ÚVOD... 7 1 VIZE - CÍLE... 10

0 1

2

3

4

OBSAH: ÚVOD... 7 1 VIZE - CÍLE... 10 1.1 OBECNĚ PROVOZOVÁNÍ SENIORSKÉHO DOMU... 10 1.2 SITUACE SENIORSKÝCH DOMŮ V OKOLÍ A V ČESKÉ REPUBLICE... 11 1.2.1 Penziony místo tradičních domů... 12 1.2.2 Residence Classis... 12 1.2.3 Residence Sweet Home... 13 1.2.4 Senior Residence Všenory... 13 1.2.5 Seniorské bydlení ve Stráži pod Ralskem... 14 1.2.6 Seniorský dům z bývalých kasáren v Písku... 14 1.2.7 Domov důchodců v Horní Plané... 14 2 CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ, STAVBY A SLUŢEB... 15 2.1 DISLOKACE OBJEKTU V RÁMCI MĚSTA... 15 2.2 ARCHITEKTONICKÁ A STAVEBNĚ TECHNICKÉ ŘEŠENÍ... 20 2.2.1 Provozní rozdělení budovy... 20 2.2.2 Dispoziční řešení jednotek... 21 2.2.3 Stravovací provoz... 22 2.2.4 Prádelna... 27 2.2.5 Provoz kadeřnictví, holičství, manikúry a pedikúry... 30 2.2.6 Personál... 31 2.2.7 Recepce... 31 2.3 SLUŢBY PROVOZOVANÉ V SENIORSKÉM DOMU RUDNÁ... 32 3 ROZBOR INVESTIČNÍCH POTŘEB A ZDROJU... 34 3.1 INVESTIČNÍ POTŘEBY... 34 3.2 INVESTIČNÍ ZDROJE... 35 3.3 FINANČNÍ ANALÝZA PROJEKTU... 35 3.3.1 Kvantitativní metody analýzy... 36 3.3.2 Analýza výnosnosti... 37 5

3.3.3 Analýza finančních rizik... 42 4 ROZBOR NÁKLADŮ A VÝNOSŮ... 57 4.1 ANALÝZA PROVOZNÍCH NÁKLADŮ... 57 4.2 ANALÝZA VÝNOSŮ... 59 5 PLÁNOVANÉ VYUŢITÍ PRACOVNÍCH SIL, NOVĚ VYTVOŘENÁ PRACOVNÍ MÍSTA... 61 6 SWOT ANALÝZA... 62 ZÁVĚR...65 SEZNAM LITERATURY...66 PŘÍLOHY...67 6

ÚVOD V rámci předkládaného podnikatelského záměru je řešeno vybudování nové kapacity v oblasti sociální péče na území města Rudná. Záměrem společnosti je rekonstrukce objektu bývalého zámeckého komplexu na objekt, který bude slouţit seniorům seniorský dům. Poptávka po lépe vybavených domech s pečovatelskou sluţbou se začala objevovat s návratem emigrantů do ČR především zájem postarat se o vlastní rodiče či dokonce o sebe samé. Tito lidé byli ochotni za sluţby spojené s péčí o seniory platit. Model seniorských domů jiţ dlouhá léta dobře funguje v západní Evropě. Podnikatelský záměr vychází z reálné poptávky po sluţbách daného charakteru a to jak v regionu, tak i potenciálně v rámci vazeb uvnitř Evropské unie (dále jen EU ). Dalším impulzem pro urychlené řešení výše uvedené problematiky bylo přijetí zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, který upravuje podmínky čerpání prostředků z veřejných rozpočtů na financování sociální péče (platby od zdravotních pojišťoven, dotace) a výrazně rozšiřuje moţnosti seniorů a který byl naposledy novelizován v lednu roku 2011. Proces demografického stárnutí je celosvětovým fenoménem. Celosvětově přibývá seniorů o cca 2,4% ročně, zatímco obyvatelstva jen o cca 1,4%. Podle populační prognózy OSN lze očekávat, ţe stárnutí populace EU bude pokračovat tak, ţe v roce 2050 téměř 29% obyvatel budou tvořit lidé starší 65 let. Obecným a základním rysem proměn věkové struktury obyvatelstva České republiky v nadcházejících letech bude jeho další intenzivní stárnutí. Je to nezvratitelná realita, na které se shodují všechny české i zahraniční prognózy. Úvahy o budoucích počtech seniorů jsou samozřejmě zaloţeny pouze na odhadech a skutečný vývoj se můţe (zvláště v delším časovém horizontu) od předpovídané situace odlišovat. Na druhé straně jsou počty obyvatel ve věku nad 60 let v zásadě určeny na desítky let 7

dopředu početní velikostí generací osob jiţ ţijících době vzniku prognózy a právě proto je moţné povaţovat je ze poměrně spolehlivé a to i v horizontu několika desítek let. Graf č.1 byl vytvořen jako prognóza celkového počtu pojištěnců a počet důchodců v České republice. Označení důchodce se v tomto smyslu pouţívá pro osoby, které mají nárok na pobírání starobního důchodu. počet pojištěnců počet důchodců Graf č.1: Vývoj počtu pojištěnců a důchodců v ČR prognóza sestavená k 31.12.2011 Zdroj: http://zpravy.ods.cz/graf Všechny výše uvedené skutečnosti vytvářejí příznivé podmínky pro realizaci dále uváděného podnikatelského záměru a zaručují jeho dlouhodobou životnost. Podnikatelský záměr je základní plán podnikání, který se můţe vyskytovat v řadě forem: od základní myšlenkové u nezávislých profesionálů a ţivnostníků aţ po rozsáhlou písemnou dokumentaci v případě větších firem. V kaţdém případě je ale podnikatelský záměr zacílen především na tzv. jádro podnikání neboli jeho hlavní, stěţejní činnost, případně jako hlavní argument k přesvědčení potenciálního investora. 8

Podstatu podnikatelského záměru lze nahlíţet ze dvou hledisek. V hlubší rovině jde o prakticky nedosaţitelný ideál, jemuţ se podnikatel více či méně úspěšně snaţí v průběhu podnikání přiblíţit. V rovině obecné lze pak podnikatelský záměr chápat jako dlouhodobou strategii podnikání, ze které podnikatel vychází a s níţ by mělo být celé jeho podnikání v naprostém souladu. Běţně se také můţeme setkat s chápáním podnikatelského záměru jakoţto jednorázového nápadu či inspirace k podnikání. Tento výklad je ale z hlediska správných podnikatelských návyků méně úspěšný, protoţe podnikatelský záměr by se měl časem vyvíjet tak, aby odpovídal nově nabytým zkušenostem firmy či podnikatele. S těmito revizemi podnikatelského záměru se tak lze v praxi setkat zcela běţně a zejména u velmi dynamických podnikatelských subjektů k nim můţe docházet i relativně často, třeba kaţdé dva nebo tři roky. Nezřídka bývá tento posun v podnikatelském záměru také doprovázen změnou loga a celkové image. Typickým znakem podnikatelského záměru je utajení jeho klíčových částí aţ do okamţiku realizace. Podnikatel usiluje v rámci volného trhu o konkurenční výhodu a proto se snaţí své záměry tajit, dokud je to jen moţné, aby je nezneuţila dříve jeho konkurence. Úspěšnost podnikatelského záměru je tak do značné míry závislá na jeho praktickém provedení a kvalitě záměru. Zejména v případech, kdy je podnikatelský záměr spojen s velkými investicemi nebo ţádostí o vnější zdroje úvěr je často vyţadována Studie proveditelnosti. 1 1 Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/podnikatelský záměr 9

1 VIZE - CÍLE Ve vazbě na stávající demografickou situaci v celé České republice a z ní vyplývající převis poptávky po kvalitním seniorském bydlení a důstojném stáří v příjemném prostředí je cílem vybudovat odpovídající kapacitu v rámci části objektu bývalých kasáren, poskytnutých městem. Hlavním cílem tohoto podnikatelského záměru je vybudování nové kapacity v oblasti sociální péče, a to seniorského domu. Kapacita 115 lůţek bude získána přestavbou objektu bývalého zámeckého komplexu v obci Rudná u Prahy. objektu. Podnikatelský záměr splňuje poţadavky města a okolí na způsob vyuţití daného 1.1 OBECNĚ PROVOZOVÁNÍ SENIORSKÉHO DOMU Obecným a základním rysem proměn věkové struktury obyvatelstva České republiky v nadcházejících letech bude jeho další intenzivní stárnutí. Je to nezvratitelná realita, na které se shodují všechny české i zahraniční prognózy. Úvahy o budoucích počtech seniorů jsou samozřejmě zaloţeny pouze na odhadech a skutečný vývoj se můţe (zvláště v delším časovém horizontu) od předpovídané situace odlišovat. Na druhé straně jsou počty obyvatel ve věku 60+ v zásadě určeny na desítky let dopředu početní velikostí generací osob jiţ ţijících v době vzniku prognózy a právě proto je moţné povaţovat je za poměrně spolehlivé a to i v horizontu několika desítek let. Podle výsledků demografických prognóz lze očekávat, ţe v roce 2014 bude ţít v České republice 2 300 000 osob 60+. Jejich podíl se tak výší z dnešních 19% na 23 %. I v dalších letech by seniorita měla podstatně narůstat: v roce 2030 se v ČR očekávají uţ téměř 3 miliony osob 60+ let, kteří budou tvořit aţ třetinu celé populace; 10

podíl osob 65+ let se do roku 2030 zvýší z dnešních 14% na 25%. Česká republika se z hlediska úrovně stárnutí zařadí na jedno z předních míst v Evropě. Proces demografického stárnutí je celosvětovým fenoménem. Celosvětově přibývá seniorů o 2,4% ročně, zatímco obyvatelstva jen o 1,4%. Podle populační prognózy OSN lze očekávat, ţe stárnutí populace EU bude pokračovat tak, ţe v roce 2050 téměř 31% obyvatel budou tvořit lidé 65+ let. Senioři jako uţivatelé sociálních sluţeb tvoří velmi nehomogenní skupinu, neboť senioři vyţadující jakoukoli sociální sluţbu v terénu či zařízení mají zcela jiné poţadavky vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, sociální situaci a věku, neţ senioři, věnující se ještě s plným nasazením volnočasovým aktivitám seniorů. Z pohledu uţivatelů sociálních sluţeb se vymezuje potřeba vzniku nových míst v seniorských zařízeních, neboť je zřejmé jiţ nyní, ţe kapacita není dostatečná. Řešením je buď reprofilizace stávajících zařízení (přístavby, přestavby atd. a v důsledku stavebních změn navýšení počtu lůţek) nebo vznik zařízení nových. Díky inspiracím z ostatních zemí EU mohou vznikat taková zařízení, která splňují veškeré poţadavky seniorů (seniorské rezidence, seniorské domy apod.) 1.2 SITUACE SENIORSKÝCH DOMŮ V OKOLÍ A V ČESKÉ REPUBLICE 2 Podobu mohou mít komerční projekty a realizace různou, vyznačovat by se však měly větší úrovní kvality bydlení i poskytovaných sluţeb. Klientela navracejících se emigrantů a jejich rodičů je stále jednou z hlavních v komerčně provozovaných domech. Část z nich našla to, co hledala v lázních a lázeňských oblastech, jako jsou Karlovy Vary, Pardubice či například Letiny, a v menších obcích typu Kosořice. 2 Zdroj: www.skanska.cz 11

Domovy pro seniory nejčastěji vznikaly velmi často přestavbou statků či zámečků. Výjimkou nebylo ani to, ţe takový statek přestavěl majitel činţovních domů a sestěhoval sem dosavadní nájemníky v důchodovém věku. Jejich pobyt zde byl dotován výnosem z uvolněné nemovitosti. V podstatě stejně se i dnes chovají obce: potřebují-li uvolnit obecní byty v lukrativních oblastech, nabízejí svým občanům výhodnější pobyt v domech s pečovatelskou sluţbou. 1.2.1 Penziony místo tradičních domů Častější příklady komerčně provozovaných domů pro seniory mají kapacitu kolem 20 lůţek a podobají se spíše penzionům. Takových vznikalo a vzniká poměrně hodně po celém území ČR jako reakce na místní poptávku. V současnosti se čím dál tím častěji objevují i příklady, kdy se bydlení pro seniory vytvořilo v rámci hůře prodejné rezidenční výstavby. Domovy pro seniory, které vznikly podobně jako projekty společnosti Longevita, tedy jako soukromé aktivity několika osob, kombinují péči o staré lidi cílenou rehabilitací seniorů i osob po váţných úrazech zaměřenou zvláště na pohybové ústrojí s péčí o nemohoucí po dobu dovolené rodinných účastníků. Nejčastější komerční projekty jsou denní stacionáře pro seniory, které stejně jako předchozí případ kombinují péči o nemohoucí, postiţené či nemocné různých kategorií. I tyto projekty jsou však výsledkem individuálního podnikatelského plánu. Čistě developerských projektů domů pro seniory přibývá aţ v poslední době. 1.2.2 Residence Classis Jeden z prvních soukromých domovů pro seniory v Praze byla Residence Classis. Klient zaplatí za nájem a sluţby v průhonickém objektu minimálně 40 000 korun měsíčně. Residence Classis nabízí 62 bytů od garsoniér aţ po střešní třípokojové byty určené k dlouhodobému pronájmu se zázemím sluţeb a společenských prostor. Klienti si kromě nájmu, který činí 19 800 korun u nejmenších garsoniér o velikosti 32 m2 a 32 000 korun u bytů o rozměrech 56 m2, zaplatí balíček sluţeb. Za 19 500 12

korun mají objednané jedno jídlo denně, péči pedikérky, kadeřnice či maséra, pravidelný úklid apartmánů, dopravu do centra Prahy minibusem a nepřetrţitou sluţbu v ošetřovatelské sekci. Nájemné je moţné platit i jednorázově, například prodá-li zájemce nemovitost a z výnosu pak pobyt v Residenci hradí. V těchto případech Residence Classis nabízí obyvatelům speciální pojistný program na základě jejich údajů se vypočítá částka, kterou klient do programu vloţí, a garantuje tak doţivotní platby pokrývající náklady na pobyt. V případě, ţe klient zemře dříve, neţ finance vyčerpá, přejde zbytek peněz na příbuzné. 1.2.3 Residence Sweet Home Nově vybudovaný komplex Residence Sweet Home je určený pro trvalé bydlení seniorů. Domy se společným zázemím a samostatnými bytovými jednotkami nedaleko lázeňského města Teplice mají nabídnout následující sluţby: pečovatelská sluţba 24 hodin denně, sluţba recepce, pravidelné návštěvy lékaře, úklid, praní prádla, donáška a příprava snídaní, obědů, večeří i svačin. Dále by v areálu měly být k dispozici: wellness centrum s termální vodou s léčivými účinky, restaurace, kavárna, tělocvična, ordinace lékaře, knihovna, parkovací stání, kadeřnictví, manikúra, pedikúra. Byty v residenci jsou 1 3pokojové, některé s balkonem či terasou. Nabízí se i moţnost vybavení vlastním nábytkem. 1.2.4 Senior Residence Všenory Nájemní byty Senior Residence Všenory jsou k dispozici starším lidem s aktivním způsobem ţivota. Senioři by zde měli mít veškerý potřebný servis (správce objektu, domovní sluţbu, lékaře, prádelnu, restauraci). Nová zástavba čítá 8 dvojvil se společným schodišťovým jádrem a výtahem. V jednom podlaţí bude mít kaţdý objekt aţ tři malé byty tedy šest bytů na patře. Poslední patro je mezonetové. Vilová zástavba bude doplněna o servisní objekt s dvěma byty pro stálou lékařskou sluţbu s ordinacemi, společnou dílnou a prádelnou. Součástí celého komplexu by měl být také společenský objekt se zdravotním a restauračním servisem. 13

1.2.5 Seniorské bydlení ve Stráţi pod Ralskem Další komerční objekt postaví ve Stráţi pod Ralskem soukromá společnost Promoveo. Jde o jeden z mála podobných projektů v rámci kraje i republiky. Firma chce v budoucnu vybudovat bydlení pro seniory třeba v Českém Krumlově, ve Všeni u Turnova nebo u Varnsdorfu. Areál ve Stráţi je pilotním projektem, jehoţ realizace přijde na 150 milionů korun. Musí být dokončen v prosinci příštího roku, to byla podmínka zastupitelstva při schvalování prodeje pozemku pro jeho výstavbu. Investor podle ní za pozemek zaplatí 3,5 milionu korun, město tím ale získá mnohem víc. Areál bude poskytovat sluţby i obyvatelům městského domu s pečovatelskou sluţbou, který je v těsném sousedství, a také seniorům ve městě. Soukromý penzion nedávno otevřela v Chrastavě na Liberecku firma Imstav, komplex s byty pro movitější seniory chce v Liberci vybudovat také majitel Centra Babylon Miloš Vajner. 1.2.6 Seniorský dům z bývalých kasáren v Písku Zajímavý projekt bydlení pro důchodce vzniká v Písku, kde soukromý investor ve spolupráci s městem upravuje pro seniory objekt bývalých kasáren. Stavba si vyţádá zhruba 90 milionů korun. Projekt zahrnuje 100 lůţek, pečovatelskou a zdravotní sluţbu a stravovací zařízení. Součástí Seniorského domu Písek budou také ošetřovny a ordinace, společenské místnosti, knihovna, kaple či parkoviště. 1.2.7 Domov důchodců v Horní Plané Na téměř 40 milionů korun přijde rekonstrukce budovy C Domova důchodců Horní Planá, jehoţ zřizovatelem je Jihočeský kraj. Zde se však nejedná o soukromou investici, ale investici veřejného rozpočtu. Je připravena půdní vestavba a rekonstrukci nejstaršího pavilonu, který uţ zdaleka neodpovídá nárokům na bydlení ve 21. století, uvedl ředitel hornoplánského domova Jaroslav Šíma. Po rekonstrukci vznikne dvacet plně bezbariérových jedno a dvoulůţkových pokojů a jeden třílůţkový pokoj s ošetřovatelskými lůţky. Práce zahrnují výměnu oken, zateplení obvodového pláště budovy, výměnu střešní krytiny, evakuačního lůţkového výtahu, rekonstrukci rozvodů teplé uţitkové vody a další. 14

2 CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ, STAVBY A SLUŢEB Výběr území, stavby a sluţeb je velmi důleţitým faktorem pro realizovatelnost celého projektu. Všechny tři faktory (území, stavba, sluţby) ovlivňují jako celek úspěšnost tohoto projektu. 2.1 DISLOKACE OBJEKTU V RÁMCI MĚSTA Řešený komplex bydlení pro seniory v tomto případě Seniorský dům Rudná se nachází v západní části obce Rudná, v katastrálním území Hořelice (viz obrázek č. 1 aţ 3). Poloha je vhodná vzhledem k návaznosti na moţné nabízené sluţby sportovního, kulturního a relaxačního charakteru. Velmi dobrá je zde i vazba na přírodu, zeleň, ale i na infrastrukturu města s dostupností do centra. Při rekonstrukci je počítáno s vybudováním parkovacích kapacit přímo v areálu komplexu. Je předpoklad, ţe někteří klienti budou mít k dispozici vlastní auta. Klienty Seniorského domu Rudná budou především senioři z Rudné, ale i z okolí, především Prahy a celé západní strany středočeského kraje (okresy Praha-západ, Beroun, Příbram, Kladno atd.) 15

Obr.č. 1: mapa okresu Praha-západ Historie a popisné informace obce Rudná Obec Rudná se nachází 3 km západně od hlavního města Praha na dálnici D5 (dálnice Praha Plzeň), na komunikaci II.tř. č. 605, která spojuje Hl. město Prahu s Berounem proto v současnosti rychle rozvíjí svůj komerční potenciál a je vyhledávána i jako, satelitní sídlo hlavního města. V současné době má město Rudná 4 571 obyvatel (stav k 1.1.2010). Je nutné připomenout, ţe tento počet je pouze trvale bydlících obyvatel. Dle odhadů ale bydlí v Rudné ve skutečnosti přes 7 000 obyvatel. Tento odhad vychází z počtu nově postavených domů a bytů za posledních deset let. Dopravní dostupnost místa je hodnocena jako dobrá a je zajišťována MHD prostřednictvím autobusů s krátkou návazností na metro trasy B stanice metra Zličín. Občanská 16

vybavenost v místě je střední odpovídající velikosti obce, za vyšší je moţné dojíţdět do nedaleké Prahy. Obec vznikla 1. 1. 1951 sloučením dvou obcí - Dušníky a Hořelice. Tyto obce byly dříve evidovány jako městyse a v důsledku rozšiřující se zástavby se postupně spojily v jednu obec. Proto byly nakonec spojeny i administrativně. Od té doby je obec přirozeným kulturním, ekonomickým a správním centrem regionálního významu. Obr.č. 2: mapa obce Rudná s vyznačení objektu Seniorského domu Rudná Dušníky Dušníky byly v minulosti duchovním statkem, jak lze podle jména usuzovat. Jméno Dušníky znamená ves dušníků nebo ves, v niţ ţili dušníci poddaní na pozemku zádušním. Obyvatelé byli poddanými kláštera nebo kostela, v našem případě od roku 17

1228 ţenského benediktinského kláštera. Abatyše Aneţka, v listině opatřené královskými pečetěmi, potvrdila majetky kláštera sv. Jiří, mezi nimi Dušníky i Hořelice. Také papeţ Řehoř IX. potvrdil v roce 1233 Dušníky mezi statky kláštera. V průběhu dalších téměř 200 let zůstávaly Dušníky církevním statkem. Nejprve přišli jako dar Václava II. do majetku kapituly sv. Víta, kolem roku 1378 patřily ke statku praţského arcibiskupa a kolem roku 1410 byly vráceny kapitule sv. Víta. Za husitských válek praţská kapitula sv. Víta o Dušníky přišla. Od té doby po více jak dvě století patřily Dušníky různým světským majitelům a od roku 1628 patřily opět praţské kapitule. Ve třicetileté válce byla obec úplně vypleněna. V roce 1649 přišla velká morová rána a hodně lidí přišlo o ţivot. V roce 1753 vznikl poţár, při kterém polovina dušnických domů shořela a za dva dny poté poţár zničil zbylou část dušnické zástavby. V několika zimních týdnech roku 1799-1800 byla v okolí Dušník ubytovaná část ruského vojska generála Suvorova. Sám generál navštívil v Dušníkách svoji jednotku a hrabě Kolowrat mu zajistil nocleh v jednom z místních statků. Suvorov odmítl a vyspal se na místní poště na tvrdé lavici. Píše se o staré poště čp. 22 na dnešním Havlíčkově náměstí. Dnes tam stojí opravená budova, která však není původní, byla postavena aţ v roce 1856. V 60. letech 19. století se začalo rozvíjet dolování v okolí Nučic a muţi z Dušník pracovali většinu dne v dolech a po směně ještě obdělávali svá nebo pronajatá políčka. Dolování rudy zde vydrţelo asi 100 let. Obě obce se rozrůstaly, prolínaly a nakonec se oba místní výbory dohodly na jejich spojení. Obě byly jiţ roku 1936 povýšeny na městyse. Pro novou obec byly navrhovány prapodivné názvy, ale nakonec zvítězil název, který ve škole vymyslely děti Rudná. Rudné doly byly ţivobytím pro jejich rodiče a prarodiče. Od ledna roku 1951 se tedy městys jmenoval Rudná u Prahy. Hořelice Nejstarší známá zpráva o obci Hořelice pochází z roku 1052. Je jmenována v Nadační listině českého kníţete Břetislava, kterou věnoval kostelu ve Staré Boleslavi nemnohé statky a výsady a mezi nimi také důchod ze vsi Zhořelce u Prahy. Od roku 1228 patřila klášteru sv. Jiří na praţském Hradě a v roce 1233 papeţ Řehoř IX. potvrdil Hořelici jako statek zmíněnému klášteru. Ve 14. století vlastnil Hořelici klášter sv. Tomáše na Malé Straně. Počátkem 15. století byla obec v drţení karlštejnského purkrabího pana Viléma Dubského z Třebomyslic, který ji později (1406) daroval 18

královské komoře a ta vrátila Hořelici opět klášteru sv. Jiří a v jeho drţení zůstala aţ do husitských válek. Po skončení husitských válek na našem území roku 1436 král Zikmund odměnil své věrné, kteří při něm stáli v boji. Za odměnu připsal Hořelici bratřím Jeronýmovi, Janovi a Buškovi z Čečelic. Roku 1607 císař Rudolf II. prodal Hořelici jako dědičný statek Zikmundovi Měsíčkovi z Výškova. Dalšími majiteli byli Bořivoj Měsíček z Výškova, od r. 1612 Kateřina z Nedabylic a její manţel Jan starší Straka. Pro účast ve stavovském povstání mu byla polovina majetku zkonfiskována, roku 1633 byla Hořelice vrácena. Dcery paní Kateřiny prodaly Hořelici Ondřeji Erbovi z Erdsteinu. Dalším majitelem byl Jan Karvinský z Karvinu, potom Jan Josef Karvinský. Rod Karvinských vlastnil Hořelici aţ do roku 1730. Téhoţ roku byla začleněna do tachlovického panství. V roce 1771-72 zasáhla tuto oblast morová rána, zemřelo mnoho lidí a z pozdější doby uţ o historii obce není mnoho tak pečlivě zapsáno. Obr.č. 3: letecký snímek katastrálního území Hořelice v obci Rudná s vyznačením objektu Seniorského domu Rudná 19

Podle 2 odst. 2 zákona České národní rady č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení) a v souladu s 29 odst. 3) zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny byla s účinností od 27. října 2000 jmenována obec Rudná městem. 2.2 ARCHITEKTONICKÁ A STAVEBNĚ TECHNICKÉ ŘEŠENÍ Představa z hlediska kapacity Seniorského domu v Rudné je rekonstrukce areálu bývalého zámeckého komplexu (viz obr.4 aţ 9) s vybudováním kapacity 115 lůţek. Při rekonstrukci vzniknou jedno- a dvoupokojové jednotky, s převahou jednopokojových, viz tabulka č.1 počty jednotek v ks 1 osoba v jednotce 2 osoby v jednotce jednopokojová jednotka 39 24 dvoupokojová jednotka 0 14 Tabulka č.1 Počty jedno- a dvoupokojových jednotek v ks V celém objektu bude vytvořen systém umoţňující vyuţití veškerých datových sluţeb, jako jsou telefon, video, televize, kontrola vstupu do objektu, kontrola pohybu po objektu, internet, systém centrálního klíče pro celý objekt, případně jeho část atp. 2.2.1 Provozní rozdělení budovy V celé budově bude vybudován bezbariérový přístup. Budou vybudovány jednotky pro klasické bydlení, ale i jednotky, které budou přizpůsobeny bydlení klientů s určitým handicapem, bude zde moţnost i doţití klienta. Tento typ bude pod přísnějším dohledem, k lůţkům budou mít přístup pouze sestry, ošetřovatelky, pečovatelky a sanitáři, kaţdé lůţko bude vybaveno signalizací se spojením do sesterny. V objektu 20

budou jednolůţkové a dvoulůţkové pokoje. Jednolůţkový pokoj bude pojat jako zdravotnicko-ošetřovatelská jednotka, zatímco dvoulůţkové pokoje budou uzpůsobeny Obr.č. 4: Centrální vjezd do areálu Seniorského domu Rudná pro osoby s větším handicapem a osoby méně nebo zcela nepohyblivé. Akutnější část lůţek nebude ţádným způsobem od ostatních lůţek oddělena a bude tak tvořit jednotný celek. Ošetřovatelské centrum bude zajišťovat bezpečnou a kvalitní ošetřovatelskou péči. 2.2.2 Dispoziční řešení jednotek Při rekonstrukci se vycházelo z poţadavku na prostornost, účelovost a na bezpečnost. Dispozičně je jednotka rozdělena na obytný pokoj, předsíň s šatním a úloţným prostorem a sociální zařízení. Vstupní dveře budou mít šířku vstupu 110 cm, 21

ostatní dveře budou mít šířku 90 cm. Nebudou osazovány vany, ale pouze sprchové kouty s protiskluzovou vyspádovanou podlahou tak, aby se v případě potřeby mohlo zajet do sprchové koutu i s invalidním vozíkem. V kaţdé jednotce bude dostatečný počet madel pro bezpečnost klienta. V kaţdé jednotce bude příprava pro pračku, příprava pro kuchyňský kout. Ve dvoupokojových jednotkách bude navíc loţnice. Obr.č. 5: Severní křídlo objektu 2.2.3 Stravovací provoz Seniorský dům bude disponovat vlastním kuchyňských a stravovacím provozem, který bude dimenzován tak, aby mohl poskytnout tyto sluţby i pro externí klientelu (rozváţka jídel apod.). Zásobování a odvoz odpadu bude navazovat na technickou část budovy. 22

Bylo vyhlášeno výběrové řízení na dodavatele stravovacích sluţeb. Zároveň byl provede výpočet pro situaci, aby měl Seniorský dům vlastní stravovací provoz. Bylo osloveno celkem 6 firem, které měly předpoklad splňovat následující podmínky: - firma musí dováţet jídla v gastronádobách 2 x denně včetně sobot, nedělí a svátků (váha kritéria 25%), - firma musí nabídnout rozmanitost jídel hlavní obědové jídlo se nesmí opakovat během šesti týdnů, kaţdé hlavní jídlo obědové musí mít gramáţ minimálně 350 g, firma musí předloţit minimálně týden předem jídelní lístek ke schválení vedení Seniorského domu (váha kritéria 25%), - firma musí zabezpečit kompletní sortiment jídel snídaně, svačina, oběd včetně polévky, svačina, večeře, firma nebude zajišťovat pitný reţim (váha kritéria 25%) - nejniţší cena (váha kritéria 25%). Do uţšího výběru byly vybrány následující firmy: 1. Jídelna na Marjánce školní a závodní stravování, s.r.o., T.G.Masaryka 344, 277 13 Kostelec nad Labem, provozovna v Praze 5, Na Bělidle 38 2. G3K spol. s r.o., Děčínská 726/55, 400 03 Ústí nad Labem Obě firmy splnily všechny podmínky výběrového řízení a nabídly dovoz jídel zdarma. Vítězem se stala firma Jídelna na Marjánce školní a závodní stravování, s.r.o. I. Varianta outsoursingu dovoz jídel prostřednictvím firmy Jídelna na Marjánce školní a závodní stravování, s.r.o. (vítěz) 23

náklady 3 : osoba / den den rok snídaně 29,- Kč 4.118,- Kč 1.503.070,- Kč svačina 12,- Kč 1.704,- Kč 621.960,- Kč oběd polévka 10,- Kč 1.420,- Kč 518.300,- Kč oběd hlavní jídlo 55,- Kč 7.810,- Kč 2.850.650,- Kč svačina 12,- Kč 1.704,- Kč 621.960,- Kč večeře 45,- Kč 6.390,- Kč 2.332.350,- Kč mzdové náklady - 1,5 úvazku 241.200,- Kč Celkové náklady na outsorsing dovoz jídel za rok 8.689.490,- Kč II. Varianta provozování vlastního stravovacího provozu náklady 4 : osoba / den den rok snídaně 17,- Kč 2.414,- Kč 881.110,- Kč svačina 8,- Kč 1.136,- Kč 414.640,- Kč oběd polévka 7,- Kč 994,- Kč 362.810,- Kč oběd hlavní jídlo 35,- Kč 4.970,- Kč 1.814.050,- Kč svačina 8,- Kč 1.136,- Kč 414.640,- Kč večeře 29,- Kč 4.118,- Kč 1.503.070,- Kč celkem suroviny 104,- Kč 14.768,- Kč 5.390.320,- Kč 3 Předpoklad obsazenosti Seniorského domu 95%, tj. 110 klientů + 32 osob personálu vše celodenní stravování 4 Předpoklad obsazenosti Seniorského domu 95%, tj. 110 klientů + 32 osob personálu vše celodenní stravování 24

mzdové náklady - 6 osob (5 kuchařů + 1 vedoucí provozu) 1.200.000,- Kč energie 5 4.320,- Kč / den 1.576.800,- Kč Celkové náklady na vlastní stravovací provoz za rok 8.167.120,- Kč V nákladech při provozování vlastního stravovacího provozu nemusíme počítat s náklady za vodu, protoţe na pozemku Seniorského domu se nachází mimo jiné i jedna studna, která by měla zásobovat vlastní stravovací provoz vodou. Kapacita této studny, dle sdělení firmy z oboru studnařství, plně pokryje potřebu vody pro vlastní stravovací provoz. Voda v této studni je dle laboratorního a bakteriologického rozboru zcela bez závad a nic nebrání jejímu pouţívání k přípravě jídel. V případě potřeby (např. při nedostatku vody) by bylo moţné pouţívat vodu z městského vodovodu. Z výše uvedeného porovnání lze vyvodit závěr, ţe provozování vlastního stravovacího provozu bude nákladově příznivější, neţ tuto sluţbu outsorsovat. Další výhodou vlastního zařízení je fakt, ţe případné volné kapacity vlastního provozu vyuţije Seniorský dům Rudná k externí potřebě občanů a provozů v obci Rudná, jako je například Mateřské centrum Rudňáček (ca 12 dětí + 3 dospělí). 5 Spotřeba elektrické energie ca 1.200 kw / den. 25

Obr.č. 6: Západní křídlo objektu Obr.č. 7: Jiţní křídlo objektu 26

2.2.4 Prádelna Prádelna bude vybudována v přízemí objektu, v jeho východním křídle. Kapacitou bude slouţit nejen pro interní potřebu Seniorského domu Rudná, ale i pro externí potřebu provozů (stravovací a ubytovací) v Rudné a okolí. Celá prádelna je koncipována jako komplexní provoz pro prádelnu, sušárnu, mandlovnu, sklady špinavého a čistého prádla a opravny prádla. Kaţdá obytná jednotka bude navíc vybavena přípojkou pro pračku. Při vlastním rozhodování, zda provoz prádelny provozovat interně, nebo pouţít praní prádla dodavatelsky pomocí outsoursingu, bylo přihlédnuto k ekonomickým propočtům. Byly osloveny firmy, které splňovaly následující podmínky: - firma musí být v co nejkratší vzdálenosti od Rudné (max. 40 km) (váha kritéria 5%) - firma musí nabídnout komplexní sluţby prádelnu, sušárnu, mandl (váha kritéria 30%) - firma musí zabezpečit svoz a odvoz prádla 1 x týdně po celý rok (váha kritéria 30%) - nejniţší cena (váha kritéria 35%) Do uţšího výběru byly vybrány dvě firmy: 1. Prádelna Simona Havlíčková, Nedbalova 1614, 251 01 Říčany 2. Tomáš Večeřa Tove, Pod Haldou 78/6, 266 01 Beroun Závodí. Bylo rozhodnuto, ţe vítězem soutěţe je firma Prádelna Simona Havlíčková. 27

I. Varianta outsorsingu Prádelna Simona Havlíčková (vítěz) náklady 6 : Počty kusů Typ týden rok Kč / ks Náklady / rok plášť bílý 0,5 910 40,- Kč 36.400,- Kč prostěradlo 110 5.720 14,- Kč 80.080,- Kč polštář 110 5.720 7,- Kč 40.040,- Kč povlak 110 5.720 21,- Kč 120.120,- Kč ubrusy 25 1.300 25,- Kč 32.500,- Kč utěrky a ručníky 300 15.600 10,-Kč 156.000,- Kč osušky 440 5.720 16,- Kč 91.520,- Kč svoz a odvoz 1 x 52 týdnů x 74 km x 9,-Kč / km 34.632,- Kč Celkové náklady na outsorsing prádelna za rok 591.292,- Kč II. Varianta provozování vlastní prádelny náklady: mzdové náklady / měsíc 40.200,- Kč = za rok 482.400,- Kč provoz elektřina / měsíc 3.750,- Kč = za rok 45.000,- Kč vybavení odpisy / rok 40.000,- Kč Celkové náklady na provoz vlastní prádelny za rok 567.000,- Kč 6 Předpoklad obsazenosti Seniorského domu 95%, tj.110 klientů 28

Obr.č. 8: Východní křídlo objektu plánovaná prádelna V nákladech při provozování vlastní prádelny nemusíme počítat s náklady za vodu, neboť na pozemku Seniorského domu se nachází mimo jiné i dvě studny, které by měly zásobovat vlastní prádelnu vodou. Kapacita obou studní, dle sdělení firmy z oboru studnařství, dohromady je ca 8 m 3 za den, coţ je zhruba 200 % vlastní potřeby vody pro plánovanou prádelnu. Z tohoto porovnání lze usuzovat, ţe provozování vlastní prádelny bude nákladově příznivější, neţ tuto sluţbu outsorsovat. Další výhodou vlastního zařízení prádelny je fakt, ţe v případě potřeby lze řešit zásobování prádlem operativně ihned a nemusí se čekat na svozový den externí prádelny. Rovněţ se předpokládá, ţe případné volné kapacity vlastní prádelny vyuţije Seniorský dům Rudná k externí potřebě občanů a provozů v obci Rudná. 29