mobilní komunikace, mezilidská komunikace, informace, spolenost, ekonomický subjekt, komunikaní uzel

Transkript

1 eská zemdlská univerzita v Praze Provozn ekonomická fakulta Katedra informaních technologií Dopady využívání mobilních telekomunikaních technologií na komunikaní procesy Autoi: Ing. Jan Drašnar Ing. Josef Krotký

2 Anotace lánek pojedná o dopadu využívání mobilních telekomunikaních technologii v interpersonální komunikaci. Dále je uvádno, jakým zpsobem mže mobilní komunikace ovlivnit ekonomický subjekt a jeho postavení na trhu. Klíová slova mobilní komunikace, mezilidská komunikace, informace, spolenost, ekonomický subjekt, komunikaní uzel

3 1. Úvod motto: Rozvoj telekomunikaních technologií má podobný význam jako nástup knihtisku ped více než pti sty lety. Pro globální telekomunikace neexistují hranice. Nezapomeme však, že pro lidskou komunikaci jsou nemén významná vzájemná potesení rukou, úsmv asopis Sdlovací technika, prosinec 1999 V dnešní globalizované spolenosti, práv zažívající technologickou revoluci, se informace stávají nejdležitjším produktem. Vzájemné propojování informaních a telekomunikaních technologií má za následek vytvoení globální informaní infrastruktury, která umožuje globální dostupnost jinak separovaných informaních zdroj. Prioritní dležitost využití této oblasti pro celou spolenost podmiuje vytvoení podmínek pro její dynamický a kvalitní vývoj. [2], [5]. 2. Vliv mobilních technologií na spolenost Vasná a správná informace je považována za jeden ze základních kamen vtšiny úspch, umožuje chránit lidské zdraví i životy, pispívá k vytváení a ochran hodnot. Jsou proto stále hledány nové zpsoby a možnosti, jak získat i pedat kvalitní informaci v co možná nejkratší dob pi použití technických prostedk pístupných širokému okruhu uživatel. Výrazným krokem v tomto smru byl vynález mobilní komunikace. [2] 2.1. Vliv na mezilidskou komunikaci V dob, kdy bylo spojení omezeno výstavbou stacionárních komunikaních systém (pevných telekomunikaních sítí), byla rychlost šíení informace znan omezena možností pístupu k stanici v souvislosti na aktuální poloze. V dnešní dob je již možné uskutenit hovor (i penos dat) z tém kteréhokoliv místa na planet. Zstává otázkou, jak tuto vymoženost oceují a jak ji využívají individuální subjekty. Pro správn fungující spolenost je tedy nezbytn nutné mít možnost získávat správné informace v co nejkratší dob pi minimálním zkreslení obsahové a významové složky. Nástup mobilních technologií umožnil výrazn zkrátit rychlost šíení informace a zmenšit

4 poet vzájemn spolupracujících stup, pes které musí data projít, aby byla úspšn pedána od odesílatele k píjemci.[6] Data se stávají informací až v pípad, že pro píjemce mají uritý kvalitativní význam. Penosem dat po komunikaních uzlech mže vzniknout jejich poškození nebo narušení pvodního významu penášené informace tzn. že koncová strana komunikace interpretuje data jiným zpsobem než s jakým byla odesílána vzniká tzv. zkreslení. Zkreslení se díle zvtšuje, jestliže komunikaní uzly samy interpretují data podle vlastního významu a vzáptí je šíí na další komunikaní uzel [5]. Ze skuteného života je patrná rostoucí závislost zkreslení dat úmrná potu uzl, pes které jsou penášeny. Úelné snížení komunikaních uzl je proto velmi pínosné pro zachování a nenarušení kvalitativní stránky nesené informace. Pro stacionární komunikaní systémy (pevné telekomunikaní sít) je takovýto prbh informace systémem pirozený vyplývá z vlastností systému. Koncové komunikaní uzly jsou teritoriáln fixovány. Uživatel musí být v dosahu telefonního pístroje, není-li, pak se penos uskuteuje pes další komunikaní uzly (jiné uživatele - odlišné od adresáta informace) nebo není realizován vbec. V takovýchto pípadech vzniká již zmínné zkreslení a prodlužuje se doba šíení informace. [2] Uritým pokrokem v tomto smru bylo zavedení bezdrátových stanic, kde se nepatrn zvýšila možnost prostorového pohybu. Uživatel již mohl odejít ze svého pevného stanovišt a pohybovat se v blízkém okolí aniž by ztratil píležitost a možnost zúastnit se komunikace a pijmout potebná data. Teritoriální omezení byla postupem asu odstranna pomocí mobilních komunikaních systém. Pi volb vhodného mobilního systému a provozovatele sít (nebo jejich vhodnou kombinací) mže být koncovému uživateli zajištna možnost být neustále v kontaktu s ostatními uzly. Rychlost šíení informace se tím rapidn zkrátí. V pípad, že jsou oba finální úastníci vybaveni mobilními stanicemi je také omezeno penosové zkreslení významové složky na minimum, protože komunikace probíhá pouze mezi koncovými dvma (i více) uzly. Toto tvrzení je determinováno pokrytím signálem daného území. V souasné dob je již zajištna spolupráce mezi mobilními systémy pracujících na odlišných principech (satelitní, celulární), takže je pokryto tém celé území planety. V mottu uvedeném na zaátku práce je nastínna další velmi dležitá ást mezilidské komunikace. Tato ást se nepenáší pomocí slov jedná se o nonverbální komunikaci. Mimoslovní komunikace prostednictvím gest, postoj, postavení tla a vzdáleností mezi lidmi nese více informací než jakákoliv jiná komunikaní metoda. Verbální složka tvoí pouze 7 % obsahu sdlení, vokální složka (tón hlasu, modulace a další zvuky) tvoí 38 % obsahu sdlení a zbývajících 55 % je zprostedkováno neverbálními signály [3]. To je zajisté dvod

5 pro u komunikace, kde se uplatuje pouze verbální a hlasová složka, nco chybí. Proto se lidem v telefonním pístroji snadnji lže, odmítá a mén dvuje. Pi osobním kontaktu mají verbální i neverbální složky projevu znaný význam pro vnímání lidí a pro tvoení rozhodnutí o daném tvrzení i osob. Velmi oekávaným pokrokem je proto v tomto smru zahrnutí obrazové složky telefonických komunikací. Pi audiovizuální komunikaci je možno rozkódovat i neverbální signály a tím se ujistit o daném tvrzení nebo naopak získat pochyby, jestliže nesouhlasí neverbální signály s obsahovou a významovou složkou sdlení.[2] Poznatky lze shrnout do následujících bod: Snížení penosového zkreslení informace vlivem o snížení potu komunikaních uzl o pímá zptná vazba zahrnutí vizuální složky do telefonie o možnost neverbální komunikace 2.2. Vliv na ekonomický subjekt Nejvýraznjším pínosem mobilních technologií pro obchodní subjekt patí možnost zachovat si možnost komunikace pi vlastní mobilit tedy teritoriální nezávislost. Možnost komunikace je ale v tomto pípad determinována využívanou a dostupnou technologií. Vhodnou volbou penosové technologie je možné v souasnosti zajistit si globální dostupnost. Schopnost komunikovat kdekoliv a kdykoliv je poteba výrazn zvyšuje flexibilitu chování subjektu. [2], [6] Mezi další pínosy mobilních telekomunikací pro obchodní subjekt je možno shledat ve zkrácení penosové cesty. Tím je možné pedávat informace, v tomto pípad s obchodním zamením, daleko rychleji k píjemci. Obchodní subjekt je tedy schopen více flexibilnji reagovat na vnjší události a na zmny v tržím prostedí. Eliminace potu penosových uzl znamená v praxi menší zkreslení významové stránky penášené informace, ímž se snižuje možnost špatného rozhodnutí na základ chybné dostupné informace. Pímá zptná vazba tuto možnost ješt více potlauje. Snížení množství penášejících uzl je také vhodné pro zachování urité míry privátnosti informace. Pímá komunikace pouze mezi koncovými uzly potírá riziko vyzrazení dvrných dat a informací, nkterým pouze penosovým úastníkem tetí stran, pi zprostedkované komunikaci.

6 Moderními mobilními technologiemi a pístroji je možno, oproti klasické telefonii (hlasové), distribuovat nebo pijímat informace datového, grafického i jinak vizuálního charakteru. Penášená informace mže tak mít pro píjemce úpln jiný kvalitativní charakter. Využitím penosu informace v pvodním vizuálním a grafickém znní mže opt snížit možnost zkreslení informace pi obnov pvodní vizuální (grafické) podoby informace z textových nebo hlasových dat. [7], [2] Zahrnutím vizuální složky mezilidské komunikace, skrze mobilní telekomunikaní technologie, do obchodního styku roste možnost pro zkušené obchodníky využít neverbální signály pro ovlivnní i k posouzení pravosti tvrzení druhé strany. Všechny zmínné výhody umožují ekonomicky daleko efektivnji a rychleji komunikovat a tvoit rozhodnutí. Správná rozhodnutí a asový náskok mže výrazn kladn ovlivnit konkurenceschopnost podniku. Poznatky lze shrnout do následujících bod [2]: zvýšení konkurenceschopnosti vlivem: o vlastní mobilita teritoriální komunikaní nezávislost a globální dostupnost vyšší flexibilita o pímá komunikace vyšší flexibilita snížení penosového zkreslení pímá zptná vazba zachování dvrnosti o využití moderních mobilních technologií a pístroj možnost zachování pvodní vizuální a grafické podoby informace snížení zkreslení špatnou interpretací o zahrnutí vizuální složky komunikace možnost ovlivnní možnost ovení správnosti verbálního projevu

7 3. Závr Nástup mobilních technologií výrazn ovlivnilo spolenost jako celek. Jejich využívání má následky jak v soukromé mezilidské sfée, tak ve sfée obchodní a výrobní. V mezilidské komunikaci determinovaly mobilní technologie chápání telefonie v souvislosti poteby vlastní mobility. Použitím mobilních telefon dochází ke zkrácení penosové doby a ke snížení penosového zkreslení významové stránky penášené informace, protože mobilní telekomunikace nabízí možnost komunikovat pímo s koncovým uzlem. Moderní technologie umožují obohatit vzájemnou komunikaci o vizuální složku a tím otevírají nové možnosti mezilidské komunikace. V obchodní sfée se využití mobilních technologií projevuje zvýšením flexibility a efektivnosti ekonomického subjektu. Nezávislost na aktuální poloze, v závislosti k pístupu na stacionárním telekomunikaním systému, se projevuje vtší flexibilitou a operativností. Pímá komunikace (pouze mezi koncovými uzly) se projevuje opt vyšší flexibilitou, snížením penosového zkreslení, pímou zptnou vazbou a zachováním privátnosti informace. Moderní mobilní telekomunikaní terminály, které pracují s grafickými a vizuálními technologiemi umožují zobrazit informaci v pvodní form (vizuální, grafické) a tím nabídnout pro koncového uživatele vyšší kvalitativní hodnotu a snížit interpretaní zkreslení. Využitím videotelefonie je možno neverbálními signály psobit na druhou stranu komunikace i využít tyto signály komunikaního protjšku k posouzení pravdivosti jeho tvrzení.

8 4. Použitá literatura 1. Burda, Jií. Zemské mobilní rádiové sít a penos dat. 1. vyd. Praha : Wirelesscom, s. 2. Mouly, Michel, Pautet, Marie-Bernadette. The GSM system for mobile communications : A comprehensive overview of the European digital cellular systems. Palaiseau : vl. n., s. ISBN Pease, Allan. e tla. 1.vydání. Praha: Portál, s. ISBN Pechaová, Z., Bakalá, E.: Psychologie v podnikání a komunikace. Praha: 1997ZU v Praze 5. Svoboda, Jaroslav a kol. Telekomunikaní technika - díl 3.: telekomunikaní sít a služby. 1. vyd. Praha: Sdlovací technika 1999, 136 s. ISBN Sdlovací technika: magazín telekomunikaních technologií.. 6. Praha. 1999: Sdlovací technika. Vychází msín. ISSN: Lamborghini, Bruno. European Information Techonology Observatory 2002, [citace prosinec 2003] Brusel press conference EITO Dostupné na www: < 8. Zandl, Patrick. Co pináší mobily. [online] [citace prosinec 2003]. Dostupné na www: < mobilni_technologie/zpravy/mobil.html