VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomie a managementu ZÁKLADY LOGISTIKY Ing. Miroslava Bakešová, Ing. Vladimír Křesťan 2008

Recenzovali: doc. PhDr. Dušan Šimek Ing. Václav Fišer Za jazykovou a věcnou správnost obsahu díla odpovídají autoři. Text neprošel jazykovou ani redakční úpravou. Miroslava Bakešová, Vladimír Křesťan, 2007 ISBN 978-80-87035-08-5

Obsah OBSAH OBSAH... 1 ÚVODEM... 3 1 MALÝ VÝLET DO MINULOSTI... 5 SHRNUTÍ... 10 2 VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ... 12 2.1 LOGISTIKA VYMEZENÍ POJMU... 12 2.2 LOGISTICKÝ PŘÍSTUP... 16 2.3 OBĚH ZBOŽÍ... 16 2.4 TRŽNÍ PROSTŘEDÍ... 17 2.5 LOGISTIKA JAKO KONKURENČNÍ VÝHODA... 18 2.6 LOGISTICKÉ OBJEKTY... 20 2.7 LOGISTICKÉ SYSTÉMY... 21 SHRNUTÍ... 21 3 MARKETING A LOGISTIKA... 23 3.1 VZTAH MEZI MARKETINGEM A LOGISTIKOU... 23 3.2 POSLÁNÍ LOGISTIKY... 26 3.3 ÚROVEŇ KVALITY V LOGISTICE... 26 SHRNUTÍ... 28 4 LOGISTIKA JAKO SOUSTAVA SYSTÉMŮ... 29 4.1 NĚKTERÉ NÁZORY NA LOGISTICKÉ SYSTÉMY... 29 4.2 LOGISTIKA JAKO SOUSTAVA SYSTÉMŮ... 30 4.3 PĚT PRAVIDEL LOGISTIKY... 31 SHRNUTÍ... 33 5 LOGISTIKA JAKO SYNERGIE ČINNOSTÍ... 34 SHRNUTÍ... 39 6 LOGISTICKÉ ČINNOSTI A JEJICH OBSAH... 41 6.1 LOGISTIKA ZÁSOBOVÁNÍ... 42 6.2 LOGISTIKA SKLADOVÁNÍ... 45 6.3 VÝROBNÍ LOGISTIKA... 50 6.4 ODBYTOVÁ LOGISTIKA... 53 6.5 DOPRAVNÍ LOGISTIKA... 56 6.6 OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ... 63 SHRNUTÍ... 64 7 EKONOMIKA LOGISTIKY... 68 7.1 LOGISTICKÉ NÁKLADY... 68 7.2 CONTROLLING V LOGISTICE... 71 7.3 FAKTORY ÚSPĚŠNOSTI LOGISTIKY... 72 SHRNUTÍ... 73-1 -

Obsah 8 INFORMACE, INFORMOVANOST A INFORMAČNÍ SYSTÉM... 75 8.1 INFORMACE... 75 8.2 INFORMOVANOST... 76 8.3 INFORMAČNÍ SYSTÉM... 77 8.4 ORGANIZACE LOGISTICKÝCH ČINNOSTÍ... 81 SHRNUTÍ... 82 9 NĚKTERÉ LOGISTICKÉ TECHNIKY... 84 9.1 MANAŽERSKÉ TECHNIKY... 84 9.2 LOGISTICKÉ TECHNIKY... 85 9.2.1 ROZSAH VZTAHŮ NA PRACOVIŠTI... 86 9.2.2 SÍŤOVÁ ANALÝZA METODA CPM... 87 9.2.3 VÝPOČET OPTIMÁLNÍ VELIKOSTI OBJEDNÁVKY... 89 9.2.4 RASTR SPACE ANALÝZY (Leština, Rolínek, 1998)... 91 9.2.5 METODA ŘÍZENÍ ÚZKÝCH MÍST METODA OPT... 93 9.2.6 METODA JIT JUST IN TIME... 93 9.2.7 METODA RYBÍ KOST... 96 9.2.8 PLÁNOVÁNÍ POTŘEBY MATERIÁLU METODA MRP... 97 9.2.9 METODA BOA METODA VYTĚŽOVACÍHO ŘÍZENÍ... 98 9.2.10 MATEMATICKÉ INDEXY A JEJICH PROPOČTY... 98 SHRNUTÍ... 101 10 HODNOCENÍ ÚROVNĚ ŘÍZENÍ LOGISTICKÝCH ČINNOSTÍ... 103 10.1 KRITÉRIA HODNOCENÍ NORMATIVŮ LOGISTICKÉ ČINNOSTI... 103 10.2 HODNOCENÍ ÚROVNĚ LOGISTICKÝCH ČINNOSTÍ... 105 SHRNUTÍ... 109 11 OSOBNOST MANAŽERA - LOGISTIKA... 110 SHRNUTÍ... 112 ZÁVĚR... 113 PŘÍLOHY... 114 Příloha č. 1 - Citáty autoři... 114 Příloha č. 2 - Seznam tabulek, schémat, vzorců a znázornění... 117 Příloha č. 3 - Seznam literatury... 119-2 -

Úvodem Toto nepíši pro mnohé, nýbrž jen pro tebe, neboť jsme jeden druhému dosti početným posluchačstvem Epikuros ÚVODEM Předkládaný studijní materiál Základy logistiky je určen studentům Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, obor andragogika personální management a pro další manažerské obory. Seznámení se s tímto předmětem není na jedné straně příliš obtížné. Jde totiž především o řadu různých pojmů, aktivit a úkonů, které zajišťují průběh výroby a prodeje a jejich organizaci. Jde o řadu aktivit, které jsou nepochybně známé. Na druhé straně je však třeba vidět i určité obtíže při seznamování se s řadou dále uvedených pojmů. Pro vysokoškolsky vzdělané pracovníky manažery je však nezbytné vědět o nutnosti systematické činnosti při zajišťování výroby a prodeje. Jedná se o řadu různých úkonů, které na sebe navazují, dílem jsou však relativně samostatné. Nesystémový přístup to je chaos. A kde je v organizaci chaos, tam je výrazné nebezpečí neúspěchu. Proto tento studijní materiál seznamuje s určitou soustavu systémů, která se ve svém souhrnu nazývá logistikou. To je úkol kapitol, které je třeba zvládnout. Zvláště upozorňujeme na šestou kapitolu, která je v této výuce stěžejní. Autoři hned na začátku zdůrazňují, že práce v logistice vyžaduje daleko hlubší studium. Zde jde o získání určitého přehledu o tomto manažerském oboru, o přehledu, který má v praxi umožnit správnou orientaci v budoucím zaměstnání. Proto zde nejsou v mezích možností rozsáhlejší teoretické rozbory a zdůvodnění. Autoři vložili do této studijní opory především zkušenosti, které byly získány z řízení jednoho strojírenského podniku s cca 600 zaměstnanci a dále zkušenosti, získané v zaměstnání v některých podnicích. Jsou zde i poznatky z logistiky od našich vysokoškolských pedagogů zejména pak P. Pernici z Vysoké školy ekonomické a R. Bobáka z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, ale i dalších autorů, kteří jsou uvedeni v seznamu literatury. Kdo má zájem o podrobnější seznámení se s problematikou logistiky nad rámec této studijní opory, má k dispozici obsáhlý přehled literatury. Logistika je celou soustavou zabezpečovacích aktivit. A z toho vyplývá i učební cíl, kterého se má dosáhnout prostudováním této studijní opory. Především se studenti mají informativně seznámit s logistikou jako důležitým oborem v řízení podniku a v činnosti manažerů. Dále mají umět popsat a analyzovat hlavní zásady logistiky. Rovněž se seznámí s požadavky, které jsou na tuto část zajištění výroby a obchodu kladeny a tím mají získat přehled o tom, co logistika v podniku znamená, jaké jsou její systémy a jaké mohou být překážky pro úspěšné plnění logistických funkcí. Konečně tento studijní materiál by měla být nejen studijním textem, ale i určitou pomůckou při poznávání logistických systémů v podnicích a dalších organizacích. Jinými slovy řečeno studenti mají získat základní přehled o oblasti logistiky, rámcově ovládat základní pojmy předmětu, seznámit se s oblastí zásobovací logistiky, dopravními systémy, výrobní logistikou, controllingem v logistice a souhrnými faktory úspěšnosti v logistice. Proč? Protože manažer musí vědět vše podstatné o podniku, jeho funkcích a poslání, má-li úspěšně plnit v podniku to, co jeho funkce přináší. - 3 -

Úvodem Na konci každé kapitoly jsou uvedeny kontrolní otázky, které slouží k procvičení každého tématického celku. Dále praktické příklady zde uvedené a doplněné dalšími v přednáškách a cvičeních mají ilustrovat, co logistika v praxi znamená. Nejsou však jediné, se kterými se studenti ve své praxi setkají. Jsou však základem, který jim umožní pochopit podstatu logistiky. Autoři - 4 -

Malý výlet do minulosti Nespěchá, kdo chce dojít cíle. Ani 1 MALÝ VÝLET DO MINULOSTI Po prostudování této kapitoly byste měli: umět zdůvodnit vznik logistiky jako samostatného vědního, technického a manažerského oboru v podobě vyústění historického vývoje Seznámit se s významem logistiky v její předchozí podobě při zajišťování velkých hospodářských či vojenských projektů. Budete s námi patrně souhlasit, že se nic neobjeví samo o sobě, že vše má hlubší či mělčí historické kořeny. Stejně je to i s logistikou, která se vyvíjela řadu let do své konečné podoby (a názvu) až do dneška. V této kapitole si uděláme malý a nesoustavný výlet do minulosti. Zveme vás na malou procházku do historie logistiky. Na podrobnější přehled nemáme dostatek času, ani to není posláním této kapitoly. Ale i tak vám tento exkurz ukáže, že dnešní logistika má své historické kořeny podobně jako jiné obory lidské činnosti. V následujícím textu nejsou žádné teoretické poučky. Obsahuje pouze stručný popis některých jevů v minulosti, jevů, ze kterých se postupně vytvářela dnešní logistika. Tento popis by měl vzbudit váš zájem. Nejde o naučení se, ale o malý, informativní výlet do minulosti. Lidstvo již v kmenovém společenství pracovalo a budovalo. Lovci mamutů společně kopali jámy, do kterých měli mamuti spadnout. Ti pak měli být ubiti a sloužit jako potrava kmeni lovců mamutů. A kdo zajišťoval primitivní kopací nástroje? Kdo zajišťoval, aby se kopáči mohli posílit jídlem a pitím? Lovci mamutů Zde se již projevovala jistá primitivní dělba práce. Jedni kopali, jiní odstraňovali vykopanou hlínu. To byli ti nejsilnější. A další v podstatě předchůdci dnešní logistiky zajišťovali a přinášeli jídlo a pití (docela obyčejnou vodu) a kůže, na kterých byla přemísťována vykopaná hlína. To bylo dávno, před mnoha věky. Vycházíme-li ze základní téze, že logistika a její předchozí činnosti spočívaly v organizačním a materiálním zajišťování a zabezpečování určité aktivity, určitého projektu (nazváno dnešní terminologií), pak nalézáme jako předchůdce logistiky dva směry: směr civilní směr vojenský. Oba směry existovaly vedle sebe a prakticky se doplňovaly, protože řada projektů byla realizována pro budoucí vojenské akce a naopak mnohé vojenské akce vedly k realizaci některých projektů v civilní, občanské sféře. Dva směry v logistice Podívejme se nejprve na občanskou, civilní část, která je většině z nás bližší. - 5 -

Malý výlet do minulosti Logističtí předchůdci zajišťují stavby dávnověku Pyramidy První zprávy o materiálním zabezpečování stavebních činností v organizovaných formách nacházíme ve staré Číně v období zhruba 6 tisíc let před Kristem. Tehdy, zejména v oblasti Žluté řeky, kde již existovaly první státní útvary, se prováděly určité obrovské protipovodňové stavby. Jsou určité záznamy o stravování dělníků na těchto stavbách, o zajišťování materiálu, nářadí apod. Daleko přesnější popisy máme z období výstavby egyptských pyramid, tj. z období asi 4. až 3. tisíciletí před Kristem. K zásobování byl vytvořen celý systém, protože bylo zapotřebí zajistit práci i obživu pro asi 100 tisíc otroků, kteří stavěli pyramidy. Systém zabezpečoval především přísun stavebního materiálu, oněch gigantických kvádrů, jejichž velikost a váhu dodnes obdivujeme. Vedle toho zabezpečoval dostatek nářadí, jeho opravy, doplňování, dokonce byly zřízeny jakési lazarety pro nemocné anebo pro ty, kteří utrpěli úraz. Jako určitá perlička působí záznam o tehdejším předpisu denního přídělu cibule a česneku pro každého otroka jako prevenci proti onemocnění. V tehdejší Mezopotámii (Meziříčí) území mezi řekami Tigridem a Eufratem (na území nynějšího Iráku) v území, které se pokládá za jedno z míst vzniku civilizace byl v období let 2300-200l před Kristem vybudován gigantický zavodňovací systém, který přetrval až do 1. století po Kristu (zničili jej Římané). Na hliněných tabulkách se zachovaly účty obchodníků za dodávky materiálu, otroků, potravin, nářadí a různých předmětů, potřebných k budování a udržování této gigantické vodní soustavy. Babylonská věž V letech 626-538 před Kristem panoval v Babylonii sídelním městě Mezopotamie Nebukadnesar II. (známější pod jménem Nabuchodonosor). Ten vybudoval množství chrámů, paláců, obnovil trojité městské hradby a nechal vybudovat 90 metrů vysokou kultovní, stupňovitou věž (ve všeobecné známosti je biblický příběh o babylonské věži, kde údajně nastalo smíšení jazyků). A opět jsou na hliněných tabulkách k dispozici záznamy o dodávkách otroků, potravin, materiálu, nářadí apod. Obdobná situace byla při budování Jeruzaléma, při výstavbě tibetských, indických a jiných chrámů, které dodnes obdivujeme a později křižáckých hradů v Sýrii a v dalších zemích Blízkého východu. Totéž ovšem bylo i v Evropě, i když o něco později. Šlo o různé kultovní, užitkové a umělecké stavby ve starém Řecku (např. Akropolis), starém Římě (Koloseum, akvadukty a řada dalších staveb) i jinde. Ve středověku se budovaly chrámy, kláštery a hrady, opevnění měst. A všude bylo zapotřebí tyto stavby zabezpečovat jak organizačně, tak materiálně. Suezský a Panamský průplav Jedna z obrovských staveb 19. století byla výstavba Suezského průplavu. Tato stavba 160 km dlouhá, 55-360 m široká o hloubce 12-20 m navazovala na menší průplav, který existoval již 2000 let před Kristem, byl obnoven ve 3. století po Kristu, podruhé po arabské okupaci roku 642 po Kristu a v roce 776 byl zasypán. Výstavba nynějšího průplavu proběhla v letech 1859 1869. Pracovaly na ní desetitisíce dělníků, kteří potřebovali nářadí, potraviny, šaty, vodu, léky a také prostředí pro odpočinek. A to bylo pro organizátory značné sousto. Obdobná i když ne tak gigantická stavba - byla výstavba Panamského průplavu. Ten má jen 82 km, je 150-300 m široký s průměrnou hloubkou 13 metrů. Byl budován - 6 -

Malý výlet do minulosti v letech 1881-1889. I zde byla zorganizována rozsáhlá logistická činnost, tj. zásobování materiálem, potravinami, šatstvem atd. A podívejme se na některé stavby současnosti. Vodní přehrady, jaderné elektrárny apod. Jaké obrovské množství materiálu, nářadí, strojů a dalších věcí bylo potřeba zajistit! Ale to již fungovala a funguje s větším či menším úspěchem logistika. V dějinách bychom našli i záporné příklady, kdy pro chyby v materiálním zabezpečení a v zásobování byl projekt neúspěšný. Za všechny jeden z příkladů. Římský císař Tiberius Claudius Nero Germanicus (10 let před Kristem a 54 let po Kristu) panoval pouze 13 let, než byl zavražděn, což byl tehdy téměř obvyklý způsob, jak se zbavit nepohodlného císaře. Claudius byl na svou dobu celkem moudrým a zejména vzdělaným panovníkem. Přesto se mu nezdařil jeho životní záměr. Chtěl rozšířit malý, nevyhovující průplav na Korintské šíji, který existoval v podobě jakési vlečky pro lodě již 500 let před Kristem a spojoval Jónské a Krétské moře. Jeho snaha se však setkala s neúspěchem, Měl sice k dispozici dostatek pracovních sil otroků a zajatců zejména z bouřící se Judeje a z bojů římských legií v Británii, jeho podřízení však nedokázali zabezpečit zásobování, dostatek nářadí a stavebního materiálu. Snad to i sabotovali. Tento na svou dobu velký projekt prostě zkrachoval. K jeho realizaci došlo později, až v letech 1881-1893, kdy byl veřejnosti předán Korintský průplav, který je 6 343 m dlouhý, šířka na hladině 23 m, hloubka 8 m a zářez na hladině až 60 m hluboký. Claudius neuspěl U vojenských projektů, lépe řečeno u vojenských tažení to bylo poněkud odlišné. K dispozici jsou např. záznamy, že součástí týlových jednotek, zajišťujících tažení Alexandra Velikého do Asie byla skupina kovářů, zbrojířů, kolářů, že zde byly zásobovací útvary, lazarety a samozřejmě i sběrny zajatců a otroků. Taktiku týlových jednotek, zabezpečujících hlavní voje potřebným materiálem a dalšími nezbytnostmi rozpracovali pro své legie Římané. Součástí každé legie (tvořili ji lehkooděnci, těžkooděnci, jízda a pomocné sbory, celkem okolo 10 tisíc mužů) byl početný útvar, tvořený zbrojíři, kováři, ženisty a felčary. Samozřejmě zde působily i zásobovací jednotky. Jistou kuriozitou byl předpis o tom, kolik muselo být v týlovém útvaru svazků révových holí. Tyto hole z vinné révy byly totiž součástí vybavení římských setníků, kteří jimi povzbuzovali málo bojechtivé vojíny s takovým důrazem, že často potřebovali za zničenou hůl náhradu. Židovský spisovatel, stylista, vojevůdce a velmi rozporná osobnost Jóséf Ben Mattatjak Josephus Flavius (37-100 let po Kristu) ve své Válce židovské píše: (římští vojáci) nepouštějí se dříve do bitvy, pokud si neopevní tábor. Ten pak nezřizují bez plánu na nerovném místě, aniž se chápou díla všichni nebo bez pořádku; je-li náhodou místo nerovné, srovnají je a rozměří si čtvercové opevnění ležení. Potom následuje množství tesařů a nářadí ke stavbě potřebného A tak se vkrátku objeví město i jakési náměstí, místo pro řemeslníky a sedadla pro centuriony a tribuny. Logistika v současném vojenství Kdyby náhodou někdo z vás se na turistických cestách dostal do Izraele a vystoupil (nebo se nechal lanovkou dopravit) na trosky pevnosti Massady, shora uvidí doposud čtvercové základy takového římského legionářského tábora, zbudovaného při obléhání a dobývání této pevnosti. - 7 -

Malý výlet do minulosti Hanibal a jeho sloni Ani Žižka nebyl pozadu Představte si, jaký doprovod, zabezpečující seno, potraviny pro vojsko, léky, ale i dočasné ubytování musel organizačně zabezpečit Hanibal, kartaginský vojevůdce (247-183 let před Kristem), který v roce 218 před Kristem uskutečnil v zimě přechod Pyrenejí a Alp do Itálie s celým vojskem, desítkami bojových slonů, množstvím koňů a stády dobytka jako zásobárny potravin pro vojsko. Tento přechod mu umožnil řadu vítězství nad Římany přes jejich vojenskou organizaci a vojenské umění. Pokud se seznamujeme s Žižkovým polním řádem, pokud sledujeme jeho taktiku, shledáme, že součástí polních vojsk byly i týlové jednotky, tvořené zbrojíři, koláři, kováři, pícovníky, tj. skupinou, zajišťující zásobování a také felčary. Součástí těchto jednotek byli i předchůdci dnešních ženistů, kteří upravovali dopředu pochodujícímu vojsku cestu. Součástí většiny týlových jednotek byli ovšem i lidé, kteří s podporou vojenského tažení měli velmi málo společného. Byli to obchodníci, kteří odkupovali od vojáků jejich válečnou kořist a současně se starali o to, aby se jim peníze co nejdříve vrátily především za lihoviny a jiná vojenská potěšení. Později se z těchto lidí vyvinula kasta markytánů a markytánek. Ale to je již jiná historie. Stratég Napoleon Logistika v současném vojenství O Napoleonovi je známo, že má v historii v uplatňování prvků logistiky i když to tak nenazýval své místo. Věnoval totiž velkou pozornost týlovým jednotkám, které zásobovaly armádu potravinami a municí. Při jeho tažení do Ruska se však tato část vojska odtrhla, neměla dostatek příležitostí k doplňování zásob a byla pod tíhou boje s tehdejšími partyzány zničena. To byla také jedna z příčin porážky Napoleonova tažení do Ruska. Je známo, že v letech 1919-1920 podnikla řada států vojenský pokus zlikvidovat tehdejší revoluční moc v Rusku. Úspěch se střídal s neúspěchem zejména proto, že pro Spojence bylo značně obtížné zásobovat své i spojence z řad bývalé ruské armády střelivem, potravinami, výzbrojí a výstrojí. Na druhé straně tehdy také pronikla Buďonného Rudá jízda až k Varšavě. Odtrhla se však od týlu a neměla dostatečné zásobování. Byla odražena a musela se stáhnout. Za II. světové války byly problémy Němců při jejich tažení do Sovětského svazu mimo jiné způsobeny zejména málo promyšleným systémem zásobování (nebral v úvahu ruské zimy), byly problémy se zásobováním potravinami, municí apod. Zásobovací základny se velmi vzdálily od zdrojů v Německu a navíc byly terčem partyzánských útoků. To bylo také jednou z příčin porážky Německa na východní frontě. Klasickým příkladem zabezpečení vojenské operace je invaze Spojenců do Evropy pod velením generála Eisenhowera, pozdějšího amerického prezidenta. Vítězný postup spojeneckých vojsk je mimo jiné odůvodňován dokonalým týlovým zabezpečením, důrazem na bezchybné vyřešení problematiky dopravy, stravování, zásobování a ubytování. Ve vojenské terminologii se název logistika vžil až po druhé světové válce. Vojenská věda ji charakterizuje jako široký soubor činností a institucí (jednotek a velitelství) v armádách, který se vyvíjel jako podpora hlavního úsilí vojsk (administrativa, - 8 -

Malý výlet do minulosti zásobování, služby, zajišťující péči o vojsko, výzbroj, výstroj, techniku atd.). Ve středoevropském pojetí se dříve používal termín intendance, v Rusku je dodnes týl. A tento termín logistika byl postupně převzat i do hospodářské činnosti. Naše národní hospodářství má za sebou více než 40 let řízeného, centralizovaného vedení. Vše bylo naplánováno, plány se plnily a překračovaly (ale také se plnily sklady, protože na některé výrobky nebyl odbyt, jiné zase na trhu scházely). Navíc náš tehdejší velký bratr, SSSR a celá Rada vzájemné hospodářské pomoci také plánovala a zajišťovala zvyšování produktivity práce. Proč zde byla řada neúspěchů, proč nevyužívalo naše národní hospodářství logistiku? Anebo ji využívalo? Bude nutné vědět, že i v tomto plánovaném hospodářství v minulosti se uvažovalo s některými prvky logistiky. Existoval tzv. chozrasčot jako ekonomická kategorie socialismu, vyjadřující soustavu vztahů mezi společností jako celkem a jejími hospodářskými články. V rámci chozrasčotu byly zakotveny určité principy, které se objevují i v logistice. Zejména se to projevuje v tzv. vnitropodnikovém chozrasčotu. Ovšem hlavní podstatou byla kontrola korunou. Chozrasčot není logistika A pokud jde o logistickou činnost? Je charakteristické, že termín logistika se neobjevuje ani ve slovnících a encyklopediích té doby. Absentuje ve Slovníku ekonomiky a průmyslu a vědeckého řízení, v Ilustrovaném encyklopedickém slovníku i ve Slovníku politické ekonomie. Toliko ve Slovníku cizích slov z roku 1971 se tento pojem vysvětluje jako symbolická logika užívající matematických formulí a metod a dále v terminologii některých západoevropských mocností označení pro soubor zařízení v hlubokém týlovém území, který slouží armádě jako výcvikový prostor, sklady zásob, materiálové vybavení apod. (Slovník cizích slov, 1971). Cožpak byli tehdejší kapitáni průmyslu tak neprozíraví, že tuto důležitou otázku zabezpečení výroby podceňovali? I když lze mít k nim řadu výhrad, i když jejich rozhodování podléhalo schválení příslušných orgánů KSČ, nelze řadu z nich podceňovat. Oficiálně se logistické činnosti ovšem na jedné straně v obecnějším, na druhé straně ve zúženém zaměření - říkalo materiálně technické zabezpečení, ve zkratce MTZ, tedy ve zkratce, která byla noční můrou mnoha zásobovačů a nedávala jim spát. Teoreticky to bylo zcela jasné: Materiálně technické zásobování - MTZ spočívalo v procesu rozdělování a oběhu zboží mezi socialistickými organizacemi v průmyslu, který byl nedílnou součástí socialistické rozšířené reprodukce. V tomto procesu se mělo uskutečňovat zásobování socialistických organizací hmotnými prvky, které potřebují k uskutečňování výrobního procesu, od jiných výrobců. Do MTZ patřilo: rozdělování a oběh výrobních prostředků od výrobců k výrobním spotřebitelům rozdělování a průmyslový oběh spotřebních předmětů mezi výrobcem, resp. odbytovou organizací a jinou socialistickou organizací, především podniky vnitřního a zahraničního obchodu. Nenáležel sem však oběh spotřebních předmětů ve sféře vnitřního obchodu, neboť tento oběh plnil již jinou funkci v reprodukci. - 9 -

Malý výlet do minulosti MTZ působilo aktivně na výrobu, aby se vyvíjela v souladu s vývojem národohospodářské potřeby. Vytvářelo také potřebné druhy rezerv a zásob v průmyslu a jejich rozmístění ve sféře výroby i oběhu. Patří sem i skladová činnost výrobních a odbytových organizací a další. Tak krásně a srozumitelně to vysvětluje Slovník ekonomiky a průmyslu a vědeckého řízení. Tedy teoreticky zcela jasné, snad jen maličkost, že i v této teorii zabezpečení výroby scházel ten nejdůležitější faktor člověk. Vyrábělo se vesele, zásoby se kupily na skladě a spotřebitel jak podniky, tak jedinec sháněl a sháněl: suroviny, náhradní díly, subdodavatele, ale i předměty krátkodobé a dlouhodobé spotřeby. Na 1. máje byly k dostání pomeranče, na Vánoce byť v omezeném množství banány, fíky, kakao, někdy i kokosová moučka. V jiných obdobích to zpravidla nebylo. Nebylo totiž za co to dovézt. Nelze tvrdit, že by to byla pouze otázka nedokonalého přístupu. Ten byl dosti promyšlený, ale nedodržovaly se jeho zásady, často je ani nebylo možné dodržovat. Důraz byl kladen na skladové hospodářství, ale ani tam nebyla dokonalá evidence. Někdy v roce 1958 byl jeden z autorů uvedených v seznamu použité literatury zaměstnán v jednom středním podniku, který vyráběl mj. pro armádu pilotní cvičné trenažéry. Jednou jejich součástí byla i hliníková profilovaná kolejnice o délce asi 4 m. Ta chyběla. Zásobovači sjezdili snad celou republiku, pátrali, kde se dá, protože šlo o armádou sledovanou zakázku, ale neúspěšně. Uvažovalo se i o možnosti zakázky na zhotovení těchto kolejnic v příslušném podniku a padaly další reálné i nereálné návrhy. Marně. Najednou objevil skladník větší množství těchto hliníkových kolejnic v podnikovém skladě. Nebyly však ve skladové evidenci. Lze soudit, že to byl jeden z typických příkladů pro socialistické hospodářství. V současnosti se to asi nestává. Či snad ano? SHRNUTÍ Logistika je ve své podstatě materiálním a organizačním zabezpečením nejrůznějších důležitých projektů v občanské či vojenské sféře. Její existence má své historické kořeny jak při realizaci různých významných staveb, jako jsou vodní díla, chrámy, pyramidy apod., tak ve vojenských taženích. V někdejším politicko-ekonomickém systému plánovaném hospodářství - se místo logistiky realizovalo tzv. materiálně technické zásobování. Pojem logistika nebyl uznáván. Některé logistické prvky byly však obsaženy v chozrasčotním způsobu hospodaření. Spotřební statky a soukromý spotřebitel ( pouhých 15 milionů občanů) stáli mimo okruh zájmu jak chozrasčotu, tak materiálně technického zásobování. Celá soustava logistických systémů vznikala postupně. Byla propracována až do dnešní doby a dnešní podoby s tím, že čím je propracovanější, tím je větší záruka úspěchu každého projektu, který logistika zabezpečuje. Náš krátký výlet do historie logistiky je u konce. Jeho cílem bylo ukázat, že logistika nespadla z nebe, ale že je výsledkem působení řady poznatků z občanské i vojenské sféry. Název logistika dostala tato soustava systémů až po druhé světové válce. - 10 -

Malý výlet do minulosti Otázky ke cvičení pro kapitolu Malý výlet do minulosti 1. Jaký je rozdíl mezi občanskými a vojenskými předchůdci logistiky, zejména pokud jde o cíle zabezpečovaných projektů? 2. Uveďte několik příkladů předchůdců logistiky v minulosti! 3. Jaké jsou hlavní rozdíly mezi logistikou a někdejším materiálně technickým zásobováním? 4. V čem spočívá hlavní význam kvalitní logistiky při soudobých realizacích stavebních projektů? POJMY K ZAPAMATOVÁNÍ předchůdci logistiky význam týlových jednotek - 11 -

Vymezení základních pojmů Tajemství úspěchu spočívá zpravidla jen v dochvilnosti a přesnosti M. Marten 2 VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ Po prostudování této kapitoly byste měli: znát podstatu logistiky umět zdůvodnit vztahy mezi logistikou a marketingovým mixem a jejich vzájemné vazby. Pojem logistika lze vymezovat a analyzovat z nejrůznějších stran. Má svůj význam vedle vojenství především ve výrobní sféře, v obchodu a ve sféře služeb. Vývoj logistiky byl popsán v předchozí kapitole. Logistika existovala, existuje a bude existovat v různých formách. Je to množství aktivit, ale to z hlediska prosperity organizace či instituce není vše. Úzce souvisí s dalšími postupy, především s organizací a řízením výroby a dosahováním cílů organizace a institucí. Má úzké vazby na marketing, je s ním těsně spjata a do jisté míry z něj i vychází, na něj navazuje, vytváří spolu s ním správnou orientaci ve správný čas a ve správném směru ke spokojenému zákazníkovi. 2.1 LOGISTIKA VYMEZENÍ POJMU Začněme jak se říká od Adama. Jako určité východisko k naší další práci vymezíme pojem logistika. Žel, musíme konstatovat, že těch vymezení je více. Logistika - definice Nejdříve pro naše studenty se zájmem o hlubší proniknutí do problému termínem logistika je už od Leibnize označován logický kalkul. Koncem 19. a počátkem 20. století je logistikou nazývána matematická logika, ale i logika formální, logika symbolická. Podíleli se na tom G. Boole (1815 1864), irský matematik a logik, je známa Boolova algebra, dále J.G. Frege (1848 1925), německý logik a matematik, autor první syntézy axiomatické logiky a B.A.V. Russel (1872 1970), britský logik, matematik a filozof, který rozvinul Fregeho systém v teorii typů. Logika matematická má významnou souvislost s informatikou a umělou inteligencí např. logické programování. Logistika (z řeckého logos = slovo, řeč, nauka, logistické techné = umění počítat) je ve vojenství odvětví vojenské vědy, zpracovávající matematické údaje o pohybu vojenských útvarů, armád a jejich zásobování a spojení. Je to dále označení moderní vývojové etapy logiky, kterou se matematická či symbolická logika odlišuje od tradiční logiky (pojem zavedl počátkem 20. století L. Couturat). Označení logistika se používá i při organizování a řízení úkonů s efektivním využitím faktorů ovlivňování pracovního (výrobního) cyklu. Jde o lidské, materiálové, dopravní a jiné faktory. - 12 -

Vymezení základních pojmů Toto vymezení ponecháme-li stranou vojenství a logiku spíše okrajově ukazuje na výrobní sektor, ale neříká nám mnoho. Takže vezmeme na vědomí existenci tohoto vymezení, ale nebudeme se jím dále zabývat. Jsou i další vymezení logistiky. Národní výbor pro řízení distribuce v USA definoval logistiku jako metodu řízení, zabývající se pohybem surovin od zdrojů k místu finální výroby a distribucí výrobků a to z hlediska dopravy, zásobování, služeb spotřebitelům, skladování, manipulace, balení, ale i projektování výroby a rozmísťování kapacit. Existuje určitý orgán, který se podrobně zabývá logistikou. Nazývá se Evropská logistická asociace. Ta vymezuje logistiku následovně: Logistika je organizace, plánování, řízení a výkon toků zboží vývojem a nákupem počínaje, výrobou a distribucí podle objednávky finálního zákazníka konče tak, aby byly splněny všechny požadavky trhu při minimálních nákladech a minimálních kapitálových výdajích (Gros, I.: Logistika, Vydavatelství VŠCHT, 1996). Vysoká škola ekonomická v Praze analyzovala 14 definic logistiky a vykonstruovala definici hospodářské logistiky, která zobecňuje a překlenuje období od 60. let do počátku 90. let minulého století (Pernica, P.: Logistika (základy). VŠE, 1994): Hospodářská logistika je disciplina, která se zabývá řízením toku materiálů v čase a prostoru a to v komplexu se souvisejícími toky informací a v pojetí, které zahrnuje fyzickou i hodnotovou stránku pohybu materiálu (zboží). Již zmíněný R. Bobák formuloval aktuální definici, která bere v úvahu podmínky, které musí být splněny v současnosti (Bobák, R.: Základy logistiky, Zlín: FaME, 1999): Hospodářská logistika je disciplína, která se zabývá systémovým řešením, koordinací a synchronizací řetězců hmotných i nehmotných operací, vznikajících jako důsledek dělby práce a spojených s výrobou a oběhem určité finální produkce. Je zaměřena na uspokojování potřeby zákazníka jako na konečný efekt, kterého se snaží dosáhnout s co nejvyšší pružností a hospodárností. Nyní několik zajímavostí pouze pro ty studující, kteří se zajímají hlouběji o danou problematiku. Objevují se pojmy: logistika, hospodářská logistika, dále marketingová logistika jak to vlastně je? To, co zatím bylo ve spojení s pojmem logistika popsáno, je jen vymezení, které můžeme nazvat teoretickou logistikou nebo teoretickými poznatky o logistice. Je to prostě určitá základna pro vymezení obsahu logistiky jako takové. Tato základna je aplikována na řadu konkrétních logistik, které sice vycházejí z této teoretické základny, ale specializují se na konkrétní oblasti. Zatím bylo vytipováno 46 aplikovaných logistik: logistika balení City logistika logistika dispoziční logistika dispoziční logistika distančního vzdělávání logistika dopravní logistika duální Eurologistika logistika fyzická logistika hospodářská logistika informační logistika integrovaná logistika manipulační logistika marketingová makrologistika logistika materiálová metalogistika logistika mezinárodní Aplikované logistiky zatím 46 druhů - 13 -

Vymezení základních pojmů logistika mezipodniková mezzologistika mikrologistika monologistika logistika multistratégií logistika náhradních dílů logistika nemocniční logistika oběhová logistika obchodní logistika operativní logistika prodejní logistika provozní logistika provozně-hospodářská logistika průmyslová logistika řetězcová logistika skladová logistika spojová logistika strategická logistika systémová logistika urbanistická logistika vojenská logistika výrobní logistika zakázek logistika zasílatelská logistika zásobovací. logistika školství logistika vzdělání logistika distribuční Další specifické logistiky ovšem vznikají všechny na stejné teoretické bázi. Jsou však vymezovány často bez ladu a skladu pro jednu aplikační sféru. To samozřejmě komplikuje možnost komunikace mezi autory a možnosti syntézy a zobecnění výsledků. Dobrá stránka spočívá v tom, že to přibližuje teorii k praxi. Je ovšem vhodné uvést, že týmy, zabývající se aplikovanými logistikami jsou nestejně početné. Částečně je to ovlivněno významem logistiky pro ten či onen obor. Nejpočetnější jsou týmy pro hospodářskou, marketingovou, dopravní, materiálovou, skladovou a samozřejmě vojenskou logistiku. Na druhé straně jsou některé aplikované logistiky sice rovněž důležité pro ten či onen obor, ale zajímají pouze jednotlivce, případně malé, nepočetné týmy. Tak např. logistikou distančního vzdělávání se zabývá pouze několik jednotlivců, z nichž nejdále postoupil PhDr. Jiří Vrba, CSc. z Univerzity Palackého v Olomouci. Dále již pro všechny studující: Jaké jsou významnější rozdíly mimo název mezi logistikou provozně hospodářskou a hospodářskou? Hospodářská logistika, jejíž vymezení jste si mohli přečíst na předchozích stránkách, zahrnuje v sobě i jiné aplikované logistiky. Je to názorné z následujícího schématu: HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA Podniková logistika Průmyslová logistika Mikrologistika Makrologistika Dopravní a zasilatelská logistika Obchodní logistika Mikrologistika Mikrologistika Schéma 1: Vztah jednotlivých přístupů v hospodářské logistice (Bobák, R., 1999) - 14 -

Vymezení základních pojmů Do hospodářské logistiky jsou zahrnuty: podniková logistika, průmyslová logistika, obchodní logistika dopravní a zasílatelská logistika. Ovšem všechny tyto jmenované aplikované logistiky jsou ve své podstatě mikrologistiky, ale současně jsou i částí makrologistiky. A v tom je ten problém hlavně pro teoretiky. Nám však o to nejde. Potřebujeme vymezení logistiky takové, které umožní aplikaci na jednotlivé aplikované logistiky. A pak se můžeme zajímat o to, jak se logistická činnost realizuje, co zahrnuje a tyto poznatky můžeme aplikovat na jednotlivé aplikované logistiky. Malý slovník marketingu uvádí následující definici logistiky: Je to vědeckotechnická disciplína, zabývající se komplexně hmotným tokem v produkčních a distribučních procesech. Zahrnuje oblast toku materiálu od dodavatelů, příjem zboží, skladování výrobních zásob, hmotný tok ve výrobním procesu včetně vytváření zásob na meziskladech až po sklad hotových výrobků, jakož i aktivity související s dodáním materiálu až do spotřeby ve výrobním procesu. Analogicky jde o činnost pohybu zboží a skladování v oblasti distribuce. Zahrnuje rovněž problémy manipulace s materiálem, čímž rozumíme veškeré operace skladovací, vykládací, nakládací, dopravní, event. vážení, dávkování, balení apod. Jsou zde prvky materiálového hospodářství, jako je např. řízení objednávek, objednacího množství, stavu zásob apod. Zahrnuje jak problematiku technickou (volba systémů), tak problematiku ekonomickou. Logistika úzce souvisí s marketingem, ale i s operativním managementem výroby. Je to poměrně široké a soudíme, že vhodné vymezení logistiky. Musíme k němu pouze přidat ono: ve správný čas, na správné místo, v potřebném množství a s přiměřenými náklady. Takže s touto definicí, s tímto vymezením budeme dále pracovat. Je obecně známo, že např. materiál, polotovary apod., prostě vše, co leží na skladě, vyžaduje určité náklady a tím přináší určité ztráty. Čím déle je materiál, obaly, hotové zboží na skladě, tím větší dobu je kapitál, vložený do těchto předmětů umrtvený a pro podnikatele ztrátový. Baťa by stále mohl být náš vzor Firma Baťa měla v tomto směru velmi propracovaný systém logistiky, i když tento termín nebyl v Baťových závodech ve Zlíně používán. Na skladě byly materiálové zásoby na dva dny výroby. Skladové hospodářství bylo tak zorganizováno, že dodávalo materiál do výroby denně podle požadavků dílen tak, aby byla výroba plně zajištěna. Současně doplňoval logistický management průběžně spotřebovaný materiál do předepsaných dvou denních dávek. Tím se dosahovalo minimalizace ztrát, vyplývajících z tzv. mrtvého kapitálu. Na druhé straně byla vždy k dispozici jednodenní rezerva materiálu pro případ nepředvídaných událostí. Neexistovalo, aby se zvyšovala zásoba materiálu ve skladech nad dvoudenní dávky a současně neexistovalo, aby se někdy zastavila výroba pro nedostatek surovin. Co k tomu dodat? Snad jen to, že v současnosti způsob, jakým Baťa realizoval logistiku před sedmdesáti a více lety, je dnes pokud jde o přísun materiálu do výroby zatím utopií. Či snad ne? - 15 -

Vymezení základních pojmů Na závěr této krátké, pohříchu spíše teoretické části je nutné zdůraznit jedno: Logistika je soustava systémů, nikoliv shluk aktivit.pak totiž přestává být soustavou systémů a nemůže vést k úspěchu. 2.2 LOGISTICKÝ PŘÍSTUP Primární a sekundární vazby Logistický přístup spočívá v chápání reprodukčního procesu ve smyslu uspořádání jednotlivých systémů logistiky (viz dále) ve vzájemných vazbách, zejména v hmotných, materiálních vazbách. Zásobování, výroba a odbyt zboží musí být navzájem vyváženy jak mezi sebou, tak ve vztahu k vnějšímu okolí. Primárními vazbami, propojujícími tyto úseky a návazně jako podnik celkem s okolím jsou hmotné, materiálové toky. Sekundárními vazbami jsou toky informační a případně energetické. Prodloužením hmotných, informačních a energetických toků do oblasti trhu je podnik propojen se svým okolím. Na jedné straně podnik navazuje a vstupuje na trh v pozici odběratele (kupuje materiál, suroviny, energii apod.), na druhé straně vstupu je spojen s trhem v roli dodavatele (dodává na trh své výrobky). Hmotné a informační napojení s tržními partnery, které zprostředkovává logistický přístup, začíná na odběratelském trhu materiálů, subdodávek a surovin a končí na dodavatelském trhu vlastních hotových výrobků. Jako příklad můžeme uvést, že firma XY vyrábí sportovní oděvy. K jejich výrobě má vlastní vývojové oddělení, které inovuje vzhled a užitnou hodnotu výrobků firmy. K tomu účelu získává z trhu potřebné informace o novinkách v oblasti sportovních oděvů, informace o vhodných materiálech a o činnosti konkurence v této oblasti. To je část informačního spojení s trhem. Po provedení přípravy k výrobě musí firma zjistit rozsah zájmu o sportovní oděvy toho druhu, který vyrábí, tedy o tom, jaká je poptávka (je samozřejmé, že i vývojové oddělení vycházelo z módních trendů a z ostatních informací, které získávalo).to je další část informativního spojení s trhem. Konečně firma musí zjistit rozsah nabídky obdobných sportovních oděvů působení konkurence - na trhu a to je další informační spojení s trhem. V dalším firma v rámci přípravy výroby nakoupí na odběratelském trhu potřebné suroviny: látky, podšívky, nitě, knoflíky a ostatní přípravu, potřebnou ke zhotovování sportovních oděvů. Čas od času inovuje svoje strojní vybavení, toto vše je pak hmotné spojení s trhem. Následně vstupuje firma na trh jako dodavatel zboží sportovních oděvů. Musí však zabezpečit vlastní reklamu a souběžně zjistit informace o reklamě konkurence. To je jednak informační, jednak hmotné spojení s trhem spotřebitele. 2.3 OBĚH ZBOŽÍ Obsahem oběhu zboží je pohyb materiálních užitných hodnot ze sféry výroby do sféry konečné spotřeby cestou směny. Zahrnuje celkový objem směny zboží, zprostředkovaný koupí a prodejem mezi relativně samostatnými ekonomickými subjekty. Je to v podstatě určitý hmotný tok ve výrobních procesech ve sféře výroby. - 16 -

Vymezení základních pojmů Schematicky lze znázornit vztahy mezi partnery při směně (oběhu) zboží takto (Bobák, 1999): Zákazník x Dodavatel Domácnost x Maloobchod, výrobce Maloobchod x Velkoobchod, výrobce Velkoobchod x Přepravce, výrobce Výrobce x Jiný výrobce, průmyslový distributor Výroba x Sklad, výroba Výrobní stupeň x Jiný výrobní stupeň. Vztahy mezi partnery při směně zboží Přitom je každý výrobce současně i zákazníkem. Jak již víte, v oblasti trhu nakupuje suroviny, polotovary, služby atd. Jako příklad je možné uvést již zmíněnou firmu XY, která působí na trhu jako odběratel a dodavatel svých výrobků, tj. sportovních oděvů. Koloběh nákupu a prodeje se stále opakuje. Ale: jestliže firma po počátečním nákupu potřeb pro vlastní výrobu neumístní svůj výrobek na trhu tak, aby byl směněn (tedy prodán se zřetelem k užitné hodnotě výrobku), pak narušila řetězec směny zboží, vypadla z něj a ocitá se v krizi má neprodejné nebo těžko prodejné výrobky na skladě a nemá peníze, za které by mohla koupit suroviny pro další výrobu. 2.4 TRŽNÍ PROSTŘEDÍ Dřívější trh výrobce je v současnosti nahrazován trhem spotřebitele. Vytváří se nové tržní prostředí. Existuje již v USA, Japonsku v řadě zemí Evropské unie a jinde, u nás se zatím formují jeho jednotlivé prvky. Marketingový mix 4 P, 5 P, 6 P + 1 S Tradiční marketingová koncepce 4 P (tj. Product výrobek, Price cena, Promotion komunikace, propagace, Place distribuce) přestává být za těchto podmínek dostatečně účinným nástrojem ovládnutí trhu. Objevují se nové, rozšiřující nástroje, jako: 5P, tj. Product výrobek nebo služba Price cena Public Relations vztah k veřejnosti Promotion komunikace, propagace Place distribuce. A vývoj v marketingovém mixu, tak důležitém pro logistiku, jde pokud se jedná o ovládání tržního prostředí ještě dál. Jako další marketingový mix se objevuje 6 P+1 S : Product výrobek, služba Price cena Promotion komunikace, propagace Place distribuce People lidské zdroje Process procesy výroby a dodávky Service servis, služby zákazníkovi - 17 -

Vymezení základních pojmů Nová situace na trhu V rámci využívání těchto nástrojů jsou oproti jiným úspěšné jen ty firmy, které dokáží zvýšit tempo inovací, stále rychleji přicházet na trh s novými výrobky a službami, uspokojit poptávku krátkými dodacími lhůtami a spolehlivostí dodávek. Aby se toho dosáhlo, dostává se opět ke slovu logistika ono kritické rozhraní mezi trhem a producentem, která usiluje o naplnění všech přání svých zákazníků. Měnící trh je dán: racionálně se rozhodujícím náročným zákazníkem slábnoucí věrností zákazníka značce klesající účinností reklamy rostoucím významem taktické tvorby cen. Sílící postavení zákazníků se vyznačuje: koncentrací kupní síly racionalizací dodavatelské základny soumrakem hromadných trhů. Rozvíjí se orientace na mikrotrhy, která je charakteristická: nástupem databázového marketingu rostoucím významem geo-demografických dat lepším cílením marketingové komunikace. Zákazník se stává citlivým na úroveň služeb. Proto: roste význam služeb poskytovaných zákazníkovi rozhodujícím kritériem pro zákazníka je pohotovost reakce dodavatele logistika se stává zdrojem konkurenční výhody. 2.5 LOGISTIKA JAKO KONKURENČNÍ VÝHODA Nejprve bude účelné seznámit se s vnitřními faktory úspěšnosti podniku a na jejich podílu na celkových úspěších podniku. Jsou seřazeny do časové řady za roky 1980, 1990 a 2000. Zpracovali je na základě dlouhodobého šetření autoři J. Košturiak a M. Gregor (Košturiak J., Gregor M.: Podnik v roce 2001 revoluce v podnikové kultuře, Praha, Grada, 1993): - 18 -