Š K O L N Í V Z DĚLÁVACÍ PROGRAM P R O Z Á K L A D N Í V Z DĚLÁVÁNÍ Š K O L A, Z Á K L A D Ž I V O T A

Š K O L N Í V Z DĚLÁVACÍ PROGRAM P R O Z Á K L A D N Í V Z DĚLÁVÁNÍ Š K O L A, Z Á K L A D Ž I V O T A Základní škla a mateřská škla Měčín příspěvkvá rganizace

OBSAH 1. Identifikační údaje...5 1.1. NÁZEV ŠVP...5 1.2. PŘEDKLADATEL...5 1.3. ZŘIZOVATEL...6 1.4. PROJEDNÁNO...6 1.5. SCHVÁLENO...6 1.6. PLATNOST DOKUMENTU...6 2. Charakteristika škly...7 2.1. ÚPLNOST A VELIKOST ŠKOLY, UMÍSTĚNÍ...7 2.2. VYBAVENÍ ŠKOLY (MATERIÁLNÍ, PROSTOROVÉ, TECHNICKÉ, HYGIENICKÉ)...7 2.3. CHARAKTERISTIKA PEDAGOGICKÉHO SBORU (VELIKOST SBORU, KVALIFIKOVANOST)...8 2.4. CHARAKTERISTIKA ŽÁKŮ...9 2.5. DLOUHODOBÉ PROJEKTY, MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE...9 2.6. SPOLUPRÁCE S RODIČI A JINÝMI SUBJEKTY...10 3. Charakteristika ŠVP...11 3.1. ZAMĚŘENÍ ŠKOLY...11 3.2. VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE...11 3.2.1. Kmpetence k učení...11 3.2.2. Kmpetence k řešení prblémů...12 3.2.3. Kmpetence kmunikativní...13 3.2.4. Kmpetence sciální, persnální...13 3.2.5. Kmpetence bčanské...14 3.2.6. Kmpetence pracvní...14 3.3. ZABEZPEČENÍ VÝUKY ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI...15 3.3.1. Žáci se specifickými pruchami učení...15 3.3.2. Žáci zrakvě a sluchvě pstižení...15 3.3.3. Žáci s pruchami chvání...15 3.3.4. Žáci s více vadami...15 3.4. ZABEZPEČENÍ VÝUKY ŽÁKŮ MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH...16 2

3.5. ZAČLENĚNÍ PRŮŘEZOVÝCH TÉMAT...17 3.5.1. Výčet všech průřezvých témat a systém jejich číslvání v učebních snvách...17 3.5.2. Začlenění a realizace průřezvých témat...25 4. Učební plán...29 4.1. UČEBNÍ PLÁN - 1. STUPEŇ...29 4.2. UČEBNÍ PLÁN - 2. STUPEŇ...30 5. Učební snvy...31 5.1. VZDĚLÁVACÍ OBLAST JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE...31 5.1.1. Předmět Český jazyk a literatura 1. stupeň...31 5.1.2. Předmět Český jazyk a literatura, Cvičení z českéh jazyka 2. stupeň...48 5.1.3. Předmět Anglický jazyk 1. a 2. stupeň...87 5.2. VZDĚLÁVACÍ OBLASDT MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE...112 5.2.1. Předmět Matematika 1. stupeň...112 5.2.2. Předmět Matematika, Cvičení z matematiky 2. stupeň...127 5.3. VZDĚLÁVACÍ OBLASDT INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE...150 5.3.1. Předmět infrmatika 1. a 2. stupeň...150 5.4. VZDĚLÁVACÍ OBLAST ČLOVĚK A JEHO SVĚT...163 5.4.1. Předmět Prvuka 1. stupeň...163 5.4.2. Předmět Přírdvěda 1. stupeň...177 5.4.3. Předmět Vlastivěda 1. stupeň...185 5.5. VZDĚLÁVACÍ OBLAST ČLOVĚK A SPOLEČNOST...194 5.5.1. Předmět Dějepis 2. stupeň...194 5.5.2. Předmět Občanská výchva 2. stupeň...210 5.5.3. Předmět Splečenskvědní seminář 2 stupeň...223 5.6. VZDĚLÁVACÍ OBLAST ČLOVĚK A PŘÍRODA...229 5.6.1. Předmět Fyzika 2. stupeň...229 5.6.2. Předmět Chemie, Přírdvědný seminář 2. stupeň...242 5.6.3. Předmět Přírdpis 2. stupeň...257 5.6.4. Předmět Zeměpis 2. stupeň...272 5.7. VZDĚLÁVACÍ OBLAST UMĚNÍ A KULTURA...282 5.7.1. Předmět Hudební výchva 1. a 2. stupeň...282 3

5.7.2. Předmět Výtvarná výchva 1. a 2. stupeň...299 5.8. VZDĚLÁVACÍ OBLAST ČLOVĚK A ZDRAVÍ...315 5.8.1. Předmět Výchva ke zdraví 2. stupeň...315 5.8.2. Předmět Tělesná výchva 1. a 2. stupeň...329 5.9. VZDĚLÁVACÍ OBLAST ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE...366 5.9.1. Předmět Pracvní činnsti 1. a 2. stupeň...366 6. Hdncení žáků a autevaluace škly...382 6.1. PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ ŽÁKŮ...382 6.1.1. Hdncení chvání žáka...383 6.1.1.1. Klasifikace chvání...383 6.1.2. Způsby hdncení prspěchu...384 6.1.2.1. Získávání pdkladů pr hdncení a klasifikaci...385 6.1.2.2. Zásady klasifikace...387 6.1.2.3. Klasifikace ve vyučvacích předmětech s převahu teretickéh zaměření...387 6.1.2.4. Klasifikace ve vyučvacích předmětech s převahu výchvnéh zaměření...389 6.1.2.5. Klasifikace ve vyučvacích předmětech s převahu praktickéh zaměření...390 6.1.2.6. Výchvná patření...392 6.1.2.7. Klasifikace a hdncení žáků s vývjvými pruchami...392 6.1.3. Kmisinální a pravné zkušky...393 6.1.3.1. Kmisinální zkušky...393 6.1.3.2. Opravné zkušky...394 6.2. AUTOEVALUACE ŠKOLY...395 6.2.1. Oblasti, cíle, kritéria, nástrje a časvé rzvržení autevaluačních činnstí...395 6.2.1.1. Pdmínky vzdělávání...396 6.2.1.2. Průběh vzdělávání...397 6.2.1.3. Pdpra žáků, splupráce s rdiči, vliv vzájemných vztahů ve vzdělávání...397 6.2.1.4. Výsledky vzdělávání...399 6.2.1.5. Řízení škly...399 6.2.1.6. DVVP...400 6.2.1.7. Úrveň výsledků práce škly vzhledem k pdmínkám vzdělávání a eknmickým zdrjům...400 Přílhy...401 4

1. Identifikační údaje 1.1. Název ŠVP: Šklní vzdělávací prgram pr základní vzdělávání Mtivační název: Škla, základ živta 1.2. Předkladatel: Škla: Ulice, č.p., míst: Šklní 93, Měčín PSČ, měst: Ředitel: Základní škla a mateřská škla Měčín p.. 340 12 Švihv Ján Mihalec Kntakty: tel.: 376 395 107, 739 023 726 e-mail: zs.mecin@centrum.cz web: www.zsmecin.cz IČO: 75 00 52 21 IZO: 102 164 134 RED-IZO: 650 014 545 Krdinátr: Mgr. Václava Čejkvá (hlavní krdinátr) e-mail: vaclava.cejkva@centrum.cz Mgr. Michaela Šustáčkvá (1. stupeň) e-mail: 5

Zřizvatel: Název: Měst Měčín Adresa: Farní 143, Měčín, 340 12 Švihv Kntakty: tel.: 376 395 132, 725 042 570 e-mail: mest.mecin@il.cz web: www.mecin.cz IČO: 25 57 85 1.3. Prjednán: Šklsku radu dne 30.8.2007 Pedaggicku radu dne 31.8.2007 1.4. Schválen: ředitelem škly dne 1.5. Platnst dkumentu d: 1. 9. 2007 razítk škly pdpis ředitele 6

2. Charakteristika škly 2.1. Úplnst a velikst škly, umístění ZŠ a MŠ Měčín p.. je úplná základní škla. Jednpatrvá budva, v níž je škla umístěna, pchází z rku 1914, ale pršla něklikrát reknstrukcí. Leží na kraji bce v blízksti hlavní silnice Skašv Klatvy. Kapacita škly je 180 žáků. V jedntlivých rčnících nejsu paralelní třídy. 2.2. Vybavení škly (materiální, prstrvé, technické, hygienické) Vytápění škly je zajištěn ústředním tpením na plyn. V přízemí škly se nachází 3 kmenvé učebny, které velikstí vyhvují pr maximální pčet 15 žáků. Při větším pčtu žáků ve třídě jsu již prstry stísněné. Jedna další učebna je využívána pr výuku jazyků neb na dělené hdiny dalších předmětů a je vybavená 6 pčítači s jazykvým výukvým sftwarem. Je zde i jedn ddělení šklní družiny, které má vlastní vchd a sciální zařízení, spjvací chdbu je mžné prjít přím d chdby škly, k níž jsu přistavěny šklní šatny. V přízemí se dále nachází infrmační centrum (šklní knihvna, jejíž knižní fnd je pravidelně dplňvána a studijní místa s pčítači připjenými k internetu), které byl zřízen z bývalé šklní jídelny, cvičná šklní kuchyňka a sklad šklnice. P dknčení přístavby byla přestěhvána šklní kuchyně a jídelna d nvých prstr. V nvé přístavbě jsu i dvě ddělení mateřské škly. V 1. patře se nachází ředitelna, sbrvna a 4 kmenvé učebny, z nichž 3 jsu vhdné až pr 25 žáků a 1 maximálně pr 15 žáků. Dále je v 1. patře 1 dbrná učebna pr výuku ICT, která je vybavena 13 pčítači připjenými na Internet a dataprjektrem připjeným k učitelskému pčítači. Vybavení a pdmínky v tét učebně plně vyhvují hygienickým nrmám. Krmě výuky infrmatiky je tat učebna využívána i při dalších předmětech, prtže je k dispzici pměrně velké mnžství kvalitníh výukvéh sftwaru. Vlný přístup d učebny mají žáci i v ranních a dpledních hdinách využívání VSW, vyhledávání infrmací na Internetu a jejich zpracvání při přípravě referátů. Další dbrné učebny ve škle nejsu. Pmůcky na jedntlivé předměty jsu v kabinetech a pdle ptřeby jsu d učeben přinášeny. Kabinety jsu umístěny jednak v půdních prstrách škly kabinet 1. stupně, zeměpisu, dějepisu a sklad učebnic, jednak v 1. patře kabinet fyzikálně chemický, který je prpjený s učebnu, v níž se vyučuje fyzika a chemie, a kabinet na výtvarnu výchvu. Pmůcky na přírdpis jsu ulženy ve skříních v jedné učebně v 1. patře a ve skříňkách umístěných na chdbě v 1. patře. Ve skříních ve sbrvně a malém kabinetu vedle sbrvny jsu další pmůcky na hudební výchvu, dějepis, český jazyk, cizí jazyk a matematiku. Pedaggičtí pracvníci nemají samstatné kabinety. Učitelé 1. stupně mají pracvní stůl v kmenvé učebně, učitelé 2. stupně ve splečné sbrvně. Zde také prbíhají splečné schůze zaměstnanců škly. Dále je ve sbrvně k dispzici jeden kpírvací strj. V ředitelně je pčítač s připjením na Internet, kpírvací strj a rzhlasvá ústředna. Nábytek v učebnách, sbrvně i ředitelně je již starší, ale pstupně se invuje. Učebny 1. stupně a 1 učebnu 2. stupně jsme vybavili nvými lavicemi a židlemi s nastavitelnu výšku a nvými skříňkami pr ukládání sešitů a pmůcek žáků. V učebně, v níž prbíhá výuka fyziky a 7

chemie, služí nvý velký stůl určený pr demnstrační pkusy. V jedné učebně je nvá vestavěná skříň. Ve čtyřech učebnách využíváme mbilní stlek s televizrem a videpřehrávačem, v jedné učebně i mbilní stlek s ntebkem, dataprjektrem a DVD přehrávačem. V každé učebně 2. stupně je k dispzici zpětný prjektr, umístěný na mbilním stlku. V učebnách 1. stupně mbilní stlky se zpětnými prjektry trvale nejsu, prtže t neumžňuje velikst učeben, ale prjektry jsu k dispzici a pdle ptřeby i na 1. stupni využívány. Chlapecké a dívčí talety v přízemí i v prvním patře byly v rce 2004 a 2005 úplně zreknstruvány. Zaměstnanci škly mají WC ddělené d žákvských talet. Ve sklepních prstrách se nachází ktelna, sklad nářadí a žákvské dílny, jejichž vybavení se pstupně bnvuje. V susedství škly stjí mderní tělcvična, v níž je dívčí i chlapecká šatna se sciálním zařízením, nářaďvna a samstatná ktelna. Na tělcvičnu navazuje přístavba šklní jídelny v přízemí a mateřské škly v 1. patře. Prstry šklní zahrady jsu sázeny vcnými strmy a v jedné části jsu umístěna nvá herní zařízení mateřské škly a malý zahradní dmek na hračky pr děti. Prstranství před tělcvičnu se přebudval na asfaltvé hřiště, na něž byl v rce 2008 plžen umělý pvrch, byly zbudvány mantinely a vyské sítě. Hřiště je využíván na tenis, nhejbal a další míčvé hry jak žáky škly, tak širku veřejnstí. Sučástí je i pískvé dskčiště pr skk daleký s nvu rzběhvu dráhu s umělým pvrchem. Pr výuku tělesné výchvy má škla k dispzici i ftbalvé hřiště TJ Skl Měčín. 2.3. Charakteristika pedaggickéh sbru (velikst sbru, kvalifikvanst) Pedaggický sbr tvří zhruba deset učitelů (±) a 1 vychvatelka šklní družiny. Všichni pedaggičtí pracvníci splňují pžadavky dbrné a pedaggické způsbilsti. 1.stupeň: 3 učitelé PF, učitelství pr 1. stupeň 2.stupeň: 6 učitelů (±) PF, aprbace pr 2. stupeň šklní družina: 1 vychvatelka splňuje pžadavky dbrné a pedaggické způsbilsti Ve škle pracuje výchvný pradce, který má dbrnu způsbilst, dále metdik prevence sciálně patlgických jevů a metdik ICT. slžení pedaggickéh sbru z hlediska věku průměrný věk pedaggickéh sbru je mezi 40 a 45 lety slžení pedaggickéh sbru z hlediska phlaví jsu zastupeny ženy i muži, větší část tvří ženy 8

2.4. Charakteristika žáků D mateřské i základní škly chdí žáci místní, ze spádvých i vzdálenějších nespádvých bcí. Místní žáci tvří zhruba plvinu všech žáků. Ve třídách s nrmální výuku jsu integrváni i žáci se zdravtním pstižením zrakvě pstižení, sluchvě pstižení, mentálně pstižení žáci a žáci s vývjvými pruchami učení. Dále jsu zde žáci se sciálním znevýhdněním zejména rmské děti, které představují přibližně 10 12 % všech žáků. 2.5. Dluhdbé prjekty, mezinárdní splupráce Téma prjektů vlí vyučující pdle věkvých skupin, pdle náplně učiva neb reagují na aktuální dění ve splečnsti. Některé prjekty jsu třídní, jiné rčníkvé či šklní. O zapjení třídy d šklníh prjektu se rzhdují žáci se svým třídním učitelem. Malý čtenář pr žáky 2. 5. rčníku. DO-RE-MI pr žáky 1. 9. rčníku. Den hudby malí muzikanti z celé škly předvádějí statním splužákům své muzikantské umění. Den matek pr žáky 1. 9. rčníku. Třídy 1. stupně připravují s třídními učiteli krátká vystupení, žáci 2. stupně se prezentují zejména v pěveckém sbru. Prezentace tht prjektu je určena širké veřejnsti. Vánční zpívání realizují členvé šklníh pěveckéh sbru. Vystupení se knají v místním kstele i v klních bcích. Dpravní den pr žáky 4. 9. rčníku. Třídní učitelé prvedu v jedntlivých třídách testvu část, žáci 9. rčníku pr statní připraví a vyhdntí prakticku část. Den dětí pr žáky 1. 9. rčníku. Žáci 9. rčníku připravují pr statní žáky sprtvně vzdělávací sutěže. Sprtvní den pr žáky 1. 9. rčníku. Kná se vždy předpslední den škly. Připravují učitelé tělesné výchvy ve splupráci s statními učiteli. Pznáváme svu vlast třídní učitelé připravují pr žáky jedn až třídenní pznávací exkurze p celé ČR. České zlat pr žáky 9. rčníku. Exkurze d známéh plzeňskéh pivvaru. Já a práv pr žáky 9. rčníku. Beseda na téma právní dpvědnsti p dsažení 15 let. Jak dlat pr žáky 8. a 9. rčníku. Beseda vlivu návykvých látek na lidský rganismus a všem, c s prblematiku návykvých látek suvisí. 9

Dále jsu přádány návštěvy divadelních představení v klatvském divadle neb šklu navštěvují malé divadelní subry různých blastních divadel či jiní umělci. Splupráce na mezinárdní úrvni není realizvána. 2.6. Splupráce s rdiči a jinými subjekty O pspěchu žáků jsu rdiče infrmváni prstřednictvím žákvských knížek. Dvakrát rčně se knají třídní schůzky, na nichž jsu rdiče infrmváni prspěchu a chvání žáků a dalším dění ve škle. V případě zájmu mají rdiče mžnst sbních knzultací v průběhu celéh rku neb se mhu infrmvat telefnicky. Od 1. 9. 2005 je při škle zřízena Šklská rada, která má 6 členů (2 zástupci rdičů, 2 zástupci zřizvatele, 2 zástupci pedaggů). Šklská rada se schází pdle ptřeby, bvykle dvakrát rčně. Z jednání šklské rady jsu přizvány zápisy, které jsu k dispzici na internetvých stránkách škly neb jsu k nahlédnutí v ředitelně škly. Škla dluhdbě splupracuje s Pedaggick-psychlgicku pradnu v Klatvech a se Speciálním pedaggickým centrem v Plzni. Pracvníci těcht zařízení pravidelně navštěvují šklu a splupracují s pedaggy při práci se žáky se speciálními vzdělávacími ptřebami. Každrčně pracvníci PPP Klatvy prvádějí se žáky 9. rčníku PROFI rientaci, čímž vycházejícím žákům a jejich rdičům pmhu při vlbě dalšíh vzdělávání žáků. Pravidelně škla také splupracuje s Plicií ČR, jejíž pracvníci přádají pr naše žáky řadu besed na různá témata (bezpečnst, drgy, práv, ) Úspěšně se také rzvíjí splupráce s eklgickým sdružením Jihčeské matky, jehž členvé každrčně přádají besedu na různá eklgická témata ( např. alternativní zdrje energie). Z místních institucí je již tradiční splupráce s MÚ Měčín, kde také každrčně prbíhá slavnstní rzlučení s vycházejícími žáky. Čtyřikrát rčně vycházejí Měčínské nviny, d nichž žáci i učitelé pravidelně přispívají. V psledních letech se také bnvila splupráce se Základní šklu v Předslavi. Jsu splečně rganizvány různé sprtvní neb výchvně vzdělávací akce. 10

3. Charakteristika ŠVP 3.1. Zaměření škly Vzhledem k sučasným persnálním a materiálním pdmínkám se škla neprfiluje. V naší škle je pměrně silně zastupena rmská kmunita. Přestže je naší snahu, aby rmské děti navštěvvaly i předšklní zařízení, nesetkává se tt s pchpením ze strany jejich rdičů. Prtže tit žáci mají dlišná scikulturní výchdiska, bude i nadále naší priritu jejich bezprblémvé začlenění d třídníh klektivu a sustavná splupráce s rdinu. Další blastí, které se chceme ve zvýšené míře i nadále věnvat, je vytváření bezpečnéh a vstřícnéh klimatu ve škle. Ve vzdělávání se zaměříme především na rzvj nejdůležitějších klíčvých kmpetencí, aby žák, který uknčí základní vzdělávání neměl prblémy nejen s výběrem další škly, ale následně ani se začleněním d pracvníh prcesu a splečnsti. T předpkládá, úspěšné uknčení základníh vzdělávání a pkračvání v dalším dbrném vzdělávání. Naším cílem je tedy vychvat takvéh žáka, pr něhž nebude prblém získávat a vyhdncvat infrmace z různých zdrjů a tyt infrmace využívat k dalšímu učení, žáka, který bude prblémech přemýšlet a bude se je snažit řešit sám neb s něčí pmcí a nebude tyt prblémy dsuvat, žáka, který bude umět nasluchat a utvářet si vlastní názr a tent slušně a vhdně bhajvat, žáka, který se nebude bránit splupráci s statními a bude respektvat a ctít jejich svbdu a názr, žáka, kterému bude vlastní péče prstředí, v němž žije, žáka, který si uvědmí, že nejdůležitější hdntu v živtě člvěka je jeh zdraví a pdle th se sám k sbě i k statním bude chvat. O t se budeme snažit zejména pmcí vhdných výchvných a vzdělávacích strategií. 3.2. Výchvné a vzdělávací strategie 3.2.1. Kmpetence k učení žák získává a vyhdncuje infrmace různými způsby z různých zdrjů a tyt infrmace využívá k dalšímu učení pdprujeme zájem žáků učení tím, že ceňujeme jejich aktivitu a snahu při výběru učiva respektujeme jeh aktuálnst a zájmy žáků, vytváříme pdmínky pdle jejich aktuálních mžnstí a zájmu učíme žáky práci s infrmacemi a infrmačními zdrji, učíme je číst s przuměním, pracvat s dbrnu, ppulárně naučnu i umělecku literaturu, vyhledávat a třídit infrmace, klást tázky, argumentvat, diskutvat, prezentvat výsledky svéh učení učíme žáky algritmům činnstí, využíváme pmůcky usnadňující zapamatvání a pchpení nvéh učiva vedeme žáky k prvádění dhadů výsledků a věřvání výsledků vedeme žáky k různým způsbům učení nabídku vhdných úklů (pamětní, lgické, činnstní, učení se individuálně, ve dvjicích, ve skupině, zařazujeme pkusy a pzrvání, na jejichž základě mhu žáci prvnávat výsledky a vyvzvat závěry) umžňujeme žákům vlit vlastní způsb plnění úklů zařazujeme kperativní činnsti vedeme žáky k prezentaci th, c se naučili (ústní i digitální prezentace) 11

zadáváme termínvané dmácí úkly zadáváme úkly, při jejichž řešení žáci využívají ICT zařazujeme úlhy, při jejichž řešení je vhdné využívat kalkulátry využíváme VSW a ICT nejen při výuce infrmatiky nabízíme vědmstní a dvednstní sutěže vybízíme žáky k sebehdncení hdntíme především individuální pkrk v učení vedeme žáky k využívání znalstí danéh předmětu i v statních předmětech a zejména v reálném živtě nabízíme dstatek úklů, na základě jejichž prvádění může žák vyvzvat nvé pznatky umžňujeme a pdprujeme účast žáků v sutěžích umžňujeme žákům využívat MFCHT, encyklpedie, slvníky, atlasy 3.2.2. Kmpetence k řešení prblémů žák přemýšlí prblémech, řeší je sám neb s něčí pmcí, pmc se nebjí pžádat a prblémy nedsuvá zadáváme prblémvé úlhy, které předpkládají identifikaci prblému a nelezení vhdnéh způsbu řešení zadáváme úlhy bsahující i údaje pr výpčet neptřebné (širší zadání) využíváme prblémvých úlh bsažených v různých vědmstních testech, lympiádách, prbírané učiv vztahujeme k reálnému světu předkládáme prblémvé úlhy z praktickéh živta (zejména při matematice, fyzice, chemii) zadáváme úkly tak, aby žáci měli mžnst vlit různé pstupy při řešení kladně hdntíme nalezení více mžných způsbů řešení úlh vedeme žáky s vyvzvání vzrečků namíst jejich puhéh sdělvání umžňujeme žákům využívat vlastní pznámky splu se žáky řešíme situace, které vznikají při vyučvání i mim něj knflikty mezi žáky, prblémy s kázní a chváním vedeme žáky k aktivnímu a samstatnému přístupu při řešení prblémů, k vyslechnutí názrů druhých, k diskuzi, k vyjádření vlastníh názru a pstje, k pmci druhému učíme žáky asertivnímu chvání s chybu žáka pracujeme jak s příležitstí, jak ukázat cestu ke správnému řešení nabízíme pmc výchvnéh pradce 12

3.2.3. Kmpetence kmunikativní žák umí nasluchat, utváří si vlastní názr a tent slušně a vhdně bhajuje učíme žáky nasluchat, vyjadřvat se ústně i písemně splečně se žáky rzvíjíme nepsaná pravidla partnerské kmunikace mezi učiteli a žáky, mezi žáky navzájem, mezi žáky a cizími sbami vyžadujeme správné a účelné pužívání dbrné terminlgie a symbliky (zejména v matematice, chemii, fyzice) učíme žáky kmunikvat i pmcí jiných kmunikačních cest (e-mail, chat, ) využíváme různé způsby při zadávání úklů (předtištěné, rzesílání e-mailem, ) a devzdávání úklů žáky při zadávání úlh využíváme ICT umžňujeme žákům využívat ICT nejen při hdinách infrmatiky, ale i ve vlném čase k přípravě referátů a prjektů na jiné předměty a jsme jim nápmcni zadáváme takvé úkly, které žákům umžňují využívat různé zdrje infrmací zařazujeme kperativní metdy učení (práce ve dvjicích, ve skupinách) realizujeme vystupení žáků pr širku veřejnst vedeme žáky k tmu, aby přispívali d Měčínských nvin 3.2.4. Kmpetence sciální, persnální žák se nebrání splupráci s statními, respektuje a ctí jejich svbdu a názr budujeme pzitivní šklní a třídní klima ve výuce i při mimšklních činnstech zařazujeme kperativní činnsti práce ve dvjicích, ve skupině zařazujeme metdy, při kterých dcházejí k řešení a závěrům žáci sami práce ve dvjicích, práce ve větších skupinách bměňujeme skupiny, ve kterých se žáci učí a vedeme je k přijímání různých rlí ve skupině zadáváme úkly, při nichž je vhdné splupracvat ve skupině umžňujeme žákům při plnění úklů vzájemně splupracvat umžňujeme žákům pdílet se na hdncení své vlastní práce i na hdncení práce statních žáků učíme žáky bjevvat a rzvíjet svje silné stránky, nadání a talent fungujeme jak pradci a směrujeme žáky tak, aby se nenechali dradit pčátečním nezdarem vzhledem k silnému zastupení rmské kmunity neustále rzvíjíme multikulturní výchvu integrujeme tělesně i mentálně pstižené žáky splupracujeme se žáky i rdiči při tvrbě šklníh řádu umžňujeme žákům hdncení výsledků své práce na základě předem daných kritérií 13

3.2.5. Kmpetence bčanské pr žáka je samzřejmá péče prstředí, v němž žije budujeme splečně se žáky pravidla demkratickéh chvání a dbáme na jejich ddržvání vyžadujeme ddržvání pravidel slušnéh chvání vedeme žáky k tmu, aby brali hled na druhé respektujeme individuality ve šklním i třídním klektivu snažíme se v žácích pěstvat hrdst na šklu, d které chdí (pdílejí se na udržvání škly, reprezentují šklu na různých vědmstních i sprtvních sutěžích, exkurzích, výletech, ) 3.2.6. Kmpetence pracvní žák si uvědmuje, že nejdůležitější hdntu v živtě člvěka je jeh zdraví a pdle th se sám k sbě i k statním bude chvat zařazujeme pracvní činnsti přiměřené věku a schpnstem žáků se zřetelem na jejich další rzvj, místní i reginální ptřeby vedeme žáky k plánvání pstupů při fyzice a chemii využíváme činnstníh učení, zařazujeme dstatek praktických cvičení, při nichž žáci samstatně prvádějí pkusy a vyvzují ze svých pzrvání závěry dbáme na ddržvání bezpečnstních zásad vedeme žáky k tmu, aby si před pužitím vždy zkntrlvali stav pmůcek a nástrjů vyžadujeme d žáků udržvání pracvníh místa v přádku a čisttě učíme žáky uspřádat věci na lavici tak, aby získali dstatečnu pracvní plchu vyžadujeme pravidelnu údržbu svěřené techniky a pmůcek umžňujeme žákům prvádět drbné pravy pmůcek dbáme na správné pužívání rýsvacích ptřeb pžadujeme ddržvání dhdnuté kvality práce vedeme žáky k svjvání si pracvních a hygienických návyků zejména vlastním příkladem učíme žáky plánvat a rganizvat práci, udržvat přádek, být důslední při plnění zadaných úklů rganizujeme exkurze d různých závdů p celé ČR nabízíme různé zájmvé kružky umžňujeme žákům samstatně rganizvat akce pr své mladší splužáky splupracujeme s keramickým kružkem při ZUŠ Přeštice 14

3.3. Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími ptřebami 3.3.1. Žáci se specifickými pruchami učení Žáci, u kterých se prjevují příznaky některé z vývjvých pruch učení, dpručujeme k vyšetření v pedaggick-psychlgické pradně. Na základě vyšetření a dpručení pradny vypracváváme na žádst záknných zástupců dítěte individuální vzdělávací plány, pdle kterých se s dětmi v průběhu šklníh rku pracuje. Řídíme se dpručeními pradny v pužívání učebních pmůcek, zavádění specifických metd a frem práce a při hdncení výsledků vzdělávání. Při práci s některými žáky využíváme asistentku ( na 1. stupni ). Na druhém stupni se učitelé věnují těmt žákům individuálně mim vyučvání. Na základě dpručení PPP, SPC je mžné vzdělávat žáka v určitém předmětu v jiném pstupném rčníku. 3.3.2. Žáci zrakvě a sluchvě pstižení Vzdělávání těcht žáků bude prbíhat ve třídách na 1. a 2. stupni škly frmu individuální integrace. Žáci se budu vzdělávat pdle zpracvanéh učebníh plánu běžných tříd a na jeh základě budu vypracvány individuální vzdělávací plány, které zpracváváme ve splupráci s SPC. Pdle stupně pstižení bude pžadvána přítmnst sbníh asistenta neb asistenta pedagga, který bude pmáhat žákvi (jednmu či více) při přizpůsbení se šklnímu prstředí, bude pmáhat učitelům při kmunikaci s takvýmt dítětem, pmáhat při kmunikaci dítěte s statními žáky a také při kmunikaci škly s rdiči pstiženéh žáka. 3.3.3. Žáci s pruchami chvání Jedná se žáky hyperaktivní a ty, kteří nerespektují některé nrmy splečenskéh chvání, jsu nepřizpůsbiví, impulsivní a snadn unavitelní. Učitel se bude snažit užší splupráci s rdinu a prblémy s těmit žáky diskutvat s PPP. Učitel se bude snažit přesvědčit rdiče, aby využili mžnsti splupráce s PPP. 3.3.4. Žáci s více vadami Vzdělávání žáků s více vadami bude prbíhat ve třídách na 1. a 2. stupni škly frmu individuální integrace. Žáci se budu vzdělávat pdle zpracvanéh učebníh plánu běžných tříd a na jeh základě budu vypracvány individuální vzdělávací plány, které zpracváváme ve splupráci s SPC. Ve splupráci a na dpručení příslušných speciálně pedaggických center neb pedaggick-psychlgických praden budu realizvány změny v učebním plánu, týkající se těcht žáků. Na základě psuzení SPC neb PPP závažnsti pstižení bude pžadvána přítmnst sbníh asistenta neb asistenta pedagga, který bude pmáhat žákvi (jednmu či více) při přizpůsbení se šklnímu prstředí, bude pmáhat učitelům při kmunikaci s takvýmt dítětem, pmáhat při kmunikaci dítěte s statními žáky a také při kmunikaci škly s rdiči pstiženéh žáka. Na základě dpručení PPP, SPC je mžné vzdělávat žáka v určitém předmětu v jiném pstupném rčníku. 15

3.4. Zabezpečení výuky žáků mimřádně nadaných Zařazení nadaných žáků d základníh vzdělávání vyžaduje d učitelů nárčnější přípravu na vyučvání v jedntlivých předmětech. Pr tyt žáky je zaptřebí zvýšené mtivace k rzšiřvání základníh učiva d hlubky především v těch vyučvacích předmětech, které reprezentují nadání dítěte. V rámci vyučvání matematiky prjevují tit žáci kvalitní kncentraci, dbru paměť, zálibu v řešení prblémvých úlh a svými znalstmi přesahují stanvené pžadavky. Umžníme jim pracvat na pčítači (vzdělávací prgramy), individuálně pracvat s naučnu literaturu (hlavlamy, kvizy, záhady, prblémvé úlhy). V dalších naučných předmětech jim budu zadávány nárčnější samstatné úkly (referáty k prbíranému učivu, zajímavsti ze světa techniky, účast v recitačních sutěžích, ), budu pvěřváni vedením a řízením skupin. Žáci s hudebním nadáním se zapjují d práce ve šklním pěveckém sbru a účastní se šklních pěveckých sutěží. Vystupují i na akcích pr veřejnst, které nepřádá jen škla. Vhdným způsbem jsu zapjeni d činnstí v hdině mhu dprvázet na hudební nástrj, předzpívávat píseň Žákům výtvarně nadaným jsu zadávány nárčnější práce vlí různé techniky, jsu pdprváni v mimšklních aktivitách, navštěvují výtvarné bry při základních uměleckých šklách. Práce těcht žáků jsu zasílány na různé výtvarné sutěže. Žáci nadaní spíše technicky, manuálně zruční, jsu směřváni k zapjení d zájmvých aktivit rganizvaných šklu neb základní umělecku šklu. Při samtné výuce bývají pvěřváni nárčnějšími částmi při plnění zadaných úklů, jsu pvěřváni vedením skupiny. Phybvě nadaní žáci jsu pdprvaní v rzvíjení všech phybvých aktivit, především těch, kde žák prjevuje největší zájem a talent, cž je jim umžněn v mimšklních aktivitách, které škla zajišťuje. Žáci jsu zapjváni d sprtvních sutěží, ať už v rámci škly neb mim ni. Reprezentují šklu. Usměrňujeme žáky v sbnstní výchvě, vedeme je k rvnému přístupu k méně nadaným splužákům, k tleranci, chtě pmáhat slabším. Není výjimku, že vyniká-li žák v jedné blasti, v jiné je průměrný. 16

3.5. Začlenění průřezvých témat 3.5.1. Výčet všech průřezvých témat a systém jejich číslvání v učebních snvách 1. OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA (OSV) 1.1. Rzvj schpnstí pznávání 1.1.1. cvičení smyslvéh vnímání, pzrnsti a sustředění; 1.1.2. cvičení dvednstí zapamatvání, řešení prblémů; 1.1.3. dvednsti pr učení a studium 1.2. Sebepznání a sebepjetí 1.2.1. já jak zdrj infrmací sbě; 1.2.2. druzí jak zdrj infrmací mně; 1.2.3. mje těl, mje psychika (temperament, pstje, hdnty); 1.2.4. c sbě vím a c ne; 1.2.5. jak se prmítá mé já v mém chvání; 1.2.6. můj vztah ke mně samé/mu; 1.2.7. mje učení; 1.2.8. mje vztahy k druhým lidem; 1.2.9. zdravé a vyrvnané sebepjetí 1.3. Seberegulace a seberganizace 1.3.1. cvičení sebekntrly, sebevládání regulace vlastníh jednání i pržívání, vůle; 1.3.2. rganizace vlastníh času, plánvání učení a studia; 1.3.3. stanvvání sbních cílů a krků k jejich dsažení 1.4. Psychhygiena 1.4.1. dvednsti pr pzitivní naladění mysli a dbrý vztah k sbě samému; 1.4.2. sciální dvednsti pr předcházení stresům v mezilidských vztazích; 1.4.3. dbrá rganizace času; 1.4.4. dvednsti zvládání stresvých situací (rzumvé zpracvání prblému, uvlnění-relaxace, efektivní kmunikace atd.); 1.4.5. hledání pmci při ptížích 1.5. Kreativita 1.5.1. cvičení pr rzvj základních rysů kreativity (pružnsti nápadů, riginality, schpnsti vidět věci jinak, citlivsti, schpnsti "dtahvat" nápady d reality), tvřivst v mezilidských vztazích 1.6. Pznávání lidí 1.6.1. vzájemné pznávání se ve skupině/třídě; 17

1.6.2. rzvj pzrnsti vůči dlišnstem a hledání výhd v dlišnstech; 1.6.3. chyby při pznávání lidí 1.7. Mezilidské vztahy 1.7.1. péče dbré vztahy; 1.7.2. chvání pdprující dbré vztahy, empatie a phled na svět čima druhéh, respektvání, pdpra, pmc; 1.7.3. lidská práva jak regulativ vztahů; 1.7.4. vztahy a naše skupina/třída (práce s přirzenu dynamiku dané třídy jak sciální skupiny) 1.8. Kmunikace 1.8.1. řeč těla, řeč zvuků a slv, řeč předmětů a prstředí vytvářenéh člvěkem, řeč lidských skutků; 1.8.2. cvičení pzrvání a empatickéh a aktivníh nasluchání; 1.8.3. dvednsti pr sdělvání verbální i neverbální (technika řeči, výraz řeči, cvičení v neverbálním sdělvání); 1.8.4. specifické kmunikační dvednsti (mnlgické frmy - vstup d tématu rétrika ); 1.8.5. dialg (vedení dialgu, jeh pravidla a řízení, typy dialgů); 1.8.6. kmunikace v různých situacích (infrmvání, dmítání, mluva, pzdrav, prsba, přesvědčvání, řešení knfliktů, vyjednávání, vysvětlvání, žádst apd.); 1.8.7. efektivní strategie: asertivní kmunikace, dvednsti kmunikační brany prti agresi a manipulaci, tevřená a pzitivní kmunikace; 1.8.8. pravda, lež a předstírání v kmunikaci 1.9. Kperace a kmpetice 1.9.1. rzvj individuálních dvednstí pr kperaci (seberegulace v situaci nesuhlasu, dpru apd., dvednst dstupit d vlastníh nápadu, dvednst navazvat na druhé a rzvíjet vlastní linku jejich myšlenky, pzitivní myšlení apd.); 1.9.2. rzvj sciálních dvednstí pr kperaci (jasná a respektující kmunikace, řešení knfliktů, pdřízení se, vedení a rganizvání práce skupiny); 1.9.3. rzvj individuálních a sciálních dvednstí pr etické zvládání situací sutěže, knkurence 1.10. Řešení prblémů a rzhdvací dvednsti 1.10.1. dvednsti pr řešení prblémů a rzhdvání z hlediska různých typů prblémů a sciálních rlí prblémy v mezilidských vztazích, zvládání učebních prblémů vázaných na látku předmětů, prblémy v seberegulaci 1.11. Hdnty, pstje, praktická etika 1.11.1. analýzy vlastních i cizích pstjů a hdnt a jejich prjevů v chvání lidí; 1.11.2. vytváření pvědmí kvalitách typu dpvědnst, splehlivst, spravedlivst, respektvání atd.; 1.11.3. pmáhající a prsciální chvání (člvěk nečekává prtislužbu); 1.11.4. dvednsti rzhdvání v eticky prblematických situacích všedníh dne 18

2. VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA (VDO) 2.1. Občanská splečnst a škla 2.1.1. škla jak mdel tevřenéh partnerství a demkratickéh splečenství, demkratická atmsféra a demkratické vztahy ve škle; 2.1.2. způsby uplatňvání demkratických principů a hdnt v každdenním živtě škly (význam aktivníh zapjení žáků d žákvské samsprávy - žákvských rad či parlamentů); 2.1.3. frmy participace žáků na živtě místní kmunity; 2.1.4. splupráce škly se správními rgány a institucemi v bci 2.2. Občan, bčanská splečnst a stát 2.2.1. bčan jak dpvědný člen splečnsti( jeh práva a pvinnsti, schpnst je aktivně uplatňvat, přijímat dpvědnst za své pstje a činy, angažvat se a být zainteresvaný na zájmu celku); 2.2.2. Listina základních práv a svbd, práva a pvinnsti bčana; 2.2.3. úlha bčana v demkratické splečnsti; 2.2.4. základní principy a hdnty demkratickéh plitickéh systému (práv, spravedlnst, diferenciace, různrdst); 2.2.5. principy sužití s minritami (vztah k jinému, respekt k identitám, vzájemná kmunikace a splupráce, příčiny nedrzumění a zdrje knfliktů) 2.3. Frmy participace bčanů v plitickém živtě 2.3.1. vlební systémy a demkratické vlby a plitika (parlamentní, krajské a kmunální vlby); 2.3.2. bec jak základní jedntka samsprávy státu; 2.3.3. splečenské rganizace a hnutí 2.4. Principy demkracie jak frmy vlády a způsbu rzhdvání 2.4.1. demkracie jak prtiváha diktatury a anarchie; 2.4.2. principy demkracie; 2.4.3. základní kategrie fungvání demkracie (spravedlnst, řád, nrma, zákn, práv, mrálka); 2.4.4. význam Ústavy jak základníh zákna země; 2.4.5. demkratické způsby řešení knfliktů a prblémů v sbním živtě i ve splečnsti 3. VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH (EGS) 3.1. Evrpa a svět nás zajímá 3.1.1. rdinné příběhy, zážitky a zkušensti z Evrpy a světa; 3.1.2. místa, událsti a artefakty v blízkém klí mající vztah k Evrpě a světu; 3.1.3. naši susedé v Evrpě; 3.1.4. živt dětí v jiných zemích; 3.1.5. lidvá slvesnst, zvyky a tradice nárdů Evrpy 19

3.2. Objevujeme Evrpu a svět 3.2.1. naše vlast a Evrpa; 3.2.2. evrpské krajiny; 3.2.3. Evrpa a svět; 3.2.4. mezinárdní setkávání; 3.2.5. státní a evrpské symbly; 3.2.6. Den Evrpy; 3.2.7. živt Evrpanů a styl živta v evrpských rdinách; 3.2.8. živtní styl a vzdělávání mladých Evrpanů 3.3. Jsme Evrpané 3.3.1. křeny a zdrje evrpské civilizace; 3.3.2. klíčvé mezníky evrpské histrie; 3.3.3. Evrpská integrace; 3.3.4. instituce Evrpské unie a jejich fungvání; 3.3.5. čtyři svbdy a jejich dpad na živt jedince; 3.3.6. c Evrpu spjuje a c ji rzděluje; 3.3.7. mezinárdní rganizace a jejich přispění k řešení prblémů dětí a mládeže 4. MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA (MKV) 4.1. Kulturní diference 4.1.1. jedinečnst každéh člvěka a jeh individuální zvláštnsti; 4.1.2. člvěk jak nedílná jednta tělesné i duševní stránky, ale i jak sučást etnika; 4.1.3. pznávání vlastníh kulturníh zaktvení; 4.1.4. respektvání zvláštnstí různých etnik (zejména cizinců neb příslušníků etnik žijících v místě škly); 4.1.5. základní prblémy scikulturních rzdílů v České republice a v Evrpě 4.2. Lidské vztahy 4.2.1. práv všech lidí žít splečně a pdílet se na splupráci; 4.2.2. udržvat tlerantní vztahy a rzvíjet splupráci s jinými lidmi, bez hledu na jejich kulturní, sciální, nábženské, zájmvé neb generační příslušnst; 4.2.3. vztahy mezi kulturami (vzájemné bhacvání různých kultur, ale i knflikty vyplývající z jejich rzdílnsti); 4.2.4. předsudky a vžité steretypy (příčiny a důsledky diskriminace); 4.2.5. důležitst integrace jedince v rdinných, vrstevnických a prfesních vztazích; 4.2.6. uplatňvání principu slušnéh chvání (základní mrální nrmy); 20

4.2.7. význam kvality mezilidských vztahů pr harmnický rzvj sbnsti; 4.2.8. tlerance, empatie, umět se vžít d rle druhéh; 4.2.9. lidská slidarita, sbní přispění k zapjení žáků z dlišnéh kulturníh prstředí d klektivu třídy 4.3. Etnický půvd 4.3.1. rvncennst všech etnických skupin a kultur; 4.3.2. dlišnst lidí, ale i jejich vzájemná rvnst; 4.3.3. pstavení nárdnstních menšin; 4.3.4. základní infrmace různých etnických a kulturních skupinách žijících v české a evrpské splečnsti; 4.3.5. různé způsby živta, dlišné myšlení a vnímání světa; 4.3.6. prjevy rasvé nesnášenlivsti jejich rzpznávání a důvdy vzniku 4.4. Multikulturalita 4.4.1. multikulturalita sučasnéh světa a předpkládaný vývj v buducnsti; 4.4.2. multikulturalita jak prstředek vzájemnéh bhacvání; 4.4.3. specifické rysy jazyků a jejich rvncennst; 4.4.4. nasluchání druhým, kmunikace s příslušníky dlišných scikulturních skupin, vstřícný pstj k dlišnstem; 4.4.5. význam užívání cizíh jazyka jak nástrje drzumění a celživtníh vzdělávání 4.5. Princip sciálníh smíru a slidarity 4.5.1. dpvědnst a přispění každéh jedince za dstranění diskriminace a předsudků vůči etnickým skupinám; 4.5.2. neknfliktní živt v multikulturní splečnsti; 4.5.3. aktivní splupdílení dle svých mžnstí na přetváření splečnsti, zhlednění ptřeb minritních skupin; 4.5.4. tázka lidských práv, základní dkumenty 5. ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA (EV) 5.1. Eksystémy 5.1.1. les (les v našem prstředí, prdukční a mimprdukční významy lesa); 5.1.2. ple (význam, změny klní krajiny vlivem člvěka, způsby hspdaření na nich, ple a jejich klí); 5.1.3. vdní zdrje (lidské aktivity spjené s vdním hspdářstvím, důležitst pr krajinnu eklgii); 5.1.4. mře (druhvá dlišnst, význam pr bisféru, mřské řasy a kyslík, cyklus xidu uhličitéh) a trpický deštný les (prvnání, druhvá rzmanitst, hržvání, glbální význam a význam pr nás); 5.1.5. lidské sídl měst vesnice (umělý eksystém, jeh funkce a vztahy k klí, aplikace na místní pdmínky); 5.1.6. kulturní krajina (pchpení hlubkéh vlivnění přírdy v průběhu vzniku civilizace až p dnešek) 5.2. Základní pdmínky živta 5.2.1. vda (vztahy vlastnstí vdy a živta, význam vdy pr lidské aktivity, chrana její čistty, pitná vda ve světě a u nás, způsby 21

řešení); 5.2.2. vzduší (význam pr živt na Zemi, hržvání vzduší a klimatické změny, prpjenst světa, čistta vzduší u nás); 5.2.3. půda (prpjenst slžek prstředí, zdrj výživy, hržení půdy, rekultivace a situace v klí, změny v ptřebě zemědělské půdy, nvé funkce zemědělství v krajině; 5.2.4. chrana bilgických druhů (důvdy chrany a způsby chrany jedntlivých druhů); 5.2.5. eksystémy bidiverzita (funkce eksystémů, význam bidiverzity, její úrvně, hržvání a chrana ve světě a u nás); 5.2.6. energie (energie a živt, vliv energetických zdrjů na splečenský rzvj, využívání energie, mžnsti a způsby šetření, místní pdmínky); 5.2.7. přírdní zdrje (zdrje survinvé a energetické, jejich vyčerpatelnst, vlivy na prstředí, principy hspdaření s přírdními zdrji, význam a způsby získávání a využívání přírdních zdrjů v klí) 5.3. Lidské aktivity a prblémy živtníh prstředí 5.3.1. zemědělství a živtní prstředí, eklgické zemědělství; 5.3.2. dprava a živtní prstředí (význam a vývj, energetické zdrje dpravy a její vlivy na prstředí, druhy dpravy a eklgická zátěž, dprava a glbalizace); 5.3.3. průmysl a živtní prstředí (průmyslvá revluce a demgrafický vývj, vlivy průmyslu na prstředí, zpracvávané materiály a jejich půsbení, vliv právních a eknmických nástrjů na vztahy průmyslu k chraně živtníh prstředí, průmysl a udržitelný rzvj splečnsti); 5.3.4. dpady a hspdaření s dpady (dpady a přírda, principy a způsby hspdaření s dpady, druhtné surviny); 5.3.5. chrana přírdy a kulturních památek (význam chrany přírdy a kulturních památek; právní řešení u nás, v EU a ve světě, příklady z klí, zásada předběžné patrnsti; chrana přírdy při masvých sprtvních akcích zásady MOV); 5.3.6. změny v krajině (krajina dříve a dnes, vliv lidských aktivit, jejich reflexe a perspektivy); 5.3.7. dluhdbé prgramy zaměřené k růstu eklgickéh vědmí veřejnsti (Státní prgram EVVO, Agenda 21 EU) a akce (Den živtníh prstředí OSN, Den Země apd.) 5.4. Vztah člvěka k prstředí 5.4.1. naše bec (přírdní zdrje, jejich půvd, způsby využívání a řešení dpadvéh hspdářství, přírda a kultura bce a její chrana, zajišťvání chrany živtníh prstředí v bci - instituce, nevládní rganizace, lidé); 5.4.2. náš živtní styl (sptřeba věcí, energie, dpady, způsby jednání a vlivy na prstředí); 5.4.3. aktuální (lkální) eklgický prblém (příklad prblému, jeh příčina, důsledky, suvislsti, mžnsti a způsby řešení, hdncení, vlastní názr, jeh zdůvdňvání a prezentace); 5.4.4. prstředí a zdraví (rzmanitst vlivů prstředí na zdraví, jejich kmplexní a synergické půsbení, mžnsti a způsby chrany zdraví); 5.4.5. nervnměrnst živta na Zemi (rzdílné pdmínky prstředí a rzdílný splečenský vývj na Zemi, příčiny a důsledky zvyšvání rzdílů glbalizace a principy udržitelnsti rzvje, příklady jejich uplatňvání ve světě, u nás) 22

6. MEDIÁLNÍ VÝCHOVA (MEV) 6.1. Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení 6.1.1. pěstvání kritickéh přístupu ke zpravdajství a reklamě; 6.1.2. rzlišvání zábavních ( bulvárních ) prvků ve sdělení d infrmativních a splečensky významných; 6.1.3. hdntící prvky ve sdělení (výběr slv a záběrů); 6.1.4. hledání rzdílu mezi infrmativním, zábavním a reklamním sdělením; 6.1.5. chápání pdstaty mediálníh sdělení, bjasňvání jeh cílů a pravidel; 6.1.6. identifikvání základních rientačních prvků v textu 6.2. Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality 6.2.1. různé typy sdělení, jejich rzlišvání a jejich funkce; 6.2.2. rzdíl mezi reklamu a zprávu a mezi faktickým a fiktivním bsahem; 6.2.3. hlavní rysy reprezentativnsti (rzlišení reality d médii zbrazvaných steretypů, jak reprezentace reality); 6.2.4. vztah mediálníh sdělení a sciální zkušensti (rzlišení sdělení ptvrzujících předsudky a představy d sdělení vycházejících ze znalsti prblematiky a nezaujatéh pstje); 6.2.5. identifikace splečensky významných hdnt v textu, prvky signalizující hdntu, kteru se sdělení pírá; 6.2.6. identifikace zjedndušení medivaných sdělení, pakvané užívání prstředků (ve zpravdajství, reklamě i zábavě) 6.3. Stavba mediálních sdělení 6.3.1. příklady pravidelnstí v uspřádání medivaných sdělení, zejména ve zpravdajství (zpravdajství jak vyprávění, sestavvání příspěvků pdle kritérií); 6.3.2. principy sestavvání zpravdajství a jejich identifikace, pzitivní principy (význam a užitečnst), zezábavňující principy (negativita, blízkst, jednduchst, přítmnst); 6.3.3. příklady stavby a uspřádání zpráv (srvnávání titulních stran různých deníků) a dalších mediálních sdělení (například skladba a výběr sdělení v časpisech pr dspívající) 6.4. Vnímání autra mediálních sdělení 6.4.1. identifikvání pstjů a názrů autra v medivaném sdělení; 6.4.2. výrazvé prstředky a jejich uplatnění pr vyjádření či zastření názru a pstje i pr záměrnu manipulaci; 6.4.3. prvky signalizující explicitní či implicitní vyjádření hdncení, výběr a kmbinace slv, brazů a zvuků z hlediska záměru a hdntvéh významu 6.5. Fungvání a vliv médií ve splečnsti 6.5.1. rganizace a pstavení médií ve splečnsti; 6.5.2. faktry vlivňující média, interpretace vlivů půsbících na jejich chvání; 6.5.3. způsby financvání médií a jejich dpady; 23

6.5.4. vliv médií na každdenní živt, splečnst, plitický živt a kulturu z hlediska sučasné i histrické perspektivy; 6.5.5. rle médií v každdenním živtě jedntlivce, vliv médií na uspřádání dne, na rejstřík knverzačních témat, na pstje a chvání; 6.5.6. rle médií v plitickém živtě (předvlební kampaně a jejich význam); 6.5.7. vliv médií na kulturu (rle filmu a televize v živtě jedntlivce, rdiny, splečnsti); 6.5.8. rle médií v plitických změnách 6.6. Tvrba mediálníh sdělení 6.6.1. uplatnění a výběr výrazvých prstředků a jejich kmbinací pr tvrbu věcně správných a kmunikačně (splečensky a situačně) vhdných sdělení; 6.6.2. tvrba mediálníh sdělení pr šklní časpis, rzhlas, televizi či internetvé médium; 6.6.3. technlgické mžnsti a jejich mezení 6.7. Práce v realizačním týmu 6.7.1. redakce šklníh časpisu, rzhlasu, televize či internetvéh média; 6.7.2. utváření týmu, význam různých věkvých a sciálních skupin pr bhacení týmu, kmunikace a splupráce v týmu; 6.7.3. stanvení si cíle, časvéh harmngramu a delegvání úklů a zdpvědnsti; 6.7.4. faktry vlivňující práci v týmu; 6.7.5. pravidelnst mediální prdukce 24

3.5.2. Začlenění a realizace průřezvých témat PT Tematický kruh 1. rčník 2. rčník 3. rčník 4. rčník 5. rčník 6. rčník 7. rčník 8. rčník 9. rčník INT Rzvj schpnstí pznávání INT INT INT INT INT INT INT INT M, Přs, 1.1.x. M M Čj, M, Tv M Tv Čj, M, Hv Čj, M, Hv M, Hv Hv Sebepznání a sebepjetí 1.2.x. Seberegulace a seberganizace 1.3.x. Psychhygiena 1.4.x. INT INT Čj Tv INT Vv, Tv INT INT Prv Tv INT Vv, Tv INT Aj, Prv, Tv INT M, Tv INT Vv, Tv INT Tv, INT M, Tv, Pč INT Aj, Vv, Tv INT M, Tv, Pč INT Vv INT INT Tv Vv INT INT Čj Tv INT Přs, Vv INT Ov, Vz, Tv, Pč INT INT Aj Vv INT Vz, Pč INT Vz INT Vv, Vz OSV Kreativita 1.5.x. Pznávání lidí 1.6.x. INT Vv INT Čj, Prv INT Vv INT INT Vv Aj INT Vv, Tv INT Aj INT Vv, Pč INT Aj INT D, Vv, Hv INT Aj INT Vv, Hv, Svs INT Tv INT Vv, Hv INT Aj, Vz INT Aj, Vv, Hv Mezilidské vztahy 1.7.x. INT Prv INT Vz Kmunikace 1.8.x. INT Čj, Hv INT Čj, Pč INT Čj, Aj, Pč INT Aj INT Aj, Hv INT Aj, D, Hv INT D, Hv INT Hv, Vz, Pč INT Aj, Hv, Vz, Pč Kperace a kmpetice 1.9.x. INT Tv INT Čj INT Aj, M INT Aj, M INT M, Tv INT M, Tv Řešení prblémů a rzhdvací dvednsti 1.10.x. INT M INT M INT M INT M INT Aj, M, Vz 25

PT Tematický kruh 1. rčník 2. rčník 3. rčník 4. rčník 5. rčník 6. rčník 7. rčník 8. rčník 9. rčník Hdnty, pstje, praktická INT INT INT INT etika Čj M Pč Vz 1.11.x. Občanská splečnst a škla INT INT 2.1.x Ov D, Vz VDO Občan, bčanská splečnst a stát 2.2.x. Frmy participace bčanů v plitickém živtě 2.3.x. Principy demkracie jak frmy vlády a způsbu rzhd. 2.4.x. INT Prv Evrpa a svět nás zajímá 3.1.x. PROJEKT Přílha 1 INT Prv INT INT Vl Vl INT INT D Ov INT D, Ov INT Ov, Svs INT D, Pč INT Ov INT Ov, Pč INT Ov INT D, Ov EGS Objevujeme Evrpu a svět 3.2.x. INT Hv INT Ov INT Aj Jsme Evrpané 3.3.x. INT D INT D, Ov, Svs INT D INT D, Ov, Ch 26

PT Tematický kruh 1. rčník 2. rčník 3. rčník 4. rčník 5. rčník 6. rčník 7. rčník 8. rčník 9. rčník Kulturní diference INT INT INT INT INT 4.1.x. Hv M M, D M, Ov, Vz M MKV Lidské vztahy 4.2.x. Etnický půvd 4.3.x. Multikulturalita 4.4.x. Princip sciálníh smíru a slidarity 4.5.x. Eksystémy 5.1.x. INT Prv INT INT Tv Prv INT Hv, Tv INT Prv INT Tv, Pč INT Pří INT INT Tv Pří INT INT INT M Aj Ov INT M, Pč, Svs INT Hv, Svs INT INT INT Hv Ov Př INT M, D INT Hv INT Aj, Hv, Vz INT M INT D, Ov INT Vz Základní pdmínky živta 5.2.x. INT Pří INT Z INT Přs INT Ch EV Lidské aktivity a prblémy živtníh prstředí 5.3.x. Vztah člvěka k prstředí 5.4.x. INT Tv INT Tv, Pč INT Pč INT Ov INT D, Ov, Svs INT Pč INT D, Z INT Př, Vz INT INT D Aj MEV Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení 6.1.x. INT Čj, Inf INT Inf INT Přs INT Inf, Hv, Vz INT Ch, Hv, Vz 27

PT Tematický kruh 1. rčník 2. rčník 3. rčník 4. rčník 5. rčník 6. rčník 7. rčník 8. rčník 9. rčník Interpretace vztahu INT INT mediálních sdělení a reality Čj Čj 6.2.x. Stavba mediálních sdělení INT 6.3.x. Čj MEV Vnímání autra mediálních sdělení 6.4.x. Fungvání a vliv médií ve splečnsti 6.5.x. Tvrba mediálních sdělení 6.6.x. Práce v realizačním týmu 6.7.x. Pužité zkratky předmětů Čj český jazyk a literatura Aj anglický jazyk Nj německý jazyk M matematika Inf infrmatika Prv prvuka Pří přírdvěda Vl vlastivěda D dějepis Ov bčanská výchva F fyzika Ch chemie INT Vv INT INT Tv Vv INT INT Tv Vv INT Vv Př přírdpis Z zeměpis Hv hudební výchva Vv výtvarná výchva Vz výchva ke zdraví Tv tělesná výchva Pč pracvní činnsti CvM cvičení z matematiky CvČj cvičení z českéh jazyka Přs přírdvědný seminář Sh sprtvní hry Svs splečenskvědní seminář INT Vv INT INT Čj Vv INT INT Inf Vv INT Čj, Hv, Vz, Svs INT INT Inf Vv INT CvČj INT D, Ov, Hv, Vz INT Vv Zkratky způsbu začlenění průřezvých témat (PT) INT integrace d předmětu P prjekt SP samstatný předmět 28

4. Učební plán Vzdělávací blast Jazyk a jazakvá kmunikace M D M D M D M D M D Český jazyk a literatura 8 1 8 2 8 2 6 2 5 2 35 9 Anglický jazyk 3 3 3 9 0 Matematika a její aplikace Matematika 4 1 4 1 4 1 4 1 4 1 20 5 Inf. a km. technlgie Infrmatika 1 1 0 Člvěk a jeh svět Prvuka 2 2 2 Přírdvěda 2 1 Vlastivěda 1 2 Hudební výchva 1 1 1 1 1 Umění a kultura 12 Výtvarná výchva 1 1 1 2 2 Člvěk a zdraví Tělesná výchva 2 2 2 2 2 10 0 Člvěk a svět práce Pracvní činnsti 1 1 1 1 1 5 0 Dispnibilní časvá dtace celkem Celkvá časvá pvinná dtace M - minimální časvá dtace D - dispnibilní časvá dtace Vyučvací předmět Učební plán - 1. stupeň 1. 2. 3. 4. 5. 2 3 3 3 3 14 21 22 25 25 25 118 Celkem M 12 104 Celkem D 0 0 118 29

Vzdělávací blast Vyučvací předmět 6. 7. 8. 9. Celkem M D M D M D M D M Celkem D Český jazyk a literatura 4 4 4 3 1 15 1 Jazyk a jazakvá kmunikace Anglický jazyk 3 3 3 3 12 0 Druhý cizí jazyk 2 2 2 0 6 Matematika a její aplikace Matematika 4 1 4 4 3 1 15 2 Inf. a km. technlgie Infrmatika 1 1 1 1 1 3 Člvěk a splečnst Dějepis 2 2 2 2 Občanská výchva 1 1 1 0 1 11 1 Fyzika 2 2 1 1 1 1 Přírdvědný semniář 1 Člvěk a přírda Chemie 2 2 21 6 Přírdpis 2 2 1 1 1 0,5 Zeměpis 2 1 1 1 1 0,5 Umění a kultura Člvěk a zdraví Hudební výchva Výchva ke zdraví 1 1 1 1 1 1 Výtvarná výchva Tělesná výchva 2 2 2 1 1 2 1 2 2 10 10 0 1 Člvěk a svět práce Pracvní činnsti 0 1 1 1 1 0 3 1 Vlitelné předměty 1 2 0 3 Průřezvá témata 0 0 Dispnibilní časvá dtace celekm 3 5 6 10 24 Celkvá časvá pvinná dtace 29 30 31 32 122 98 122 M - minimální časvá dtace D - dispnibilní časvá dtace Učební plán - 2. stupeň Vlitelné předměty: 8. rčník - sprtvní hry; 9. rčník - cvičení z českéh jazyka, cvičení z matematiky V případě, že si žáci v 7. rčníku nezvlí výuku druhéh cizíh jazyka, bude tat dispnibilní časvá dtace využita na psílení časvé dtace přírdpisu a zeměpisu v 9. rčníku (Př + 0,5 h, Z + 0,5 h) a dalších pět hdin bude v 7. - 9. rčníku využit na výuku vlitelných předmětů. 30

5. Učební snvy 5.1. VZDĚLÁVACÍ OBLAST JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE 5.1.1. PŘEDMĚT ČESKÝ JAZYK A LITERATURA 1. stupeň M. Šustáčkvá, J. Sedlákvá 1. stupeň 2. stupeň Předmět 1. 2. 3. 4. 5. Celkem 6. 7. 8. 9. Celkem Český jazyk a literatura 8+1 8+2 8+2 6+2 5+2 35+9 4 4 4 3+1 15+1 Anglický jazyk 3 3 3 9 3 3 3 3 12 celkvá týdenní hdinvá dtace 44 + 9 hdin celkvá týdenní hdinvá dtace 27+1 hdina Charakteristika předmětu Jazykvé vyučvání vybavuje žáka znalstmi a dvednstmi, které mu umžňují správně vnímat jazykvá sdělení, vhdně se vyjadřvat, uplatňvat a prsazvat výsledky svéh pznávání. Český jazyk a literatura má kmplexní charakter. Žák se učí chápat různá jazykvá sdělení, číst s przuměním, kultivvaně psát a vhdně se vyjadřvat. Žák si svjuje spisvnu pdbu jazyka. Uplatňuje a prhlubuje dvednsti, prvnává různé jevy, třídí a zbecňuje. Získává základní čtenářské návyky, tvřivé schpnsti, interpretuje a reprdukuje literární text. Pznává základní literární druhy. Obhacuje žáka v blasti emcinální a kulturní. Vzdělávání směřuje k utváření a rzvíjení klíčvých kmpetencí žáků tím, že vede žáky k: uvědmění si histrickéh a kulturníh vývje jazyka rzvíjení pzitivníh vztahu k mateřskému jazyku získávání a předávání infrmací, k vyjádření jeh ptřeb i pržitků a sdělvání názrů zvládnutí pravidel mezilidské kmunikace samstatnému získávání infrmací z různých zdrjů kultivvanému prjevu, k rzvíjení vztahu k literatuře druhům umění 31

Kmpetence k učení Žák využívá a aplikuje znalsti českéh pravpisu vyhledává a třídí infrmace (pmcí slvníků ) Výchvné a vzdělávací strategie pr rzvj klíčvých kmpetencí žáků Učitel vede žáka k pužívání spisvnéh jazyka, učí rzpznávat spisvnu pdbu d nespisvné zařazuje práci s infrmacemi ( slvníky, pravidla českéh pravpisu) Kmpetence k řešení prblémů Žák rzpzná spisvnu a nespisvnu pdbu jazyka svědčené pstupy své práce pužívá při řešení bdbných prblémů na základě th se snaží dvdit mžný způsb řešení a aplikvat známé pstupy řešení Učitel zařazuje práci s dpvídajícím textem, vlí vhdné způsby práce vede žáka k výběru c mžná nejefektivnějšíh způsbu řešení pracuje s chybu jak s příležitstí, jak ukázat cestu ke správnému řešení Kmpetence kmunikativní Žák nasluchá druhým a snaží se jim przumět písemně a ústně frmuluje myšlenky a názry plynule čte přiměřené texty s przuměním Učitel vede žáka k správnému vyjadřvání napmáhá realizvat vystupení žáka pr širku veřejnst( Den matek) směřuje žáka k celkvě kultivvanému prjevu 32