Opční a devizové obchody a jejich využití v praxi

Bankovní institut vysoká škola Praha Opční a devizové obchody a jejich využití v praxi Diplomová práce Vladimír Zacharda Srpen, 2011

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví Opční a devizové obchody a jejich využití v praxi Diplomová práce Autor: Vladimír Zacharda Finance Vedoucí práce: Ing. Roman Langfellner Praha Srpen, 2011

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a s pouţitím uvedené literatury. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.. V Dubí, Tovární 292/64, PSČ.41702, dne Vladimír Zacharda

Anotace práce: Cílem mé diplomové práce je co nejlépe nastínit historický vývoj derivátů, zejména vývoj opcí a opčních strategií. Dále také popsat jednotlivé druhy zmíněných derivátů, kdy se vyuţívají, za jakých podmínek a z jakých důvodů. Ve třetí kapitole teoretické části bych se rád zmínil o způsobu oceňování opcí a strategie opční. V praktické části diplomové práce se mým hlavním cílem stalo pozorování vyuţití jednotlivých druhů opčních obchodů v závislosti na nabídkách jednotlivých bank. Najít vhodné nabídky a vysvětlit, proč právě tyto jsou výhodnější k vyuţití, neţli nabídky ostatních institucí, je cílem praktické části mé práce. Annotation: The aim of my thesis is best to describe the historical development of derivatives, particularly the development of options and option strategies. We also describe the various types of these derivatives, which are used, under what conditions and for what reasons. In the third theoretical chapter I would like to mention the method of valuation of options and option strategies. The practical part of my work is my main goal to use various types of observation option contracts based on bids for individual banks. Find a suitable offer and explain why these are more convenient to use than other institutions offer them to the practical part of my work.

OBSAH: Úvod:.7 1. Kapitola: Historický vývoj opčních a devizových obchodů... 8 1.1. Historický vývoj derivátových burz ve světě... 9 1.2. Historický vývoj mimoburzovních OTC derivátů v České republice.... 11 2. Kapitola: Popis a terminologie opčních obchodů a strategie opční... 13 2.1. Opce... 13 2.1.1. Cap... 17 2.1.2. Floor... 18 2.1.3. Collar... 18 2.1.4. Swaption... 19 2.1.5. Zero Cost Collar... 19 2.2. Opční listy... 19 2.3. Pouţití opčních strategií k zajišťování... 21 2.4. Strategie hedgingu trţních (cenových) rizik... 21 2.5. Strategie spread... 22 2.6. Kombinační strategie... 25 2.6.1. Cylindrové strategie... 29 3. Kapitola: Metody oceňování opcí... 30 3.1. Metoda současné čisté hodnoty:... 30 3.2. Binomický model pro sestavení opčních prémií... 30 3.3. Oceňování opcí... 31 3.3.1. Black Scholesův model... 31 3.3.2. Binomický model... 32 4. Kapitola: Zmapování porovnání moţností vyuţití opčních obchodů v bankovním sektoru 32

4.1. Komerční banka... 34 4.1.1. Měnová opce... 34 4.1.2. Úroková opce... 35 4.1.2.1. Cap... 35 4.1.2.2. Floor... 37 4.1.2.3. Collar... 38 4.1.3. Komoditní opce... 39 4.1.3.1. Cap a Floor... 39 4.1.4. Bariérová měnová opce... 39 4.2. ČSOB... 44 4.3. Česká spořitelna... 51 4.4. Unicredit bank... 52 4.4.1. Měnové exotické opce... 52 4.4.1.1. Měnové bariérové opce... 52 4.4.1.2. Měnové digitální opce... 53 4.4.1.3. Úrokové digitální opce... 53 4.5. Raiffeisen bank... 54 4.5.1. Asijská opce... 54 4.5.2. Window opce... 54 4.5.3. Indexová opce... 55 4.6. Rizika opčního zajištění... 55 4.7. Forwardy nabízené bankami ČSOB, Komerční bankou a Unicredit Bank... 56 4.7.1. Forward ČSOB... 56 4.7.2. Forward Komerční banky... 61 4.7.3. Forward Unicredit Bank... 61

5. Kapitola: Závěrečné hodnocení a výběr vhodných variant vyuţití opčních obchodů v praxi.... 64 Závěr:... 67 Seznam pouţité literatury:... Seznam www stránek:... Seznam grafů, tabulek, zkratek... Seznam grafů:... Seznam tabulek:... Seznam zkratek:...

Úvod: Úvodem své diplomové práce bych se rád zmínil, ţe toto téma, které jsem si vybral ke zpracování, je dnes podle mého názoru vhodný způsob zajištění budoucích závazků či pohledávek různých společností a jiných bankovních i nebankovních institucí. Myslím, ţe v současné době, například po finanční krizi v USA v roce 2008, ale i nadále, současné společenské trendy a ţivotní úroveň, které neustále mají tendenci růst, mohou mít dopad na nepříznivý vývoj kurzů různých měn. A právě proto je potřeba typům zajištění uvedených v mé diplomové práci věnovat více pozornosti. Tím spíše, jedná-li se o opce, které mají niţší pořizovací cenu neţ ostatní deriváty, a nemusejí být vţdy uplatněny. Podle mého názoru je to tedy jedna z nejlepších variant vyuţití derivátů. V teoretické části bych rád zmapoval historický vývoj derivátů nejen obecně, ale hlavně vývoj opcí a strategie opční. V další části práce definuji různé druhy zmiňovaných derivátů. Poslední kapitola teoretické části mé práce popisuje vhodné způsoby oceňování derivátů. V praktické části je cílem mé práce zjistit, zda vybrané společnosti nabízejí totoţné produkty za podobných podmínek, pokud ano tak jaké produkty to jsou. Dále také je cílem mé práce najít nejvhodnější nabízené produkty pro zajištění, a vysvětlit proč a v čem jsou výhodnější neţ li ostatní. Nashromáţdil jsem informace o různých nabídkách stejného produktu, z různých bankovních institucí. Všechny tyto nabídky byly zaznamenány v jedné kapitole, včetně uvedení jejich popisu, vysvětlení a shrnutí. V poslední kapitole praktické části se nacházejí zmapované výsledky všech zaznamenaných nabídek. Po provedení jejich rozboru, uvedu, pro jaký typ zajištění jsou vhodné či nevhodné a proč. Pevně doufám, ţe tento závěrečný rozbor vhodných či nevhodných variant bude jistě přínosem při rozhodování, jakých sluţeb příslušné společnosti bude vyuţito. 7

1. Kapitola: Historický vývoj opčních a devizových obchodů Údaje o opcích jsou obsaţeny jiţ v 1 Kodexu Chammurabiho z doby asi před 3800 lety. Podle paragrafu 48 v případě neúrody, kdy farmáři mají ztráty, nemusejí splácet jeden rok úroky (ve formě zrna). Přesto se vznik opcí obvykle připisuje řeckému filosofovi Thalesovi. Původ forwardových kontraktů spadá zřejmě do antického období, kdy si římští panovníci takto opatřovali dodávky egyptského obilí. Deriváty původně představovaly obchodování s komoditami. Nyní jsou podkladovými nástroji některých derivátů také komodity, nicméně většina derivátů má jiné podkladové nástroje, jako jsou úrokové nástroje, akciové nástroje či měnové nástroje. Deriváty jsou nástrojem, jehoţ součet zisků a ztrát je vţdy nulový. Má-li tedy jeden účastník transakce zisk, musí druhý být ve ztrátě a naopak. Hnacím motorem vývoje burzovních derivátů je zajištění finančních rizik a spekulace fyzických nebo právnických osob. Vývoj OTC derivátů (Over The Counter) je soustředěn na maximalizaci zisku finančních institucí, zajištění finančních rizik, spekulace a arbitráţ. Spekulace je nejjednodušším a pochopitelným motivem. Jde o deriváty spjaté s pákovým efektem (OTC deriváty nemají vţdy pákový efekt klasický forward či swap). Ten zajišťuje rychlé a vysoké zisky, ale naopak i ztrátu. Je nutno si uvědomit, ţe deriváty jsou také nejrůznějšího typu. Jsou to deriváty, pomocí kterých můţeme řídit trţní riziko (trţní deriváty), do kterých patří úrokové, měnové, akciové a komoditní deriváty. Dále jsou to deriváty, pomocí nichţ můţeme řídit úvěrové riziko (úvěrové deriváty). Nástroj (podkladová proměnná) můţe být finanční nebo komoditní. Finanční nástroj představuje kontrakt finančního aktiva na straně jedné a finančního závazku na straně druhé. Komoditním nástrojem je komoditní kontrakt, u něhoţ platí, ţe subjekt sjednal kontrakt, kde kupuje či prodává komoditu a očekává se, ţe kontrakt bude vypořádán před splatností a s předpokladem pozitivního zisku na pozitivním vývoji trhu. Úvěrové deriváty se skládají ze dvou či více podkladových úrokových, akciových a komoditních nástrojů, jejichţ hodnota je 1 Finanční a komoditní deriváty. ISBN 80-247-0342-4 Autor textu: Josef Jílek str. 17 8

ovlivněna rizikovou úrokovou mírou subjektu. Trţní deriváty, tedy úrokové deriváty, se skládají ze dvou a více podkladových úrokových nástrojů, které jsou ve stejných či rozdílných měnách. Měnové deriváty naproti tomu musí být v měnách rozdílných. U obou zmiňovaných trţních derivátů reálná hodnota derivátu není ovlivněna rizikovou úrokovou mírou subjektu. Komoditní deriváty jsou nástroje, které se skládají z jednoho komoditního nástroje, nebo více úrokových nástrojů, jejichţ reálná cena není ovlivněna rizikovou úrokovou mírou subjektu. 1.1. Historický vývoj derivátových burz ve světě Dvě dlouhodobě největší derivátové burzy na světě byly zaloţeny jiţ v předminulém století 2 Chicago board of trade (CBOT) v roce 1848 a Chicago mercantile exchange (CME) v roce 1874. Původně se na nich obchodovalo pouze se zemědělskými plodinami. Nyní však podíl obchodů se zemědělskými komoditami na CBOT představuje méně neţ 25% veškerých obchodů a má klesající trend v důsledku expanze finančních derivátů. Na CME činí podíl obchodů se zemědělskými produkty pouze 3 aţ 4 %. Úkolem těchto burz bylo především ustavení standardního trţního prostředí pro obchodníky s obilím a dalšími komoditami, dále pak stanovení jasných pravidel a kontrol kvality obchodovaných produktů a zvýšení informovanosti na trhu. Nejprve sice šlo především o obchody na spotovém trhu, ale brzy se objevily i první termínové kontrakty, tehdy nazývané to arrive. První je datován do roku 1851. V 70. letech 19. století dostalo obchodování s těmito kontrakty na CBOT základní strukturu kontrakty byly přesně specifikovány a byl zaveden i systém marţí (z důvodu častého neplnění závazků ze strany farmářů). CBOT také zavedla pravidla zajišťující volnost obchodu a dostatečnou konkurenci. Na CBOT se zrodili také spekulanti, protoţe mohli koupit kontrakty a prodat je později nebo mohli prodat a později koupit a přitom dosahovat zisku, jestliţe správně odhadli pohyb cen. Přítomnost spekulantů byla důleţitým mezníkem ve vývoji derivátových obchodů. Spekulanti byli ochotni převzít riziko v očekávání zisku ze změny cen. Účast spekulantů na trhu je ekonomicky výhodná, protoţe zajišťovali likviditu potřebnou pro pohlcení rostoucí obchodní aktivity na derivátovém trhu. Spekulanti učinili trh 2 Finanční a komoditní deriváty. ISBN 80-247-0342-4 Autor textu: Josef Jílek str. 100 9

likvidnějším a sníţili cenové výkyvy. Vstup spekulantů do těchto obchodů způsobil, ţe došlo k oddělení burzovních obchodů od obchodů na spotových trzích se skutečnými komoditami. Například zemědělec nyní prodává na místním trhu za trţní ceny. Burzovního obchodu vyuţívá pouze k ochraně proti případnému poklesu trţních cen. Potom zemědělec k eventuální nízké trţní ceně přičítá zisk z burzovního obchodu s derivátovými kontrakty. Koncem 19. století také vznikl nový druh kontraktu nazývaný privilegia ( privileges ). Privilegia umoţňovala prodávajícímu odmítnout dodávku činil tak v případě, ţe se cena zvýšila. Za tuto moţnost platil na počátku určitou prémii. V dnešní terminologii se jednalo o opce. Na konci 19. století a hlavně ve 20. století expandovaly deriváty do mnoha nezemědělských komodit a finančních nástrojů. Vývoj derivátů pomohl minimalizovat ztráty z trţního rizika. Derivátový trh zaţil obrovský růst a diverzifikaci se stále expandujícím seznamem obchodovaných nástrojů od drahých kovů po finanční nástroje. 3 V roce 1973 Chicago board options exchange (CBOE) začala obchodovat s opcemi. Zpočátku se obchodovalo s kupními opcemi na šestnáct akcií. Úspěch byl udivující a v letech 1975 a 1976 měl za následek začátek obchodování s kupními opcemi na akcie na American exchange, Philadephia exchange a Pacific stock exchange. V roce 1977 se na všech těchto trzích začalo také obchodovat s prodejními opcemi. Počet akcií s opčním právem koupě nebo prodeje se stále rozšiřoval. Na rozdíl od pevných termínových kontraktů dovolují opce obchodníkům a všem, kteří řídí riziko, definovat riziko a sníţit jej na tzv. opční prémii, coţ je cena, kterou majitel opce zaplatí prodávajícímu opce (vypisovateli) za opční právo (právo volby). V 80. a 90. letech burzy zavedly obchodování s opcemi na akciové indexy, měny, dluhopisy, atd. Vznikla také nová trţní inovace opce na future (deriváty derivátů), coţ znamenalo novou dimenzi trhu s deriváty. Kupující tedy kupuje opci od prodávajícího za opční prémii a získává tak právo koupit nebo prodat future. Vznik swapů se datuje na rok 1979. Od té doby měly z derivátů nejdynamičtější nárůst. Nejmladší deriváty jsou úvěrové deriváty, jejichţ vznik se datuje na první polovinu 90. let. 3 Finanční a komoditní deriváty. ISBN 80-247-0342-4 Autor textu: Josef Jílek str. 104 10

1.2. Historický vývoj mimoburzovních OTC derivátů v České republice. Růst mimoburzovních OTC derivátů (forwardů, swapů a opcí) byl v Česku v minulých desetiletích pozoruhodný. Likvidita OTC derivátového trhu dosáhla značné úrovně a pro banky a klienty je tedy snadné na tento trh vstoupit. S burzovními deriváty jsme se v Česku mohli poprvé setkat před několika lety, kdy se začalo obchodovat na Burze cenných papírů Praha s future na akciový index PX a samostatné akcie. Téhoţ roku se začalo obchodovat na Energetické burze Praha s termínovými kontrakty future na elektřinu. Dnes také mohou čeští investoři obchodovat s deriváty, které mají oproti klasickým derivátům tu výhodu, ţe s nimi můţeme obchodovat pomocí internetových obchodních platforem, takţe mají investoři aktuální přehled o svých investicích na svém osobním počítači, přes který také mohou provádět veškeré obchody. Kromě toho mnoho subjektů sjednává se zahraničím obchodní kontrakty, přičemţ zprostředkovatel je banka nebo některé subjekty sjednávající deriváty na OTC trzích přímo se zahraničními institucemi. Burzovní deriváty jsou sjednané českými subjekty v zahraničí a OTC deriváty jsou sjednané českými subjekty mezi sebou. Pokud jde o burzovní deriváty, tak v České republice neexistuje derivátová burza. Je to v důsledku silné konkurenceschopnosti zahraničních burz neprosaditelné a zbytečné. Pokud se jedná o český bankovní sektor, Česká národní banka vypracovala první přehled roku 1995 za rok 1994, přičemţ hodnota sektoru mohla činit desítky miliard. Vznik českého derivátového trhu byl spojen s měnovými deriváty (forwardy a swapy), které tvořily většinu trhu po několik let. Postupem času se na trhu začaly více pouţívat i úrokové a měnové deriváty. Jsou to úrokové swapy, future, ale i opce nebo FRA. V letech 1996 aţ 2001 se v České republice čím dál tím více pouţívají úrokové deriváty. Jsou asi na stejné úrovni s měnovými deriváty. Podle údajů v celosvětovém měřítku představovaly úrokové deriváty v roce 2000 na OTC trhu více neţ polovinu všech derivátů. Roku 4 2001 jmenovitá hodnota derivátových obchodů na OTC trhu činila tisíce miliard. Poté nastal patrný pokles, neboť koneční uţivatelé, klienti, omezovali banky při sjednávání 4 Finanční a komoditní deriváty. ISBN 80-247-0342-4 Autor textu: Josef Jílek str. 120 11

spekulačních či zajišťovacích derivátů. Téhoţ roku pevné termínové kontrakty představovaly 95% a opce 5% z celého trhu. Jakýkoli přijatý peněţní tok sniţuje reálnou hodnotu derivátu a naopak poskytnutý finanční tok reálnou hodnotu zvyšuje. Peněţními toky se rozumí například přijaté či poskytnuté opční prémie. Proto z reálných hodnot lze předpovídat ziskovost či ztrátu derivátů. Vývoj na českém měnovém derivátovém trhu od roku 1995 do roku 2001 v českém sektoru se zejména týká měnových forwardů a měnových swapů. Měnové forwardy a swapy se roku 2001 staly důleţitými produkty českého sektoru se zahraničními institucemi. Obrat českých obchodníků mezi sebou činil pouze malé procento v poměru k obratu měnových konverzí CZK/USD, USD/EUR a CZK/EUR. Průměrný denní obrat těchto měnových forwardů a swapů od roku 1995 do roku 1998 roste a od roku 1998 klesá. V říjnu 5 2001 činil pouze 0,84 mld. amerických dolarů. Také měnové opce byly v českém bankovním sektoru pro zahraniční finanční instituce dosti výhodné, a to pro zajištění kurzů ve zmiňovaných obchodních měnových operacích. Také měnové spotové trhy zaznamenaly růst průměrného denního obratu od roku 1995 do roku 1998 (3,43 mld. amerických dolarů) a poté začaly pozvolna opět klesat a v roce 2001 činil obrat pouze 0,76 mld. amerických dolarů. Forwardové a swapové trhy dominují konverzí mezi CZK/USD a na opčním a spotovém trhu jsou rozhodující konverze mezi CK/EUR. 5 Finanční a komoditní deriváty. ISBN 80-247-0432-4 Autor textu: Josef Jílek str. 129 12

2. Kapitola: Popis a terminologie opčních obchodů a strategie opční Deriváty jsou finanční instrumenty, které se dělí na pevné termínové operace a opce. Za sjednání termínové operace se neplatí, nebo je stanovena minimální částka v poměru k hodnotě instrumentu, která je odvozena od Bazického instrumentu. Tím můţe být cenný papír nebo komodita, měna, úroková sazba apod. Změny v hodnotě bazického instrumentu pak ovlivňují hodnotu derivátu. V současnosti existuje několik různých typů derivátů. Většinu z nich rozdělujeme do dvou základních skupin: nepodmíněné kontrakty (pevné), neboli také pevné termínové operace, a podmíněné kontrakty (opční), opce. V této kapitole se budeme více zabývat podmíněnými kontrakty neboli opcemi a strategií opční. Pro úplnost se krátce zmíním o kontraktech nepodmíněných. Pevný kontrakt je takový obchod, kdy je sjednáno, ţe proběhne a obě protistrany mají povinnost dostát svým závazkům. Tyto deriváty se nazývají forwardy, future a swapy. Dále známe deriváty, které jsou odvozeny od podkladových aktiv. Například od cenných papírů, úvěrů nebo komodit. Můţeme je tedy mezi sebou kombinovat, takţe vznikají samostatné jednotky - syntetické deriváty. To jsou 6 například opce na future, forwardové swapy, opce na swapy, opce na opce, dohoda caption, nebo dohoda floortion. 2.1. Opce Podmíněné kontrakty opční jsou deriváty, kdy závisí na vůli jedné strany, zda bude obchod uskutečněn. Jsou to opce. Lze s nimi obchodovat jak na OTC trzích, tak i na burzách. Opce se zásadně liší od předchozích derivátů tím, ţe protistrany si nejsou rovny. Kupující opce má přednostní právo na uplatnění a prodávající musí naopak splnit stanovený závazek v téţe opci. Opce jsou ve své podstatě termínové obchody. Opce známe dvojího typu: opce na finanční instrumenty a mimoburzovní opce. Opce na finanční instrumenty se rozvíjejí od roku 7 1973 na opční burze. První opční burza se nazývala Chicago Board Options Exchange a její 7 Deriváty. ISBN 80-245-0634-3 Autor textu: Petr Dvořák str. 189 13

obrovský úspěch záhy odstartoval rozvoj celé řady opčních burz po celém světě. Vedle standardních opčních obchodů existují také mimoburzovní opce (over the counter options), které vyuţívají především banky pro speciální přání svých klientů. Například pro zajištění proti úrokovým či měnovým rizikům nebo rizikům spojených s vývojem kurzu akcií. Kupující má právo si vybrat, zda svou opci uplatní či nikoliv. Prodávající podle toho musí nebo nemusí plnění uskutečnit. Vlivem toho je na počátku opce nulová a kupující platí prodávajícímu tzv. opční prémii, jeţ je odměnou pro prodávajícího za jeho znevýhodněnou pozici. Opční prémie bývá zpravidla niţší neţ hodnota instrumentu. Opce můţe být buď kupní (call), nebo prodejní (put), coţ znamená právo prodat nebo naopak koupit. Jsou nám známy čtyři různé pozice opcí. Long call, long put: coţ znamená právo koupit nebo prodat podkladový instrument a short call, short put: neboli povinnost koupit nebo prodat podkladový instrument protistraně, pokud uplatní opci. Opce se také dělí na americké a evropské (označení je pouze historické, nyní se na obou kontinentech pouţívají oba typy). Kupující evropské opce mají právo uplatnitelnosti pouze v moment její splatnosti a kupující americké opce má právo uplatnit svou opci kdykoliv od data vystavení do data splatnosti opce. Graf č. 1: Koupě kupní opce (long call) Zdroj: Vlastní úprava 14

Příklad č. 1: Koupě long call opce 1. dubna byl kurz akcie 1900 Kč. Tento den kupuje pan A od pana B call opci. V opční smlouvě se pan B zavázal, ţe ve stanovený termín, a to 1. května dodá akcii ve sjednané opční ceně 2000 Korun. Pan A zaplatil za opci částku 500 Kč. Pan A se nachází ve výhodnější situaci. Předpokládá, ţe cena akcie stoupne alespoň na 2 500 Kč a tím dosáhne zisku. V případě, ţe kurs nevyskočí nad tuto hranici, nemusí akcii kupovat a riskuje jen ztrátu do výše ceny opce. Pan B naopak neočekává vzestup kursu. Při poklesu nebude pan A akcii kupovat a tak dosáhne pan B maximálního zisku 500 Kč (cena opce). Pokud však kurs stoupne, bude muset prodat akcii panu A za sjednanou cenu a můţe mít neomezeně vysokou ztrátu. Graf č. 2: Prodej kupní opce (short call) Zdroj: Vlastní úprava Příklad č. 2: Prodej short call opce Exportní firma prodává bance call opci. Objem opce 100 000 Eur a realizační cena 23,654 Eur/CZK, uzavřená 30. 6. a splatná k 30.9. Výše opční prémie je 25 000 CZK (25 haléřů CZK za 1 Eur). 1. V den splatnosti je aktuální spotový kurz 23,85 Eur/CZK, tedy vyšší neţ realizační kurz. Exportní firma musí dostát svému závazku a prodat bance 100 000 Eur s kurzem 23,65 Eur/ CZK, plus musí zaplatit bance opční prémie. 15

2. Aktuální spotový kurz je shodný s realizační cenou, 23,65 Eur/CZK. Call opce nebude vyuţita. Exportní firma musí zaplatit bance opční prémii. 3. Aktuální spotový kurz klesl na 23,30 Eur/CZK. Call opce opět nebude vyuţita a exportní firma můţe prodat 100 000 Eur/CZK na trhu s kurzem 23.30 Eur/CZK. Musí však zaplatit bance opční prémii za poskytnutou opci. Graf č. 3: Koupě prodejní opce (long put) Zdroj: Vlastní úprava Příklad č. 3: Nákup short put opce Dne 1. dubna koupil pan A od pana B put opci s právem na dodání = put option akcie v termínu 1. květen. Za tuto opci zaplatil pan A částku 500 Kč. Pan B se zavázal ke stanovenému datu odebrat akcii ve sjednané opční ceně 2000 Kč. Pan A očekává, ţe kurs klesne pod hranici 1500 Kč a tím dosáhne zisku. Zisk je však při této spekulaci omezen dolní myslitelnou hranicí kursu, a to 0 Kč. Maximální zisk pana A je tedy 1500 Kč. Pokud by však kurs stoupl, byla by jeho max. ztráta 500 Kč. Pan B naopak neočekává pokles kursu a kalkuluje s tím, ţe pan A svého práva nevyuţije. Pan B můţe tedy dosáhnout max. zisku 500 Kč (cena opce). Jestliţe kurs poklesne, bude ztrátový. Jeho max. ztráta můţe činit 1500 Kč. Pan A bude chtít uplatnit své právo a pan B má povinnost akcii odebrat za stanovenou částku a tím bude ztrátový. Jeho max. ztráta můţe činit 1500 Kč. 16

Graf č. 4: Prodej prodejní opce (short put) Zdroj: Vlastní úprava Příklad č. 4: Prodej short put opce Importní firma prodává bance put opci. Objem opce 100 000 Eur a realizační cena 23,300 Eur/CZK, uzavřená 30. 6. a splatná k 30.9. Výše opční prémie je 25 000 CZK (25 haléřů CZK za 1 Eur). 1. V den splatnosti je aktuální spotový kurz 23,100 Eur/CZK, tedy niţší neţ realizační kurz. Importní firma v tomto případě musí dostát svým závazkům a koupit 100 000 Eur s kurzem 23,300 Eur/CZK. Společnost obdrţí od banky opční prémi. Výše zisku je dána rozdílem mezi inkasovanou opční prémii a ztrátou z uplatnění opce. 2. Aktuální spotový kurz je shodný s realizační cenou, 23,300 Eur/CZK. Put opce nebude vyuţita. Importní koupí 100 000 Eur na trhu. Importní společnost obdrţí od banky opční prémii. 3. Aktuální spotový kurz klesl na 23,620 Eur/CZK. Put opce opět nebude vyuţita a importní spol. bude muset koupit na trhu za 23,620Eur/CZK. Importní společnost obdrţí od banky opční prémii. 2.1.1. Cap Řetězec několika evropských kupujících opcí na nákup s různou splatností. Vyuţití je například v bankách při řízení úrokového rizika. Tomuto případu se říká cap bez kapitálu, nebo můţe být také spojen s úročenými závazky. Limituje maximální výši úrokových nákladů při vzestupu trţních úrokových nákladů. Cap můţeme definovat jako dohodu mezi kupujícím 17

cap (pozice long cap) a prodávajícím cap (pozice short cap), ţe překročí-li ve stanoveném časovém rozmezí sjednaná referenční trţní úroková sazba pevně dohodnutou maximální úrokovou cap sazbu (označovanou téţ strike nebo cap rate ), uhradí prodávající cap kupujícímu úrokový rozdíl vyplývající z těchto dvou sazeb a vztaţený na dohodnutou nominální hodnotu a stanovené úrokové období. 8 2.1.2. Floor Floor je vlastně protiklad cap. Floor je řetězec několika evropských prodejních opcí s různou splatností. Floor se pouţívá k zajištění pohledávek (depozit) oproti poklesu úrokových sazeb. A naopak v případě vzestupu úrokových sazeb profituje investor. Za své zajištění musí ovšem zaplatit floor prémii, coţ jeho výnos sniţuje. V obou dvou případech jde o dohodu mezi dvěma stranami o tom, ţe jestli se překročí ve stanovených dnech referenční trţní úroková sazba s pevně dohodnutou maximální cap sazbou nebo floor sazbou, uhradí prodávající kupujícímu rozdíl vyplývající s těchto dvou sazeb s ohledem na úrokové období a nominální hodnotu. 2.1.3. Collar - je kombinací cap a floor. Kupující collar obdrţí plnění, pokud referenční úroková sazba v rozhodný den vzroste na sjednanou hladinu cap a naopak poskytne plnění prodávajícímu collar, pokud klesne úroková sazba pod sjednanou floor sazbu. Mezi další instrumenty tentokrát s dlouhou historií patří opční listy, coţ je vlastně cenný papír, ke kterému je připojena opce. Opce mohou být kombinovány i s jinými deriváty. Nejznámějším takovým je na OTC trzích swaption, který představuje opci a swap. V posledních letech se na trhu začala objevovat řada nových instrumentů, které mají podobu opcí, ale řada jejich vlastností je jiná. Hlavní výhody cap, floor a collar jsou, ţe se jedná o nestandardizované instrumenty, tedy přesně šité na míru, riziko zakoupeného cap nebo floor je omezeno na výši zaplacené prémie a pro tyto instrumenty existuje likvidní trh. 8 Finanční deriváty. ISBN 80-7079-633-2 Autor tetu: Petr Dvořák str. 136. 18

2.1.4. Swaption - je kombinace swapu a opce. Majitel swaption má právo na předem definovaný swap a za toto právo zaplatí protistraně opční prémii. Cílem swaptions je zajištění rizika vyplývajícího z vývoje úrokových sazeb. 2.1.5. Zero Cost Collar Zero Cost Collar je zvláštní varianta collaru. Jedná se o kombinaci cap a floor (se shodnou nominální hodnotou, dobou splatnosti, úrokovými obdobími a referenční úrokovou sazbou), kdy cap a floor sazba je volena tak, ţe cap prémie se rovná floor prémii, prémie se kompenzují. Kupující Zero Cost Collar neplatí prémii (je zřejmé, ţe oproti situaci, kdy platí collar prémii, budou v tomto případě cap a floor sazba blíţe u sebe). 2.2. Opční listy Opční listy (warrants) můţeme povaţovat za staršího předchůdce burzovních opcí. Je moţné předpokládat, ţe jsou vynálezem poslední doby, ale jejich počátky naopak sahají aţ do 19. století, kdy se poprvé objevily ve Spojených státech. Většího rozvoje však dosáhly aţ v posledních dekádách minulého století, kdy se na trhu objevila celá řada nových opčních listů a dochází k jejich odloučení od mateřských dluhopisů a k jejich samostatnému obchodování. 9 Opční listy, jsou na burze obchodovatelné cenné papíry, emitované jako součást opčních dluhopisů nebo i samostatně. Drţitel opčního listu má právo nikoli však povinnost na koupi resp. prodej určitého mnoţství stanoveného cenného papíru za předem sjednanou realizační cenu. 10 Opční právo můţeme uskutečnit v rámci sjednané doby (v případě americké metody) nebo pouze v konkrétní den (v případě evropského způsobu). V praxi se můţeme setkat s několika druhy těchto opčních listů, např. opční listy na akcie, které opravňují majitele ke koupi či prodeji akcií za předem stanovenou realizační cenu. Dále 9 Finanční deriváty. ISBN 80-7079-633-2 Autor textu: Petr Dvořák str. 127 10 Deriváty: Cenné papíry III. 80-01-01732-4 Autor textu: Jílková L str. 53 19

pak kryté opční listy na akcie, emitované zejména bankami; opční listy na akcie s variabilní realizační cenou, košové opční listy nebo opční listy na cizí měnu. Srovnání rozdílů mezi opčními listy a burzovními opcemi je názorně vidět v následující tabulce. Tabulka č. 1: Srovnání opčních listů a opcí Charakteristický znak Opční list Burzovní opce Počet emitentů Jeden Více Velikost nabídky Ohraničená, pevně daná Neohraničená, denně proměnlivá Termín splatnosti Jeden (dlouhodobý) Více (krátkodobých) Doba existence Emise splatnost Opening closing Realizační cena Jedna Vţdy minimálně tři Typ opčního práva Call (častěji) nebo put Vţdy call i put současně Obchodní místo Promptní burza Termínová burza Forma Cenný papír Není cenným papírem Okruh baz. instrumentů Relativně široký Uţší Standardizace Není Vysoká Zdroj: Dvořák, P.: Finanční deriváty. ISBN 80-7079-633-2 str. 128. Upraveno autorem Opce mají hned několik způsobů vyuţití. Základní vyuţití je tedy uţ zmíněné zajištění úvěrů, měnového a akciového rizika, také spekulace s cílem být úspěšný v blízké budoucnosti na trhu či arbitráţní operace, které usilují o maximalizaci zisku nabízené opce. Existuje také mnoho dalších instrumentů, které mají opční charakter, ale v některých směrech se od nich 20

liší. Cap, floor, collar, opční listy, swaption a exotické opce jsou úrokové instrumenty, které se poprvé objevily v roce 1983. Jedná se tedy o kontrakty na mimoburzovních (OTC) trzích a vyskytují se ve spojení i s jinými instrumenty, např. s proměnlivě úročenými dluhopisy nebo úvěry. 11 Majitel cap či floor má právo uplatnit sjednané, ale nemusí. Na rozdíl od opcí toto plnění není vázáno obdobím, ale na několik po sobě jdoucích období. Je to řetězec několika opcí s po sobě jdoucí dobou splatnosti. 2.3. Použití opčních strategií k zajišťování Různorodost opčních strategií je omezená pouze vynalézavostí a zkušenostmi. I samotné opce, se kterými se obchoduje mimo burzu, mají desítky druhů. Myslím si, ţe vyuţití opcí je nejlépe zkoumat z pohledu různých rizik, jako jsou například trţní rizika (úrokové, měnové, akciové). Z toho důvodu, ţe oblast trţního rizika je dominantní v opčním hedgingu, budu v následující části práce zkoumat právě strategii hedgingu. 2.4. Strategie hedgingu tržních (cenových) rizik Cena kaţdého aktiva na trhu se můţe libovolně měnit. V důsledku této změny vzniká trţní neboli cenové riziko. Společnost je vystavena tomuto riziku ve dvou případech: kdyţ má v určitém aktivu otevřenou krátkou nebo dlouhou pozici, anebo kdyţ se teprve chystá jednu z těchto pozic otevřít. V druhém případě jde o riziko, které má neurčitý charakter a právě zde se projevují vyjímečné vlastnosti opcí jako zajišťovacích nástrojů. Například neurčitý charakter má měnové riziko spojené se zahraničním kontraktem. Kdyţ tento kontrakt není doposud uzavřen, ale plánován do budoucna. Zajištění proti stoupání ceny se nazývá dlouhé, zajištění proti poklesu se nazývá krátké. S opcemi můţeme vyuţívat obě moţnosti (viz. Graf č. 5). 11 Finanční deriváty. ISBN 80-7079-633-2 Autor textu: Petr Dvořák str. 135. 21