1/144
Tvořivá škola pro všechny Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Základní škola Kostelec u Křížků, okres Praha východ Předkladatel:Základní škola Kostelec u Křížků, okres Praha východ, Kostelec u Křížků 48, 251 68 Kamenice ředitelka: Mgr. Alena Šreplová, tel. 323 673 134 Verze : č. 2 únor 2012 Dokument vstupuje v platnost dnem 1. 4. 2012 Razítko školy: Podpis ředitelky školy: Zřizovatel školy: Obec Kostelec u Křížků, Kostelec u Křížků 73, 251 68 Kamenice, tel.. 323 672 743 2/144
Obsah ŠVP Identifikační údaje 2 Oficiální název ŠVP 2 Předkladatel a zřizovatel 2 Obsah 3 Charakteristika školy 4 Úplnost a velikost školy, vybavení školy 4 Charakteristika pedagogického sboru 4 Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce, spolupráce s rodiči a jinými subjekty 4 Charakteristika školního vzdělávacího programu 6 Základní filozofie programu 6 Výchovné a vzdělávací cíle a kompetence 9 Výchovné a vzdělávací strategie...11 Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami...14 Začlenění průřezových témat 17 Učební plán. 35 Tabulace učebního plánu 35 Poznámky k učebnímu plánu 35 Učební osnovy 1. vzdělávací období 37 Učební osnovy 2. vzdělávací období 81 Hodnocení žáků a autoevaluace školy 136 3/144
Charakteristika školy: Naše málotřídní škola je školou rodinného typu. Žáci pěti postupných ročníků jsou rozděleni do čtyř tříd. Maximální kapacita školy je 90 žáků, skutečný stav se pohybuje kolem 70 dětí, s průměrem 17 žáků na třídu. Součástí školy je také školní jídelna a dvě oddělení školní družiny. Umístění školy: Škola leží asi 20 km jižně od Prahy ve výhodné poloze pro děti z okolních obcí. Okolí školy je bohaté na lesy, rybníky a louky. Vybavení školy: Škola má velké čisté učebny. Na vzhledu školy se podílejí ve velké míře žáci a paní učitelky. Přes úsporné opatření lze prostorové podmínky školy označit za způsobilé k výuce. Žáci se učí ve čtyřech učebnách, součástí školy je 1 menší tělocvična a jedno oddělení školní družiny, které využívá pro svoji činnost vhodné prostory ZŠ (třídy, tělocvičnu, školní a sportovní hřiště). Druhé oddělení je umístěno v kmenové třídě. U budovy školy se nachází školní zahrada s pískovištěm a několika herními prvky, dále je zde malé hřiště vhodné pro míčové hry a je tu i prostor vhodný pro skok daleký. Pro ostatní sportovní disciplíny (atletika - -- - běžecké disciplíny) využívá škola sportovní hřiště, které patří SK Kostelec u Křížků. V době volna a o přestávkách žáci mohou využívat prostory školy jim určené, školní zahradu, tělocvičnu a to vždy po dohodě s vyučujícím. Největším problémem současnosti jsou prostorové podmínky školy, které se společně se zřizovatelem školy řeší. Co se týče materiálních a technických podmínek - za zmínku stojí vybavení jedné učebny počítači s připojením k Internetu ( 15 ks, scanner, laserová tiskárna), v další třídě jsou umístěny počítače s výukovými programy. Škola je vybavena přenosným dataprojektorem, digitálním fotoaparátem, televizorem, videopřehrávačem, třemi radiomagnetofony, dvěma kopírkami a dalšími mnoha pomůckami, na jejichž zakoupení se podílejí i rodiče žáků.. Nedostačující je vybavení projekční technikou. Skladba a charakteristika pedagogického sboru: Pedagogický sbor tvoří pouze ženy - ředitelka, 6 učitelek a 2 vychovatelky školní družiny. Všechny vyučující jsou zkušenými pedagožkami s odborným zaměřením. Vyučující se účastní různých forem dalšího vzdělávání, které je hrazeno jednak z projektu financovaného z evropského sociálního fondu, jednak z ONIV. Dlouhodobé projekty: Mezi pravidelné projekty školy patří: A - Putování školním rokem (jedná se o cyklus pravidelných akcí a činností pro žáky i jejich rodiče) B - Plavecký výcvik C - Letní slavnost (rozloučení se školním rokem, loučení s páťáky ) Zapojení v dalších projektech: Projekt Kokos Projekt - Kooperace a konkurenceschopnost Kokos - operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Cílem projektu je zlepšit kompetence pedagogických pracovníků Středočeského kraje s úzkým propojením na metody a obsah výuky, nové uplatňování interaktivní výuky i ICT prostředí. V tomto projektu jsme se spojili s dalšími deseti okolními základními školami. Žadatelem projektu je PAU - Přátelé angažovaného učení, (více na www.pau.cz). Školy jsou partnery projektu. 4/144
Projekt Eskalátor Projekt je určen žákům 4. a 5. ročníku. Testuje úroveň čtenářské gramotnosti a znalostí anglického jazyka. Projekt Hravě žij zdravě. Testování znalostí zdravého životního stylu. Projekt Stonožka Testování úrovně znalostí žáků pátého ročníku z ČJ, matematiky a obecných studijních předpokladů. Projekt EU Peníze školám Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách. Vyučující vzájemně spolupracují na jednodenních školních projektech. Třídní kolektivy vyjíždějí na řadu exkurzí, výletů, pořádáme kulturně - vzdělávací pořady. Spolupráce s rodiči a jinými subjekty: Od ledna 2006 je na škole v činnosti školská rada. Zřizovatel rozhodl, že vzhledem k počtu dětí ve škole, bude rada tříčlenná. Škola organizuje 2 krát do roka třídní schůzky. Mezi další formy komunikace a spolupráce s rodiči patří individuální konzultace, setkávání s rodiči v rámci akcí pořádaných školou, zjišťování názorů rodičů na dílčí problémy vzdělávání v ZŠ formou dotazníků, organizování Dne otevřených dveří, zapojení rodičů do sběrových akcí a brigád na úpravě školy. Se svým zřizovatelem se vedení školy setkává pravidelně. Vzájemnou informovanost školy s rodiči zajišťuje propojení prostřednictvím internetové sítě - webové stránky, e-mail. Při řešení výchovných a vzdělávacích problémů spolupracujeme s Pedagpgicko psychologickou poradnou pro Prahu východ.. - 5/144
Charakteristika školního vzdělávacího programu ŠVP je na naší škole realizován od školního roku 2007/2008. Základní filozofie programu Školní vzdělávací program Tvořivá škola naplňuje výchovné a vzdělávací cíle RVP ZV. Program je založen na principech činnostního učení. Školní vzdělávací program Tvořivá škola vychází v souladu s RVP ZV z poznatku, že: v základním vzdělání jde o to, aby si žáci osvojili základní poznatky o životě kolem sebe, (nelze naučit vše, k čemu lidstvo v poznání došlo) k učení je třeba žáky motivovat a činit je zajímavým a přiměřeným jejich věku nejlepších a trvalých výsledků lze dosáhnout na základě porozumění určitému jevu, k tomu lze dospět tehdy, když žák zapojí do učení co nejvíc smyslů, když bude provádět činnosti, pozorovat, hovořit o nich, vyslovovat závěry objevovat chceme-li dosáhnout dobrých výsledků u všech žáků, musíme jim dát prostor pro učení, protože stejných výsledků nelze dosáhnout u všech žáků za stejnou dobu kvalitu vzdělávání neurčuje množství poznatků, ale jejich propojenost, smysluplnost a použitelnost pro život efektivitu vzdělávání nelze založit jen na posuzování chyb žáků a na přípravě (připravenosti) pro přijímací zkoušky, ale je nutné využít nové mechanismy k hodnocení výsledků vzdělávání, postavené na průběžném hodnocení činností žáků, na ověřování schopnosti řešit problémy komplexně a na celkovém posunu žáka nejen v kvalitě vědomostí a rozvoji dovedností, ale zejména v komplexním rozvoji osobnosti žáka pozitivně laděné hodnotící soudy, užívané průběžně, mají vyšší motivační hodnotu a vedou k celkově dobrému zvládání učiva. Činnostní učení vede žáky ke spolupráci, podnikavosti a vynalézavosti. Učí je, že trvalých vědomostí lze nabývat hlavně na základě vlastní činnosti. Tvořivá škola nepředkládá žákům zpravidla hotové výsledky a poznatky k osvojení, ale vede je k tomu, aby vše nové, pokud to lze, získávali na základě činností, pozorování, pokusů - na základě objevování. Nezaměstnává jednostranně rozum a paměť žáků, ale působí také na jejich city a vůli. Nehromadí jen množství vědomostí místo jejich kvality, ale snaží se rozvíjet schopnosti žáků a seznamovat je s pracovními metodami a postupy. Tyto metody a postupy si žáci osvojují tak, aby je uměli uplatnit v životě a mohli se sami dál vzdělávat. Činnostní učení je založené na metodě objevování. Žáci objevují principy a zákonitosti jevů a problémů sami, na základě kroků určených učitelem. Manipulací s pomůckami a vlastní činností si žáci poměrně rychle a především trvale osvojují praktické zkušenosti, poznávají, k čemu nový poznatek a dovednost slouží. Učivo se procvičuje na konkrétních příkladech a situacích, které přináší každodenní život kolem nás, a tak má pro žáky osobní smysl, a zároveň se zaměřuje na zvládnutí podstatných jevů. Činnosti s konkrétními věcmi a pokusy učí žáky vnímat učení jako činnost důležitou pro vlastní život i existenci okolního světa. V průběhu vzdělávacího procesu je žák veden k samokontrole, samohodnocení a samostatnému rozhodování. Učí se pracovat sám i spolupracovat v týmu. Základní metoda činnostního učení - metoda objevování - staví do popředí význam otázek žáků ve vyučování. Je-li dítě schopno k určitému jevu položit otázku, je to znamení, že o pozorovaném jevu přemýšlí, hledá vysvětlení, je schopno mu porozumět a na otázku najít správnou odpověď. V pokládání otázek pomáhá žákům hlavně pozorování určité prováděné činnosti. Úloha učitele spočívá v tom, aby žákům několik "žákovských otázek" formuloval sám, aby je povzbuzoval, aby jim dával dostatek příležitostí k vzájemnému kladení otázek, aby pozitivně podpořil i otázky neobratně formulované. Otázky kladené žáky ke kterýmkoli partiím učiva provokují myšlení žáků, vedou je k hledání 6/144
vysvětlení, výrazně napomáhají k učení. Pro žáky je vždy při probírání nové látky nejdůležitější vytvořit si prostřednictvím činností představu o jevech, kterým chceme učit, a naučit se tyto jevy vnímat. Průběžně musíme žáky nechat o pozorovaných jevech hovořit, a tím se u nich postupně vytváří jejich věku přiměřený odborný slovník. Až po dokonalém zvládnutí prvních dvou kroků všemi žáky přichází na řadu automatizace - procvičování učiva činnostními i klasickými formami. Další důležitou metodou činnostního učení je individualizace, tzn. dát každému žákovi možnost, aby daný úkol nebo problém řešil vlastním způsobem, na základě svých zkušeností a dovedností. Tato metoda napomůže učiteli dobře poznat, do jaké míry žáci zvládli učivo, zvláště když učitel dovede využívat individualizaci pro zpětnou vazbu. Tato metoda vede také k tomu, že si žáci uvědomí, co se vlastně učí a co z toho už umí. Významnou roli při této práci má zdůvodňování zvoleného řešení, tedy odpovědi na otázku, proč jsem řešení provedl právě tak. Žáka tím vedeme k přemýšlení o své práci, k jejímu srovnávání s prací spolužáků, k uvědomění si dalších možností řešení. Tato činnost přispívá značnou mírou k rozumovému vývoji žáka. Velkým kladem, který činnostní metody přinášejí do výuky, je chuť a radost, s jakou děti pracují. K základním pracovním metodám činnostního učení patří metody aktivizující, zejména metoda situační, problémová a projektová, metody názorně demonstrační, metody slovní, zejména dialogické, metody samostatné práce, metody výzkumné, tvořivá práce s učebnicemi, pracovními sešity a didaktickými pomůckami a hrami. Učitel volí takové metody, aby v každém předmětu soustavně rozvíjel zájem žáků, a dosahoval tak co nejlepších výsledků bez přetěžování žáků a přepínání vlastních sil. Menší nadání nebo částečná neznalost v některé oblasti by neměly být překážkou rozvoje žáka v jiných oblastech. Aby toho mohlo být dosaženo, zaměřuje se Tvořivá škola na využívání mezipředmětových vztahů. To znamená, že učí žáky užívat všech vědomostí a dovedností, kterým se naučili při každé vhodné příležitosti, ve všech učebních předmětech i v praktickém životě. Psychologické zdůvodnění činnostního učení spočívá v uvědomění si toho, že nejpevnější spoje se vytvářejí životními situacemi. Psychologové totiž poznali, že v paměti vydrží dlouho, často i trvale to, co žák sám pozoroval, promyslel, či vykonal. Je nutné vědět a dodržovat, že žákova paměť nemá být přetěžována zbytečnými podrobnostmi. Při osvojování nového učiva dbáme v Tvořivé škole vždy na to, aby nové učivo vycházelo z učiva předešlého, aby byly nové představy zařazovány do okruhu představ starších. Rozvoj inteligence žáka je v Tvořivé škole podporován tím, že je mu umožněno samostatně se rozhodovat, uvažovat, provádět svoje činnosti, učit se řešit problémy. Žák své činnosti provádí samostatně. Vedeme ho přitom k samostatnému pozorování, srovnávání, rozboru pozorovaného jevu, k vlastnímu uvažování, kladení otázek, ke komunikaci. Činnosti organizujeme tak, aby žáci byli často v situacích, které vyžadují, aby o práci přemýšleli. Tvořivá škola se uplatněním činnostního učení stává školou založenou na radostné práci žáků. Učitel sám je při činnostních formách výuky organizátorem a usměrňovatelem práce žáků. Nedoporučuje se hodnotit žáky podle unifikovaného modelu. Každý má mít nárok na individuální tempo, možnost chybování a znovuobjevování, hodnocení podle individuálního pokroku v učení. Každý má mít prostor na individuální projev a názor, prostor pro vzájemnou komunikaci a spolupráci. Je třeba připravit pro žáky podmínky, ve kterých by cítili jistotu, bezpečí, sebedůvěru, sounáležitost, ve kterých by se mohli seberealizovat. V průběhu vyučování dbáme na pozitivní ladění hodnotících soudů. Uvědomujeme si, že všechny neúspěchy žáků, obzvláště počáteční, nepříznivě dopadají na vztah žáků ke škole i k dalšímu učení. Školní vzdělávací program Tvořivá škola pro základní vzdělávání navazuje svým pojetím na tradice české 7/144
činné školy, které lze charakterizovat: má činnostní ráz je pozitivní vůči žákům podněcuje žáky k tvořivé práci navrací do školy zdraví selský rozum při výuce využívá zkušeností žáků klade důraz na motivaci žáků k učení při výuce se dbá na vysvětlení, proč se čemu učí zpětná vazba je důležitou formou zařazovanou do každé vyučovací hodiny je snahou všech vyučujících, aby bylo probírané učivo žáky dobře zvládnuto umožňuje účelně spojovat učiva několika předmětů do projektů zdůrazňuje mezipředmětové vztahy V popředí záměrů a cílů Školního vzdělávacího programu Tvořivá škola je rozvoj tvořivosti žáků. Důležitý předpokladem pro rozvoj tvořivosti je motivovat žáky tak, aby měli radost z pochopení probíraného učiva. Přitom je třeba respektovat jejich individuální vlohy. Aby žáci byli schopni tvořivě riskovat při řešení úkolů a problémů, je třeba podporovat jejich samostatnost, sebejistotu, zodpovědnost, pozitivní sebehodnocení. Učitelé se pro žáky stanou partnery a poradci, pomocníky na cestě za samoobjevováním, stanou se jejich oporou. Má-li se učitel stát skutečným partnerem a pomocníkem žáka, nesmí vůči němu vystupovat příliš autoritativně, což neznamená, že autoritu mít nebude. Učitel si musí zvyknout na větší ruch při vyučování a respektovat jej, neboť jde o ruch pracovní. Veškerá činnost učitelů a především žáků musí být doprovázena pocity uspokojení a radosti z dobrých výsledků. Dalším principem tvořivé školy je ta skutečnost, že žák je stále podněcován k produkování myšlenek, nápadů, kladení otázek, odpovídání. Často se tak děje při činnostním učení, ať už s pomůckami, nebo na základě úloh ze života. Tvořivá škola zdůrazňuje individualizované a kolektivní učení. Individualizovaným učením rozumíme kteroukoliv formu vyučování, při níž rychlost, kterou žák postupuje při osvojování vědomostí, závisí jen na jeho schopnostech a na jeho práci (činnostech). Uváděný vzdělávací program uplatňuje též výuku kolektivní, činnostní učení do tohoto způsobu práce však často vnáší individualizaci. Učitel má možnost individuálně sledovat žáky, může tak přizpůsobit postup výuky jejich práci. Vede žáky k hovoru o pozorovaném jevu (problému), tím se mnohé objasní i ostatním spolužákům. Velký význam má také to, že nikdo není izolován. Vzájemná nápodoba činností a vyjadřování mezi žáky zefektivňuje vyučování. Vlastní činnosti zařazujeme do výuky krátce a často v různých formách, aby upoutaly pozornost všech žáků, vedly dříve či později k znovuobjevení poznatků, k pochopení učiva a jeho dobrému zvládnutí. Předchází se tak bezduchému memorování, látky naučené zpaměti bez porozumění. Činnostní učení v tvořivé škole umožní postupně každému žákovi, aby pocítil uspokojení nad svými dosaženými výsledky. Vědomí úspěchu je pak každému vzpruhou k překonávání překážek. Škola musí umožnit každému žákovi takový tělesný a duševní vývoj, jakého je schopen. Způsob a míra žákova rozvoje se neposuzuje jen podle míry vědomostí, ale zejména podle toho, s jakou jasností a jistotou dovede žák myslet, své myšlenky vyjadřovat a řešit úkoly z praktického života, jak se vyvíjí jeho osobnost ve své mnohostrannosti. V rámci vzdělávacího programu Tvořivá škola se realizuje harmonický rozvoj tělesných i duševních schopností každého dítěte 8/144
Výchovně vzdělávací cíle a kompetence školního vzdělávacího programu Tvořivá škola pro všechny Vzdělávací program Tvořivá škola se v plném rozsahu ztotožňuje s výchovně vzdělávacími cíli a kompetencemi uváděnými v RVP ZV: 1. Osvojit si strategii učení a být motivován pro celoživotní učení. 2. Tvořivě myslet, logicky uvažovat a řešit problémy. 3. Všestranně a účinně komunikovat. 4. Spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých. 5. Projevovat se jako svobodná a zodpovědná osobnost. 6. Projevovat pozitivní city v chování a v prožívání životních situací; vnímavost a citové vztahy k lidem, svému prostředí i k přírodě. 7. Aktivně rozvíjet a chránit své fyzické, duševní a sociální zdraví. 8. Žít společně s ostatními, být tolerantní a ohleduplný k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám. 9. Poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými možnosti a uplatňovat je při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci. Počáteční etapou naplňování výchovně vzdělávacích cílů programu je 1. období základního vzdělávání (1. 3. ročník), ve kterém se buduje základ pro další vzdělávací i osobnostní rozvoj žáků. K naplnění výše uvedených výchovně vzdělávacích cílů a získání potřebných kompetencí lze dospět v rámci vzdělávacího programu Tvořivá škola prostřednictvím činnostního učení. Z této filozofie vyplývá nejenom nutnost plnit dílčí výchovně vzdělávací cíle, ale i dodržovat pedagogické přístupy a postupy specifické pro činnostní učení. Cílem školního programu je, aby učitelé: a) porozuměli smyslu a principům činnostního vyučování a vzdělávání, tj.: vyučovat prostřednictvím vlastní činnosti žáků, využívat smyslové poznání a zkušenosti žáků; vytvářet prostředí, ve kterém se žáci cítí dobře a chtějí se učit, které dává prostor pro žákovu seberealizaci a sebedůvěru; poznávat (diagnostikovat) žáky, jejich potřeby a schopnosti; dát žákům přiměřený čas k učení a vést je k trvalému osvojení vědomostí; rozvíjet klima dobrých vztahů mezi žáky, mezi žákem a učitelem; volit učivo ve shodě s individuálními možnostmi a zájmy žáků, klást důraz na smysluplné učení (dialog, kooperaci), respektovat schopnosti žáků; vytvářet u žáků logické a kritické myšlení; učit žáky pracovat s informacemi, vyhledávat souvislosti, propojovat poznatky různého druhu, rozumět grafům, diagramům a tabulkám; rozvíjet schopnost žáků spolupracovat a pracovat v týmu; utvářet u žáků schopnost poslouchat a brát v úvahu názory jiných lidí; vést žáky k vlastní organizaci učení. b) osvojili si dovednosti činnostního učení, např.: využívat vhodných učebnic a učebních pomůcek k nim náležejícím; využívat vhodné pomůcky pro individuální činnosti žáků; organizovat vnitřní diferenciaci ve třídě; hodnotit znalosti žáků, nikoli jejich slabiny; organizovat práci žáků ve skupinách; vytvářet projekty s využitím mezipředmětových vztahů. c) osvojili si vyučovací metody a formy činnostního učení, které: podporují u žáků poznávání a aplikaci poznatků v praxi; využívají objevování na základě tvořivosti žáků (výběr vhodných problémů); využívají sebekontrolu a sebehodnocení žáků. d) chápali souvislosti činnostního učení a jiných modelů současného vyučování a učení 9/144
Přednosti školního programu založeného na principech činnostního učení: 1. Tempo výuky se přizpůsobuje schopnostem žáků ve třídě. 2. Činnostní charakter výuky podporuje soustředění žáků na výuku. 3. Každý den přináší dítěti pokrok. 4. Činnostní učení neustále podněcuje zájem žáků o učení. 5. Důsledkem radosti z práce a zájmu žáků o učení je dobrá kázeň ve třídě. 6. Žáci jsou činnostmi, svými otázkami a odpověďmi vedeni k sebedůvěře, nezávislosti a lepším pracovním návykům. 7. Zpětná vazba mezi učitelem a žákem umožňuje okamžitě odhalovat chyby žáků, pracovat s nimi, průběžně a snadno je odstraňovat. 8. Žáci nejsou přetěžováni, jejich psychický vývoj probíhá přirozeně. Činnostní učení napomáhá rozvoji schopností všech žáků. 9. Učiteli činnostní učení umožňuje důkladnější poznání každého žáka, vede ho k úvahám o tom, co který žák potřebuje ke svému individuálnímu rozvoji. 10. Prostor pro naučení je dán i žákům, kteří by jinak mohli být pokládáni za průměrné nebo i podprůměrné. 11. Činnostní charakter výuky dává dostatek prostoru k dobrému individuálnímu rozvoji nadaných žáků. 12. Výsledky jsou trvalejší pokračuje se až po zvládnutí předchozí látky většinou žáků. Stálé podněcování žáků k samokontrole a sebehodnocení, které činnostní výuku vždy provází, přivádí mnohé žáky k dovednosti pracovat bezchybně. 13. Činnostní učení vyhovuje dětem typů zrakového, sluchového i motorického, protože se do výuky zapojuje více smyslů. 14. Hodnocení žáků je snadnější, neboť učitel může průběžně sledovat pokroky v pochopení a aplikaci učiva. 15. Při činnostním učení se vytváří velmi dobrý lidský kontakt mezi učitelem a žákem i mezi žáky navzájem. Tento kontakt se postupně přetváří ve společně uznávaná pravidla naplněná aktivitou, spoluprací, prostorem pro každého. 16. Díky aktivnímu zapojení všech žáků do výuky vede činnostní učení k přirozené integraci dětí ze sociokulturně znevýhodněného prostředí. 10/144
Výchovné a vzdělávací strategie ( Společné postupy, které vedou k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků. Jsou uplatňovány všemi pedagogy při výuce i mimo ni.) Klíčové kompetence představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti. Jejich výběr a pojetí vychází z hodnot obecně přijímaných ve společnosti a z obecně sdílených představ o tom, které kompetence jedince přispívají k jeho vzdělávání, spokojenému a úspěšnému životu a k posilování funkcí občanské společnosti. K jejich utváření a rozvíjení musí směřovat a přispívat veškerý vzdělávací obsah i aktivity a činnosti, které ve škole probíhají. Získané klíčové kompetence tvoří důležitý základ pro celoživotní učení žáka, jeho vstup do života a do pracovního procesu. V etapě základního vzdělávání jsou za klíčové považovány: kompetence k učení; kompetence k řešení problémů; kompetence komunikativní; kompetence sociální a personální; kompetence občanské; kompetence pracovní. KOMPETENCE K UČENÍ vést žáky k odpovědnosti za své vzdělávání, umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení - Na praktických příkladech blízkých žákovi vysvětlujeme smysl a cíl učení a posilujeme pozitivní vztah k učení. - Podporujeme samostatnost a tvořivost - Podporujeme různé přijatelné způsoby dosažení cíle. - Učíme žáky plánovat, organizovat a vyhodnocovat jejich činnosti. - Ve výuce se zaměřujeme prioritně na tvořivé dovednosti, učivo používáme jako prostředek k jejich získání. - Ve vyučovacích hodinách aplikujeme třífázový model učení E U R. - Ve výuce zařazujeme integrovanou tématickou výuku. - Ve výuce zřetelně rozlišujeme základní ( nezbytné, klíčové, kmenové) učivo a učivo rozšiřující ( doplňující). - Učíme žáky vyhledávat, zpracovávat a používat potřebné informace v literatuře a na internetu. - Ve všech vyučovacích předmětech podporujeme používání cizího jazyka a výpočetní techniky. - Umožňujeme žákovi pozorovat a experimentovat, porovnávat výsledky a vyvozovat závěry. - Na začátku hodiny seznámíme žáky s cílem VH, na konci VH se žáky zhodnotíme jeho dosažení. - Uplatňujeme individuální přístup k žákovi - Motivujeme k učení- snažíme se cíleně vytvářet takové situace, v nichž má žák radost z učení. - Při hodnocení používáme ve zřetelné převaze prvky pozitivní motivace. - Učíme práci s chybou. - Učíme trpělivosti, povzbuzujeme. - Pěstujeme u žáků návyk sebekontroly, vlastního hodnocení a kritického přístupu k výsledkům své práce. - Jdeme příkladem neustále si dalším vzděláváním rozšiřujeme svůj pedagogický obzor 11/144
KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů - Učíme žáky nebát se problémů ( problémy byly, jsou a budou problém není hrozba, ale výzva ). - Vytvářením praktických problémových úloh a situací učíme žáky prakticky problémy řešit. - Na modelových příkladech ve svých předmětech naučíme žáky algoritmu řešení problémů. - Podporujeme různé přijatelné způsoby řešení problémů. - podporujeme netradiční ( originální) způsoby řešení problémů. - Podporujeme samostatnost, tvořivost a logické myšlení. - Podporujeme týmovou spolupráci při řešení problémů. - Podporujeme využívání moderní techniky při řešení problémů. - V rámci svých předmětů učíme žáky, jak některým problémům předcházet. - Ve škole i při mimoškolních akcích průběžně monitorujeme, jak žáci řešení problémů prakticky zvládají. - Jdeme příkladem učíme se sami lépe, s rozumem a s nadhledem řešit různé problémové situace ve škole. KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ vést žáky k otevřené, všestranné a účinné komunikaci - Zaměřujeme se na rozvíjení komunikačních dovedností žáků v mateřském jazyce, v cizím jazyce, v informačních a komunikačních technologiích a v sociálních vztazích. - Klademe důraz na kulturní úroveň komunikace. - Netolerujeme agresivní, hrubé, vulgární a nezdvořilé projevy chování, zaměstnanců školy i rodičů. - Ve všech vyučovacích předmětech podporujeme používání cizího jazyka a výpočetní techniky. - podporujeme přátelskou komunikaci mezi žáky různých tříd, ročníků, věkových kategorií. - Připravujeme žáky na zvládnutí komunikace s jinými lidmi v obtížných a ohrožujících situacích. - Důsledně vyžadujeme dodržování pravidel stanovených ve školním řádu, v řádech odborných pracoven, řádu akcí mimo školu apod. -Učíme žáky naslouchat druhým, jako nezbytný prvek účinné mezilidské komunikace. - Učíme žáky asertivnímu chování a nonverbální komunikaci. - Podporujeme věcnou kritiku a sebekritiku. - Jdeme příkladem profesionálním přístupem ke komunikaci se žáky, s rodiči, zaměstnanci školy a širší veřejností. - Sami otevřeně komunikujeme na kulturní úrovni, své názory opíráme o logické argumenty. Netolerujeme pomluvy, nezdvořilost a zákulisní jednání. Pozitivně svoji školu a učitelskou profesi prezentujeme na veřejnosti. 12/144
KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat v týmu, respektovat a hodnotit práci vlastní i druhých - Minimalizujeme používání frontální metody výuky, podporujeme skupinovou výuku a kooperativní vyučování. - Učíme žáky pracovat v týmech, učíme je vnímat vzájemné odlišnosti jako podmínku efektivní spolupráce. - Rozvíjíme schopnost žáků zastávat v týmu různé role. - Učíme žáky kriticky hodnotit práci ( význam ) týmu, svoji práci ( význam) v týmu i práci ( význam) ostatních členů v týmu. - Podporujeme Vzájemnou pomoc žáků, vytváříme situace, kdy se žáci vzájemně potřebují. - Upevňujeme v žácích vědomí, že ve spolupráci lze lépe naplňovat osobní i společné cíle. - Podporujeme integraci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do třídních kolektivů. - Netolerujeme projevy rasismu, xenofobie a nacionalismu. - Ve výuce podporujeme koedukovanou výchovu dětí. - Průběžně monitorujeme sociální vztahy ve třídě, skupině. - Učíme žáky k odmítavému postoji ke všemu, co narušuje dobré vztahy mezi žáky, ( mezi žáky a učiteli). - Důsledně vyžadujeme dodržování společně dohodnutých pravidel chování, na jejichž formulaci se žáci sami podíleli. - Jdeme příkladem podporujeme spolupráci všech členů pedagogického sboru i spolupráci pedagogických a nepedagogických pracovníků školy. Respektujeme práci, roli, povinnosti i odpovědnost ostatních. Upřednostňujeme zájmy školy, žáků a oprávněné zájmy rodičů před svými zájmy. Pomáháme svým spolupracovníkům, učíme se od nich, vyměňujeme si s nimi zkušenosti. KOMPETENCE OBČANSKÉ vychovávat žáky jako: 1)svobodné občany, plnící si své povinnosti, uplatňující svá práva a respektující práva druhých 2) jako osobnosti zodpovědné za svůj život, své zdraví a své životní prostředí 3) jako ohleduplné bytosti, schopné a ochotné účinně pomoci v různých situacích - Podporujeme vlastní sebedůvěru u žáků. - Netolerujeme sociálně patologické projevy chování ( drogy, šikana, kriminalita mládeže). - Netolerujeme projevy rasismu, xenofobie a nacionalismu. - Netolerujeme agresivní, hrubé, vulgární a nezdvořilé projevy chování žáků, zaměstnanců školy i rodičů. -Netolerujeme nekamarádské chování a odmítnutí požadované pomoci. - Důsledně dbáme na dodržování pravidel chování ve škole, stanovených ve vnitřních normách školy. - Vedeme žáky k sebeúctě a úctě k druhým lidem. - Na konkrétních modelových příkladech demonstrujeme pozitivní a negativní projevy chování lidí. - Podporujeme různé formální i neformální způsoby spolupráce s obcí, policií, složkami IZS apod.. - V rámci svých předmětů, v třídnických hodinách i na mimoškolních akcích upevňujeme žádoucí pozitivní formy chování žáků. - Monitorujeme chování žáků, včas přijímáme účinná opatření. - Využíváme pomoci a zkušeností odborníků výchovných poradců, PPP, OPD, policie. - Rozumně a zodpovědně využíváme dostupných prostředků výchovných opatření s ohledem na jejich účinnost. - Kázeňské přestupky řešíme individuálně, princip kolektivní viny a kolektivního potrestání nepřipouštíme. - Problémy řešíme věcně, rozumně, spravedlivě, vždy bez emocí a osobní zášti. - Při kázeňských problémech žáků se vždy snažíme zjistit jejich motiv ( příčinu). - V rámci svých předmětů a své působnosti seznamujeme žáky se vhodnými 13/144
právními normami. - Nabízíme žákům vhodné pozitivní aktivity (kulturní, sportovní, rekreační apod.) jako protipól nežádoucím sociálně patologickým jevům. - V hodnocení žáků ( ve zřetelné převaze) uplatňujeme prvky pozitivní motivace. - Jsme vždy připraveni komukoliv z žáků podat pomocnou ruku. - Jdeme příkladem respektujeme právní předpisy, vnitřní normy školy, plníme příkladně své povinnosti. Respektujeme osobnost žáka a jeho práva. Budujeme přátelskou a otevřenou atmosféru ve třídě i ve škole. Chováme se k žákům, jejich rodičům a ke svým spolupracovníkům tak, jak si přejeme, aby se oni chovali k nám. KOMPETENCE PRACOVNÍ vést žáky k pozitivnímu vztahu k práci, naučit žáky používat při práci vhodné materiály, nástroje a technologie, naučit žáky chránit své zdraví při práci, pomoci žákům při volbě jejich budoucího povolání - Kvalitně odvedenou práci vždy pochválíme, žádnou prací netrestáme tím vedeme žáky k pozitivnímu vztahu k práci. - Při výuce vytváříme podnětné a tvořivé pracovní prostředí. Měníme pracovní podmínky, žáky vedeme k adaptaci na nové pracovní podmínky. - Důsledně žáky vedeme k dodržování vymezených pravidel, ochraně zdraví a k plnění svých povinností a závazků. - Různými formami ( exkurze, film, beseda, apod.) seznamujeme žáky s různými profesemi cíleně ujasňujeme představu žáků o reálné podobě jejich budoucího povolání a o volbě vhodného dalšího studia. - Cíleně posilujeme ( motivujeme) žáky k dosažení jimi vhodně zvoleného dalšího studia ( budoucího povolání). - Jdeme příkladem příkladně si plníme své pracovní povinnosti ( nástupy do hodin, příprava na výuku...)dodržujeme dané slovo. Vážíme si své profese. Svoji profesi a svoji školu pozitivně reprezentujeme před žáky, rodiči i širší veřejností Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami - individuální péče o žáky Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci se zdravotním postižením, žáci se zdravotním znevýhodněním a žáci se sociálním znevýhodněním. Jsou integrováni v běžné třídě, je jim věnována individuální péče ve vyučovacích hodinách i při nápravě. Osvědčila se i vzájemná spolupráce těchto dětí s ostatními žáky, kteří jim pomáhají a spolupracují s nimi. Při klasifikaci přihlížíme ke stupni a druhu postižení. Při práci se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami je nutná spolupráce školy, žáka, jeho rodičů a odborného pracoviště. V rámci školy jde pak především o spolupráci vyučujících žáka, třídního učitele, výchovného poradce a vedení školy. Ředitelka školy by měla být tím, kdo bude nejen rodičům, ale i vyučujícím k dispozici při řešení problémů týkajících se vzdělávání těchto dětí. Pro úspěšné vzdělávání těchto žáků je nutné také zkvalitňování připravenosti pedagogických pracovníků. Vzdělávání žáků se zdravotním postižením Vycházíme ze Směrnice MŠMT ČR č.j. 13 710/2001-24 k integraci dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do škol a školských zařízení. O zařazení dítěte do školy rozhoduje ředitel po dohodě s rodiči či zástupci dítěte na základě lékařského a speciálně-pedagogického vyšetření a s přihlédnutím k možnostem školy (architektonické řešení, asistent, počet 14/144
žáků ve třídě, zkušenosti a vzdělání učitelského sboru, zabezpečení kompenzačními či edukačními pomůckami, odborná podpora, spolupráce s rodiči a tak dále) i místním specifikům (dopravní obslužnost, dostupnost zdravotně sociální péče, vzdálenost jiné školy od bydliště dítěte a tak dále). Zásady pro práci s dětmi se zdravotním znevýhodněním: Nezbytná je úzká spolupráce s odborným pracovištěm, v jehož péči dítě je. seznámíme všechny učitele s postižením dítěte a jeho specifiky dohodneme se s rodiči a odborným pracovištěm na možnostech úzké spolupráce vysvětlíme vyučujícím způsoby hodnocení žáka, možnosti úlev a tolerancí vypracujeme individuální vzdělávací program seznámíme spolužáky s handicapem dítěte a vším, co z toho vyplývá ponecháváme dítěti v hodinách potřebné pomůcky snažíme se zajistit přístup k odborné literatuře a kurzům vztahujícím se k handicapu dítěte respektujeme zvláštnosti dítěte Vzdělávání žáků zdravotním znevýhodněním Vycházíme z Metodického pokynu MŠMT ČR č.j. 13 711/2001-24 k vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení nebo chování a Směrnice MŠMT ČR č.j. 13 710/2001-24 k integraci dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do škol a školských zařízení. V případě, že dítě má diagnostikovánu specifickou poruchu učení, snažíme se postupovat tak, abychom mu pomohli využít jeho skutečné vědomosti a dovednosti v souladu s rozumovým potenciálem nezatíženým obtížemi vyplývajícími z jeho poruchy. Zásady pro práci s dětmi se specifickými poruchami učení: seznámíme všechny učitele s poruchou dítěte a jejími specifiky dohodneme se s rodiči na možnostech úzké spolupráce vysvětlíme vyučujícím způsoby hodnocení, možnosti úlev a tolerancí pro žáka vypracujeme individuální vzdělávací program seznámíme spolužáky s rozdílným způsobem hodnocení je-li třeba, zajistíme pomoc asistenta učitele v hodinách ponecháváme dítěti potřebné pomůcky klademe reálné cíle, postupné zvyšování nároků chválíme nejen výkon, ale i snahu pracujeme s dítětem často, ale krátkodobě při práci odstraňujeme rušivé vlivy snažíme se navodit příjemnou, soustředěnou atmosféru při práci snažíme se vyzdvihnout, v čem je dítě úspěšné pravidelná relaxace 15/144
Při práci s dětmi se specifickými poruchami učení je velmi důležité získat pro spolupráci jejich rodiče, bez kterých nelze dosáhnout úspěchu. Je třeba získat si jejich důvěru, poskytovat jim jasné a srozumitelné informace, podporovat a povzbuzovat je při nápravě poruchy jejich dítěte. Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním Do této skupiny patří žáci, kteří pocházejí z prostředí sociálně, kulturně a jazykově odlišného. Hlavní problémem je zpravidla nedostatečná znalost vzdělávacího jazyka. Pozornost je třeba při práci s těmito dětmi věnovat nejen osvojení českého jazyka, seznámení se s českým prostředím, kulturními zvyklostmi a tradicemi, ale ve shodě se školským zákonem umožnit těmto dětem budování jejich vlastní identity, která bude vycházet z jejich původního prostředí. Zásady pro práci s dětmi se sociálním znevýhodněním: v případě potřeby vypracování individuálních vzdělávacích programů skupinová nebo individuální péče menší počet žáků ve třídě specifické učebnice a pomůcky odpovídající metody a formy práce případná pomoc asistenta učitele pravidelná spolupráce s rodinou spolupráce s odborným pracovištěm vytváření příznivého klimatu pro působení těchto dětí na škole Vzdělávání žáků mimořádně nadaných Pro rozpoznávání a rozvíjení mimořádného nadání má základní vzdělávání zcela zásadní význam, Především jde o etapu vzdělávání, kterou prochází celá populace žáků, zároveň jde o období, které je dostatečně dlouhé pro systematické sledování žáků, pro rozpoznávání jejich nadání, pro vhodnou motivaci a rozvoj jejich nadání i pro možnost jejich uplatnění v konkrétních činnostech. Tito žáci potřebují specifickou péči a pomoc ze strany školy i rodiny, především při stimulaci a vytváření vhodných podmínek. Identifikace nadání Identifikace mimořádného nadání je dlouhodobý proces. Uplatňují se při něm metody pedagogické, psychologické, pedagogicko-psychologické i laické. Jde především o pozorování žáků ve školní práci, rozbor výsledků práce žáka a portfólio žáka, hodnocení testů a úloh, rozhovory se žákem a jeho rodiči. Především u žáků do 9 let je náročné jednoznačně stanovit, zda se jedná o mimořádné nadání, nebo o nerovnoměrný (zrychlený) vývoj, který se postupně může vyrovnávat s věkovou normou a ve výsledku se může pohybovat v pásmu lepšího průměru. Při vyhledávání mimořádně nadaných žáků je třeba věnovat pozornost i žákům s vývojovou poruchou učení nebo chování, s tělesným handicapem, žákům z odlišného kulturního a znevýhodňujícího sociálního prostředí. Pomoc při identifikaci a následné péči o mimořádně nadaného žáka mohou učitelům se souhlasem rodičů nebo zákonných zástupců žáka poskytnout psychologové v síti pedagogicko-psychologických poraden. Mimořádně nadaní žáci naší školy budou integrováni v běžné třídě, bude jim vypracován individuální plán vzhledem ke specifickým vzdělávacím potřebám. Pokud nadaní žáci nebudou vzděláváni podle individuálního plánu, budou jim při výuce připraveny v dostatečném množství rozšiřující úkoly. 16/144
Specifika mimořádně nadaných žáků žák svými znalostmi přesahuje stanovené požadavky, problematický přístup k pravidlům školní práce, tendence k vytváření vlastních pravidel, sklon k perfekcionismu a s tím související způsob komunikace s učiteli, který může být i kontroverzní, vlastní pracovní tempo, vytváření vlastních postupů řešení úloh, které umožňují kreativitu, malá ochota ke spolupráci v kolektivu, rychlá orientace v učebních postupech, záliba v řešení problémových úloh zvláště ve spojitosti s vysokými schopnostmi v oboru; přeceňování svých schopností u žáků s pohybovým nadáním, kvalitní koncentrace, dobrá paměť, hledání a nacházení kreativních postupů, vhled do vlastního učení zvýšená motivace k rozšiřování základního učiva do hloubky, především ve vyučovacích předmětech, které reprezentují nadání dítěte Začlenění průřezových témat Představují okruhy aktuálních problémů současného světa a jsou nedílnou součástí základního vzdělávání. Tematické okruhy průřezových témat procházejí napříč vzdělávacími oblastmi a propojují je. Tím přispívají ke komplexnosti vzdělávání. V základním vzdělávání jsou vymezena tato průřezová témata : Osobnostní a sociální výchova Výchova demokratického občana Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Multikulturní výchova Environmentální výchova Mediální výchova Realizace průřezových témat se děje v zásadě třemi způsoby : Na úrovni školy, tvoří nedílnou součást koncepce školy Na úrovni předmětů v jednotlivých ročnících V podobě projektů Průřezová témata Český jazyk 1. 5. ročník OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA Osobnostní rozvoj Rozvoj schopností poznávání smyslové vnímání zrak, sluch, hmat, cvičení paměti, pozornosti, problémové úlohy, rébusy, rozvoj slovní zásoby Sebepoznání a sebepojetí dramatické hry : já a moje tělo, popis osoby, zvířete, věci, vztahy v rodině, sebehodnocení svých znalostí a úspěchů Seberegulace a sebeorganizace řešení samostatných úkolů, odhad schopností, tiché čtení, moje role ve dvojici, ve skupině 17/144
Psychohygiena tělovýchovné chvilky, relaxační cvičení, hudba jako zklidňující prvek, dechová cvičení Kreativita tvoření vět na daná slova, dovyprávění příběhu, vymyšlené příběhy, užití prvků dramatické výchovy, čtení s porozuměním, otázky a odpovědi k textu Sociální rozvoj Poznávání lidí vzájemné poznávání a soužití ve třídním kolektivu, seznamování s dospělými pracovníky školy, popis a charakteristika osob Mezilidské vztahy seznámení se s pravidly chování ve škole, snaha o jejich dodržování, rozpoznání, co je správné a co ne, pomoc druhému, využití pohádkových textů dobro x zlo, využití prvků dramatické výchovy Komunikace monolog x dialog jeho pravidla,dramatizace textů, pantomima, scénky pozdrav, prosba, omluva, umět o něco požádat, poděkovat, odmítnout Kooperace a kompetence spolupráce ve dvojicích, ve skupině, náhodné vazby, rozdělení rolí Morální rozvoj Řešení problémů a rozhodovací dovednosti společné řešení problému v rámci třídy porota ze žáků vynesení rozsudku, modelové situace - nacvičování Hodnoty, postoje, praktická etika právo říci svůj názor mají všichni / naslouchání druhých, slušná forma komunikace / VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA Občanská společnost a škola znát jméno školy, adresu, účast na akcích školy: vernisáž, turnaj ve fotbalu, Putování za Sluníčkem atd. Občan, občanská společnost a stát znát svá práva a povinnosti, umět nést odpovědnost za své činy Formy participace občanů v politickém životě Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH Evropa a svět nás zajímá vyprávění o dovolené v zahraničí, pohledy, fotografie, využít olympijských her a jiných mezinárodních setkání Objevujeme Evropu a svět my v cizině x cizinci v naší vlasti, městě, cizí jazyk, národní zvyky a tradice, písně, tance, jídlo Jsme Evropané členství v EU MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Kulturní diference jedinečnost každého vyprávění o sobě, co rád dělám, zvyky rodin trávení Vánoc, Velikonoc, poznávání našich kulturních památek - výlety Lidské vztahy hodnocení mezilidských vztahů v přečtených textech, srovnání se skutečností ve třídě, v rodině, využití pohádek - hodnocení vlastností pohádkových postav Tucet zásad soužití Etnický původ 18/144
jsou li ve třídě děti z etnických menšin porovnání zvyků (Vánoce, Velikonoce) Multikulturalita využití slovenské literatury rozdíly a shody, Princip sociálního smíru a solidarity ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA Ekosystémy jsme součástí přírody, pozorování a ochrana svého okolí Základní podmínky života Lidské aktivity a problémy životního prostředí Vztah člověka k prostředí třídění odpadu ve škole, úklid okolí školy, soutěž tříd ve sběru papíru, ochrana zvířat a životního prostředí - využití textů v učebnici, adopce zvířete ze ZOO sbírka ve třídě, škole MEDIÁLNÍ VÝCHOVA Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení práce s dětskými časopisy rozvíjení vkusu, společné hodnocení zpráv školního rozhlasu Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality sloh- tvorba zprávy, sestavení oznámení Vnímání autora mediálních sdělení Fungování a vliv médií ve společnost Tvorba mediálního sdělení Průřezová témata Matematika 1. 5. ročník OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA Osobnostní rozvoj Rozvoj schopností poznávání rozvíjení pozornosti a soustředění při získávání poznatků z nového učiva a při jeho procvičování, rozvíjení smyslového vnímání, rozvoj dovednosti zapamatování (Geometrie hmat a zrak: geometrické tvary a tělesa, Aritmetika dovednost zapamatování, pozornost a soustředění: obor pamětného i písemného sčítání, odčítání, násobení a dělení, číselné řady, řešení problémů - slovní úlohy Sebepoznání a sebepojetí rozvíjení vztahu ke vzdělání, pozitivní přístup k získávání znalostí Seberegulace a sebeorganizace u všech typů příkladů využití sebekontroly pomocí zkoušky, u slovních úloh zkontrolování si postupu řešení a nepodléhání panice (sebeovládání ) při špatném vyřešení úlohy, při delší časové práci se naučit si rozdělit čas, naučit se nést důsledky svého uvažování, nenechat se zmást Psychohygiena rozvíjení schopnosti nepodléhat stresům z neúspěchu, ale snažit se jim předcházet, vyhledání pomoci při řešení potíží (práce s pomocnými kartami a tabulkami: vzorce, tabulka násobků apod.), relaxační hry Kreativita rozvíjení schopnosti uplatnit své nápady při řešení slovních úloh, tvoření vlastních slovních úloh, zajímavých příkladů, hlavolamů Sociální rozvoj Poznávání lidí vzájemné poznávání se v třídním kolektivu, při práci dvojic a skupin Mezilidské vztahy péče o dobré vztahy v kolektivu, cvičení tolerance a pochopení pro slabší spolužáky, při práci skupin a dvojic: rozvíjení schopnosti pracovat s různými žáky, respektování práce druhých, vzájemná pomoc při řešení úloh Komunikace rozvíjení schopnosti komunikovat s ostatními žáky a s učitelem při řešení matematických cvičení Kooperace a kompetence rozvíjení schopnosti pracovat ve skupině: koordinace práce, společné řešení problému, respektovat vedoucího skupiny, hodnocení spolupráce; při soutěžích se učit etické zvládání situací nepodvádět, zvládat neúspěch, nepovyšovat se 19/144
Morální rozvoj Řešení problémů a rozhodovací dovednosti zvládání úkolů vyplývajících z učiva, cvičení dovednosti řešit vzniklé problémy různá řešení, pomoc druhých; dokázat v učivu navázat na učivo již osvojené, umět si stát za svým rozhodnutím Hodnoty, postoje, praktická etika při práci si uvědomovat svoji zodpovědnost, hlavně při práci skupin; spoléhat se na sebe i na ostatní, spravedlivé hodnocení práce svoji i druhých, cvičení pozitivních vztahů ke spolužákům ohleduplnost, tolerantnost, pomoc VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA Občanská společnost a škola cvičení sdělit otevřeně svůj názor při řešení úloh, sdělovat svůj názor, respektovat názor (nápad) někoho jiného, aktivní zapojení do řešení daných úkolů Občan, občanská společnost a stát odpovědný přístup k přípravě na hodinu (práva a povinnosti) Formy participace občanů v politickém životě Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování využití prvků demokracie i v hodinách matematiky řád, norma, spravedlivé hodnocení VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH Evropa a svět nás zajímá využití vlastních zkušeností, poznatků získaných při prvouce (Aritmetika práce s velkými čísly: porovnávání čísel označujících rozlohu světadílů a oceánů, využití tabulek a grafů; Geometrie úsečky označující délku říčních toků a jejich porovnávání, práce s grafy a tabulkami, převody délkových jednotek) Objevujeme Evropu a svět tvoření a řešení slovních úloh, tabulek a grafů, zajímavých cvičení s tématikou Evropy (práce s čísly označujícími rozlohu, počet obyvatel evropských států, práce s čísly označujícími nadmořské výšky hor, délky řek, plochy oceánů a moří, příklady s čísly vyjadřujícími vzdálenosti různých měst, využití tabulek a grafů) Jsme Evropané znalost cizích měn, zejména euro (event. zařadit příklady na převody měn, zejména euro) MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Kulturní diference respektování spolužáků jiných etnik ( ve všech hodinách ) Lidské vztahy rozvíjení schopnosti spolupráce s ostatními v třídním kolektivu, na společné práci se podílí všichni bez rozdílu pohlaví, barvy pleti a příslušnosti k národu, tolerance všech žáků, uplatňování principu slušného chování Etnický původ Multikulturalita vzájemné obohacování se ve třídě naslouchání druhým Princip sociálního smíru a solidarity ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA Ekosystémy Základní podmínky života voda využití při slovních úlohách o spotřebě vody v domácnosti, spojitost s ochranou vody a jejím šetření, v geometrii převod jednotek objemu; energie elektrická energie a její hodnota,šetření el. energie (slovní úlohy o domácnosti,práce s grafy a tabulkami ) Lidské aktivity a problémy životního prostředí odpady a hospodaření s odpady druhotné suroviny: slovní úlohy související se sběrem papíru, množství nasbíraných kg ve třídě, škole, městě, porovnávání nasbíraného množství tabulky, grafy, diagramy, v geometrii převody jednotek hmotnosti Vztah člověka k prostředí MEDIÁLNÍ VÝCHOVA Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality Fungování a vliv médií ve společnosti Tvorba mediálního sdělení 20/144