Kvalita učebních textů v období e-learningu Vladimír Vašinek Klíčová slova Učební text, e-learning, vnímání, paměť Abstrakt V současné době jsme svědky řady protichůdných jevů. Jedním z typických protikladů je snaha vedení fakult a vysokých škol zabezpečit co největší příspěvek pro provoz škol, který je odvíjen od počtu studentů. Snaha o co největší počet posluchačů vede k dříve nebývalým jevům zejména na technických školách, kterými jsou automatické udělování zápočtu v obtížných předmětech, odpouštění přijímacích zkoušek,. Jinými slovy nízká cena výuky, nízká kvalita. Tím jsme svědky vzájemného podlézání fakult, které by v ekonomické oblasti mělo analogii v podrážení cen na trhu. Jedna z alternativ, která má naději zabránit jednoznačně nežádoucímu snižování úrovně výuky je e-learning. Autor se ve svém příspěvku bude zabývat kvalitou e-learningových textů, protože ne vše, co je e- learningové, je automatickým synonymem pedagogicky kvalitní 1 Úvod V současné době je možné pozorovat značný rozmach výukových metod, které jsou podporovány počítači a jejich zasíťováním. Souhrnně jsou nazývány jako e-learningové metody. Měl jsem během uplynulého období možnost pracovat s řadou textů a kurzů, které se zřetelně lišily ve svých úrovních. Mnohé měly s e-learningem společné jen to, že bez počítače byly nečitelné, protože se jednalo o přepsané učebnice, jiné byly vylepšené tím, že v nich existovaly obrázky, které přiběhly na obrazovku tu z horního rohu, tu ze strany, či jiného místa podle možností použitého softwaru a zručnosti autora. Samostatnou kapitolu tvoří helpy různých programů, které mají za úkol pomoci uživatelům. Typickým rysem těchto učebních textů je vylepšení v podobě hypertextů, které dovolují vysvětlení nových a neznámých pojmů. Za zmínku stojí rovněž mnohé výukové programy pro výuku cizích jazyků, které jsou v novější podobě založeny na částečném respektování vlastnosti lidské paměti, kdy studujícího vedou k opakování nových slov, pojmů a větných konstrukcí podle individuální vyspělosti nebo také s respektováním individuální křivky zapomínání. Dalším typem jsou učebnice, které se tváří jako e-learningové tím, že respektují samoevaluaci, obsahují řadu testových otázek, pomocí kterých si uživatel může otestovat, jak na tom je se znalostí a zvládnutím daného textu. 73
Naprosto samostatnou kapitolu tvoří výuková prostředí. Jejich hlavním cílem je pomoci pedagogům s organizací výukového procesu, archivací výsledků, sledováním individuálních pokroků toho kterého posluchače, lze s pomocí těchto programů ušít jednotlivé výukové kurzy na tělo jednotlivcům nebo celým skupinám. Co mají všechny tyto texty (protože dominantní je text v těchto materiálech) společné: Nerespektují nebo jen velmi málo způsoby vnímání počítačových studijních materiálů posluchači. 2 Systémové vlastnosti PC jako studijního prostředku Jak bylo řečeno v úvodu, dalo by se očekávat, že e-learningová výuka bude představovat kvalitativní skok ve vzdělávání. Kvalitativního skoku podle mého soudu nebylo dosaženo, protože jediný stávající přínos e-learningu vedl zatím pouze k rozšíření technického zázemí a organizačního zázemí pro výuku, což představuje zlepšení v rámci stávajících výukových postupů a organizačních schémat ve výuce. Nikoli však ke zvýšení účinnosti výuky. Ta je snadno měřitelná dobou, kterou potřebují studující k pochopení dané látky. Tato doba se bohužel příliš nezměnila a v případě řady počítačově orientované výuky se dokonce zhoršila. Nenechejme se mýlit tím, že nastoupila nová generace studentů zvyklá pracovat s PC. I u nich je účinnost výuky měřená dobou stejná nebo jen o málo kratší. Proč? Podle mého názoru je to tím, že autoři kurzů nerespektují systémové změny typické pro dnešní dobu. Které to jsou víra ve všemocnost počítačů PC je chápán jako cíl, který automaticky znamená modernost přístupu k výuce a tudíž i větší efektivitu. Všechno je computerizováno, tedy také výuka by měla být a s tím je spojena víra, že převod textů do počítačové podoby s využitím hypetextů, sem tam obrázků či animací v podobě jednoduše se pohybujících objektů povede ke zvýšení účinnosti výuky. nedocenění změn v aplikačním SW Jedná se snad o nejvýznamnější změnu v přístupu k PC. Otázka zní: Jak vlastně provádět výuku, objevují-li se aplikační SW, které dovolují exaktní řešení v grafické nebo symbolické podobě. Typickou ukázkou jsou SW prostředky pro vytváření virtuálních přístrojů, které mohou provádět také matematické operace, SW typu MathCadu dovolujícího provádění symbolických výpočtů, které až donedávna byly pouze doménou lidského myšlení. Do této kategorie patří všechny CADovské SW pro projektování, konstrukci, návrh elektrických obvodů, 74
Uživatel prakticky potřebuje znalost jen syntaxe daného SW navíc dnes relativně jednoduchého. Ale potřebuje také něco navíc dokonalé porozumění problému, který řeší. Dokonce potřebuje tomuto problému rozumět více, protože již nemá možnost korigovat své úvahy během provádění návrhu, posuzování. Řešení provádí PC, člověk tato řešení vyhodnocuje. Situace je velmi podobná, ale na vyšší úrovni stavu, kdy se masově objevily kalkulačky. Do té doby jsme uměli téměř všichni velkou násobilku, dnes máme problémy i s malou. Kam se takto posouvá těžiště výuky? Které jsou potřebné znalosti a dovednosti? obrazovka a informace Obrazovka tvoří fyzické prostředí pro zobrazování informací. Jedna z velkých chyb v e- learningových textech je v převodu psaného textu doplněného obrázky a hypertextem do elektronické podoby bez změny charakteru a struktury zobrazované informace. Uvedu tuto situaci na příkladu studijních textů. Typický formát A4, resp. A5. Jak probíhá vnímání studentem? Nejprve proběhne zrakem celou stránku, uloží si do paměti zajímavá místa, místa, která jsou na stránce strukturně odlišná a teprve poté sleduje text a další informace od počátku stránky (v našich podmínkách od levého horního rohu). Na obrazovce tento rozsah chybí a ztrácí se orientace v textu. Je nutno si uvědomit, že formát A4 se na obrazovce 19 objeví v pouze 52% velikosti, tedy zcela nerozlišitelný. Dnešní standardy 17 zobrazují stránku A4 pouze ve 44% velikosti a nejčastější velikosti 15 dokonce jenom ve 32%. Tento závěr značí, že výuka pomocí PC musí být založena jinak, aby byla skutečně efektivní. PC, člověk a informace Je známou skutečností, že PC jsou schopny zpracovat velké objemy informací v krátkém čase. Je to jejich základné vlastnost a také přednost. Zpracovávání informací člověkem je zprostředkováno základními smysly, je vnímám pocit a duch informací. Na vědomé úrovni je dominantní zrak. Typické chování zrakového vjemu se dá znázornit schématem 75
celková scéna vjem zpracování analýza významného detailu zaostření na detail záznam detailu zpracování informace o detailu nový detail nová scéna Tento proces ukazuje, že čtení textové informace je jedním z nejméně efektivních způsobů vnímání z informačního hlediska, protože vnímání je zaměřeno na detail (písmeno). Aby byl lidský mozek co nejvíce využit, je nutno mu informace předávat co nejvíce v obrazové formě. Ta také nejvíce vyhovuje počítačům. 3 Uživatel Jak bylo uvedeno výše, klíčovým pro zefektivnění výuky je přizpůsobení podkladů pro počítačovou výuku tak, aby byly co nejblíže způsobu, jakým probíhá vnímání a zároveň plně využil možností, které počítače poskytují. Typický způsob vnímání, který ukazuje výše uvedené schéma, znamená, že základní mechanismus předkládání informací musí být obrazový od jednoduchých scén ke složitějším s vyznačením změn, ke kterým došlo při přechodu od jedné scény k druhé. 76
Dalším důsledkem je, že počet změn mezi scénami musí být malý. Řada výzkumných prací týkajících se vnímání např. [1-3] dokazuje, že větší počet změn než 5 ve scéně výrazně zpomaluje dobu odezvy a nutí studenta k zastavení děje. K tomu patří poznámka týkající se např. způsobu, jakým jsou vnímány matematické relace v barevných rámech. Pro mnohé bude zřejmě překvapivé, že v těchto případech dochází ke zhoršení efektivity, protože mechanismus vnímání je v tomto případě následující. Zrakový systém vnímání sledoval scénu. Ve chvíli, kdy došlo k její změně představované barevnou plochou se vzorcem je pozornost zaměřena dominantně na barevný vjem plochy, nikoli na obsah této plochy. Příčinou je, že tato informace představuje jednoduchou změnu a ta je paměťově snadno zpracovatelná. Z tohoto pohledu je správným postupem nechat při psaní podobných relací původní pozadí a relaci zvýraznit barevně. Úplně totéž platí při jednoduchých animacích typu pohyb vzorce a barevné plochy. Je zde velmi úzká souvislost mezi typem paměti a výše uvedeným schématem vnímání. Paměť můžeme z pohledu e-learningu rozdělit do několika skupin. Epizodická paměť událostí, typická pro záznam elementárních změn scény Sémantická paměť významu pojmů Procedurální paměť dovedností, jejíž naplnění je cílem každého pedagogického úsilí Další dělení je časové Krátkodobá obvykle úzce souvisí s epizodickou Dlouhodobá je založena na opakování elementárních scén a je základem pro paměť procedurální Je zajímavé, že tyto znalosti paměťových mechanismů jsou velmi málo uplatňovány v praxi, zejména ve výuce počítačově orientované, která má nejlepší předpoklady pro její zavedení. Všimněme si, jak málo textů postupuje ve smyčkách, které jsou charakteristické pro přechod od krátkodobé paměti k dlouhodobé. Většina autorů zřejmě předpokládá, že časovou smyčku si provede posluchač sám. To by splnilo svůj účel tehdy, pokud by texty byly formulovány ve tvaru Jednoduchá znalost opakování+další jednoduchá znalost opakování+ další jednoduchá znalost+ další jednoduchá znalost-opakování.. Dnešní texty tomuto schématu nevyhovují, jsou vytvářeny stromově s řadou hypertextových odkazů. 4 Závěr V tomto příspěvku se autor pokusil ukázat na některé problémy spojené s texty, které jsou vytvářeny pro e-learningovou výuku. Domnívá se, že tento způsob výuky nabízí výrazné zvýšení efektivity učení, pokud se zájem tvůrců těchto textů přesune od technické 77
podpory výuky, která je dnes stále v centru pozornosti, ke optimalizaci vnímání. S tím úzce souvisí rostoucí role pedagoga jako tvůrce tohoto optimálního postupu, který je v každé disciplíně individuální. Nastává doba, kdy klíčovým se ve výuce stává nikoli co, ale jak. Literatura: [1] CHAUDHURI,A.: Modulation of the motion after effect by selective attention. Nature 344, 60-62 [2] BAYLIS,G.C., DRIVER,J.: Visual attention and objects: evidence for hierarchical coding of location. J.of Exp. Psychology19, 1992, 1-20 [3] CAVE,K.R., WOLFE,J.M.: Modeling the role of parallel processing in visual search. Cong. Psychology 22, 1990, 225-271 Kontaktní adresa: Vladimír Vašinek, Doc.RNDr.CSc. Institut fyziky VŠB TU Ostrava 17.listopadu 15 708 33 Ostrava-Poruba, Česká republika Email: vladimir.vasinek@vsb.cz Tel.: +420 596993126 78