Energetika ČR na počátku druhé dekády - Co nás čeká? Pohled národohospodáře na problematiku energetiky AEM Lubomír Lízal, PhD. Praha, 20.9.2011
Otázky Kolik energie budeme potřebovat a kdy? Jaká cena je únosná? A jde jen o cenu? Co nás bude stát CHYBĚJÍCÍ TWh? Můžeme vyčíslit společenskou hodnotu energetické bezpečnosti? Kolik stojí black-out? Jak velké náklady jsou nutné k dosažení energetické bezpečnosti? Kolik musím zaplatit, aby mi energie nechyběla? Jaké společenské náklady jsou přijatelné? Jaké jsou možnosti ekonomické cost-benefit analýzy při hledání těchto odpovědí? Čím vyšší je bezpečnostní nejistota, tím vyšší je hodnota energetické bezpečnosti. Tedy ochota pokrýt vyšší náklady. Skutečně? 2
Nejistota vs. Riziko Jaký je rozdíl mezi nejistotou a rizikem? Riziko Má známé pravděpodobnostní rozdělení vzniku daného jevu Σ p i = 1 Nejistota Pravděpodobnostní rozdělení je neznámé, v nejlepším případě známe množinu (všech, některých) možných stavů Σ p i <,=,> 1 Knight, F.H. (1921) Risk, Uncertainty, and Profit. Boston, MA: Hart, Schaffner & Marx; Houghton Mifflin Company 3
Nejistota vs. Riziko Důsledky rozdílu mezi nejistotou a rizikem Nejistota není riziko, ale možné změny stavu (například v ekonomice), proti kterým se nelze pojistit Problémy spojené s vlastnickými právy, nedokonalou legislativou či nepředvídatelné změny v právním řádu způsobují vyšší míru nejistoty. Potřebujeme pak větší množství manažerů a právníků pro snížení míry nejistoty, tedy máme vyšší náklady a složitý, neefektivní aparát. Pojistka proti změně právního systému není dostupná Hodnota rizika VR = p C Velký problém malých čísel p je velmi blízko nule, C enormně veliké Číselné loterie Energertika je regulované odvětví, Změny regulace?! 4
5
6
Cost-Benefit analýza intervence Účelem je porovnat účinek intervence relativně vzhledem k situaci při zachování status quo. Náklady nebo přínosy vzniklé v důsledku intervence se měří jako ochota veřejnosti za ni zaplatit (za přínosy), nebo jako ochota veřejnosti zaplatit, aby se jim vyhnula (náklady). Vstupy k intervenci jsou typicky měřeny jako náklady příležitosti tedy hodnotou vstupů danou jejich nejlepším (alternativním) užitím. Principem je uvést všechny subjekty, které jsou ovlivněny intervencí a peněžně vyčíslit efekt této intervence tak, jak je vnímána subjekty. NPV = PVB - PVC Present value of benefits - present value of costs Současná hodnota přínosů - současná hodnota nákladů Známe nejen budoucnost, ale i jakým způsobem ji promítnout do dneška! 7
Jaké mohou být náklady energetické ne-bezpečnosti? Ekonomický efekt Vyčíslení dopadu na všechny účastníky je prakticky nemožné Dopad na jednotlivé účastníky je různý Možnosti Celkový dopad HDP Modelový průměrný účastník 8
Výpadek primárního zdroje Dopady výpadku primárního zdroje Existuje substitut? Krátkodobý pohled Dlouhodobý pohled Dopad na celou ekonomiku v podobě fyzického nedostatku a/nebo nenadálého cenového šoku Modelový příklad: Ropná krize Relevance pro ČR Možnost aplikace existujících modelů ropného šoku Cenová vazba plyn&ropa Externí energetická závislost, roste v čase! Vyčerpání vlastních zásob 9
Příklad: neočekávaný nedostatek neočekávaný šok původní úroveň (např. HDP) užití zásob a krátkodobých substitutů stabilizace nové ale známé technologie dlouhodobé substituty zelené technologie vítězí (green growth) odhad dopadu na základě dnešních znalostí (vazby, technologie) Limit toho, co lze dobře modelovat se současnou znalostí nová úroveň ekonomiky využívá nové vazby, technologie,... změna charakteru ekonomiky nejistota, neznámý stav zelené technologie jsou moc drahé T=0 čas 10
Empirie: Modely dopadu ropného šoku Modely založené na funkcích agregátní poptávky a nabídky Empirické metody časových řad, metodologie VAR (česky vektorové autoregresní modely) Dynamické modely všeobecné ekonomické rovnováhy, v literatuře o energetických šocích bývá použit model tzv. Real Business Cycles (RBC, model reálných hospodářských cyklů) Input-output metodologie 11
Hubbertova teorie vrcholu a Hirsch Report Technologické změny Úsporné automobily Zdroj: http://www.netl.doe.gov/publications/others/pdf/oil_peaking_netl.pdf 12
Hirsch Report Jak moc pomohou nové technologie? Hlavní zdroje 1. EOR (Enhanced Oil Recovery) je aplikováno celosvětově. 2. Heavy oil / Oil sands (ropné/dehtové písky) jsou nyní komerčně využitelné 3. Zkapalňování uhlí je známá i využitelná technologie (užíváno již za druhé světové války); Fisher-Tropschova syntéza (1926 US patent), cena je ale nekonkurenční. 4. Zkapalňování plynů je též komerčně využitelné. 5. Úsporné automobily Ale u všech těchto technologií je cena náhradního produktu zpravidla vyšší než klasické ropy! Tržně (zatím) neživotaschopné Státní zásah => je to dobrý nápad? Dotace, normy, předpisy, certifikace 13
Hirsch Report Jak moc pomohou nové technologie? Zdroj: http://www.netl.doe.gov/publications/others/pdf/oil_peaking_netl.pdf 14
Hirsch Report Jak moc pomohou nové technologie? Časování čertovo kopýtko Zdroj: http://www.netl.doe.gov/publications/others/pdf/oil_peaking_netl.pdf 15
Hirsch Report Jak moc pomohou nové technologie? Problém načasování 1. Při implementaci nových technologií v okamžiku ropného vrcholu bude svět čelit významnému nedostatku tekutých paliv po uvažovaná dvě desetiletí časového horizontu. 2. Při zahájení programu implementace nových technologií 10 let před ropným vrcholem významně pomůže redukovat nedostatek tekutých paliv, avšak svět bude čelit nedostatku asi o dekádu později, než by byl původní ropný vrchol. 3. Při zahájení programu implementace nových technologií 20 let před ropným vrcholem dává možnost se vyhnout celosvětovému nedostatku tekutých paliv v uvažovaném horizontu. 4. Předčasné zahájení by však bylo velmi nákladné a nejspíše povede ke špatnému užití zdrojů. 5. Pozdní zahájení vede k převisu poptávky nad zdroji. 16
Předčasná aplikace a její PŘÍMÉ náklady Odhad dotací OZE (ERÚ) 2010 10 miliard Kč, většina FV 2011 18 miliard Kč (odhad březen 2010) Letošní odhad: ~20 miliard Kč jen FVE, celkem 32 mld. Kč 17
Předčasná aplikace a její NEPŘÍMÉ náklady Druhotné náklady přímé Horká záloha, regulace soustavy, omezení spotřeby uživateli a následná nižší produkce Náklady vytěsnění Co všechno bychom mohli mít za 20 miliard Kč ročně (2011)? 4 opravdu velké univerzity 4 akademie věd Cca 1/3 důchodové reformy Odolnější distribuční soustavu jak moc? Náklady příležitosti Co by mohly ty 4 akademie věd vyzkoumat navíc? 18
Energetická náročnost (kg ropného ekvivalentu na 1000euro produkce) Energetická náročnost a HDP 1800 1600 1400 1200 1000 BUL Tranzitivní ekonomiky CZE 800 600 USA 400 JAP 200 0 0 50 100 150 200 Cenová hladina Zdroj: Tomšík (2007) 19
kwh na hlavu Reálná ekonomická konvergence ČR 10000 9000 8000 CZE 2030 EU 15 2030 7000 +52% 6000 EU15 2005 5000 4000 CZE 2005 3000 2000 30 50 70 90 110 130 150 Zdroj: Tomšík (2007) 20
Spotřeba el.energie na hlavu (EU15=100) Předpovídání budoucnosti v ČR elektřina Obr.1: HDP na hlavu spotřeba elektřiny Reálný HDP na hlavu (EU15) a spotřeba el. energie na hlavu 1a 300 250 fi se y = 0,724x + 42,00 (0,24) (28,79) lu 200 150 be 100 cz gr es it uk fr ie nl at de dk pt 50 0 0 50 100 150 200 250 300 Reálný HDP na hlavu (EU15=100) 21
Spotřeba el.energie na hlavu (EU27=100) Předpovídání budoucnosti v ČR elektřina Reálný HDP na hlavu (EU27) 1c a spotřeba el. energie na hlavu 300 fi 250 se y = 0,695x + 43,95 (0,12) (13,05) lu 200 150 be 100 lt sk ee cz hu mt pt si gr cy es it uk fr ie nl at de dk 50 bg lv pl ro 0 0 50 100 150 200 250 300 350 Reálný HDP na hlavu (EU27=100) 22
Spotřeba el.energie na hlavu (EU27=100) Předpovídání budoucnosti v ČR elektřina HDP na hlavu v PPP (EU27) 1f a spotřeba el. energie na hlavu 300 fi 250 se y = 1,002x + 10,61 (0,20) (20,76) lu 200 150 be si fr de at nl 100 50 bg lv ro lt pl sk ee hu cz pt mt cy gr es it uk dk ie 0 0 50 100 150 200 250 300 HDP na hlavu v PPS (EU27=100) 23
Spotřeba el.energie na hlavu (EU27=100) Předpovídání budoucnosti v ČR elektřina Nominální HDP na hlavu (EU27) a spotřeba el. energie na hlavu 1i 300 fi 250 se y = 0,739x + 39,22 ( 1,14) (14,98) lu 200 150 be 100 50 bg lv sk cz ee pl hu mt si pt cy gr es it fr de at nl uk ie dk ro lt 0 0 50 100 150 200 250 300 Nominální HDP na hlavu (EU27=100) 24
Předpovídání budoucnosti v ČR elektřina Váha = Spotřeba el. energie Koef. St. Err. t-stat. P-val. Nadspotřeba (%) R 2 Konstanta -17.2 60-0.28 0.78 Elasticita 1.15 0.46 2.16 0.04 39 0.16 Váha = Počet obyvatel Konstanta 2.82 14 0.20 0.85 Elasticita 0.92 0.13 6.99.00 33 0.66 Váha = HDP PPP Konstanta 2.01 32 0.06 0.95 Elasticita 0.93 0.28 3.28 0.00 34 0.30 25
Předpovídání budoucnosti v ČR elektřina Země Růst spotřeby el. energie na hlavu Růst HDP na hlavu Příjmová elasticita spotřeby EU 27 24% 50% 0.48 EU 25 20% 42% 0.48 EU 15 36% 40% 0.90 26
Děkuji za pozornost www.cnb.cz Děkuji za pozornost Lubomír Lízal, PhD. člen bankovní rady ČNB a vrchní ředitel lubomir.lizal@cnb.cz 27