Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu v Jindřichově Hradci Diplomová práce Bc. Lenka Vetýšková 2012
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu v Jindřichově Hradci Institut managementu zdravotnictví Produkce rychle rostoucích dřevin na zemědělské půdě: ekonomická analýza záměru Vypracovala: Lenka Vetýšková Vedoucí diplomové práce: RNDr. Oldřich Syrovátka, CSc. 2012
Prohlášení Prohlašuji, že diplomovou práci na téma Produkce rychle rostoucích dřevin na zemědělské půdě: ekonomická analýza záměru jsem vypracovala samostatně. Veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály uvádím v seznamu použité literatury. Ve Zdešově, dne 27. 8. 2012.. podpis
Anotace Diplomová práce se zabývá podnikatelským záměrem založit plantáž rychle rostoucích topolů na zemědělské půdě za účelem produkce energie. Cílem práce je vytvořit a analyzovat konkrétní podnikatelský plán na produkci rychle rostoucích dřevin v kraji Vysočina. Teoretická část pojednává o obecné problematice rychle rostoucích dřevin, energetické koncepci České republiky a samozřejmě také obsahuje návod pro napsání kvalitního podnikatelského plánu. Praktická část obsahuje rozšířenou verzi podnikatelského plánu na založení plantáže rychle rostoucích topolů, detailní strategickou analýzu, ekonomické aspekty a zhodnocení celého záměru. Nezbytnou součástí jsou také návrhy na zlepšení celého projektu, tak aby byl pro zadavatele co nejvíce přínosný. Srpen 2012
Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucímu mojí diplomové práce panu RNDr. Oldřichu Syrovátkovi, CSc., za ochotu, cenné rady a podněty, kterými přispěl k vypracování této práce. Dále bych chtěla poděkovat všem osobám, které mi poskytly informace, abych lépe pronikla do problematiky rychle rostoucích dřevin, a trpělivě odpovídaly na všechny mé otázky. V neposlední řadě bych ráda poděkovala svému otci panu Zdeňkovi Vetýškovi za jeho pomoc při shánění informací a rady, které významně přispěly k dokončení celé práce. Velký dík patří i zbytku rodiny za jejich podporu a nekonečnou trpělivost.
Obsah 1 ÚVOD 9 2 TEORETICKÁ ČÁST 11 2.1 Stručná historie podnikání v České republice 11 2.2 Podnikání a podnikatel 12 2.2.1 Podnikání na základě živnostenského oprávnění 13 2.2.2 Veřejná obchodní společnost 14 2.2.3 Komanditní společnost 14 2.2.4 Akciová společnost 15 2.2.5 Společnost s ručením omezeným 15 2.2.6 Družstvo 16 2.3 Co je podnikatelský plán 17 2.4 Struktura podnikatelského plánu 17 2.4.1 Titulní strana 18 2.4.2 Executive Summary Stručné shrnutí 18 2.4.3 Popis podniku a produktu 19 2.4.4 Analýza okolí podniku 20 2.4.5 Marketingový plán 26 2.4.6 Finanční plán 28 2.4.7 Hodnocení rizik 30 2.4.8 SWOT analýza 30 2.4.9 Přílohy 31 2.5 Energetická koncepce EU a ČR 31 2.6 Rychle rostoucí dřeviny 34 2.6.1 Co jsou RRD 34 2.6.2 Druhy RRD 34 2.6.3 Využití 35 2.6.4 Proces pěstování 35 2.6.5 Ekonomické aspekty a výtěžnost 36 2.6.6 Výhody a nevýhody 38 3 PRAKTICKÁ ČÁST 39 3.1 Executive summary 39 3.2 Popis podniku 40
3.2.1 Produkt 41 3.3 Analýza okolí podniku 43 3.3.1 Analýza makrookolí 43 3.3.2 Analýza trhu 48 3.3.3 Analýza odvětví 51 3.3.4 Analýza konkurenčního prostředí 52 3.4 Marketingový plán 53 3.5 Finanční plán 58 3.5.1 Celkové náklady na jednotlivé činnosti po celou dobu existence plantáže 59 3.5.2 Výnosy z produkce 70 3.5.3 Příjmy a výdaje v jednotlivých letech 73 3.5.4 Výkaz zisku a ztrát v prvních třech letech 74 3.5.5 Analýza bodu zvratu 76 3.5.6 Odhad cash flow 77 3.6 Hodnocení rizik 77 3.7 SWOT analýza 79 4 ZÁVĚR 84 5 LITERATURA 86 6 SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK 91
1 Úvod Téma obnovitelných zdrojů energie je v dnešní době jedním z nejdiskutovanějších a nejsledovanějších vůbec. Životní styl lidí v západních zemích se pozvolna mění, informovanost obyvatel roste a s ní i ekologická odpovědnost jednotlivců a velkých společností. Společnost si konečně začíná uvědomovat, že zásoby fosilních paliv nejsou nevyčerpatelné a je třeba redukovat množství skleníkových plynů, které způsobují globální změny klimatu. Orientace na alternativní zdroje energie, třídění odpadu a využívání recyklovatelných materiálů, je dnes doslova módní záležitostí. Právě v důsledku uvědomění si nutnosti orientovat se i na jiné tepelné zdroje, než je např. uhlí, se dostaly do popředí zájmu i tzv. energetické plodiny, mezi které patří mimo jiné i rychle rostoucí dřeviny. Plodiny, které mohou nahradit běžná paliva a zároveň je možné je opětovně a snadno produkovat, mají obrovský potenciál budoucího využití. Lidská populace neustále roste takovým tempem, že její potřeby nebude možné pokrýt dosud využívanými zdroji. Proto budoucnost patří zdrojům, které bude možné snadno obnovovat a které poskytnou přibližně stejné množství energie jako zdroje neobnovitelné. Přesto, že v některých evropských státech má pěstování rychle rostoucích dřevin mnohaletou tradici, u nás se jedná o relativně mladou záležitost. Mnoho lidí vůbec pojem rychle rostoucí dřeviny (dále jen RRD) nezná. V posledních několika málo letech se RRD dočkaly určité medializace a dá se říci, že pomalu přichází jakási osvěta, která má za cíl informovat o jejich potenciálu a možnostech využití. Cílem mé diplomové práce je rozvést a zanalyzovat podnikatelský plán produkce rychle rostoucích dřevin na zemědělské půdě. Podnikatelský plán byl zpracován ve velmi zkrácené a hrubé verzi jako nutná příloha k žádosti o dotaci na zahájení činnosti mladého zemědělce (realizovaná z Programu rozvoje venkova). Po rozvedení plánu podle hlavních požadavků zadavatele soukromého zemědělského podnikatele bude zanalyzován a zhodnocen. V případě zjištění nedostatků budou navrhnuta taková opatření, aby podnikatelský plán byl konkurenceschopný a realizovatelný. Zadavatel by chtěl produkovat RRD na 10 hektarech půdy a doufá, že mu tato výměra postačí k tomu, aby tato investice nebyla ztrátová již po první sklizni. 9
Jako pracovní hypotézu jsem si tedy zvolila tvrzení, že již po první sklizni bude možné pokrýt finanční ztrátu z prvních několika let. V rámci podnikatelského plánu bude použita strategická analýza (trhu, makrookolí PEST analýza, odvětví a konkurenčního prostředí Porterův model pěti sil). V části projektu, která je věnovaná financím, bude např. výkaz zisku a ztrát, analýza nákladů, analýza výnosů atd. Pro znázornění silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb jsem zvolila SWOT analýzu. Informace pro vypracování plánu jsem získávala převážně osobními konzultacemi se zadavatelem, oslovením některých dodavatelů a pěstitelů RRD, z odborné literatury, diplomových prací mých kolegů, kteří se úspěšně problematikou RRD zabývali, a v neposlední řadě z internetu. 10
2 Teoretická část V úvodu teoretické části je zmíněno několik základních informací o podnikání a jeho formách v České republice. Hlavním tématem teoretické části je však podnikatelský plán, především jeho význam a popis jednotlivých částí, které většina kvalitních plánů obsahuje. Protože se celý podnikatelský plán týká rychle rostoucích topolů, bude i tomuto tématu věnována značná pozornost, aby bylo možné rámcově se orientovat v problematice technologie sadby, udržování a sklízení rychle rostoucích dřevin. 2.1 Stručná historie podnikání v České republice Podnikání jako takové je u nás relativně mladou záležitostí a jeho rozvoj je výrazně spjat s politickým vývojem naší země. Před druhou světovou válkou bylo Československo považováno za jednu z nejlépe funkčních, vysoce sociálně stabilních a kulturně rozvinutých parlamentních demokracií v Evropě. Jeho tržní ekonomika byla charakterizována pevným průmyslovým základem a stabilní měnou. Československá ekonomika byla moderní, otevřená a silně pro-exportně orientovaná. 1 V této době vznikla řada celosvětově známých a úspěšných podniků, které fungují dodnes. Příkladem takové společnosti je například Baťa. Během druhé světové války utrpělo Československo značné ztráty na životech i majetku, přesto však nebyla průmyslová výroba natolik zdevastovaná jako v jiných státech. Paradoxem je, že německá okupace přinesla do naší země nové výrobní postupy a know-how, které u nás před válkou nebyly tak běžné. Na těchto základech se později dalo úspěšně stavět a průmyslovou výrobu rychle oživit. Podle Jiráska 2 bylo období mezi lety 1945 a 1948 považováno za poválečný zázrak, kdy se ve velice krátké době československý průmysl znovu přiblížil světové výkonnosti. Hlavním důvodem tak rychlého hospodářského růstu byla podobná úroveň poválečné obnovy v mnoha zemích a změna výrobního způsobu v naší zemi. 1 Hanzelková, A.; Re-Establishing Traditional Czech Family Businesses. UNIVERSITY OF JYVÄSKYLÄ 2004 2 Jirásek, J.; Transformační řízení, Grada Publishing, a.s., Praha 1993. 288s.; ISBN 80-85623-71-4 11
Po roce 1948 se situace výrazně změnila. S nástupem komunistického režimu byla většina soukromých podniků znárodněna ve prospěch společnosti. Jakákoliv podnikatelská činnost byla po mnoho desetiletí považována za něco nežádoucího a záměrně potlačována. Soukromé podnikání se v České republice začalo opět plně rozvíjet až po roce 1989, kdy došlo ke změnám politického systému. Zatímco v západních zemích podnikatelské prostředí kvetlo, u nás bylo nutné ho znovu od základů vybudovat. V té době vznikla celá řada podnikatelských subjektů. Vzniklo velké množství nejenom obchodních společností, ale došlo i k rozvoji podnikání na živnostenský list. Dalším mezníkem pro podnikání v České republice byl vstup do Evropské unie, který znamenal otevření nejen hranic, ale například i pracovního trhu v některých zemích a tím podpořil větší mobilitu obyvatel a zboží. Zatímco společná politika EU může být v některých odvětvích přínosem, v jiných odvětvích (např. zemědělství) může být poněkud problematická. Podle údajů Českého statistického úřadu bylo nejoblíbenější formou podnikání v České republice v první polovině roku 2011 podnikání na základě živnostenského oprávnění. Na živnostenský list v té době podnikalo celkem 1 896 857 3 soukromých podnikatelů. Následovaly obchodní společnosti s počtem 358 123 3. Nejpopulárnější obchodní společností byla stejně jako v předchozích letech společnost s ručením omezeným. 2.2 Podnikání a podnikatel Podnikáním se dle obchodního zákoníku rozumí: Soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. 4 Podle tohoto zákona je podnikatelem: osoba zapsaná v obchodním rejstříku osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu 3 Počty jednotek v registru ekonomických subjektů [online]. [cit. 2012-03-02]. ČSÚ. Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/cc00299efa/$file/borgs2_t0611.pdf> 4 Obchodní zákoník [online]. [cit. 2012-03-02]. Business center. Dostupné z WWW: <http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obchzak/cast1.aspx> 12
V České republice je v současnosti možné podnikat jako: fyzická osoba na základě živnostenského oprávnění obchodní společnost podnikání v rámci družstva 2.2.1 Podnikání na základě živnostenského oprávnění Živností je podle živnostenského zákona: Soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. 5 Živnost může být v ČR provozována osobou, která: dosáhla věku 18 let je způsobilá k právním úkonům je bezúhonná Může být provozována fyzickou i právnickou osobou a to i zahraniční, pokud řádně splní podmínky poskytnutí živnostenského oprávnění. Živnosti se dělí na: Ohlašovací (lze je provozovat na základě ohlášení): řemeslné u tohoto druhu živnosti je nutné prokazovat odbornou způsobilost. Odbornou způsobilostí může být například vyučení v oboru nebo školení a několikaletá praxe. vázané odborná způsobilost je upravena zvláštními předpisy. Mezi tyto živnosti patří např. výroba tabákových výrobků. volné není třeba prokazovat odbornou způsobilost. Koncesované (tyto živnosti mohou být provozovány pouze na základě zvláštního oprávnění koncese). Příkladem koncesované živnosti jsou např. pohřební služby, výroba střeliva atd. 5 Živnostenský zákon [online]. [cit. 2012-03-02]. Business center. Dostupné z WWW: <http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zivnost/cast1.aspx> 13
Mezi hlavní výhody podnikání na živnost patří bezpochyby nižší administrativní náročnost a žádná povinná výše základního kapitálu. Proto je tento start podnikání asi nejjednodušší variantou. Poplatky za živnostenské oprávnění se pohybují ve zcela jiné rovině než např. výše základního kapitálu u společnosti s ručením omezeným. Také vedení účetnictví je v případě živnostníka jednodušší než u obchodních společností. Nevýhodou tohoto způsobu podnikání je však fakt, že podnikatel ručí za závazky celým svým majetkem. 2.2.2 Veřejná obchodní společnost Veřejnou obchodní společností je podle obchodního zákoníku společnost, ve které alespoň dvě osoby podnikají pod společnou firmou a ručí za závazky společně a nerozdílně celým svým majetkem. 6 Mezi hlavní výhody veřejné obchodní společnosti patří skutečnost, že se nemusí vytvářet základní kapitál. Tento typ u nás není tak běžný jako např. společnost s ručením omezeným a jiné, a to hlavně z důvodu již zmíněného ručení jednotlivých společníků za závazky celým svým majetkem. 2.2.3 Komanditní společnost Komanditní společnost je společnost, v níž jeden nebo více společníků ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku (komanditisté) a jeden nebo více společníků celým svým majetkem (komplementáři). 7 Tak jako v případě veřejné obchodní společnosti není nutné vytvářet základní kapitál. Tato forma podnikání má však i své nevýhody. Mezi nevýhody by bylo možné zařadit například to, že komanditisté nemohou rozhodovat o vedení společnosti, protože společnost řídí komplementáři. Tento typ obchodní společnosti v současné době také není příliš oblíbenou variantou. 6 Obchodní zákoník [online]. [cit. 2012-03-02]. Business center. Dostupné z WWW: <http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obchzak/cast2h1d2.aspx> 7 Obchodní zákoník [online]. [cit. 2012-03-02]. Business center. Dostupné z WWW: <http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obchzak/cast2h1d3.aspx > 14
2.2.4 Akciová společnost Akciová společnost je společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na určený počet akcií o určité jmenovité hodnotě. Společnost odpovídá za porušení závazků celým svým majetkem. 8 Akcie je cenný papír, s nímž jsou spojena práva akcionáře. Jde hlavně o právo podílet se na řízení akciové společnosti, na jejím zisku nebo likvidačním zůstatku při zániku. 9 Obsah a náležitosti akcie jsou závazně stanoveny obchodním zákoníkem. I vydávání akcií se přesně řídí zákonem. Akciovou společnost je možné založit dvěma způsoby: Sukcesivním způsobem (s veřejnou nabídkou akcií) Pokud nemohou zakladatelé upsat celý základní kapitál sami, musí zajistit, aby část jeho sumy, která převyšuje sumarizovanou hodnotu jejich vkladů, byla opatřena postupem označovaným jako upisování akcií. Simultánním způsobem (bez veřejné nabídky akcií) Zakladatelé se zavazují splatit celý základní kapitál sami. Veřejné vypisování akcií je tedy vyloučeno. Základní kapitál musí mít výši minimálně 2 mil. Kč. 10 Hlavní nevýhodou akciové společnosti je velká kapitálová náročnost při zakládání a to oběma způsoby, sukcesivním i simultánním. Složitější je i celý proces založení a následné fungování společnosti. Výhodou tohoto typu společnosti je především to, že akcionář neručí za závazky společnosti. 2.2.5 Společnost s ručením omezeným Společnost s ručením omezeným je nejrozšířenějším typem obchodní společnosti v České republice. Její výhoda spočívá v omezeném ručení za závazky společnosti, relativně nízké hodnotě minimálního základního jmění a malé administrativní náročnosti. 8 Obchodní zákoník [online]. [cit. 2012-03-02]. Business center. Dostupné z WWW: <http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obchzak/cast2h1d5.aspx > 9 Synek, M a kol.; Manažerská ekonomika, Grada Publishing, a.s., Praha 2007. 464 s.; ISBN 978-80-247-1992-4 10 Srpová, J., Řehoř, V.; Základy podnikání, Grada Publishing, a.s., Praha 2010. 427 s.; ISBN 978-80-247-3339- 5 15
Jistým způsobem společnost s ručením omezeným subjektivně posunuje úroveň podnikání od fyzické osoby výše k profesionálnějšímu přístupu. Částečnou nevýhodou pro začínající podnikatele je v tomto případě nutnost vedení (podvojného) účetnictví a výše posunutá laťka v jednání s úřady. 11 2.2.6 Družstvo Družstvo je společenstvím neuzavřeného (předem nestanoveného) počtu osob založeným za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních anebo jiných potřeb svých členů. Musí mít alespoň pět členů; to neplatí, jsou-li jeho členy alespoň dvě právnické osoby. Každé družstvo je právnickou osobou a za porušení svých závazků odpovídá celým svým majetkem. Členové družstva za jeho závazky v obecném případě neručí. Výjimka může být upravena pouze ve stanovách družstva, členská schůze poté může rozhodnout o určité výši uhrazovacích poplatků pro některé členy na krytí ztrát družstva 12 Mezi nesporné výhody patří možnost založit družstvo i pro nepodnikatelské záměry. Další výhodou je omezené ručení členů družstva za jeho závazky. Nevýhodou je přísný zákaz konkurence, který říká, že: Členové představenstva a kontrolní komise družstva, prokuristé a ředitel nesmějí být podnikateli ani členy statutárních a dozorčích orgánů právnických osob s obdobným předmětem činnosti 12 Také počet zakládajících osob je poměrně vysoký, jelikož pro založení družstva je třeba minimálně 5 fyzických nebo dvě právnické osoby. Pro začínajícího podnikatele, který se chce zabývat pěstováním RRD, je nevhodnější varianta podnikání na živnostenský list nebo v rámci společnosti s ručením omezeným. Tyto formy jsou nejvýhodnější z hlediska administrativní náročnosti vedení a založení společnosti i požadavků na základní kapitál. 11 Shrnutí základních informací o společnostech s ručením omezeným [online]. [cit. 2012-03-02]. Business center. Dostupné z WWW: < http://business.center.cz/business/pravo/formypodn/sro/shrnuti.aspx > 12 Shrnutí základních informací o družstvu [online]. [cit. 2012-03-02]. Business center. Dostupné z WWW: <http://business.center.cz/business/pravo/formypodn/druzstvo/shrnuti.asp > 16
2.3 Co je podnikatelský plán Podnikatelský plán je důležitým dokumentem nejenom pro začínající podniky, ale i pro již existující společnosti. Je to dokument, který komplexně prezentuje záměry, jichž chce společnost dosáhnout. Dle Orlíka je podnikatelský plán písemný dokument, který popisuje všechny podstatné vnější i vnitřní okolnosti související s podnikatelským záměrem. Je to formální shrnutí podnikatelských cílů, důvodů jejich reálnosti a dosažitelnosti a shrnutí jednotlivých kroků vedoucích k dosažení těchto cílů. 13 Každý podnikatel se jistě setkal se situací, kdy jeho prostředky nepokrývaly potřeby podnikání, a proto byl nucen část svých aktivit financovat z cizích zdrojů. Pro úspěšné jednání s případným investorem je však potřeba mít jasně stanovenou představu o svém podniku a jeho dalším vývoji. Právě v těchto případech je podnikatelský plán jedním z hlavních pomocných materiálů každého podnikatele. V případě, že podnikatel svou činnost zahajuje, je podnikatelský plán naprosto klíčový. Nejenom, že slouží jako ucelený popis projektu pro možné investory, ale je i detailním rozpracováním představ podnikatele. Díky podnikatelskému plánu můžeme již v začátku podnikání odhalit případné slabiny a hrozby nebo zjistit, zda je naše myšlenka vůbec životaschopná. 2.4 Struktura podnikatelského plánu Jak již bylo uvedeno, podnikatelský záměr je důležitým dokumentem při komunikaci s potenciálním investorem. Velice často je kvalita podnikatelského plánu hlavním kritériem pro rozhodování o poskytnutí úvěru nebo případné financování projektu ze strany investora. Proto je důležité psát podnikatelský plán srozumitelně, stručně a pozorně. Plán by měl mít také přehlednou strukturu. Jednotná struktura podnikatelského plánu však neexistuje a může se měnit případ od případu. Záleží na mnoha okolnostech, jako je například typ projektu nebo zda se jedná o již existující firmu atd. Jinak bude vypadat plán, který budeme sestavovat, pokud začínáme podnikat a zcela jinak vypadá podnikatelský plán pro žádosti o dotace v rámci strukturálních fondů EU. V některých případech lze použít zkrácenou verzi 13 Orlík, T.; Tvorba, hodnocení a financování podnikatelských projektů. Přednáška na VŠE v Praze v rámci předmětu Strategie a podnikatelský plán MSP, katedra managementu, 2011. 17
podnikatelského plánu, jindy je třeba plán důkladně rozpracovat, to záleží především na účelu, který má plán plnit. Přestože se mezi sebou jednotlivé plány významně liší, můžeme v nich najít určité společné rysy, které by se daly shrnout do následujícího seznamu. Každý kvalitní podnikatelský plán by měl obsahovat: Titulní strana Stručné shrnutí Popis podniku a produktu Analýza okolí podniku Marketingový plán Finanční analýza záměru finanční plán Hodnocení rizik SWOT analýza Ukončení Přílohy 2.4.1 Titulní strana Na titulní straně podnikatelského plánu by měl být uveden název záměru, zpracovatel plánu a místo a datum jeho vytvoření. 2.4.2 Executive Summary Stručné shrnutí Každý kvalitní podnikatelský plán by měl začínat shrnutím nejdůležitějších bodů, které nepřesahují tři strany velikosti A4. Hlavním cílem shrnutí je zaujmout čtenáře a nalákat ho ke čtení dalších kapitol. Investoři a pracovníci úvěrových oddělení si vždy nejprve prostudují toto shrnutí, proto by mělo být napsáno jasně, kvalitně a přesně. Doporučuje se doplnit shrnutí tabulkou obsahující základní informace. 14 14 Srpová, J.; Podnikatelský plán, Oeconomica, Praha 2007. 242 s.; ISBN 978-80-245-1263-1 18
Srpová také uvádí, že hlavní informace, které by se měly ve shrnutí objevit, jsou: Podnikatelský záměr. Popis předmětu podnikání, výrobků, služeb a trhů, na kterých chce společnost působit. Faktory úspěchu. Identifikace významné konkurenční výhody, popis užitku pro zákazníka a osobní předpoklady pro podnikání v dané oblasti. Podnikové cíle. Objasnění cílů a možností růstu firmy. Optimistický a realistický popis záměru. Ekonomické veličiny a potřeba kapitálu. Zde by měl být uveden předpokládaný zisk, požadovaná výše kapitálu pro úspěšný start podnikání a informace o budoucím zhodnocení kapitálu. 15 2.4.3 Popis podniku a produktu V této části je vhodné uvést stručnou historii (pokud se jedná o podnik, který již nějakou dobu existuje) a popis činnosti, kterou se bude společnost zabývat, popřípadě se jí již zabývá. Začínající podnikatel by si měl v této části ujasnit, jak se bude jeho podnik jmenovat a jakou právní formu bude mít. Důležitým faktorem pro úspěšné podnikání je lokalita, ve které bude společnost působit, proto je nutné výběr místa podnikání důkladně zvážit. Případným investorům by měly být jasné i důvody, proč chce tvůrce plánu realizovat právě tuto myšlenku. Jaké má předpoklady a motivaci k podnikání ve vybrané oblasti atd. Až do teď jsem se zabývala převážně podnikem, jeho formou atd. To nejdůležitější pro dobré podnikání ale není jméno, právní forma nebo vlastnická struktura, ale nápad. Kvalitní a originální produkt nebo služba je základním kamenem každého úspěšného podnikání. Laické veřejnosti může být produkt nebo služba dosud neznámá. Proto by měl plán obsahovat detailní popis nejen produktu ale i postupu při výrobě, všech použitých materiálů i technologií. Pro lepší názornost lze popis doplnit náčrty produktu. Samostatnou kapitolu tvoří právní náležitosti projektu, které zahrnují patenty, ochranné známky, smlouvy atd. V případě, že se jedná o odvětví, které je regulováno mnoha zákony, by bylo dobré nechat 15 Srpová, J.; Podnikatelský plán, Oeconomica, Praha 2007. 242 s.; ISBN 978-80-245-1263-1 19
zhotovit odbornou právní analýzu, aby se předešlo případným sporům nebo problémům s dodržováním zákonů. Shrnutí hlavních bodů, nad kterými se budoucí podnikatel musí zamýšlet: Podnik Produkt Místo Právní forma Technické provedení výrobku Bezpečnost okolí Důvod založení Hlavní odlišnosti od konkurenčních výrobků Velikost potřebných prostor Obor podnikání Jedinečnost výrobku Přístupnost objektu Přibližný harmonogram zahájení činnosti Způsob prodeje Demografická struktura obyvatelstva Historie (pokud ji podnik má) Použité technologie Možnosti rozšiřování Cíle podnikání Použité materiály Kvalita lidských zdrojů v okolí Důležité dokumenty (patenty, licence) Doplňkové služby Podpora podnikání ze strany obce/města Zdroj: Vlastní konstrukce 2.4.4 Analýza okolí podniku Každý podnikatel musí věnovat pozornost nejen vnitřním aspektům svého podniku ale i faktorům, které na něj působí z vnějšího prostředí. Tyto faktory mohou zásadním způsobem ovlivnit jeho další vývoj. Vnější prostředí totiž může přinést nejen nové příležitosti ale také hrozby, kterým bude muset podnik čelit. V externím prostředí podniku je nutno zkoumat makrookolí, vývoj odvětví, tendence trhu a konkurenční prostředí. Protože by se tomuto tématu dala věnovat samostatná diplomová práce, na následujících několika stranách se budu věnovat pouze shrnutí toho nejdůležitějšího z analýzy makrookolí, odvětví, trhu a konkurenčního prostředí. 20
2.4.4.1 Analýza trhu Při analýze trhu se věnuje pozornost převážně velikosti trhu, míře růstu, vývoji nabídky a poptávky, měnícím se tržním trendům a změnám v potřebách zákazníků. Častými chybami začínajících podnikatelů je příliš úzké nebo naopak široké vymezení trhu, na který se chystají vstoupit. Tyto chyby mohou mít pro podnikatele nepříjemné dopady, kterým by se však dalo důkladnější přípravou předcházet. Jestliže je definice trhu příliš úzká, zůstávají nepovšimnuti potenciální konkurenti i možné požadavky zákazníků, a podnik většinou zkrachuje při změnách na trhu. Při širokém vymezení budou zákazníci směřovat k někomu, kdo lépe uspokojí jejich potřeby. 16 2.4.4.2 Analýza makrookolí Na každý podnik působí řada vnějších vlivů, které významným způsobem ovlivňují jeho vývoj a další růst. Cílem analýzy makrookolí je identifikovat tyto případné příležitosti a hrozby a vnímat vlastní společnost v širších souvislostech. Nejpoužívanější metody pro analýzu makrookolí jsou PEST a 4C analýza. Pro činnosti, jako je zavedení nového produktu a rozšíření svých aktivit, je vhodnější PEST analýza. Analýza 4C pomáhá podnikatelům v rozhodování, zda působit na regionálním trhu nebo zda se orientovat více globálně, je tedy vhodná spíše pro již fungující podnik. PEST analýza Jedná se o podrobnou strategickou analýzu vnějšího prostředí firmy, která se zaměřuje na detailní rozbor politických, ekonomických, sociálních a technologických vlivů, které mohou na podnik působit. Hlavním cílem PEST analýzy není detailně rozebrat všechny složky jednotlivých faktorů, ale odhalit ty, které mají pro podnik nějaký význam a přinášejí podniku příležitosti, popřípadě hrozby. Používá se především v situacích, kdy se společnost rozhoduje o nějakém dlouhodobém strategickém záměru, kterým může být například vstup na nový trh nebo zavedení nové technologie, výrobku atd. PEST analýza se nedělá tedy tak často jako jiné strategické 16 Analýza trhu [online]. [cit. 2012-03-04]. Businessinfo. Dostupné z WWW: <http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/management-msp/marketing-rizeni-msp-komplexnianalyza/1001663/45239/#b21> 21
analýzy, ale častokrát je daleko podrobnější a nezřídka může mít několik desítek až stovek stran. Příklady jednotlivých vlivů, které mohou společnost z externího prostředí ovlivňovat, jsou uvedeny v následujícím obrázku. Obrázek 1 Makroekonomické faktory, které mohou na podnik působit Zdroj: PEST [online]. [cit. 2012-03-04]. Byznys slovíčka. Dostupné z WWW: <http://www.byznysslovicka.com/pest > 2.4.4.3 Analýza odvětví Za odvětví můžeme považovat skupinu firem, jejichž produkty mají tolik společných charakteristik, že spolu soutěží o stejného zákazníka. Aby bylo možné síly a mechanismy, které odvětví utvářejí, zkoumat, je nutné identifikovat jednotlivé prvky, ze kterých se odvětví skládá a určit vazby mezi těmito prvky. Síly a mechanismy působící v odvětví mu dávají směr a ukazují jeho atraktivitu a výhled do budoucna. 17 Základní charakteristiky odvětví jsou např. rozsah konkurence, vstupní a výstupní bariéry, kupní síla zákazníků, diferenciace produktu atd. Díky těmto základním charakteristikám 17 Kovář F.; Strategický management; Vysoká škola ekonomie a managementu; Praha 2008. 206 s.; ISBN 978-80- 86730-33-2 22
můžeme určit, zda se naše společnost pohybuje spíše v monopolistické konkurenci, na oligopolním nebo na monopolním trhu. Monopolistická konkurence se vyznačuje těmito vlastnostmi: Velký počet firem na trhu Diferenciace produktu Nízké bariéry vstupu do odvětví Žádná z firem nemůže významně ovlivnit cenu Oligopol: Malé množství firem Vyráběný produkt může být diferenciovaný ale i homogenní Existují bariéry vstupu do odvětví Monopol: Jedna společnost má výsadní postavení Velké bariéry vstupu do odvětví Firma v postavení monopolu má sílu ovlivňovat cenu Při analýze odvětví je také nutné sledovat historický vývoj odvětví a stadium v jakém se nyní nachází. Většina odvětví prochází pěti etapami (vznikem, růstem, dospělostí, dozráváním a úpadkem), přičemž změny, které během tohoto vývoje probíhají, znamenají pro podnik různé příležitosti a hrozby. V jednotlivých etapách životního cyklu se zkoumá především kupní chování zákazníků, jejich množství a přírůstek popřípadě úbytek. Tempo růstu odvětví je silně vázáno na vývoj poptávky, pokud poptávka roste, je odvětví v nejlepší fázi, naopak pokud poptávka po výrobku nebo službě klesá, je odvětví ve fázi útlumu. Tento model je však pouze zevšeobecnění některá odvětví neprochází všemi fázemi, protože na ně působí i mnoho jiných sil, které se samy časem mění. Ty nejvýznamnější se nazývají hybné změnotvorné síly. Mezi nejběžnější patří např. demografické charakteristiky, životní styl, očekávání od výrobku, objem a frekvence užívání produktu, sociálně ekonomické charakteristiky, nové formy marketingu, rostoucí globalizace atd. 18. 18 Kovář F.; Strategický management; Vysoká škola ekonomie a managementu; Praha 2008. 206 s.; ISBN 978-80- 86730-33-2 23
Obrázek 2 Fáze životního cyklu odvětví Zdroj: Analýza vnějšího prostředí II [online]. [cit. 2012-03-04]. Dostupné z WWW: <http://www.skola.spectator.cz/5_semestr/management/> Na základě vyhodnocení výše uvedených analýz může management podniku definovat klíčové faktory úspěchu, které určují schopnost podniku přežít a prosperovat. Klíčových faktorů úspěchu má podnik jen zcela výjimečně více než tři nebo čtyři. Častěji se jedná o jeden či dva faktory, které svojí důležitostí předstihují ostatní. 19 Provedené analýzy rovněž pomohou managementu rozhodnout o atraktivitě či neatraktivitě odvětví a následně i o orientaci strategie. 2.4.4.4 Analýza konkurenčního prostředí Nejdůležitějším krokem při analýze konkurenčního prostředí je identifikace klíčových hráčů na trhu. Po jejich identifikaci by se měl podnikatel zaměřit na jejich historii, nabídku, přednosti a slabiny. Slabá místa svých protihráčů by se měl každý dobrý podnikatel snažit využít co nejvíce ve svůj prospěch. I ta nejmenší konkurenční výhoda může zajistit majiteli přežití v tvrdém boji na trhu. Jednou z metod, kterou můžeme při analýze konkurence použít, je Porterův model pěti sil. Porterův model pěti sil umožňuje popsat a pochopit podstatu konkurenčního prostředí uvnitř každého odvětví a tak vytvořit informační základnu pro rozhodování o tvorbě konkurenční výhody podniku. 20 19 Kovář F.; Strategický management; Vysoká škola ekonomie a managementu; Praha 2008. 206 s.; ISBN 978-80- 86730-33-2 20 Strategická situační analýza [online]. [cit. 2012-03-04]. Stratég. Dostupné z WWW: < http://www.strateg.cz/strategicka_analyza.html > 24
Díky tomuto modelu můžeme pochopit situaci v odvětví a identifikovat případné možnosti pro naši společnost. Odhalíme také, na co si budeme muset při působení naší firmy na daném trhu dát pozor a jaké jsou naše konkurenční možnosti. Obrázek 3 Porterův model 5F Zdroj: Kovář F.; Strategický management; Vysoká škola ekonomie a managementu; Praha; 2008. 206 s.; ISBN 978-80- 86730-33-2 Porter identifikoval pět největších tržních sil, jsou to: Stávající konkurenti Nově vstupující do odvětví, tedy noví konkurenti Zákazníci Dodavatelé Substituty Stávající konkurenti Konkurenční tlak a rivalita v odvětví se zvyšují, například pokud rostou fixní náklady nebo pokud jsou si konkurenti rovni a žádný z nich nějakým způsobem nevybočuje. Pak je třeba mezi sebou soutěžit o zákazníka i jinými prostředky například kvalitní reklamou atd. Každá akce vyvolá na trhu odezvu konkurentů a tyto boje mohou být nejen vyčerpávající, ale pro některé společnosti i likvidační. 25
Noví konkurenti Nové firmy, které do odvětví vstupují, přinášejí novou kapacitu a často významné zdroje. Ceny se mohou s růstem nabídky snižovat nebo náklady nafouknout, což sníží ziskovost. Hrozba vstupu do odvětví závisí na existujících bariérách vstupu a na reakci současných konkurentů vůči nově vstupující firmě 21 Zákazníci Existuje-li v odvětví velká kupní síla zákazníka, mohou zákazníci tlačit na snižování cen, zvyšování kvality a zlepšování poskytovaných služeb. Firmám pak nezbývá, než se tlaku zákazníků přizpůsobit a reagovat na jejich požadavky, což vede ke snižování zisku a k větší rivalitě mezi firmami navzájem. Dodavatelé Čím vyšší je závislost společnosti na jednom dodavateli, tím vyšší je jeho vyjednávací síla. Dodavatelé s velkou vyjednávací silou mohou významným způsobem ovlivňovat ceny a tím mohou ovlivnit i zisky v odvětví. Před zahájením podnikání je proto důležité dodavatelské prostředí důkladně zmapovat a zvolit nejlepší možnost spolupráce. Substituty Substituční výrobek je takový výrobek, který lze snadno zaměnit s jiným výrobkem, aniž by se změnil užitek pro zákazníka. 21 Je zřejmé, že v odvětví, kde je snadná substituce výrobků, bude konkurence intenzivnější. Výrobky, které mohou plnit stejnou funkci jako náš výrobek, je nutné brát v úvahu a nepodceňovat je. 2.4.5 Marketingový plán Podle Kotlera je marketingový plán psaný dokument, který obsahuje vše, co se lze dozvědět o trhu. Ukazuje, jak firma plánuje dosáhnout svých cílů a obsahuje taktické návody k marketingovým programům a rozpočty na plánované období. Většina marketingových plánů pokrývá období jednoho roku. 22 21 Kovář F.; Strategický management; Vysoká škola ekonomie a managementu; Praha 2008. 206 s.; ISBN 978-80- 86730-33-2 22 Kotler, P., Keller, K. L.; Marketing management, Grada Publishing, a.s., Praha 2007. 788 s.; ISBN 978-80- 247-1359-5 26
V marketingovém plánu je obsažena hlavní marketingová strategie, prognózy tržeb a nákladů na její uskutečnění a nejdůležitější informace o strategii odbytu, tvorbě ceny, distribuci a propagaci produktu. Propracovaná marketingová strategie může zajistit příliv nových zákazníků, proto bychom měli při její tvorbě postupovat důsledně a uvážlivě. Marketingová strategie v podstatě řeší tři okruhy problémů (tři typy rozhodnutí): Výběr cílového trhu Určení tržní pozice produktu Rozhodnutí o marketingovém mixu Východiskem pro výběr cílového trhu je segmentace trhu. Při výběru segmentu zvažujeme jeho velikost a kupní sílu, na základě kterých určíme hodnotu segmentu. Po výběru cílového trhu určíme, jakou pozici chceme zaujmout ve vybraných segmentech. Určení tržní pozice produktu je vyjádřením postavení konkrétního produktu mezi konkurenčními produkty na trhu. 23 Na závěr rozhodujeme o složení marketingového mixu, který je tvořen: Produktem Cenou Distribucí Propagací Někdy se k marketingovému mixu řadí ještě lidské zdroje tedy personální obsazení. V marketingovém mixu detailně rozebereme jednotlivé aspekty stanovení cen, způsobu distribuce, vhodné formy propagace atd. Dále bychom se měli věnovat důkladnému demografickému a geografickému popisu trhu, potřebám trhu a trendům na trhu. 23 Srpová, J., Svobodová, I., Skopal, P., Orlík, T.; Podnikatelský plán a strategie, Grada Publishing, a.s., Praha 2011. 200 s., ISBN 978-80-247-4103-1 27
2.4.6 Finanční plán Finance jsou jednou z nejdůležitějších částí kvalitního podnikatelského plánu. Mělo by být jasné, jakým způsobem chceme celé naše podnikání financovat, tedy zda máme vlastní zdroje nebo budeme potřebovat úvěr. Finanční část projektu pomáhá odhalit, do jaké míry je náš podnikatelský plán reálný a jaký objem investic budeme na jeho realizaci potřebovat. Ve finančním plánu by mělo být obsaženo: Zakladatelský rozpočet V počáteční rozvaze jsou zobrazena aktiva a pasiva společnosti ke dni zahájení podnikání. Na stranu aktiv patří například dlouhodobý hmotný, nehmotný a finanční majetek, zásoby, pohledávky atd. Na stranu pasiv náleží například základní kapitál, úvěry a ostatní krátkodobé a dlouhodobé závazky. Plánovaný výkaz zisku a ztrát V plánovaném výkazu zisku a ztrát je hlavním cílem odhadnout tržby v prvních letech podnikání. Tržby se většinou odhadují v jednotlivých měsících, aby bylo možné brát v potaz možné sezónní výkyvy atd. Odhad cash flow Je důležité mít přehled o skutečných příjmech a výdajích podniku. Prognóza stavu cash flow pomáhá podnikateli zjistit, zda si bude muset v budoucnu zajistit úvěr nebo zda mu stačí vlastní finanční prostředky. I když je tato část velice přínosná a je vhodné mít tyto prognózy na paměti, je třeba brát v úvahu, že jde jen o odhad a stát se může cokoliv. Analýza bodu zvratu Bodem zvratu projektu rozumíme takovou hodnotu určitého rizikového faktoru ovlivňujícího hospodářské výsledky projektu, při které tento projekt dosahuje určité hraniční hodnoty zvoleného ekonomického kritéria. Pokud je tímto kritériem zisk, pak bod zvratu představuje takovou hodnotu rizikového faktoru, při které projekt dosahuje nulového zisku. Výnosy projektu pokrývají právě jen jeho náklady. Nejčastěji se chápe z hlediska objemu produkce. Čím je tento bod vyšší, tím je projekt méně odolný vzhledem k poklesu poptávky a tím i následnému poklesu produkce, neboť se rychleji dostává (za jinak stejných podmínek) do ztráty. 24 24 Fotr, J., Souček, I.; Podnikatelský záměr a investiční rozhodování, Grada Publishing, a.s., Praha 2005. 356 s.; ISBN 978-80-247-1992-4 28
Díky bodu zvratu můžeme zjistit, jaký objem produkce bude potřeba, aby se výsledek hospodaření změnil ze ztráty v zisk. Bodu zvratu je dosaženo, když se cena rovná průměrným nákladům (součtu fixních nákladů připadajících na jednotku produkce a variabilních nákladů na jednotku produkce. 25 Bod zvratu: Kde F jsou fixní náklady, p je jednotková cena a b jsou variabilní náklady na jednotku. Obrázek 4 Bod zvratu Zdroj: Krycí příspěvky a bod zvratu [online]. [cit. 2012-03-04]. Synext. Dostupné z WWW: <http://www.synext.cz/kryci-prispevky-a-bod-zvratu.html > 25 Synek, M a kol.; Manažerská ekonomika, Grada Publishing, a.s., Praha 2007. 464 s.; ISBN 978-80-247-1992- 4 29
2.4.7 Hodnocení rizik Riziko k podnikání neodmyslitelně patří. Můžeme ho chápat jako odchylku od stavu, kterého jsme chtěli dosáhnout a to jak pozitivním, tak negativním směrem. Jak již bylo uvedeno, na podnik působí velké množství vnějších ale i v nitřních vlivů, které mohou ohrozit správný vývoj podnikání, proto je nutné identifikovat možná rizika, jak z vnějšího tak vnitřního prostředí organizace a promyslet možná řešení a postupy, které by případným potížím zabránily. 2.4.8 SWOT analýza Díky SWOT analýze jsme schopni identifikovat silné a slabé stránky, které se nacházejí uvnitř naší společnosti. Ve vnějším prostředí jsme zase schopni na základě této analýzy odhalit případné hrozby a příležitosti a pokusit se je odvrátit nebo využít ve svůj prospěch. Kombinací silných a slabých stránek firmy a příležitostí a hrozeb vznikají různé varianty strategického chování podnikatelského subjektu ve vztahu k budoucímu vývoji. Podle charakteru odvětví a kombinací vnitřních i vnějších stránek pak lze pro organizaci volit různé varianty strategií, které vycházejí ze čtyř možných zjednodušených přístupů 26 Přístup S O: využívat silných stránek a příležitostí, které nabízí okolí podniku Přístup W O: snažit se neutralizovat slabé stránky za pomoci příležitostí z okolí Přístup W T: snažit se vyřešit nepříznivý stav I za cenu likvidace organizace Přístup S T: využívat svých silných stránek pro eliminaci hrozeb 26 Kovář F.; Strategický management; Vysoká škola ekonomie a managementu; Praha 2008. 206 s.; ISBN 978-80- 86730-33-2 30
Obrázek 5 SWOT analýza Zdroj: Neuvážený vstup může podnikateli srazit vaz. [online]. [cit. 2012-03-04]. Podnikatel. Dostupné z WWW: < http://www.podnikatel.cz/clanky/neuvazeny-vstup-na-trh-muze-podnikateli-srazit-vaz/> 2.4.9 Přílohy Do této části patří vše, co nějakým způsobem souvisí s naším projektem, ale nelze to zařadit ani do jedné části plánu. Jedná se především o projektovou a technickou dokumentaci záměru, smlouvy atd. 2.5 Energetická koncepce EU a ČR V současné době je na energetickou politiku (a to nejen evropskou) kladen značný důraz. Ještě do nedávna tomu tak ale nebylo. Změna v myšlení a posun k větší důležitosti energetické politiky byly podmíněny celou řadou globálních změn. Hlavními důvody pro větší orientaci jednotlivých států a mezinárodních uskupení na energetickou politiku byly hlavně vysoké ceny energie, nerovnováha mezi produkcí a spotřebou energie a v neposlední řadě také dnes hojně diskutované negativní dopady na klimatické podmínky. S těmito problémy se potýkají nejen státy ve světě, ale i všechny státy Evropské unie, včetně České republiky. Aby bylo možné účinným způsobem tyto problémy řešit, je potřeba, aby státy spolupracovaly a snažily se problémy řešit nejen na národní úrovni, ale i na úrovni 31
evropské. Vzhledem k situaci byla zahájena řada aktivit, které mají napomoci snížit závislost států Evropské unie na vnějších dodávkách ropy a zemního plynu, omezit negativní vlivy, které způsobují nezvratné změny klimatu a zároveň zachovat ekonomický růst zemí. Tyto aktivity mohou být nazývány evropskou energetickou politikou. Cílem EU na tomto poli je dosáhnout větší teritoriální diverzifikace dodavatelů, pestřejší palety využívaných zdrojů, posílení obnovitelných zdrojů a vytvoření skutečně jednotného trhu energií v rámci EU, který by umožňoval solidaritu v krizových situacích. Celkově je třeba směřovat ke snižování energetické náročnosti ekonomiky a snížení dopadů energetiky na životní prostředí na evropské i celosvětové úrovni. 27 Hlavním cílem této politiky je tedy zajistit dostatek energie a pohonných hmot pro všechny obyvatele, které je možné zakoupit za příznivé ceny, takovými způsoby, které by nezatěžovaly životní prostředí. Důležitým mezníkem pro společnou energetickou politiku EU bylo přijetí Lisabonské smlouvy, ve které je již energetice věnován celý samostatný oddíl. Do té doby to byla otázka jednotlivých států, jakým způsobem se budou tomuto tématu věnovat. S postupem času bylo nutné řešení na nadnárodní úrovni a spolupráce mezi jednotlivými státy. S Lisabonskou smlouvou se však státy vzdaly části své suverenity ve prospěch evropského společenství. Státní energetická koncepce České republiky je dokumentem, který stanovuje strategické cíle státu v energetickém hospodářství s výhledem na 30 let. Klíčovou součástí této koncepce je scénář předpokládaných základních trendů vývoje energetiky do roku 2050. Výhled do roku 2030 má charakter podrobné strategie a v dalších letech potom charakter strategické vize. Státní energetická koncepce se zaměřuje jak na politickou sféru, tak na sféru podnikatelskou. Pro podnikatelskou sféru poskytuje informaci o dlouhodobých strategických záměrech státu a jeho programu, který garantuje stabilitu a předvídatelnost vývoje legislativy a vymezuje konkrétní oblasti podporované státem. Tím vytváří stabilní prostředí pro plánování, rozhodování a investice soukromého sektoru. Mezi hlavní pilíře koncepce patří konkurenceschopnost, bezpečnost dodávek energie a udržitelný rozvoj. V rámci udržitelného rozvoje je hlavním cílem mimo jiné např. zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů na 13% z celkové spotřeby tento závazek vyplývá z členství ČR v EU. Pro většinu ostatních 27 Energetická politika EU a její nástroje. [online]. [cit. 2012-04-11]. Businessinfo. Dostupné z WWW: < http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/politiky-eu/energeticka-politika-eu-nastroje/1000521/36951/> 32
zemí je to 20%. Nebo zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů na spotřebě energie v dopravě v každém z členských států na 10%. 28 V energetické koncepci je také stanovena podpora rozvoje obnovitelných zdrojů energie a to pomocí různých nástrojů, které mají provozovatele motivovat k co největší efektivnosti výroby energie z těchto zdrojů za podmínky šetrnosti k životnímu prostředí a klimatickým podmínkám. Zároveň je v aktualizované verzi koncepce přímo uvedeno, že nadále nebude podporována stavba fotovoltaických elektráren na zemědělské půdě. Je v ní také uvedeno, že v případě biomasy bychom se měli zaměřit na pěstování speciálních energetických plodin a rychle rostoucích dřevin. Obrázek 6 Skladba struktury energetického mixu do roku 2050 Zdroj: Aktualizace státní energetické koncepce České republiky. [online]. 2010. [cit. 2012-04-13]. MPO. Dostupné z WWW: < http://www.isover.cz/data/files/statni-energeticka-koncepce-2010-514.pdf> 28 Aktualizace státní energetické koncepce České republiky. [online]. [cit. 2012-04-13]. MPO. Dostupné z WWW: < http://www.isover.cz/data/files/statni-energeticka-koncepce-2010-514.pdf> 33
2.6 Rychle rostoucí dřeviny 2.6.1 Co jsou RRD Pojem rychle rostoucí dřeviny (RRD) označuje dřeviny s krátkou dobou obmýtí, které v poměrně krátké době dosáhnou vysokého přírůstku hmoty. Právě pro tuto svou vlastnost je vhodné rychle rostoucí dřeviny pěstovat jako zdroj obnovitelné energie. Jako obnovitelné zdroje energie nazýváme přírodní energetické zdroje, které mají schopnost částečné nebo úplné obnovy. Patří mezi ně především sluneční, větrná a vodní energie a biomasa. V některých částech světa lze využít také energii mořského přílivu nebo energii geotermální. 29 2.6.2 Druhy RRD Dřeviny, které lze označovat, jako rychle rostoucí, můžeme v ČR rozdělit na následující skupiny: v ČR ověřené: topoly, vrby, v ČR ověřované: pajasan, jilmy, v ČR perspektivní: růže zejm. trnité, olše, lípy, lísky, jeřáby. V současné době tedy připadají v úvahu z hlediska produkce biomasy vybrané druhy topolů a vrb. Kromě těchto dvou tradičních dřevin existují také pokusy a sbírky dalších druhů dřevin (např. jilmu, pajasanu, lísky), které jsou potenciálně vhodné pro produkci biomasy, ať již jako produkční nebo jako doplňkové plodiny. Pro opláštění produkčních porostů je možné využívat i jiné dřeviny a keře (např. lísky nebo olše). Topoly a vrby se v přírodě šíří hlavně semeny, ale pro potřeby zakládání plantáží se využívá jejich schopnost vegetativního rozmnožování (tzv. osními řízky). Hlavním genovým zdrojem dřevin pro zakládání plantáží jsou klonové archivy a matečnice. 30 29 Obnovitelné zdroje energie. [online]. [cit. 2012-04-15]. Nazeleno. Dostupné z WWW: <http://www.nazeleno.cz/obnovitelne-zdroje-energie.dic > 30 Zásady a pravidla pro pěstování rychle rostoucích dřevin ve velmi krátkém obmýtí. [online]. [cit. 2012-04-15]. Biom. Dostupné z WWW: < http://biom.cz/cz/odborne-clanky/zasady-a-pravidla-pestovani-rychle-rostoucichdrevin-r-r-d-ve-velmi- kratkem-obmyti > 34
2.6.3 Využití Topoly a vrby mají velice široké spektrum využití. Samozřejmě nejčastěji jsou využívány na topení ve formě dřevní štěpky, dřevěných pelet nebo klasicky jako palivové dříví. Můžeme se však setkat i s využitím v nábytkářském průmyslu. Výroba pelet Vhodným materiálem pro výrobu pelet je např. dřevní štěpka nebo piliny. Materiál na vstupu do granulačního procesu by měl mít stabilizovanou vlhkost 10-12 %. Sušší materiál vyžaduje pečlivější zpracování, ale výsledkem jsou velmi kvalitních granule. Vlhčí materiál (do 18 %) sníží dlouhodobou kvalitu finálního produktu, i když se lépe granuluje a pelety jsou zpočátku pevnější. Za krátkou dobu se ale začnou drobit. 31 Vlastní peletování se provádí peletovacím lisem, který slisuje vstupní hmotu pod obrovským tlakem a vytvoří z ní drobné pelety. Obrázek 7 Pelety 2.6.4 Proces pěstování Zdroj: Pelety. [online]. [cit. 2012-04-15]. Pila Kamenický. Dostupné z WWW: < http://www.pila-kamenicky.cz/pelety.html > Pozemek by se měl připravovat již rok před výsadbou. Nejprve se provede odplevelení. Na těžkých půdách je nutná hluboká orba. Co se týče sadebního materiálu, řízky se odebírají z jednoletých prýtů, které se odebírají z matečnic, jejichž délka by měla dosahovat 20 30 cm a šířka 0,5 2,5 cm. 31 Výroba pelet technické a ekonomické aspekty. [online]. [cit. 2012-04-15]. Biom. Dostupné z WWW: < http://biom.cz/cz/odborne-clanky/vyroba-pelet-z-biomasy-technicke-a-ekonomicke-aspekty > 35
Řízky je nutné skladovat v optimálních podmínkách (cca při teplotě 2 4 C) a jeden den před výsadbou je nutné řízky namočit do vody. Optimální období pro výsadbu je jaro, nejlépe od poloviny března do dubna. Sázení je možné provádět ručně nebo pomocí speciálně upravených sazeček. 32 Důležité je také oplocení plantáže nebo repelentní přípravky, které zamezí nežádoucímu okusování stromků zvěří. Dále je důležitý boj proti plevelům, které mohou v prvním roce silně omezovat růst nově zasazených rostlinek. Chemická ochrana proti plevelům je složitá, protože topoly a vrby jsou velmi citlivé na chemikálie. Nežádoucímu výskytu plevelů lze zamezit např. mulčováním. Výmladkové plantáže se sklízí ve velmi krátkém obmýtí, v našich podmínkách se pohybuje mezi 3 6 rokem. Životnost plantáže se předpokládá mezi 15 25 lety, což znamená, že bude sklizena 4 8 krát. Pokud situace na trhu není příznivá, je možné sklizeň odložit na další roky. Plantáž na štěpku se sklízí většinou v intervalu 3 4 roky a k jejímu vyčerpání dojde zhruba po 12 letech. To znamená, že bude možné sklízet 3 x až 4x. Plantáž na palivové dřevo se sklízí v delším časovém intervalu. Většinou to bývá 4 až 5 let. K vyčerpání plantáže dochází zhruba po 20 25 letech. Likvidace plantáže se provádí nejčastěji pomocí pařezové frézy. Tento způsob rušení plantáže je rychlý, efektivní a není příliš nákladný. Existuje ale i celá řada dalších způsobů likvidace, např. chemická likvidace, po které pařezy uschnou a následně se rozpadnou. Z ekologického hlediska je však tento způsob likvidace nevhodný. 2.6.5 Ekonomické aspekty a výtěžnost Z hlediska nákladů je podle následující tabulky nejvýhodnější variantou vytápění rodinného domu vytápění rychle rostoucími dřevinami konkrétně japonským topolem. Naopak nejméně úsporná je varianta vytápění elektřinou, jejíž ceny navíc neustále rostou. Varianta vytápění RRD je úspornější než vytápění klasickým dřevem v kombinaci s černým nebo hnědým uhlím. Navíc množství získaného tepla z japonského topolu se příliš neliší od množství tepla, které lze získat spalováním hnědého uhlí. 32 Zásady a pravidla pro pěstování rychle rostoucích dřevin ve velmi krátkém obmýtí. [online]. [cit. 2012-04-15]. Biom. Dostupné z WWW: < http://biom.cz/cz/odborne-clanky/zasady-a-pravidla-pestovani-rychle-rostoucichdrevin-r-r-d-ve-velmi- kratkem-obmyti 36