KONCEPCE ZABEZPEENÍ OBYVATELSTVA PITNOU VODOU ZA KRIZOVÝCH SITUACÍ

KONCEPCE ZABEZPEENÍ OBYVATELSTVA PITNOU VODOU ZA KRIZOVÝCH SITUACÍ

Obsah : 1. Úvod 2. Základní pojmy 3. Východiska a cíle pro zpracování koncepce 4. Analýza stávajícího zpsobu zabezpeení obyvatelstva pitnou vodou 4.1. V bžných podmínkách 4.2. V mimoádných situacích 4.3. V krizových situacích 5. Koncepce 5.1. Návrhové období 5.2. Bezpenostní rizika a hrozby 5.3. Zásady a možnosti zabezpeení pitné vody v krizových situacích 5.4. Kvalita a množství vody 5.5. Materiální zajištní 5.6. Organizaní zabezpeení 6. Návrh opatení 2

1. Úvod Ministerstvo zemdlství R je ve smyslu zákona.2/1969 Sb., o zízení ministerstev a jiných ústedních orgán státní správy R, ve znní pozdjších pedpis (kompetenní zákon), ústedním orgánem státní správy pro vodní hospodáství s výjimkou ochrany pirozené akumulace vod, ochrany vodních zdroj a ochrany jakosti povrchových a podzemních vod, z ehož vyplývají jeho kompetence mimo jiné i na úseku zásobování pitnou vodou, a to jak za bžných situací, tak v situacích krizových. Výše uvedené skutenosti pedurují Ministerstvo zemdlství být garantem zpracování Koncepce zabezpeení obyvatelstva pitnou vodou za krizových situací (dále jen Koncepce ). Tento úkol vyplynul z usnesení Bezpenostní rady státu ze dne 20.7.1999. 44 k Informaci o prbhu a závrech mezinárodního cviení krizového managementu HEXAGRANT 99 a k Harmonogramu opatení k využití poznatk ze cviení CRISEX 98 a HEXAGRANT 99. Zpracovatelé pistoupili ke zpracování tohoto dokumentu jako podkladu pro výstavbu systému zásobování vodou, který v návaznosti na platné právní normy zabezpeí jednu z hlavních podmínek pro pežití obyvatelstva a fungování záchranného systému i v nejtžších krizových situacích. Zárove byla snaha respektovat související pipravované právní normy, jejichž pijetí se pedpokládá v prbhu roku 2000 a 2001. Dále byly využity podklady a doporuení Hlavního výboru NATO pro civilní nouzové plánování (SCEPC), zejména jeho Výboru pro zemdlství a potraviny (FAPC). Koncepní pojetí vyjádené systémovostí a organizaní provázaností píprav na zabezpeení obyvatelstva pitnou vodou za krizových situací má být základem souboru opatení pro další fáze píprav smujících k maximáln možnému zabezpeení dodávek pitné vody i v nejtžších krizových situacích. Pi hodnocení pravdpodobnosti možných rizik a vzniku krizových situací, v jejichž dsledku mže dojít k narušení systému zásobování pitnou vodou, vychází koncepce z Bezpenostní strategie eské republiky schválené vládou dne 17.2.1999. V souladu s uvedeným dokumentem je považováno za trvale vysoce aktuální riziko - riziko vzniku živelní katastrofy, prmyslové a ekologické havárie a vznik a šíení epidemií. Rizika rozsáhlé a závažné diverzní innosti v rámci zjevné pípravy agrese, hrozby agrese a vojenské napadení jsou považována za aktuáln málo pravdpodobná aktivující se v rozmezí msíc až rok. Z uvedených dvod je koncepce podrobnji rozpracována z hlediska bezpenostních hrozeb pro pravdpodobnjší nevojenské krizové situace. Protože celková koncepce zabezpeení pitnou vodou musí respektovat i požadavky ozbrojených sil a ozbrojených bezpenostních sbor na zabezpeení vodou ve všech druzích krizových situací vetn respektování právních norem k ochran utajovaných skuteností, pedpokládá se, že zpsob zabezpeení ozbrojených sil pitnou vodou bude obsažen v samostatném dokumentu podléhajícímu píslušnému stupni utajení a není tudíž ešen touto koncepcí. Úkoly resort a orgán státní správy pi zabezpeení obyvatelstva pitnou vodou za krizových situací jsou obecn stanoveny zejména zákony krizové legislativy (zákon o krizovém ízení, zákon o integrovaném záchranném systému, zákon o hospodáských opateních pro krizové stavy). Vzhledem k souasné situaci pípravy a schvalování související legislativy, reformy veejné správy a našich píprav na vstup do Evropské unie je teba návrh koncepce považovat za otevený dokument, který bude postupn rozvíjen podle konkrétních podmínek a možností. 3

2. Základní pojmy: Zásobování vodou je souhrn inností, jejichž úelem je zabezpeit potebné množství vody požadované jakosti pro poteby uživatel. Náhradní zásobování vodou je innost, jejímž úelem je zabezpeit potebné množství vody požadované jakosti pro poteby uživatel pi perušení dodávky vody z veejného vodovodu v dsledku jeho oprav nebo havárií. Nouzové zásobování vodou je zpsob ešení zásobování vodou v krizových situacích, jehož úelem je zabezpeení nezbytného množství vody požadované jakosti v pípadech, kdy stávající systém zásobování vodou je zcela nebo ásten nefunkní. Nouzové zásobování vodou je asov omezeno na dobu nezbytn nutnou. Systém nouzového zásobování vodou je souhrn orgán a materiálních a technických prostedk organizací zajišujících zásobování vodou a Služby nouzového zásobování vodou, prostedk uložených v zásobách státních hmotných rezerv a prostedk dalších organizací uvedených v krizovém plánu píslušného správního úadu a soubor pijatých organizaních opatení pro sladní jejich innosti pi zásobování pitnou vodou v krizové situaci, kdy bžný systém zásobování je ásten nebo zcela nefunkní. Veejné zásobování pitnou vodou je zásobování vodou z veejného vodovodu, veejné studny oznaené jako zdroj pitné vody, nebo soukromé studny využívané k takové komerní innosti, kde je vyžadováno užití pitné vody. Individuálním zásobováním pitnou vodou je zásobování vodou z jednoho zdroje, nap. domovní studny, s denní produkcí menší než 10 m 3 vody nebo zdroje zásobujícího maximáln 50 osob, pokud tato voda není užívána k takové komerní innosti, kde je vyžadováno užití pitné vody nebo jako studna veejná. Pitná voda je veškerá voda bu v jejím pvodním stavu nebo po úpravách, urená k lidské spoteb, tj. k pití, vaení, píprav potravin nebo k jiným úelm v domácnostech, a to bez ohledu na její pvod a na to, zda je dodávána z rozvodné sít, ze zásobníku nebo v lahvích i kontejnerech, - voda používaná v jakémkoli potravináském výrobním zaízení k výrob, zpracování, uchovávání nebo prodeji výrobk nebo látek urených pro lidskou spotebu, pokud není na žádost výrobce rozhodnuto jinak. Vodní zdroj je vodní útvar povrchové nebo podzemní vody, kterou lze použít pro uspokojení poteb lovka. Mimoádná událost tím se rozumí škodlivé psobení sil, které mimoádn ohrožuje život, zdraví, majetek nebo životní prostedí. 4

Mimoádná situace je situace vzniklá v souvislosti s hrozící nebo nastalou mimoádnou událostí, kterou lze ešit bžnou ádnou inností orgán veejné správy a složek Integrovaného záchranného systému. Krizovou situací se rozumí mimoádná událost pi níž je vyhlášen stav nebezpeí nebo nouzový stav nebo stav ohrožení státu (tzv. krizové stavy). Služba pro nouzové zásobování vodou je systém, jehož posláním je za krizových stav zabezpeovat nouzové zásobování obyvatelstva vodou, potebná opatení pro zajištní hospodáské innosti, provádt záchranné a likvidaní práce na vodohospodáských zaízeních, likvidace havarijních únik závadných látek do vod a pdy, vetn získávání nových zdroj pitné vody z podzemních vod. Ochraovatelé prostedk pohotovostních zásob pro potebu nouzového zásobování pitnou vodou v krizových situacích jsou právnické osoby, jejichž pedmtem innosti je zásobování pitnou vodou a které mají se Správou státních hmotných rezerv uzavenu smlouvu o skladování a údržb pohotovostních zásob. 3. Východiska a cíle pro zpracování koncepce Východiska pro zpracování koncepce jsou objektivn daná stávajícím systémem a zpsobem zabezpeení obyvatelstva pitnou vodou a legislativní podporou ve form stávajících právních pedpis, piemž je nutno zohlednit i pedpisy pipravované, vztahující se k uvedené problematice ( pedevším zákon o vodovodech a kanalizacích pro veejnou potebu,. zákon o krizovém ízení, zákon o Integrovaném záchranném systému, zákon o hospodáských opateních pro krizové stavy). V rámci EU není otázka zásobování obyvatel pitnou vodou za krizových situací ešena komunitárním právem, její ešení je v kompetenci každého lenského státu. Cílem, který vyplývá z uloženého zadání a pedešlých konstatování, je zabezpeení obyvatelstva pitnou vodou za krizových situací v pípadech, kdy je zásobování pitnou vodou vážn narušeno, i zcela ochromeno, a to po celou dobu trvání krizové situace, resp. po celou dobu, kdy závažné problémy v zásobování pitnou vodou petrvávají. Naplnní tohoto cíle je možno dosáhnout vybudováním uceleného funkního systému zabezpeení obyvatelstva pitnou vodou, který v krizových situacích zajistí zásobování vodou na celém území republiky, vetn obyvatelstva, které není zásobováno vodou z veejných vodovod (v souasné dob asi 13 % z celkového potu obyvatel). K tomu je teba zpracovat návrh uvedeného systému s vyjádením opatení, která bude teba pijmout, pipravovat a postupn realizovat. 5

4. Analýza stávajícího zpsobu zabezpeení obyvatelstva pitnou vodou 4.1. V bžných podmínkách V roce 1999 bylo v R zásobováno z veejných vodovod 8,94 mil. obyvatel, tj. 86,9 % z celkového potu obyvatel (veejné zásobování), zbytek obyvatel pipadá na zásobování vodou z individuálních vodních zdroj (individuální zásobování). V rámci celé eské republiky je stav v zásobování obyvatelstva pitnou vodou nevyvážený. Nejvyšší podíl zásobených obyvatel má hlavní msto Praha (99,9 %), nejnižší podíl zásobených obyvatel je ve Stedoeském kraji (70,6 %) a Jihomoravském kraji (80,8 %). Po roce 1990 byl zahájen proces systémových zmn, jimiž bylo zmnno postavení státu jako ídícího a podnikatelského subjektu a vlastnická práva byla transformována do psobnosti obcí. V odvtví veejných vodovod a kanalizací byl proces transformace vlastnických práv prakticky ukonen. Provozování vodovod je podnikatelskou inností, zaazenou mezi koncesované živnosti. Ministerstvo zemdlství R se na základ zákona. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znní pozdjších pedpis, vyjaduje k žádostem o koncese (k 31.12.1999 vydáno 795). Za ádné dodávky vody spotebiteli u veejného zásobování jsou odpovdni jednotliví provozovatelé vodovod na základ vyhlášky o veejných vodovodech a kanalizacích. O použitelnosti vody pro veejné zásobování rozhoduje hygienický orgán, piemž jako smrodatná se bere SN 75 7111 Pitná voda, které bude nahrazena provádcím pedpisem Ministerstva zdravotnictví R. Subjekt individuálního zásobování je ve vztahu ke kvalit dodávané vody vázán pouze vlastní zodpovdností. V pípad problém se mže obrátit na obec, do jejíž samostatné psobnosti spadá mimo jiné i zásobování vodou. 4.2. V mimoádných situacích Veejné zásobování eší vyhláška. 144/1978 Sb., o veejných vodovodech a veejných kanalizacích, ve znní pozdjších pedpis stanovením povinnosti náhradního plnní dodavateli vody (nap. dovážením vody v cisternách). Provozovatelé vodovod ve vtšin pípad disponují technickým vybavením, které jim umožuje odstraovat jen bžné poruchy a havárie na zaízeních, která provozují. U individuálního zásobování zajišuje náhradní zásobování vodou obec. 4.3. V krizových situacích Plánování nouzového zásobování vodou V rámci okresu zpracovaly píslušné útvary okresního úadu ve spolupráci s vlastníky a provozovateli vodovod a kanalizací a dalšími organizacemi zaazenými v Integrovaném záchranném systému (dále IZS) plány nouzového zásobování vodou, které jsou souástí krizových plán okres. V nich se z hlediska územního teritoria (obcí, mst) neeší jen nouzové zásobování vodou v psobnosti provozní organizace vodovod a kanalizací, které jsou subjektem hospodáské mobilizace, ale i s ostatními provozovateli, mstských a obecních vodovod. 6

Systém nouzového zásobování pitnou vodou V krizových situacích se zásobování obyvatelstva vodou provádí v závislosti na konkrétním stavu narušení systému zásobování vodou. V lokalitách, které krizovou situací nebyly pímo postiženy se zásobování provádí bžnými prostedky a v rozsahu bžných služeb dodavatel vody. Zabezpeení pitnou vodou organizují obce a regionální úady tak, aby bylo pimené a svým obsahem a rozsahem odpovídalo úelu a podmínkám konkrétní krizové situace. Po vyhlášení krizového stavu a v dsledku kritického nedostatku pitné vody je aktivován systém nouzového zásobování vodou. Pro zabezpeení nouzového zásobování vodou v krizových situacích velkého rozsahu na území eské republiky byla v minulosti vytvoena Vodotechnická služba CO s urenou vnitní strukturou, jejíž ízení bylo v roce 1991 delimitováno na Ministerstvo zemdlství R. Vodotechnickou službu tvoily dosud provozní spolenosti vodovod a kanalizací a organizace Vodní zdroje, které byly, ve smyslu naízení vlády. 284/1992 Sb., o opateních hospodáské mobilizace ze dne 30. dubna 1992, ureny subjekty hospodáské mobilizace. Její struktura je zejmá z pílohy. 1. Pi vyhlášení krizových stav je povinností tchto subjekt dislokovaných v postižených regionech v rozsahu smluvních dodávek zajistit ešení krizové situace. Pro zabezpeení zásobování vodou v krizových situacích, kdy vlastní prostedky tchto subjekt nepostaují na plnní úkolu, byly v souinnosti se Správou státních hmotných rezerv vytvoeny státní hmotné rezervy materiálu pro nouzové zásobování vodou. Základní povinnosti subjekt hospodáské mobilizace jsou v obecné poloze uvedeny v materiálu Základní dokumenty hospodáské mobilizace, vydané Ministerstvem hospodáství R v letech 1995. Platnost uvedených dokument skoní pijetím zákona o hospodáských opateních pro krizové stavy. Dosavadní systém Vodotechnické služby se pi ešení nedávných krizových situací (povodn) pln neosvdil, pedevším s ohledem na zmnné ekonomické podmínky a také vzhledem k tomu, že svojí psobností nepokrývá celé území eské republiky. Z tohoto dvodu se navrhuje v souladu s pipravovaným zákonem o krizovém ízení vytvoení odborné Služby nouzového zásobování vodou, která dosavadní systém Vodotechnické služby nahradí. Konkrétní poznatky z krizových situací v roce 1997 a cviení krizového managementu jsou uvedeny v píloze. 2. 7

5. Koncepce 5.1. Návrhové období V návrhovém období, které se uvažuje do roku 2010, se oekávají nkteré závažné zmny v legislativ, v regionálním uspoádání R a v mezinárodních vztazích, zejména: a) pechod na funkní krajské uspoádání ( do roku 2001) b) zrušení okresních úad ( 2002 2003) c) pijetí R do EU ( po roce 2003) 5.2. Bezpenostní rizika a hrozby Koncepce je vypracována pedevším pro ešení vysoce aktuálních a aktuálních krizových situací, které mohou nastat v dsledku aktivace rizik a hrozeb uvedených v Bezpenostní strategii R pijaté vládou R v roce 1999. Dopady aktivace bezpenostních rizik a hrozeb a zpsoby a možnosti organizaního zabezpeení k eliminaci jejich následk jsou uvedeny v píloze. 3. Základní zásadou je, že ešení krizových situací je vždy v kompetenci píslušného správního úadu a vcn píslušných odborných orgán a organizací na území regionu (okresu, kraje). V pípad, že krizová situace pesáhne rámec jejich psobnosti nebo jejich možností, vstoupí do ešení vyšší správní orgán. 5.3. Zásady a možnosti zabezpeení pitné vody v krizových situacích Zabezpeení obyvatelstva pitnou vodou za krizových situací znamená vyešení zásobování obyvatelstva potebným množstvím vody, jejíž kvalitu urí (odsouhlasí) hygienický orgán, aby riziko ohrožení zdraví lidí bylo po požití takové vody sníženo na minimum. V pípad, že krizová situace neovlivní stávající systém zásobování vodou, probíhá zásobování pitnou vodou v obvyklém rozsahu. ešení systému nouzového zásobování vodou za krizových situací musí být souástí krizového plánu. Po vyhlášení krizového stavu se aktivuje systém nouzového zásobování pitnou vodou. Pi tom se v co nejvtší možné míe využívá stávající vodovodní systém. Preferuje se využití podzemních vodních zdroj ped povrchovými z dvod jejich menší zranitelnosti. Nouzové zásobování pitnou vodou je teba zahájit nejpozdji do 5- ti hodin od ukonení dodávky vody. Do nejvíce postižených oblastí je pro poátení období krizové situace (1 až 4 dny) nutné zajistit dodávky balené pitné vody. Pro další asový horizont pijmout opatení pro obnovu stávajícího systému zásobování pitnou vodou. 8

Zabezpeení obyvatelstva pitnou vodou hlavního msta Prahy, Brna, Plzn, Ostravy za krizových situací ešit magistráty uvedených mst samostatn. Pro každý vodovod nebo vodovodní systém, vetn oblastí bez vodovod, je teba jejich provozovateli ve spolupráci s orgány odborné Služby nouzového zásobování vodou a podle požadavk píslušných správních úad zpracovat návrh konkrétních technických ešení s jejich rozpracováním pro jednotlivé typy krizových situací, který bude zapracován do plán krizové pipravenosti. Pitom je nutno zohlednit následující aspekty: stávající systém zásobování vodou ( hromadné nebo individuální zásobování) disponibilní vodní zdroje (jejich nezávadnost, zranitelnost a zabezpeenost ve vztahu k pedpokládaným rizikm a ohrožením, jejich dosažitelnost, dopravní dostupnost, technická využitelnost, kapacita, kvalita apod.) struktura osídlení (sídlištní aglomerace nebo rozptýlená zástavba) prioritní skupiny zásobovaného obyvatelstva (ústavy sociální pée, nemocnice,potravináský prmysl, záchranné složky, armáda apod.) V závislosti na charakteru a rozsahu krizové situace jsou možná pedevším následující ešení a jejich vzájemné kombinace: propojení sít na jiný zdroj vody (okruhování) omezení odbru vody ze sít (vyhlášení regulaních stup) vyazení narušené sít a její rychlá oprava pi souasném zajištní dovážky vody instalace náhradních zdroj energie uzavením porušené sít a zásobování sítí zachovanou dovoz vody do vodojemu a zásobování zachovanou sítí rozvoz vody do míst spoteby (cisterny, balená voda) využití náhradní technologické úpravy vody 5.4. Kvalita a množství vody Kvalita vody za krizové situace mže být odlišná od požadavk na kvalitu vody pitné. Nárokm na kvalitu i v dob krizové situace vyhoví balená voda vetn vody sodové, která zajistí požadované kvalitativní ukazatele až ke spotebiteli. Do doby nabytí úinnosti provádcího pedpisu Ministerstva zdravotnictví R, jež stanoví požadavky na jakost pitné vody i v podmínkách nouzového zásobování vodou je posouzení kvality a použitelnosti vody pro zásobování obyvatelstva v krizových situacích v kompetenci píslušného hygienického orgánu. Ten tak uiní po zhodnocení a zvážení dané konkrétní situace a zárove urí rozsah a etnost kontrol kvality vody a subjekty k jejich provádní. Požadavky na zachování minimální dodávky pitné vody: - pro první dva dny 5 l na osobu a den - další dny 10 15 l na osobu a den 9

5.5. Materiální zajištní Materiálním základem pro zajištní zásobování vodou v krizových situacích jsou vlastní disponibilní prostedky provozovatel vodovod, používané i v pípadech poruch a havárií. K zajištní funknosti systému nouzového zásobování pitnou vodou v krizových situacích zabezpeit pro potebu provozovatel vodárenských zaízení a orgán Služby nouzového zásobování vodou formou pohotovostních zásob další nezbytné prostedky nad rámec jejich bžných možností tak, aby byly zajištny pro rzné druhy krizových situací a z pohledu území celého státu. Pohotovostní zásoby mít v péi vhodných ochraovatel. Jedná se zejména o následující prostedky: pro rozvoz pitné vody (cisterny automobilní, pívsné, kontejnerové) pro úpravu vody a dekontaminaci vody vetn provozních hmot erpací agregáty náhradní (mobilní) zdroje elektrické energie mobilní trubní rozvody (tzv. suchovody) pro erpání a dopravu kontaminované vody pro vyhledávání náhradních vodních zdroj pro provádní odborných prací pi obnov vodních zdroj a zizování jímacích objekt pro zjišování kontaminace vody a pdy. Tyto prostedky jsou ureny pro nouzové zásobování pitnou vodou po vyhlášení krizového stavu. Pehled druh a poet prostedk zajištných v souasné dob ve státních hmotných rezervách je uveden v píloze. 4. Jejich pedpokládanou kvantitativní a kvalitativní potebu upesují na základ krizových plán a plán krizové pipravenosti odborné orgány resortu zemdlství s píslušnými správními úady. Pi krizové situaci na území jednoho regionu se pro poteby nouzového zásobování pitnou vodou tyto prostedky v souladu s krizovým plánem píslušného správního úadu pedisponují ve prospch subjekt zabezpeujících zásobování vodou na zasaženém území. Pro pípad krizových situací na území nkolika region, které eší meziresortní krizový štáb, o použití uvedených prostedk rozhodne výhradn orgán krizového ízení Ministerstva zemdlství R. Krom zabezpeení uvedených materiál prostedk je nutné pi zpracování krizových plán také smluvn zajistit u výrobc a distributor balené pitné vody její pednostní dodávku do postižených oblastí. 5.6. Organizaní zabezpeení Organizaní zabezpeení systému nouzového zásobování obyvatelstva pitnou vodou za krizových situací vychází z platných právních norem a smluvních vztah a požadavk na strukturální provázanost a institucionální zajištnost ( viz píloha. 6 a 7). Je pipravováno a realizováno na všech stupních veejné správy poínaje obcemi v souladu s ustanoveními zákona o krizovém ízení v období pípravy na ešení krizových situací i v jejich prbhu. Píprava na ešení krizových situací je realizována zpracováním a schválením krizových plán a pijetím nezbytných opatení z nich vyplývajících. 10

Pi ešení krizových situací vycházejí orgány krizového ízení z tchto krizových plán, podle konkrétní situace je upesují a následn zajišují organizaní a koordinaní innost v souinnosti s hlavními provozovateli vodovod, obcemi, orgány hygienické služby a dalšími vybranými subjekty tak, aby bylo dané správní území plošn pokryto. Dodávky pitné vody na území postižené krizovou situací zabezpeují provozovatelé vodárenských zaízení zajišující i jejich bžný provoz. V pípad individuálního zásobování vodou pechází tato povinnost na obce (nejsou-li samy provozovateli vodovodu). Pro zabezpeení nouzového zásobování pitnou vodou za krizových situací se navrhuje zízení Služby pro nouzové zásobování vodou (dále jen Služba NZV ), které pln nahradí dosavadní Vodotechnickou službu. Pi výstavb Služby NZV využít funkní prvky a materiální základnu dosavadní Vodotechnické služby. Hlavní úkoly Služby NZV: a) zabezpeení nouzového zásobování vodou v krizových situacích b) realizace zabezpeovacích a likvidaních prací na vodohospodáských zaízeních sloužících k zásobování vodou c) preventivní opatení k zabránní úniku závadných látek do podzemních a povrchových vod a pdy d) likvidace ohrožení a havarijních únik závadných látek do podzemních a povrchových vod a pdy e) vyhledávání nových vodních zdroj a zizování jímacích objekt pro nouzové zásobování vodou. Organizaní struktura Služby NZV: Služba NZV bude ustanovena v rámci resortu Ministerstva zemdlství R a na regionálních úrovních (krajské a okresní). Vnitní organizaní struktura Služby NZV bude ustanovena dle regionální poteby v rámci okresu, kraje a resortu MZe. Jejím základem budou provozovatelé vodovodních systém, urené subjekty hospodáské mobilizace. Navrhuje se Službu NZV vlenit jako ostatní složku do Integrovaného záchranného systému ( viz píloha. 8) 11

6. Návrhy opatení. Po.. Opatení Zodpovdný subjekt 1. Metodický pokyn pro sjednocení a pípravu opatení k zabezpeení NZV v krizových plánech MZe do 3 msíc po nabytí úinnosti krizového zákona 2. Zapracování NZV do krizových plán Krizové orgány dle provádcího pedpisu MV 3. Vypracování metodiky pro výbr a udržování systému vodních zdroj v R využitelných pro NZV MZe v souinnosti s MŽP Termín Odhad FN (tis. K) Zdroje financování 100 SR, v rámci bžných výdaj MZe bez nárok 06//2001 100 SR, v rámci bžných výdaj MZe 4. Pijetí zákona o veejných vodovodech a kanalizacích pro veejnou potebu MZe 06/2001 bez nárok 5. Pijetí zákona o veejném zdraví a provádcích pedpis pro stanovení požadavk na jakost pitné vody a požadavk na materiály, pedmty a chemické látky picházející do styku s pitnou vodou MZ 12/2000 bez nárok 6. 7. ešení NZV v PRVKÚC Zízení služby NZV a její zalenní do IZS jako ostatní složky 8. Zpracování typového plánu pro ešení krizových situací s narušením dodávek vody MZe prbžn po dobu 10 let MZe, MV do 3 msíc po nabytí úinnosti krizového zákona MZe termín bude upesnn 7 500 SR, v rámci bžných výdaj MZe bez nárok bez nárok Celkem: 7 700 Vysvtlivky: NZV nouzové zásobování vodou PRVKÚC Program rozvoje vodovod a kanalizací územního celku SR státní rozpoet 11

Seznam píloh:. 1. - Vodotechnická služba. 2. - Poznatky z krizových situací a cviení krizového managementu. 3. - Bezpenostní rizika a hrozby. 4 - Pehled hlavních druh materiálu. 5. - Pehled balených vod vyrábných v R. 6. - Schéma krizového plánování a ízení. 7. - Institucionální struktura. 8. - Integrovaný záchranný systém R

Píloha. 1 VODOTECHNICKÁ SLUŽBA (VDS) ( Stav k 1.3.2000) Organizace: Ministr zemdlství (náelník VDS) Výkonný orgán Krizový štáb MZe Subjekty hospodáské mobilizace VDS organizace vodovod a kanalizací služby organizace vodních zdroj 1 5 s psobností ve více okresech 1 23 s psobností v jednom okresu 5 ochraovatel SHR z toho 18 ochraovatel SHR z toho 2 ochraovatelé SHR s psobností ve 28 okresech Vodohospodáské inženýrské služby a.s. Praha Tvoí pohotovostní službu - psobnost na celém území R. - pohotovost zásahu do 48 hodin ochraovatel SHR pro 13 provozovatel vodovod s psobností na území jednoho okresu 1 3 Vodní zdroje a.s. Psobnost subjekt, které mají SHR je stanovena v krizových plánech. Vysvtlivky: SHR - státní hmotné rezervy 13

Píloha. 2 Poznatky z krizových situací a cviení krizového managementu. Ke krizovým situacím pesahujících rozsah jednoho okresu, kdy bylo teba realizovat nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou, došlo v posledních letech v souvislosti s katastrofálními povodnmi, zvlášt v r.1997. Tyto situace byly ešeny Meziresortním krizovým štábem, Ústední povodovou komisí a resortními krizovými štáby, jejich pracovními skupinami nebo urenými pracovníky. Systém Vodotechnické služby (dále VDS) nebyl ani v uvedených krizových situacích aktivován. Ze souhrnné zprávy o povodových událostech v roce 1997 a 1998, kterou zpracovalo MŽP R ve spolupráci s MZe R vyplývá, že nouzové zásobování vodou probíhalo v tchto krizových situacích bez aktivace VDS. Byly využívány jen prostedky pedurené pro zajištní nouzového zásobování vodou ze státních hmotných rezerv, a to z postižených i dalších okres. ešení nkterých úkol VDS MZe bylo prakticky ovováno pi cvieních resortních služeb MZe a teoreticky na úrovni ídících orgán pi mezinárodním cviení krizového managementu HEXAGRANT 99. Pi cvieních resortních služeb MZe, tedy i Vodotechnické, bylo prakticky vyzkoušeno pedevším použití prostedk ze státních hmotných rezerv VDS, obsluh a osádek tchto prostedk od subjekt hospodáské mobilizace pro monitoring vodních zdroj a pdy v krizových situacích a haváriích. Pi tchto cvieních se používané prostedky ze státních hmotných rezerv v praxi osvdily, jejich obsluhy prokázaly zpsobilost k provádní pedpokládaných inností. Materiál ve státních hmotných rezervách, pedurený pro zabezpeení innosti VDS je udržován v použitelném stavu a je podle možnosti doplován nebo modernizován. Pi mezinárodním cviení krizového managementu HEXAGRANT 99 bylo procviováno rovnž ešení nejzávažnjších úkol nouzového zásobování vodou pi rozsáhlých povodních v krizové situaci, odpovídající povodovým událostem na Morav v roce 1997. Z cviení vyplynuly následující poznatky: V prbhu cviení okresní krizové štáby vyžadovaly velké množství materiálu pro zásobování vodou a hlásily vyazení znaného množství zdroj pitné vody. Ve vtšin cviících okres po vyhlášení krizového stavu (stav ohrožení) nebyla VDS aktivována. Pi ešení situace v zásobování vodou byla využita pouze ást prostedk VDS uložených v regionu. Nkteré okresní krizové štáby nemají pehled o disponibilních prostedcích pro zásobování vodou, nemají smluvn zabezpeeno nouzové zásobování vodou pro celé území okresu a nemají vylenny náhradní vodní zdroje pro nouzové stavy. Proešení situace ve svých regionech vyžadovaly krizové štáby okres od Meziresortního krizového štábu zejména cisterny na vodu, mobilní úpravny vody, náhradní zdroje elektrické energie,erpací zaízení a balenou pitnou vodu. Znanáást vodních zdroj není zabezpeena proti kontaminaci povrchovou vodou. Vzhledem k souasné situaci nebylo možno vyhovt požadavkm na dodání mobilních úpraven vody.

Požadavky na balenou pitnou vodu byly pi cviení, stejn jako pi skutené povodni v roce 1997,ešeny humanitární pomocí. Pi vylenní prostedk ze státních hmotných rezerv uložených v jiných regionech, zejména na území ech se vyskytly závažné problémy v zabezpeení pepravy a v zabezpeení obsluh složitjší techniky. 15

Píloha. 3 Bezpenostní rizika a hrozby Bezpenostní rizika a hrozby 1. Živelní katastrofy (pohromy), prmyslové a ekologické havárie, vznik a šíení epidemií Aktuálnost Dopady na zásobování vodou Organizaní zabezpeení Nevojenské krizové situace Vysoce aktuální hrozící bhem nkolika hodin až dn katastrofou s obtížn pedvídatelným rozsahem a následky a možností jeho pemny v hrozby dosud neznámého charakteru. V zasažených místech bude zásobování pitnou vodou ohroženo, resp. narušeno bezprostedn. Zranitelné jsou pedevším povrchové zdroje, jejichž možná kontaminace mže dopadnout na celé povodí. Relativn mén zranitelnjší jsou zdroje podzemní, záleží na druhu rizika, stupni a bezprostednosti ohrožení,zabezpeenosti zdroje pro daný typ rizika apod. Radianí ohrožení by nemlo mít bezprostední vliv pedevším na hlubinné vrty. Samotné riziko epidemií, i zásobování vodou nevhodné kvality mže mít vliv na další šíení epidemií, tedy dopad na zvýšené požadavky dodávek kvalitní vody. Vysoká aktuálnost rizika vyvolává prioritní potebu vybudování a udržování funkního systému zabezpeení zásobování vodou s variantním rozpracováním pro jednotlivé druhy zvlášt aktuálních nebezpeí a rizik. Pi rozsáhlých katastrofách srovnatelných s povodnmi v roce 1997 nebude regionální správní úad (okresní, krajský) schopen ešit situaci vlastními silami a prostedky. Pedpokládá se poskytnutí pomoci z vyšších stup krizového ízení a humanitární pomoci 16

2. Narušení (zneužívání ) standardních mezistátních ekonomických vztah, perušení toku strategických komodit, surovin a informací 3. Jednotlivé teroristické akce a organizované aktivity mezinárodního zloinu mimoádného rozsahu 4. Rozsáhlé migraní vlny, jejichž pronikání na území státu mže perst do násilnéinnosti migrant 5. Násilné akce subjekt cizí moci (státní i nestátní) proti osobám zdržujícím se na území R, majetku a jiným chránným zájmm státu aktuální Problémy v zásobování vodou se mohou projevit pi dlouhodobém nedostatku surovin potebných pro zabezpeení zásobování vodou ( surovin a materiál pro úpravu vody, dekontaminaci, dopravu apod.) Závažné problémy v zásobování pitnou vodou se mohou projevit pi a po útocích na vodohospodáská zaízení sloužících k zásobování obyvatelstva pitnou vodou, energetická zaízení apod. Útoky na vodohospodáská zaízení sloužící k zásobování pitnou vodou a energetická zaízení jsou málo pravdpodobná. Problém v zásobování pitnou vodou lze spíše pedpokládat ve sbrných táborech. Nutno zvýšit ochranu odlehlých vodohospodáských objekt - možnost pebývání migrant pedstavuje zvýšené riziko technického a hygienického ohrožení vodovodu. Útoky na vodohospodáská zaízení sloužící k zásobování pitnou vodou a energetická zaízení jsou málo pravdpodobná. 17 Zabezpeení strategických surovin od jiných dodavatel ešit na úrovni ministerstva podle konkrétní situace. Regionální správní úady (okresní, krajské) by mly být zpravidla schopny ešit situaci vlastními silami a prostedky