, ale existují důvody, které vedou k tomu, že část oběžného majetku je v podniku vázána trvale, tedy dlouhodobě, což má úzkou návaznost na finanční krytí této části (časové hledisko finančních zdrojů 5. část předmětu FINANCE: Zdroje a formy krátkodobého financování podnikových potřeb). Oběžný majetek se vymezuje z hlediska: času jako majetek s dobou obratu kratší než 1 rok, věcného (struktura OM) zahrnuje zásoby nakoupené i pořízené vlastní činností, dlouhodobé a krátkodobé pohledávky, krátkodobé cenné papíry, peněžní prostředky v hotovosti, na účtech u banky, funkčního jednotlivé složky oběžných aktiv mají různé poslání: zajišťují plynulou výrobu, odbyt, poskytování služeb, likviditu. Základní odlišnosti OM od fixního majetku Pro doplnění a komplexnější charakteristiku oběžného majetku lze uvést hlediska členění oběžného majetku podle: Další odlišnosti OM
Kociánová, E. Oběžný majetek a jeho řízení 8 1. rozvahové evidence (věcné hledisko): - zásoby, - pohledávky, - krátkodobý finanční majetek. 2. formy vázanosti kapitálu: - majetek peněžní (volný), - majetek nepeněžní (vázaný); 3. doby vázanosti kapitálu (finanční pohled): - přechodná část OM, - trvalá část OM; 4. stupně likvidnosti; Hlediska vymezení OM 5. místa a funkce v koloběhu kapitálu podniku (funkce vnitřní, likvidní, záruční, rezervní, vnější). KONTROLNÍ OTÁZKY 1 1. Který účetní výkaz informuje o výši a struktuře oběžných aktiv? 2. Uveďte základní odlišnosti oběžného majetku od stálých aktiv. 3. Uveďte základní charakteristické rysy oběžného majetku. 4. Popište hlediska vymezení oběžného majetku. 5. Uveďte hlediska členění oběžného majetku. 6. Uveďte funkce oběžného majetku. Členění OM 2 ŘÍZENÍ OBĚŽNÉHO MAJETKU STRUČNÉ SEZNÁMENÍ S OBSAHEM KAPITOLY ŘÍZENÍ OBĚŽNÉHO MAJETKU V oběžném majetku, stejně jako v ostatních aktivech podniku, je vázán vysoký objem kapitálu. Z hlediska ekonomického, finančního je žádoucí při řízení postupovat tak, aby vázanost kapitálu byla optimální - ne příliš vysoká, ale nadměrná snaha o minimalizaci vázanosti kapitálu by podniku také neprospěla. Mohl by začít ztrácet své pozice na trhu. V této kapitole je objasněna podstata kapitálové potřeby, metody, modely použitelné při řízení zásob, možné postupy při řízení pohledávek. Jiné postupy jsou uplatněny při řízení peněžních prostředků, protože tady nelze
Kociánová, E. Oběžný majetek a jeho řízení 9 hovořit o vázanosti kapitálu. Použití jednotlivých metod je dokumentováno ilustrativními řešenými příklady a v závěru kapitoly jsou uvedeny otázky vztahující se k textu a příklady k řešení. Klíč k řešení je uveden v závěru 4. části předmětu FINANCE. CÍLE KAPITOLY ŘÍZENÍ OBĚŽNÉHO MAJETKU Po úspěšném a aktivním absolvování této KAPITOLY Budete umět: stanovit vázanost kapitálu v zásobách s použitím různých metod a optimalizačního modelu (Baumolova modelu), posoudit, jak co nejlépe postupovat při řízení pohledávek, použít Baumolův model při řízení peněžních prostředků. Získáte: znalosti o významu řízení oběžného majetku, znalosti o jednotlivých metodách a modelech řízení částí oběžného majetku (zásob, pohledávek, peněžních prostředků. Budete schopni: reálně se rozhodnout o způsobu řízení určité části oběžného majetku, propočítat a interpretovat výsledky při použití jednotlivých metod řízení oběžného majetku. ČAS DOPORUČENÝ K PROSTUDOVÁNÍ Budete umět Celkový doporučený čas k prostudování KAPITOLY je asi 20 hodin. KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY ŘÍZENÍ OBĚŽNÉHO MAJETKU Získáte Kapitálová potřeba, doba vázanosti kapitálu ve věcných formách majetku, dodávkový cyklus, pojistná zásoba, zásobovací rovnice, průběh narůstání nákladů v nedokončené výrobě, výrobní cyklus, optimalizace zásob, náklady na pořízení a skladování zásob, seřizovací náklady, optimální výše dodávky, doba obratu, rychlost obratu, obchodní úvěr, skonto, zajištění;
Kociánová, E. Oběžný majetek a jeho řízení 10 pochybné, sporné, ztrátové a nedobytné pohledávky; platební kalendář, krátkodobý finanční plán, výkaz cash-flow, Baumolův model, Millerův- Orrův model. Budete schopni 2.1 Podstata řízení oběžného majetku, stanovení kapitálové potřeby Řízením oběžného majetku se rozumí činnost podnikového managementu, která se zabývá, podle zaměření a cílů podniku, stanovením a udržováním optimální výše a struktury této části majetku, v koordinaci s řízením ostatních aktivit podniku. Předmětem řízení je stanovení potřeby oběžného majetku pro naplnění podnikových cílů a zároveň stanovení výše a druhů finančních zdrojů pro krytí krátkodobých podnikových potřeb. V souvislosti s řízením majetku podniku je třeba vysvětlit tzv. kapitálovou potřebu. Podnik ke své činnosti potřebuje určitou výši majetku (fixního i oběžného). Tato potřeba současně určuje nutný objem finančních zdrojů pro krytí aktiv proto se používá název kapitálová potřeba. Kapitálová potřeba je neoddělitelně spojena s výdaji a příjmy podniku (resp.očekávanými příjmy a výdaji). Vzniká v okamžiku, kdy podnik zaplatí za nakoupené stroje, suroviny, materiály (výdaje) a trvá až do doby, kdy se vynaložené peněžní prostředky opět vrátí do podniku v podobě příjmů (příjmy v souvislosti s prodejem materiálů, výrobků, zboží apod.). Kapitálová potřeba je spojena s vázaností kapitálu ve věcných formách majetku podniku (fixního, oběžního). Její stanovení je předmětem podnikového řízení jako celku, včetně řízení finančního, protože, ovlivňuje potřebu finančních zdrojů (kapitálu) nutných ke krytí majetku firmy. Je třeba si uvědomit, že částí oběžného majetku podniku jsou i peněžní prostředky. Proto je nutné ke stanovené kapitálové potřebě připočítat i adekvátní část těchto aktiv!!! Určení velikosti potřeby kapitálu v oblasti oběžných aktiv je méně snadné než u fixního majetku, a to v souvislosti s proměnlivostí oběžného majetku. Faktory ovlivňující výši kapitálu vázaného ve věcných formách oběžných aktiv: Předmět řízení OM Kapitálová potřeba
Kociánová, E. Oběžný majetek a jeho řízení 11 1. doba vázanosti kapitálu ve věcných formách oběžných aktiv, tj.doba, která uplyne od okamžiku uskutečnění výdajů do doby jejich uvolnění v podobě připsání peněz na účet dodavatelského podniku (zaplacení odběratelem), 2. denní výše (objem) takto vázaného kapitálu. Uvádí se také jako denní výdaje, denní spotřeba. Výši kapitálu vázaného ve věcných formách oběžného majetku je možné globálně stanovit takto: KPc = D V (2.1) KPc průměrná potřeba kapitálu vázaného ve věcných formách oběžného majetku v peněžních jednotkách D průměrná doba vázanosti kapitálu ve věcných formách oběžného majetku ve dnech V průměrná denní potřeba kapitálu (průměr.denní výdaje, průměr.denní spotřeba v peněžních jednotkách) K ZAPAMATOVÁNÍ 1 Doba vázanosti kapitálu v jednotlivých složkách oběžného majetku (tj.doba skladování výrobních zásob, hotových výrobků, doba obratu pohledávek) se u různých výrobků liší. Stejně tak to platí pro denní potřebu kapitálu. Faktory ovlivňující výši kapitálové potřeby Proto se při propočtech kapitálové potřeby vychází z průměrné doby vázanosti a průměrné denní potřeby kapitálu a stanovuje se průměrná kapitálová potřeba. ŘEŠENÝ PŘÍKLAD 2-1 1. ČÁST: V = 100 000,- Kč D = 5 dní ] KP c = 500 000,- Kč podle vzorce (2.1) Přístup ke stanovení kapitálové potřeby je příliš globální; je účelné stanovit kapitálovou potřebu v jednotlivých skupinách oběžného majetku (jeho věcných částí). 2. ČÁST: Firma potřebuje denně na materiál, mzdy aj. částku 100 000,- Kč. o průměrná doba skladování výrobních zásob..9 dní o výrobní proces trvá v průměru 6 dní o hotové výrobky se v průměru skladují 5 dní
Kociánová, E. Oběžný majetek a jeho řízení 12 o odběratelům je poskytován úvěr v průměru na 30 dní Jak vysoká bude kapitálová potřeba v oblasti OM? Na základě vztahu (2.1): KP c = 100 000 x (9 + 6 + 5 + 30) = 5 000 000,- Kč Prostředky vynaložené 1. den se vrátí v průměru za 50 dní; kapitál se tak uvolňuje ve výši jeho denní potřeby. Má-li výroba pokračovat v nezměněném rozsahu, uvolněný kapitál se opět investuje ve výši jeho denní potřeby. Kapitálová potřeba se pak ustaluje na částce 5 000 000,- Kč. 2.2 Řízení zásob Řízením zásob se rozumí soubor činností podniku, jejichž účelem je zajišťovat plynulý, bezporuchový chod výroby a prodeje. K tomu podnik potřebuje odpovídající množství zásob v náležité struktuře, a to ve správné době, na potřebném místě a při minimálních nákladech spojených se zásobami. Z věcného hlediska jde o řízení: výrobních zásob, nedokončené výroby, výrobků. Vyšší objemy zásob jsou pro podnik pohodlné, alesoučasně mohou negativně ovlivňovat likviditu podniku a výši nákladů. Nižší objemy zásob sice šetří náklady na kapitál, přitom se zvyšuje riziko jejich nedostatku, podnik je méně pružný. Technické postupy, pomocí kterých je možné určit účelnou, optimální výši zásob, resp.výši kapitálu vázaného v zásobách, představují metody řízení zásob. Podstata a obsah řízení zásob
Kociánová, E. Oběžný majetek a jeho řízení 13 2.2.1 Stanovení průměrné výše kapitálu vázaného ve výrobních zásobách Výrobní zásoby jsou v podniku vázány (resp. určitý objem kapitálu je vázán ve výrobních zásobách) od jejich přijetí na sklad do okamžiku jejich postupného předávání do výroby (do spotřeby). Metody řízení výrobních zásob: 1) Na základě znalosti vývoje zásob v závislosti na průběhu spotřeby a zásobování Výše kapitálu vázaného ve výrobních zásobách je závislá na: průměrné denní spotřebě výrobních zásob, průměrné době jejich vázanosti od vstupu do podniku do doby jejich uvolnění do spotřeby. KP = s VZ D VZ (2.2) KP VZ - průměrná kapitálová potřeba v oblasti výrobních zásob (v Kč) s - průměrná denní spotřeba výrobních zásob (v Kč)
Kociánová, E. Oběžný majetek a jeho řízení 14 D VZ - průměrná doba vázanosti kapitálu ve výrobních zásobách (ve dnech) Stanovení průměrné denní spotřeby: S s = d (2.3) S d - celková spotřeba výrobních zásob za období (v Kč) - celkový počet dní v období Stanovení průměrné doby vázanosti kapitálu ve výrobních zásobách: D cd = + p t 2 (2.4) VZ + c d p - dodávkový cyklus, tj. doba, která průměrně uplyne mezi dvěma po sobě jdoucími dodávkami (ve dnech) - pojistná zásoba (ve dnech) Pojistná zásoba se uvádí ve dnech; vyjadřuje, jak dlouho může podnik v nezměněném měřítku vyrábět, i když dojde např. k prodlení v dodávkových cyklech. t - doba pro technické skladování (ve dnech), např. doba potřebná k sušení dřeva při výrobě nábytku 2) Na základě průměru maximální a minimální zásoby Při rovnoměrné spotřebě zásob lze průměrnou výši kapitálu v nich vázaného stanovit pomocí průměru maximální a minimální zásoby. max. zásoba + min. zásoba KP VZ = (2.5) 2 3) Zásobovací rovnice Níže uvedený vztah se používá pro operativní řízení zásob. Předpokladem jeho použití je znalost a sledování zásob. Je možné jej stanovit pro zásoby jako celek, ale i pro jejich jednotlivé části (výrobní zásoby, zásoby nedokončené výroby ). KS Z PS Z N Z S Z KS Z = PS - stav zásob na konci období - stav zásob na počátku období - nákup zásob za období - potřeba zásob za období Z + N Z S Z (2.6)
Kociánová, E. Oběžný majetek a jeho řízení 15 4) Optimalizace zásob (model optimalizace zásob) Předchozí metody vycházely ze znalosti velikosti dodávek, délky dodávkového cyklu, frekvence dodávek apod. Při stanovování kapitálové potřeby v jednotlivých částech majetku (zde v OM) je cílem její optimalizace. Optimalizační modely směřují ke stanovení právě takových dodávkových cyklů, velikostí dodávek, jejich frekvence atd., aby náklady, které jsou s touto oblastí spojeny, byly minimální. Tzn., že kritériem optimální výše výrobních zásob je minimalizace nákladů na jejich pořízení a skladování. Princip optimalizace výrobních zásob je možné vyjádřit takto: N = N p Q S + N s Q + P S 2 (2.7) N N p N s P - celkové náklady spojené s pořizováním a skladováním zásob (v Kč) - pořizovací náklady na jednu objednávku /dodávku/ (v Kč) - průměrné náklady na skladování jedné jednotky za určité období (v Kč) - cena za jednotku materiálu
Kociánová, E. Oběžný majetek a jeho řízení 16 S - předpokládaná spotřeba v technických jednotkách za příslušné období Q - velikost objednávky v hmotných jednotkách S/Q - počet objednávek (dodávek) za příslušné období Q/2 - průměrná zásoba (běžná) Účelem je nalezení optimálního objemu dodávky (objednávky), tj. takového množství, při kterém jsou náklady na pořízení a skladování minimální. Matematicky jde o stanovení minima funkce celkových nákladů (pomocí 1. derivace podle Q), jeho anulování a výpočet optimální velikosti jedné objednávky. N S p N + s = 2 Q 2 0 N p S Q = 2 (2.8) N s Na základě této znalosti lze stanovit: průměrnou zásobu, počet objednávek za období, délku dodávkového cyklu.
Kociánová, E. Oběžný majetek a jeho řízení 17 ŘEŠENÉ PŘÍKLADY 2-2 PŘÍKLAD 1: Příklad 1 Podnik spotřebovává tři druhy základního materiálu, a to: Materiál A Čtvrtletní spotřeba 1) je 3 600 tun, cena za 1 tunu je 300,- Kč, pojistná zásoba se udržuje po dobu 5 dní, doba na technické skladování vyžaduje 8 dní. Materiál dodávají 3 dodavatelé: dodavatel objem dodávek v tunách délka dodávk.cyklu (dny) 1. 800 20 2. 2 400 15 3. 400 5 1) pro jednoduchost předpokládáme, že rok má 360 dní Materiál B Čtvrtletní spotřeba činí 540 000,- Kč. Podnik tento materiál odebírá denně a udržuje pojistnou zásobu ve výši 18 000,- Kč. Materiál C Zásoba materiálu dosahuje maximálního stavu 1 000 000,- Kč, minimálního stavu 600 000,- Kč (minimální zásoba je pojistnou zásobou). Spotřeba za čtvrtletí činí 3 600 000,- Kč. Úkoly: 1. Stanovte průměrnou výši kapitálu vázaného v materiálu A. 2. Stanovte minimální a maximální zásobu ve dnech, tunách a korunách u materiálu A. 3. Stanovte průměrnou výši kapitálu vázaného v materiálu B. 4. Stanovte průměrnou výši kapitálu vázaného v materiálu C. Řešení: ad 1. Vzhledem k tomu, že materiál dodává více dodavatelů, je nutné stanovit průměrný dodávkový cyklus. K ZAPAMATOVÁNÍ: 2 Pokud dodavatelé dodávají tentýž materiál za různé ceny, je nutné stanovit průměrný dodávkový cyklus pomocí peněžního vyjádření. Stanovení průměrného dodávkového cyklu: pomocí váženého aritmetického průměru, kde vahami jsou objemy dodávek jednotlivých dodavatelů.
Kociánová, E. Oběžný majetek a jeho řízení 18 c d = (800 x 20) + (2 400 x 15) + (400 x 15) / (800 + 2 400 + 400) = 15 dní Vzorec (2.4) Vzorec (2.3) Vzorec (2.2) D VZ = 15 / 2 + 5 + 8 = 20,5 dní s = (3 600 x 300) / 90 = 12 000 Kč KP VZ = 12 000 x 20,5 = 246 000 Kč ad 2. Minimální zásoba je objem zásoby těsně před uskutečněním dodávky, odpovídá technologické a pojistné zásobě. Maximální zásoba je výše zásoby těsně po uskutečnění dodávky. jednotka zásoba min. zásoba max. dny 5 + 8 = 13 15 + 5 + 8 = 28 tuny 13 (3 600 / 90) = 520 28 (3 600 / 90) = 1120 koruny 520 300 = 156 000 1 120 300 = 336 000 ad 3. Vzorec (2.3) s = 540 000 / 90 = 6 000 Kč D vz - pokud je dodávkový cyklus velmi krátký (1-2 dny) nebo podniku dodává malý počet dodavatelů (rovněž 1-2), bere se v úvahu celý dodávkový cyklus - to souvisí s finančními úhradami dodávek. p = 18 000 / 6 000 = 3 dny D vz = 1 + 3 = 4 dny Vzorec (2.2) KP vz = 6 000 4 = 24 000 Kč ad 4. Průměrnou výši kapitálu stanovíme na základě znalosti výše maximální a minimální zásoby materiálu C: Vzorec (2.5) KP vz = (1 000 000 + 600 000) : 2 = 800 000 Kč PŘÍKLAD 2: Příklad 2 Podnik ve svém výrobním plánu předpokládá spotřebu materiálu, s jehož obstaráním jsou spojeny tyto náklady: pořizovací náklady na jednu dodávku ve výši 1 800 Kč, náklady na skladování jedné jednotky 10 Kč ročně, spotřeba v kusech ročně se plánuje ve výši 100 000, cena za jednotku činí 40 Kč.
Kociánová, E. Oběžný majetek a jeho řízení 19 Úkoly: 1. Stanovte optimální výši jedné objednávky. 2. Vypočítejte celkové náklady (minimální). 3. Stanovte počet objednávek za příslušné období. 4. Vypočítejte délku dodávkového cyklu. Řešení: ad 1. Podle vzorce (2.8): Q = 2 N p S = N s 2 1 800 100 000 10 = 36 000 000 = 6 000 ks ad 2. Podle vztahu (2.7) Minimální celkové náklady: 1 800 100 000 10 6 000 N = + + 40 100 000 = 30 000 + 30 000 + 4 000 000 6 000 2 ad 3. = 4 060 000 Kč Počet objednávek za dané období = S / Q = 100 000 : 6 000, tj. přibližně 16,7 krát. ad 4. Délka dodávkového cyklu = 360 / 16,7 = 21,5 dní. 2.2.2 Stanovení průměrné výše kapitálu vázaného v nedokončené výrobě V nedokončené výrobě (NV) je kapitál vázán od okamžiku předání surovin, materiálu apod. do výroby, přes vynakládání nákladů, které souvisí s výrobou (mzdy, energie, odpisy), do okamžiku, kdy je výrobek dokončen a předán na sklad hotových výrobků. Vázanost kapitálu v nedokončené výrobě je závislá na: celkových nákladech na výrobu v období, délce výrobního cyklu, průběhu narůstání nákladů během výroby daného výrobku. Specifikem u nedokončené výroby je, že vázanost kapitálu je silně závislá na průběhu narůstání nákladů během výrobního cyklu - tento fakt se vyjadřuje pomocí koeficientu narůstání nákladů (K), který nabývá hodnot od 0 do 1. Průběh narůstání nákladů může být: rovnoměrný n K = (2.9) 2 n Vázanost kapitálu v nedokončené výrobě Průběh narůstání nákladů
Kociánová, E. Oběžný majetek a jeho řízení 20 K - koeficient narůstání nákladů n - náklady na jeden výrobek (v Kč) rovnoměrný po vložení jednorázových nákladů na počátku výrobního cyklu K m + n = (2.10) 2n m - jednorázové náklady vynaložené na počátku výrobního cyklu (v Kč) nerovnoměrný K = kumulativ.součet postupně narůst.nákladů / n x c v (2.11) c v - délka výrobního cyklu (ve dnech) Průměrná potřeba kapitálu v nedokončené výrobě se stanoví v závislosti na: 1. průměrných jednodenních nákladech na výrobu (v Kč): N n den. = (2.12) d n den = průměrné denní náklady na výrobu (v Kč) d = počet dní v období N = celkové náklady vynaložené na výrobu v daném období (v Kč) Průměrná potřeba kapitálu v nedokončené výrobě 2. průměrné době vázanosti kapitálu v zásobách nedokončené výroby (ve dnech): D = c K p (2.13) NV v + D NV = průměrná doba vázanosti kapitálu v NV c v = délka výrobního cyklu (ve dnech) p = pojistná zásoba (ve dnech) Průměrná kapitálová potřeba v nedokončené výrobě (v Kč): KP NV = n. D (2.14) den NV KP NV = průměrná kapitálová potřeba v nedokončené výrobě
Kociánová, E. Oběžný majetek a jeho řízení 21 ŘEŠENÝ PŘÍKLAD 2-3 O výrobě podniku a vývoji nákladů v nedokončené výrobě máme k dispozici tyto údaje: Výrobek A náklady na výrobu jednoho kusu výrobní cyklus trvá při výrobě tohoto výrobku je nutno ze skladu předat na počátku výrobního cyklu jednicový materiál ve výši ostatní zpracovatelské náklady narůstají rovnoměrně v průběhu výrobního cyklu podnik počítá s výrobou 150 kusů tohoto výrobku za čtvrtletí 24 000,- Kč 12 dní 6 000,- Kč Výrobek B výrobní cyklus trvá 5 dní náklady na tento výrobek (v Kč) se vynakládají postupně v jednotlivých dnech takto: den materiál mzdy 1. 2 000 400 2. 1 600 400 3. 400 400 4. 400 400 5. 600 400 režijní náklady činí 50 % z mezd plánuje se výroba 180 kusů za čtvrtletí Úkoly: 1. Stanovte průměrnou výši kapitálu vázaného ve výrobě při výrobě výrobku A. 2. Stanovte průměrnou výši kapitálu vázaného ve výrobě při výrobě výrobku B.
Kociánová, E. Oběžný majetek a jeho řízení 22 Řešení: ad 1. Vzorec (2.10) K = (6000 + 24000) / 48000 = 0,625 Vzorec (2.13) Vzorec (2.12) Vzorec (2.14) D NV = 12 x 0,625 = 7,5 dní n den. = (150 x 24000) / 90 = 40000,- Kč KP NV = 40000 x 7,5 = 300 000,- Kč ad 2. Náklady na výrobu narůstají v tomto případě nerovnoměrně, proto je nutné stanovit skutečnou vázanost prostředků vložených do výroby den materiál mzdy rež.náklady nákl./ks kumulativní součet 1. 2 000 400 200 2 600 2 600 2. 1 600 400 200 2 200 4 800 3. 400 400 200 1 000 5 800 4. 400 400 200 1 000 6 800 5. 600 400 200 1 200 8 000 Celk. 5 000 2 000 1 000 8 000 28 000 Vzorec (2.11) K = 28 000 / (5 x 8 000) = 0,7 Vzorec (2.13) Vzorec (2.12) Vzorec (2.14) D NV = 5 x 0,7 = 3,5 dní n den. = (180 x 8000) / 90 = 16 000,- Kč KP NV = 16 000 x 3,5 = 56 000,- Kč
Kociánová, E. Oběžný majetek a jeho řízení 23 PRŮVODCE STUDIEM 1 Do zásob patří i další položky, např. výrobky. Každý podnikatel vyrábí proto, aby realizoval, prodával. Často není možné uskutečnit prodej vyrobených výrobků okamžitě, protože výrobky je třeba např. kompletovat, balit. To a jiné okolnosti je třeba vzít v úvahu při stanovení (propočtu) výše kapitálu vázaného v hotových výrobcích. Samotný postup propočtu je shodný s předchozími výrobní zásoby, nedokončená výroba. Rozdíl je v tom, že zde bereme v úvahu jednodenní náklady na realizované výrobky a průměrnou dobu vázanosti kapitálu ve výrobcích (tzv. odbytový cyklus).
Kociánová, E. Oběžný majetek a jeho řízení 24 2.3 Řízení pohledávek Pohledávky obecně představují nároky jednoho subjektu na příjem peněžních prostředků (nejčastěji), které vznikly díky existenci závazků jiného subjektu, zároveň jsou specifickou formou umísťování kapitálu. Podstata pohledávek Existence pohledávek, doba jejich splatnosti, skutečná úhrada pohledávek, příp. jejich nezaplacení se projeví ve všech účetních výkazech sestavovaných podnikem (rozvaze, výkazu zisku a ztráty, přehledu o peněžních tocích). Základním klasifikačním kritériem pro členění pohledávek uvedených v rozvaze podniku je doba jejich splatnosti: pohledávky splatné do jednoho roku včetně se řadí do krátkodobých pohledávek, pohledávky splatné za dobu delší než jeden rok představují dlouhodobé pohledávky. Pro správné zařazení pohledávek z hlediska jejich řízení je doba zbývající do jejich úhrady. Tzn., že dlouhodobé pohledávky se s postupujícím časem zařadí ke krátkodobým pohledávkám (v době, kdy do konce splatnosti chybí maximálně 1 rok). Tyto časové informace jsou důležité pro posouzení finanční situace podniku. Pro potřeby řízení pohledávek nestačí jen jejich členění na krátkodobé a dlouhodobé, rozeznávají se pohledávky tuzemské, zahraniční, nahodilé nebo pravidelně se vyskytující, žádoucí, nežádoucí, likvidní, pochybné, sporné, nedobytné. Řízení pohledávek z obecného hlediska představuje činnost finančního managementu podniku směřující k jejich optimálnímu usměrňování. Doba splatnosti pohledávek Předmětem řízení jsou: objem pohledávek, jejich struktura, vývoj, rovnoměrnost či nerovnoměrnost jejich vzniku, doba jejich splatnosti, likvidnost, rizika aj. Řízení pohledávek
Kociánová, E. Oběžný majetek a jeho řízení 25 2.3.1 Řízení pohledávek z obchodních vztahů Pohledávky z obchodních vztahů tvoří ve většině podniků nejvyšší objemy z celé struktury pohledávek a je s nimi spojeno časté riziko pro dodavatele s jejich možným neuhrazením ze strany odběratele. Proto je žádoucí provádět kvalitní credit management (řízení pohledávek). Řízení pohledávek z obchodních vztahů (dále jen pohledávek) je ve svém důsledku rozhodováním o prodeji na obchodní) úvěr. Prodej na obchodní úvěr (OÚ) znamená: pro prodávajícího vznik pohledávky z obchodních vztahů (strana aktiv rozvahy), pro kupujícího vznik závazku z obchodních vztahů (strana pasiv rozvahy). Výše pohledávek a zejména rychlost jejich inkasa má vliv na likviditu podniků (platební schopnost). Ta v současné době představuje jeden z vážných problémů velkého počtu podniků v České republice. Prodejem na obchodní úvěr vznikají rozdíly mezi účetní a peněžní realizací prodejů. Do doby úhrady jsou prodeje z peněžního hlediska jen rozpracovány (nedokončeny), což vede ke vzniku pohledávek a existuje stálé riziko, že odběratel provede úhradu se zpožděním nebo dokonce vůbec ne. Velikost (objem) pohledávek, resp.poskytnutého obchodního úvěru, je závislá na několika faktorech: 1. na kvalitě odběratele pokud podnik sníží požadavky na odběratele, s velkou pravděpodobností se mu zvýší odbyt, roste počet odběratelů. Tím je možné na jedné straně dosahovat zisk, ale zároveň se zvyšuje riziko prodloužení inkasního období a růstu objemu pochybných, příp. nedobytných pohledávek. Faktory ovlivňující objem obchodního úvěru 2. na možnostech dodávajícího podniku vázat po dobu stanovené doby splatnosti v pohledávkách určitou výši kapitálu (v praxi často na poměrně dlouhou dobu), 3. na zvyklostech v daném oboru podnikání ohledně stanovení lhůty splatnosti, pokud tentýž výrobek nebo zboží dodávává více podniků, 4. na druhu výrobku: a) zastupitelné, b) nezastupitelné výrobky. S velikostí pohledávek souvisí i rozhodování se podniku - dodavatele o poskytování (neposkytování) skonta. Skonto představuje slevu z ceny dodávky, pokud zákazník na základě dohody s prodávajícím zaplatí buď okamžitě nebo v poměrně krátké lhůtě. Skonto je v podstatě snížení ceny o Skonto