Fenomén e-learningu v současném vzdělávání sborník příspěvků z konference Praha 18. 3. 2003
Obsah E-learning a management znalostí 3 Ing. Libor Friedel, MBA 3 Využití projektového řízení při zavádění e-learningu 7 RNDr. Bohumil Havel, PVT, a.s. 7 Stav a perspektivy LMS/CMS 16 Doc. Ing. Karel Květoň, DrSc., ČVUT Praha LMS/CLMS a internetová prezentační vrstva pro vybrané části vzdělávání 30 Ing. Jan Zeman, ČVUT Praha Zkušenosti s e-learningovými projekty 32 Eva Hrabětová, IBM Česká republika Zkušenosti s využíváním virtuálních tříd 36 Ing. Václav Pravda, Hewlett-Packard E-learning - příběh o cestě k úspěchu 42 Ing. Jan Plecháč, Ing. Martin Zdrůbek, ELLA.cz Vybrané příspěvky z tématických sekcí 2
E-learning a management znalostí Ing. Libor Friedel, MBA Globální změny v dynamickém tržním prostředí a změny v organizacích jsou výzvami pro efektivní a úspěšné manažery. Jsou také výzvami pro rozvoj, tvorbu a transfer znalostí. Akceptování těchto výzev vedlo v poslední dekádě 20. století k bouřlivému rozvoji koncepce knowledge managementu (KM). Stále jsme také svědky rapidního rozvoje na poli technologickém (telekomunikace, IT, digitalizace, Internet apod.). Obojí nutí organizace hledat nákladově efektivní cestu k transformaci znalostí a organizačních praktik směrem ke svým zaměstnancům i naopak. Řešení bývají různá. Mohou mezi ně patřit i ta, která se týkají rozvoje managementu znalostí a rozvoje e-learningu. Některé úhly pohledu, rozdíly či spojitosti se pokusí naznačit tento příspěvek Intuitivně každý cítí spojení mezi učením a znalostmi. Znamená to, že e-learning a knowledge management (management znalostí) jako aktivity jsou spolu intimně spojeny. Podívejme se nejprve na hlavní pojmy. Fry (2001) definuje e-learning jako dodávku tréninku a vzdělávání prostřednictvím síťové interaktivity. Jiní autoři hovoří souvislosti s e učením pouze o dodávce prostřednictvím Internetu, další tuto oblast pojímají široce jako distanční vzdělávání. Hybnou silou e-learningu se stává bohatost médií (a technologických řešení či přístupů) a možnost šití na míru (kustomizace). Rychlé zastarávání znalostí a potřeba neustálého (celoživotního) vzdělávání a tréninku (resultující např. do konceptu učící se organizace), v kombinaci s úsilím hledat a najít nákladově co nejvýhodnější cesty (pokud jde o dodání vzdělávání a tréninku lidem) jsou dalšími z hybných sil pro rozvoj e-learningu v organizacích. V tomto smyslu bych ale nechtěl z hlediska tématu konference nosit dříví do lesa. O e-learningu, jeho výhodách a nevýhodách a dalších aspektech jistě padlo a padne mnoho slov. HIERARCHIE OD DAT K MOUDROSTI MOUDROST ZNALOSTI (+ intuice + zkušenost = ) INFORMACE (+ uplatnění = ) DATA (+ význam + účel = ) Friedel KM Consulting Znalost můžeme chápat jako soubor vytvořených zkušeností, hodnot, víry, souvisejících informací a odborných pohledů, poskytující rámec pro hodnocení a začleňování nových zkušeností a informací, objevující se a aplikovaný v myslích lidí. Z následujícího obrázku vyplývá, že znalosti jsou v hierarchii výše než data a informace, a tedy že KM zahrnuje také práci se všemi informačními aktivy organizace (viz. přístup APQC a definice organizačních znalostí) databáze, politiky, procedury, zkušenosti apod. Myers (1996) definuje organizační znalosti jako zpracované informace, které jsou vyjádřeny v dokumentech, postupech, procesech, praktikách, normách, systémech a také organizační kultuře. APQC (American Productivity and Quality Center) považuje organizační znalosti za hodnotné informace v akci. Management znalostí můžeme chápat jako systémový a organizovaný přístup k nalézání, pochopení a využití znalostí v organizaci, s cílem vytvářet hodnotu, zlepšovat výkon organizace a dosahovat jejich cílů. Obvykle lze na KM nazírat z několika perspektiv: Koncepční perspektiva zhrnuje definice, typologii znalostí, jejich hierarchii, principy KM, koncepční rámce Procesní perspektiva zahrnuje např. získávání znalostí a jejich vynášení na světlo, komunikaci, skladování, prezentaci, transformaci znalostí apod. Technologická perspektiva se týká IT infrastruktury, databází, znalostní skladů, portálů a tedy i vytváření určitých předpokladů pro e-learning 3
Organizační perspektiva zahrnuje charakteristiky znalostních organizací, organizační strukturu pro KM, role a zodpovědnosti (např. CKO Chief Knowledge Officer) a organizační kulturu pro budování KM Manažerská perspektiva je pragmatická a věnuje se praktikám v oblasti řízení znalostí, měření a hodnocení intelektuálního kapitálu, odměňování, motivačním systémům pro podporu KM... Implementační perspektivu můžeme chápat jako diskusi a výzkumy, týkající se faktorů úspěšnosti při zavádění KM, výzev do budoucna, implementaci infrastruktury IT a strategiím v oblasti KM Z hlediska strategií managementu znalostí, jsou přijímány v širokém fóru akademické, výzkumné i manažerské obce hlavní strategie definované společně šéfkou APQC Carlou O Dell a průkopníkem v oblasti KM Carlem Wiigem. Tyto strategie, které jsou využívány vůdčími organizacemi za účelem získání hodnoty z implementace managementu znalostí šest a jedná se o následující: KM jako podnikatelská strategie Transfer znalostí a nejlepších praktik Znalosti zaměřené na zákazníka Osobní odpovědnost za znalosti Řízení nehmotných aktiv Vytváření znalostí a inovací V souvislosti se znalostmi je třeba uvést ještě jedno přijímané pojetí, totiž koncept (typologie) tichých a explicitních znalostí. Explicitní znalosti znalosti vyjádřitelné (explicit), tedy ty, které lze vyjádřit slovy nebo obrázky, a které lze snadno artikulovat a komunikovat. Tiché (tacit) znalosti t y znalosti, které zahrnují know-how, dovednosti, zkušenosti a intuici a jsou často svázány s jednotlivcem, lze je obtížně komunikovat a převádět na explicitní. Vztah přetváření jednoho typu znalostí ve druhý rozvinuli Nonaka a Takeuchi (1995) v tzv. SECI model, jehož jméno vyplývá z názvu jednotlivých strategií pro přetváření znalostí: Socialization (socializace pozn. bez politického kontextu) proces sdílení zkušeností, vytváření mentálních modelů a technických dovedností Externalization (externalizace) vytváření metafor, analogií, konceptů, modelů, hypotéz Combination (kombinace) kombinování existujících znalostí komunikací, vzdělávání... Internalization (internalizace) učení se děláním ( learning by doing ) Vztahy ukazuje následující obrázek. PŘETVÁŘENÍ ZNALOSTÍ V ORGANIZACÍCH tiché Socializace Externalizace z explicitní Internalizace Kombinace tiché do explicitní (Nonaka, Takeuchi, 1995) Friedel KM Consulting Spojení e-learningu a managementu znalostí není automatické a samozřejmé. Vyplývá na jedné straně (jak už byla řeč) z vývoje technologie, na straně druhé z vývoje pojetí ekonomiky, která přechází od průmyslové ve znalostní, a to i v ČR (Friedel, 2000). KM proto nelze zúžit pouze na e-learning a neznamená to, že organizace, která využívá ke vzdělávání formu e-learningu, má zaveden systém řízení znalostí. V předchozím naznačené perspektivy a strategie to jednoznačně dokládají. 4
Nastupující znalostní ekonomika a znalostní pracovníci (pojem od Petera Druckera, který takto pojmenovává lidi, kteří k výkonu své práce potřebují využívat znalostí) vyžadují i jiný přístup k učení nebo nové modely výuky. Proč? Tady jsou některé argumenty: Učení je více než pouhá konzumace znalostí a znalostní pracovníci jsou více než spotřebitelé znalostí jsou i jejich (spolu)tvůrci! Učení je více než jen návštěva tréninkové události (nebo absolvovaná seance v rámci e-learningu) je nedílnou součástí každodenních pracovních aktivit (a někteří si to uvědomují, někteří ne) a je či mělo by být neustálé/kontinuální. Organizační učení není prostým součtem učebních aktivit jednotlivců zapojeni jsou jednotlivci i skupiny (např. komunity při e- learningovém studiu či on-line web konferencích). Učící se organizace je více než organizace, poskytující trénink a vzdělávání svým zaměstnancům Senge (1994) považuje koncept učící se organizace za integrovanou filozofii, která anticipuje změnu, reaguje na ní a volí odezvy, a to v podmínkách komplexnosti a neurčitosti. Řídit učení neznamená jen organizovat cestu k učení, distribuovat informace a testovat je pomocí odpovědí s několika možnostmi volby - řídit učení znamená robněž rozvíjet intelektuální kapitál v organizaci. Klíčové pro pochopení souvislostí či rozdílů je také uvědomění si pojetí managementu znalostí a managementu učení. Jaké zde mohou být odlišnosti? Zkusme se podívat na následující tabulku a odlišit tyto pojetí z hlediska jejich cíle, aktivit, dopadů na jednotlivce či skupinu a požadovaných kompetencí. Slopek management učení pak může navést k tomu, co je důležité např. pro přípravu e-learningu (a jak může pomoci KM). Management znalostí Management učení Cíl Rozvoj intelektuálního kapitálu organizace Zvyšování/zlepšování výkonnosti organizace, skupin a jednotlivců Činnosti vztažené ke znalostem Jednotlivci Skupiny Vyžadované způsobilosti Nalézání, získávání, skladování, organizování, interpretování, transformování, přenášení a dodávání informací a znalostí Jako nositelům tichých znalostí jim umožnit jejich transformaci do výkonnosti a explicitních znalostí Sdílet data, informace a znalosti a vytvářet společné hodnoty Shromažďování dat, informací a znalostí od lidí, tam kde je to možné transformace tichých znalostí do explicitních (tedy externalizace) Poskytování spojení ke znalostem podporujících učení, shromažďování znalostí do zdrojů pro učení, shromažďování znalostí vzniklých během učebních aktivit Přiřadit učební aktivity v zájmu rozvoje kompetencí (způsobilostí) a zvýšení výkonnosti prostřednictvím kontinuálního profesního rozvoje Rozvíjet sdílené porozumění či chápání (učíme se jako součást společenské skupiny) Vytvářet z učebních aktivit příležitost pro tvorbu nových znalostí a shromažďovat je ve prospěch budoucích programů a účastníků procesu učení V anglosaské literatuře a v mnoha zahraničních firmách se objevují nová pojetí funkcí, které naplňují (resp. Se snaží naplnit) výše uvedená dvě pojetí manažer znalostí (Chief Knowledge Officer), často vyrostlý na základech IT manažera a manažer učení (Chief Learning Officer), často s pozadím manažera pro vzdělávání či výcvik. Z technologického pohledu je klíčovou dimenzí tzv. masová kustomizace (mass customization), tedy to, aby každý z nás mohl využívat či mít prospěch z unikátních produktů a služeb ušitých na míru. Technologický pohled přenesený do předchozích dvou pojetí naznačuje, že management znalostí usiluje o rozvoj technologií z pohledu tzv. data miningu (dolování dat) a znalostních skladů (knowledge repositories), management učení rozvíjí plánování a řízení kompetencí, individuálního učení apod. (LMS Learning Management System, VLE Virtual Learning Environment, LCMS Learning Content Management System ). Jaká důležitá pojítka, zásady či doporučení mohou ze spojení KM a e-learningu vyvstat? Možná následující (výčet zdaleka nemusí být konečný): 5
Učení nekonči na konci učební události ani v e-learningu. Technologie umožňuje udržovat a vytvářet vztahy mezi lidmi (účastníky e-learningu), dodávat a vytahovat informace, aby mohla být obnovována učební dokumentace. Výhodná jsou diskusní fóra (on-line i off-line) apod. Aby mohlo být učení úspěšné, mělo by být součástí každodenních aktivit, s možností přístupu k širokému spektru zdrojů (přílohy, odkazy na web stránky apod.) Úspěšné učení (i e-learning) a management znalostí spojité aktivity, vyžadující zapojení jak lidí, tak technologie. Pouze e-mail však zdaleka nestačí. E-learning a KM nejsou pouhými projekty, ale nikdy nekončícím integrálním procesem. Učení a sdílení znalostí jsou stejně důležité jako rozvoj intelektuálního kapitálu. Má-li však být e-learning součástí managementu znalostí, nemůže jako první přijít technologie. Ještě před úvahami nad technologií je důležité mít strategii pro učení a práci se znalostmi, která je v souladu s celkovou podnikatelskou strategií. V oblasti znalostí jde především o definování procesů, kterými mohou být např.: Vytváření nových znalostí Identifikace, shromažďování, klasifikace, mapování, sdílení, validace, aplikace a opakované využití znalostí Ochrana a zabezpečení znalostí a znalostních aktiv Za těchto okolností může aliance mezi managementem znalostí a e-learningem reálně přispět k organizační výkonnosti a rozvoji jednotlivců. Literatura: Friedel, L. (2000): Importance of Knowledge Management as a Strategic Issue for Czch Organizations. Disertační práce MBA, Sheffield Hallam University/MÚVS Praha. Fry, K. (2001): E-learning markets and providers: some issues and prospects. Education + Training, Vol. 43, No. 4/5, p. 233-239. Leary, K. (2001). 5 strategic trends in e-learning. World Trade, Vol. 14, No. 6, p. 72-74. Liebowitz, J. (ed.) (1999): Knowledge Management Handbook. CRC Press. Myers, P. (ed.) (1996): Knowledge Management and Organizational Design. Butterworth-Heinemann. Nonaka, I., Takeuchi, H. (1995): The Knowledge Creating Company: How Japanese Companies Create the Dynamics of Innovation. Oxford University Press. Senge, P. (1994): The Fifth Discipline. Currency-Doubleday. Kontakt: Ing. Libor Friedel, MBA, konzultant a trenér e-mail: libor_friedel@volny.cz, www.friedel-km.com (od 5/2003) 6
Využití projektového řízení při zavádění e-learningu RNDr. Bohumil Havel, PVT, a.s. Proč se zabývat projektovým řízením? Na minulé konferenci zazněl příspěvek na toto téma [1], další se zmínily o potřebě nebo konstatovaly projektový přístup. Přístup k projektovému řízení bývá různý a já bych chtěl postihnout některé aspekty projektů pro zavedení e-learningu ve společnosti. Na úvod je nutné přiblížit, co rozumíme projektem. Projekt je pro nás pracovní a organizační pomůcka pro řízení změny. To hlavní co za projektem musíme vidět je původní stav a přechod do cílového stavu. Příklady jsou známé: stavba nové budovy, zavedení nového informačního systému v podniku. Z technického hlediska potom projekt definujeme jako posloupnost činností pro dosažení určitého cíle. Posloupnost činností strukturujeme do etap, kroků a úkolů. Smyslem projektu je dosažení vytčeného cíle projektu za současného nepřekročení plánovaných nákladů ve stanoveném termínu a při dosažení požadované kvality. Principem projektového řízení je řízení týmové spolupráce, kdy v realizačních týmech spolupracují na řešení rozliční odborníci. V rámci spolupráce více firem jsou to potom často i týmy z různých firem, kteří spolupracují na řešení společného projektu. Loňský příspěvek [1] se zabýval přístupem, který se blíží vývoji nového informačního systému. Myslím, že reálná situace většiny firem je jiná. Bude se většinou jednat o výběr a implementaci LMS do zvoleného firemního prostředí (zjednodušeně řečeno). V této souvislosti připomenu jistou analogii výběru informačního systému podniku (IS, ERP) a jeho implementaci. Tyto inovace bývají řízeny projekty, například projekt výběru ERP a projekt implementace ERP v podniku. Zavedení e-learningu Největším nebezpečím při používání příliš frekventovaných výrazů je jejich neurčitost. Pod cílem Zavedení e-learningu rozumím: Implementaci výukové platformy instalací LMS, Změna procesů řídících vzdělávání tak, aby integrovaly platformu LMS, Zajištění vzdělávacího obsahu a řízení jeho tvorby. Někdy se totiž zdá, že firmy si uvedený cíl zúží na instalaci LMS. Důvod je zřejmý, protože tato část úkolu je nejsnadněji uchopitelná. Aktivní oddělení IT, které má ve firmě praktické zkušenosti s projekty nasazení ICT se ujme iniciativy. Ostatní komponenty projektu jsou již hůř realizovatelné, dotýkají se více lidí, případně celé organizace. Jak naplánovat zavedení e-learningu? Věřte tomu, že zavedení e-learningu do firmy není jen technická záležitost. Úspěšný e-learning nutně vyžaduje jistou podnikovou kulturu. Jednostranně technologický pohled potom nepřinese očekávané výsledky. Pro zavedení e-learningu předkládám návrh následujícího postupu: Základní vize o změnách výcviku zaměstnanců, získání strategického sponzora, Příprava strategie, přípravné kroky k projektu výběru, Projekty výběru dodavatelů LMS a vzdělávacího obsahu, Projekt implementace e-learningu. 7
VIZE Projekt Implementace e-learningu (e-kurzy) Příprava strategie Projekt výběru dodavatelů LMS a služeb Projekt Implementace e-learningu (LMS) Představa postupu zavedení e-learningu Základní vize Obsahem tohoto kroku je příprava základních vizí pro e-learning. Jedná se o hledání profilových témat výcviku, které sledují věcné cíle podniku. Je nutné mít představu o proveditelnosti a rámcové návratnosti. Nejzákladnějším úkolem je zajištění podpory sponzora projektu. Jedná se zapojení vedení do příprav a plánování všech dalších kroků. Nosnou myšlenkou vize předpokládám přesvědčení, že vzdělávání je pro společnost dostatečně důležité. Nedostatečně kvalifikovaní zaměstnanci omezují růst společnosti. Mělo by jít o startovní impuls k systematické práci na dalších krocích. Metodickou podporu vám může poskytnout firemní vize a strategie, zpracované do řetězců příčin a následků kauzální závislosti (například BSC - Balanced Scorecards). Příprava strategie Tento krok má v přípravě důležitý význam, ale nemyslím, že se již jedná o projekt. Předprojektová příprava je také důležitá, skládá se z jednotlivých činností, které mapují jednotlivé problémy a možná řešení. Postup přípravy: 1. Výběr relevantních oblastí, které budete brát do úvahy: o hybné síly podnikání o investoři vzdělávání o vzdělávací obsah o technologie o studenti o sledování výkonu 2. Identifikace hlavních potenciálních přínosů a překážek. 3. Zvažování strategií implementace: o přiřazení vize učení a podnikatelských cílů, zabezpečení podpory a financování, o zvažte jednotlivé varianty kurzů asynchronní, synchronní, jiné varianty, o jak budete sledovat, aby e-learning odpovídal potřebám podniku, o která osoba z vedení se bude o iniciativu starat, o jak budete měřit účinnost výcviku, o jak budete nabízet a prodávat e-learning interně. Strategie 8
Při vývoji strategie musíte zhodnotit dosavadní firemní zkušenosti s online tréninkem. Při přípravě podnikatelských cílů a přípravě argumentace nezapomeňte, že jednotlivé profesní skupiny mají odlišné perspektivy výcviku. Tomu musí odpovídat i komunikace zaměřená na příslušnou skupinu. Funkce Cíle Metrika Manažer výcviku Vyplnění mezer v kompetencích Individuální výkon Manažer oddělení Dosažení věcných cílů Projektové cíle Obchodní metriky Zaměstnanci Výběr nejlepší alternativy Finanční metriky Vrcholný management Získání konkurenceschopnosti, Transformace, inovace Obchodní případy, Celopodnikové finanční metriky Připravené strategie bude již nejspíše nutné prezentovat vedení pro získání podpory a souhlasu k zahájení následných projektů. Je vhodné soustředit se na podporu hlavních strategických cílů firmy, řešení problémů a jejich podporu výcvikem. Metodiky BSC pomáhají formulovat význam vzdělávání na stejné úrovni jako ostatní perspektivy. Problémy firmy a pohled řešení optikou BSC: Problém Řešení v.. Finanční perspektiva Zákaznická perspektiva Firemní procesy Zákaznická perspektiva (zvětšení příjmů) Firemní procesy (optimalizace procesů, efektivita, snižování nákladů) Firemní procesy (inovace produktů a služeb zákazníkům) Učení a růst (zlepšení služeb, zlepšení kompetence) Učení a růst (Inovace procesů IS, reingeneering) Učení a růst (zlepšení informačních schopností zvyšování kvalifikace) Další dobrým přístupem je použití indikátorů pro strategické plánování. BSC rozlišuje dva druhy indikátorů předstižný a zpožděný. Výhodou předstižných indikátorů pro prověřené kauzální závislosti je, že lze plánovat dopady a ovlivňovat změny zpožděných indikátorů. Použití indikátorů Předstižný indikátor Zpožděné indikátory Míra obsazení strategických míst (obchodní místa) Strategické dovednosti Osobní růst Produktivita Obrat na zaměstnance Prodeje na obchodního zástupce Spokojenost Návratnost (ROI) je zpožděný indikátor, kterým zjistíme, jakou jsme měli spotřebu. Problém bývá s věrohodností. Jsme schopni ocenit všechny náklady a přínosy? Použití tohoto indikátoru na úrovni strategické přípravy není vhodné. Lépe je použít předstižné indikátory rychlost a mohutnost školení (nedosažitelné jinak), u nichž je časová výhoda získání strategických dovedností. Pro přípravu vzdělávacího obsahu je vhodné připravit si podklady pro strategické rozhodnutí. Základními kritérii může být hledisko nákladů, zdrojů (dostupnost odborníků), bezpečnost obsahu a třeba i další hlediska. Tedy vytvořit nebo koupit? Koupě hotových kurzů: Cena: Nižší než průměr, záleží i na licenční politice dodavatele. Riziko: Malé, s velkou pravděpodobností získáte dobře navržené kurzy. Účinnost: Nižší, obecné kurzy nemusí odpovídat vašim požadavkům. Úsilí: Nejjednodušší řešení. Vytváření vlastních kurzů: 9
Cena: Střední, méně než zakázkové kurzy vyvinuté externím dodavatelem, dražší než hotové kurzy. Riziko: Velké, protože to budou asi často používané kurzy. Účinnost: Vysoká, pokud se vyvíjí dle skutečných potřeb firmy. Úsilí: Vysoké, protože to vyžaduje nové dovednosti ve firmě. Vytváření zakázkových kurzů (externí zdroje): Cena: Vysoká. Riziko: Malé, s velkou pravděpodobností získáte dobře navržené kurzy. Účinnost: Vysoká, pokud se vyvíjí dle skutečných potřeb firmy, záleží na komunikaci. Úsilí: Malé, jen omezeno na dobrou komunikaci s tvůrci kurzů. Projekt výběru dodavatelů LMS Projekt na výběr dodavatele? Ne, skutečně nežertuji. Cílem tohoto projektu je stanovit požadavky, které budeme klást na e-learning ve firmě. Ne nějak vágně, ale velice strukturovaně a úplně. Dobře formulovaná a zpracovaná Žádost o nabídku zjednoduší komunikaci s potencionálními dodavateli a zkvalitní realizaci projektu implementace. Výsledným efektem je potom minimalizace rizik při výběru produktu a dodavatele implementace a dalších služeb. Na přípravě a vyhodnocování při výběru dodavatelů bude nutná spolupráce mnoha specialistů z různých oddělení. Projektový management nám pomůže s řízením těchto činností v rozumných mezích. Provedení výběrového řízení potencionálních dodavatelů, jejich produktů a služeb je nutno chápat jako specifický projekt, který je třeba efektivně plánovat, řídit a koordinovat. Součástí tohoto projektu je analýza a specifikace požadavků na cílové řešení, stanovení výběrových kritérií, vytvoření poptávkového dokumentu, vyhodnocení předložených nabídek, naplánování potřebných úprav a zavedení vybraného řešení včetně uzavření kupní smlouvy a dohody o budoucí spolupráci. Jak například postupovat při výběru dodavatele LMS? Krok 1. Jaké věcné podmínky jsou určující pro váš výběr LMS? 1. Jaká je věcná (obchodní) potřeba pro LMS? Firemní potřeba často hledá e-learning (LMS) k řešení problémů: rozvržení celopodnikového vzdělávání podpora studentů automatizace administrativních tréninkových procesů centralizace organizace vzdělávání při lokálním vlastnictví poskytování samoobsluhy vzdělávání pro zaměstnance, obchodní partnery nebo zákazníky rychlejší rozvoj zdrojů a programů tréninku integrace nekompatibilních systémů pro LMS 2. Jak budete měřit úspěch? Bez metrik nebudete schopni určit úspěšnost investic. 3. Jaký je váš potencionál návratnosti investic? Použitím metrik spočítejte první potencionální ROI a vytvořte skutečný obchodní případ pro nákup LMS. Může to znamenat třeba i limity pro produkty. 4. Jaká je cílová skupina? Určete, kdo bude používat LMS, počty uživatelů a jejich lokalizaci. 5. Jaká pilotní skupina vám může pomoci nejlépe dosáhnout cíle? Nejúspěšnější strategie pro realizaci LMS je spojena s pečlivě plánovaným pilotem. Určete, kteří uživatelé nebo skupiny vám pomohou uskutečnit projekt. 6. Kdo je investor projektu a jaká jsou jeho očekávání? Kdo bude klíčový sponzor projektu? Identifikace klíčových rolí pro LMS výběr a implementaci. Nezapomeňte identifikovat IT správce, jsou kritičtí pro výběr a postup implementace. Zjistěte co váš investor potřebuje a očekává. 7. Jaké jsou funkční a nefunkční požadavky na LMS? 10
Toto je nejnáročnější část analýzy obchodních požadavků. Potřebujete určit specifické funkční a nefunkční rysy, které vaše organizace potřebuje v LMS. Vše má vycházet z hodnocení vašich věcných potřeb. Do definování těchto požadavků je předčasné plánovat prezentace prodejců. Pracujte s investorem na definování jeho potřeb v každé z následujících kategorií. Funkční požadavky jsou například: registrace distribuce kurzu hodnocení, testování a evaluace shoda, certifikace a akreditace správa pro autory řízení obsahu správa systému výkazy schopnost definování rolí uživatele v LMS schopnost definování komunikačního jazyka a jiné. Nefunkční požadavky jsou například: požadavky na výkon uživatelské rozhraní, požadavky na design, aplikační a databázový management uživatelská a systémová dokumentace a školení bezpečnostní a auditní funkce pružnost a rozšiřitelnost a jiné. 8. Jaké jsou klíčové uživatelské role a jejich funkční požadavky? Jeden z klíčových rysů LMS je schopnost delegovat roli individuálně bez ohrožení bezpečnosti a datové integrity. Určete tyto role ve vaší organizaci a jaké funkčnosti každá role potřebuje (jednotlivec může mít i více rolí): administrátor katalogu plánovač kurzů registrátor / možná samoregistrace správce systému student manažer, kouč nebo mentor návrhář kurzu (Instructional designer) autor obsahu a jiné. 9. Jaké jsou vaše technické požadavky? Pracujte s vaším IT partnerem na definici technických požadavků, které typicky obsahují: Požadavky na architekturu a systém Požadavky rozšiřitelnosti Podpora LMS sítě, HW, SW a operační systémy Specifikace klientské stanice. Schopnost podpory plug-in, apletů nebo dalšího SW na klientské stanici. Požadavky na součinnost Požadavky shody se SCORM, IEEE, AICC, IMS standardy, Požadované MAPI, OLE, TCP/IP a ODBC funkčnosti. Váš IT partner připraví tyto požadavky. Požadavky na integraci HR ERP, poštovní servery a další. Požadavky na systémovou integraci Požadovaná integrace s HRIS / HRMS účetním systémem, e-mailovým systémem a dalšími. Požadavky na bezpečnost Bezpečnostní standardy pro práci a vzdálené užití. 10. Kdo řídí LMS ve vaší organizaci? Určete jak bude LMS řízeno, zda centrálně nebo u lokálních spoluvlastníků výcvikových funkcí. Centrálně vzdělávacími funkcemi Centrálně IT oddělením Další metodou 11
11. Jaké jsou fáze implementace? Měli byste uvažovat o implementaci ve fázích pro uživatele i pro LMS funkčnosti. Obzvláště když je pro vaši organizaci nové samoobsluha vzdělávání nebo e-learning. To umožní uživatelům zvyknout si na funkčnosti poskytované LMS. Určení implementačních fází je také kritické pro výběr LMS. Naleznete některé funkčnosti, které LMS nepodporuje. Můžete pak požadavky seřadit podle důležitosti a získáte čas na úpravu aplikace. 12. Kdo bude ve vašem projekčním týmu výběru LMS? Je třeba vybrat projekční tým. Ujistěte se, že každý v týmu rozumí své roli a odpovědnosti v procesu výběru. Uvažujte o schůzce s oficiálním spuštěním kroků ve výběrovém procesu. Mezi členy týmu by měli být sponzor projektu (vyžaduje vysokou úroveň) klíčoví investoři napříč obchodními jednotkami implementujícími LMS IT partner členové všech tréninkových funkcí implementující LMS Definice požadavků může zabrat několik týdnů až několik měsíců. Dejte si dost času pro správnou přípravu požadavků vaší organizace. Krok 2. Výběr dodavatelů Výběr potencionálních dodavatelů podle vašich představ. Budete chtít oslovit asi zvládnutelný počet společností, proto si musíte již v tomto prvním interním kole stanovit kritéria výběru. Nezabývejte se detaily, ale funkcemi na vyšší úrovni: Management rolí v systému, Autorské nástroje, Podpora produktů třetích stran (podpora standardů), Rozšiřitelnost a další globální požadavky. Váš vlastní výběr můžete doplnit informacemi dodavatelů. Držte se vlastní struktury hodnocení a zatím neplánujte prezentace firem, které jsou předčasné nemají totiž podrobné zadání. Krok 3. Plán prezentace produktu Pro vás je nutné udržet kontrolu nad výběrem. Součástí toho je i řízení prezentace, která je důležitá pro vaše první kolo výběru. Pro vás je důležité připravit plán : Příprava účastníků prezentace. Pro rozhodování potřebuje tým lidí, kteří se budou podílet na hodnocení dodavatelů, Příprava očekávání, které požadujete od produktu. Seznam základních funkčních a nefunkčních požadavků. S tímto seznamem po odsouhlasení v hodnotícím týmu seznámíte oslovené dodavatele, Příprava scénáře prezentací, Vlastní prezentace jednotlivých dodavatelů, základní orientace ve financování, přizpůsobení produktu a dodavatelské kultuře, Dokumentování výsledků prezentace pro transparentní pokračování výběru. Krok 4. Zúžení seznamu prodejců Cílem kroku je zhodnocení jednotlivých prezentací, zejména s ohledem na deklarované funkční a nefunkční požadavky. Předchozí prezentace by vás měla orientovat ve finančních potřebách, které přináší základní funkčnost LMS a orientační náklady na požadované úpravy. Můžete dojít k poznání, že úpravy mají své priority a ne vše budete potřebovat ihned. Dalším poznáním může být podcenění financí a bude nutné buď najít další zdroje, finanční modely nebo od požadavků na projekt ustoupit a přistoupit na reálnou restrikci požadavků. Krok 5. Provedení hodnocení potřeb LMS Obchodní požadavky jsou ještě příliš široké parametry pro LMS projekt, hodnocení potřeb pro LMS jde na praktickou a podrobnější úroveň. Výsledkem je dokument nastiňující hlavní funkční a technické požadavky na LMS a omezení, na které musí být organizace připravena. Návrh řešení vycházející z obchodních potřeb by měla obsahovat soubory dat z oblastí: Organizační kultura a věcné požadavky, Tréninkové a výukové zvyky / kultura, Obchodní pravidla a procesy, Systémová integrace, Technické požadavky. 12
Na provedení hodnocení potřebujete zahrnout do týmu správné lidi z firmy. Ujistěte se, že tým obsahuje lidi jako: Sponzor projektu, Manažer sponzora projektu, Vybrané členy tréninkových funkcí (včetně administrátorů), Vybraní představitelé všech oddělení, IT oddělení, Tým výběru LMS. Vaši vlastní představu o nákladech je nutné konfrontovat s představami dodavatelů. Zjistíte tím také přístup a kvalitu dodavatelů. Krok 6. Návrh a distribuce požadavků na nabídku Tento krok má velký význam pro kvalitu výběru, protože bude základem pro smluvní vztah s vybraným dodavatelem. Pro vypracování požadavků na nabídku (RFP) existují vzory, ale zásadně by v tomto dokumentu nemělo chybět: 1. Úvod Sem patří všechny důležité informace o tom, co vlastně hledáte a kdy by mělo být požadované řešení plně funkční. Nemělo by zde chybět ani datum, do kdy lze nabídky podávat, komu mají být doručeny a v jaké formě. 2. Představení projektu a jeho záměrů V této části by se měly objevit odpovědi na následující otázky: Proč chcete nové řešení vlastně implementovat?, Co by se mělo změnit společně s novým řešením? a Co by se mělo stát s vaší stávající IT/IS infrastrukturou, které se nové řešení dotýká nebo jí nahrazuje?. Součástí této kapitoly jsou povinné formáty nabídek, cenová omezení, informace o postupu hodnocení nabídek. 3. Informace o firmě Obsah této kapitoly je často opomíjený. V kapitole by se měla objevit alespoň firemní struktura, místa ve kterých firma operuje, pro které oddělení/regiony či části firmy je nové řešení určeno. Kolik je zaměstnanců a kolik se očekává, že jich bude uživateli nového systému, případně postupný nárůst uživatelů. Významnější část této kapitoly pravděpodobně zabere poslední oblast, kterou je současná IT/IS infrastruktura. Zde se musí objevit alespoň základní informace o HW a SW, který používáte, jaké databázové systémy, operační systémy, jaké servery, máte vlastní IT oddělení nebo část této oblasti zajišťujete formou outsourcingu, atd. 4. Cíle a záměry firmy s daným projektem Máte v souladu s popisovaným postupem připraveny vize a strategie k e-learningu. Na tomto místě by se měly objevit právě tyto informace jaké jsou podnikatelské cíle daného projektu z pohledu: Strategického - Celkový pohled na to, jakou hodnotu přinese daný projekt do vašeho současného podnikání. Např. zlepšení kvality zákaznického servisu, jeho vyšší efektivita, image firmy, která drží krok s vývojem v oblasti nových technologií. Finančního - Zde jenom připomenu, že velmi pomůže pokud se zde objeví např. rozmezí prostředků rozpočtovaných pro dané řešení, nebo očekávané rozdělení ceny mezi část strategickou, technickou. Samozřejmě by neměly chybět cíle v podobě očekávaných úspor, návratnosti, apod. 5. Požadované funkčnosti nového řešení Nejdůležitější část celého RFP je bezpochyby tato. Součástí by mělo být vše, co víte nebo tušíte, že chcete u nového řešení mít. Technické a další požadavky se soustřeďují na: Architekturu a systémové požadavky, Specifikace funkčních a nefunkčních požadavků, Požadovaná shoda s normami (IMS, AICC, ), Požadavky na integraci s dalšími systémy, Bezpečnostní požadavky, Požadavek popisu implementace a projektového managementu, Řešení zákaznických úprav, Popis poskytovaných služeb, poskytovaná školení a jiné. 6. Podmínky výběrového řízení Je nutné seznámit potencionální dodavatele s postupem výběrového řízení a jeho jednotlivých etap. Musíte být připraveni i na vedení konzultací s dodavateli, aby se mohli seznámit s detaily a smyslem požadavků. Popište i vaše vlastní formální kroky a termíny v etapách. 13
Krok 7. Připravte společnost na změny E-learning vyžaduje nastavení vhodné kultury orientované na odpovědnost zaměstnanců na sebevzdělávacích aktivitách. Jaká jste organizace? Definujte kam budete směřovat. Dva póly přístupu ke vzdělávání: Řízené vzdělávání Samoučcí se organizace Akcent na identifikaci potřeb vzdělávání Předpis na vzdělávání Řízení Obsah statický Odpovědnost, samostudium Nominace Motivace Rychlá proměna obsahu podle potřeb Součástí změn ve společnosti bude změna: Vzdělávacích procesů bude nutné integrovat LMS, Revidovat vzdělávací obsah připravit vzdělávací moduly na transformaci do e-kurzů, kombinovaných modulů, Identifikace všech dalších změn. Krok 8. Vyhodnocení dodaných návrhů Příprava týmu hodnotitelů a postupu hodnocení před vlastním hodnocením sjednotí vaše pohledy na kritéria. Kritéria hodnocení musí odrážet vaše priority, kritické požadavky v oblasti funkčních a nefunkčních požadavků. Součástí hodnocení jsou samozřejmě i další kritéria jako cena řešení, technická vhodnost a další. Pro formální hodnocení v oblastech funkčností požadovaných na LMS lze využít principy - hodnocení užitné hodnoty IS (LMS): Možný pohled z hlediska firemních procesů Seznam požadovaných vs podporovaných procesů (funkcí) Členění vychází: % podporovaných funkcí % doprogramovatelných funkcí % nerealizovatelných funkcí Toto hodnocení může srovnávat pokrytí požadavků. Lze ho doplnit i o hodnotové (nákladové) vyjádření, které potom lépe vystihuje cenu dodávky. Cena LMS podporujícího funkce, Cena integrace, Cena doprogramování funkcí. V tomto kroku by měl zadavatel získat doporučení ke dvěma nabídkám, které postoupí do závěrečného kola. Krok 9. Provedení finální prezentace a výběr dodavatele Cílem je zhodnocení, zda požadované podklady odpovídají představám obou stran. Zájem se více soustředí na postup implementace, projektový management, termíny realizace, požadované změny, součinnost a další informace. Výhodou již může být setkání s vedoucím projektu a nikoli jen s obchodníky. Prezentaci řiďte opět podle předem dodaného scénáře, aby vám dodavatel poskytl vše, co potřebujete vědět, ne co vám chce sdělit. Vyhodnocení samozřejmě probíhá stejně formálně jako v předešlých krocích, k dispozici ale jsou i další informace o dodavatelích a produktech. Krok 10. Sjednání smlouvy o LMS a příprava na implementaci Vybrali jste LMS a dodavatele, shodli jste se na představách a tento projekt (výběr dodavatele) můžete ukončit přípravou smlouvy. To je současně zahájení nového projektu projektu implementace. Projekt implementace LMS K vlastní implementaci již jen několik poznámek. Projekt implementace LMS je standardní IT projekt, který musí zohledňovat prostředí ve společnosti a nezbytné vazby na vzdělávání. Možná zbytečně, ale připomínám, že zákazníkem (vlastníkem vzdělávacího procesu) je HR oddělení. IT vytváří podporu pro technologii, provozuje LMS po technické stránce. 14
To by mělo být zohledněno při přípravě týmu, který bude spolupracovat s dodavatelem. Zmíním jen nejdůležitější principy dodavatelských projektů: Spolupráce v projektových týmech spoluúčast dodavatele a odběratele, Kontrola jakosti vychází z jasného zadání a cílů, definice kriterií. Pak lze realizovat kontrolu shoda cíle, zadání a výsledku, Spoluzodpovědnost za eliminaci rizik, sledování kritických faktorů úspěchu. V rámci přípravy projektu doporučujeme zpracování Hodnocení připravenosti na e-learning [4]. Tato analýza pomůže zorientovat společnost a poodhalit některé mezery v kritických faktorech úspěchu. Sledované faktory není dobré podceňovat, protože e-learning není jen technická implementace platformy LMS. Závěr V příspěvku jsem se snažil postihnou jen některé oblasti přípravy e-learningu. Oblast je široká, nelze jít do detailů. Projektem přípravy e-kurzu jsem se v tomto příspěvku nezabýval. Problémy přípravy kurzů se zabývá např. sdružení ELLA, které již připravilo mnohá vystoupení. Mým hlavním záměrem bylo poukázat na nutnost přípravy zavedení e-learningu ve společnosti na základě jasné vize, která má podporu ve vedení společnosti. Odpovědná příprava potom spočívá v jasném definování zadávacího dokumentu pro všechny dodavatele a kvalifikovaném vyhodnocení nabídek. Literatura: [1] Z.Staníček: Význam projektového a procesního řízení v projektech e-learningu, Sborník konference E-learning v praxi firemního vzdělávání, Březen 2002, Praha [2] Ten Steps to Successfully Selecting A Learning Management System, Lguide, 2001 [3] Six Steps to Implementing E-learning, brandon-hall.com, 2001 [4] B.Havel: Hodnocení připravenosti na e-learning, Sborník konference E-learning v praxi firemního vzdělávání, Březen 2002, Praha [5] D. Holec: Projektové řízení implementace ERP systému, IT Systém 9/2002, Brno Kontakt: RNDr. Bohumil Havel, PVT, a.s., e-mail: elearning@pvt.cz 15
Stav a perspektivy LMS/CMS Doc. Ing. Karel Květoň, DrSc., České vysoké učení technické v Praze Úvod Systémy pro řízení studia (LMS), zvané též někdy Systémy pro řízení kurzů (CMS) usnadňují tvorbu, používání a správu online kurzů především tím, že poskytují: a. rozhraní, umožňující vytvářet prezentaci kurzu; b. soubor výukových nástrojů, usnadňujících učení, komunikaci a spolupráci; c. soubor nástrojů administrativních, které pomáhají instruktorovi a manažerovi v procesu správy, vedení a zlepšování kurzu. LMS se považují za nezbytnou základní součást SW pro e-learning, jejichž pokročilé verze umožňují integraci s univerzitními informačními systémy, včetně moderních univerzitních portálů, o kterých pojednáváme v kap. 4. Podrobněji viz část Literatura. V kap. 1 stručně uvádíme vlastnosti LMS, které jsou nutné či žádoucí pro to, aby LMS byl pro vzdělávací instituci přínosem. (Čtenáři, který se o výběr LMS zajímá hlouběji, doporučujeme prostudování webových stránek Edutools http://www.edutools.info/course/index.jsp.) Základní funkce tří konkrétních LMS systémů jsou uvedeny dále: v kap. 2 WebCT je popsána verze 3.1.3, http://www.webct.com, která je používána na ČVUT; v kap. 3 jsem popsal systém edoceo (využil jsem podklady, které mi poskytl p. Tomáš Hrdonka, Trask solutions s.r.o., www.trask.cz). (Se systémem Oracle ilearning se můžete seznámit v diskusním příspěvku J. Matznerové z české pobočky firmy Oracle nebo na http://ilearning.oracle.com.) V kap. 4 Univerzitní a podnikové portály je uveden též příklad řešení pro správu webového obsahu CMS 2002 (podle podkladů p. Miloše Sobotky z české pobočky firmy Microsoft). 1. Výběr systému pro řízení studia (LMS) Volně zkráceno podle článku Evangelisti, D.: The Must-Have Features of an LMS, viz http://www.learningcircuits.org/2002/mar2002/evangelisti.html 1.1. Základní a nepostradatelné vlastnosti LMS Podpora hybridního (smíšeného) typu výuky (blended learning). Lidé se učí různými způsoby. LMS by jim měl nabídnout samoobslužný postup, který snadno propojuje klasické kurzy ve třídě s kurzy online. Integrace s informačními systémy instituce (university). LMS systémy, které nejsou synchronizovány s ostatními informačními systémy, postrádají smysl. Pokud jsou systémy integrovány, může být například zaměstnanec automaticky vyzván k účasti na školení, ve kterém si doplní kvalifikaci pro svoji práci ve firmě. Řízení. LMS musí vedoucím pracovníkům umožňovat spravovat registraci uživatelů a profilů, zadávat úkoly, vytvářet postupy, určovat způsoby osvědčení, jmenovat tutory a autory kurzů, řídit obsah kurzů, spravovat interní rozpočty a platby uživatelů. Vedoucí pracovníci musí mít úplný přístup do databáze výuky, aby mohli vytvářet standardy a upravovat zprávy o činnosti jednotlivců i skupin. Systém by měl být také schopen vytvářet rozvrhy pro studující, instruktory a celé třídy. Nejdůležitější je, aby byly všechny funkce nastavitelné pomocí uživatelsky přátelských stránek. Integrace obsahu. Pro LMS je důležité poskytování podpory široké škále dalších výukových programů. Pokud si budete pořizovat LMS, nezapomínejte, že některé LMS jsou kompatibilní pouze s vlastními programy dodavatelů, a ostatní nedělají o mnoho více než že vychvalují standardy výukových obsahů. Dodavatel LMS by měl zaručit, že doplňkový obsah bude v jejich systému fungovat. Dodržování standardů. LMS by se měl pokusit podporovat standardy, jako jsou SCORM a AICC (viz http://www.adlnet.org/). Podpora standardů znamená, že LMS může importovat a spravovat obsahy a výukové programy, které standardům vyhovují bez ohledu na autorský systém, ve kterém byly vyrobeny. 1.2. Vlastnosti LMS, které jsou žádoucí a zvyšují jeho hodnotu Hodnocení. Nástroje pro evaluaci, testování a hodnocení vám pomohou vytvořit kurzy a programy, které je možné (s použitím výsledků, které tyto nástroje poskytují) stále zdokonalovat. Je tedy žádoucí, abychom měli LMS, který nástroje pro hodnocení obsahuje a aby byly použity v každém online kurzu. 16
Správa dovedností. Nástroje pro správu dovedností umožňují instituci posuzovat potřebu školení a určovat dosažený pokrok. Vedoucí pracovníci by měli těchto nástrojů používat a s jejich pomocí určovat, jak se budou výsledky oceňovat (např. průměrovat nebo porovnávat s předem stanoveným cílem, atd.) Tyto funkce je možné použít k vyhledávání pracovníků, kteří ovládají speciální dovednosti. Konfigurovatelnost. LMS by nebyl příliš vhodný, pokud by organizace pro instalaci LMS musela úplně přestavět svoje interní postupy nebo zapojit nákladné programovací zdroje pro provedení změn, nutných pro zavedení LMS. 2. WebCT 2.1. Základní informace o WebCT (verze 3.1.3) Podrobnosti viz http://www.webct.com. Požadavky na počítač. Systém WebCT je instalován na serveru a klienti, ať už studující nebo učitelé k němu přistupují pomocí webového prohlížeče, jako je například Netscape Navigator nebo MS Internet Explorer. WebCT (Web Course Tools) je sada: výukových nástrojů pro usnadnění učení, komunikaci a spolupráci prostřednictvím Internetu a počítačů pomůcek pro tvorbu a organizaci studijních materiálů pomůcek pro správu, údržbu a neustálé zlepšování kurzu nástrojů pro sestavení kurzu. WebCT má čtyři hlavní funkce: Organizace materiálů a jejich distribuce Komunikace Hodnocení Správa kurzu (včetně správy studujících) 2.2. Typy uživatelů WebCT Pro porozumění funkčním schopnostem WebCT je nutné nejdříve rozlišit typy uživatelů a určit náplň jejich činnosti včetně práv. Hlavními typy uživatelů jsou: Admistrátor: Spravuje WebCT server, ale nevytváří studijní materiály. Obvykle instaluje a udržuje prostředí WebCT pro kurzy. Help Desk: Pomáhá administrátorovi WebCT při správě uživatelů, jako jsou změny hesla a zápis uživatelů do kurzů. Návrhář: Autor kurzu, obvykle zároveň instruktor (vyučující), který má veškerou kontrolu nad obsahem kurzu a jeho správou. Použitím funkce Sdílení přístupu návrháře může roli návrháře vykonávat více osob. Asistent instruktora: Pomáhá se známkováním testů a úkolů. Má přístup ke správě studujících. Student: Zapíše se do kurzu a obvykle nemůže manipulovat s obsahem kurzu mimo oblasti vymezené návrhářem. 2.3. Nástroje WebCT Ve WebCT je k dispozici množství vestavěných nástrojů (neboli pedagogických aplikací), které pomáhají studujícím komunikovat a učit se, a množství nástrojů, které pomáhají návrháři vytvářet a udržovat efektivní online výukové prostředí. Studijní nástroje slouží studujícím v průběhu studia. Jsou to Komunikační nástroje E-konference Elektronická pošta Diskuze Tabule Sebehodnocení Autotest Výzkum Externí zdroje Vyhledávání 17
Navigace Poznámky ke stránkám Pokračování ve studiu Archiv obrázků s vyhledáváním Slovníček s vyhledáváním (odkazy) Rejstřík Správa kurzu Cíle výuky Známkování Tvorba studijní příručky Domovské stránky studujících Kalendář Nástroje návrháře umožňují návrháři a instruktorovi vytvářet i spravovat kurz a monitorovat i hodnotit činnost studujících. Mezi nástroje návrháře patří: Průvodce tvorbou kurzu Tvorba sylabu Vložení dalších nástrojů Vložení dalších studujících Vložení dalších Modulů studijního materiálu Vnější zdroje Prohledávání WebCT e-learning Hub Odkazy Správa studujících Sledování postupu studujících Sledování využití stránek Zveřejnění využití stránek Zkoušení studujících Testy na čas Obecné komentáře na odpovědi studujících Soukromé reakce na odpovědi studujících Automatizované hodnocení Statistická analýza výkonů Úprava vzhledu kurzu Nástroje pro úpravu stránek Uvítací stránka kurzu Sdílení pravomocí Asistenti instruktora Sdílení přístupu návrháře 2.4. Jak se do kurzu WebCT přihlásit Kurzy ČVUT jsou umístěny na serveru URL adrese http://online.cvut.cz/. (Pokud nebudou čtenáři dostupné, může to být proto, že v listopadu 2002 skončila pro ČVUT platnost licence WebCT; o získání prostředků na prodloužení licence však usilujeme). Na domovské stránce serveru WebCT se po zadání mého Uživatelského jména (User Name) a Hesla (Password) připojím na "můj WebCT", tedy na mywebct. Na stránce mywebct má studující seznam kurzů, do kterých má přístup. Na mywebct můžete jak vy sami tak i vaše příslušná škola umístit záložky (odkazy) svých oblíbených webových stránek a internetových zdrojů, kupříkladu odkazy na knihovny, administrativní stránky školy atd. 18
Po poklepu na Přihlásit se do mywebct zadáte Uživatelské jméno prijimacky a Heslo prijimacky. Tak se připojíte na stránku mywebct (viz Obr.1.). Obr. 1. Stránka mywebct 2.5. Ukázky některých online kurzů ČVUT Stránky ČVUT Online informují o několika demonstračních (tedy neúplných) verzích online kurzů, které byly vyvinuty na několika pracovištích ČVUT s centrální podporou ČVUT v roce 2001. (Viz též URL http://web.cvut.cz/online/cvut/index.html.) Při praktické online výuce desítek studujících byl ověřen kurz Základy počítačové gramotnosti. Tento kurz je též používán jako přípravný kurz pro získání certifikátu European Computer Driving Licence, ECDL. Pod nadpisem Kurzy jsou uvedeny názvy vašich kurzů. Pod názvem každého kurzu mohou být různé informace, např. jméno instruktora a poznámky týkající se nových úkolů, testů a dalších změn v kurzu. Pokud byste poklepali na odkaz Základy počítačové gramotnosti, přešli byste se na Domovskou stránku kurzu Základy počítačové gramotnosti, Obr. 2. Poznámka: Upozorňujeme, že vzhledem k průběžné aktualizaci kurzů je pravděpodobně dnešní vzhled stránek na serveru jiný než ten, který uvádíme na obrázcích. Obr. 2. Domovská stránka kurzu Základy počítačové gramotnosti. 19
Navigace v kurzu WebCT. V kurzu se můžete pohybovat a otevírat nástroje buď kliknutím na ikonu na ploše stránky nebo pomocí Menu kurzu v Navigačním panelu při levém okraji okna. Např. ikona, zobrazující batoh, souvisí s obsahem kurzu, obecněji se studijními nástroji, které do kurzu vložil jeho návrhář. 2.6. Princip tvorby kurzů ve WebCT Kurzy WebCT se budují postupným zařazováním studijních materiálů a nástrojů do stránek kurzu. WebCT používá technologii World Wide Webu proto, aby bylo možno prezentovat text a grafiku v podobě webových stránek na Internetu a pro práci s nimi používat běžný internetový prohlížeč. Webová stránka poskytuje prostor pro umisťování odkazů na soubory a zobrazuje odkazy na další stránky a webová místa. Pro používání WebCT nemusíte nutně znát jazyk HTML. Existuje řada textových editorů (např. Microsoft Word) a tzv. wysiwyg HTML editorů (Front Page, Netscape Composer, Dreamweaver, Adobe GoLive), se kterými uživatel pracuje stejně jako s běžným textovým editorem, ale výstup je zapisován rovnou ve formátu HTML. Kromě tohoto formátu je možné používat i např. formát PDF a jakýkoliv formát dat, která internetový prohlížeč po doinstalování odpovídajícího Plug-in modulu dovolí zobrazit. Většinu operací v systému WebCT realizuje návrhář pouhým poklepnutím na příslušné vestavěné nástroje WebCT. Jako návrhář máte pro tvorbu online kurzu ve WebCT k dispozici pět typů nástrojů a odkazů: Studijní materiály a související nástroje umožňují strukturovat materiál vašeho kurzu a pomáhají vám získávat související informace. Základním prvkem je Modul studijního materiálu, který tvoří sestava informačních souborů, seřazená pro snadnou navigaci jak lineárně, tak i hierarchicky. V každém Modulu studijního materiálu najdete Nabídku činností, která umožňuje návrháři kurzu i studujícím vykonávat ve WebCT určité aktivity. Komunikační nástroje: Představují prostředky pro synchronní a asynchronní komunikaci mezi lektorem a studujícími a mezi studujícími navzájem. Tyto nástroje pomáhají vytvářet a udržovat společenství osob, studujících ve vašem kurzu. Stránky/URL: Umožňují organizovat Moduly studijního materiálu a ostatní nástroje. Zprostředkovávají studujícím přístup k souborům a webovským místům mimo kurz WebCT. Nástroje pro hodnocení: Slouží k hodnocení znalostí a dalších činností studenta v online kurzu. Studijní nástroje: Pomůcka pro studující poskytující odezvu a povzbuzení k účasti ve výuce. Modulární vytváření obsahových souborů ve WebCT. Obsah kurzu lze snadno sestavit do modulů, podobně jako je text sestaven v knihách do kapitol. Strukturování kurzu do modulů vám umožňuje předepsat postup práce s kurzem. Např. se můžete rozhodnout, že k určitým informacím potřebují mít přístup pouze pomocníci lektora, nebo že studující nebudou moci pokračovat v kurzu, dokud neprokáží znalost některé látky. 2.7. Typy souborů ve WebCT Téměř všechny typy souborů, které zobrazí webovský prohlížeč, lze přidat do WebCT jako obsah kurzu. Mohou to být: Textové soubory: Soubory ve formátu HTML přenesené na WebCT server. Jsou to obvykle dokumenty původně vytvořené v editorech Microsoft Word, PowerPoint atd., a poté konvertované do HTML. Multimediální soubory: Soubory, které používají plug-iny jako např. Adobe Learni nebo QuickTime movies. WebCT dokáže načítat velké multimediální soubory z CD na počítači studenta, čímž se ušetří mnoho času potřebného pro přenášení souborů po síti. Grafické soubory: Obrázky digitalizované do souboru ve formátu GIF nebo JPEG pomocí skenování např. fotografií nebo diagramů. Odkazy: WebCT může obsahovat odkazy na vnější webová místa. 20