ÚSTAV PRO PÉI O MATKU A DÍT VÝRONÍ ZPRÁVA 2006 1
OBSAH OBSAH... 2 ÚVODNÍ SLOVO... 3 O NEMOCNICI... 5 Profil... 5 Pedmt innosti... 5 Historie nemocnice... 6 Zdravotnické obory a spádová oblast... 7 Smlouvy se zdravotními pojišovnami... 8 Léebn preventivní pée...chyba! Záložka není definována. PREGRADUÁLNÍ A POSTGRADUÁLNÍ VÝUKA... 58 SPOLUPRÁCE S MEZINÁRODNÍMI ORGANIZACEMI... 67 innost WHO CC v ÚPMD v roce 2005...Chyba! Záložka není definována. PRACOVNÍCI ÚSTAVU... 69 ZPRÁVA DOZORÍ RADY... Chyba! Záložka není definována. HOSPODAENÍ NEMOCNICE... 75 Zhodnocení platební schopnosti ÚPMD...86 Personální oblast...87 Pée o zamstnance...91 TECHNICKÁ ÁST... 92 Dotace ze státního rozpotu...92 Vlastní investice...chyba! Záložka není definována. Opravy a údržba...chyba! Záložka není definována. 2
ÚVODNÍ SLOVO Vážení pátelé, roky 2004 2006 lze jednoznan oznait jako období, které se významnou mrou zapíše do novodobé historie Ústavu pro péi o matku a dít, jednak z hlediska rozvoje spektra poskytované zdravotní pée a rovnž z pohledu významných stavebních úprav, které pinesla pomrn rozsáhlá rekonstrukce stávající budovy, na niž navázala výstavba zcela nového kídla, kde jsou umístny moderní operaních sály s centrální sterilizací a porodnický trakt, který svou koncepcí, kapacitou a vybavením spluje parametry špikového porodnického pracovišt. Stavba probíhala za plného zdravotnického provozu a pi stále narstajícím potu porod ( poet porod v roce 2004 3 798 a v roce 2006 4 463), ošetených novorozenc a rostoucím potu operací, laboratorních, diagnostických a vyšetovacích metod. Bžná práce byla ovlivována stavbou, etnými pesuny jednotlivých pracoviš a s tím spojených nutných improvizací. Kvalita poskytované pée však musela být zachována a lidské ohleduplné jednání léka, sester, pomocného personálu a komplementu rovnž. Ústav dokonil a úspšn obhájil výzkumný zámr Zlepšení pée o reprodukní zdraví a podal projekt na další výzkumný zámr Prevence a léba poruch v reprodukci. Pokraovala spolupráce s 3. lékaskou fakultou UK v oblasti teoretické i praktické výuky eských i zahraníních s student a pi státních závrených zkouškách. V oblasti postgraduálního vzdlávání se podailo uvést do praxe vzdlávací program v oboru gynekologie a porodnictví pro jednostupovou evropskou atestaci a zahájit proces nových atestaních zkoušek v souladu s vyhláškou MZ, která stanoví podmínky pro získávání odborné specializované zpsobilosti pro výkon lékaského povolání. 3
Rovnž akreditaní proces pro jednotlivá gynekologicko porodnická pracovišt, žádající o udlení akreditace pro praktickou realizaci vzdlávacích program v našem oboru byl úspšn zahájen. Dovolte, abych vám na následujících stránkách pedstavil nkterá zajímavá a potšující data. Peji nám všem, aby i budoucí roky Ústavu pro péi o matku a dít byly obdobím tvrí práce, dobrých výsledk a spokojených pacientek. doc. MUDr. Jaroslav Feyereisl, CSc. 4
O NEMOCNICI Adresa: Ústav pro péi o matku a dít, Podolské nábeží 157, Praha 4 147 10 I: 00023698 DI: CZ00023698 Tel./Fax: 296511200 / 296511296 E mail: info@upmd.cz Web: http://www.upmd.cz Profil Ústav pro péi o matku a dít (dále ÚPMD) je píspvkovou organizací, jejímž zizovatelem je Ministerstvo zdravotnictví R. Pedmt innosti Úkolem ÚPMD je poskytovat nejvyšší a specializované preventivní a léebné pée v oblasti pée o ženu na ambulantní a lžkové úrovni, lidské reprodukce a ranného vývoje dítte v souladu s koncepcemi píslušných lékaských obor. K dalším innostem organizace patí: poskytování konsiliárních služeb v nkterých speciálních otázkách v oboru gynekologie, porodnictví a neonatologie, podílení se na grantovém výzkumu v uvedených oborech úzká spolupráce s Institutem postgraduálního vzdlávání ve zdravotnictví, jehož je organizace klinickou základnou pro obor gynekologie a porodnictví spolupráce se Svtovou zdravotnickou organizací, jejímž je spolupracujícím centrem pro lidskou reprodukci. 5
Historie nemocnice Monumentální areál pod vyšehradskými hradbami na behu Vltavy v Praze, vznikl ped l. svtovou válkou jako realizace myšlenky prof. MUDr. R. Jedliky. Architektonického ešení se ujal arch. prof. R. Kíženecký a po 4 létech výstavby byl v r. 1914, krátce ped vypuknutím l. svtové války, komplex oteven. Tato nákladná stavba byla realizována pedevším podporou léka, kteí vytvoili zájmové sdružení "Pražské sanatorium" akciová spol. s r.o. Za l. svtové války ást sanatoria byla dána k disposici ervenému kíži a stala se vojenskou nemocnicí. Po válce v budov sanatoria byly krom II. chirurgické a II. gynekologické kliniky ješt oddlení pro rentgenovou diagnostiku a fyzikální terapii, oddlení ortopedické a v r. 1925 pibylo oddlení porodnické. Zakládajícími spoleníky a aktivními spolupracovníky byli z významných eských gynekolog a porodník profesoi: Josef Jerie, Gustav Müller, Antonín Ostril, Václav Piha, Václav Rubeška, Josef Saidl a z pediatr Matj Pešina. V té dob patilo Pražské sanatorium mezi vrcholné léebné ústavy v Evrop. Za 2. svtové války ústav zkonfiskovali Nmci a pemnili jej v lazaret. V prbhu Pražského kvtnového povstání v r.1945 byla budova poškozena dlosteleckými zásahy. Po té sloužila jako repatrianí nemocnice pro tuberkulozní vzn osvobozené z nacistických koncentraních tábor. Zákonem z 23. 12. 1946 bylo Pražské sanatorium s. r. o. vyvlastnno a pevedeno do správy Ministerstva školství a osvty. Po provedené rekonstrukci budovy byla tato výnosem téhož ministerstva z 23. 1. 1948 pidlena III. gynekologicko-porodnické klinice prof. J. Trapla a Kojenecké klinice, u jejíhož zrodu stáli prof. Josef Švejcar s prof. Jiím Blechou a jejíž organizaci dokonil doc. MUDr. Kamil Kubát. V rámci budování zdravotnických výzkumných ústav v eskoslovensku byl vyhláškou Ministerstva zdravotnictví. 77 Ú. 1. ze dne 31. 1. 1951 v dohod s Ústedím výzkumu technického rozvoje, Ministerstvem financí a Vládou SR založen Ústav pro péi o matku a dít (ÚPMD) spojením III. gynekologicko-porodnické kliniky a Kliniky pée o kojence. K oficiální realizaci této vyhlášky došlo 1. 3. 1951, kdy ústav pestal být souástí Státní fakultní nemocnice a stal se rezortním ústavem Ministerstva zdravotnictví. 6
Zdravotnické obory a spádová oblast Ústav pro péi o matku a dít je jedním z nejvýznamnjších eských pracoviš pro obory gynekologie, porodnictví a neonatologie. Je jedním ze 12 Perinatologických center R. Sí perinatologických center byla v republice oficiáln ustanovena Ministerstvem zdravotnictví v roce 1995, za úelem poskytování specializované porodnické a neonatologické pée na nejvyšší úrovni pi koncentraci kvalifikovaných odborník a moderní technologie. Od té doby ÚPMD trvale patí ke tem nejlepším centrm v republice, hodnoceno standardizovanými kriterii WHO. Neonatologické pracovišt logicky navazuje na péi o thotnou ženu a požadavky, které souvisejí s koncentrací patologických thotenství ze všech region eské republiky. Na jednotce intenzivní pée se dále koncentrují novorozenci se selhávajícími vitálními funkcemi, kteí vyžadují speciální diagnostické a léebné postupy. Podle indikátor kvality pée o novorozence patí ÚPMD dlouhodob k nejlepším pracovištím v eské republice a dosahované výsledky jsou srovnatelné s výsledky renomovaných pracoviš ve vysplých zemích. Od založení ÚPMD byla souasn s problematikou porodnickou a neonatologickou ešena i problematika gynekologická. S tímto zamením v ústavu pracují skupiny, které dílí speciální problémy eší nejen výzkumn, ale i získané výsledky pevádjí do každodenní klinické innosti ústavu. Stávající spádové území pro Ústav pro péi o matku a dít je definováno metodickým opatením ke spádovosti lžkových zdravotnických zaízení v hl.m. Praze, které vzniklo aktualizací Metodického opatení. 5 z roku 2001. Dále pak poskytujeme péi pacientm z bývalých okres Stedoeského kraje. 7
Smlouvy se zdravotními pojišovnami Všeobecná zdravotní pojišovna Vojenská zdravotní pojišovna Oborová zdravotní pojišovna Zdravotní pojišovna Škoda Zdravotní pojišovna MV R Zdravotní pojišovna Metal Aliance eská národní zdravotní pojišovna Hutnická zdravotní pojišovna Revírní bratrská pokladna 8
Struktura 9
10
11
Klinická pracovišt 12
Gynekologické pracovišt Vedoucí: MUDr. Petr Šafá, CSc. Gynekologické pracovišt v ambulantní i lžkové ásti pokraovalo v tomto období nejen v kvantitativním zvyšování potu výkon, ale i v kvalitativních zmnách, napíklad zavádní nových operaních postup pedevším v oblasti urogynekologie a v rozvoji onkogynekologie. Užší spolupráci se podailo navázat s gyn. por. pracovištm v Jihlav, kde pracovníci ÚPMD edukují kolegy v onkogynekologické operativ a eší jako superkonziliární pracovišt jejich komplikované pípady. Stejn dobrá spolupráce existuje s nemocnicemi v Turnov, Trutnov, Jilemnici, Táboe a dalšími nemocnicemi, kterým je poskytován komplexní servis z oblasti onkogynekologie, vetn onkologických konzilií formou e-mail. Lžková ást Lžková ást gynekologického pracovišt je složena ze tí samostatných a vzájemn spolupracujících oddlení: oddlení JIP 10 lžek, oddlení G2 19 lžek vetn 3 nadstandardních pokoj oddlení G3 25 lžek Na témže oddlení je stacioná pro onkologicky nemocné s pti polohovatelnými lžky. Operaní sál Vedoucí: MUDr. Jan Drahoovský Zaátkem roku 2005 byly slavnostn oteveny operaní sály v nové pístavb ÚPMD. V modern koncipovaném prostedí operaního traktu jsou umístny 3 operaní sály. Dva sály (operaní sál A, resp. B) jsou ureny k provádní gynekologických operací, 13
tetí sál (sál C) je uren k provádní císaských ez, popípad nkterých urgentních výkon. Tzv. sál B je svým vybavením uren k endoskopickým operacím a je také speciáln upraven k operacím s využitím laseru. Laser byl v roce 2005 uveden do onkogynekologické praxe. Všechny sály jsou pln klimatizované. Pracovišt je vybavené moderním zaízením, které odpovídá nároným požadavkm souasné medicíny. Nedílnou souástí traktu operaních sál je špikové pracovišt centrální sterilizace, které výrazn usnaduje práci na operaních sálech. Jednotka intenzivní pée Vedoucí: MUDr. Petr Tiso Poskytuje neodkladnou péi nemocným po operacích nebo komplikovaných porodech nebo s jiným urgentním stavem vyžadující 24 hodinové monitorování. Na bezprostedn pooperaní péi JIPu navazuje práce pooperaního a konzervativního oddlení G2 a G3. Pooperaní oddlení (G2) Vedoucí: MUDr. Michal Otenášek,CSc. Hospitalizuje nemocné celého spektra pooperaních stav, od urogynekologických operací pes endoskopické výkony až k onkologicky nemocným po radikálních operacích. Endoskopické výkony jsou provádny též v intencích jednodenní chirurgie a pacientky jsou po operaním zákroku propouštny ješt tentýž den v odpoledních hodinách. Oddlení konzervativní a onkogynekologické pée (G3) Vedoucí: MUDr. Eduard Kuera, CSc. 14
V oblasti onkogynekologie se innost soustedila na udržení statutu onkogynekologického centra, což spoívalo v rekrutování pacientek ze všech ástí a region R. V rámci aktivní spolupráce s mimopražskými zdravotnickými pracovišti se podailo odoperovat pes 100 onkologických pacientek za rok a udržet tak statut onkogynekologického centra. Onkogynekologické operace v roce 2004-2006 Poet onkogynekologických operantek dle dg. (MKN-10) za rok 2004 C50 ZN prsu 10 C51 ZN vulvy 6 C52 ZN pochvy 0 C53 ZN hrdla dložního 21 C54 ZN tla dložního 29 C56 ZN vajeníku 27 C57 ZN jiných a neurených 1 ženských pohlavních orgán CELKEM 94 15
Poet onkogynekologických operantek dle dg. (MKN-10) za rok 2005 C50 ZN prsu 6 C51 ZN vulvy 4 C52 ZN pochvy 0 C53 ZN hrdla dložního 28 C54 ZN tla dložního 44 C56 ZN vajeníku 40 C57 ZN jiných a neurených 0 ženských pohlavních orgán CELKEM 122 Poet onkogynekologických operantek dle dg. (MKN-10) za rok 2006 C50 ZN prsu 9 C51 ZN vulvy 4 C52 ZN pochvy 0 C53 ZN hrdla dložního 38 C54 ZN tla dložního 42 C56 ZN vajeníku 40 C57 ZN jiných a neurených 2 ženských pohlavních orgán CELKEM 135 16
Srovnání onkogynekologických operací v r.2004 a 2005 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 podle Dg. (MKN-10) 40 28 29 27 21 10 6 6 1 4 C50 C51 C53 C54 C56 C57 44 Endoskopické výkony V roce 2004 a 2005 bylo na gynekologickém pracovišti ÚPMD provedeno 654, resp. 666 hysteroskopických výkon (Graf. 1). K výraznému navýšení došlo pedevším u ambulantních výkon. Krom diagnostických hysteroskopií jsou na pracovišti provádny ambulantní i resekní intrauterinní operace pedevším transcervikální resekce polyp. Laparoskopické výkony mají v ÚPMD dlouholetou tradici. Poet tchto typ operací se v posledních letech ustálil na potu cca 600 za rok. Mírný pokles laparoskopicky provádných hysterektomií (LAVH, TLH) byl ásten kompenzován nárstem vaginálních hysterektomií (Graf. 2). V minulých dvou letech probhla na pracovišti grantová studie zabývající se srováním jednotlivých typ hysterektomií. Výsledky jasn ukázaly na výhody minimáln invazivního pístupu u této asté gynekologické operace. 17
Graf.. 1 Poet laparoskopických a hysteroskopických výkon v letech 1995-2005 700 600 596 555 599 606 650 597 593 654 637 568 666 LSK HSK 500 400 407 418 376 323 300 220 227 266 200 100 67 30 70 102 0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 18
Graf..2 Pomr abdominálních, vaginálních a laparoskopických hysterektomií v letech 1996 2005 300 250 Pomr abdominálních (AH), vaginálních (VH) a laparoskopických (LH) hysterektomií v ÚPMD v letech 1996-2005 245 246 232 AH VH LH 200 204 150 163 125 142 138 124 175 149 123 100 50 67 57 49 45 60 37 56 57 77 75 52 73 85 93 86 0 6 6 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 300 250 Pomr abdominálních (AH), vaginálních (VH) a laparoskopických (LH) hysterektomií v ÚPMD v letech 1996-2005 245 246 232 AH VH LH 200 204 150 163 125 142 138 124 175 149 123 100 50 67 57 49 45 60 37 56 57 77 75 52 73 85 93 86 0 6 6 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 19
Urogynekologická operativa Vedoucí: MUDr. Ladislav Krofta, CSc. Od roku 1999, kdy byla v ÚPMD založena specializovaná urogynekologická ambulance, lze zaznamenat trvalý nárst tchto vysoce specializovaných výkon. Graf. 1 znázoruje poty operaních výkon pro poruchu držení moi a poruchy statiky dna pánve. rok 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 poet výkon 192 178 202 257 298 350 370 400 poet výkon 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 poet výkon. V posledních nkolika letech lze v souladu s celosvtovým trendem pozorovat jistou zmnu ve spektru urogynekologických operací. Vedle díve klasických a hojn využívaných retropubických závsných operací, které pedstavovaly zlatý standard antiinkontinentní chirurgické terapie (Burchova kolpopexe), se zaínají ve stále hojnjší míe uplatovat minimáln invazivní techniky (tahuprostá vaginální páska), jejichž efektivita je srovnatelná s klasickou technikou, s nižším pooperaním 20
zatížením pacienta. Tabulka.1 demonstruje pehled jednotlivých typ antiinkontinentních výkon v uplynulém období. Korekní výkony pedního kompártmentu (poševní plastiky) nejsou na našem pracovišti zaazeny mezi antiinkontinentní výkony. Tabulka 1: Pehled antiinkontinentních výkon v ÚPMD v letech 1999-2004. Je patrný nárst mininvazivních operaních technik ve srovnání s klasickými, díve hojn používanými operacemi. rok Burchova Pereyrova Tahuprostá vaginální páska kolpopexe uretrosuspenze 1999 93 16 8 2000 59 9 23 2001 44 17 43 2002 41 6 109 2003 32 9 136 2004 24 3 168 2005 33 1 140 2006 35 0 160 Spektrum výkon pro poruchu statiky pánevního dna doznalo v posledních letech zásadních zmn. Klasické operaní postupy z vaginálního a abdominálního pístupu jsou v souasné dob doplnny technikami endoskopickými a zcela nové jsou pístupy s využitím syntetických materiál, kterými jsou nahrazeny poškozené závsné a podprné anatomické struktury. ÚPMD je jedno z prvních pracoviš v eské republice, které má s tmito technikami bohaté zkušenosti. Pacientky s urogynekologickými obtížemi jsou do specializované ambulance referovány z pražských obvod a nejbližšího okolí. Zárove ÚPMD psobí jako superkonziliární pracovišt pro celou eskou republiku pro stavy recidivujících mikních obtíží a pro komplikace po antiinkontinentních výkonech. Naše zkušenosti s diagnosticko terapeutickým algoritmem u pacientek s patologiemi pánevního dna se snažíme pedávat formou kolektivních i individuálních doškolovacích akcí jak odborníkm z eské republiky, tak i ze zahranií. 21
Ambulantní ást Všeobecná ambulance Vedoucí: MUDr. František Vorlíek V ambulantní ásti ÚPMD bylo vyšeteno pes 79 497 pacientek za rok 2006, kde vedle všeobecné ambulance byla rozšiována innost i ve speciálních ambulancích endokrinologické, endoskopické, pro lébu infertilit a onkogynekologické ambulanci, ambulanci CTN a ultrazvukové ambulanci.v oblasti ambulantní onkogynekologické pée byl rozšíen poet onkogynekologických ambulancí (4 dny v týdnu), taktéž aplikace chemoterapie u onkologicky nemocných žen je provádna ambulantn. 22
Porodnické pracovišt Vedoucí: MUDr. Jan Kovaík, CSc. Roky 2004 2006 byly charakterizovány intenzivní inností všech porodnických pracoviš ve spolupráci s komplementem prenatální diagnostiky a ultrazvukovým pracovištm. Poet porod dosáhl tém 3800 v roce 2004 a v roce 2006 dosáhl potu 4 463, jak dokladuje následující graf. Poet porod v ÚPMD od roku 1994 5000 4500 4188 4463 4000 3798 3500 3000 2952 3272 2657 2500 2237 2407 2385 2353 2436 2000 1994 1995 2202 1996 1997 2269 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Petr Velebil, PC ÚPMD 2006 Souasn s tímto vývojem se významn zvýšil podíl ÚPMD na potu porod v R, který již v roce 2004 dosáhl prakticky dvojnásobku podílu v roce 1994. 23
Podíl ÚPMD na poctu porodu v CR R od roku 1994 4 3,5 2 % 3 2 2,1 % 1 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Petr Velebil ÚPMD 2005 Ve vztahu k významnému podílu rizikové klientely jsme v letech 2004 a 2005 pozorovali mimoádný nárst absolutního potu císaských ez. Riziková klientela v CR a v ÚPMD v roce 2004 (kumulativní procento novorozencu) zdroj: Velebil data Sekce perinatální medicíny CGPS 10 9,25 8 6,92 % 6 4 R ÚPMD 2,51 2 0,42 0,74 1,16 0 < 1000 g < 1500 g < 2500 g hmotnost Kumulativní procento novorozencu ukazuje podíl rizikové klientely na celkovém poctu novorozencu a rozdíl sloupcu v jednotlivých kategoriích dokumentuje vyšší zastoupení takové klientely v ÚPMD ve srovnání s celostátním prumerem. Rychlá dynamika nárstu potu porod a souvisejících výkon probíhala v podmínkách rekonstrukce ústavu a pesunu porodního sálu do nových prostor na 24
poátku roku 2005. asto nelehké technické a organizaní podmínky však neovlivnily zvyšující se píliv našich klient, ani výsledky odborné pée. Souasn byly výsledky perinatální pée na vysoké úrovni bez ohledu na znanou koncentraci rizikových pípad. Císaskéezy v ÚPMD v absolutních potech 1400 1200 1079 1269 1000 800 815 648 600 526 400 357 431 388 388 405 354 422 471 200 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Petr Velebil, PC ÚPMD 2006 25
Vývoj frekvence císac saských ských ez (%) v ÚPMD od roku 1994 32 28 25,8 28,4 24 21,5 20 17,6 18,3 17,3 17,8 19,8 16 16 14,7 12 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Petr Velebil, PC ÚPMD 2006 Perinatáln lní úmrtnost ( )( v R R a v ÚPMD 8 PÚR 6 4 PÚ ÚPMD 2 0 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Petr Velebil, PC ÚPMD 2006 26
Lžková ást Porodní sál Vedoucí: MUDr. Petr Velebil, CSc. Porodní sál ÚPMD pokraoval v letech 2004 a 2005 v tradici porod ve zcela samostatných porodních pokojích. Od února 2005 pak porodní sál pracuje v nov vybudovaných prostorách, které umožují maximální komfort a bezpeí pro rodiky a jejich partnery a špikové prostorové a technické zázemí pro zdravotnický personál. Budoucí rodie mají možnost seznámit se s prostedím již v prbhu thotenství. Nový operaní sál pro akutní císaské ezy je integrální souástí porodního sálu a poskytuje prostedí i pro ešení nejzávažnjších komplikací. Nové prostedí umožnilo v roce 2005 další navýšení potu porod, jejichž poet prakticky dosáhl pedpokládané hranice 4200 a v roce 2006 se zvýšil poet porod na 4 463.. Oddlení rizikového a patologického thotenství Vedoucí: MUDr. Petr Kepelka Porodní sál pracuje v úzké souinnosti s oddlením rizikového a patologického thotenství, které poskytuje nezbytné zázemí pro koncentraci závažných porodnických situací, které nevyžadují okamžité ešení nebo naopak potebují další diagnostickou a léebnou péi. innost tohoto oddlení probíhala v roce 2005 v doasných prostorách po uvolnní starého porodního sálu, kdy pesun do nov rekonstruovaného traktu probhl v lednu 2006. Pružná organizaní opatení a souinnost s ostatními pracovišti ÚPMD nicmén umožnila zvýšit objem poskytované pée a akomodovat nárst potu pacient i za tchto podmínek. V rámci zkvalitnní pée o pacientky na rizikovém oddlení byly nov zízeny 2 nadstandardní pokoje, které jsou pln využívány. 27
Oddlení šestinedlí Vedoucí: MUDr. Alena Mchurová, CSc. (P1 a P2) Dv oddlení šestinedlí poskytovala poporodní péi všem typm pacientek a ešila pípadné komplikace v závažných pípadech. Prmrná doba hospitalizace po spontánních porodech a nekomplikovaném dalším prbhu byla 3 4 dny, po císaských ezech 5 7 dn. Opt se projevoval maximální zájem o samostatné poporodní pokoje, kterému se ÚPMD i v podmínkách velkého potu ošetovaných snažil vyhovt. Kvalitní pée oddlení šestinedlí pomohla minimalizovat poet poporodních komplikací a zamit se na další zvyšování podílu kojených novorozenc. Perinatologické centrum Vedoucí: MUDr. Petr Velebil, CSc. ÚPMD je jedním z Perinatologických center R, poskytující služby na nejvyšší úrovni a trvale patící k nejlepším centrm v republice, hodnoceno standardizovanými kriterii WHO. Cílem innosti Perinatologického centra je poskytování komplexní perinatální pée pípadm vysoce rizikových gravidit a novorozenc podle statutu PC R. Pehled živ narozených dtí v jednotlivých hmotnostních kategorií v ÚPMD v letech 2004 2006 vyjaduje následující tabulka. hmotnostní kategorie Rok do 999 g 2000-2499 1000-1499g 1500-1999g g 2500 g a vice Celkem 2004 31 68 75 186 3541 3901 2005 36 58 77 203 3923 4297 2006 40 59 105 237 4166 4607 Pesto jsou výsledky pée vysoce nadprmrné. Údaje o mrtvorozenosti, asné novorozenecké úmrtnosti a celkové perinatální úmrtnosti vyjaduje následující tabulka. 28
Tabulka vybraných výkon: Výkony 2004 2005 2006 n % a n % a n % a Porody 3 798 4188 4 463 Dvojata 103,0 0,0 115,0 0,0 142,0 3,1 Trojata 1 3 0,07 Císaské ezy 815 21,40 1079 25,80 1 269 28,4 Nedonošenost 9,20 8,70 9,50 Perinatální úmrtnost celkem 14 3,6 9 2,1 14 3,03 z toho bez VVV 6 1,5 7 1,62 11 2,38 mrtvorozenost 9 2,3 6 1,4 8 1,73 z toho bez VVV 4 1,0 7 2,38 NÚ 5 1,3 3 0,7 6 1,3 z toho bez VVV 2 0,5 1 0,2 4 0,86 Novorozenc celkem 3910 4303 4615 z toho < 2 499 g 360 9,20% 374 8,70% 444 9,60% Ambulantní ást Prenatální ambulance Vedoucí: MUDr. Karel Buben Prenatální ambulance poskytují antenatální péi velkému potu žen jak s fyziologickým prbhem thotenství, tak (a zejména) pacientkám se zvýšeným rizikem, i již vzniklými komplikacemi v prbhu gravidity. Pes zvýšené nároky na kapacitu tohoto pracovišt bylo dosaženo zkrácení ekací doby a zvýšení komfortu thotných. 29
Prenatáln diagnostické centrum Vedoucí: MUDr. Ivana Kuerová Se stoupajícím potem thotných pacientek stoupá i poet výkon prenatální diagnostiky. Na pracovišti jsou poskytována zejména superkonziliární ultrazvuková vyšetení v rámci screeningu vrozených vývojových vad od prvního trimestru thotenství spolu s biochemickými testy. S nov zavedeným softwarem Astraia ve spolupráci s Fetal Medicine Foundation London je hodnoceno riziko výskytu nejastji se vyskytujících chromozomálních aberací, zejména Downova syndromu. V návaznosti na posun prenatální diagnostiky do prvního trimestru thotenství, s koncentrací rizikových pacientek pevážn s diabetem, hypertenzí, systémovými chorobami, intrauterinní rstovou retardací a víceetným thotenstvím se mní spektrum invazivních výkon. Zlatým standardem stále zstává amniocentéza ve druhém trimestru thotenství. Poty amniocentéz 2001 2002 2003 2004 2006 2006 celkem 395 433 427 379 382 371 dvojata 15 16 14 14 13 7 500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 2001 2002 2003 2004 2006 2006 celkem dvojata 30
Poty ultrazvukových vyšetení rok 2002 2003 2004 2005 2006 Poet vyšetení 10850 12735 15370 15107 16690 Poet vyšetení 18000 16000 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0 2002 2003 2004 2005 2006 Poet vyšetení Oddlení léby infertility Vedoucí: MUDr. Alena Hujová Lébou infertilních, tedy opakovan potrácejích žen, se ústav zabývá dlouhou adu let. V posledních nkolika letech dochází k dynamickému nárstu potu pacientek z Prahy a širokého okolí, respektive z celé republiky. 31
Spolu s rozšiováním spektra vyšetovacích metod se také významn zlepšila úspšnost diagnostiky píin opakovaného potrácení a jejich léba. Ústav spolupracuje s celou adou významných pracoviš, jakým je nap. Ústav pro hematologii a krevní transfuzi, Revmatologický ústav a Trombocentrum. Souasn je možné v ústavu provést genetické a kompletní imunologické vyšetení infertilního páru, vetn spermiogramu. Na imunologickém pracovišti je ron vyšeteno okolo 130 nových pár z celé republiky, z toho je tém polovina žen vyšetována a léena v ÚPMD. V prbhu let bylo vypracováno pehledné vyšetovací schéma, které zahrnuje krom již zmínných vyšetení v rámci genetiky, imunologie, hematologie a revmatologie, také komletní gynekologické, interní a endokrinologické vyšetení, vetn serologického a kultivaního vyšetení krve a poševního prostedí. Dále je provádno ultrazvukové vyšetení, vetn možnosti 3D zobrazení, z invazivních metod hysterosalpingografie a hysteroskopie. Pi diagnostice anatomických píin opakovaného potrácení a vrozených vývojových vad dlohy je provádna operaní korekce. 32
Neonatologické pracovišt Vedoucí: doc. MUDr. Zbynk Straák, CSc. Neonatologické pracovišt logicky navazuje na péi o thotnou ženu a požadavky, které souvisejí s koncentrací patologických thotenství ze všech region eské republiky. Na jednotce intenzivní pée se dále koncentrují novorozenci se selhávajícími vitálními funkcemi, kteí vyžadují speciální diagnostické a léebné postupy. Podle indikátor kvality pée o novorozence patí dlouhodob k nejlepším pracovištím v eské republice a dosahované výsledky jsou srovnatelné s výsledky renomovaných pracoviš ve vysplých zemích. Mezi hlavní priority neonatologického pracovišt patí programy pée o novorozence velmi nízké a extrémn nízké porodní hmotnosti, pée o nezralé novorozence, pée o novorozence s vrozenými vývojovými vadami (zvlášt kongenitální diafragmatická hernie), pée o kriticky nemocné novorozence se selhávajícími vitálními funkcemi (program dlouhodobé mimotlní membránové oxygenace, pée o donošené fyziologické novorozence a pée o novorozence s tžkými formami novorozeneckých žloutenek (prenatální i postnatální diagnostika a léba). Lžková ást 1. Úsek resuscitaní a intenzivní pée vedoucí odd. RES, JIP: MUDr. Jan Melichar Oddlení anesteziologicko-resuscitaní pée (ARO) disponuje 8 lžky urenými pro kriticky nemocné novorozence se selhávajícími vitálními funkcemi a využívající vedle standardních metod pée další výjimené metodiky (nekonvenní zpsoby umlé plicní ventilace, dlouhodobá mimotlní membránová oxygenace, kapalinová ventilace, inhalace oxidu dusnatého apod.). Na oddlení se provádjí závažné neurochirurgické, kardiochirurgické a obecné chirurgické výkony (abdominální chirurgie, chirurgie hrudníku). Cílem léebné pée je optimalizace terapeutických a 33
diagnostických postup ke snížení délky hospitalizace bez závažné dlouhodobé morbidity kriticky nemocných novorozenc. Oddlení jednotky intenzivní pée (JIP) s 12ti lžky navazuje na péi resuscitaní s možností dlouhodobé ventilaní podpory na 4 lžkách. JIP poskytuje péi novorozencm s dlouhodobou ventilaní podporou (tžké formy chronického plicního onemocnní), novorozencm velmi nízké porodní hmotnosti s nutností pouze distenní terapie, novorozencm s infekními komplikacemi a pacientm s nutností stedndobé parenterální výživy. Úsek intermediární pée Vedoucí: MUDr. Jan Radina Úsek intermediární pée je rozdlen na oddlení intermediární pée a rooming-in pro nedonošené a rizikové dti. Oddlení intermediární pée (IMP) disponuje 24 lžky a logicky navazuje na poteby resuscitan-intenzivní pée. Tradin jsou na tomto oddlení hospitalizovány dti s tžkými formami novorozeneckého ikteru. Oddlení hospitalizuje pevážn rostoucí novorozence extrémn a velmi nízké porodní hmotnosti. Draz je kladen na racionální výživu, kontakt dítte s matkou a kojení. U novorozenc jsou dále provádna pravidelná vyšetení se zamením na pozdní patologii nezralosti (osteopenie, anemie, retinopatie, leukomalacie apod.). Rodie jsou erudováni v péi o nedonošené dít (dechová a pohybová rehabilitace, relaxaní techniky apod.). Oddlení rooming-in pro nedonošené. Na oddlení rooming-in pokrauje pée o nedonošené dti do jejich propuštní. Dti jsou ve stálém kontaktu s matkou, která se pod dohledem zkušených pracovník zdokonaluje v péi o nezralého novorozence a v rehabilitaci. Návštvy rodinných píslušník jsou bez zásadních omezení. Po vyhodnocení všech klinických, psychologických a sociálních test je novorozenec pedán do pée praktických léka pro dti a dorost. Odborné sledování je provádno na našem pracovišti. 34
3. Úsek fyziologických novorozenc vedoucí odd: MUDr. Marcela erná Oddlení fyziologických novorozenc (3 oddlení / celkem 53 lžek ) poskytuje péi donošeným novorozencm podle výbru matky formou úplného rooming-in, denního rooming-in a oddlené pée o novorozence. Základní filozofií oddlení je maximální spokojenost matky a novorozence. Poet porod a ošetených novorozenc v ÚPMD (období 2000-2005) N porod N novorozenc 5000 4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 4188 4303 3798 3901 32723339 29523035 2546 26572750 2436 2000 2001 2002 2003 2004 2005 35
Poet ošetených novorozenc nízké porodní hmotnosti v ÚPMD (období 2000-2005) N pod 1500 g N pod 2500 g 450 400 350 300 250 273 244 254 296 360 389 200 150 100 50 0 81 74 78 79 99 100 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Perinatální úmrtnost (PÚ) a PÚ bez VVV v ÚPMD (2000-2005) PÚ PÚ bez VVV 6 5,7 5 promile 4 3 2 3,9 2,3 3,6 2,6 1,6 3 1,8 2,3 2,1 1,5 1,6 1 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 36
asná novorozenecká úmrtnost (NÚ) a mortinatalita v ÚPMD (2000-2005) NÚ Mortinatalita promile 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 3,2 2,5 2 2 1,8 1,3 1,3 1,4 1,2 1,28 1,16 0,7 2000 2001 2002 2003 2004 2005 asná novorozenecká úmrtnost (NÚ) a NÚ bez VVV v ÚPMD (2000-2005) NÚ NÚ bez VVV promile 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 2,5 2 1,3 1,2 1,3 0,8 0,7 0,7 0,5 0,3 0,3 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 37