Vyšší vzdělání jen pro elitu?

Vyšší vzdělání jen pro elitu? Petr Matějů www.isea-cz.org 1 Otázky Proč by vyšší vzdělání nemělo být jen pro elitu? Existují zřetelné vztahy mezi vzděláním, konkurenceschopností a ekonomickým růstem? Je nízká konkurenceschopnost ČR spojena s nízkou dynamikou vývoje vysokoškolského vzdělání? 2

Otázky Proč by vyšší (vysokoškolské) vzdělání nemělo být jen pro elitu? Existují zřetelné vztahy mezi kvalitou lidských zdrojů, konkurenceschopností, ekonomickým růstem a otevřeností vysokých škol poptávce po vzdělání? Je nízká ekonomická konkurenceschopnost ČR spojena mimo jiné i s nízkou nabídkou vzdělávacích příležitostí na vysokých školách? 3 Otázky Jak vypadá vzdělanostní struktura a dynamika vývoje vzdělání v ČR ve srovnání se světem? Jaké jsou strukturální bariéry růstu vzdělávacích příležitostí na vysokých školách? Jaké jsou finanční bariéry růstu vzdělávacích příležitostí na vysokých školách? 4

Otázky Lze spoléhat na pokles poptávky po vyšším vzdělání? Co způsobuje velký převis poptávky po VŠ vzdělání nad nabídkou studijních míst? Jak vypadají nerovnosti v přístupu k VŠ vzdělání v ČR: srovnání se světem? Jak vypadají nerovnosti v přístupu k VŠ vzdělání v ČR: dlouhodobý historický vývoj? 5 Otázky Jsou systémy financování studia na VŠ založené na principu sdílení nákladů sociálně selektivnější než systémy bez školného? Co si tom tom myslí veřejnost - výsledky výzkumů veřejného mínění 6

Proč by vyšší vzdělání nemělo být jen pro elitu? Sociální důvody menší nerovnosti, soudržnost, inkluze, mobilita, sociální stabilita Kulturní důvody kulturní kapitál, kultivace, integrace Politické důvody racionalizace politiky, konsensus Ekonomické důvody lidský kapitál, flexibilita, schopnost pracovat s informacemi, konkurenceschopnost, inovace 7 Existují zřetelné vztahy mezi vzděláním, konkurenceschopností a ekonomickým růstem? Je nízká konkurenceschopnost ČR spojena s nízkou dynamikou vývoje vysokoškolského vzdělání? 8

World Economic Forum Pořadí v indexu konkurenceschopnosti (Microeconomic Competitiveness Index) 22 21 USA 1 2 Finsko 2 1 Slovinsko 27 32 Estonsko 28 3 Maďarsko 28 27 Česká republika 33 34 Litva 39 5 Lotyšsko 44 41 Polsko 45 42 9 World Economic Forum Competitiveness Index Potenciál růstu Inovační potenciál 21 22 22 USA 2 1 1 Finsko 1 2 3 Estonsko 29 26 28 Slovinsko 31 28 24 Maďarsko 28 29 34 Litva 43 35 33 Česká rep. 37 39 42 Lotyšsko 47 42 26 Polsko 41 49 29 1

Inovační profil Průměrný růst HDP Podíl studentů VŠ z příslušné věkové 1 8 Index technologické vyspělosti skupiny VŠ vzdělání příspívá ke konkurenceschopnosti Výdaje na VaV ze soukromých zdrojů 6 4 2 Výdaje na VaV (% HDP) Studenti v technických a přírodovědných oborech (%) Příhlášky patentů na 1 obyvatel Dostupnost kapitálu pro inovativní podnikání ČR Finsko USA Spolupráce univerzit a firem Administrativní podmínky pro vznik nových firem 11 Inovační profil Podíl studentů VŠ z příslušné věkové skupiny VŠ vzdělání příspívá ke konkurenceschopnosti Výdaje na VaV ze soukromých zdrojů Průměrný růst HDP 1 8 6 4 2 Index technologické vyspělosti Výdaje na VaV (% HDP) Studenti v technických a přírodovědných oborech (%) Příhlášky patentů na 1 obyvatel Dostupnost kapitálu pro inovativní podnikání Spolupráce univerzit a firem Administrativní podmínky pro vznik nových firem ČR Finsko USA 12

Inovační profil Průměrný růst HDP Podíl studentů VŠ z příslušné věkové 1 8 Index technologické vyspělosti skupiny VŠ vzdělání příspívá ke konkurenceschopnosti Výdaje na VaV ze soukromých zdrojů 6 4 2 Výdaje na VaV (% HDP) Studenti v technických a přírodovědných oborech (%) Příhlášky patentů na 1 obyvatel Dostupnost kapitálu pro inovativní podnikání Spolupráce univerzit a firem Administrativní podmínky pro vznik nových firem ČR Finsko USA 13 Vztah mezi kvalitou lidských zdrojů a celkovou konkurenceschopností Rank in overall competitiveness 5 1 15 2 25 3 35 4 y =.8745x + 2.8196 R2 =.776 POL CZ CHL UK HUN POR SLV GER IRL SWE BEL NWZ NET USA SWI CAN NOR FIN DEN 45 5 45 4 35 3 25 2 15 1 5 Rank in competitiveness factor "People" (quality of human resources) 14 World Competitiveness Yearbook 1996-2

Vztah mezi kvalitou lidských zdrojů a celkovou konkurenceschopností HDP na hlavu 5 y = -739.9x + 32848 R2 =.7437 45 4 UK GER SWE BEL IRL NET SWI NOR USA CAN DEN FIN 35 3 25 2 15 GDP per capita (1998, USD) SLV POR NWZ 1 45 4 5 CZ CHL HUN POL 35 3 25 2 15 1 5 Rank in competitiveness factor "People" (quality of human resources) 15 World Competitiveness Yearbook 1996-2 Vztah mezi kvalitou lidských zdrojů a celkovou konkurenceschopností a funkční gramotností průměrné skóre SWI CAN DEN USA NET FIN NOR 5 1 POR CHL SLV HUN y = -.3314x + 14.7 R2 =.569 IRL UK CZ BEL NWZ GER SWE 15 2 25 3 35 Rank in factor "People" POL 4 21 22 23 24 25 26 27 28 29 Score in prose literacy 16 SIALS and World Competitiveness Yearbook 1996-2

Vztah mezi kvalitou lidských zdrojů a celkovou konkurenceschopností a funkční gramotností % dospělých dosahujících úrovně 4 a 5 DEN SWI NOR CAN FIN USA 5 1 HUN POR IRL GER UK BEL NET NWZ SWE 15 2 25 Rank in factor "People" CHL SLV CZ y = -.897x + 27.918 R2 =.3746 3 35 POL 4 5 1 15 2 25 3 Prose literacy (% of people at level 4 or 5) SIALS and World Competitiveness Yearbook 1996-2 17 Vztah mezi funkční gramotností (% dospělých ve skupině 4 nebo 5) a očekávanou délkou terciárního vzdělávání 4.5 Expected years of tertiary education at 17 years 4 3.5 3 2.5 2 1.5 HUN POL DEN POR CZ SWI IRL NET GER NWZ UK NOR CAN USA FIN y =.797x + 1.4621 R2 =.5149 SWE 1 5 1 15 2 25 3 Prose literacy (% of people at level 4 and 5) SIALS and World Competitiveness Yearbook 18 1996-2

Závěry Princip vyšší vzdělání jen pro elitu je neudržitelný (knowledge based society) Lidské zdroje se stávají zásadní komponentou konkurenceschopnosti Kvalita lidských zdrojů ve stále větší míře závisí na schopnosti aktivně pracovat s informacemi (flexibilita) a adaptovat se na inovace Tato kvalita se rozvíjí především v terciárním vzdělávání 19 Jak jsme na tom ve srovnání se světem? 2

Úroveň dosaženého vzdělání podle věku (1999) Vyšší střední vzdělání Education at a Glance, OECD, 21 21 Úroveň dosaženého vzdělání podle věku (1999) Vyšší střední vzdělání Education at a Glance, OECD, 21 22

Úroveň dosaženého vzdělání podle věku (1999) Terciární vzdělání Education at a Glance, OECD, 23 21 Úroveň dosaženého vzdělání podle věku (1999) Terciární vzdělání Education at a Glance, OECD, 24 21

Očekávaný počet let terciárního vzdělávání 25 Education at a Glance, OECD, 21 Podíl studujících (2) Terciární vzdělání 3 25 % 2 15 1 Czech Rep. Hungary Poland OECD 5 18 years 19 years 2 years 2-29 years Years of age Education at a Glance, OECD, 21 26

Závěry ČR patří k zemím s velmi nízkým podílem osob s VŠ vzděláním (ČR 11%, OECD 18%, Irsko, Nizozemí, Finsko 17%, USA 37%) ČR patří v rámci OECD k zemím s nejnižší dynamikou mezigenerační proměny vzdělanostní struktury ČR patří k zemím s nejnižším podílem studujících na VŠ z příslušné věkové skupiny (ČR 26%, OECD 41%, Finsko, Irsko přes 4%, Maďarsko 38%) 27 STRUKTURÁLNÍ BARIÉRY 28

Český systém dlouho odolával přechodu na binární model (bakalářský a magisterský stupeň) 29 Instituce terciárního vzdělávání Vysoké školy VŠ universitního typu VŠ neuniversitního typu Verejné 28 213. Soukromé Verejné Soukromé 2 5. 3

Podíly studentů v jednotlivých programech terciárního vzdělávání (1999) "Short" master's degree programs 5% PhD programs 7% BA programs (33 449) 17% "Long" master's degree programs 71% 31 Podíly studentů v bakalářských a doktorských programech 199-22 45. 4. 35. 3. 25. 2. 15. 1. 5.. % of BC % of PHD 89/9 9/91 91/92 92/93 93/94 94/95 95/96 96/97 97/98 98/99 99/ /1 1/2 2/3 3/4 32

Podíly studentů v bakalářských a doktorských programech 199-22 45. 4. 35. 3. 25. 2. 15. 1. 5.. % of BC % of PHD Bologna declaration 89/9 9/91 91/92 92/93 93/94 94/95 95/96 96/97 97/98 98/99 99/ /1 1/2 2/3 Závěry HE Act Amendment Otevření VŠ většímu počtu studentů zatím naráželo na neochotu veřejných vysokých škol přejít na tzv. strukturované studium Poptávku po neuniverzitním VŠ vzdělání uspokojovaly téměř výhradně soukromé VŠ Situace se začala výrazně měnit až přijetím novely zákona o VŠ v roce 21 (proti vůli reprezentace VŠ a MŠMT!) 3/4 33 34

FINANČNÍ BARIÉRY 35 Výdaje na vysoké školství v procentech HDP (1995, 1999) CZR.88, HUN 1.1, POL 1.16, FIN 1.67, IRL 1.38, OECD 1.33 36

Výdaje na vysoké školství ze všech zdrojů v procentech HDP (2) Canada Korea US Finland Sweden OECD Denmark Australia Norway Austria Ireland Netherlands Switzerland France Mexico Spain UK Hungary Germany Portugal Turkey Greece Poland Czech Rep. Italy Slovakia..5 1. 1.5 2. 2.5 3. 37 Výdaje na vysoké školství ze soukromých zdrojů procentech HDP (2) Korea United States Canada Australia Japan OECD Ireland Mexico United Kingdom Netherlands Spain Hungary Sw eden Poland Czech Republic France Italy Germany Norw ay Portugal Slovakia..25.5.75 1. 1.25 1.5 1.75 2. 38

Výdaje na jednoho studenta v terciárním vzdělávání (vzdělávací činnost, služby, výzkum a vývoj) v USD přepočtených na kupní sílu United States Switzerland Canada Sweden Netherlands Norway Austria Australia Denmark Germany Japan Belgium Ireland United Kingdom Country mean Finland France Italy Hungary Spain Czech Republic Korea Slovak Republic Portugal Mexico Turkey Greece Poland 2 4 6 8 1 12 14 16 18 2 USD/PPP 39 United King. Denmark Australia Sweden Norway Netherlands New Zealand United States Canada Italy Finland Belgium Country mean Ireland Hungary Germany Turkey Austria Spain Korea France Czech Republic Portugal Mexico Slovak Greece Poland Switzerland Finanční pomoc studentům (půjčky, stipendia, granty) v procentech celkových výdajů na terciární vzdělávání. 5. 1. 15. 2. 25. 3. 35. 4 4.

Vývoj financování veřejných vysokých škol v ČR v letech 1994-21 14 12 1 8 6 4 2 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 Nominální celková dotace (tis.) Reálná celková dotace (tis.) Počet studentů Reálný výdaj na studenta (tis.) Inflace (1994=1) počet studentů na učitele *1 41 24 22 2 18 16 14 12 1 8 6 4 2 Očekávané délka terciárního vzdělávání jako funkce celkových výdajů na vysoké školství (2) Expected years of tertiary educ 4.5 4. 3.5 3. 2.5 y = 1.527x + 1.382 R 2 =.4116 IT SPA NOR SWE 2. HU GER SWI 1.5 CZ SLV 1. MEX TUR.5.5 1. 1.5 2. 2.5 3. Total expenditure on tertiary education 42 FIN KOR US CAN

Závěry Veřejné vysoké školy jsou dlouhodobě podfinancovené To platí o financování z veřejných zdrojů (vláda) i ze soukromých zdrojů (studenti) Finanční pomoc studentům VŠ patří k nejnižším v OECD Šance na studium jsou přímo úměrné disponibilním zdrojům 43 Dva mýty o financování vysokého školství a nerovnostech Mýtus # 1: Otevření soukromých zdrojů (sdílení nákladů) vede ke snížení účasti státu Mýtus # 2: Otevření soukromých zdrojů zavedením principu sdílení nákladů (školné) vede k růstu nerovností (bariéry v přístupu dětem s nižších sociálních vrstev) 44

Výdaje na vysoké školství z veřejných zdrojů jako funkce výdajů ze soukromých zdrojů (2) Expenditure from public sources (% GDP) 1.8 1.6 1.4 1.2 1..8.6.4.2. y =.4179x +.776 R 2 =.5554 SWE NOR GER CZ JAP IT SLV CAN US AUS KOR..5 1. 1.5 2. Expenditure from private sources (% GDP) 45 Závěr Ve vyspělých zemích (OECD) otevření soukromých zdrojů financování (školné) NEVEDE k omezení účasti státu na financování vysokých škol, je tomu spíše NAOPAK 46

ad. mýtus # 2 MODELY FINANCOVÁNÍ A NEROVNOSTI V ŠANCÍCH NA VYSOKOŠKOLSKÉ VZDĚLÁNÍ 47 Soukromé zdroje (školné) a finanční pomoc studentům State subsidy to students 4 35 3 25 2 15 1 5 Státní podpora studentům jako podíl z SWE celkových výdajů na NOR vysoké školství GER IT NET IRE SLV FRA CZ POR POL UK OECD HUN SPA MEX 1 2 3 4 5 6 Share of private sources CAN AUS US Podíl soukromých zdrojů na rozpočtech vysokých škol 48

Soukromé zdroje (školné) a finanční pomoc studentům State subsidy to students 4 35 3 25 2 15 1 5 UK AUS SWE NOR NET CAN US IT IRE OECD GER HUN SPA SLV FRA CZ MEX POR POL 1 2 3 4 5 6 Share of private sources 49 Soukromé zdroje (školné) a finanční pomoc studentům State subsidy to students 4 35 3 25 2 15 1 5 FINTYPE=2 UK AUS SWE NOR NET CAN US IT IRE OECD GER HUN SPA SLV FRA CZ MEX POR POL FINTYPE=3 FINTYPE=1 1 2 3 4 5 6 Share of private sources 5

Soukromé zdroje (školné) a finanční pomoc studentům State subsidy to students 4 35 3 25 2 15 1 5 FINTYPE=2 NOR GER SWE 3.2 2.1 IT SLV FRA CZ POR POL FINTYPE=3 NET IRE UK OECD HUN SPA MEX 1 2 3 4 5 6 Share of private sources CAN 3. AUS US FINTYPE=1 Expected years of tertiary education 51 Poměry nerovností v dosažení VŠ vzdělání (kohorta 25-34 let) Vzdělání rodičů (Ter/LoSec) & sociální skupina otce (Prof/Man) Ratio 8 7 6 5 4 3 2 1 INQ_RAT_PARED INQ_RAT_FCLS CAN, US, AUS 3.33 ED 1.79 CLS Scandinavia 2.72 ED 1.5 6.68 1 2 3 FINTYPE CLS ED Central Europe 4.17 CLS 52

Podíly dosahujících VŠ vzdělání z dětí pocházejících z rodin s nižším vzděláním (nanejvýš nižší střední) 25. 2. 21.5 17.7 15. % 1. 7.7 5.. CAN, 1US, Scandinavia 2 Central 3 AUS FINTYPE Europe 53 Podíly dosahujících VŠ vzdělání z dětí pocházejících z dělnických rodin (otec je manuálně pracující) 35. 33.9 3. 25. 22.6 % 2. 15. 1. 5. 8.8. CAN, 1US, Scandinavia 2 Central 3 AUS FINTYPE Europe 54

4.5 4 3.5 3 2.5 2 1.5 1.5 Poměry šancí na dosažení VŠ vzdělání mezi dětmi různého sociálního původu věková skupina 18-35 years 3.9 4 2.4 1.6 1.8 2.2 Professional vs. manual Professional vs. nonmanual Nonmanual vs. manual 1.7 1.8.9 1.9 1.4 1.4 CZR Poland Finland USA 55 SIALS Závěr V zemích, které otevřely soukromé zdroje financování vysokého školství (školné), nejsou nerovnosti větší, než v zemích, které se finanční účasti studentů brání Největší nerovnosti jsou v zemích s podfinancovaným vysokým školstvím závislým pouze na veřejných rozpočtech 56

VÝVOJ NEROVNOSTÍ V ŠANCÍCH NA DOSAŽENÍ VYSOKOŠKOLSKÉHO VZDĚLÁNÍ V ČR 57 ŠANCE OBECNĚ (poptávka - nabídka - šance na přijetí) 58

Vysoké školy: potenciální poptávka, přihlášení, přijatí Česká republika 1989-23 12 1 thousands, percent 8 6 4 2 1989/9 199/91 1991/92 1992/93 1993/94 1994/95 1995/96 1996/97 1997/98 1998/99 1999/ 2/1 21/2 22/3 Year Applied Admitted % of admitted Number of 18 sec. graduates Number of 18 yrs.old 59 Vysoké školy: potenciální poptávka, přihlášení, přijatí Česká republika 1989-23 12 1 thousands, percent 8 6 4 2 1989/9 199/91 1991/92 1992/93 1993/94 1994/95 1995/96 1996/97 1997/98 1998/99 1999/ 2/1 21/2 22/3 Year Applied Admitted % of admitted Number of 18 sec. graduates Number of 18 yrs.old 6

Vysoké školy: potenciální poptávka, přihlášení, přijatí Česká republika 1989-23 12 1 thousands, percent 8 6 4 2 1989/9 199/91 1991/92 1992/93 1993/94 1994/95 1995/96 1996/97 1997/98 1998/99 1999/ 2/1 21/2 22/3 Year Applied Admitted % of admitted Number of 18 sec. graduates Number of 18 yrs.old 61 Vysoké školy: potenciální poptávka, přihlášení, přijatí Česká republika 1989-23 12 1 thousands, percent 8 6 4 2 1989/9 199/91 1991/92 1992/93 1993/94 1994/95 1995/96 1996/97 1997/98 1998/99 1999/ 2/1 21/2 22/3 Year Applied Admitted % of admitted Number of 18 sec. graduates Number of 18 yrs.old 62

Šance na získání úplného středního vzdělání podle sociálního původu (sociální třída otce) 1948-1999 % 9 8 7 6 5 4 3 2 1 ->48 48-64 65-74 75-89 9-99 Cohort (age 18) UW SW NM PROF 63 Šance na uskutečnění přechodu mezi střední a vysokou školou podle sociálního původu (sociální třída otce) 1948-1999 7 6 % 5 4 3 2 1 UW SW NM PROF ->48 48-64 65-74 75-89 9-99 Cohort (age 18) 64

Šance získání vysokoškolského vzdělání podle sociálního původu (sociální třída otce) 1948-1999 % 45 4 35 3 25 2 15 1 5 ->48 48-64 65-74 75-89 9-99 Cohort (age 18) UW SW NM PROF 65 Poměry šancí na získání vysokoškolského vzdělání mezi dětmi z rodin odborníků (PROF), rutinních nemanuálních pracovníků (NM) a pracovníků v typicky dělnických profesích (UW) 1948-1999 % 9 8 7 6 5 4 3 2 1 PROF/UW NM/UW ->48 48-64 65-74 75-89 9-99 Cohort (age 18) 66

Mezigenerační vzdělanostní mobilita v ČR v letech 1948-1999 % 9. 8. 7. 6. 5. 4. 3. 2. 1.. ->48 48-64 65-74 75-89 9-99 COHORT up stable down 67 JAK FUNGUJE PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ? Přicházíme o talenty? Z jakých sociálních skupin zejména? Výsledky šetření Sonda maturant 1998 a Uchazeč 1998 a 1999 68

Konfrontace výsledků v testu OSP s realitou přijímacího řízení 3 25 počty přijímacích řízení 2 15 1 5 2 25 3 35 4 45 5 55 6 65 7 75 8 85 9 95 1 Výsledek v testu obecných studijních předpokladů neměl být přijat a byl přijat měl být přijat a nebyl přijat 69 Pojem ziskovost přijímacího řízení Ziskovost přijímací zkoušky je definována jako podíl těch, kteří měli být a byli přijati na celkovém počtu přijatých uchazečů. Ztrátovost přijímací zkoušky je pak definována jako podíl těch, kteří měli být přijati a nebyli, na počtu těch, kteří přijati být měli. 7

Ziskovost v hlavních oborech Zaměření Počet uchazečů Ziskovost Technické 18 477,785 Přírodovědecké 6 14,66 Lékařské 3 442,648 Zemědělské 3 536,638 Pedagogické 1 796,482 Ekonomické 21 49,471 Společenskovědní 8 543,38 Právnické 6 328,351 Umělecké 1 31,324 71 Kdo při stejných schopnostech prohrává? (podle vzdělání rodičů) Společenskovědní obory 3 Maximálně vyučení Zdroj dat: SM 98, UC 98, ÚIV 28. Procento přijatých 2 1 Středoškolské s maturitou Vysokoškolské 7.9 6.5 5.5 4.1 12. 15.9 2.7 1.6 Nejslabší Průměr Nejlepší Výkonnostní skupiny v testech studijních předpokladů 72

Kdo při stejných schopnostech prohrává? (podle vzdělání rodičů) Práva Zdroj dat: SM 98, UC 98, ÚIV 25 24.1 2 Maximálně vyučení 18.3 Procento přijatých 15 1 Středoškolské s maturitou Vysokoškolské 1.9 1.5 5 2.8 4.9 4.9 5.2. Nejslabší Průměr Nejlepší Výkonnostní skupiny v testech studijních předpokladů 73 Závěry Nabídka vzdělávacích příležitostí nestačí uspokojovat rostoucí poptávku po vysokoškolském vzdělání Sociální nerovnosti v šancích na dosažení VŠ vzdělání prudce rostou, vzestupná vzdělanostní mobilita se nezvyšuje V ostré konkurenci na vstupu na vysoké školy při daném systému přijímání ve stále větší míře prohrávají děti pocházející ze sociálně slabších rodin a to bez ohledu na studijní předpoklady 74

VYŠŠÍ VZDĚLÁNÍ SE PŘITOM STÁVÁ EKONOMICKOU HODNOTOU? OTÁZKA NÁVRATNOSTI 75 Vzdělání a konzistence sociálněekonomického statusu EDUCATION (years of schooling) 1991:.679 1995:.723 1997:.728 1999:.77 OCCUPATION (SES index: ISEI) 1991:.191 1995:.35 1997:.32 1999:.339 INCOME 1991:.123 1995:.259 1997:.36 1999:.354 76

Average wage of university graduate (higher secondary education = 1) Czech Republic Finland Ireland Netherlands Hungary USA OECD (mean) 25 64 178 189 183 137 179 184 146 3 44 176 174 184 132 173 184 141 77 Ekonomická návratnost vysokoškolského vzdělání u nás významně vzrostla a v průměru dosáhla úrovně OECD 78

Proto výrazně rostou vzdělanostní aspirace a vzdělání začíná být chápáno jako důležitá životní investice 79 PERCEPCE PROBLÉMU VE VEŘEJNÉM MÍNĚNÍ IDEÁL versus REALITA výzkum STEM a CVVM září 23, celkem 24 respondentů 8

Mělo by se podle Vás zavést školné na vysokých školách s možností, aby studenti získali výhodnou půjčku od státu? % 1 9 8 7 6 5 4 3 2 1 36 33 22 9 13 11 29 3 4 4 18 19 1996 21 23 Rozhodně souhlasím Souhlasím Nesouhlasím Rozhodně nesouhlasím 81 Kvalitní vysokoškolské vzdělání je třeba chápat jako investici, která přináší užitek jednotlivci i společnosti. Skutečně kvalitní vzdělání mohou svým dětem u nás zajistit jen bohatí. 1. 9. 8. 7. 6. 5. 4. 3. 2. 1...6 4.8 38.7 55.8 vzdělání je investice 1.1 32. 38.7 19.1 vzdělání jen pro bohaté rozhodně souhlasím spíše souhlasím spíše nesouhlasím rozhodně nesouhlasím 82

Stát by měl zajistit bezplatně vysokoškolské vzdělání všem, kteří o něj projeví zájem. Školné na vysokých školách s možností půjčky by umožnilo studovat většímu počtu mladých lidí, kteří o studium stojí. 1. 9. 8. 7. 6. 5. 4. 3. 2. 1.. 7.2 24. 21.2 35.1 33.6 bezplatné VŠ vzdělání všem 8.2 47.4 23.1 školné a půjčky by umožnily studium rozhodně souhlasím spíše souhlasím spíše nesouhlasím rozhodně nesouhlasím 83 Stát by měl zajistit bezplatně vysokoškolské vzdělání všem, kteří o něj projeví zájem. Stát by měl v získání vysokoškolského vzdělání finančně pomáhat jen těm, kteří to opravdu potřebují. 1. 9. 8. 7. 6. 5. 4. 3. 2. 1.. 7.2 5.2 24. 35.1 33.6 bezplatné VŠ vzdělání všem 15.1 45.2 34.5 stát by měl přispívat jen potřebným rozhodně souhlasím spíše souhlasím spíše nesouhlasím rozhodně nesouhlasím 84

Na soukromé vysoké školy se většinou hlásí ti, kteří nebyli přijati na státní vysoké školy. Stát by měl přispívat na vzdělání studentům soukromých vysokých škol stejně jako v případě státních vysokých škol. 1. 9. 8. 7. 6. 5. 4. 3. 2. 1.. 3.5 19. 53.4 24.1 soukromé školy pro nepřiajté 16.8 3.2 34.7 18.3 stát by měl přispívat i na soukromé VŠ rozhodně souhlasím spíše souhlasím spíše nesouhlasím rozhodně nesouhlasím 85 Školné na vysokých školách s možností půjčky by umožnilo studovat většímu počtu mladých lidí, kteří o studium stojí - podle volebních preferencí. % 1 9 8 7 6 5 4 3 2 1 5.3 18.5 23.9 2.7 46.7 29.4 4.8 8. 48.1 51.1 23.1 2.1 11.5 52.5 27.9 17. 25.9 42.6 14.6 21.1 48.8 21.5 ODS ČSSD KDU US KSČM Jiná Volební preference rozhodný souhlas spíše souhlas spíše nesouhlas rozhodný nesouhlas86 8.2 8.6

Závěry Naprostá většina populace (95 %) považuje VŠ vzdělání za životní investici Většina (58 %) se domnívá, že kvalitního vzdělání se u nás dostává jen bohatým Bezplatné VŠ vzdělání zůstává pro většinu (69 %) ideálem Za daných okolností se většina (71 %) domnívá, že systém školné + půjčky by umožnil studium většímu počtu uchazečů 87 Závěry (pokračování) Názor podle kterého by systém školné + půjčky umožnil studium většímu počtu těch, kteří o studium stojí, sdílí většina bez ohledu na volební preference Mezi voliči ODS a ČSSD je rozdíl jen 5 % (76 vs 71) Pro toto řešení je 57 % voličů KSČM 88

Otázka na závěr Čí zájem hájí současná vláda tím, že odmítá zavést systém sdílení nákladů spojený s finanční pomocí studentům z rodin s nízkými příjmy? 89 Aneb: Do koho se zatíná Špidlova sekera? 9

Jinak řečeno: Komu vyhovuje systém bez školného a půjček: bohatým nebo chudým? 91 Více v publikaci: Vyšší vzdělání jen pro elitu? www.isea-cz.org 92

PROPOSED, IMPLEMENTED AND DECLINED REFORMS AND BILLS 93 Proposed Bills and Acts 1991 University act universities were granted political freedom, but remained state institutions, their assets are state owned, university teachers and staff are state employees. Passed 94

1994 Bill on Financing University Education >> tuition fees, loans, subsidies an attempt to implement Australian HECS system of financing Though well prepared, it wasn t submitted. 95 1995 Bill amending University Act: first attempt to introduce tuition fees > colleted fees collected by state, state redistributes back to universities, > no consistent system of loans and subsidies proposed Didn t pass. 96

1998 New University Act > Universities are granted more institutional autonomy >> universities are public institutions >> all assets are university owned >> teachers and staff are not state employees 97 > No change in the financial dependence on the state: >> tuition fees not allowed, entrepreneurial activities limited, joint ventures banned. >> private colleges and universities can be established. Passed. 98

21 Bill amending University Act >> an attempt to implement Bologna Declaration (two tier system) >> multi-source financing (joint ventures permitted, spin-off companies, hidden tuition fees (dual track system). Passed (by one vote) 99 January 22: Bill of Financing Higher Education: >> tuition fees >> contingent loans >> new system of subsidies for students from low-income families >> lower income tax for part-time working students. Didn t pass. 1