Rozvoj trhu venture kapitálu v ČR

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Rozvoj trhu venture kapitálu v ČR Diplomová práce Vedoucí práce: Ing. Petr Toman, Ph.D. Vypracovala: Bc. Lucie Kousalová Brno 2010

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE

Prohlášení Prohlašuji, že jsem předloženou diplomovou práci na téma Rozvoj trhu venture kapitálu v ČR vypracovala samostatně pod vedením vedoucího mé diplomové práce za pomoci použité literatury, která je uvedena v seznamu použité literatury. V Brně, dne 31. října 2010. Bc. Lucie Kousalová

Poděkování Touto cestou bych ráda poděkovala vedoucímu mé diplomové práce, Ing. Petru Tomanovi, Ph.D. za ochotu, odborné vedení, cenné rady a připomínky, které mi poskytl při zpracování této práce. Dále děkuji zaměstnancům Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky za jejich ochotu při poskytování informací a materiálů potřebných pro tuto diplomovou práci.

Abstrakt KOUSALOVÁ, L. Rozvoj trhu venture kapitálu v ČR. Diplomová práce. Brno, 2010. Diplomová práce je zaměřena na analýzu fungování rizikového a rozvojového kapitálu a rozvoj trhu venture kapitálu v ČR. V první části práce dochází k představení základních charakteristik a ke srovnání vývoje venture kapitálu v USA, střední a východní Evropě a České republice. Druhá část se zabývá analýzou makroekonomických dopadů venture kapitálového financování a z důvodu zjištěného pozitivního působení tohoto financování také státní podporou venture kapitálu ve světě. Dále následuje zhodnocení současného stavu státní podpory v České republice, kde pro tyto účely dochází především ke zkoumání stavu implementace iniciativy JEREMIE jako možnému nástroji státní podpory v ČR. Na základě zjištěných výsledků dochází k návrhu rozvoje státní podpory venture kapitálu v ČR a formulaci doporučení pro její další rozvoj. Abstract KOUSALOVÁ, L. The development of venture capital market in the Czech Republic. Diploma thesis. Brno, 2010. Diploma thesis is focused on venture capital analysis and the development of venture capital market in the Czech Republic. The first part of this thesis is dedicated to introduction of basic characteristics of venture capital and comparison of venture capital development in the USA, Central and Eastern Europe and in the Czech Republic. The second part deals with analysis of the macroeconomic impacts of venture capital financing followed by the conclusion that macroeconomics impact of venture capital financing is positive. Based on this conclusion, the second part deals also with government support of venture capital throughout the World. This is followed by the research of JEREMIE instrument implementation as a possible form of state support in the Czech Republic that is starting point for assessment of current situation in state support of venture capital in this country. Based on analysis results, I have proposed some forms of state support of venture capital in the Czech Republic and made recommendations for its further development.

Obsah: 1. ÚVOD A CÍL PRÁCE... 1 2. METODIKA PRÁCE... 3 3. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA VENTURE KAPITÁLU... 4 3.1. Co je to venture kapitál... 4 3.2. Typy rizikového a rozvojového kapitálu, proces financování... 6 3.2.1. Typy rizikového a rozvojového kapitálu... 7 3.2.2. Proces financování... 10 3.3. Účastníci trhu venture kapitálu, jejich rozhodování a úkoly... 13 3.3.1. Investoři rizikového a rozvojového kapitálu... 14 3.3.2. Fondy rizikového a rozvojového kapitálu... 15 3.3.3. Klienti rizikového a rozvojového kapitálu... 17 3.4. Výhody a nevýhody financování formou venture kapitálu... 19 4. ANALÝZA TRHU VENTURE KAPITÁLU VE SVĚTĚ A V ČR... 23 4.1. Rizikový a rozvojový kapitál ve Spojených státech amerických... 23 4.2. Rizikový a rozvojový kapitál ve střední a východní Evropě... 27 4.3. Rizikový a rozvojový kapitál v České republice... 31 4.4. Srovnání vývoje rizikového a rozvojového kapitálu... 36 5. MAKROEKONOMICKÉ DOPADY VENTURE KAPITÁLU... 38 5.1. Studie z roku 1997... 39 5.2. Studie z roku 2002... 41 5.3. Studie z roku 2009... 42 5.4. Vyhodnocení výsledků studií... 43 6. STÁTNÍ PODPORA VENTURE KAPITÁLU VE SVĚTĚ... 44 6.1. Program SBIC... 46 6.2. Iniciativa JEREMIE... 49 6.2.1. Implementace iniciativy JEREMIE na Slovensku... 54 6.3. Srovnání přístupů státní podpory venture kapitálu... 59 7. SOUČASNÝ STAV STÁTNÍ PODPORY VENTURE KAPITÁLU V ČR... 60

7.1. Zhodnocení současné situace venture kapitálu v ČR... 61 7.2. Stav implementace iniciativy JEREMIE v ČR... 62 7.3. Ostatní programy státní podpory venture kapitálu v ČR... 66 7.3.1. Program ZÁRUKA... 66 7.3.2. Program PROSPERITA... 67 7.4. Dílčí závěr kapitoly... 68 8. DISKUZE - NÁVRH ROZVOJE STÁTNÍ PODPORY VENTURE KAPITÁLU V ČR... 70 9. ZÁVĚR... 72 10. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 77 SEZNAM TABULEK, OBRÁZKŮ A GRAFŮ... 81

1. ÚVOD A CÍL PRÁCE Dnešní doba je dobou neustálých změn, které se promítají jak v jednotlivých zemích, tak na celém světě. Na celosvětové úrovni dochází k větší propojenosti politických, sociokulturních a ekonomických událostí, jsme svědky různých pokroků ve vědě a výzkumu, revolucí v oblasti technologií, dopravě, komunikaci, ve zpracování informací, atd. Jedním slovem bychom mohli říci, charakteristických rysem dnešní doby je neustálý proces globalizace. Ta vytváří prostor pro růst objemu obchodovaného zboží a služeb, mobilitu pracovní síly, je ale také zdrojem pro nekontrolovaný transfer finančního kapitálu, který jednotlivé ekonomiky potřebují. Umožňuje jim totiž podílet se na mezinárodním obchodě a pomáhá při rozvoji podnikání, které je pro každou fungující tržní ekonomiku nezbytné. Jedním z možných řešení, jak napomoci k rozvoji podnikání, je stimulace malého a středního podnikání. Právě to je totiž stabilizačním prvkem celého systému hospodářství, tudíž velmi podstatnou součástí podnikatelského sektoru každé země. I přes inovace a potenciál vývoje ekonomiky, který přinášejí, mají podniky malého a středního podnikání jisté znevýhodnění. Nemají dostatek vlastního kapitálu pro financování svých podnikatelských záměrů a také mají problém s jeho získáním z jiných zdrojů, jelikož jejich financování sebou nese pro investory značná rizika. Chybí jim navíc dostatečné zkušenosti a bude potřeba jim poskytovat různá poradenství. I přes tyto skutečnosti však u investorů nacházejí svá místa. Díky nim je možné dosáhnout vysokého výnosu v případě realizace úspěšného projektu a je zde vidina dalšího rozvoje společnosti a tím rozvoje celé ekonomiky. Problém s financováním malých a středních podniků bychom mohli řešit za pomoci venture kapitálu neboli rizikového a rozvojového kapitálu. Ten není na českém trhu sice novým nástrojem financování malého a středního podnikání, ale povědomí o jeho fungování je u podnikatelů i přes jeho více jak desetileté působení na našem území stále malé. Jedná se o takový způsob financování, který sebou za pomoci investorů přináší pro podniky jak potřebné finanční prostředky, tak také nutné poradenství. Při uplatňování venture kapitálu navíc dochází k podpoře ekonomického růstu a konkurenceschopnosti země, k potřebné stimulaci podnikatelského prostředí, díky němuž mohou vzniknout nové podniky, následně nová pracovní místa, atd. Právě - 1 -

z důvodu atraktivnosti tohoto způsobu financování a stále nedostačujících zkušeností s tímto financováním jsem se rozhodla tímto tématem zabývat ve své diplomové práci. Globálním cílem této práce je na základě analýzy trhu venture kapitálu a makroekonomických dopadů venture kapitálu zhodnotit systémy státní podpory venture kapitálu ve světě a v České republice a formulovat doporučení pro její další rozvoj. Pro splnění globálního cíle je potřeba si vytyčit jednotlivé cíle dílčí. Prvním dílčím cílem této práce je objasnění základních pojmů, které jsou s venture kapitálovým financováním spojeny. Dojde k představení základních charakteristik k vlastnímu objasnění pojmu, typů a účastníků trhu, ke krátkému naznačení procesu financování a nakonec také k vytyčení výhod a nevýhod tohoto způsobu financování. Druhým dílčím cílem je analýza trhu venture kapitálu, v rámci které si představíme vývoj venture kapitálu ve Spojených státech amerických, dále ve střední a východní Evropě a nakonec také v České republice. Na konci kapitoly si provedeme shrnutí jednotlivých analýz a porovnání vývoje rizikového a rozvojového kapitálu v daných oblastech. Třetím dílčím cílem této práce je zkoumání makroekonomických dopadů venture kapitálového financování a zjišťování, jak tyto dopady působí na ekonomiku státu. Součástí kapitoly zabývající se touto problematikou bude také potvrzení či vyvrácení hypotézy H1: Existuje pozitivní závislost mezi rozvojem trhu venture kapitálu dané země a ekonomickým růstem dané země. Čtvrtým dílčím cílem je analýza systémů státní podpory venture kapitálu ve světě. Zde se zaměříme na systémy cílené státní podpory venture kapitálového financování, konkrétně na program SBIC užívaný ve Spojených státech amerických a na iniciativu JEREMIE uplatňovanou v některých státech Evropské unie. Pro účely této práce si zde také nastíníme implementaci této iniciativy na Slovensku. Pátým dílčím cílem této práce je zhodnocení současného stavu státní podpory venture kapitálu v České republice. Krátce si zde nastíníme stav venture kapitálu v ČR a dále se budeme zabývat systémy státní podpory venture kapitálu v ČR současně s implementací již zmíněné iniciativy JEREMIE na českém trhu. Součástí bude také potvrzení či vyvrácení hypotézy H2: V České republice je dostatečně využíván - 2 -

potenciál pro státní podporu venture kapitálu. V části diskuze budou následně diskutovány návrhy rozvoje státní podpory venture kapitálu v ČR. 2. METODIKA PRÁCE Pro zpracování této diplomové práce bylo nejdříve potřeba nashromáždit velké množství informací a to jak z českých, tak převážně zahraničních zdrojů. Odborné literatury bylo využito především při představování základních charakteristik venture kapitálu, pro ostatní části práce bylo čerpáno z informací internetových zdrojů. Při vypracování této práce bylo dále využito poznatků z konzultací s vedoucím mé diplomové práce a také velké množství informací zjištěných při expertním pohovoru od zaměstnanců Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky. Metodika této práce byla navržena tak, aby bylo možné splnit stanovený globální cíl a dílčí cíle práce. Z tohoto důvodu bylo využito metody analýzy, která zde sloužila k rozčlenění předmětu zkoumání na jednotlivé prvky a vztahy mezi nimi. Dále metody indukce a metody syntézy, kdy postupem od konkrétního k obecnému a spojením prvků v jeden celek bylo možno dojít k dílčím závěrům a vyvrácení či potvrzení stanovených hypotéz. Analýza trhu venture kapitálu ve světě a v ČR, zkoumání makroekonomických dopadů venture kapitálu a také část zabývající se státní podporou přímo nabízí k použití metody komparace, která je hojně využita i při rozboru teoretické části, kde se lišily názory jednotlivých autorů. Z důvodu zaměření se na podstatné znaky dané problematiky bylo v některých případech nutno užít metodu abstrakce, která nám pomohla odhlédnout od množství dalších informací pro zjednodušení celého procesu. Diplomová práce je z hlediska struktury členěna do několika částí, které na sebe logicky navazují. Pro splnění globálního cíle jsou stanoveny cíle dílčí, které odpovídají cílům jednotlivých kapitol. V první a druhé kapitole je vymezen úvod a cíl práce včetně hypotéz, které budeme testovat, a také metodika práce. Třetí kapitola se věnuje popisu dané problematiky. Dochází zde k objasnění pojmu, uvedení typů a účastníků trhu rizikového a rozvojového kapitálu, k představení procesu financování a také stanovení výhod a nevýhod plynoucích z jeho uplatňování. Čtvrtá kapitola se soustředí na velikost daného problému. Zaměřujeme se zde na analýzu trhu venture kapitálu ve světě a v ČR, kde dochází k porovnání vývoje mezi státy. Pátá kapitola se zabývá zkoumáním makroekonomických dopadů tohoto financování. Zjišťuje se zde, - 3 -

zda má venture kapitálové financování pozitivní či negativní působení na ekonomiku daného státu a testuje se zde hypotéza H1. Z důvodu zjištěného pozitivního působení je dále potřeba zjistit, jakým způsobem je venture kapitálové financování podporováno ze strany státu. Šestá kapitola se tedy věnuje analýze státní podpory venture kapitálu ve světě. Zkoumá se zde americký program SBIC a iniciativa JEREMIE a hledá se přitom vhodný program použitelný v podmínkách České republiky. Po zhodnocení státní podpory ve světě se v sedmé kapitole zaměříme na zkoumání současného stavu státní podpory venture kapitálu v České republice, kde se především soustředíme na zjištění stavu implementace iniciativy JEREMIE jako možného nástroje státní podpory. Dochází zde k testování hypotézy H2. V části diskuze jsou diskutovány návrhy rozvoje státní podpory venture kapitálu v ČR a formulována doporučení pro její další rozvoj. V závěrečné kapitole dochází ke shrnutí hlavních poznatků této diplomové práce. 3. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA VENTURE KAPITÁLU Dílčím cílem této kapitoly je objasnění základní pojmů, které jsou spojeny s venture kapitálem. Představíme si zde samotný význam pojmu venture kapitálu, vyjmenujeme si a stručně popíšeme jednotlivé typy financování venture kapitálem a krátce si nastíníme proces financování. Dále si ještě představíme jednotlivé účastníky venture kapitálu, jejich rozhodování a úkoly a nakonec se budeme zabývat výhodami a nevýhodami tohoto typu financování. 3.1. Co je to venture kapitál Pojem venture kapitál je ve velkém množství publikací a jiných dostupných zdrojích charakterizován podobně, ale i přesto se jedná o zcela specifický pojem, který se neustále vyvíjí a nemá proto úplně přesné vymezení. Pro většinu lidí není ještě zcela nebo vůbec znám, a proto je potřeba si zde uvést jeho výstižnou a stručnou charakteristiku a dále se ji snažit rozvíjet. Základní charakteristika pojmu venture kapitálu je dobře uvedena na portálu pro podnikání a export BUSINESSINFO (2009). Venture kapitál je zde chápán jako forma financování soukromých růstových podniků a také jako partnerství podnikatele a investora. Je to prostředek pro financování zahájení činnosti společnosti, jejího rozvoje, expanze nebo odkupu celé společnosti, kdy investor rizikového kapitálu - 4 -

získává dohodnutý podíl základního kapitálu společnosti na oplátku za poskytnutí potřebného kapitálu. Cílem investora rizikového kapitálu je umožnit perspektivním společnostem, aby se staly velkými společnostmi zítřka. Rizikový kapitál je tedy především určen pro malé a střední podniky, které mají v našich podmínkách i přes poměrně přijatelné úrokové sazby stále minimální šanci financovat svůj rozvoj bankovními úvěry. Jedná se o dlouhodobou investici nejen peněz, ale i času a úsilí. Investiční období trvá většinou tři roky, ale může být až pětileté a delší. Podmínkou vstupu bývá většinou transformace společnosti na akciovou společnost, pokud jí společnost není, a dále také přímý vstup do základního jmění firmy, kde se venture kapitálový investor stává menšinovým podílníkem firmy. Investor zde nese riziko, že pokud firma ve svém projektu neuspěje, ztratí své vložené prostředky. Na druhou stranu je toto riziko však kompenzováno vysokou mírou výnosu, kterého je možné dosáhnout po dlouholeté spolupráci zakončené výstupem ze společnosti. Podstata tohoto typu financování tedy spočívá v tom, že venture kapitálový investor vstupuje se svým kapitálem do společnosti pro realizaci podnikatelského plánu, jak již bylo uvedeno, přímo do základního kapitálu společnosti, které většinou nejsou veřejně obchodovatelné. Investor se zde odlišuje od jiného obvyklého spolupodílníka ve firmě tím, že se zúčastňuje především jednání pro přijímání základních rozhodnutí firmy a jinak ponechává běžný chod společnosti v rukách tvůrců podnikatelského záměru, který se předkládá pro získání a zaujetí investora. Investor svým vstupem do společnosti získává tedy významný podíl, pomocí něhož se snaží zhodnotit své vložené finanční prostředky. Jeho cílem je vstupovat do společností, které podle něho mají do budoucna vysoký potenciál růstu nebo které jsou nyní v aktuální krizové situaci, ale s dobrým výhledem na její vyřešení. Jeden ze základních poznávacích rysů tohoto typu financování uvádí ve své publikaci také FETISOVOVÁ (2007). Riziková kapitálová investice není dle této publikace pouze jednorázové poskytnutí finančních prostředků, ale několikaletý proces soužití podnikatelského subjektu s investorem rizikového kapitálu, který všestranně napomáhá rozvoji podniku a pravidelně monitoruje jeho aktuální situaci. Právě odborné znalosti, které sebou investor přináší, mají většinou mnohdy pro rozvoj podniku větší význam než samotné finanční prostředky. - 5 -

Další charakteristika, kterou se venture kapitál odlišuje od jiných forem financování, je především skutečnost, že v případě venture kapitálových investic nemusí vždy docházet ke zhodnocení vložených finančních prostředků. Jedná se o takový typ investice, která sebou nese velmi vysoká rizika, že daný výrobek či služba na trhu neobstojí a tím dojde k ukončení spolupráce bez předpokládaného zhodnocení. Na druhé straně je to právě vysoká míra výnosů, která láká zmíněné investory. V případě, že růst společnosti či její vzestup z krizové situace bude úspěšný, může investor po úspěšném ukončení dlouholeté spolupráce se společností získat až mnohonásobek oproti původní výši jeho počáteční investice. Naopak však také nikdo nemůže investorům zaručit, že dojde ke zhodnocení jejich vložených prostředků a že se mu jeho peníze vrátí zpět či dokonce znásobené. Právě pro tyto vlastnosti se jedná o zcela specifický druh financování. Další charakteristickou vlastností, která asi jako poslední odlišuje tento typ financování od jiných forem alternativního financování, je délka trvání spolupráce. Investice rizikového a rozvojového kapitálu jsou charakteristické dlouhodobou spoluprací investora se společností. Doba návratnosti investic se pohybuje v období od tří do sedmi let, u jednotlivých typů investic může být však doba zkrácena nebo naopak prodloužena. Nakonec si ještě upřesníme, proč se venture kapitálu v České republice říká také rizikový a rozvojový kapitál. Toto vyjádření pojmu by nás mohlo napadnout z již uvedených charakteristik, ale přesněji nám to objasňuje publikace DVOŘÁK, PROCHÁZKA (1998). Rizikovým kapitálem označujeme investici do základního jmění firmy, která za sebou nemá žádnou historii, případně teprve vzniká. Tato investice má firmě umožnit rozběh a realizaci nadějné myšlenky. Naproti tomu cílem rozvojového kapitálu jsou firmy již fungující, trpící nedostatkem kapitálu pro financování rychlejšího růstu, realizaci nových záměrů nebo získání nových trhů. 3.2. Typy rizikového a rozvojového kapitálu, proces financování Dílčím cílem této podkapitoly je představení jednotlivých typů rizikového a rozvojového kapitálu a dále nastínění procesu financování venture kapitálem, který je poměrně složitý. - 6 -

3.2.1. Typy rizikového a rozvojového kapitálu Jak jsme si již uvedli v počátečních charakteristikách venture kapitálového financování, může se jednat o prostředek financování pro zahájení činnosti společnosti, jejího rozvoje, expanze, atd. Již podle toho můžeme odvodit, že venture kapitál má různé typy financování, které většinou dělíme podle stádia rozvoje společnosti, do které investor právě vstupuje. Jednotlivé typy rizikového a rozvojového kapitálu mají odlišné především dvě základní charakteristiky, liší se mírou podstupovaného rizika a také očekávanou mírou zhodnocení vložených prostředků. Dále se jedná též o výši objemu poskytovaných finančních prostředků, délku investičního období a počet investorů zabývajících se daným způsobem financování. Ve většině publikací a jiných dostupných zdrojích je nejčastějším typem členění právě dělení vycházející z fáze rozvoje podniku. Jeho členění nám představuje následující typy rizikového a rozvojového kapitálu: Předstartovní, zárodečné financování (seed capital) Dle ARCA CAPITAL se jedná o financování raných stádií podnikání firem v procesu zakládání nebo firem působících na trhu velmi krátce. Patří sem financování vývoje prototypu nového výrobku a jeho patentové ochrany, financování průzkumů trhu na nový produkt nebo službu, financování podnikatelského plánu, výběru manažerského týmu a založení společnosti až do momentu, kdy je možné přejít na startovní financování. Jelikož se jedná o zárodečné financování, dá se tato investice označit za nejrizikovější. Doba její návratnosti se totiž pohybuje od 7-12 let a objem poskytnutých finančních prostředků v rozsahu 200tis. Kč - 4mil. Kč. Z důvodu velkého rizika se požaduje také vysoká míra výnosu, která se pohybuje ve výši 100 % a více. Startovní financování (start-up capital) Startovní financování se zaměřuje na financování začátku činnosti firmy, která má již připravený projekt včetně strategie prodeje, je již organizačně zabezpečená, má jasně vymezený trh, na který hodlá proniknout, přičemž je potřeba zafinancovat marketing, výrobu nebo distribuci. Typická výše investice je 4-20mil. Kč, může však být i mnohem vyšší. Opět se jedná o rizikové financování, protože návratnost investice je 5-10 let. Očekávaná výše výnosu je mezi 35-50 %. - 7 -

Financování počátečního rozvoje (early stage development capital) Dle FETISOVOVÁ (2007) tu vstupuje rizikový investor do podniku, který funguje na trhu poměrně krátkou dobu (zpravidla méně než 3 roky) a který většinou nedosahuje zisku, resp. je jeho míra velice malá. Podnik má zajímavý program, který může v budoucnosti přinášet zisk, má tedy potenciál dalšího rozvoje. Není však sám schopen financování, protože nemá čím ručit při poskytnutí úvěru. Délka investování je v průměru 4-7 let. Jedná se o třetí a již poslední typ nejrizikovější investice, kde se velikost investice pohybuje mezi 10-40mil. Kč a očekávaný výnos okolo 30 %. Rozvojové financování (later stage development expansion capital) Při rozvojovém financování jde o investice do již zaběhnutých podniků, které za sebou mají již určitou historii, vyhovující ekonomické výsledky a mají potenciál pro další expanzi. Většinou se jedná o navýšení pracovního kapitálu pro zavedení nového výrobku, služby nebo technologie, útok na geograficky vzdálenější trhy či vstup na trhy zahraniční. Obecně tedy jde o budování nových obchodních sítí v nových teritoriích. Jedná se již o méně rizikový typ investice, proto zde působí již také mnohem větší množství subjektů. Doba návratnosti investice se v průměru pohybuje kolem 3 let, velikost investice je v rozmezí 20mil. Kč - 80mil. Kč a očekávaná míra výnosu okolo 25 %. Záchranné financování (rescue capital) V případě, že má podnik vážné finanční potíže, ale podaří se najít růstový program, který by po stabilizaci finanční situace mohl nasměrovat vývoj podniku na růstovou dráhu, může se využít záchranného financování. (NÝVLTOVÁ, REŽŇÁKOVÁ, 2007). Je to speciální typ venture kapitálové investice, kde je management ztrátové firmy podpořen ve své snaze zachránit firmu. Není příliš častý, a proto bývá spojován s financováním manažerských odkupů. Při záchranném financování se předpokládá, že opět dojde k růstu hodnoty podniku, proto je riziko poměrně nízké. Náhradní financování (debt replacement capital) Tento typ rizikového a rozvojového kapitálu se uplatňuje především u společností, jejichž podnik má příliš vysoký podíl cizích zdrojů a je tedy velmi značně negativně zatížen nákladovými úroky. K nápravě v podniku může v tomto případě dojít tak, že se podíl cizích zdrojů z části nahradí navýšením vlastních zdrojů, tedy navýšením základního kapitálu, které je právě typické pro venture kapitálové financování. - 8 -

Financování akvizic (acquisition capital) Financování akvizic je dalším typem rizikového a rozvojového kapitálu, kde je investovaný kapitál určen na financování nákupu jiné společnosti nebo její části. Prakticky se jedná o skupování nebo přebírání vlastnických podílů neaktivních akcionářů současnými nebo budoucími akcionáři podniku. Jelikož se jedná o odkoupení již zaběhlého podniku, je k dispozici velké množství potřebných informací k tomu, aby tento typ investice mohl být spojován s malým rizikem. Doba návratnosti investice je zde mezi 2-3 roky. S financováním akvizic úzce souvisí manažerské odkupy, proto si je uvedeme hned v dalším bodě jako další a již poslední typ financování. Manažerské odkupy (MBO, MBI, BIMBO, LBO, LMBO) Dle DVOŘÁK, PROCHÁZKA (1998) jde o financování odkupu již existujícího a zaběhnutého podniku ve prospěch jeho současného či budoucího managementu. Odkup není možné jistit aktivy prodávaného podniku, a proto se zájemci obracejí o pomoc na investory rizikového a rozvojového kapitálu. Cenu odkupu hradí ze svých výnosů sám kupovaný podnik, proto tyto investice připadají v úvahu pouze u podniků velmi výnosných. Doba návratnosti investice je poměrně krátká, zpravidla 2-3 roky. Typická velikost investice s již rozvinutým trhem rizikového a rozvojového kapitálu je 200mil. - 1mld. Kč, jsou ale známy případy, kdy dosáhla výše 20mld. Kč. Z důvodu historického vývoje tahle čísla neodpovídají hodnotám manažerských odkupů v České republice. Zde se jedná o nižší investované sumy kapitálu a delší dobu návratnosti investic. Nyní je potřeba si ještě také vysvětlit pojmy uvedené u manažerských odkupů: MBO (management buy-out) zde se naskytuje možnost stávajícímu managementu a investorům odkoupit nebo získat významný podíl na základním kapitálu společnosti, kterou pomáhají řídit. MBI (management buy-in) jedná se o stejný typ investice jako MBO, ale rozdíl je v tom, že podnik či jeho část odkupuje či získává externí manažer nebo jejich skupina, přičemž se ujímá nového řízení této společnosti. BIMBO (management buy-in-buy-out) je to kombinace předchozích dvou operací. Jedná se o transakci, kde skupina manažerů společnosti s dalšími externími manažery kupuje od jejich majitelů většinu nebo část podílů společnosti, aby se ujala jejího řízení. - 9 -

LBO (leveraged buy-out), LMBO (large MBO) představuje MBO transakci doplněnou o financování pomocí úvěrů nebo jiných finančních instrumentů. Dle FETISOVOVÁ (2007) je vhodnost jednotlivých typů financování dána určitými faktory. Záleží na tom, v jaké fázi rozvoje se podnik právě nachází, jaká je jeho vlastnická struktura, jaká je výchozí ekonomická situace podniku a plánované využití investic. Dále zde můžeme zařadit regionální odlišnosti, ekonomickou a politickou situaci dané země a také již zmíněný stupeň rizika, který jsou investoři ochotni podstoupit. V tabulce č. 1 si můžeme pro přehlednost shrnout podstatné vlastnosti jednotlivých typů investic rizikového a rozvojového kapitálu, jak jsou uváděny v publikaci DVOŘÁK, PROCHÁZKA (1998). Tab. 1: Základní charakteristiky jednotlivých typů investic venture kapitálu Typ investice Doba trvání (roky) Velikost investice (v přepočtu na mil. Kč) Očekávaný výnos (v % p.a.) Procento společností nabízejících tento typ financování Předstartovní 7-12 0,2 0,4 až 100 % 1-2 % Startovní 5-10 4 20, ale až 200 35-50 % 5 % Počáteční stádia rozvoje 4-7 10 40 30 % 10 % Rozvojová 2-5 20 80 25 % 50 % Manažerské 200 1000 2-4 odkupy (ale i 20 000) 20-25 % prakticky 100 % 3.2.2. Proces financování Zdroj: DVOŘÁK, PROCHÁZKA (1998) Již v počátku této práce, při uvádění základních charakteristik pojmu venture kapitálu, jsme si uvedli, že se jedná o pojem, který se neustále vyvíjí, a proto není možné jej zcela přesně vymezit. Od toho se odráží také náročnost procesu financování venture kapitálem. Jedná se o zcela složitý proces, kterého se účastní velké množství subjektů se zcela specifickými úkoly v daném procesu. Jednotlivé role účastníků si vysvětlíme v zápětí, nyní se budeme zabývat samotným procesem financování, který se skládá přibližně ze čtyř fází. Ještě než začne samotný proces financování, je důležité provést jeden z počátečních a nejdůležitějších kroků, bez kterého by proces financování postrádal svůj smysl. Je nutné získat investora. Aby společnost získala svého investora, musí ho oslovit se zajímavým a pro něj atraktivním nápadem v podobě dobře zpracovaného - 10 -

podnikatelského záměru. V případě zaujetí investora předloženým nápadem dochází z jeho strany nejen k poskytnutí potřebných finančních prostředků, ale především také k poskytnutí velmi bohatých zkušeností. Jelikož je při úspěšném získání investora prvotní krok splněn, může začít samotný proces financování venture kapitálem. V první fázi procesu financování probíhá vyhledávání a následné vyhodnocování investičních příležitostí manažerskou společností. V této fázi je nejdříve nutné najít vhodnou investici. Činnost hledání provádějí již zmíněné manažerské společnosti a to na základě všech možných dostupných informacích, které jsou o podnicích k dispozici. Pokud se najde větší množství podniků, které svými charakteristikami odpovídají zaměření fondu, provádí se jejich vyhodnocení pro výběr toho nejlepšího z nich. Tento způsob vyhledávání není moc častý, jelikož je poměrně nákladný a také zde může vzniknout problém se získáváním počátečních informací o podnicích, které jsou na trhu zatím příliš krátce nebo v počáteční fázi svého rozvoje. Další možností, jak získat vhodnou investici je, že klient přijde sám. Osloví buď samotného investora, nebo manažerskou společnost. Tento způsob také není příliš obvyklý, jelikož se může objevit velké množství potenciálních příležitostí, které však nemusí odpovídat zaměření fondu. Navíc veřejnost většinou nemá moc ponětí o fungování venture kapitálu, proto k samotnému oslovení nedochází příliš často. Asi poslední možností, jak získat vhodného klienta, je využít svých obchodních kontaktů. Sem bychom mohli zařadit také kontaktování různých programů na podpory podnikání a poradenských společností, které hledají nejvhodnější způsob financování pro své klienty. Pokud dochází k vyhodnocování investičních příležitostí manažerskou společností, zvažují se následující kritéria (NÝVLTOVÁ, REŽŇÁKOVÁ, 2007): Potenciál tvorby hodnoty pro zákazníka. Provádí se strategická analýza v okolí podniku, zda daný výrobek nebo služba má konkurenční výhodu a zda je možné v podniku provést pomocí venture kapitálu dynamickou expanzi podniku. Kvalifikované a loajální vedení společnosti. Předpokladem spolupráce je vzájemná důvěra a spolupráce mezi fondy a společností. Fondy se zaměřují většinou na monitoring a kontrolu společnosti, řízení se přenechává původnímu managementu, který musí být takového vedení schopen. - 11 -

Potenciální výnos. Zvažuje se, jakého zhodnocení je možné v případě úspěšné realizace projektu dosáhnout. Délka investování a možnost snadného exitu ze společnosti. Jedná se o další dva důležité faktory, které musejí být dobře rozhodnuté. Dopředu je určeno, jak bude spolupráce se společností ukončena. Osobní finanční vklad dosavadního vlastníka. Je podmínkou zejména z důvodu, že pokud bude sám vlastník investovat své prostředky, zasazuje se následně o to, aby byl dodržován podnikatelský záměr a došlo k plánovanému zhodnocení investice. Ve druhé fázi procesu financování probíhá podrobnější zkoumání klienta pro optimální výběr a realizaci investice. Dochází k podrobnějšímu zkoumání podniku jak z hlediska jeho historického vývoje, tak aktuální tržní situace podniku. Prověřuje se finanční výkonnost, informační systémy a procesy uvnitř podniku, dělá se podrobnější analýza obchodních partnerů a také samotných manažerů podniku. Na konci této fáze je možné stanovit výši investice a také podíl investora v podniku. Celý proces trvá přibližně do 3 měsíců, může však být protažen až na jeden rok. Třetí fáze procesu financování probíhá již po započetí obchodní spolupráce, kdy dochází ze strany zástupců fondů k monitorování investic a případně k řešení nastalých krizových situací. Investor prostřednictvím fondu neposkytuje pouze peněžní prostředky, ale také velké množství nezaplatitelných zkušeností, jelikož se předpokládá, že se podnik na jejich základě sám pokusí postavit na vlastní nohy. Vedení se přenechává většinou původnímu managementu, proto se zástupci fondů nemusejí účastnit každodenní činnosti prováděné v podniku. Z jejich strany dochází pouze ke kontrole a monitoringu, účastní se pouze přijímání strategických rozhodnutí. Pokud zjistí, že došlo při kontrole výsledků k jistým odchylkám, informují o tom manažerskou společnost a spolu s ní se snaží najít řešení nastalé situace. Odchylky zde mohou mít charakter jak vnitřní, tak vnější. Pokud se jedná o krizovou situaci způsobenou změnou vnějších podmínek (na trh vstupuje nová konkurence, zásadně se mění legislativa či ceny vstupů, podnik ztrácí dodavatele či odběratele, dojde k neočekávané živelné pohromě), investor přehodnocuje svoji investici. Buď spolupráci s podnikem ukončí, nebo se snaží najít nejlepší způsob řešení pro snížení potenciálního rizika. Pokud se jedná o odchylku vnitřního charakteru, odebírá se vedení původnímu - 12 -

managementu a hledá se vedení nové. Při vzniku krizové situace je možné, aby bylo řízení společnosti předáno do rukou odborníků, kteří se specializují na takové situace. Poslední a čtvrtou fází procesu financování je výstup investora ze společnosti. Jedná se o ukončení mnohaleté spolupráce investora venture kapitálu a cílové společnosti, kdy dochází k očekávanému zhodnocení počáteční investice. Investor může spolupráci ukončit pěti způsoby, kdy jejich charakteristiky jsou následující: Zpětné odkoupení podílu společnosti původními majiteli či managementem za pomoci úvěrového financování či financování jiným fondem rizikového a rozvojového kapitálu. Prodej strategickému partnerovi se užívá v případě, že původní akcionáři nemají prostředky na zpětné získání společnosti a navíc existuje jiný manažer, který chce tento podnik zařadit do své obchodní struktury. Veřejný úpis akcií, kdy se klientská společnost uvede na burzu v případě existence funkčního kapitálového trhu. Refinancování představuje odkup podílu investora venture kapitálu jiným investorem, který nahradí dosavadní způsob financování. Nedobrovolné vystoupení představuje již zmiňované předčasné odstoupení investora z podniku v případě neřešitelné krizové situace. Dochází k prodeji podniku pod cenou nebo k prodeji aktiv společnosti v případě likvidace. 3.3. Účastníci trhu venture kapitálu, jejich rozhodování a úkoly Jak jsme si již nastínili v předchozí podkapitole, na trhu venture kapitálu existuje velké množství subjektů, kteří se účastní procesu financování a mají zde zcela specifické úkoly a role. První skupinkou účastníků jsou investoři, kteří poskytují peněžní prostředky a zkušenosti potřebné pro financování. Na druhé straně stojí podniky neboli klienti, kteří žádají o poskytnutí peněžních prostředků. Mezi nimi se nachází třetí skupinka, která se nazývá fondy rizikového a rozvojového kapitálu. Má zcela specifickou roli, jelikož je spojovacím článkem mezi zmíněnými investory a společnostmi. Jak můžeme vidět na obrázku č. 1, může mít fond rizikového a rozvojového kapitálu větší množství investorů a na druhé straně také větší množství klientů. Důvodem je rozložení vysoké míry rizika na více možných investic. - 13 -

Obr. 1: Účastníci trhu rizikového a rozvojového kapitálu Zdroj: FETISOVOVÁ (2007) Jelikož není potřeba blíže specifikovat cílové společnosti, protože je každá úplně jiná, probereme si zde akorát postup, jakým podniky (klienti) postupují při snaze získat investici a jak dále spolupracují. V případě investorů a fondů venture kapitálu se budeme zabývat podrobnějším členěním. 3.3.1. Investoři rizikového a rozvojového kapitálu Investoři rizikového a rozvojového kapitálu jsou, jak již bylo několikrát řečeno, těmi nejvýznamnějšími postavami venture kapitálového financování, bez kterých by celý proces financování nemohl probíhat. Investoři totiž dodávají potřebné finanční prostředky a dále také drahocenné zkušenosti, které jsou někdy k nezaplacení. Pokud bychom hledali investory na vyspělých ekonomických trzích, budeme úspěšní, jelikož je velké množství subjektů, kteří se takového způsobu financování chtějí díky možným vysokým ziskům účastnit. Mohli bychom je členit do různých skupin, ale nejběžnější členění je dle publikace DVOŘÁK, PROCHÁZKA (1998) následující: Obchodní andělé (business angels) Obchodními anděly jsou nazývány velmi majetné soukromé fyzické osoby, které disponují velkým množstvím kapitálu, který jsou ochotny investovat. Pro snížení rizika zakládají někdy investiční sdružení podobných investorů, přičemž mohou investovat celkově vyšší částky. Nezávislí investoři (independent investors) Jedná se o takové investiční subjekty, které vytvořily svůj kapitál dohromady z více než jednoho zdroje. Především jde o sjednocení peněžních prostředků od různých bank, - 14 -

pojišťoven a penzijních fondů, nechybí zde však ani prostředky od soukromých osob nebo jiných firemních investorů. Tyto subjekty nejsou nijak právně spojeny. Závislí investoři (dependent investors) Tak jako u nezávislých investorů se jedná především o peněžní prostředky bank, penzijních fondů a jiných finančních institucí, které však poskytují své prostředky pobočkám a divizím, kde jsou všechny spravovány pod jménem mateřské společnosti. Částečně závislí investoři (semi dependent investors) Jsou jimi označováni závislí investoři, kteří navíc spravují fondy založené nezávisle na jejich mateřské společnosti. Vládou podporované organizace (government supported organizations) Považujeme za ně takové investory, kteří své finanční prostředky získávají přímo nebo nepřímo z vládních zdrojů nebo jsou jinak podporovány státem. Většinou se jedná o investice, které mají přímo podpořit určité regiony či odvětví, jsou zakládány konkrétně pro podporu malého a středního podnikání v dané zemi. Po představení jednotlivých typů investorů si nyní můžeme ve stručnosti naznačit, jak probíhá rozhodování investora, které musí ještě před vstupem do podniku provádět. Před započetím spolupráce se nejdříve musí rozhodnout, jaká bude výše jeho investice. Investor přitom zvažuje tři ukazatele, jimiž jsou riziko, výnos a likvidita. Jeho požadavky jsou, aby riziko bylo co nejnižší, výše zhodnocení investice co nejvyšší a likvidita též vysoká. I když tyhle tři vlastnosti venture kapitálové investice zároveň nenabízejí, jsou pro investory stále velmi atraktivní díky vidině vysokého zisku. Dále investor musí provádět výběr fondu a manažerské společnosti. Jedná se též o velmi důležitý krok, jelikož právě jim svěřuje pro klienta investované prostředky. Investor při výběru zvažuje zaměření a strategie fondu, již nasbírané zkušenosti, výše poplatků za poskytnuté služby, aj. Asi jako poslední úkol ze strany investora je kontrola investic, která probíhá pomocí investičních výborů fondu. 3.3.2. Fondy rizikového a rozvojového kapitálu Investoři při svých investicích požadují také kontrolu realizovaných investic. Jelikož ale nejsou schopni tuto činnost sami realizovat, zakládají fondy rizikového a rozvojového kapitálu, které působí jako mezičlánek a zároveň jako zprostředkovatel - 15 -

mezi nimi a cílovými společnostmi. Ve své podstatě jsou fondy pouze účelově založené společnosti, které shromažďují prostředky investorů pro cílové společnosti. Jak můžeme vidět v obrázku č. 2, není to ve skutečnosti fond, kdo spravuje prostředky investorů, jelikož vztah mezi subjekty venture kapitálového trhu je ještě poněkud komplikovanější. Obr. 2: Vztah mezi subjekty trhu rizikového a rozvojového kapitálu Zdroj: DVOŘÁK, PROCHÁZKA (1998) Jak je patrné z uvedeného obrázku, je fond po provedení investice z hlediska vlastnických vztahů jak aktivním investorem, tak také spoluvlastníkem portfolií cílové společnosti. Pravda je ale taková, že fond si najímá profesionální manažerskou společnost, která provádí skutečnou správu investovaných prostředků. Jejím úkolem je posuzovat investiční příležitosti, volit vhodné investice, zabývat se jejich správou a kontrolovat je. Jelikož je takhle zabezpečena veškerá administrativní činnost v podniku, není potřeba, aby fond měl jakékoliv zaměstnance. Z obrázku také vidíme, že vztah fondu a manažerské společnosti je zajištěn poradenskou smlouvou. I když má manažerská společnost zajišťovat prakticky veškeré důležité činnosti, konečné rozhodnutí, které potvrdí, zda daná investice bude přijata či zamítnuta, provádí investor. Tuto činnost provádí prostřednictvím investičního výboru, který je součástí fondu. Jeho členy jsou právě zástupci investorů a reprezentanti manažerské společnosti. Na fondy rizikového a rozvojového kapitálu je nahlíženo z různých pohledů. Pro investora je fond převážně řídícím a kontrolním nástrojem a pro cílové společnosti - 16 -

představuje zdroj potřebných finančních prostředků. Pro manažerské společnosti se jedná o jednoho z mnoha subjektů, díky kterým si mohou prováděním administrativní činnosti vydělat peníze. Pokud bychom se podívali na právní formu fondů, zjistíme, že mají většinou všechny stejnou strukturu nazývanou Limited Partnership, v České republice známou pod pojmem komanditní společnost. Oblibou tohoto uspořádání je především důvod, že striktně nevymezuje některé oblasti fungování a dává tak fondům větší benevolentnost v pravomocích, které si následně sami upravují ve společenské smlouvě. Domicil neboli místo registrace fondu je také velice zajímavé, jelikož fondy bývají registrovány především v lokalitách, kde je pro ně výhodnější daňový režim. Registrují se v tzv. daňových rájích, přičemž se snaží vyhnout vyššímu zdanění, které by je čekalo v jejich domovské zemi. 3.3.3. Klienti rizikového a rozvojového kapitálu Klienti rizikového a rozvojového kapitálu neboli cílové investiční společnosti jsou také důležitým členem celého procesu financování venture kapitálem. Jsou to potenciální zájemci o investici. Jelikož je každý klient poněkud jiný a nemá žádné společné charakteristické vlastnosti, pokud se nejedná o náhodu, není ani možné si zde klienta venture kapitálu jakkoliv představit. Jediné, co je u každého klienta společné, je způsob, jakým se uchází o danou investici, jak o ni vyjadřuje svůj zájem a nakonec jeho spolupráce s investičními manažery. Dříve, než se klient obrátí na subjekty poskytující venture kapitálové financování, zvažuje své možnosti. Nejvíce oblíbený způsob získání kapitálu je financování pomocí bankovního úvěru. Zde sice nedochází ke změně vlastnické struktury v podniku, ale na druhou stranu je problém se získáním úvěru pokud již podnik nemá žádný majetek, kterým by se mohl za své závazky zaručit. Pokud klient dospěje k závěru, že mu nezbývá již lepší řešení než využít venture kapitálového financování, musí vhodným způsobem oslovit případného investora. Aby ho vůbec zaujal, musí splňovat jisté požadavky. Jeho podnik musí mít pevnou vlastnickou strukturu, určitou výhodu oproti konkurenci v poskytování služeb nebo výroby výrobku, dosahovat již určitého podílu na trhu. Jeho představa o způsobu financování musí být před volbou investora a jeho oslovením zcela jasná. Musí mít - 17 -

připraven dobře propracovaný podnikatelský plán, který zachycuje historický, současný i budoucí vývoj podniku a také musí mít svou činnost kvalitně personálně, technicky a legislativně zabezpečenu. Je potřeba mít velmi propracovaný manažerský tým, jelikož mu většinou bývá přenecháno vedení podniku. Jestliže všechny tyto kritéria podnik splňuje, může si zvolit investora a oslovit jej. Investora si volí na základě schopností fondu, jeho zaměření, vymezených hranic jeho investice, aj. K následnému oslovení investora může docházet třemi způsoby, a to provedením osobní návštěvy, telefonickým kontaktem či za pomoci dopisu. Ve skutečnosti se v praxi hojně využívá nejdříve telefonického či písemného oslovení, po kterém následuje osobní schůzka, na kterou je možné se díky předchozímu kontaktu již dobře připravit. Na osobní schůzce je velice důležitý první dojem. Klient musí oplývat schopnostmi a jistým potenciálem pro investora. Pokud se investor rozhodne s klientem spolupracovat, začne v podniku probíhat podrobná prověrka, která může trvat i několik týdnů. Dochází k návštěvě podniku a jeho podrobné analýze veškerých činností a subjektů. Spolupráce všech zúčastněných proces značně urychluje. Pokud podnik projde zkoumáním úspěšně, dochází k poskytnutí dlouho očekávaných prostředků a k počátku mnohaleté spolupráce mezi investorem a klientem. Jelikož je asi nejdůležitějším prvkem úspěšného započetí spolupráce s investorem správné sestavení podnikatelského záměru, nastíníme si zde, jak by měl takový záměr vypadat. Problematikou jeho sestavení se zabývá velké množství publikací a organizací, návod najdeme také na internetových stránkách agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest, my si zde však uvedeme jen několik základních charakteristik, které by měl dle publikace DVOŘÁK, PROCHÁZKA (1998) správně sestavený podnikatelský záměr obsahovat. Prakticky se jedná o následující informace: Informace o subjektu (podniku). Náleží sem veškeré informace o podniku, a to od jeho historického vývoje až do budoucna, které by měly pomoci investorovi podnik správně specifikovat. Je důležité znát také vlastnickou strukturu podniku. Informace o charakteru podnikání. Podávají přehled o vyráběných výrobcích či poskytovaných službách, o jejich marketingu, způsobu prodeje. Pro zaujetí investora by zde měly být uvedeny konkurenční výhody a důvody, proč by daný výrobek či služba měl veřejnost zaujmout. - 18 -

Informace o managementu. Uvádí se zde schéma řídící struktury včetně rozdělení pravomocí a odpovědnosti, životopisy vrcholových manažerů, jejich zkušenosti, zvláštní schopnosti a případně i dosavadní úspěchy a přínosy pro firmu. Informace o provozu společnosti. Jedná se o naznačení postupu výroby včetně stručného popisu používané technologie, další komunikace se zákazníky a dodavateli, propagace. Informace o trhu. Najdeme zde informace o tržní pozici společnosti, o konkurenčních či tržních výhodách, o kapacitě trhu, které vycházejí z různých průzkumů trhu a dalších analýz. Nemělo by zde chybět ani upozornění na případná tržní rizika. Informace o distribuci. Uvádí se zde cesta výrobku od výroby po odběr, přitom užívané distribuční kanály, způsob propagace a nabízení k prodeji. Finanční plány. Pomocí účetních výkazů popisují plánovaný vývoj hospodaření společnosti s náznakem všech procházejících toků výnosů, nákladů, zisků, hotovostních prostředků. Pro názornost by zde měly být také plány pesimistického vývoje společnosti. Informace o využití poskytnutých prostředků. Definuje se zde výše požadované částky, naznačuje se způsob jejího využití, předpokládaný harmonogram následného čerpání. Neměla by chybět informace o způsobu návratnosti investice. 3.4. Výhody a nevýhody financování formou venture kapitálu Tak jako každý jiný způsob financování, má i financování formou rizikového a rozvojového kapitálu své výhody či nevýhody. Některé jsou znatelné již při samotném uvádění základních charakteristik venture kapitálu, jiné jsou zjišťovány při provádění různých průzkumů zaměřených např. na porovnávání výsledků společností financovaných venture kapitálem s podobnými společnostmi, které tuto formu financování nevyužily či zvolily jiný způsob získání finančních prostředků. Další pozitiva a negativa nám ukazují zprávy, které jsou zpracovávány na základě sledování vývoje společností, se kterými již byla ukončena spolupráce, aj. Asi jedním z nejdůležitějších přínosů je pro příjemce investice získání finančních prostředků. Jak jsme si již uvedli při představování jednotlivých účastníků tohoto - 19 -

způsobu financování, mohou mít fondy venture kapitálu větší množství investorů. Právě díky této skutečnosti je možné dosáhnout velkého objemu kapitálu, který může být investován. V tomto případě dochází k rozložení rizika a je umožněna realizace investic také do projektů, které by si samotný investor nedovolil kvůli riziku financovat. Nejen že jsou poskytovány finanční prostředky, ale navíc odpadají cílové společnosti starosti se splácením poskytnutého kapitálu. Vstupem venture kapitálu do podniku nejsou navyšovány cizí zdroje společnosti, naopak je posilován její vlastní kapitál. Jak uvádí SVOBODOVÁ (2007): Velkou výhodou tohoto typu financování je, že během investičního období firma neplatí žádné splátky ani úrokové náklady, čímž jí nevzniká žádný negativní vliv na hotovostní toky. Za zapůjčené finanční prostředky není nutné poskytovat protistraně jakékoliv záruky v podobě aktiv, naopak se upřednostňuje jejich využívání v rozvojovém procesu. Díky těmto skutečnostem nejsou nijak negativně ovlivňováni ukazatelé zadluženosti a likvidity podniku, což je velice důležité při zkoumání klienta bankou. Z výhod, které jsme si zde zatím uvedli, venture kapitálové financování klientovi poskytuje následnou možnost získat další finanční prostředky např. formou bankovního úvěru, jelikož se tímto způsobem financování nezhoršuje pro banku jeho solventnost. Mezi další výhody řadíme skutečnost, že vstupem venture kapitálového investora do podniku dochází také k získávání nových kontaktů, obchodních zkušeností a dalších odborných znalostí. Dle CONTI CAPITAL se totiž investor rizikového kapitálu snaží být skutečným obchodním partnerem, který se podílí na riziku a odměnách, poskytuje praktické rady a odborné znalosti (dle potřeby) a napomáhá firemnímu obchodnímu úspěchu. Kromě finančních prostředků jde tedy hlavně o poskytnutí cenného poradenství ve všech oblastech, které má pro rozvoj firmy někdy mnohem větší význam než samotné investiční prostředky. Další výhodu bychom mohli také najít v různorodosti investorů. Jelikož na trhu venture kapitálu působí velké množství subjektů v postavě investora, je možné uspokojit různorodé potřeby klientů, které většinou jiný způsob financování nepřináší. Poslední výhody, které toto financování přináší, jsou přínosy pro celou ekonomiku. Pro trh rizikového a rozvojového kapitálu bylo již publikováno několik prací, výzkumů a analýz od různých fyzických osob či asociací venture kapitálu, které podle svých závěrů dokazují pozitivní vliv na rozvoj ekonomiky dané země. Obvykle se tvrdí, - 20 -

že společnosti, které využívají ve svém financování venture kapitál, mají vyšší tendenci růst než jiné společnosti, jsou více inovativní, na trhu mají větší konkurenceschopnost, přičemž ještě snižují nezaměstnanost nabízením různých pracovních příležitostí. Tuto skutečnost si budeme dále dokazovat v kapitole zabývající se makroekonomickými dopady venture kapitálu. Na druhé straně není venture kapitálové financování bez jakéhokoliv rizika. Také zde najdeme jisté nevýhody, kvůli kterým někteří klienti zvažují nezvolit tento způsob financování. Mezi první nevýhodu a asi tu nejzávažnější bychom mohli zařadit změnu vlastnické struktury podniku. Je velké množství podniků, které jsou děděny nebo jsou rodinné a mají pro svého majitele citovou hodnotu. Právě u těchto majitelů nastává problém, jelikož vstupem investora venture kapitálu dochází ke ztrátě jistého množství vlastnických podílů a tím také ke snížení rozhodovacích pravomocí. Z jistých sentimentálních důvodů se raději tito majitelé podniků poohlédnou po jiném způsobu získání finančních prostředků. Dalším negativem by mohla být délka celého procesu financování. Jedná se o zdlouhavý a náročný proces financování, během kterého je nutná dlouhodobá spolupráce investora s klientem. Od toho se odráží povinnost neustále informovat investora o výsledcích podniku a také nutnost uzpůsobit procesy v podniku. Dle NÝVLTOVÁ, REŽŇÁKOVÁ (2007) je za tímto účelem nutné často vytvořit a implementovat nový informační systém, modifikovat organizační strukturu společnosti, vytvořit nové komunikační sítě. Všechny tyto činnosti jsou navíc spojeny s dodatečnými výdaji, které by měl tvůrce podnikatelského plánu zahrnout do finančního plánu a přizpůsobit tomu i požadavky na výši kapitálové investice. Dalším problémem tohoto financování může být dočasný charakter. Nikdo nemůže ovlivnit, zda dojde k nějaké krizi či nikoliv, přičemž může docházet ke změně postojů investora na daný podnikatelský plán. V případě, že dojde ke krizi a investor se rozhodne z podniku vystoupit a ukončit tak spolupráci, dochází v podniku k jisté újmě. Vše, co předcházelo získání investora a bylo potřeba provádět či zavést pro běžící spolupráci, přišlo v niveč. Jelikož bývá venture kapitálové financování asi nejvíce a nejčastěji porovnáváno s bankovními úvěry, uvedeme si zde pro snazší rozhodování cílových společností výhody a nevýhody obou uvedených možností financování. Jejich vzájemné porovnání můžeme sledovat v tabulce č. 2. - 21 -