S třední škola stavební Jihlava Sada 3 Inženýrské stavby 09. Charakteristika a konstrukce železniční trati Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Šablona: III/2 - inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Iveta Čopáková 2012 Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
CHARAKTERISTIKA ŽELEZNIČNÍ SÍTĚ Rozdělení z hlediska významu, účelu a technických podmínek: Celostátní dráha Regionální dráha Vlečka slouží vlastní potřebě provozovatele Speciální dráha slouží k zabezpečení dopravní obslužnosti obce (např. metro)
Železniční trať v ČR Celková délka 9 430 km Většina tratí normální rozchod 1 435 mm, asi 97 km tratí má úzký rozchod 760 mm Největší sklon trati 57 (Tanvald Harrachov) Základní rozdělení IV. Koridory
1. Německo -Děčín -Praha -Česká Třebová -Brno -Břeclav -Rakousko/Slovensko 2. Rakousko -Břeclav -Přerov Ostrava -Petroviceu Karviné -Polsko s odbočnou větví Česká Třebová Přerov 3. Německo -Cheb/Domažlice -Plzeň -Praha -Ostrava -Mosty u Jablunkova- Slovensko 4. Německo -Děčín -Praha -Veselí nad Lužnicí -České Budějovice -Horní Dvořiště - Rakousko
KONSTRUKCE ŽELEZNIČNÍ TRATI Železniční těleso dvě základní části: Železniční svršek Železniční spodek
Kolejnice Železniční svršek Základní konstrukční prvek, nejvíce namáhaný Má zabezpečit vedení železničních vozidel a přenášení sil vznikajících provozem na podpory Dnes používané kolejnice širokopatní UIC 60 (m=60,34 kg/m), S 49 (m=49,43 kg/m) Železniční kolejnice se v Třinci vyrábí od roku 1878
Podle délky se dělí na normální, zkrácené, dlouhé a abnormální Normální délka = délka, která je u příslušné žel. správy používaná jako základní, 25 metrů Snaha o vyloučení kolejnicových styků, které vedou k technickým problémům bezstyková kolej s průběžně svařenými kolejnicovými pásy První úsek bezstykové koleje u nás r. 1954 Převislý styk Podložený styk
Kolejnicové podpory příčné a podélné pražce, betonové bloky, deskové pražce nebo betonové desky Nejrozšířenější konstrukce: Kolej s příčnými pražci uloženými ve štěrkovém loži = klasická kolej(kolej s klasickým železničním svrškem)
Příčné pražce podle materiálu: Dřevěné, betonové, ocelové u nás nerozšířeno Dřevěné pražce ze dřeva měkkého i tvrdého -impregnace pražců Betonové pražce u nás od r. 1950 Upevnění kolejnic na podpory (k pražci): Upevňovadla (hřeby, vrtule, svěrkové šrouby, spony) a drobné kolejivo (podkladnice, svěrky) Upevnění musí zajistit tuhé a současně pružné upevnění účinné v čase a zajišťující stálou polohu kolejnic
Kolejové lože ze zhutněného kameniva Hl. funkce roznášení zatížení z kolejového roštu na železniční spodek - tlumení dynamických účinků vozidel -odvod srážkové vody z kcekoleje Přechod kolejového lože na pevnou jízdní dráhu
Železniční spodek Železniční spodek tvoří: Těleso železničního spodku, stavby železničního spodku, dopravní plochy a komunikace, drobné stavby a zařízení železničního spodku
Těleso železničního spodku zemní těleso konstrukční vrstvy tělesa železničního spodku odvodňovací zařízení Těleso je tvořeno zářezy, náspy a kombinací Těleso musí být dostatečně únosné
Pláň tělesa vodorovná, nebo ve sklonu 5%
Stavby železničního spodku kcenahrazující zčásti nebo úplně těleso železničního spodku Propustky, mosty, tunely, opěrné zdi, protihlukové stěny, stavby ochranné
Dopravní plochy a komunikace plochy určené k nastupování a vystupování cestujících, k manipulaci se zbožím Nástupiště, příjezdy na nákladiště, účelové komunikace Drobné stavby Prohlídkové a čistící jámy Popelová jáma pro parní lokomotivy
Zdroje: http://www.mdcr.cz/cs/ http://www.4-koridor.cz/ http://h-pro.cz/ http://www.asb-portal.cz/ http://www.trminek.cz/ Literatura: HRDOUŠEK V., Inženýrské stavby, 1. vydání, Informatoriumspol. s r.o., 2006, 212 s., ISBN 80-7333-048-2 BUZKOVÁ M., BERAN J., Inženýrské stavby, 1. vydání, SPŠ stavební Praha, 2002, 102 s., ISBN 80-86641-06-6 Materiál je určen k bezplatnému používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je : Iveta Čopáková. Pokud není uvedeno jinak, byly při tvorbě použity volně přístupné internetové zdroje. Autor souhlasí se sdílením vytvořených materiálů a jejich umístěním na www.ssstavji.cz.