Návrh dřevostavby vodáckého klubu

Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Návrh dřevostavby vodáckého klubu Bakalářská práce Samostatná příloha: Výkresová část Vypracoval: 2014/2015 Radek Havránek

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem práci: Návrh dřevostavby vodáckého klubu zpracoval samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisu a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladu spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně, dne:.. podpis studenta

Poděkování: Tímto si dovoluji poděkovat své vedoucí práce doc. Dr. Ing. Zdeňce Havířové za odborné rady a připomínky při vypracování této bakalářské práce. Dále bych chtěl poděkovat všem, kteří mi ochotně poskytovali odborné a cenné informace. Také bych chtěl poděkovat své rodině, která mě podporovala po celou dobu studia.

Abstrakt Havránek Radek. Název bakalářské práce: Návrh dřevostavby vodáckého klubu. Brno: MENDELU, 2015. Bakalářská práce se zabývá vypracováním projektové dokumentace sportovního vodáckého klubu rámové dřevostavby z hlediska dispozičního řešení. Práce je dělena do dvou částí, a to na část výkresovou a část textovou. V textové části najdeme rozdělení dřevostaveb, požadavky na sportovní klub, popis vlastního řešení a posouzení tepelně technických požadavků. Výkresová část obsahuje výkres situace, montážní desky, pohledů, řezu, půdorysů a detailu. Klíčová slova Vodácký klub, sportovní klub, dřevostavba, konstrukční systém, dispoziční řešení Abstract Havránek Radek. The title of the bachelor swork: Design wood building of boating club. Brno: MENDELU, 2015. This bacher s work deals with rafting of project documentation boating sports club framed wooden buildings in terms of layout. The work is divide dinto two parts, on the part of the text and drawings. In the text we find the distribution of wooden structures, requirementsf or a sports club, a description of the solutions and assessing thermal and technical requirements. The drawing scontain drawing situation, foundations, views, plans, and details. Keywords boating club, sports club, wooden building, contruction system, layout arragement

Návrh dřevostavby vodáckého klubu 7 Obsah 1 Úvod 9 2 Cíl práce 10 3 Metodika 11 4 Současné konstrukce dřevostaveb 12 4.1 Dřevo jako konstrukční materiál... 12 4.2 Konstrukční systémy dřevěných staveb... 12 4.2.1 Rámové dřevostavby... 13 4.2.2 Staveništní montáž rámové dřevostavby... 15 4.3 Difúzně otevřená a uzavřená skladba obvodové stěny... 16 4.3.1 Difúzně uzavřená skladba stěny... 16 4.3.2 Difúzně otevřená skladba stěny... 16 5 Technické požadavky na hygienické zařízení dle ČSN 73 4108 18 5.1 Šatny... 18 5.2 Umývárny... 18 5.3 Sprchy... 18 5.4 Záchody... 19 5.5 Pisoáry... 19 5.6 Úklidová místnost... 19 5.7 Technické požadavky... 20 6 Architektonický návrh vodáckého klubu 21 6.1 Popis umístění... 21 6.2 Hmota objektu... 21 6.3 Návrh 1. NP... 21 6.3.1 Popis jednotlivých částí... 22 6.4 Popis 2. NP... 22

Návrh dřevostavby vodáckého klubu 8 6.4.1 Popis jednotlivých částí... 23 7 Konstrukční řešení objektu 24 7.1 Svislé konstrukce... 24 7.1.1 Obvodové konstrukce... 24 7.1.2 Vnitřní nosné stěny... 25 7.1.3 Vnitřní dělící příčky... 25 7.2 Stropní konstrukce... 26 7.3 Střešní konstrukce... 26 7.4 Střecha... 27 8 Součinitel prostupu tepla obvodových konstrukcí 28 8.1 Prostup tepla konstrukcí... 28 8.2 Výpočet prostupu tepla konstrukcí... 29 8.3 Prostup tepla obvodovou stěnou:... 30 9 Diskuze 31 10 Závěr 33 11 Summary 34 12 Seznam použité literatury 35 13 Seznam obrázků 37 14 Seznam příloh 38

Návrh dřevostavby vodáckého klubu 9 1 Úvod V dnešní době je téměř nemožné přesvědčit mladé lidi, aby sportovali. Pokud je ke sportu přesvědčíme, tak chybí prostředky, vybavení či zázemí pro sport. V lokalitě, z které pocházím, je sdružení vodáků, ale bohužel nemají své zázemí. A proto jsem se rozhodl ve své bakalářské práci navrhnout vodácký klub jako dřevostavbu. Mnoho lidí si myslí, že dřevostavba musí být roubenka, rodinný dům, chatka, zahradní altán nebo lávka přes potok, ale opak je pravdou. Dřevostavba může být administrativní budova, bytový dům či v mém případě sportovní vodácký klub. Dřevo jako konstrukční materiál je čím dál více používané díky svým fyzikálněmechanickým vlastnostem. Mnozí mají negativní názor na dřevostavby. Za negativní reakce na dřevostavby může především klasický OKÁL, kterému lidé přisuzují špatné akustické vlastnosti. V dnešní době by bylo vhodnější bavit se spíše o stavbách na bázi dřeva, nebo o montovaných stavbách než o dřevostavbách. Dřevo ve stavbě zastupuje pouze jeden z materiálů, ze kterých se skladba stává. Konstrukce staveb na bázi dřeva je kombinací masivního dřeva (tenké profilované prvky, trámy, desky, ), různých druhů izolací (minerální vata, foukaná celulóza, ), lepených deskových materiálů ať už na bázi dřeva, sádry, cementu nebo jiných přírodních materiálů. Stavby na bázi dřeva nejsou na první pohled odlišné od klasických zděných staveb, což je i v případě mého návrhu.

Návrh dřevostavby vodáckého klubu 10 2 Cíl práce Cílem bakalářské práce je vypracovat návrh sportovního centra, které bude sloužit jako zázemí pro vodácký klub. Navrhnout dispoziční a konstrukční řešení sportovního klubu. Řešení bude splňovat platné normy a hygienické předpisy. Navrhovaný objekt bude ve tvaru písmene L o dvou nadzemních podlažích, s bezbariérovými přístupy. Uvažovaný objekt bude umístěný na konkrétním pozemku ve Středočeském kraji u řeky Sázavy. Součástí práce bude provedení návrhu skladby jednotlivých konstrukcí a jejich posouzení v souladu s požadavky, které jsou na konkrétní konstrukce kladeny. V práci budou doloženy základní konstrukční detaily, související s navrhovanou konstrukcí. Součástí textové části bude i technický popis objektu.

Návrh dřevostavby vodáckého klubu 11 3 Metodika Při zpracování bakalářské práce bylo nutné znát normu ČSN 73 4108 Hygienické zařízení a šatny. Práce je dělena do dvou částí. Část výkresovou a část textovou, která zahrnuje rozdělení a popis konstrukčních systému dřevostaveb. Popisuje zvolený systém dřevostavby. Součástí textové části je architektonické a technické řešení sportovního vodáckého klubu a také technické požadavky. Architektonická část zahrnuje umístění objektu, tvar a popis jednotlivých místností. V technickém řešení je popsán objekt z hlediska jeho konstrukce (použitých materiálů) a dispoziční řešení. Výkresová dokumentace pak obsahuje výkres umístění objektu na pozemku, základové konstrukce, půdorysy jednotlivých podlaží, příčný řez objektem, pohledy z jednotlivých světových stran, detail skladby stěn a příslušné detaily související se stavbou. V práci je zpracováno posouzení vlastností obvodového pláště z hlediska požadavků platné normy pro tepelnou ochranu budov.

Návrh dřevostavby vodáckého klubu 12 4 Současné konstrukce dřevostaveb 4.1 Dřevo jako konstrukční materiál Dřevo je jedním z nejstarších stavebních materiálů. Je to přírodní materiál, rostlinného původu, který je plně obnovitelný. Předností dřeva je snadná opracovatelnost, vysoká pevnost v poměru k hmotnosti a dobré izolační schopnosti. Dřevo je materiál s všestranným využitím a pro svůj estetický vzhled spolu s přirozenou kresbou je v posledních letech žádaným prvkem vytvářejícím životní prostředí člověka. (Havířová a kol., 2008) Dříve bylo dřevo používáno pro truhlářské účely a na stavbách se objevovalo jen v podobě krovů, dřevěných podlah či jako nosné prvky stropu. V současné době, už se dřevo dostává do popředí a dominuje stavbám. Ze dřeva je nyní také tvořena hlavní nosná konstrukce (stěny, stropní konstrukce, zastřešení, ). Stěny v podobě masivní konstrukce ze dřeva, nebo v podobě sendvičové konstrukce, kde jsou dřevěné sloupky opláštěny kompozitními materiály. V interiéru dřevostaveb je příjemné klima, v zimních měsících se při vytápění stěny rychle ohřejí. (Vlach, 2011) 4.2 Konstrukční systémy dřevěných staveb Konstrukční systém volíme s ohledem na skladbu a uspořádání vrstev pláště budovy, tepelně-technické požadavky, architektonické požadavky, akustické požadavky, statické požadavky, požární odolnost staveb. Základní typy dřevostaveb: srubové stavby hrázděné stavby Balloon-Frame, Platform-Frame rámové stavby skeletové stavby stavby z masivního dřeva.

Návrh dřevostavby vodáckého klubu 13 Moderní konstrukce dřevostaveb se neomezuje jen na napodobeniny tradic. Současný vývoj v dřevostavbách odpovídá dnešnímu jednání a myšlení. Stavební odborníci by se měli pokusit porozumět stavebním tradicím, musí ale také chápat dřevostavby jako novou moderní úlohu. V současné době jsou nejvíce používány systémy: rámové stavby skeletové stavby stavby z masivního dřeva Systémy se výrazně odlišují konstrukcí i vzhledem. Podle regionu nebo způsobu konstrukce jsou také rozdílně pojmenovány. Ty systémy, které jsou vyráběny a dodávány pod chráněnou ochranou značkou, se označují jako systémy týkající se výrobků. Tyto zpravidla sériově vyráběné konstrukční systémy jsou přiřazeny k masivním dřevostavbám, pokud podíl masivního dřeva překračuje 50 % vlastního nosného systému. (Kolb, 2011) 4.2.1 Rámové dřevostavby Nosná konstrukce rámových dřevostaveb se skládá z tyčové nosné kostry, z řeziva a pláště stabilizujícího nosnou kostru. Tyčová nosná kostra přitom přenáší svislá zatížení ze střechy a mezipatrových stropů, zatímco pláště z desek na bázi dřeva přenášejí vodorovná zatížení, která vznikají účinkem větru a větrných sil. S ohledem na výrobu je základním principem dnešních rámových staveb prefabrikace ve výrobním závodě. Přitom se podle využití budovy navrhují různé skladby stěn, stropů a střechy a vyrábějí se jako dílce. Rámové dřevostavby, stejně jako jiné stavby se projektují, konstruují, vyrábějí a montují poschoďově. Dílce se vyrábějí v klimatických výrobních halách, které poskytují optimální výrobní podmínky. Pro precizní výrobu jsou k dispozici dopravní a výrobní stroje řízené počítačem. Pro přepravu a montáž se používají výkonné zdvihací a přepravní prostředky. Díky těmto pomocným zařízením je možné vyrábět dílce větších rozměrů než dříve. Již při navrhování je třeba brát ohled na přepravní podmínky. Montáž probíhá v co nejkratším čase a to v jednom až dvou dnech pro jeden rodinný dům. Nosná kostra je u rámových dřevostaveb uvnitř i zvenku zcela obložená. Obklady fasády bývají často z desek na bázi dřeva nebo z rostlého dřeva. Jsou dobře a trvanlivě

Návrh dřevostavby vodáckého klubu 14 chráněny krycí povrchovou úpravou. V některých lokalitách se surová rámová stavba opatřuje kompaktní fasádou sestávající z venkovní izolace a omítky. Jako vnitřní obklady stěn se používají desky na bázi dřeva, sádrovláknité nebo sádrokartonové desky, které se omítají, natírají nebo také tapetují bílým odstínem. Rámové stavby jako převážně standardizovaný druh konstrukce se v posledních desetiletích staly na trhu běžnými a lze je tedy označit za dobře zavedené. Vlastnosti tohoto systému dřevěných staveb byly přizpůsobeny našim potřebám. Proto lze předpokládat, že se tento konstrukční systém bude dále prosazovat, vzhledem k tomu, že je hospodárný a vyznačuje se jednoduchou konstrukcí a architektonickou volností uvnitř systému. Mimoto jsou používané průřezy dřeva a deskové materiály na bázi dřeva nebo sádry ve vysokých jakostech trvale dostupné a v poměrně krátké době k dispozici. Zkušenosti ze zahraničí jsou zcela pozitivní a ukazují, že rámové stavby jsou s úpravami vhodné také pro vícepodlažní budovy. Charakteristické znaky rámových dřevostaveb: volnost architektonického řešení; jednoduchý konstrukční systém; opakující se detaily; nosná kostra se stává ze štíhlých, standardizovaných průřezů; celkové vyztužení oplášťováním; jednoduchá dostupnost materiálu; poschoďová výstavba; spoje kontaktními styky a mechanickými spojovacími prostředky; rastrový rozměr 400 až 700 mm, přednostně 625 mm; konstrukce oboustranně obložená; krátká doba výstavby, jsou možné různé stupně předvýroby. Konstrukční části rámových dřevostaveb Pro jedno a dvoupodlažní typy staveb jsou vzhledem k nosnému chování vyhovující dřevěné prvky s průřezem 60/120 mm. Tímto by vycházel základní element, ze kterého je vytvořena hlavní stavební struktura, řezivo s rozměrem 60/120 mm. Dnes se ovšem u vnějších stěn požadují větší tloušťky izolace než 120 mm. Buď se musí průřez zvětšit ze 120 mm na 160, 180, 200, atd. milimetrů, nebo se pro izolace zavede druhá izolační vrstva nezávislá na nosné konstrukci. Protože druhou izolační vrstvou lze sou-

Návrh dřevostavby vodáckého klubu 15 časně také eliminovat tepelné mosty, je třeba tuto alternativu upřednostnit. Je možná také kombinace zesílení nosné konstrukce a druhá venkovní izolace. U více podlažních rámových staveb se musí rozměry průřezů, tak jako tak zvětšit kvůli přenášení zatížení. (Kolb, 2011) 4.2.2 Staveništní montáž rámové dřevostavby Podle způsobu provádění lze skupinu rámových dřevostaveb rozdělit na stavby realizované z jednotlivých přířezů přímo na staveništi, nebo stavby realizované z dřevěných rámů s jednostranným vyztuženým opláštěním připravených předem ve výrobní hale. Nejvyšší stupeň prefabrikace je pak u dřevěných staveb panelových. (Havířová a kol., 2008) Výhodou staveništní montáže je, že nejsou potřeba žádné výrobní prostory, jako jsou haly a potřebné zařízení pro výrobu jednotlivých panelů. Naopak nevýhodou je prodloužení doby výstavby, přemísťování a manipulace s dřevěnými prvky a s dekovými materiály v nechráněných klimatických podmínkách. To je důvodem zvýšeného rizika vnikání vlhkosti do materiálu, především za deštivého a vlhkého počasí. Konstruktéři na stavbě musí k těmto detailům přistupovat zodpovědně, zajistit správné skladování materiálu a dostatečnou ochranu rozestavěné konstrukce před nepříznivými klimatickým podmínkami tak, aby nehrozilo poničení vlhkosti stavebního materiálu a celé stavby. Pro eliminaci těchto destruktivních vlivů je výhodné pro realizaci rámových konstrukcí použít úplnou nebo alespoň částečnou prefabrikaci jednotlivých dílců. Tím jednodušším způsobem prefabrikace je sestavení nosného dřevěného rámu předem v krytém výrobním prostoru. Pro následnou manipulaci je potřeba dřevěný rám jednostranně opláštit deskovým materiálem, který je schopen zajistit tuhost vyrobeného rámu. Na stavbě se tyto prefabrikované soustavy osadí na předem zhotovenou základovou desku a vzájemně se prokotví. Pro osazení dřevěného rámu se na základové desce nejprve ukotví základový práh pomocí ocelových kotvících prostředků. Před ukotvením základových prahů je potřeba pod ně uložit pás izolační lepenky, která brání pronikání vlhkosti z betonu do dřeva. Smontováním jednotlivých rámů nosných stěn, nenosných stěn a stropů je připravena dřevěná konstrukce domu, která může být zastřešena, a tím je stavba chráněna před nepříznivými klimatickými podmínkami (déšť, sníh). Do této fáze zrealizované konstrukce, je potřeba rozvést veškeré rozvody instalací, prostory ve stěnách vyplnit tepelnou izolací a dokončit všechny vrstvy opláštění stěn i stropů. (Havířová, 2006)

Návrh dřevostavby vodáckého klubu 16 4.3 Difúzně otevřená a uzavřená skladba obvodové stěny 4.3.1 Difúzně uzavřená skladba stěny Obvodové stěny dřevostavby jsou ve většině případů tvořeny rámovou konstrukcí z dřevěných sloupků vyplněnou minerální izolací, která je doplněna přídavnou izolací z exteriérové strany. Tato skladba stěny dřevostavby z hlediska stavební fyziky vyžaduje omezení prostupu vodních par z interiéru směrem do konstrukce. Obzvláště pak, je-li přídavná izolace pod fasádou řešena např. fasádním polystyrenem, který vlhkost v konstrukci uzavře. Bez vrstvy bránící průniku par do konstrukce vlhkost v rosném bodě zkondenzuje na kapalnou vodu a hromadí se v konstrukci. S rostoucí vlhkostí se zlepšují podmínky pro vznik a růst dřevokazných hub a hmyzu, jejichž působení může narušit samotnou statiku konstrukce celé dřevostavby. Nehledě na to, že plísně zhoršují kvalitu vnitřního prostředí pro obyvatele domu a vlhkostí jako takovou se degradují izolační schopnosti stěny. Z výše zmíněných důvodů se stěny dřevostavby opatřují z interiérové strany parotěsnou fólií, která zamezuje průniku vodních par do konstrukce. Tato fólie se zpravidla umisťuje mezi dřevěný rám a vnitřní konstrukční OSB desku nebo sádrovláknitou desku. Neporušená a nepropustná folie je podmínkou funkční difúzně uzavřené konstrukce. Nebezpečí tak hrozí i při jednoduchém připevňování poličky, kdy může dojít k porušení folie například vrutem. Proto je vhodné využívat skladbu stěny s tzv. instalační předstěnou, na kterou lze montovat další zařízení interiéru, aniž by hrozilo poničení parozábrany. (Dřevostavitel, 2015) 4.3.2 Difúzně otevřená skladba stěny Difúzně otevřené konstrukce se v dřevostavbách používají posledních 10-15 let, což přirozeně souvisí s novými technologiemi, zejména s konstrukčně-izolačními materiály jako jsou minerální izolace a izolace na bázi dřevěných vláken. Počet difúzně otevřených dřevostaveb se neustále zvyšuje, i když mezi veřejností stále panuje směs neznalosti a nedůvěry v tento konstrukční systém. Tato konstrukce pracuje na principu prostupu plynů molekulárním přenosem, běžně označovaným jako difúze. To v praxi znamená, že v konstrukcích nejsou používány

Návrh dřevostavby vodáckého klubu 17 parotěsné zábrany, které tento proces znemožňují. Místa, kde bývá tento typ konstrukcí používán, jsou tzv. obalové konstrukce, což jsou obvodové pláště a pláště podkroví. Plyny se prostorem šíří dvěma možnými způsoby. Konvekcí (prouděním), což je objemový tok, který je poháněn rozdílem tlaků, nebo kondukcí (molekulárním tokem), což je difúze. Hnací silou difúze je rozdíl hmotových nebo molárních podílů. Ve stavebnictví se za zkoumané prostupující plyny nejčastěji považuje směs suchého vzduchu a vodní páry. Difúzně otevřená skladba stěny dřevostavby tedy zjednodušeně propouští (difunduje) určité látkové množství vodních par konstrukcí ven z objektu. Toto proudění si přestavíme jako přenos vlhkosti na molekulární úrovni z vlhčích do sušších míst a z teplejších do chladnějších. (Dřevostavitel, 2015)

Návrh dřevostavby vodáckého klubu 18 5 Technické požadavky na hygienické zařízení dle ČSN 73 4108 Technické požadavky dle normy ČSN 73 4108 Hygienická zařízení a šatny. 5.1 Šatny Šatna musí být samostatná místnost. Musí být oddělena pro muže a pro ženy. Počet míst v šatně (věšáků, skříněk) musí být roven počtu uživatelů plus 10% rezerva. Věšákové šatny se vybavují věšáky: -ve výšce 1600 mm až 1800 mm od podlahy - pro osoby s omezenou schopností ve výšce 1000 mm až 1200 mm od podlahy. 5.2 Umývárny Umývárny se navrhují zvlášť pro muže a zvlášť pro ženy, pro celkovou nebo částečnou očistu. Každé umývací místo musí být vybaveno mísící baterií s přívodem teplé vody a samostatným odpadem. Umývárna musí být vybavena mýdlem v dávkovači, a musí být zajištěna možnost osoušení rukou ručníkem pro jednorázové použití nebo osoušečem rukou. Osová vzdálenost umyvadel musí být minimálně 700 mm. 5.3 Sprchy Sprchy se navrhují odděleně pro muže a ženy. Jednotlivé sprchy musí mít půdorysné rozměry minimálně 900x900 mm (800x800 mm v případě sprchových boxů). Každé sprchovací místo musí být vybaveno mísící baterií s přítokem teplé vody. Každá sprcha má mít samostatnou vpusť. Výjimečně je přípustné, aby měly maximálně dvě kabinky společnou jednu společnou, kapacitně vyhovující vpusť. Před sprchovou kabinkou musí být prostor minimálně 1000 mm.

Návrh dřevostavby vodáckého klubu 19 5.4 Záchody Záchody se navrhují odděleně pro muže a ženy. V objektech, které jsou přístupné pro veřejnost, se záchody navrhují zvlášť pro zaměstnance a zvlášť pro veřejnost. Skupinové záchody se skládají ze samostatných záchodových kabin oddělených příčkami. Doporučuje se, aby příčky mezi jednotlivými kabinami a příčky s dveřmi měly horní hranu ve výšce nejméně 1950 mm a spodní hranu nejvýše 150 mm od podlahy. Na záchodech musí být vždy toaletní papír, a na záchodech pro ženy musí být krytý odpadkový koš. Nejmenší dovolená šířka záchodu je 900 mm. Délka kabinky vychází zejména z velikosti záchodové mísy, způsobu otevírání dveří a šířky dveřního křídla. Nejmenší délka záchodové kabiny s dveřmi otevíranými ven je 1300 mm. 5.5 Pisoáry Pisoáry se navrhují v samostatné místnosti nebo společně v místnosti se záchodovými kabinami. Osová vzdálenost mezi pisoáry musí být minimálně 760 mm, od rohu místnosti pak nejméně 450 mm. Výška předního horního okraje pisoárové mísy je 650 mm od podlahy. Šířka pisoárového stání se doporučuje 760 mm. Pisoárové stání musí mít vlastní odpad. Pisoáry musí být opatřeny splachovacím zařízením, které splachuje každý pisoár samostatně. 5.6 Úklidová místnost Úklidové místnosti se vybavují výlevkou se studenou a tepou vodou a jednoduchým, snadno čistitelným nábytkem pro uskladnění čistících a dezinfekčních prostředků a úklidových pomůcek. Pokud slouží úklidová místnost pro převlékání uklízečky, vybavuje se zdvojenou šatní skříňkou, a pokud není situována v blízkosti umývárny, umyvadlem s mísící baterií pro teplou a studenou vodu.

Návrh dřevostavby vodáckého klubu 20 5.7 Technické požadavky Prostor hygienického zařízení musí mít světlou výšku nejméně 2300 mm; pokud je jeho plocha větší než 30 m 2, musí mít světlou výšku nejméně 2500 mm. Vyhrazené prostory hygienických zařízení pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace musí být označeny příslušným symbolem podle právního předpisu a na viditelném místě musí být umístěna orientační tabule s označením k přístupu k nim. V místnosti s pisoáry musí být podlahová vpusť. Vybavení šaten musí být nenasákavé a snadno omyvatelné. Obklady stěn a umýváren musí být provedeny nejméně do výšky 2000 mm od podlahy; stěny šaten, pisoárů a záchodů musí mít omyvatelný povrch minimálně do výšky 1800 mm od podlahy, stěny úklidových místností do výšky nejméně 1500 mm od podlahy. Stropy a stěny ve sprchách musí být nad omyvatelnou částí provedeny s odolným povrchem a s protiplísňovou úpravou. Provedení styku podlahy se stěnou se stanoví ČSN 73 3450. Ve veškerém hygienickém zázemí musí být zajištěn přívod a odvod vzduchu a to ať už přirozeně nebo uměle za pomoci odsavačů par, nebo jiných zařízení. Podlahy mají být trvanlivé, bezprašné, nekluzné a odolné proti vodě a vlhkosti. (ČSN 73 4108: Hygienická zařízení a šatna, 2013)

Návrh dřevostavby vodáckého klubu 21 6 Architektonický návrh vodáckého klubu 6.1 Popis umístění Objekt sportovního vodáckého klubu bude umístěn ve Středočeském kraji v obci Vlastějovice, na parcele č. 387. Objekt se bude nacházet přímo u řeky Sázavy, tudíž bude dobře dostupný vodákům. Vodácký klub bude stát na volném, téměř vodorovném pozemku č. 387. Objekt bude napojen na inženýrské sítě, které jsou na hlavní ulici. Bude napojen na splaškovou i dešťovou kanalizaci, vodovodní potrubí, plynovodný řád a vedení elektrické energie. Objekt bude mít na západní straně parkoviště, které bude napojeno na pozemní komunikaci vybudovaným sjezdem. Hlavní vchod objektu bude nasměrován na západní stranu objektu. Jídelna pak bude na severní a východní straně objektu. Sklady lodí budou také na severní a východní straně objektu. Zázemí pro restauraci bude orientováno na severní a západní stranu. Sociální zázemí pak na západní a jižní straně. 6.2 Hmota objektu Půdorysný tvar objektu je navržen ve tvaru písmene L. Objekt je zastřešen zelenou střechou, obehnaný ze všech stran atikou. Objekt je rozdělen do tří pomyslných částí. První část je jídelna s kuchyní, zázemím a sociálním zázemím. Od druhé poloviny je oddělena chodbou. Druhá část je sociální zázemí pro kemp a sociální zázemí pro vodáky, sušárna a posilovna. A třetí částí je část skladová, kde se nacházejí sklady lodí, půjčovna lodí a opravna lodí. Část konstrukce objektu, a to konkrétně schodiště s výtahem, bude monolitická z betonu, z důvodu požární bezpečnosti. 6.3 Návrh 1. NP 1. NP je navrhnuto 300 mm nad úrovní upraveného terénu. Přístup do objektu je pouze z východní a západní strany. Po obvodu objektu je betonová zámková dlažba. Na

Návrh dřevostavby vodáckého klubu 22 západní straně je parkoviště, které bude napojeno na pozemní komunikaci. V horní části objektu se nachází jídelna se zázemím pro personál a sociálním zázemím pro hosty. Ve střední části je sociální zázemí pro ubytované v kempu a sociální zázemí pro neubytované vodáky, dále pak sušárna a posilovna. V zadní části objektu se nachází sklady lodí, opravna lodí a půjčovna kol a lodí. 6.3.1 Popis jednotlivých částí Jídelna se zázemím pro kuchyň a sociálním zázemím Jídelna se nachází na rohu objektu. Na rohu severní a východní strany. Z jídelny se dá projít do kuchyně a na hlavní chodbu k recepci. Z kuchyně pak do skladů a do chodby, kterou se můžeme dostat do zázemí pro personál na nebo ven z objektu k zásobovacím dveřím. Z hlavní chodby se dostaneme na sociální zázemí. Sociální zázemí pro neubytované vodáky a ubytované v kempu Sociální zázemí je řešeno zvlášť pro ženy a zvlášť pro muže. V zázemí pro ženy, jsou umývárny, záchody a sprchy. V zázemí pro muže je to stejné, jen jsou navíc na záchodech pisoáry. U každého zázemí jsou šatny, které jsou propojeny se zázemím. Sušárna Sušárna slouží pro sušení mokrého prádla vodáků. Posilovna Posilovna slouží pro vodáky, kteří si budou chtít zacvičit. Sklady lodí, opravna lodí, půjčovna kol a lodí Slouží pro ubytované i neubytované vodáky. 6.4 Popis 2. NP Druhé nadzemní podlaží se nachází v úrovni 3,762 m od nuly objektu. Do druhého nadzemního podlaží se dostaneme po schodišti nebo výtahem. Ze schodiště nebo výtahu se dostaneme do hlavní chodby, ze které se dostaneme do lůžkové části, klubov-

Návrh dřevostavby vodáckého klubu 23 ny, kanceláře objektu a skladů. V lůžkové části jsou 4 pokoje pro 4-5lidí, jeden byt správce objektu, jeden pokoj pro vozíčkáře a sociální zázemí pro ubytované. 6.4.1 Popis jednotlivých částí Klubovna Klubovna je určena převážně pro vodácký oddíl, ale po domluvě je možné klubovnu využívat jako společenskou místnost pro ubytované. Klubovna má svůj vlastní sklad. Z klubovny se můžeme dostat i do kanceláře. Sklady Sklady jsou určeny pro uskladňování sezónních věcí, v žádném případě ne pro uskladnění výbušnin ani chemikálií. Sklady jsou přístupné z hlavní chodby objektu. Pokoje Pokoje nejsou vybaveny vlastním sociálním zařízením. V pokoji se nachází 4-5 lůžek, stůl a 4-5 židlí, šatní skříň a komoda. Do pokojů se dostáváme z chodby objektu. Byt správce objektu Z chodby se dostaneme do zádveří bytu, ze zádveří se pak dostaneme do šatny, koupelny s WC a pokoje. Vchod do bytu je z chodby objektu. Pokoj pro vozíčkáře V pokoji pro vozíčkáře se nachází dvě postele, šatní skříň, komoda, stůl a židle. Součástí pokoje je koupelna s WC. Přístup do pokoje pro vozíčkáře je z chodby. Sociální zázemí pro ubytované Sociální zázemí je řešeno zvlášť pro ženy a zvlášť pro muže. V zázemí pro ženy, jsou umývárny, záchody a sprchy. To samé zařízení je v zázemí pro muže, záchody jsou navíc vybaveny pisoáry.

Návrh dřevostavby vodáckého klubu 24 7 Konstrukční řešení objektu Pro sportovní vodácký klub byl zvolen systém rámové konstrukce. Její výhody jsou mimořádná variabilita, která umožňuje vytvořit jakýkoliv interiér dle přání investora. Zkušenosti a tesařské tradice dovolují provádět rozpětí místností do určité míry bez statického posouzení. Výstavba rámové konstrukce je velice rychlá a flexibilní, jednotlivé stavební prvky jsou lehké, snadno se přepravují a není zapotřebí žádné těžké techniky. Je zvolena staveništní montáž. Předností této montáže je ta skutečnost, že veškeré tesařské práce a montáž dřevěných prvků probíhají až na místě, díky tomu můžeme ještě částečně provádět změny v již započaté stavbě. Investor si tak může například ještě dodatečně změnit výšku osazení oken a dveří, jejich počet i orientaci. Zákazník si také ještě může v průběhu stavby rozmýšlet uspořádání kuchyňských prostor, koupelen a WC. Vnitřní příčky společně s rozvody jsou prováděny postupně až na stavbě, to opět umožňuje jejich možný posun, či změnu jejich rozsahu. (Woodsystem, 2015) 7.1 Svislé konstrukce Svislé konstrukce v objektu můžeme rozdělit na nosné a nenosné. Nosné konstrukce pak můžeme dále rozdělit na obvodové konstrukce a vnitřní nosné konstrukce. 7.1.1 Obvodové konstrukce Obvodové konstrukce jsou tvořeny sloupky ze smrkového dřeva 60x120 mm, které jsou osazovány v modulu 625 mm. Mezi sloupky je vložena tepelná izolace o tloušťce 120 mm. Z vnitřní stany konstrukce je sádrovláknitá deska tloušťky 15 mm, pod kterou je izolační předstěna. Předstěna je tvořena dřevěným rámem o rozměru 40 mm, pro vedení elektrických a vodovodních rozvodů. Následuje vrstva parozábrany, která je připevněna na nosný dřevěný rám. Z exteriérové strany nosného rámu je opět sádrovláknitá deska tloušťky 15 mm. Následuje vrstva termofasády. Tloušťka termofasády je 107 mm.

Návrh dřevostavby vodáckého klubu 25 Obr. 1 Schéma obvodové stěny 7.1.2 Vnitřní nosné stěny Vnitřní nosná stěna je tvořena dřevěným rámem se sloupky ze smrkového dřeva v rozměrech 60x120 mm v modulu po 625 mm. Mezi sloupky je tepelná izolace tloušťky 120 mm. Rám je opláštěn z každé strany sádrovláknitou deskou, tloušťky 15 mm. Obr. 2 Schéma vnitřní nosné stěny 7.1.3 Vnitřní dělící příčky Vnitřní dělící příčky jsou tvořeny opět dřevěným rámem se sloupky ze smrkového dřeva o rozměrech 40x60 mm, v modulu po 625 mm. Mezi sloupky je tepelná izolace o tloušťce 60 mm. Rám je opláštěn z každé strany sádrovláknitou deskou, tloušťky 15 mm. Obr. 3 Schéma vnitřní dělící příčky

Návrh dřevostavby vodáckého klubu 26 7.2 Stropní konstrukce Stropní konstrukce na 1. NP je navržena z dřevěného roštu, který je tvořen nosníky rozměrech 60x240 mm v modulu po 625 mm. Prostor mezi nosníky se vyplní tepelnou izolací o tloušťce 120 mm. Tudíž mezi nosníky vznikne i vzduchová mezera o tloušťce 120 mm. Ze spodní strany konstrukce, tedy z podhledu bude proveden dřevěný rošť z latí, který bude posléze zaklopen dvěma sádrokartonovými deskami o tloušťce 25 mm. Z vrchní strany, tedy ze strany podlahy bude dřevotřísková deska o tloušťce 22 mm. Dále vrstva mirelonu, měkké dřevovláknité desky tloušťky 60 mm. Dále podlahový dílec o tloušťce 25 mm a poté už samotná podlahová krytina. Obr. 4 Schéma stropní konstrukce 7.3 Střešní konstrukce Konstrukce střechy je tvořena sbíjenými vazníky o výšce 600 mm. Osová vzdálenost vazníků je 625 mm. Vazníky jsou v příčném směru zabezpečeny proti klopení. Do poloviny výšky vazníků je vložena tepelná izolace, tj. tloušťka tepelné izolace 300 mm. Po obou stranách vazníku je bednění z prken o tloušťce 20 mm.

Návrh dřevostavby vodáckého klubu 27 Obr. 5 Schéma střešní konstrukce 7.4 Střecha Pro tento objekt byla zvolena zelená střecha. Vrchní vrstva střešního pláště bude vegetační vrstva tvořena travnatou plochou o tloušťce 100 mm. Pod touto vrstvou je substrát tloušťky 150 mm. Pod vrstvou substrátu je drenážní a hydroakumulační vrstva, která je z obou stran z vrchu i zespodu chráněna netkanou textilií. Pod drenážní a hydroakumulační vrstvou je hydroizolace, a pod hydroizolací je ještě jedna hydroizolační vrstva a to pojistná hydroizolace. Obr. 6 Schéma zelené střechy

Návrh dřevostavby vodáckého klubu 28 8 Součinitel prostupu tepla obvodových konstrukcí 8.1 Prostup tepla konstrukcí Součinitel prostupu tepla udává tepelný tok šířící se z vnitřního prostředí do vnějšího prostředí plochou 1 m 2 při jednotkovém teplotním spádu vnějšího a vnitřního prostředí. Výměnu tepla mezi povrchem konstrukce a okolním vzduchem charakterizuje prostup tepla. K prostupu tepla nedochází, když jsou teploty vzduchu a stěny vyrovnané, tzn. kdy je rozdíl teplot mezi povrchem stěny a okolním prostředím roven nule. Při přestupu a přechodu tepla při šíření tepelného toku rovinnou stěnou mezi dvěma rovnoběžnými plochami, uvažujeme jednorozměrné teplotní ustálené pole. Hodnoty součinitele přestupu tepla na vnitřní a vnější straně konstrukce jsou proměnlivé hodnoty, které se mění především v závislosti na teplotě vzduchu, teplotě povrchu konstrukce, drsnosti povrchu, emisivitě povrchu, rychlosti a směru proudění vzduchu, směru tepelného toku. Při šíření tepla hmotnou vrstvou konstrukce vlivem rozdílu teplot se podílí přenos tepla vedením. Výměna tepla mezi povrchy na vnitřní a vnější straně konstrukce je charakterizována tepelnou vodivostí hmoty. Konstantou úměrnosti je součinitel tepelné vodivosti λ, jednotkou je W/(m.K). Na hodnotu součinitele tepelné vodivosti má vliv především hustota, pórovitost a objemová hmotnost látky, vlhkost, teplota, chemické složení i směr tepelného toku v anizotropních látkách. Při praktických výpočtech se používají standardizované parametry součinitele vodivosti stavebních materiálů. U rovinné stěny nebo vrstvy o plošné tepelné propustnosti L a tloušťce d lze určit součinitel tepelné vodivosti podle vztahu: λ= L. d, kde: λ je součinitel teplené vodivosti ve W/(m. K)=(m.kg)/(s 3.K), L - W/(m 2.K ) = kg / (s 3. K), d - tloušťka vrstvy v m. Stanovením součinitele prostupu tepla U, popřípadě tepelným odporem při prostupu tepla, se hodnotí ustálený tepelný tok prostupující celými konstrukcemi, prostupující prvky, včetně případného vlivu tepelných mostů u nestejnorodých konstrukcí. Součini-

Návrh dřevostavby vodáckého klubu 29 tel prostupu tepla U se stanoví z tepelného odporu konstrukce nebo jejího charakteristického výseku a odporů při přestupu tepla na vnitřní a vnější straně konstrukce. (Vaverka, 2006) 8.2 Výpočet prostupu tepla konstrukcí Norma stanoví požadavky na zajištění kvalitního životního prostředí v interiéru, životnost konstrukcí, ale především na energetickou náročnost pro samotný provoz budovy. K tomu slouží několik výpočtů a normových hodnot, které udávají dovolená minima či maxima vlastností. (izolace-info, 2015) K výpočtu se používají vztahy, kde platí U = 1 R T = 1 + 1 R si R + 1 R se R si = 1 h si R = d λ kde: U R se = 1 h se součinitel prostupu tepla ve W / (m 2.K), RT odpor konstrukce při prostupu tepla, v (m 2.K) / W, Rsi odpor při přestupu tepla konstrukce na vnitřní straně konstrukce v (m 2.K) / W, Rse odpor při přestupu tepla konstrukce na vnější straně konstrukce v (m 2.K) / W, R tepelný odpor konstrukce nebo jejího charakteristického výseku v (m 2.K) / W, hsi součinitel přestupu tepla na vnitřní straně ve W / (m 2.K), hse součinitel přestupu tepla na vnější straně ve W / (m 2.K), λ součinitel tepelné vodivosti ve W / (m.k) d tloušťka vrstvy v m. (Vaverka, 2006)

Návrh dřevostavby vodáckého klubu 30 8.3 Prostup tepla obvodovou stěnou: Obr. 7 Skladba obvodové stěny λ eq = λ 1 a 1 + λ 2 a 2 a 1 a 2 λ eq = 0,18 60 + 0,04 565 60 565 = 0,05344 R = R se + R T1 + R T2 + R T3 + R T4 + R T5 + R T6 + R si R = 1 8 + 0,027 0,18 + 0,06 0,04 + 0,015 0,32 + 0,12 0,534 + 0,04 0,04 + 0,015 0,32 + 1 23 R = 5,1594 m 2 K/W U = 1 R = 1 5,1594 = 0,1934 W / m2 K Součinitel prostupu tepla obvodovou konstrukcí je 0,1934 W/m 2 *K.

Návrh dřevostavby vodáckého klubu 31 9 Diskuze Bakalářská práce se zabývá návrhem rámové dřevostavby vodáckého klubu z hlediska dispozičního řešení. Objekt je umístěn na konkrétním rovinatém pozemku v blízkosti řeky Sázavy v obci Vlastějovice, na kterém jsou již vybudovány inženýrské sítě. Vzhledem k velikosti pozemku, můžeme jeho část využít i pro uskladnění materiálu v průběhu stavby. V první řadě proběhne zaměření a vytyčení objektu. Poté se vykopou základové rýhy, které se posléze zalijí betonem. Na základové pasy se zřídí úložná (montážní) deska, která musí být minimálně 300 mm nad upraveným terénem, z důvodu konstrukční ochrany dřeva. Na montážní desku se provede už samotná montáž dřevostavby. Pro vodácký klub jsem zvolil staveništní montáž, kde je možné v průběhu stavby upravovat jednotlivé konstrukční prvky, a není potřeba žádných velkých výrobních prostor pro sestavování prvků, ale musíme brát zřetel na uložení materiálu na stavbě. Samotná montáž dřevostavby začíná na základové (montážní) desce, která je opařena hydroizolací. Na desku se osadí práh rámové konstrukce obvodové stěny, který bývá zpravidla z modřínu, z důvodu tvrdšího dřeva, které je více odolné při působení vlhkosti. Po osazení prahu, se začnou na práh osazovat stojky obvodových stěn a poté se osadí nadpraží. Stojky se osazují po modulu 625 mm, kvůli výrobním rozměrů oplášťujících prvků. Takto zbudujeme všechny obvodové stěny a nosné stěny objektu. Po zbudování všech stěn se rám z jedné strany opláští deskou a z druhé strany se mezi jednotlivé stojky vkládá tepelná izolace a současně s vkládáním tepelné izolace se oplášťuje i druhá strana rámu. Pokud je zbudovaný a opláštěný rám 1.NP můžeme pokládat stropní nosníky, které se ukládají na stojky. Tudíž také v modulu 625 mm. Nosníky se ukládají na svislé stojky z důvodu přenosu zatížení. Stropní nosníky se zespoda opláští, na opláštěnou stropní konstrukci se vloží tepelná izolace a opláští se stropní konstrukce i z vrchní strany. Stropní konstrukce je připravena na konstrukci podlahy. Po zhotovení nosní konstrukce se může začít osazovat práh rámu pro 2. NP. 2.NP se provede stejný způsobem jako 1.NP. Po vybudování 2.NP se opět na svislé stojky po modulu začnou osazovat sbíjené vazníky, které tvoří zastřešení celého objektu. Vazníky jsou v příčném směru zavětrovány proti klopení. Zespoda se vazníky zabední a do vazníku se vloží tepelná izolace. Z vrchu se vazník opět zabední.

Návrh dřevostavby vodáckého klubu 32 Na zabedněné vazníky je potřeba udělat atiku, která bude složena opět z rámu, který bude opláštěn. Na zastřešení, respektive na vaznících bude střešní plášť, tvořený zelenou střechou. Při opláštění rámu, je třeba si uvědomit, že stěnou povedou i rozvody a instalace (odpady, elektroinstalace, rozvody vody). K práci je přiložena výkresová dokumentace, obsahující výkresy situace, půdorys 1.NP a 2.NP, řez objektem, pohledy, úložnou (montážní) desku, detail skladeb, a konstrukční detail. Pro návrh dispozičního řešení byla použita norma ČSN 73 4108, ze které jsou použity rozměry hygienických zařízení a šaten, dále pak počty a jednotlivé vzdálenosti záchodů, pisoárů a sprch. Pro vodácký klub byla zvolena dřevostavba z jednoho prostého důvodu. Členové vodáckého klubu a posléze i vodáci mají blízko k přírodě a tudíž jsem se zaměřil na přírodní obnovitelný materiál jako je dřevo a navrhnul objekt na bázi dřeva. Ve finále je stavba na bázi dřeva ekologicky úspornější a její hrubá stavba je mnohem rychlejší v porovnání se zděnou stavbou.

Návrh dřevostavby vodáckého klubu 33 10 Závěr Cílem bakalářské práce bylo navrhnout dispoziční řešení sportovního vodáckého klubu. Na dispoziční řešení jsou kladeny požadavky z technických norem, a to především z normy ČSN 73 4108 Hygienické zařízení a šatny. Výstupem práce je projektová dokumentace, z které je patrné samotné dispoziční řešení. Práce řeší i součinitel prostupu tepla obvodovou konstrukcí. Vodácký klub je navržen ve tvaru písmene L, kde v 1.NP je ve vrchní části objektu restaurace s hygienickým zázemím, v rohové části je samotné sociální zázemí pro vodáky a na levé straně jsou sklady lodí. V 2.NP je pak v horní části půdorysu klubovna pro vodáky se sklady, v rohové části sociální zázemí a v levé části půdorysu jsou pokoje pro ubytování hostů. Střecha objektu je plochá zelená z toho důvodu, že objekt zabírá rozsáhlou část pozemku, a travnatá plocha, která zde byla, je zastoupena na střeše objektu.

Návrh dřevostavby vodáckého klubu 34 11 Summary This bacher thesis was to design a layout boating sports club. On the layout there are requirements of technical standards, especially from the CSN 73 4108 - Sanitary facilities and changing rooms. The outcome of this work is project documentation, which is evident from the actual layout. Work also addresses the heat transfer coefficient peripheral structures. Boating club is designed in an L-shape, where the 1.NP is at the top of the building with a restaurant sanitation facilities, in the corner of the very social facilities for boaters and the left side of the ship stores. In 2.NP then on top of the plan clubhouse for boaters to warehouses in the corner of the restrooms and the left side of the plan are rooms to accommodate guests. The roof is flat green object on the grounds that the object occupies a large part of the land, and the grassy area, which was here, is represented on the roof.

Návrh dřevostavby vodáckého klubu 35 12 Seznam použité literatury Literatura: HAVÍŘOVÁ, Zdeňka, Miroslav JINDRÁK, Jiří VAVERKA a kol. Dřevostavby pro bydlení. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 376 s. Stavitel. ISBN 978-80-247-2205-4. HAVÍŘOVÁ, Zdeňka. Dům ze dřeva. 1. vyd. Brno: ERA Group, 2005, iv, 99 s. Stavíme. ISBN 80-7366-008-3. KOLB, Josef. Dřevostavby: systémy nosných konstrukcí, obvodové pláště. 2., aktualiz. vyd. v České republice. Překlad Bohumil Koželouh. Praha: Grada, 2011, 317 s. ISBN 978-80-247-4071-3. VAVERKA, Jiří. Stavební tepelná technika a energetika budov. Brno: Vysoké učení technické v Brně, 2006. 648 s. ISBN 80-214-2910-0. VLACH, Milan. Rámová dřevostavba pro konkrétního investora. Brno, 2011. Bakalářská práce. Mendelova univerzita v Brně. Vedoucí práce Zdeňka Havířová. Normy: ČSN 73 4108: Hygienická zařízení a šatna. 2013 Elektronické odkazy: Technologie stavby. WOOD SYSTÉM [online]. [cit. 2015-02-05]. Dostupné z: http://www.woodsystem.cz/ramova-nosna-kontrukce-pro-drevostavby Izolace a zatepování. Izolace-info [online]. [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.izolace-info.cz/technicke-informace/vypocet-prostupu-tepla/

Návrh dřevostavby vodáckého klubu 36 Difuzně otevřená dřevostavba. Dřevostavitel [online]. 2011[cit. 2015-04-06]. Dostupné z: http://www.drevostavitel.cz/clanek/difuzne-otevrena-drevostavba Difuzně uzavřená dřevostavba. Dřevostavitel [online]. 2012 [cit. 2015-04-06]. Dostupné z:http://www.drevostavitel.cz/clanek/difuzne-uzavrena-drevostavba

Návrh dřevostavby vodáckého klubu 37 13 Seznam obrázků Obr. 1 Schéma obvodové stěny 25 Obr. 2 Schéma vnitřní nosné stěny 25 Obr. 3 Schéma vnitřní dělící příčky 25 Obr. 4 Schéma stropní konstrukce 26 Obr. 5 Schéma střešní konstrukce 27 Obr. 6 Schéma zelené střechy 27 Obr. 7 Skladba obvodové stěny 30

Návrh dřevostavby vodáckého klubu 38 14 Seznam příloh 1 Situace 2 Montážní deska 3 Půdorys 1. NP 4 Půdorys 2. NP 5 Řez objektem 6 Pohled severní 7 Pohled východní 8 Pohled jižní 9 Pohled západní 10 Skladba konstrukcí 11 Detail oplechování atiky