VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií Finanční analýza společnosti KRONOSPAN OSB, spol. s r.o. bakalářská práce Autor: Michaela Jílková, DiS. Vedoucí práce: Ing. Jaroslava Leinveberová Místo: Jihlava Rok: 2013
Anotace Cílem této bakalářské práce je analýza a zhodnocení finančního zdraví společnosti KRONOSPAN OSB, spol. s r.o., a vytvořit tak ucelený pohled na finanční situaci společnosti. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí na teoretickou a praktickou. Teoretická část je zaměřená na obecné vysvětlení pojmu finanční analýzy, určení zdrojů jejích informací a metod jejího sledování. Praktická část obsahuje konkrétní údaje společnosti KRONOSPAN OSB, spol. s r. o, a jejich srovnání za obchodní roky 2007 až 2011. Vypočítané ukazatele odhalují silné a slabé stránky společnosti. V závěru práce je zhodnoceno finančního zdraví společnosti, včetně doporuční pro budoucí finanční řízení. Klíčová slova Finanční výkazy Finanční analýza Analýza absolutních ukazatelů Analýza rozdílových ukazatelů Analýza poměrových ukazatelů Bankrotní modely
Annotation The aim of this bachelor work is the analysis and assessment of the financial health of the company KRONOSPAN OSB, spol. s r. o., and to create a complete view on the financial situation of the company. The bachelor work is divided into two parts theoretical and practical. Theoretical part is focused on a general explanation of the financial analysis concept, defining of the information sources and methods of its monitoring. The practical part contents specific data of KRONOSPAN OSB, spol. s r.o., and their comparison for business years from 2007 to 2011. Calculated indicators discover strengths and weaknesses of the company. The financial health of the company, including recommendations for the future financial management, is evaluated in the summary of this work. Key words Financial statements Financial analysis Absolute indicators analysis Ratio analysis Bankrupcy models
Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat vedoucí bakalářské práce Ing. Jaroslavě Leinveberové za odborné vedení práce a podporu v průběhu jejího zpracovávání. Dále bych chtěla poděkovat vedení společnosti KRONOSPAN OSB, spol. s r. o., za poskytnutí podkladů a informací pro zpracování této práce a jmenovitě kolegyni Ing. Kataríně Fedorišinové za cenné rady a pomoc při konzultaci dané problematiky.
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovávala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla poskytnutím licence. V Jihlavě dne.... Podpis
Obsah 1 Úvod... 8 2 Finanční analýza... 9 2.1 Úvod do finanční analýzy... 9 2.2 Finanční zdraví společnosti... 10 2.3 Zdroje informací... 11 2.3.1 Rozvaha... 12 2.3.2 Výkaz zisků a ztrát... 14 2.3.3 Výkaz o peněžních tocích cash-flow... 16 2.3.4 Zisk versus cash-flow... 19 2.3.5 Vztahy mezi účetními výkazy tříbilanční systém... 19 2.3.6 Výroční zpráva... 20 3 Metody finanční analýzy... 22 3.1 Analýza absolutních ukazatelů... 24 3.1.1 Horizontální analýza (analýza trendů)... 24 3.1.2 Vertikální analýza (procentní rozbor)... 25 3.2 Analýza rozdílových ukazatelů... 25 3.2.1 Čistý pracovní kapitál... 26 3.2.2 Čisté pohotové prostředky... 27 3.2.3 Čistý peněžně pohledávkový fond... 27 3.3 Analýza poměrových ukazatelů... 28 3.3.1 Ukazatele likvidity... 28 5
3.3.2 Ukazatele aktivity... 30 3.3.3 Ukazatele zadluženosti (finanční stability)... 32 3.3.4 Ukazatele rentability... 33 3.3.5 Analýza cash-flow... 36 3.3.6 Ukazatele kapitálového trhu... 37 3.4 Analýza soustav ukazatelů... 37 3.4.1 Altmanovo Z-scóre... 38 3.4.2 Index důvěryhodnosti IN... 38 4 Charakteristika a historie společnosti... 40 5 Analýza finančních ukazatelů společnosti... 42 5.1 Analýza rozvahy... 42 5.1.1 Aktiva... 42 5.1.2 Pasiva... 44 5.2 Analýza výkazu zisků a ztrát... 46 5.3 Analýza přehledu o peněžních tocích... 48 5.4 Rozdílové ukazatele... 49 5.5 Pomocné ukazatele... 50 5.6 Poměrové ukazatele... 50 5.6.1 Ukazatele rentability... 50 5.6.2 Ukazatele likvidity... 52 5.6.3 Ukazatele zadluženosti... 53 5.6.4 Ukazatele aktivity... 54 5.7 Bankrotní modely... 56 5.7.1 Altmanovo Z-score... 56 6
5.7.2 Index důvěryhodnosti IN 05... 57 6 Shrnutí finanční analýzy společnosti... 59 6.1 Zhodnocení finančního zdraví společnosti... 59 6.2 Doporučení pro budoucí finanční řízení... 60 7 Závěr... 61 8 Seznam literatury... 63 7
1 Úvod Tématem bakalářské práce je finanční analýza vybrané společnosti provedená na základě porovnání údajů z interních účetních výkazů. Firmy, jako nedílné součásti ekonomického systému, se musí neustále přizpůsobovat měnícímu se ekonomickému prostředí. K tomu, aby věděly, jak to činit, musí vlastníci a manažeři znát dokonale finanční situaci a finanční možnosti společnosti. Vlastníci vkládají do firmy svůj kapitál a požadují, aby se zhodnocoval a vykazoval zisk. K dosažení zisku musí mít vlastník jasnou představu o cílech společnosti. Zisk by však neměl být jediným cílem. Důležité je umět zajistit dlouhodobou životaschopnost společnosti, stabilitu na trhu a zvyšování hodnoty podniku. Úkolem manažerů, především těch finančních, pak je těchto cílů dosáhnout. Jedním z nástrojů pro přijímání správných rozhodnutí je finanční analýza, kde základními zdroji informací jsou firemní účetní výkazy (rozvaha, výkaz zisků a ztrát, přehled o peněžních tocích) a údaje z manažerského a vnitropodnikového účetnictví, kalkulací a plánů. Na základě rozboru získaných dat, která se náležitě roztřídí, upraví a poměří, lze zhodnotit finanční situaci firmy. Při správné prezentaci výsledků tak manažeři identifikují silné a slabé stránky společnosti, odhalí skryté rezervy, které může firma využít pro zvyšování efektivnosti a výkonnosti, nebo naopak naleznou nenápadné, ale významné změny, které by mohly firmu v budoucnu ohrozit. Mezi používané metody pro zpracování finanční analýzy, které jsou popsány v teoretické části této bakalářské práce, patří analýzy absolutních, rozdílových a poměrových ukazatelů. Dosazením do rovnice tzv. bankrotních modelů je možné také predikovat riziko krachu společnosti v krátkodobém časovém horizontu. Uvedené metody jsou v praktické části aplikovány na údajích vybrané společnosti. Cílem bakalářské práce je zanalyzovat finanční zdraví společnosti, zhodnotit finanční zdraví společnosti pomocí základních analytických metod uvedených v teoretické části, odhalit její silné a slabé stránky a z takto získaných údajů doporučit směr, kterým má společnost rozvíjet své finanční řízení do budoucnosti, a naopak, kterých rozhodnutí se má v oblasti financování vyvarovat. 8
Teoretická část 2 Finanční analýza 2.1 Úvod do finanční analýzy Obor finanční analýza vznikl v USA, kde byly poprvé sestavovány přehledy z účetních výkazů, které pak sloužily pro porovnání jednotlivých podniků mezi sebou. V Evropě se s pojmem finanční analýza setkáváme až po 2. světové válce. S rostoucí konkurencí na trhu rostla potřeba se těmito údaji důkladněji zabývat, získané údaje mezi sebou poměřovat a naučit se z nich vyvozovat závěry pro správné rozhodování. Finanční analýza tedy zahrnuje rozbor minulosti, současnosti a předpokládané budoucnosti finančního hospodaření společnosti. Stala se tak nedílnou součástí finančního řízení v moderním podniku, protože jen správné řízení vede k úspěšnému prezentování firmy a k pevnému postavení na trhu. Hlavním cílem finanční analýzy je získat z účetních výkazů a dalších zdrojů správné informace, zhodnotit finanční zdraví podniku, odhalit slabé a silné stránky a připravit podklady pro finanční rozhodování v budoucnosti. Z hlediska účelu a uživatele můžeme finanční analýzu rozdělit do dvou oblastí: a) externí finanční analýza, která vychází ze zveřejňovaných a veřejně dostupných finančních, zejména účetních informací, je prováděna z vnějšku především bankami, investory, obchodními partnery, státem atd., b) interní finanční analýza, která je pouze synonymem pro vlastní rozbor hospodaření společnosti, kdy jsou vedení společnosti poskytnuty veškeré údaje z informačního systému společnosti, jedná se o informace z finančního účetnictví, vnitropodnikového a manažerského účetnictví, z podnikových kalkulací, kdy je porovnávána skutečnost se sestavenými plány. 9
Jak jsem již zmínila, obecným cílem finanční analýzy je rozpoznat finanční zdraví společnosti, tzn. identifikovat silné a slabé stránky. Postup, jakým lze tohoto cíle dosáhnout, je následující : a) zobrazení uplynulého vývoje finanční situace a hospodaření podniku, b) určení příčin daného vývoje z pohledu zlepšení nebo zhoršení jednotlivých položek, c) zvolení nejvhodnějšího směru dalšího vývoje společnosti a usměrňování finančního hospodaření podniku. 1 Finanční analýza je jedním z nejnáročnějších oborů, který vyžaduje značnou ekonomickou praxi. Navíc je nutné sledovat i obecné ekonomické prostředí, mikroekonomické i makroekonomické, ve kterém se podnik nachází. Toto prostředí každou společnost silně ovlivňuje a je třeba s tím počítat. 2.2 Finanční zdraví společnosti Pojem finanční zdraví společnosti (financial health) spočívá v příznivé finanční situaci, ta nastává v případě uspokojivé likvidity a uspokojivé výnosnosti (rentabilitě). Důležitým projevem dobrého finančního zdraví je dlouhodobá likvidita, tzn. dlouhodobá schopnost hradit splatné závazky, a to i v budoucnosti. Dlouhodobou likviditu výrazně ovlivňuje poměr mezi vlastními a cizími zdroji ve finanční struktuře firmy. Čím menší je podíl cizích zdrojů, tím méně je firma zatížena fixními platbami a tím méně je firma ohrožena v případě provozních potíží (např. váznoucí odbyt, vysoké náklady). Co se týče výnosnosti, je ukazatelem finančního zdraví firmy schopnost zhodnocení vloženého kapitálu, tedy vytváření zisku svým podnikáním. Čím větší je výnosnost vloženého kapitálu, tím pevnější je finanční zdraví firmy. Dotknou-li se přechodné provozní potíže firmy natolik, že začne mít potíže s likviditou a nemůže je vyřešit bez výrazných změn v činnosti podniku, dostává se firma do 1 JIŘÍČEK, Petr; MORÁVKOVÁ, Magda. Finanční analýza. 1. vyd. Jihlava : VŠPJ, 2008. 94 s. ISBN 978-80-87035-14-6. 10
finanční tísně (financial distress), která může vést až k finanční krizi a skončit úpadkem. 2 Základem pro stabilní financování je určitá majetková a kapitálová struktura společnosti. Výsledkem dobrého finančního zdraví společnosti je plynulé financování záměrů společnosti, trvalá schopnost dostát svým finančním závazkům a případně možnost dalšího rozvoje firmy. Pomocí finanční analýzy můžeme odhalit silné a slabé stránky společnosti, na jejichž základě může vedení firmy dále rozhodovat o vývoji společnosti, upravovat jeho směr a v případě zjištění špatné finanční situace strategii finančního řízení společnosti změnit. 2.3 Zdroje informací Mezi nejdůležitější podmínky úspěšné finanční analýzy patří kvalitní informace, na základě kterých je analýza sestavována. Hlavním zdrojem těchto informací je finanční účetnictví. V účetních výkazech je zachycena majetková situace firmy, pohyb firemních financí, ale také tvorba a užití výsledku hospodaření. Struktura účetních výkazů je dána opatřením Ministerstva financí ČR, které vychází z platného Zákona o účetnictví a z postupů o účtování. Jsou to výkazy externí, protože informace slouží především externím uživatelům (bankám, státu, obchodním partnerům). Finanční analýza čerpá z veřejně dostupných údajů nebo z údajů, které společnost poskytne. Zdrojem jsou tedy účetní výkazy společnosti rozvaha, výkaz zisků a ztrát, výkaz o finančních tocích (cash-flow) a výroční zpráva u společností, které ji mají povinnost zveřejňovat. To jsou obchodní společnosti, které ke konci rozvahového dne účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň dvou ze tří uvedených kritérií: aktiva brutto celkem více než 40 000 000,- Kč, roční úhrn čistého obratu více než 80 000 000,- Kč, 2 SYNEK, Miloslav. Manažerská ekonomika. 5., aktualit. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2011. 480 s. ISBN 978-80-247-3494-1. 11
průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období více než 50. 3 Dále musí výroční zpráva obsahovat zprávu nezávislého auditora to vše musí společnost zveřejňovat v Obchodním rejstříku. Účetní výkazy potřebné pro finanční analýzu: rozvaha, výkaz zisků a ztrát, výkaz o peněžních tocích cash-flow, výroční zpráva. 2.3.1 Rozvaha Rozvaha je soupisem majetku a zdrojů společnosti. Zobrazuje skutečný stav majetku, kterým společnost disponuje (aktiva), a zdrojů, ze kterých byl majetek pořízen (pasiva). Je tedy obrazem majetkové a kapitálové struktury firmy. Rozvaha (nebo též bilance) je sestavována v určitém ocenění k určitému okamžiku. Tento den se nazývá rozvahový den. V rozvaze musí být dodržena hlavní zásada a to je bilanční rovnice: 4 Aktiva celkem = Pasiva celkem 3 20 a 21 zákona č.563/1991 Sb., o účetnictví. 4 JIŘÍČEK, Petr; MORÁVKOVÁ, Magda. Finanční analýza. 1. vyd. Jihlava : VŠPJ, 2008. 94 s. ISBN 978-80-87035-14-6. 12
označ a řád Běžné účetní období Min.úč. období Brutto Korekce Netto Netto 1 2 3 4 001 0 0 0 0 A. Pohledávky za upsaný základní kapitál 002 0 0 0 0 B. Dlouhodobý majetek ( ř. 04 až 06 ) 003 0 0 0 0 B. I. Dlouhodobý nehmotný majetek 004 0 0 0 0 B. II. Dlouhodobý hmotný majetek 005 0 0 0 0 B. III. Dlouhodobý finanční majetek 006 0 0 0 0 C. Oběžná aktiva ( ř. 08 až 11 ) 007 0 0 0 0 C. I. Zásoby 008 0 0 0 0 C. II. Dlouhodobé pohledávky 009 0 0 0 0 C. III. Krátkodobé pohledávky 010 0 0 0 0 C. IV. Krátkodobý finanční majetek 011 0 0 0 0 D. I. Časové rozlišení 012 0 0 0 0 označ a řád 013 A. Vlastní kapitál ( ř. 15 až 19 ) 014 A. I. Základní kapitál 015 0 0 A. II. Kapitálové fondy 016 A. III. Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku 017 0 0 A. IV. Výsledek hospodaření minulých let 018 0 0 A. V. AKTIVA AKTIVA CELKEM ( ř. 02 + 03 + 07 + 12 ) PASIVA CELKEM ( ř. 14 + 20 + 25 ) Výsledek hospodaření běžného účetního období ( + / - ) B. Cizí zdroje ( ř. 21 až 24 ) 020 0 0 B. I. Rezervy 021 B. II. Dlouhodobé závazky 022 0 0 B. III. Krátkodobé závazky 023 B. IV. Bankovní úvěry a výpomoci 024 C. Časové rozlišení 025 b PASIVA b ( ř. 01-15 - 16-17 - 18-20 - 25 ) c c Běžné účetní období 5 019 0 0 0 0 Minulé účetní období 6 0 0 0 0 0 0 0 0 Obrázek 1: Rozvaha ve zjednodušeném rozsahu (Zdroj: www.business.center.cz) Sloupce brutto, korekce, netto v aktivech běžného roku realizují zásadu opatrnosti při oceňování aktiv; korekce v podobě oprávek a opravných položek hodnotu majetku snižují. Dalším sloupcem na straně aktiv obvykle bývá sloupec netto hodnot z konce minulého roku. S ním pak koresponduje i sloupec minulých hodnot na straně pasiv. Zdůrazněme, že konkrétním položkám aktiv nelze jednoznačně přiřazovat konkrétní položky pasiv (každá ze stran je členěna podle jiného hlediska). 5 0 0 0 0 5 MRKVIČKA, Josef; KOLÁŘ, Pavel. Finanční analýza. 2., přeprac. vyd. Praha : Aspi, 2006. 228 s. ISBN 80-7357-219-2. 13
2.3.2 Výkaz zisků a ztrát Výkaz zisků a ztrát (výsledovka) je zdrojem údajů o nákladech a výnosech subjektu. Výnosy jsou peníze, které firma získala především za prodej vlastních výrobků a služeb v určitém účetním období, přičemž není brán ohled na to, jestli v tomto období přijala peníze fyzicky. Za náklady jsou považovány ty peněžní částky, které musela firma vynaložit, aby těchto výnosů dosáhla. Z rozdílu mezi výnosy a náklady zjistíme výsledek hospodaření firmy. Jsou-li výnosy vyšší než náklady, jde o zisk; jsou-li výnosy nižší než náklady, jde o ztrátu. Výnosy firmy se člení na: a) provozní výnosy výnosy, které firma získala svou provozně-hospodářskou činností, b) finanční výnosy výnosy, které firma získala z finančních investic, cenných papírů, vkladů a účastí, c) mimořádné výnosy výnosy, které firma získala např. z prodeje odepsaných zařízení. Náklady firmy se člení na: a) provozní náklady náklady vynaložené přímo na dosažení provozních výnosů, tj. spotřeba materiálu, energie, mzdové náklady, odpisy, b) finanční náklady náklady vynaložené za úroky a jiné finanční náklady, c) mimořádné náklady mimořádné náklady, např. odměny, dary. Z takto rozdělených výnosů a nákladů získáme výsledek hospodaření podle jednotlivých druhů činností : a) provozní výnosy - provozní náklady = provozní výsledek hospodaření, b) finanční výnosy finanční náklady = finanční výsledek hospodaření, 14
c) mimořádné výnosy mimořádné náklady = mimořádný výsledek hospodaření. Součtem jednotlivých výsledků hospodaření získáme výsledek hospodaření společnosti. 6 Označení TEXT Číslo Skutečnost v účetním období a b řádku sledovaném minulém c 1 2 I. Tržby za prodej zboží 01 0 0 A. Náklady vynaložené na prodané zboží 02 0 0 + Obchodní marže ( ř. 01-02 ) 03 0 0 II. Výkony 04 0 0 B. Výkonová spotřeba 05 0 0 + Přidaná hodnota ( ř. 03 + 04-05 ) 06 0 0 C. Osobní náklady 07 0 0 D. Daně a poplatky 08 0 0 E. Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 09 0 0 III. Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu 10 0 0 F. Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu 11 0 0 G. Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období ( + / - ) 12 0 0 IV. Ostatní provozní výnosy 13 0 0 H. Ostatní provozní náklady 14 0 0 V. Převod provozních výnosů 15 0 0 I. Převod provozních nákladů 16 0 0 Provozní výsledek hospodaření * ( ř. 06-07 - 08-09 + 10-11 - 12 + 13-14 + (-15) - (-16 ) ) 17 0 0 VI. Tržby z prodeje cenných papírů a podílů 18 0 0 J. Prodané cenné papíry a podíly 19 0 0 VII. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku 20 0 0 VIII. Výnosy z krátkoodobého finančního majetku 21 0 0 K. Náklady z finančního majetku 22 0 0 IX. Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů 23 0 0 L. Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů 24 0 0 M. Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti ( + / - ) 25 0 0 X. Výnosové úroky 26 0 0 N. Nákladové úroky 27 0 0 XI. Ostatní finanční výnosy 28 0 0 O. Ostatní finanční náklady 29 0 0 XII. Převod finančních výnosů 30 0 0 P. Převod finančních nákladů 31 0 0 Finanční výsledek hospodaření 0 * 32 0 ( ř. 18-19+20+21-22+23-24-25+26-27+28-29+(-30)-(-31) ) Q. Daň z příjmů za běžnou činnost 33 0 0 ** Výsledek hospodaření za běžnou činnost ( ř. 17 + 32-33 ) 34 0 0 XIII. Mimořádné výnosy 35 0 0 R. Mimořádné náklady 36 0 0 S. Daň z příjmů z mimořádné činnosti 37 0 0 * Mimořádný výsledek hospodaření ( ř. 35-36 - 37 ) 38 0 0 T. Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům (+/-) 39 0 0 *** Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) (ř.34+38-39) **** Výsledek hospodaření před zdaněním (+/-) ( ř. 40 + 33 + 37 + 39 ) 40 0 0 41 0 0 Obrázek 2: Výkaz zisku a ztráty ve zjednodušeném rozsahu (Zdroj: www.business.center.cz) 6 SYNEK, Miloslav. Manažerská ekonomika. 5., aktualit. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2011. 480 s. ISBN 978-80-247-3494-1. 15
2.3.3 Výkaz o peněžních tocích cash-flow Jedním z hlavních cílů společnosti je zajistit dostatek peněžních prostředků pro svoji podnikatelskou činnost a to v podobě hotovosti, peněžních prostředků na účtu či cenin. Aby mohly být peněžní prostředky lépe sledované, sestavují firmy výkaz cash-flow nebo-li výkaz o peněžních tocích. Jsou v něm zachycovány přírůstky a úbytky peněžních prostředků za sledované období. Podnik musí zajistit, aby byl schopný vždy uhradit své splatné závazky. V opačném případě se dostává do platební neschopnosti, tím pádem do ohrožení konkurzem. Hlavní informace, které lze zjistit z výkazu cash-flow, jsou tyto: a) zdroje, z nichž byly finanční prostředky během sledovaného období získány a podíl těchto jednotlivých zdrojů, b) hlavní postupy řídících pracovníků a hlavní zásady podnikových politik v oblasti financování, c) proporce užití finančních prostředků na provoz, na strategický rozvoj (investice) a na posílení finanční stability (splátky dlouhodobých dluhů, poskytnutí úvěrů, změny vlastního kapitálu), d) očekávané možnosti výplaty příjmů vlastníků (dividend) v příštích obdobích, e) celkový trend ve finanční situaci podniku, tj. tendence k jejímu upevňování nebo zeslabování. 7 Informace potřebné k sestavení výkazu cash-flow získává firma z rozvahy, výkazu zisků a ztrát, z příloh k účetním výkazů a přímo z účetnictví. Výkaz se sestavuje ve třech úrovních činností podniku: a) provozní činnosti - veškeré peněžní toky vyplývající z hlavní činnosti podniku, která je předmětem jeho podnikání (pohyb zásob pohledávek, závazků); patří 7 JIŘÍČEK, Petr; MORÁVKOVÁ, Magda. Finanční analýza. 1. vyd. Jihlava : VŠPJ, 2008. 94 s. ISBN 978-80-87035-14-6. 16
sem ale také činnosti, jež nelze jednoznačně přiřadit mezi činnosti investiční nebo finanční; výpočet peněžního toku z provozních činností bývá považován za nejnáročnější, b) investiční činnosti - pořízení hmotného a nehmotného majetku a jeho prodej, dále poskytování dlouhodobých půjček a příjem jejich splátek, c) finanční činnosti - peněžní toky, které ovlivní velikost vlastního jmění, přijaté úvěry a půjčky sloužící k navýšení vlastního kapitálu, smlouvy o finančním pronájmu. Tok peněžních prostředků lze zjišťovat dvěma metodami: a) přímou metodou, kdy se vykazují vybrané a uspořádané skupiny peněžních příjmů a výdajů, např. dle členění ve výkazu zisků a ztrát, b) nepřímou metodou, kdy se výsledek hospodaření upravuje o nepeněžní transakce, což jsou zejména odpisy, tvorba a čerpání rezerv a opravných položek, dále pak o neuhrazené náklady a výnosy minulých nebo budoucích účetních období a příjmy a výdaje související s finanční a investiční činností. 8 Přímá metoda není v praxi téměř využívaná, protože zejména u velkých firem je nereálné vykazovat všechny pohyby peněžních prostředku na bankovních účtech a v pokladně. 9 Obvykle doporučený postup při sestavení výkazu o cash-flow: a) vypočítat rozdíl mezi konečným a počátečním stavem jednotlivých rozvahových položek, b) zjistit z údajů z rozvahy, výkazu zisků a ztrát a přílohy jednotlivé kladné a záporné vlivy na výši položek v členění na činnosti (provozní, investiční, příp. finanční), 8 LANDA, Martin. Jak číst finanční výkazy : analýza účetních výkazů, hodnocení finanční výkonnosti, měření efektivnosti investic. Vyd. 1. Brno : Computer Press, 2008. xv, 176 s. ISBN 978-80-251-1994-5. 9 JIŘÍČEK, Petr; MORÁVKOVÁ, Magda. Finanční analýza. 1. vyd. Jihlava : VŠPJ, 2008. 94 s. ISBN 978-80-87035-14-6. 17
c) takto zjištěné údaje uspořádat do výkazu o cash-flow. Přírůstek aktiv v cash-flow znamená - Úbytek aktiv v cash-flow znamená + Přírůstek pasiv v cash-flow znamená + Úbytek pasiv v cash-flow znamená - Nejjednodušší způsob výpočtu používaný pro orientační stanovení výše cash-flow z běžné činnosti je následující: výsledek hospodaření zisk, zlepšený výsledek hospodaření, resp. ztráta + odpisy investičního majetku + snížení (- zvýšení) zásob + snížení (- zvýšení) krátkodobých pohledávek + zvýšení (- snížení) krátkodobých závazků -+ změny položek časového rozlišení a případně další složky nákladů nepředstavující v daném období výdaj peněžních prostředků (tvorba rezerv na výdaje příštích období, rozpouštění nákladů příštích období apod.; položky výdajů, které se nepromítly do nákladů, a tudíž neovlivnily zisk, jako např. čerpání rezerv na výdaje příštích období, náklady příštích období apod.). Vypočtená suma představuje čisté peněžní toky z běžné činnosti. 18
2.3.4 Zisk versus cash-flow V rámci finančního řízení je tedy třeba sledovat jak tvorbu zisku, tak dostatečný stav hotovostních prostředků a to z těchto důvodů: a) Existuje rozdíl mezi pohybem hmotných prostředků a jejich peněžním vyjádřením (např. nakoupíme stroj na úvěr, nebo obdržíme fakturu za materiál a platíme až za měsíc). b) Existuje časový nesoulad mezi hospodářskými operacemi vyvolávajícími náklady a jejich účetním zachycením (např. vznik mzdových nákladů a výplata mezd, vznik daňové povinnosti = náklady a placení daní = výdaje). c) Se používají různé účetní metody (např. různé metody odpisování investičního majetku a oceňování zásob), což vede k rozdílům mezi výnosy a příjmy, mezi náklady a výdaji a mezi ziskem a cash-flow. d) Zisk vychází vždy z rozdílu mezi výnosy a náklady, zatímco koncepce cash-flow je důsledně založena na příjmech a výdajích a vyjadřuje reálné toky peněž a jejich zásobu v podniku. Podnik může vykazovat zisk, přesto může mít nedostatek peněz a dostat se do finančních potíží. 10 2.3.5 Vztahy mezi účetními výkazy tříbilanční systém Osou tohoto tříbilančního systému je rozvaha. Výkaz zisků a ztrát vysvětluje proces tvorby výsledku hospodaření, který je součástí vlastního kapitálu v rozvaze na straně pasiv jako důležitý zdroj financování. Výkaz o peněžních tocích analogicky poskytuje přímé vysvětlení změny peněžních prostředků tvořících součást aktiv. Výkaz cash-flow je postaven na skutečnosti, že hospodářským procesem dochází nepřetržitě k pohybu hodnot, který se projevuje změnami stavů položek aktiv a pasiv, 10 SYNEK, Miloslav. Manažerská ekonomika. 5., aktualit. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2011. 480 s. ISBN 978-80-247-3494-1. 19
včetně změn hodnoty peněžních prostředků a zisku (resp. zlepšeného výsledku hospodaření). V tomto tříbilančním systému lze rozlišit čtyři základní typy hospodářských transakcí: a) transakce jsou finančně účinné, tzn. ovlivňují peněžní prostředky, ale neovlivňují zisk, b) transakce jsou ziskově účinné, tzn. ovlivňují zisk, ale neovlivňují peněžní prostředky, c) transakce jsou ziskově i finančně účinné, d) transakce neovlivňují ani zisk, ani peněžní prostředky. 11 Obrázek 3: Vzájemný vztah účetních výkazů - tříbilanční systém (Zdroj: www.dashofer.cz) 2.3.6 Výroční zpráva Výroční zpráva je dokument, který podává souhrnné informace o minulé, současné a budoucí činnosti daného podniku. Výroční zprávu mají povinnost sestavovat účetní jednotky, jejichž účetní závěrka je povinně ověřována auditorem. Povinnost ověřovat účetní závěrku auditorem je dána zvláštním právním předpisem (viz kapitola 2.3 Zdroje informací v této práci, podrobněji v 20 a 21 zákona č.563/1991 Sb., o účetnictví). 11 JIŘÍČEK, Petr; MORÁVKOVÁ, Magda. Finanční analýza. 1. vyd. Jihlava : VŠPJ, 2008. 94 s. ISBN 978-80-87035-14-6. 20
Výroční zpráva je také vhodným zdrojem informací pro finanční analýzu, protože obsahuje všechny účetní výkazy účetní závěrky, včetně přílohy k účetní závěrce. Výroční zpráva by měla poskytovat ucelené, vyvážené a komplexní informace o vývoji výkonnosti, činnosti a stávajícím postavení účetní jednotky na trhu. Kromě informací, které jsou nutné pro splnění tohoto účelu, musí výroční zpráva obsahovat další finanční a nefinanční informace: a) o skutečnostech, které nastaly až po rozvahovém dni, a jsou významné pro naplnění účelu výroční zprávy, b) o předpokládaném vývoji činnosti účetní jednotky, c) o aktivitách v oblasti výzkumu a vývoje, d) o aktivitách v oblasti ochrany životního prostředí a pracovněprávních vztazích, e) o tom, zda účetní jednotka má organizační složku podniku v zahraničí, f) požadované podle zvláštních právních předpisů. 12 Pokud je to pro posouzení finanční situace společnosti důležité, je vhodné uvést do výroční zprávy také informace o: a) cílech a metodách řízení rizik dané společnosti, včetně její politiky pro zajištění všech hlavních typů plánovaných transakcí, u kterých se použijí zajišťovací deriváty, a b) cenových, úvěrových a likvidních rizicích a rizicích souvisejících s tokem hotovosti, kterým je účetní jednotka vybavena. 13 12 LANDA, Martin. Jak číst finanční výkazy : [analýza účetních výkazů, hodnocení finanční výkonnosti, měření efektivnosti investic]. Vyd. 1. Brno : Computer Press, 2008. xv, 176 s. ISBN 978-80-251-1994-5. 13 Tamtéž. 21
3 Metody finanční analýzy Na začátku této kapitoly bych chtěla poukázat na nejednotnost v pojmech a vysvětleních těchto pojmů v dostupné literatuře zabývající se problematikou finanční analýzy. Je tomu tak proto, že finanční analýza není přesně vymezena Mezinárodními účetními standardy či direktivami Evropské unie tak, jak je tomu ve finančním účetnictví. Metody finanční analýzy lze rozdělit dle dvou základních přístupů a to na fundamentální analýzu a technickou analýzu. Fundamentální finanční analýza je zaměřená na vyhodnocování kvalitativních údajů o podniku. Základem této analýzy je odborný odhad. Vyžaduje tedy dobrou znalost poměrů v podniku a klade velký důraz na kvalifikaci analytika. Technická finanční analýza spočívá v rozboru kvantitativních údajů o firmě za pomoci matematických, statistických a dalších algoritmizovaných metod. Výsledky analýzy jsou vyhodnocovány jak kvantitativně, tak kvalitativně 14. V rámci technického přístupu k finanční analýze můžeme metody rozdělit na dvě základní: a) elementární metody pro účely této metody nám postačí základní aritmetické operace, zdrojem jsou položky účetních výkazů nebo z dalších zdrojů, b) vyšší metody k použití této metody je třeba odborných znalostí matematické statistiky, ekonomických veličin a kvalitního softwaru, na běžné podnikatelské úrovni nejsou využívány příliš často. 15 V rámci mé práce se budu zabývat elementárními metodami technické finanční analýzy. 14 MRKVIČKA, Josef; KOLÁŘ, Pavel. Finanční analýza. 2., přeprac. vyd. Praha : Aspi, 2006. 228 s. ISBN 80-7357-219-2. 15 JIŘÍČEK, Petr; MORÁVKOVÁ, Magda. Finanční analýza. 1. vyd. Jihlava : VŠPJ, 2008. 94 s. ISBN 978-80-87035-14-6. 22
Základní členění elementárních metod finanční analýzy: Analýza absolutních (extenzivních) ukazatelů - horizontální analýza (analýza trendu), - vertikální analýza (procentní analýza). Analýza rozdílových ukazatelů - analýza čistého pracovního kapitálu, - analýza čistých pohotových prostředků, - analýza čistých peněžně pohledávkových fondů. Analýza poměrových ukazatelů: - analýza ukazatelů likvidity, - analýza ukazatelů finanční stability, - analýza ukazatelů aktivity, - analýza ukazatelů rentability, - analýza ukazatelů založených na cash-flow, - analýza ukazatelů kapitálového trhu. Analýza soustav ukazatelů. 16 16 MRKVIČKA, Josef; KOLÁŘ, Pavel. Finanční analýza. 2., přeprac. vyd. Praha : Aspi, 2006. 228 s. ISBN 80-7357-219-2 23
3.1 Analýza absolutních ukazatelů Analýza absolutních ukazatelů spočívá v tom, že k hodnocení finanční situace společnosti použijeme konkrétní údaje obsažené v účetních výkazech. Rozbor těchto absolutních ukazatelů je možné provést horizontálně, což lze nazvat také jako analýza trendů, nebo vertikálně, což je procentní rozbor. Horizontální a vertikální analýza může být součástí výročních zpráv společností. 17 Dále v této podkapitole budu čerpat převážně s publikace Mrkvičky a Koláře. 18 3.1.1 Horizontální analýza (analýza trendů) Principem horizontální analýzy je porovnávání změn položek jednotlivých účetních výkazů v určité časové posloupnosti. Porovnávání se provádí po řádcích horizontálně. Z těchto změn lze stanovit předpoklad budoucího vývoje jednotlivých ukazatelů. Záleží však na tom, do jaké míry se bude společnost chovat v budoucnosti stejně jako v minulosti. Aby tato metoda analýzy poskytla odpovídající výstupy, je třeba dodržet několik zásad: a) Mít k dispozici dostatečně dlouho časovou řadu, což jsou minimálně 3 roky. Čím delší je časová řada, tím se vypovídací schopnost analýzy zvyšuje. b) Zjistit srovnatelnost údajů. Jde o situace, kdy například došlo ke změně právní formy účetní jednotky, proběhla restrukturalizace či došlo k organizačním změnám, změnám v předmětu podnikání apod. c) Vyloučit ze zpracovávaných údajů náhodné vlivy, které by na vývoj určité položky působily (např. rozsáhlé opravy z důvodu živelné pohromy). 17 JIŘÍČEK, Petr; MORÁVKOVÁ, Magda. Finanční analýza. 1. vyd. Jihlava : VŠPJ, 2008. 94 s. ISBN 978-80-87035-14-6. 18 MRKVIČKA, Josef; KOLÁŘ, Pavel. Finanční analýza. 2., přeprac. vyd. Praha : Aspi, 2006. 228 s. ISBN 80-7357-219-2 24
d) Při odhadech budoucího vývoje je třeba počítat s předpokládanými změnami, jako je procento inflace, vývoj měnového kurzu apod., existuje zde však velké riziko špatného odhadu. Dá se říci, že výše uvedené podmínky platí obecně pro zpracování všech technických metod finanční analýzy, které jsou založené na účetních informacích. Ze získaných údajů se vypočítávají absolutní a procentní (relativní) změny: absolutní změna = ukazatel t - ukazatel t - 1 procentní změna = absolutní změna. 100 / ukazatel t 1 Výsledky horizontální analýzy lze vyjádřit také ve formě bazických nebo řetězových indexů. Bazické indexy porovnávají hodnoty ukazatelů sledovaného období s hodnotami ukazatelů základního srovnávacího období. Jako základní období bývá zvolen první rok podnikání či přelomový rok (desetiletí, pětiletí apod.). Řetězové indexy porovnávají hodnoty ukazatelů sledovaného období s hodnotami ukazatelů období předcházejícího. 3.1.2 Vertikální analýza (procentní rozbor) Metoda vertikální analýzy je založena na vyjádření položek účetních výkazů jako procentního podílu k jediné vybrané základně, která je vždy položena jako 100 %. Metoda je někdy také nazývána strukturální. Pro rozbor rozvahy jsou jako základ zvolena celková aktiva nebo celková pasiva. Pro rozbor výkazu zisků a ztrát se jako základna berou celkové výnosy (příp. celkové náklady). 3.2 Analýza rozdílových ukazatelů Rozdílové ukazatele lze v souvislosti s finančním řízením společnosti nazvat jako analýzu fondů finančních prostředků. Fondy pro účely finanční analýzy však nejsou zdrojem krytí aktiv, jak je tomu v účetnictví (např. kapitálové fondy, rezervní fond), ale jako fondy se nazývají ukazatele vypočítané jako rozdíly mezi určitými položkami aktiv a pasiv. 25
Nejčastěji používané fondy ve finanční analýze jsou: a) čistý pracovní kapitál, b) čisté pohotové prostředky, c) čisté peněžně pohledávkové finanční fondy (čistý peněžní majetek). 3.2.1 Čistý pracovní kapitál Čistý pracovní kapitál (provozní kapitál) je nejčastěji používaným ukazatelem a vypočítá se jako rozdíl mezi celkovými oběžnými aktiva a krátkodobými pasivy. Čistý pracovní kapitál (ČPK) = oběžná aktiva - krátkodobá pasiva Lze ho vyjádřit i jako přebytek dlouhodobého kapitálu (dlouhodobých pasiv) nad stálými aktivy. Pojem čistý pracovní kapitál lze charakterizovat jako oběžná aktiva očištěná o ty závazky podniku, které musí podnik co nejdříve uhradit (do jednoho roku). Oběžná aktiva se tím sníží o tu část, která bude použita na úhradu krátkodobých závazků, krátkodobých bankovních úvěrů a peněžních výpomocí. Podle velikosti čistého pracovního kapitálu lze odvodit platební schopnost společnosti. Čím je čistý pracovní kapitál vyšší, tím by měla být vyšší schopnost podniku hradit své finanční závazky. Je-li ukazatel záporný, jde o tzv. nekrytý dluh. Část oběžných aktiv je v podniku trvale vázána (např. pojistné zásoby), část je vázána po kratší dobu, tj. přechodně (např. sezónní a cyklické zásoby). Úkolem řízení pracovního kapitálu je rozhodnout, jak kterou složku oběžných aktiv financovat: a) umírněné financování trvalá oběžná aktiva jsou financována dlouhodobými dluhy a přechodná oběžná aktiva krátkodobými dluhy, b) agresivní strategie trvalá oběžná aktiva a dokonce i část stálých aktiv jsou financovány krátkodobými dluhy, strategie je levná, ale poměrně riskantní, c) konzervativní strategie dlouhodobým dluhem je financována i část přechodných aktiv, jde o bezpečné financování, ale je relativně drahé. 26
3.2.2 Čisté pohotové prostředky Čisté pohotové prostředky (neboli čistý peněžní majetek) jsou přesnějším ukazatelem než čistý pracovní kapitál, protože se vypočítává z nejlikvidnějších aktiv pohotových peněžních prostředků a na straně pasiv počítá pouze s okamžitě splatnými závazky. To jsou závazky splatné k aktuálnímu dni nebo starší. Čisté pohotové prostředky (ČPP) = pohotové finanční prostředky - okamžitě splatné závazky Na pohotové finanční prostředky můžeme pohlížet ze dvou pohledů: a) pohotové finanční prostředky = peníze v pokladně (hotovost) a peníze na běžných účtech, b) pohotové finanční prostředky = peníze v pokladně (hotovost), peníze na běžných účtech, šeky, směnky, krátkodobé cenné papíry, zůstatky nevyčerpaných neúčelových úvěrů. Výpočtem ukazatele podle bodu a) získáme vyjádření nejvyššího stupně likvidity. Pro externí analytiky je však výpočet téměř nemožný z důvodu chybějících vstupních dat. 3.2.3 Čistý peněžně pohledávkový fond Jakousi střední variantou mezi oběma ukazateli je čistý peněžně pohledávkový finanční fond. Čistý peněžně pohledávkový fond (ČPPF) = oběžná aktiva - zásoby - nelikvidní pohledávky - krátkodobé závazky 27
3.3 Analýza poměrových ukazatelů Analýza poměrových ukazatelů má rozhodující význam mezi metodami finanční analýzy a v současné době je nejpoužívanější v podnikatelské praxi. Principem je poměřování vztahu dvou položek účetních výkazů v čitateli a jmenovateli zlomku. Analýza poskytne rychlý přehled o finanční situaci společnosti za předpokladu, že jsou výsledky správně interpretovány. Pro hodnocení poměrových ukazatelů jsou stanovena rozpětí, ve kterých by se měl výsledný poměr pohybovat. V této podkapitole bude čerpáno převážně z publikace Jiříčka a Morávkové. 19 Výhodou užití metody poměrových ukazatelů je rychlé zhodnocení finanční situace v jednotlivých oblastech společnosti (např. zásoby, úvěry). Konečné zhodnocení však vyžaduje dostatečnou znalost fungování společnosti. Vhodné je tuto metodu finanční analýzy kombinovat s metodami absolutních nebo rozdílových ukazatelů. Nevýhodou poměrových ukazatelů je jejich pravděpodobnostní charakter v doporučovaném rozmezí (minimum, maximum, optimum). Lze říci, že jsou jakýmsi sítem, které zachytí oblasti, které v podniku poté vyžadují hlubší pozornost a analýzu. 3.3.1 Ukazatele likvidity Ukazatele likvidity jsou považovány za jedny z rozhodujících indikátorů platební schopnosti firem. Od toho se odvozuje solventnost firmy, likvidita a likvidnost. Solventnost lze charakterizovat jako obecnou schopnost podniku získávat prostředky na úhradu svých závazků a připravenost hradit své dluhy. Jedná se o relativní přebytek hodnoty aktiv nad hodnotou závazků. Podmínkou solventnosti je likvidita, tedy okamžitá schopnost podniku splácet své krátkodobé dluhy. Likvidnost představuje vlastnost majetku (složky aktiv), a to rychlost přeměnitelnosti jednotlivých složek majetku na peníze. Čím snáze a rychleji lze tuto přeměnu realizovat, tím je aktivum likvidnější. 19 JIŘÍČEK, Petr; MORÁVKOVÁ, Magda. Finanční analýza. 1. vyd. Jihlava : VŠPJ, 2008. 94 s. ISBN 978-80-87035-14-6. 28
Rozlišujeme 3 stupně likvidity: Hotovostní likvidita (I. stupeň likvidity) - ukazatel poměřuje nejlikvidnější část aktiv, ukazuje tedy schopnost podniku hradit své právě splatné dluhy. Hotovostní likvidita = finanční majetek / krátkodobá pasiva Finanční majetek zahrnuje v tomto případě peníze v hotovosti, peníze na bankovních účtech, krátkodobý finanční majetek a termínované účty se splatností do 3 měsíců. Optimální hodnota ukazatele je v rozmezí 0,2 0,5. Vyšší hodnota znamená příznivější situaci podniku, hodnota nad 1 už však značí zbytečné vázání peněžních prostředků, což není výhodné z pohledu výnosnosti podniku. Pohotová likvidita (II. stupeň likvidity) výpočet ukazatele je očištěn od vlivu nejméně likvidní části majetku, tj. zásob, počítá se pouze s pohotovými oběžnými aktivy. Pohotová likvidita = (finanční majetek + krátkodobé pohledávky) / krátkodobá pasiva Hodnota ukazatele by se měla pohybovat v intervalu 1,0 1,5 a neměla by klesnou pod horní mez. Běžná (celková) likvidita (III. stupeň likvidity) bývá též nazývána ukazatelem solventnosti nebo ukazatelem pracovního kapitálu. Běžná likvidita = oběžná aktiva / krátkodobá pasiva Hodnota ukazatele by se měla pohybovat v rozmezí 2,0 2,5 a vyjadřuje, kolikrát pokryjí oběžná aktiva krátkodobá pasiva. I přes jisté nevýhody, např. že se likvidita určuje k určitému dni a nezachycuje průběh likvidity během roku, je celková likvidita považována za důležitý indikátor platební schopnosti podniku. 29
3.3.2 Ukazatele aktivity Pomocí ukazatele aktivity můžeme určit schopnost podniku využívat vložených prostředků. Jinými slovy, jak nakládá se svými aktivy a jak využívá kapitál, který má k dispozici. Podstatou měření tohoto ukazatele je rychlost obratu a doba obratu. Rychlost obratu kolikrát se obrátí určitý druh majetku za dané období. V čitateli se uvádějí tržby, ve jmenovali určitá položka aktiv. Hodnoty těchto ukazatelů jsou absolutní čísla, která uvádí počet obrátek za rok. Doba obratu tj. doba, po kterou je majetek v určité formě vázán, tedy za jak dlouho uskuteční svoji přeměnu do peněžní formy. V čitateli jsou uvedeny určité složky aktiv, které jsou poměřovány k určité charakteristice jejich výstupů, nejčastěji k tržbám. Hodnoty těchto ukazatelů se uvádí v jednotkách času (dnech). 20 Obrat zásob Ukazatel udává počet obrátek zásob za sledované období. To znamená, kolikrát se zásoby přemění na jiné formy oběžných aktiv až po prodej výrobků a další nákup zásob. Obrat zásob = tržby / zásoby Místo tržeb bychom mohli v čitateli správněji použít celkové náklady, jelikož náklady na prodané zboží jsou v případě rychlosti obratu zásob podstatnější, než zisk. Doba obratu zásob Vyjadřuje, kolik dnů jsou oběžná aktiva vázána ve formě zásob, tzn. dobu potřebnou k jejich přeměně do peněžní formy. Doba obratu zásob = zásoby / průměrné denní tržby Jinými slovy, ukazatel určuje, jak dlouho jsou zásoby uskladněny, než se spotřebují nebo prodají. 20 JIŘÍČEK, Petr; MORÁVKOVÁ, Magda. Finanční analýza. 1. vyd. Jihlava : VŠPJ, 2008. 94 s. ISBN 978-80-87035-14-6. 30
Obrat pohledávek Ukazatel určuje počet obrátek, tj. jak rychle jsou pohledávky přeměňovány na hotovost. Obrat pohledávek = tržby / pohledávky Čím vyšší je počet obrátek, tím rychleji firma získává hotovost, kterou může dále použít na nákup materiálu, služeb nebo k úhradě svých závazků. Doba obratu pohledávek Ukazatel určuje, jak dlouho se majetek podniku v průměru za rok vyskytuje ve formě pohledávek, tzn. za jak dlouho v průměru odběratel uhradí pohledávku. Doba obratu pohledávek = pohledávky / průměrné denní tržby Lze jej využívat jako nástroj pro řízení pohledávek a jako kritérium při výběru odběratelů. Obrat celkových aktiv Ukazatel rychlosti obratu celkových aktiv je jedním z nejkomplexnějších ukazatelů aktivity, protože vyjadřuje poměr tržeb k celkovému vloženému kapitálu. Obrat celkových aktiv = tržby / celková aktiva Podá nám informace o tom, jak rychle se v podniku otáčí vložený kapitál. Pokud je obrat vysoký, poukazuje to na efektivní využívání majetku. Obrat stálých aktiv Ukazatel rychlosti obratu stálých aktiv neboli dlouhodobého majetku vyjadřuje, jaká částka tržeb byla vyprodukována z jedné koruny dlouhodobého majetku v zůstatkových cenách. Obrat stálých aktiv = tržby / stálá aktiva Výpočet odhalí efektivnost využívání dlouhodobého majetku s cílem dosáhnout tržeb. 31
3.3.3 Ukazatele zadluženosti (finanční stability) Ukazatele zadluženosti vyjadřují rozsah, v jakém společnost užívá k financování cizí kapitál (dluh). Aktiva není možné financovat pouze z vlastních zdrojů. Snížila by se tím celková výnosnost vloženého kapitálu. Každá firma by měla fungovat s určitou mírou zadluženosti. Příliš vysoká míra zadluženosti už však příznivá není. Zvyšuje zatížení placením úroků a tím může firmu rychle dostat do špatné finanční situace. Úkolem použití cizího kapitálu je, aby výnos, který jím společnost získá, byl vyšší, než náklady spojené s jeho použitím, tj. placenými úroky. Zdrojem této podkapitoly je z velké části publikace Jiříčka a Morávkové. 21 Poměr vlastních a cizích zdrojů záleží na ceně kapitálu, tzn. náklady spojené s jeho pořízením. Cenou cizího kapitálu je úrok. Cena cizího kapitálu závisí na době splatnosti a na stupni investorského rizika. Čím delší je doba, na kterou je cizí kapitál poskytnut, tím vyšší je jeho cena. Cena je ovlivněna také daňovými zákony. Úroky z úvěru zvyšují daňově uznatelné náklady, tím snižují účetní zisk a základ daně (daňový štít). Cenou vlastního kapitálu jsou dividendy nebo podíly na zisku. Ty jsou oproti cizímu kapitálu zdaňovány dokonce dvakrát. Poprvé při zdanění zisku společnosti, podruhé při rozdělení mezi akcionáře, společníky nebo členy družstva. Ukazatel celkové zadluženosti (věřitelského rizika) Ukazatel celkové zadluženosti je základním ukazatelem zadluženosti. Celková zadluženost = cizí zdroje / celková aktiva. 100 21 JIŘÍČEK, Petr; MORÁVKOVÁ, Magda. Finanční analýza. 1. vyd. Jihlava : VŠPJ, 2008. 94 s. ISBN 978-80-87035-14-6. 32
Čím je hodnota ukazatele vyšší, tím je firma více zadlužená. Zvyšuje se tím také riziko, že věřitelé o svůj investovaný kapitál přijdou. Dávají tedy přesnost firmám s nižším zadlužením, jelikož to pro ně představuje nižší riziko. Ukazatel dlouhodobé zadluženosti Mezi dlouhodobé dluhy patří součet rozvahových položek dlouhodobých závazků a dlouhodobých bankovních úvěrů, eventuálně rezervy dlouhodobého charakteru. Dlouhodobá zadluženost = dlouhodobé dluhy / celková aktiva Hodnota ukazatele by se měla pohybovat pod hranicí 25 % a to dlouhodobě. Koeficient samofinancování Koeficient podává informaci o tom, z kolika procent jsou celková aktiva financována z vlastních zdrojů (z peněz vlastníků). Koeficient samofinancování = vlastní kapitál / celková aktiva. 100 Ukazatel vyjadřuje stupeň finanční nezávislosti firmy a spolu s ukazatelem celkové likvidity je jedním z nejvýznamnějších ukazatelů pro hodnocení celkové finanční situace podniku. Ukazatel úrokového krytí Ukazatel informuje o tom, kolikrát kryje vytvořený zisk (před odpočtem úroků a daní) placené úroky, tzn. zda je podnik schopen splácet své závazky z úroků. Je důležitou informací pro banky, věřitele a akcionáře. Ukazatel úrokového krytí = zisk před úroky a zdaněním (EBIT) / placené úroky Jeho minimální hodnota se uvádí 6,0, jako kritická hodnota se udává 3,0. 3.3.4 Ukazatele rentability Pojem rentabilita lze vysvětlit jako měřítko schopnosti firmy vytvářet nové zdroje a dosahovat zisku za pomoci investovaného kapitálu. Rentabilita je způsob vyjádření 33
míry zisku z podnikání. Základním vztahem rentability je poměr zisku s jinými veličinami, jako jsou vlastní nebo cizí investovaný kapitál, tržby, náklady apod. V této podkapitole jsem čerpala především z publikace Jiříčka a Morávkové. 22 Jednotlivé kategorie výsledku hospodaření známé z finančního účetnictví: a) Provozní výsledek hospodaření = (tržby za prodej zboží + tržby za prodej vlastních výrobků a služeb + tržby z prodeje dlouhodobého majetku + ostatní provozní výnosy) - provozní náklady b) Finanční výsledek hospodaření = finanční výnosy - finanční náklady c) Výsledek hospodaření z běžné činnosti před zdaněním = provozní výsledek hospodaření + finanční výsledek hospodaření d) Mimořádný výsledek hospodaření = mimořádné výnosy - mimořádné náklady Mezinárodní pojetí ukazatelů rentability Mezinárodně používané kategorie zisku, které se používají pro výpočet jednotlivých ukazatelů, jsou: EBDIT (Earnings before depreciation, interest and tax) = zisk před odpisy, úhradou úroků a daně z příjmu EBDIT = tržby - náklady bez odpisů, úroků a daní EBIT (Earnings before interest and tax) = zisk před úroky a daněmi EBIT = zisk před odpisy, úroky a daněmi - odpisy EBT (Earnings before tax) = zisk před zdaněním EBT = zisk před úroky a daněmi (EBIT) - nákladové úroky 22 JIŘÍČEK, Petr; MORÁVKOVÁ, Magda. Finanční analýza. 1. vyd. Jihlava : VŠPJ, 2008. 94 s. ISBN 978-80-87035-14-6. 34
EAT (Earnings after tax) = zisk po zdanění EAT = zisk před zdaněním (EBT) - daň z příjmu Mezi nejčastěji používané poměrové ukazatele rentability patří: Ukazatel rentability aktiv (ROA return of assets) Ukazatel ukazuje poměr mezi ziskem a celkovými aktivy investovanými do podnikání. ROA = zisk před úroky a zdaněním (EBIT) / celková aktiva Ukazatel rentability vlastního kapitálu (ROE Return of equity) Ukazatel poměřuje vytvořený čistý zisk s vloženým vlastním kapitálem. Je tedy důležitý pro vlastníky a akcionáře, kteří požadují zhodnocení vloženého kapitálu. ROE = čistý zisk (EAT) / vlastní kapitál Ukazatel rentability tržeb (ROS - Return of Sales) Důležitým ukazatelem rentability podniku jsou tržby. Tržby jsou tržním ohodnocením výkonů podniku. ROS = čistý zisk (EAT) / tržby Ukazatel rentability nákladů Ukazatel vyjadřuje, kolik korun získal podnik vložením jedné koruny nákladů. Ukazuje tedy, jak efektivně byly vynaloženy náklady. Rentabilita nákladů = čistý zisk / náklady Hodnota by měla mít stoupající tendenci, protože podnik by měl dosahovat co nejvyššího zisku při vynaložení co nejnižších nákladů. Ukazatel nákladovosti Vypočtená hodnota informuje o tom, kolik korun celkových nákladů bylo vynaloženo na jednu korunu tržeb. 35
Nákladovost = náklady / tržby Hodnota by měla mít klesající tendenci, protože snahou je vynaložené náklady snižovat. 3.3.5 Analýza cash-flow Zdrojem informací všech výše uvedených ukazatelů je rozvaha a výkaz zisků a ztrát. Celosvětově je stále více prosazován názor, že ukazatelé sestavované na bázi peněžních toků (cash-flow) jsou pro podnikovou finanční analýzu a finanční řízení lepší z důvodu vyšší vypovídací schopnosti. Hlavním důvodem pro toto tvrzení je, že výkazy peněžních toků vylučují problémy s aktuálním účetnictvím. Například rozdíl mezi provozním výsledkem hospodaření a peněžním tokem z provozní činnosti je podle názoru některých anglických analytiků rozdílem v kvalitě zisků, protože nejkvalitnější zisky jsou ty, které jsou zároveň doprovázeny přírůstky peněžních prostředků. Provozní zisk totiž obsazuje i zisky vázané v pracovním kapitálu (zásobách a pohledávkách) nebo čistě účetní zisky bez odpovídajících peněžních toků (kurzové rozdíly). Výkaz peněžních toků také zamezuje možné manipulaci se ziskem, které mohou být záměrně prováděné vedením společnosti. 23 Bilanční cash-flow se používá při výpočtu poměrových ukazatelů. Jde o nejčastěji používanou formu výpočtu cash-flow a její využití v poměrových ukazatelích. Tato nejjednodušší forma pro výpočet ukazatele vychází z obecného doporučeného vzoru: + Bilanční zisk (-bilanční ztráta) + Odpisy + Náklady, které nejsou výdaji - Výnosy,které nejsou příjmy = Cash-flow pro výpočet poměrových ukazatelů Ukazatel solventnosti z cash-flow 23 MRKVIČKA, Josef; KOLÁŘ, Pavel. Finanční analýza. 2., přeprac. vyd. Praha : Aspi, 2006. 228 s. ISBN 80-7357-219-2. 36