Lom vlny na rozhraní prostředí. lom podle Snellova zákona tlení optických



Podobné dokumenty
Optika pro mikroskopii materiálů I

M I K R O S K O P I E

9. Geometrická optika

OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda

Geometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz

Optika. Zápisy do sešitu

Historie světelné mikroskopie. Světelná mikroskopie. Robert Hook (1670) a Antonie van Leeuwenhoek (1670) zakladatelé světelné mikroskopie

Typy světelných mikroskopů

Rozdělení přístroje zobrazovací

Viková, M. : MIKROSKOPIE I Mikroskopie I M. Viková

VY_32_INOVACE_FY.12 OPTIKA II

Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH

Vady optických zobrazovacích prvků

S v ě telné jevy. Optika - nauka - o světle, jeho vlastnostech a účincích - o přístrojích, které jsou založeny na zákonech šíření světla

GEOMETRICKÁ OPTIKA. Znáš pojmy A. 1. Znázorni chod význačných paprsků pro spojku. Čočku popiš a uveď pro ni znaménkovou konvenci.

Optika nauka o světle

Otázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu

Geometrická optika. Optické přístroje a soustavy. převážně jsou založeny na vzájemné interakci světelného pole s látkou nebo s jiným fyzikálním polem

Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát

ZOBRAZOVÁNÍ ČOČKAMI. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Septima - Optika

Světlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm.

Fyzika II. Marek Procházka Vlnová optika II

Světlo 1) Světlo patří mezi elektromagnetické vlnění (jako rádiový signál, Tv signál) elmg. vlnění = elmg. záření

Centrovaná optická soustava

Přednáška 2_1. Konstrukce obrazu v mikroskopu Vady čoček Rozlišovací schopnost mikroskopu

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: Číslo DUM: VY_32_INOVACE_20_FY_C

F - Lom světla a optické přístroje

FYZIKA II. Marek Procházka 1. Přednáška

3. Optika III Přímočaré šíření světla

Fokální korektory. Okuláry. Miroslav Palatka

Nejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku

Ing. Jakub Ulmann. Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově

ZOBRAZOVÁNÍ ROVINNÝM ZRCADLEM

Optické vady. Martin Řeřábek CTU in Prague, Faculty of Electrical Engineering, Department of radioelectronics

Odraz světla na rozhraní dvou optických prostředí

OPTIKA - NAUKA O SVĚTLE

Fyzika 2 - rámcové příklady Geometrická optika

ODRAZ A LOM SVĚTLA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Fyzika - Optika

Čočky Čočky jsou skleněná (resp. plastová) tělesa ohraničená rovinnými nebo kulovými plochami. Pracují na principu lomu. 2 typy: spojky rozptylky

Optika OPTIKA. June 04, VY_32_INOVACE_113.notebook

17. března Optická lavice s jezdci a držáky čoček, světelný zdroj pro optickou lavici, mikroskopický

Dalekohledy. y τ τ F 1 F 2. f 2. f 1. Předpoklady: 5211

3. OPTICKÉ ZOBRAZENÍ

Lupa a mikroskop příručka pro učitele

Elektromagnetické vlnění

Základní pojmy. Je násobkem zvětšení objektivu a okuláru

Abstrakt: Úloha seznamuje studenty se základními pojmy geometrické optiky

Základní pojmy a vztahy: Vlnová délka (λ): vzdálenost dvou nejbližších bodů vlnění kmitajících ve stejné fázi

MULTIMEDIÁLNÍ A HYPERMEDIÁLNÍ SYSTÉMY

Bodový zdroj světla A vytvoří svazek rozbíhajících se paprsků, které necháme projít optickou soustavou.

Paprsková optika. Zobrazení zrcadly a čočkami. Rovinné zrcadlo. periskop zobrazování optickými soustavami.

Světlo x elmag. záření. základní principy

Zákon lomu světla (Snellův zákon) lze matematicky vyjádřit vztahem: , n2. opticky řidšího do prostředí opticky hustšího, láme se ke kolmici.

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

MĚŘENÍ VLNOVÝCH DÉLEK SVĚTLA MŘÍŽKOVÝM SPEKTROMETREM

Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 07_10_Zobrazování optickými soustavami 1

7.ročník Optika Lom světla

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/

Laboratorní práce č.9 Úloha č. 8. Závislost indexu lomu skla na vlnové délce světla Měření indexu lomu refraktometrem:

Optické zobrazení - postup, kterým získáváme optické obrazy bodů a předmětů

MULTIMEDIÁLNÍ A HYPERMEDIÁLNÍ SYSTÉMY. 6) Snímání obrazu

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/

Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA

Optická (světelná) Mikroskopie pro TM I

A HYPERMEDIÁLNÍ MULTIMEDIÁLNÍ SYSTÉMY OBRAZOVÁ DATA SVĚTLO ZPRACOVÁNÍ OBRAZU OBRAZ. Jak pořídit statický obraz

Zadání. Pracovní úkol. Pomůcky

2. Optika II Zobrazování dutým zrcadlem

DUM č. 5 v sadě. 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník

Praktická geometrická optika

Neživá příroda I. Optické vlastnosti minerálů

VLNOVÁ OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K.

Měření zvětšení dalekohledu a ohniskové vzdálenosti objektivů 1. Cíl úlohy

Praktická geometrická optika

Historické brýle. 1690: brýle Norimberského stylu se zelenými čočkami. 1780: stříbrné brýle. konec 18. století: mosazné obruby, kruhové čočky

Mikroskop ECLIPSE E200 STUDENTSKÝ NÁVOD K POUŽITÍ. určeno pro studenty ČZU v Praze

Přednáška č.14. Optika

Defektoskopie a defektometrie

OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA. ROZKLAD SVĚTLA HRANOLEM 1. OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA

R8.1 Zobrazovací rovnice čočky

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 6: Geometrická optika. Abstrakt

Úloha 6: Geometrická optika

Fyzikální praktikum Závislost indexu lomu skla na vlnové délce. Refraktometr

Seznam součástek. A. Seznam prvků soupravy GON. Rozměry (cm) nebo Poloměry* (cm) Značka Název prvku

1. Teorie mikroskopových metod

Sada Optika. Kat. číslo

Učební texty z fyziky 2. A OPTIKA. Obor zabývající se poznatky o a zákonitostmi světelných jevů. V posledních letech rozvoj optiky vynález a využití

Aplikovaná optika I: příklady k procvičení celku Geometrická optika. Jana Jurmanová

od 70mm (měřeno od zadní desky s axiálním výstupem) interní prvky opatřeny černou antireflexní vrstvou, centrální trubice s vnitřní šroubovicí

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Zobrazení čočkou

Pozorování Slunce s vysokým rozlišením. Michal Sobotka Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov

5.1.3 Lom světla. vzduch n 1 v 1. n 2. v 2. Předpoklady: 5101, 5102

SPŠS Č.Budějovice Obor Geodézie a Katastr nemovitostí 4.ročník MĚŘICKÝ SNÍMEK PRVKY VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ ORIENTACE CHYBY SNÍMKU

ČOČKY JAKO ZOBRAZOVACÍ SOUSTAVY aneb O spojkách a rozptylkách. PaedDr. Jozef Beňuška jbenuska@nextra.sk

MULTIMEDIÁLNÍ A HYPERMEDIÁLNÍ SYSTÉMY

Jednoduchý elektrický obvod

rychlostí šíření světla v tomto prostředí ku vakuu, n = c/v. Pro vzduch je index lomu přibližně 1, voda má 1.33, sklo od 1.5 do 1.9.

7. Světelné jevy a jejich využití

6. Geometrická optika

Transkript:

Zobrazování - prvky

Lom vlny na rozhraní prostředí Časový průběh h lomu vlny rozhranní např.. světlo, vzduch lom podle Snellova zákona vlnové vysvětlen tlení optických Vlastností čočky

Snellův zákon n 1 n2 α β c = v = 1 µ 0ε 0 1 µ 0ε 0µ rεr = n = c c v µ rεr n = µ rεr Úhel dopadu rovná se úhlu odrazu Paprsek lomený i odražený jsou ve stejné rovině Totální odraz: β = 90 n 1 sin α = n 2 vakuum 1; vzduch 1; voda 4/3; sklo 1,5 ) Lom: n 1 < n 2 α> β.. 1. prostředí opticky řidší, lom ke kolmici n 1 > n 2 α< β.. 1. prostředí opticky hustší, lom od kolmice

Barevná disperze n 1 n2 α červený n = f (λ) n = µ rεr fialový Při přechodu mezi prostředími se nemění frekvence, ale vlnová délka tj. změna rychlosti c! Normální x anomální disperze Vznik barevnévady Rozklad bílého světla hranolem

Zobrazení čočkou

Spojná čočka 1 1 + a a 1 = f x.x =f.f y F F z, z f f a

Spojná čočka 1 1 + a a 1 = f x.x =f.f y F F z, z x f f a

Spojná čočka 1 1 + a a 1 = f x.x =f.f y F F z, z x f f a

Spojná čočka 1 1 + a a 1 = f x.x =f.f y F F z, z x f f a

Spojná čočka 1 1 + a a 1 = f x.x =f.f y F F z, z x f f a

Spojná čočka 1 1 + a a 1 = f x.x =f.f y F F y z, z x f f a a x

Rozpylná čočka 1 1 + a a 1 = f x.x =f.f y F F z, z x f f a

Rozpylná čočka 1 1 + a a 1 = f x.x =f.f y F F z, z x f f a

Rozpylná čočka 1 1 + a a 1 = f x.x =f.f y F F z, z x f f a

Rozpylná čočka 1 1 + a a 1 = f x.x =f.f y F F z, z x f f a

Rozpylná čočka 1 1 + a a 1 = f x.x =f.f y F y F z, z x f f a a

Soustava čoček y F F F F

Soustava čoček y y F F F F y

Soustava čoček y y F F F F y

Zobrazení zrcadlem

Fressnelova čočka 5 4 3 2 1 F α 1) Fresnelova čočka se skládá z prizmatických mezikruží, jejichž vrcholový úhel α se volí tak, aby paprsek vycházející z ohniska F se pak šířil rovnoběžně s optickou osou. 2) Tato čočka se užívá jako velkoplošný kondenzor (zpětné projektory, reflektory, majáky, jako plochá lupa). 3) Tloušťka bývá menší asi 1 mm, šířka mezikruží asi 1mm.

Mezní rozlišovací schopnost ρ = λ f / D 1) Rozlišovací schopnost čoček je principiálně omezena difrakčním jevem na vstupní pupile. 2) Rozložení intenzity v ohniskové rovině při Fraunhoferově difrakce na kruhové pupile (λ=0,0005 mm, průměr pupily D=20 mm, f= 50mm). 3) Při zobrazování čočkou se podobně zobrazí každý bod předmětu v obrazové rovině (při výpočtu ρ dosadíme pak za f obrazovou vzdálenost).

Mezní rozlišovací schopnost y y > ρ y = ρ P2 π a b π y P1 D y 1) Každý bod předmětu předmětu se zobrazí jako ploška o průměru ρ = λb / D. 2) Velikost obrazu y = Γ y, kde Γ = b/a je zvětšení obrazu. 3) V obraze budou body P 1 a P 2 rozlišeny, když y > ρ.

Hloubka ostrosti R b π2 π1 π2 π1 P2 P1 D P2 P1 a a Fotografický objektiv b ρ film ρ 1) Mezní rozlišení čočky zobrazí bod předmětu na film jako kroužek o průměru ρ. Rozlišení v rovině filmu je dáno jeho rozlišovací schopností (udává se v počtu N rozlišených čar na 1 mm). 2) Pokud bude obraz bodu P2 daný kroužkem o průměru R menší než rozlišovací schopnost filmu, nepoznáme, že tento bod je rozostřený. Této situaci odpovídá hloubka ostrosti v předmětovém prostoru označená zde jako a. 3) Pro fotoaparáty je vzdálenost b přibližně rovna f. Pro hloubku ostrosti pak platí a =( CaR)/ f, kde C = f / D je clonové číslo objektivu..

Clonové číslo c=f/d menší clonové číslo (c) vyšší světelnost normalizovaná řada c~ 2 x x = -1; -0,5; 0; +0,5; +1; +1,5 c = 0,5; 0,7; 1; 1,4; 2; 2,8; 4; 5,6; 8; 11; 16; 22 jeden stupeň clonové číslo změna 2xosvětlení senzoru tj. poloviční expoziční čas τ osvětlení senzoru - propustnost objektivu E = 2 πτ D 4 L cos θ 4 f

Sférická vada bod na ose zobrazený širokým svazkem typické pro sférické nebo rovné čočky kaustická plocha (spojení ohnisek)

Sférická vada bod na ose zobrazený širokým svazkem typické pro sférické nebo rovné čočky kaustická plocha (spojení ohnisek) Minimalizace zacloněním vstupní pupily vhodnou orientací čočky (vypuklo ploská x plosko x vypuklá) Kombinace spojka + rozptylka (tmelený dublet rozptylka má opačný průběh vady)

Koma bod mimo osu zobrazený širokým svazkem kaustická plocha (spojení ohnisek) tvar podobný kometě projeví se i blízko osy! Minimalizace zacloněním vstupní pupily odstraněním spolu se sférickou v. aplanáty (aplanatické objektivy)

Astigmatismus bod mimo osu zobrazený úzkým svazkem různé zvětšení ve směru osy x a y neprotínání paprsků výrazné mimo osu měřeno astogmatickým rozdílem Minimalizace spojením dvou soustav s opačný astigm. rozdílem anastigmat válcová čočka

Zkreslení obrazu změna zvětšení pro různé vzdálenosti od osy soudkovité x poduškovité zkresl. opět monochromatická vada Minimalizace spojením dvou soustav soudk. + poduškovité vady nejdou plně odstranit, ale pouze částečně kompen.

Zklenutí obrazu kolmá plocha zobrazená kulovou plochou Monochromatická vada Obrazy leží na rotačně symetrické pl. Osově symetrické kroužky Na kolmém senzoru je ostrá (bodově) jen určitá oblast Ostatní oblasti jsou rozostřené (prstencové symetrické kroužky) Např. střed ostrý, okraje rozostřené Minimalizace Prohnutí (zakřivení) senzoru Zobrazení nekulovou plochou (Schmidt, Maksutov)

Chromatická (barevná) vada Změna indexu lomu čočku s vlnovou délkou Barevná vada Výskyt u všech prvků, kde prochází světlo s více frekvencemi skrz materiál Normální disperze n klesá pro lambda rostoucí f pro fialové světlo je kratší než pro červené Chrom. Vada zvětšení x polohy ohniska Minimalizace Použití odrazných ploch Volba materiálu s vhodným průběhem n, korekce na některé vl. délky Kombinace spojka, rozptylka Korigovaná soustava - achromáty

Chromatická (barevná) vada Změna indexu lomu čočku s vlnovou délkou

Difrakční člen Kompenzace chromatické aberace (Canon) optický prvek s difrakční mřížkou. Vykazuje přesně opačnou barevnou vadu než běžná čočka, zařazuje se proto pro korekci barevné vady.

Chromatická (barevná) vada Rozklad světla skleněným hranolem Delta úhel deviace Normální průběh indexu lomu Normální disperze n klesá pro lambda rostoucí Vlastnosti spektroskopie Menší disperze (počet čar na mm) Jedno spektrum (x optická mřížka)

Vinětace Změna osvětlení v závislosti na vzdálenosti od středu Snímek před úpravou Snímek po úpravě - Photoshop

Vinětace Změna osvětlení v závislosti na vzdálenosti od středu E = 2 πτ D 4 L cos θ 4 f 2 D E = c f 2 Minimalizace Vhodná konstrukce objektivu cl.číslo, průměr, ohnisko Korekce následným zpracováním θ Úhel paprsků, které vstupují do soustavy. Nevyhnutelná vada!

Optické přístroje

Dírková komora Camera obscura Historie: MuoTi (Čína) 5. stol. př. n. l. Aristoteles (hranaté díry v košíku kulatý stín) 4. stol. př. n. l. Alhazen (Arab) pozorování převráceného obrazu, šíření světla 10. stol. LeonardodaVinci Gemma Frisci (Německo) zatmění Slunce 1545 Johannes Kepler pozorování slunečních skvrn, termín Camera Obscura

Oko Zvláštní přednáška Minimální (rozlišení) úhlová vzdálenost objektů 1 úhlová minuta Konvenční zraková vzdálenost l = 25 cm

Lupa Obraz vzpřímený, skutečný a zvětšený Zvětšení lupy γ není konstantní, ale závisí na podmínkách - e l Konvenční zraková vzdálenost f Ohnisková vzdálenost lupy γ =1 l + e f

Dalekohledy

Dalekohledy

Dalekohledy

Parametry dalekohledu Velikost zorného pole tg w = h / f1 ; celé zorné pole je 2w Rozlišovací schopnost ( ) δ = 144/D, D je průměr objektivu v mm Zvětšení dalekohledu T = f 1 / f2 = tg w / tg w T = V P / V p Světelný zisk SZ = D/D OKA Poměr plochy oka a objektivu

Mikroskop Zvětšení mikroskopu (1000-2000x) Z = Z Z = OB OK t f OB d f OK t optický interval d konvenční zraková vzdálenost (250mm) Prázdné zvětšení (bez detailů, vlnová podstata světla)

Mikroskop Rozlišovací mez δ = λ nsinα α - polovina vrcholového úhlu kužele paprsků, které mohou vstoupit do objektivu n - index lomu prostředí před objektivem NA = nsinα NA numerická apertura, parametr objektivu

Mikroskop Numerická apertura objektivu Zvětšení objektivu NA = nsinα NA numerická apertura, parametr objektivu Z = OB t f OB

Mikroskop Imerzní objektiv NA numerická apertura, parametr objektivu NA = nsinα suchý objektiv n = 1 max. rozlišení: NA = 0,95, δ=0,6µm imerzní objektiv Mezi objektivem a vzorkem kapalina s n > 1 Cedrový olej n = 1,52 Do objektivu se dostanou i šikmé paprsky (mezní úhel)

Okuláry Huygensův okulár Ramsdenův okulár 1703 Christian Huygens Minimalizace barevné vady Zorné pole 40 1783 Jesse Ramsden Zorné pole až 60 Malá vzdálenost výstupní pupily od zadní čočky, nepraktické, malé zvětšení. Sférická vada, koma, zbytková barevná vada. Omezené použití.

Okuláry Kellnerův okulár 1849 Karl Kellner Tmelený dublet. Minimalizace vad Ramsd. ok. Rozšířený a levná varianta Zorné pole 45 Plősslův okulár 1860 - Gustáv Simon Plössl Dvojitý dublet Zorné pole až 50 Univerzální a rozšířený ok.

Okuláry Abéův ortoskopický okulár 1880 Ernst Abbé pro firmu Zeiss Velký kontrast a kvalitní zobrazení Zorné pole 50 Barlow čočka Rozptylná soustava Prodloužení ohniskové vzdálenosti objektivu Jednoduchá i APOchromatická soustava Ovšem zhoršení kvality obrazu

Fotografické objektivy

Zorný úhel Zorný úhel objektivu a jeho ohnisková vzdálenost jsou vázany jednoduchým pravidlem: "Čím delší ohnisko objektivu, tím menší zorný úhel". Konkrétně pro 35mm film s polovinou úhlopříčky políčka filmu 21,6mm vztahem: Zorný úhel [º] = 2 * arctg ( 21,6 / f [mm] )

Zorný úhel Příklad perspektivy při použití objektivů s různým ohniskem.

Clona d=f/a 1, 1.4, 2, 2.8, 4, 5.6, 8, 11, 16, 22, 32, 45

Hloubka ostrosti Při vyšším clonovém číslu (zavřené cloně) prochází paprsky objektivem více "rovnoběžně" a proto stejná odchylka od roviny zaostření nezpůsobí v rovině filmu tak velké rozostření.

Hloubka ostrosti Při vyšším clonovém číslu (zavřené cloně) prochází paprsky objektivem více "rovnoběžně" a proto stejná odchylka od roviny zaostření nezpůsobí v rovině filmu tak velké rozostření.

Hloubka ostrosti Clona f/22 Clona f/2

Rozlišovací schopnost - MTF

Rozlišovací schopnost - MTF Canon EF 28-105mm f/3.5-4.5 II USM c

Stabilizátor obrazu Stabilizace posunem senzoru: Minolta Dynax 7D

Stabilizátor obrazu Stabilizace posunem senzoru: Minolta Dynax 7D

Stabilizátor obrazu Stabilizace plovoucím členem: Nikkor AF VR 80-400mm F/4.5-5-6D ED Popis systému VR (Vibration Reduction systém) 1 - Senzor úhlového zrychlení pohybu předozadního náklonu (Pitching) 2 - Motory - pro řízení pohybu VR sestavy 3 - Pozice senzoru pohybu ve vertikální ose 4 - Skupina čoček systému VR 5 - Pozice senzoru pohybu v horizontální ose 6 - Senzor úhlového zrychlení pohybu bočního náklonu Yawing)

Dělení podle ohniskové vzdálenosti 1. Širokoúhlé objektivy (na obrázku vyznačeny modře a zlutě(rybí oka)) f = < 6mm; 50mm > 2. Základní (v obrázku červený) f = 50mm 3. Teleobjektivy (v obrázku zeleně a oranžově) f = < 50mm; 1200mm >

Dělení podle ohniskové vzdálenosti Vzdálenost objektu d ohniskovou vzdálenost f pak obraz objektu je na filmu ostrý, když vzdálenost roviny filmu r splňuje Gausovu formuli 1/d +1/r = 1/f Velikost obrazu objektu je nepřímo úměrná vzdálenosti objektu od objektivu. Velikost obrazu objektu je přímo úměrná ohniskové vzdálenosti objektivu.

Další parametry

Další parametry

Autofocus USM mikromotorek jeden ze systémů pohonu ostření objektivů Canon EF, využívající piezoelektrického ikromotorku. Výsledkem je velmi rychlé, prakticky neslyšitelné zaostření. USM kroužek jeden ze systémů pohonu ostření objektivů CanonEF. Využívá piezoelektrického principu a je tvořen dvěma na sebe doléhajícími kroužky, z nichž jeden se chová jako stator, druhý (pohánějící ostřící mechanismus) jako rotor.