15.-16. týden 2010 Ročník XIV., čtrnáctideník, 23.4. 2010 Ve Smečkách 33, 110 00 Praha 1 tel.: 222 871 849, fax: 222 871 536 e-mail: tis.brambory@szif.cz ZPRÁVA O TRHU BRAMBOR Vývoj cen: Obsah: CZV neprané 25 kg... 3,91 Komoditní zpravodajství... 1 OOC neprané 25 kg... Spotřebitelské ceny... 5,07 12,47 Trh konzumních brambor v ČR: CZV, OOC... Zahraniční obchod ČR... Trh konzumních brambor v Evropě... 2 3 4 Aktuality... 5 Komoditní zpravodajství Česká republika V průběhu uplynulého dvoutýdenního období nenastala na domácím trhu brambor žádná výrazná změna. Faktem je, že všechny kategorie cen konzumních brambor nabraly dech a začaly svorně posilovat. Byť jde o posun jen o několik haléřů, je to změna velice vítaná. Někteří producenti už pomalu doprodávají svoje zásoby a vyprazdňují sklady. Obchodníci nahrazují vzniklou mezeru částečně dovozem. Nejvíce v tomto ohledu figuruje Německo a Francie, pak také nové ozimé brambory z oblasti Středomoří. Ty patrně také nejvíce zvýšily průměry spotřebitelských cen. Tato komodita sice má nalákat spotřebitele, ale kvalitativně se nevyrovná domácím bramborám, nebo vypěstovaným ve střední Evropě loni na podzim. Podle exkluzivního šetření TIS ČR byly konzumní brambory (balené ve 25 kg pytlích, neprané i volně) dodávány na trh v 15. a 16. týdnu roku 2010 takto: CZV konzumních brambor 3,91 (proti 14. týdnu 2010 vzestup o 0,12 ) OOC konzumních brambor 5,07 (proti 14. týdnu 2010 vzestup o 0,10 ) Podle šetření TIS ČR SZIF se ceny konzumních brambor pohybovaly od 2,80 do 6,00 (25 kg pytle, neprané i volně). Nejčastějšími odrůdami byla jednoznačně Adéla, pak Laura, Dali a Princes s cenami nejčastěji mezi 3,00 až 4,90. Obchodníci prodávali konzumní brambory za cenu (OOC) v rozsahu 3,20 8,00, s nejčastějším zastoupením odrůd Adéla, Marabel, Princes a Dali. Spotřebitelské ceny se ve 14. týdnu 2010 podle oficiálního šetření ČSÚ dostaly na hodnotu 12,52, tedy vzrostly o 1,39 proti minulé hodnotě. V uplynulém období se CZV proti 16. týdnu 2009 tentokrát snížily o 0,14, ceny obchodníků OOC se meziročně mírně snížily o 0,36. SC v tomto období ovšem stouply o 1,26. Evropská unie Na trzích v zemích EU postupně slábne šance na výrazné posilování kotací u termínovaných kontraktů. Všechny kontrakty k dodání komodity v dubnu 2010 byly uzavřeny do posledního únorového čtvrtku, kdy se obchoduje na burze. Nicméně pozornost obchodníků se obracela na termínované kontrakty s datem duben 2011 v souvislosti s omezováním sadbové plochy brambor v letošním roce a díky tomu dochází ke snížení celkové produkce. Všechny kontrakty uzavřené 16.2. 2010 na burze Eurex posílily o 1 proti předchozímu dni v počtu 20 smluv na duben 2010 a pouhých 5 kontraktů k dubnu 2011. Ve Velké Británii se dostala průměrná týdenní cena brambor ve volném prodeji na hodnotu 87,77 GBP/t (ke 12.2. 2010). Jedná se tedy o malé posílení ceny, v předchozím týdnu byl průměr cen na úrovni 87,16 GBP/t. Pro srovnání loni se kotace pohybovala mezi 112,86 GBP/t (5.2. 2009) až po 114,29 GBP/t (ke 12.2. 2009). Průměr cen u všech brambor posílil k 10.2. 2010 na úroveň 110,54 GBP/t (k 12.2. 2010) proti 107,94 GBP/t z předchozího týdne 2010. Nizozemí vyexpedovalo za celý kalendářní rok 2009 celkem 1,451 mil. t předvařených produktů z brambor. Meziročně jde o nárůst o 8,3 %, kdy v roce 2008 bylo vyvezeno z Nizozemí celkově 1,341 mil. t této komodity. Ve vývozu nevařených brambor (čerstvých nebo zmrazených figuruje hodnota 396,3 tis t za rok 2009 a 391,4 tis. t za rok předchozí. Rusko dovezlo za rok 2009 celkem 361,8 tis. t konzumních brambor v celkové hodnotě 94,85 mil, meziročně objem dovozu poklesl o 32,3 %, tržby o 29,9 %. Největšími dovozci byli loni Nizozemí (94,67 tis. t), Azerbajdžán (84,33 tis. t) a dále Egypt, odkud bylo dovezeno přibližně 60,61 tis. t konzumních brambor. TIS ČR SZIF 1
15. 16.týden 2010 TRH KONZUMNÍCH BRAMBOR V ČR Ceny zemědělských výrobců konzumních brambor; sklizeň 2009 Období zjištění ceny 16. týden 2010 Odrůda Varný typ Úprava Balení CZV Min. CZV Max. Průměr Změna ± ADÉLA B neprané pytel 25 kg 1) 3,10 5,00 3,94 0,17 DALI AB neprané pytel 25 kg 1) 4,00 6,00 4,97 0,52 GALA B neprané pytel 25 kg 1) 2,90 4,00 3,43-0,39 LAURA B-BC neprané pytel 25 kg 1) 3,00 6,00 3,62-0,27 MAGDA AB neprané pytel 25 kg 1) 3,00 3,80 3,30 0,10 MARABEL BA-B neprané pytel 25 kg 1) 3,00 4,00 3,62 0,09 MILVA AB neprané pytel 25 kg 1) 3,00 3,80 3,50-0,13 PRINCES B neprané pytel 25 kg 1) 3,00 4,50 3,58-0,02 RED ANNA B-BA neprané pytel 25 kg 1) 3,40 5,00 4,08 0,20 ROSARA BA neprané pytel 25 kg 1) 2,80 5,40 3,78 0,11 OSTATNÍ B neprané pytel 25 kg 1) 2,80 6,00 3,87 0,08 LOUPANÉ balené v PE a přepravka vakuované 11,00 18,00 13,02-0,22 Poznámka: 1) Brambory v 25 kg pytlích i poloklecích. CZV=ceny zemědělských výrobců (bez dopravy a DPH) Pramen: TIS ČR SZIF Obchodní odbytové ceny - konzumní brambory; sklizeň 2009 Období zjištění ceny 16. týden 2010 Odrůda Varný typ Úprava Balení OOC Min. OOC Max. Průměr Změna ± ADÉLA B neprané pytel 25 kg 1) 3,20 6,50 5,20 0,04 AGÁTA B neprané pytel 25 kg 1) 4,50 5,50 4,90 0,30 AGRIA B neprané pytel 25 kg 1) 4,20 4,60 4,43 - DALI BA neprané pytel 25 kg 1) 4,80 7,50 5,93 0,19 DITTA B neprané pytel 25 kg 1) 3,90 5,00 4,52 0,06 LAURA B-BC neprané pytel 25 kg 1) 4,50 8,00 5,77 0,57 MARABEL BA-B neprané pytel 25 kg 1) 3,50 8,00 4,98 0,22 MARENA B neprané pytel 25 kg 1) 3,40 5,00 4,57 0,09 PRINCES B neprané pytel 25 kg 1) 3,70 6,30 4,72 0,15 RED ANNA B-BA neprané pytel 25 kg 1) 4,30 6,00 5,18 0,12 ROSARA B neprané pytel 25 kg 1) 4,50 5,00 4,77 0,13 SOLARA B neprané pytel 25 kg 1) 4,20 5,00 4,73 0,18 OSTATNÍ B neprané pytel 25 kg 1) 3,20 8,00 5,06 0,12 Nové B neprané pytel 15/25 kg 10,00 20,30 14,67 1,28 LOUPANÉ balené v PE a přepravka vakuované 10,00 20,00 15,06 0,00 Poznámka: 1) Brambory v 25 kg pytlích i poloklecích, u Nových brambor je velikost balení 15-25 kg. OOC = Obchodní odbytové ceny (bez dopravy a DPH) Pramen: TIS ČR SZIF Průměrné spotřebitelské ceny konzumních brambor v jednotlivých krajích ČR Ceny zjištěné v období končícím k uvedenému datu vydání bez rozdílu odrůdy, balení, tržní úpravy a typu obchodu Ukazatel týden Praha Stč. Jihoč. Plzeň. Karl. Úst. Lib. Kvh. Par. Vys. Jihom. Olm. Zln. Mor-sl. ČR Konzumní brambory 7. 10,80 10,69 10,16 10,45 10,83 10,81 11,44 9,74 10,76 10,63 10,57 10,88 10,48 10,09 10,59 9. 11,28 10,99 10,43 11,58 11,03 11,37 11,23 10,07 11,13 11,21 11,07 11,17 10,91 9,77 10,94 11. 11,27 11,44 10,44 11,25 11,32 11,56 11,40 9,99 11,29 11,21 11,24 11,91 11,49 10,09 11,13 14. 13,65 12,80 11,62 12,30 13,82 12,16 13,62 11,16 12,33 12,63 13,53 12,51 12,50 10,60 12,52 16. 12,78 12,72 11,12 12,14 13,98 12,27 13,78 11,16 12,33 12,51 13,50 13,23 12,73 10,31 12,47 Poznámka: Stč. - Středočeský, Jihoč. Jihočeský, Plzeň. Plzeňský, Karl. Karlovarský, Úst. Ústecký, Lib. Liberecký, Kvh. Královéhradecký, Par. Pardubický,Vys. Kraj Vysočina, Jihom. - Jihomoravský, Olm. Olomoucký, Zln. - Zlínský, Mor-sl. Moravskoslezský; Pramen: ČSÚ 2
15. 16.týden 2010 TRH KONZUMNÍCH BRAMBOR V ČR; ZAHRANIČNÍ OBCHOD Porovnání průměrných cen konzumních brambor raných v ČR podle šetření TIS ČR Období Ceny zemědělských výrobců (CZV) Obchodní odbytové ceny (OOC) Marketingový rok 2009/2010 2008/2009 2009/2010 2008/2009 08. týden 10 3,67 3,68 4,77 5,13 10. týden 10 3,81 3,79 4,86 5,05 12. týden 10 3,76 4,13 4,97 5,37 14. týden 10 3,79 4,10 4,97 5,42 16. týden 10 3,91 4,05 5,07 5,43 Poznámka: Ceny konzumních brambor bez rozdílu odrůdy, balení a tržní úpravy. CZV a OOC jsou uváděny bez DPH a nákladů na dopravu Pramen: TIS ČR SZIF SC () Vývoj SC konzumních brambor podle regionů () v roce 2010 14 13 12 11 10 9 8 7 Praha Středočeský kraj Karlovarský kraj Královékradecký kraj Jihomoravský kraj Moravskoslez. kraj ČR Pramen: TIS ČR SZIF, ČSÚ 7. 9. 11. 14. 16. kalendářní týden Zahraniční obchod ČR vývoz konzumních brambor v únoru 2010 a v období I-II 2010 V únoru 2010 bylo z ČR podle oficiálních údajů ČSÚ Pravý dolní graf zohledňuje rozložení exportu vyvezeno celkem 3 055,5 t konzumních brambor konzumních brambor (KN 0701 9090) v únoru 2010. (KN 0701 9090). Z tohoto objemu byl největší díl (1 438 Jasný prim zde zaujímá Slovensko, kam putovala větší t; 48 %) vyvezen na Slovensko. Druhá pozice připadla polovina vývozu (51 %; 2 825 t komodity). Druhá pozice Maďarsku, kam putovala téměř celá pětina vývozu (568 t; připadá Německu (1 195 t; 22 %), a třetí Moldávii (13 %; 19 %). Pomyslný bronz náleží Německu s 533 t brambor. 691 t brambor). Podrobnější informace o rozložení exportu Více viz níže. v tomto období uvádí graf níže. Vývoz konzumních brambor období: II-2010 (t;%) celkový vývoz KN 0701 9090 = 3 055,5 t Vývoz konzumních brambor období: I-II 2010 (t;%) celkový vývoz KN 0701 9090 = 5 623,4 t 1 438; 48% 533; 18% Německo 2 825; 51% 1 195; 22% Německo Maďarsko Maďarsko Moldavsko Moldavsko Polsko Polsko 568; 19% Rumunsko 691; 13% Rumunsko 119; 4% 189; 6% 155; 5% Slovensko 261; 5% 391; 7% 119; 2% Slovensko Pramen: TIS ČR SZIF, ČSÚ 3
15. 16. týden 2010 TRH KONZUMNÍCH BRAMBOR V EVROPĚ Slovensko Týdenní nákupní ceny konzumních brambor v roce 2009/10 Období/odrůda AGRIA MARABEL Min. cena A Brambory celk. /100 kg Brambory celkem SKK/1kg SKK/kg; EUR/100 kg Max. cena A 52. týden 09 *13,02 *13,41 10,15 11,16 3,36 17,00 3. týden 10 14,55 13,38 10,00 12,81 ** 20,00 4. týden 10 14,80 14,35 10,15 13,63-20,17 5. týden 10 14,88 14,30 10,00 13,27-20,92 6. týden 10 14,89 14,38 10,00 13,34-20,17 7. týden 10 14,87-10,00 13,17-20,92 8. týden 10 15,29 14,43 10,00 13,64-20,92 9. týden 10 15,40 14,43 10,00 13,86-26,55 Poznámka: 25 kg balení; Přepočet na konverzním kurzem 1 = 30,126 SKK; A = od 1.1.2009 uvádí ATIS ceny v EUR/100 kg v souvislosti s přechodem Slovenska na společnou Evropskou měnu; * = průměrná cena za prosinec 2009;** = od 1.1. 2010 ATIS neuvádí ceny v SKK/kg; Pramen: PPA ATIS Bratislava Nizozemí kvotace ( /t) 140 Kvotace na trhu brambor na burze v Rotterdamu 120 100 80 60 40 20 0 min. max. min. max. min. max. min. max. brambory ke zpracování /bělomasé/ 40 mm+ žlutomasé / 40 mm+ hlízy kalibrace 40-50 mm brambory na export, kalibrace 45 mm+ 15.2.2010 8.2.2010 16.2.2009 12.2.2007 Pramen: Potato Markets monthly Mezinárodně integrovaný tržní IS zemí SVE EUR/100 kg Období/země Albánie ČR Estonsko Německo Lotyšsko Litva Rumunsko Srbsko Slovensko 6.týden - 13,02 12,46 11,08 16,68 13,76 42,22 25,20 13,34 7.týden - 13,10 12,91 11,08 18,69 13,75 42,35 25,21 13,17 8.týden - 14,25 12,91 11,58 13,93 13,75 42,25 30,10 13,64 9.týden - 14,17 13,10 11,67 16,32 13,75 42,39 29,96 13,86 10.týden - 14,31 13,10 11,83 11,95 14,48 42,61 24,89 14,00 11.týden - 14,38 13,10 12,08 16,92 14,47 42,64 24,91 14,46 12.týden - 14,77 13,55 12,00 14,62 14,48 42,70 24,98-13.týden - 14,78-12,13 15,82 15,92 42,72 29,90-14.týden - 14,82 - - 14,96-42,74 30,14 - Poznámka: uvedené ceny jsou průměrné ceny producentů v jednotlivých zemích; Pramen: Agricultural Market Information Service for Central and Eastern European Countries AGRIMIS, Německo; https://www.agrimis.info Polsko Velkoobchodní ceny brambor na trhu k 13.4. 15.4. 2010 PLN/kg Trh Polsko Bronisze Lublin Poznaň Sandomierz Zielona Góra Rzeszów 15.4.2010 13.4.2010 14.4.2010 14.4.2010 14.4.2010 15.4.2010 Min. Max. Min. Max. Min. Max. Min. Max. Min. Max. Min. Max. Konz. brambory 0,80 1,00 0,66 1,00 0,53 0,60 0,50 0,70 0,66 0,80 0,70 0,80 Kon. br. Nové-dov. 2,00 2,75 1,90 2,80 2,20 2,40 - - - - 2,50 2,50 Pramen:www.minrol.gov.pl - Ministerstwo Rolnictwa i Rozwoju Wsi; 4
15. 16. týden 2010 AKTUALITY, SERVIS Španělsko produkce (tis. t) 2800 2600 2400 2200 2000 1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 2745,5 2004 28,28 474,6 Produkce a hektarový výnos brambor v letech 2004-09 rané polorané celkem rané polorané celkem výnos (t/ha) 2563,5 2005 26,99 393,8 2051,8 2006 28,81 362,5 2518,2 2007 28,22 375,2 2365,4 2008 27,80 356,4 2480,2 2009p 29,30 359,9 34 32 30 28 26 24 22 20 Pramen: Potato Markets monthly Biofumigace proti drátovcům Rozřezáním a zapravením rostlin s vysokým obsahem glukosinolátů do půdy lze dosáhnout efektivní ochrany proti drátovcům. Při biofumigaci jsou jako hlavní plodiny pěstovány rostliny s vysokým obsahem hořčičných glykosidů (glukosinolátů): hořčice černá, hořčice bílá, hořčice indická (sareptská) a ředkev olejná. Pokud jsou rostlinné buňky poškozeny žírem hmyzu nebo sklízecí řezačkou, enzym myrozináza obsažený v cytoplazmě štěpí Brambory: Omezit nitráty Hnojení nitráty musí být vždy orientováno na půdní druh a potenciální vlhkostní poměry. Nitrátový dusík je pro růst rostlin důležitý, nese s sebou však i některá rizika. Příjem probíhá hromadným tokem, tzn. relativně nekontrolovaně. Při vysoké koncentraci nitrátů v půdním roztoku, popř. za povětrnostních podmínek, kdy probíhá intenzivní transpirace, dochází k nadměrnému zásobení rostlin. Dalším problémem je osmotické působení. Pokud poklesne polní kapacita, koncentrace nitrátů v půdní glukosinoláty na sacharidy a izothio- a thiokyanát. Tyto látky jsou plynné a pro mnoho půdních organismů toxické. Hořčice kvete zhruba 70 dní po výsevu. Následným rozřezáním nadrobno a okamžitým zapravením do půdy lze dosáhnout požadovaného účinku. Půda by poté neměla vyschnout a její teplota by se měla pohybovat okolo 20 C. Podobný účinek může zajistit bílé zelí pěstované jako předplodina. Pramen: www.agronavigator.cz vodě se zvýší. Na rozdíl od toho koncentrace draslíku nestoupá, protože je vyrovnávána půdní sorpcí. Změněný osmotický potenciál půdní vody potom rostlinu nutí k tvorbě redukovaných cukrů (popř. k zastavení řetězení molekul polysacharidů). Pouze tak je zajištěn příjem živin v době, kdy je transpirace nízká (v noci). Důsledek: Zhoršení kvality hlíz. Hnojení nitráty proto musí být vždy orientováno na půdní druh a potenciální vlhkostní poměry. Také za sucha by koncentrace nitrátů v půdní vodě neměla překročit 100 ppm. Pramen: www.agronavigator.cz Chorvatsko Ceny brambor na tržnicích vybraných měst 14.týden 2010 (od 05.04.2010 do 11.04.2010) HRK/kg Brambory konzum Čakovec Metković Osijek Rijeka Split Záhřeb Chorvatsko min. 1,00 2,00 2,00 1,62 2,00 2,00 1,00 max. 1,50 2,00 2,00 2,50 3,00 3,00 3,00 průměr 1,25 2,00 2,00 2,02 2,50 2,25 2,10 nové brambory - min. - 3,50 4,50 3,30 6,00 6,00 3,30 max. - 4,50 6,80 8,00 8,00 7,00 8,00 průměr - 4,00 5,60 5,85 7,00 6,50 5,94 Pramen: www.tisup.mps.hr 5
15. 16. týden 2010 AKTUALITY, SERVIS Výsadba hlíz za vlhka stojí výnosy a kvalitu Dostatečně proschlé půdy jsou důležitější než časná výsadba do vlhkého sadbového lůžka. Pěstitelé brambor stojí každoročně na jaře před otázkou, zda s výsadbou ještě počkat nebo k ní urychleně přistoupit. Jak se však v praxi vždy potvrdí, pozdní výsadba koncem dubna/začátkem května při dobrých půdních podmínkách přináší mnohem méně problémů než výsadba provedená za vlhka v březnu/dubnu. Vývoj rostlin bramboru je ovlivňován teplotními sumami. Při pozdní výsadbě může být chybějící teplotní suma rychle dorovnána, narušená vrstva půdy jako důsledek výsadby za příliš vlhkých podmínek však zůstane. To bylo také potvrzeno pokusy. Při výsadbě počátkem května bylo sklizeno o 10 % méně hlíz, zpracování půdy za vlhka se tak mnohonásobně vymstilo. Přitom byly počítány jen hrubé výnosy. Zelené hlízy, deformace, strupovité hlízy atd. nebyly brány v úvahu. To znamená, že čisté výnosy by měly být ještě nižší. tab. Termín a podmínky výsadby ovlivňují výnos Struktura podorničí Výnos Kyprá 100 % Mírně utužená 90 % Utužená 80 % Vlhkost půdy při zpracování Výnos Sypká půda 100 % Vlhká půda 90 % Přemokřená půda 80 % Termín výsadby Výnos Do 20. dubna 100 % Do 30. dubna 90 % Od 1. května 80 % Pramen: www.agronavigator.cz Kurzy devizového trhu Česká národní banka platnost od 22.4. 2010 1 EUR 25,365 Kč 1HRK 3,494 Kč 100 HUF 9,591 Kč 1 PLN 6,538 Kč 1GBP 29,363 Kč Vydavatel Odpovědný pracovník Komoditní manager TIS ČR, SZIF Státní zemědělský intervenční fond Ve Smečkách 33, 110 00 Praha 1 www.szif.cz Ing. Tomáš Materna vedoucí samostatného odd. agrární informatiky tel.: 222 871 577 fax: 222 871 536 e-mail: materna@szif.cz Ing. Jiří Očenášek tel.: 222 871 849 fax: 222 871 536 e-mail: ocenasek@szif.cz Rozmnožování nebo rozšiřování tohoto zpravodaje nebo jeho části jakýmkoliv způsobem je zakázáno, s výjimkou případů povolených autorským zákonem nebo předchozího písemného souhlasu TIS ČR SZIF. Údaje obsažené v tomto zpravodaji jsou pouze informativního charakteru a nemají závaznou povahu. Jejich citace je možná pouze s uvedením zdroje TIS ČR SZIF 6