27. asové, kmitotové a kódové dlení (TDM, FDM, CDM). Funkce a poslání úzkopásmových a širokopásmových sítí.



Podobné dokumenty
B-ISDN, ATM (vlastnosti)

9. PRINCIPY VÍCENÁSOBNÉHO VYUŽITÍ PŘENOSOVÝCH CEST

(typy a vlastnosti pípojek) p pojek) Robert Bešák

ednáška a metody digitalizace telefonního signálu Ing. Bc. Ivan Pravda

Rozprostřené spektrum. Multiplex a mnohonásobný přístup

Základní principy přeměny analogového signálu na digitální

Analogové modulace. Podpora kvality výuky informačních a telekomunikačních technologií ITTEL CZ.2.17/3.1.00/36206

Metody digitalizace. Robert Bešák

Počítačové sítě. Lekce 5: Základy datových komunikací

xdsl (vlastnosti a aplikace) Robert Bešák

Metody multiplexování, přenosové systémy PDH a SDH

VLASTNOSTI KOMPONENT MICÍHO ETZCE -ÍSLICOVÁÁST

íta ové sít baseband narrowband broadband

Datové přenosy CDMA 450 MHz

VY_32_INOVACE_E 15 03

DISKRÉTNÍ FOURIEROVA TRANSFORMACE P I NELINEÁRNÍ ULTRAZVUKOVÉ SPEKTROSKOPII

ESKÉ VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ Fakulta elektrotechnická katedra radioelektroniky. Penosové systémy 3 generace 37MK

1. Základy teorie přenosu informací

OBSAH... 1 TYPY DATOVÝCH SÍTÍ...

11. Jaké principy jsou uplatněny při modulaci nosné vlny analogovým signálem? 12. Čím je charakteristické feromagnetikum?

Základní komunikační řetězec

ZÁKLADY DATOVÝCH KOMUNIKACÍ

oblasti je znázorněn na obr Komplexní obálku můžeme rozepsat na její reálnou a

Modulace analogových a číslicových signálů

VY_32_INOVACE_ENI_2.MA_05_Modulace a Modulátory

Připojení k rozlehlých sítím

(metalická vedení a vlastnosti) Robert Bešák

Kapitola 1. Signály a systémy. 1.1 Klasifikace signálů

DSY-4. Analogové a číslicové modulace. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Jak taková poítaová sí vypadá

4.2. Modulátory a směšovače

Základy a aplikace digitálních. Katedra radioelektroniky (13137), blok B2, místnost 722

Rozdíl mezi ISDN a IDSL Ú ústředna K koncentrátor pro agregaci a pro připojení k datové síti. Pozn.: Je možné pomocí IDSL vytvořit přípojku ISDN.

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

transmitter Tx - vysílač receiver Rx přijímač (superheterodyn) duplexer umožní použití jedné antény pro Tx i Rx

PB169 Operační systémy a sítě

ZÁKLADY DATOVÝCH KOMUNIKACÍ

STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA NA PROSEKU. TV, kabelové modemy

Kroucená dvojlinka. původně telefonní kabel, pro sítě začalo používat IBM (Token Ring) kroucením sníženo rušení. potah (STP navíc stínění)

Pulzní (diskrétní) modulace

Digitalizace převod AS DS (analogový diskrétní signál )

ednáška a telefonní modemy Ing. Bc. Ivan Pravda

Druhy sdělovacích kabelů: kroucené metalické páry, koaxiální, světlovodné

KUSOVNÍK Zásady vyplování

Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema

31SCS Speciální číslicové systémy Antialiasing

Rádiové rozhraní GSM fáze 1

Střední průmyslová škola

Modulace OFDM DVB-T, DAB, DRM

Elektromagnetická vlna a její využití v telekomunikacích

Elektrické parametry spojů v číslicových zařízeních

Digitální telefonní signály

Modulační metody, datové měniče telefonní modemy

Techniky sériové komunikace > Synchronní přenos

Vlastnosti a modelování aditivního

1. Exponenciální rst Spojitý pípad. Rstový zákon je vyjáden diferenciální rovnicí

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Zamení fasády stavebního objektu

PSK1-5. Frekvenční modulace. Úvod. Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka. Název školy: Vzdělávací oblast:

Typ: MTI pevodník stední hodnoty stídavého proudu bez napájení (pasivní)

Úvod do zpracování signálů

25. DIGITÁLNÍ TELEVIZNÍ SIGNÁL A KABELOVÁ TELEVIZE

Počítačové sítě I. 3. Přenos informace Miroslav Spousta,

23. Mechanické vlnní. Postupné vlnní:

Prostedky automatického ízení

PCM30U-ROK 2 048/256 kbit/s rozhlasový kodek stručný přehled

Úvodník. Globalizace: výzva a ešení

PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - RUTINNÍ PRÁCE S DATY

Digitální modulace. Podpora kvality výuky informačních a telekomunikačních technologií ITTEL CZ.2.17/3.1.00/36206

Promnné. [citováno z

Semestrální práce-mobilní komunikace 2004/2005

3.cvičen. ení. Ing. Bc. Ivan Pravda

Poítaové sít, v Katedra softwarového inženýrství, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova, Praha. komunikací. Jií Peterka, 2004 !

Uživatelská píruka pro Windows

Název Kapitoly: Přístupové sítě

Číslicové filtry. Honza Černocký, ÚPGM

PB169 Operační systémy a sítě

Lepení plexi v bonici pružnými lepidly

elektrické filtry Jiří Petržela filtry se spínanými kapacitory

polyfázové filtry (multirate filters) cascaded integrator comb filter (CIC) A0M38SPP - Signálové procesory v praxi - přednáška 8 2

Výkon komunik. systémů

Vzorkování. Je-li posloupnost diracových impulzů s periodou T S : Pak časová posloupnost diskrétních vzorků bude:

Státnicová otázka 31 PRAXE: Pojem telekomunikační síť:

Fyzická úroveň. Teoretický základ datových komunikací. Fourierova analýza Signály limitované šířkou pásma Maximální přenosová rychlost kanálem

VOLEBNÍ ÁD. pro volby výboru a dozorí rady Spolenosti radiologických asistent R

A/D převodníky - parametry

Pedání smny. Popis systémového protokolování. Autor: Ing. Jaroslav Halva V Plzni Strana 1/6

Architektura počítačů. Zvukové karty

Semestrální práce z předmětu Speciální číslicové systémy X31SCS

P7: Základy zpracování signálu

Multiplexování signálů

mobilní komunikace, mezilidská komunikace, informace, spolenost, ekonomický subjekt, komunikaní uzel

CW01 - Teorie měření a regulace

10. EŠENÍ INDIVIDUÁLNÍCH PRACOVNPRÁVNÍCH SPOR

íslo ryze periodické íslice /skupina íslic ), která se opakuje nazýváme perioda. V našem p ípad je perioda íslice 6.

íslo jednací: 5924/12 íslo žádosti: Dvod vydání Vyjádení : Územní souhlas

Zvuková karta. Zvuk a zvuková zařízení. Vývoj, typy, vlastnosti

Počítačové sítě I. 3. Přenos informace. Miroslav Spousta, 2004

Předmět A3B31TES/Př. 13

filtry FIR zpracování signálů FIR & IIR Tomáš Novák

Transkript:

Petr Martínek martip2@fel.cvut.cz, ICQ: 303-942-073 27. asové, kmitotové a kódové dlení (TDM, FDM, CDM). Funkce a poslání úzkopásmových a širokopásmových sítí. Multiplexování (sdružování) - jedná se o princip sdružování více kanál do jednoho - snaha o co nejefektivnjší využití penosových systém!! ekonomického zhodnocení penosových cest se dosáhne jejich vícenásobným využitím!! Historický vývoj, rzné principy penosu asový multiplex - aplikaci asového dlení umožnil rozvoj íslicových integrovaných obvod a rozvoj digitální techniky - obvykle hovoíme-li o digitálních penosových systémech, máme na mysli práv systémy s asovým multiplexem, naopak pod pojmem analogová pen. technika spatujeme nosné systémy s frekvenním dlením - využití: PCM 1. a vyšších ádu, rádiové rozhranní GPRS/EDGE, atd. Princip uspoádání penosové cesty s asovým dlením

- jednotlivým kanálm piazujeme na spolené penosové cest jen pesn vymezený asový interval t a ostatní asové úseky využívají další kanály - výbr urité okamžité hodnoty signálu nazýváme vzorkování, ímž získáme vzorek signálu v okamžiku daném asovými obvody, které produkují periodický vzorkovací signál 1 s periodou T V a frekvencí fv = TV - podle vzorkovacího teorému platí jednoznaný vztah mezi vzorkovací frekvencí f a imálním V kmitotem f, který systém dokáže penést f =!! Vzorkovací kmitoet musíme volit minimáln dvojnásobný než imální požadovaný kmitoet penášeného signálu!! - pro horní kmitoet telefonního kanálu 3400Hz byl zvolen s píslušnou rezervou vz.kmitoet 1800Hz - na vysílací stran musíme dolní propustí s mezním kmitotem f odfiltrovat vyšší kmitoty, aby neovlivovali proces vzorkování, na pijímací stran dolní propustí vyfiltrujeme posloupnost diskrétních vzork signálu, a tím obnovíme jeho pvodní spojitý bh. f V 2 Frekvenní multiplex - využívá se skutenosti, že obvykle penosová cesta disponuje širším pásmem kmitot, než dokážeme obsadit penášeným signálem Nap. telefonní kanál obsadí šíku pásma f = f fmin = 3400 300 = 3100Hz - signály z jednotlivých kanál se pesunou do vyšší kmitotové polohy, tak aby se kanály nepekrývaly Využití: Obsazování radiového prostoru vysílai (každý má piazen svoji nosnou fr.), pípojky ADSL i VDSL Díve - penos po kabelech u analogových nosných telefonních systém

V horní ásti vidíme nkolik tel. kanál v základním pásmu. Signál z 1. kanálu posuneme o hodnotu kmitotu F1 do nové frekvenní polohy. Podobn posuneme ostatní kanály až do m- tého, každý o jinou hodnotu kmitotu Fm. Rozestupy kmitot musí zaruit, aby se kanály nepekrývaly. Navíc volíme uritou rezervu, u tel. Kanál 900Hz. Potom je tedy šíka kanálu f `= f + frez = 3100 + 900 = 4000Hz. Výsledné pásmo kmitot obsazené na penosové cest bude tedy mít šíku F = F Fmin = m. f `, která závisí napotu telefonních kanál m sdružených pro penos jediným vedením. Využíváme zde principu amplitudové modulace, pi které vzniknou v kmitotov peložené poloze kolem nosné frekvence dv postranní pásma: soutové a rozdílové. Vidíme však, že zabrané pásmo má šíku 2 f. Z dvodu imálního využití penosové cesty penášíme proto jen jedno postranní pásmo vybrané pomocí pásmové propusti. Navíc potlaujeme i nosný kmitoet. Na pijímací stran musíme pesunout signál do základní kmitotové polohy, aby bylo možné provést demodulaci. K tomu musíme obnovit nosnou frekvenci.

Kódové dlení Princip: ke sdružování se využívají kódy (pseudonáhodné sekvence), co kanál to jiný kód Využití: systémy využívající rozprostené spektrum (nap. UMTS nebo bezdrátové LAN) Základní princip je založen na tom, že užitený signál je násoben n bity tzv. rozprostírací sekvence. Výsledek tohoto násobení tvoí rozprostená data Bit rozprostírací sekvence = chip chips na jeden uživatelský bit = Rozprostírací faktor (Spreading Factor), v našem pípad SF=8 Penosová kapacita kanálu

Úzkopásmové a širokopásmové sít Je mnoho metod podle kterých se tídí nejen služby ale i sít, které jsou schopny služby poskytnout. Jedním z nich je šíe kmitotového pásma potebného pro penos. Podle hrubého dlení se rozeznávají úzkopásmové a širokopásmové. Mítko je samozejm relativní. V digitálních sítích za služby širokopásmové lze nkdy považovat služby s penosovou rychlostí vtší než 2048 kbit/s, nkdy služby s penosovou rychlostí vtší než 155520 kbit/s. Pehled typických penosových rychlostí a služeb je uveden v tabulce. Jak již bylo eeno, základní rozdíl tedy je v šíce kmitotového pásma, a tedy v penosové rychlosti. Nap. B ISDN Pro nkteré aplikace již nestaí penosová rychlost N ISDN. Jedním z možných ešení pro poskytování služeb vyžadujících vyšší penosové rychlosti mže být i B ISDN. Širokopásmová digitální sí integrovaných služeb B ISDN mže krom jiných prostedk používat i systém na principu asynchronního penosového módu ATM. Od úzkopásmové ISDN se tato sí liší pedevším tím, že v rámci této struktury nemají jednotlivé stanice pevn piazeny kanály s uritou konkrétní šíkou penosového pásma (tj. imální penosovou rychlostí). Jednotlivým komunikaním zdrojm se totiž bu ped zahájením penosu, a nebo i v jeho prbhu pružn pidluje potebná šíka pásma. Proto je možné nezávisle na šíce pásma, penášet jednotlivé buky pes jednotná spojovací pole.