V Praze dne 16.2.2014 Znalecký posudek oboru očního lékařství Tento znalecký posudek jsem vypracoval a předkládám na základě opatření advokáta - vyžádání znaleckého posudku z oboru zdravot ictví, odvětví různá se zvláštní specializací oftalmologie ve věci : obžalovaný Lukáš Nečesaný, zastoupený na podkladě plné moci JUDr.Ch., advokátem se sídlem AK v Praze 4. Otázky zastupujícího advokáta jsou uvedeny níže v záhlaví jednotlivých odpovědí. 1) Zda je Lukáš Nečesaný s brýlovou vadou popsanou ve znaleckém posudku z oboru očního lékařství založeným v záhlaví uvedeném trestním spisu, zpracovaným znalcem Prof. MUDr. P. R., CSc., schopen vidět či nevidět a na jakou vzdálenost vnímat jednotlivé předměty a to bez nasazených brýlí, a to v podmínkách, kdy je navyklý nosit brýle vždy a všude; 1 1 Pro laika a laika, který nenosí brýle, je obtížné si takovou situaci představit. Se slušnou přesností lze laikovi tuto situaci demonstrovat použitím skel opačných dioptrií. Konkrétně: má-li Lukáš Nečesaný brýlovou vadu +5 dioptrií (plus), lze s velmi slušnou přesností laikovi bez brýlové vady nasadit před obě oči -5 dioptrií (minus) a tak mu umožnit představu, jak pacient s takovou vadou vidí bez brýlí. Tento postup často používáme u rodičů, kteří nechápou brýlovou vadu svého dítěte. Tento postup jsem použil jako simulaci brýlové vady Lukáše Nečesaného na své osobě a dalším dobrovolníkovi, abych na otázky advokáta odpověděl co nejpřesněji. Tato otázka/odpověď má více částí: - osoba s touto vadou je opravdu schopna vidět všechny předměty, není schopna na nich rozpoznávat detaily. Konkrétně: Bez brýlí může osoba vidět, kde se nalézá postava oběti a poměrně přesně zacílit svůj útok, ale není schopna rozpoznat, zda má rozepnutý pásek. - může se sice pohybovat bez brýlí i v neznámém prostředí, ale není schopna rozeznat detaily nábytku, zásuvek, klíčů a jejich vzdálenost a polohu
- osoba s touto vadou sice vidí, kde větší předměty (křeslo, postava, dveře) jsou, ale není schopna přesně odhadnout vzdálenost (dle vyšetření prof. R.je vidění na pravém oku na hranici a levé pod hranicí zrakové ostrosti nutné pro prostorové vidění) - znalec si nedokáže představit motivaci nebo důvod, proč by si Lukáš Nečesaný brýle sundal. 2) Obecně popište, jaká omezení má osoba s diagnosou, jakou má Lukáš Nečesaný, pro běžný život, tedy zejména jaké běžné činnosti je schopna vykonávat bez brýlí (vhodných pro jemu stanovenou diagnosu) a jakou činnost naopak vykonávat za těchto okolností nemůže; Většina odpovědi je již obsažena v bodě 1. Tato osoba bez brýlí vidí ve škole, kde je tabule, učitel a sešit, ale není schopna soustavně ostře vidět detaily a soustředěně pracovat. Osoba bez brýlí je sice schopna řídit automobil, ale její rozpoznávací schopnosti jsou podstatně nižší a reakční doba delší. Nejdůležitější je však v celé záležitosti pocit dokonalého zraku, mozkového vjemu 100% informací o okolním světě. Platí to jak pro minusové, tak pro plusové vady. Tato situace je znalci osobně známa, ač má vadu menší než Lukáš Nečesaný. 2 2 3) Zda mohl Lukáš Nečesaný se shora uvedenou oční vadou rozpoznat bez použití brýlí polohu hodinových ručiček s ohledem na jeho ostrost vidění způsobené jeho oční vadou, případně určete, na jakou vzdálenost je u něj tato schopnost bez brýlí zachována; Znalec prostudoval výpověď Lukáše Nečesaného a zjistil, že jeho údaj o čase se týká věžních hodin na Kostele Narození Pany Marie v Hořicích. Pomocí veřejně přístupných údajů znalec zjistil, že Lukáš Nečesaný sledoval věžní hodiny na tomto kostele z východní strany z pozemní vzdálenosti cca 40 metrů, zatímco hodiny o průměru cca 1 metr jsou ve výši cca 30 metrů. Tuto situaci nasimuloval znalec s velkou přesností na vysokém domě panelové zástavby a zjistil, že Lukáš Nečesaný nemohl být schopen přesně zjistit čas na věžních hodinách, pokud neměl své brýle. Lze aproximovat, že z poloviční vzdálenosti by Lukáš Nečesaný polohu věžních hodin mohl rozpoznat. V této situaci přichází do významu tato informace: Pro prostorové vidění je nutná určitá úroveň zrakové ostrosti. Vyšetřením prof. R. bylo zjištěno, že bez brýlí Lukáš Nečesaný takovou ostrost nemá.
4) Zda mohl Lukáš Nečesaný na vzdálenost cca 5-10m bez nasazených brýlí rozpoznat, jakou věc či předmět má osoba, kterou na tuto vzdálenost pozoruje v ruce a zda vůbec mohl určit, zda se jedná o chlapce; Pokusem v reálném prostoru ve stejnou hodinu a stejné roční době a za pomoci dioptrické simulace zjistil znalec, že v situaci, kdy neměl Lukáš Nečesaný své brýle nasazeny, nemohl rozpoznat na výše uvedenou vzdálenost jakou věc či předmět má osoba malé postavy v ruce a vysoce pravděpodobně ani to, že to je chlapec. 3 3 5) Zda mohl Lukáš Nečesaný na vzdálenost 4-5metrů bez brýlí rozpoznat detaily na osobě poškozené, zejména: - Typ oděvu - pracovní nebo civilní, - rozepnutý pásek na pasu poškozené, - u poškozené vlasy stočené gumičkou Pokusem v reálném prostoru za pomoci dioptrické simulace zjistil znalec, že - typ oděvu lze přibližně odhadnout, ale spíše odhadem barev (plášť versus svetr+džíny) - rozepnutý pásek nelze poznat - vlasy stočené gumičkou prakticky rozpoznat nelze
6) Zda Lukáš Nečesaný mohl bez brýlí vidět v kadeřnictví, poblíž kadeřnického křesla, na zemi dosud neuklizenou kupičku vlasů o rozměrech cca 15x3 cm a zda je v jeho případě při jeho oční vadě vůbec možné, aby bez brýlí takovouto kupičku vlasů na zemi v kadeřnictví identifikoval; Pokusem v reálném prostoru za pomoci dioptrické simulace zjistil znalec, že lze vidět jakýsi předmět těchto rozměrů, ale s velmi vysokou pravděpodobností nelze identifikovat (tj. že je to právě kupička vlasů) 7) Posuďte, zda-li Lukáš Nečesaný s konkrétní oční vadou, popsanou ve shora uvedeném znaleckém posudku, byl v době činu schopen bez brýlí odpovídajících jeho diagnose, konat činnosti tak, jak jsou popsány jako činnosti pachatele v usnesení o zahájení trestního stíhání a v rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové; 4 4 Pokusem v reálném prostoru za pomoci dioptrické simulace zjistil znalec, že osoba s dioptrickou vadou +5dioptrií (plus) byla schopna bez svých brýlí rozpoznat polohu osoby několik metrů před sebou a zacílit "polenem" na její hlavu. 8) Zda mohla poškozená rozpoznat při prováděné rekognici - tedy při ztotožňování osob (dle videa, které máte k dispozici) konkrétní tváře jednotlivých osob, které jí byly v albu předkládány ze strany PČR a to v souvislosti s obsahem jejího očního vyšetření ze dne 6.5.2013 a to v souvislosti s traumatickým stavem poškozené v době provádění rekognice poškozenou; Pokusem v reálném prostoru za pomoci dioptrické simulace zjistil znalec, že osoba s dioptrickou vadou do dálky +0,5 dioptrie a brýlovou vadou do blízka +3,5 je sice schopna odlišit hrubé rysy jednotlivých obličejů, ale přesné (100%) rozpoznání není dle názoru znalce možné. Tímto textem se oční znalec naprosto nevyjadřuje k "neurologické obluzenosti", k možných poruchám zorného pole po úderech dop týlní oblasti, jak diskutováno v hlavním líčení.
9) A dále prosím uveďte vše, co znalec může uvést k věci v rámci znaleckého zkoumání nad rámec shora uvedených otázek a co považuje za důležité uvést. 5 5 Závěr soudního znalce:... MUDr. B. B., CSc. Znalecká doložka: Znalecký posudek jsem podal jako znalec jmenovaný rozhodnutím Městského soudu v Praze, Spálená 2, 112 16 Praha 2 ze dne 18. 5. 2006 s čj. Spr. 3680/2005 pro základní obor zdravotnictví, odvětví: zdravotnická odvětví různá se zvl. specializací oftalmologie. Znalecký úkon je zapsán pod poř. číslem znaleckého deníku. MUDr. B. B., CSc.