Podmínky pro uplatnění nároku na odpočet daně

ZÁKON O DPH S KOMENTÁŘEM str. 1 Podmínky pro uplatnění nároku na odpočet daně Úplné znění Podmínky pro uplatnění nároku na odpočet daně (1) Plátce prokazuje nárok na odpočet daně daňovým dokladem, který byl vystaven plátcem. (2) Nárok na odpočet daně lze uplatnit nejdříve za zdaňovací období, ve kterém se uskutečnilo přijaté zdanitelné plnění nebo ve kterém byla přijata úplata, pokud z této úplaty plátci vznikla povinnost přiznat daň. (3) Nárok na odpočet daně má plátce u přijatých zdanitelných plnění, u kterých při dovozu zboží vznikla daňová povinnost nebo povinnost přiznat daň podle 23. Nárok na odpočet daně při dovozu zboží lze uplatnit nejdříve za zdaňovací období, ve kterém byla daň vyměřena nebo přiznána. Plátce prokazuje nárok na odpočet daně daňovým dokladem. (4) Pokud není dovezené zboží propuštěno do celního režimu, ve kterém vznikla povinnost vyměřit daň při dovozu zboží, nárok na odpočet

str. 2 ZÁKON O DPH S KOMENTÁŘEM daně lze uplatnit nejdříve za zdaňovací období, ve kterém bylo doručeno rozhodnutí celního orgánu o vyměření daně. Nárok na odpočet daně lze uplatnit, pokud je daň při dovozu zboží zaplacena. (5) Pro uplatnění nároku na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění, u kterých byla vyměřena daň při dovozu, musí mít plátce daňový doklad s vyznačeným datem propuštění zboží, s výjimkou, kdy daňovým dokladem je jiné rozhodnutí celního orgánu. Pokud je daň dodatečně vyměřena podle 44 odst. 1, lze odpočet daně uplatnit nejdříve za zdaňovací období, ve kterém byla daň dodatečně vyměřena. (6) Plátce má nárok na odpočet daně u dovezených osobních automobilů propuštěných do režimu dočasného použití, za podmínek stanovených v odstavci 3, pokud je tento režim ukončen jejich zpětným vývozem do třetí země. (7) Nárok na odpočet daně má plátce při pořízení zboží z jiného členského státu, pokud mu při tomto pořízení vznikla povinnost přiznat daň. Plátce při pořízení zboží z jiného členského státu prokazuje nárok na odpočet daně daňovým dokladem podle 35. Nárok na odpočet daně lze uplatnit nejdříve za zdaňovací období, ve kterém plátci vznikla povinnost přiznat daň podle 25. (8) Nárok na odpočet daně má plátce při poskytnutí služby podle 15, pokud mu při tomto poskytnutí vznikla povinnost přiznat daň. Plátce při poskytnutí služby podle 15 prokazuje nárok na odpočet daně daňovým dokladem podle 31 nebo 32. Nárok na odpočet daně lze uplatnit nejdříve za zdaňovací období, ve kterém plátci vznikla povinnost přiznat daň podle 24. (9) Pokud u plnění vznikla povinnost přiznat daň na výstupu ke dni přijetí úplaty plátcem, který uskutečňuje zdanitelné plnění, dojde k vrácení úplaty a zdanitelné plnění se přitom neuskuteční, nemá plátce nárok na odpočet daně. Jestliže již plátce uplatnil nárok na odpočet daně, je povinen podat dodatečné daňové přiznání na zvýšení daňové povinnosti, pokud již neprovedl opravu odpočtu daně na základě daňového dobropisu.

ZÁKON O DPH S KOMENTÁŘEM str. 3 (10) U plátců, kteří uskutečňují zdanitelná plnění společně na základě smlouvy o sdružení 10) nebo jiné obdobné smlouvy, uplatňuje nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění použitých k činnosti sdružení určený účastník, který vede evidenci za sdružení podle 100 odst. 3. Plátci podnikající společně na základě smlouvy o sdružení mohou uplatňovat nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění použitých pro činnost sdružení jednotlivě, pokud uskutečňují zdanitelná plnění, ke kterým použijí tato přijatá zdanitelná plnění. Uskutečněná zdanitelná plnění plátci uvádějí ve svých daňových přiznáních. Jestliže je uplatňován nárok na odpočet daně jednotlivými účastníky sdružení, musí být těmito účastníky uplatněna daň na výstupu ve vztahu k určenému účastníkovi sdružení, který přiznává daň na výstupu za činnost celého sdružení. (11) Plátce, který je povinen krátit odpočet daně podle 72 odst. 4, je oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně u krácených plnění nejpozději za poslední zdaňovací období kalendářního roku, v jehož některém ze zdaňovacích období mohl být nárok uplatněn nejdříve. (12) Nárok na odpočet daně nelze uplatnit po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém mohl být nárok nejdříve uplatněn. Po uplynutí této lhůty je však plátce oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění, u kterých mu vznikla povinnost přiznat daň na výstupu, pokud daň na výstupu z těchto plnění přiznal. (13) Daňový doklad pro prokázání nároku na odpočet daně musí obsahovat všechny náležitosti stanovené tímto zákonem. Pokud doklad neobsahuje všechny náležitosti daňového dokladu, prokazuje se nárok podle zvláštního právního předpisu. 51) 10) 829 a násl. občanského zákoníku. 51) 31 odst. 9 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

str. 4 ZÁKON O DPH S KOMENTÁŘEM Ustanovení související Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty 72 nárok na odpočet daně 76 způsob krácení odpočtu daně 79 vyrovnání odpočtu daně 103 dodatečné daňové přiznání 100 evidence pro daňové účely Vztah k dalším předpisům Směrnice Rady 2006/112 ES Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků odst. 1 odst. 2 odst. 3 Komentář V ZDPH jsou ve vazbě na předcházející 72 ZDPH stanoveny další podmínky pro uplatnění odpočtu daně a způsob prokazování nároku na odpočet daně. Tento odstavec definuje podmínky pro uplatnění nároku na odpočet daně, které jsou tyto: nárok na odpočet daně se prokazuje daňovým dokladem, tento daňový doklad byl vystaven plátcem. Z odstavce 2 vyplývá, že nárok na odpočet daně lze z časového hlediska uplatnit nejdříve za zdaňovací období: v němž se uskutečnilo přijaté zdanitelné plnění nebo ve kterém byla přijata úplata, jestliže tato skutečnost nastala před uskutečněním zdanitelného plnění aztéto úplaty byla přiznána daň. Odstavec 3 řeší nárok na odpočet daně při dovozu zboží ze třetích zemí.

ZÁKON O DPH S KOMENTÁŘEM str. 5 Plátce může uplatnit nárok na odpočet daně při dovozu zboží v případech, kdy mu vznikla povinnost přiznat daň. Nárok na odpočet daně vzniká plátci při dovozu zboží nejdříve za zdaňovací období, ve kterém byla daň vyměřena (celním orgánem) nebo přiznána (režim samovyměření). Plátce opět prokazuje nárok na odpočet daňovým dokladem. Odstavec 4 řeší případ, kdy dovezené zboží není propuštěno do celního režimu, ve kterém vznikla povinnost vyměřit daň. Jedná se o některé speciální případy např. vrácení zboží ze svobodného skladu nebo pásma do tuzemska. Podle odstavce 4 lze nárok na odpočet daně uplatnit nejdříve za zdaňovací období, ve kterém bylo doručeno rozhodnutí celního orgánu o vyměření daně. Nárok na odpočet daně lze uplatnit tehdy, je-li daň zaplacena. Na základě odstavce 5 je pro uplatnění nároku na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění, u kterých byla vyměřena daň při dovozu, nutné, aby měl plátce daňový doklad s vyznačeným datem propuštění zboží. V případě, kdy je daňovým dokladem jiné rozhodnutí celního orgánu, nemusí být toto datum vyznačeno. Jiným rozhodnutím je např. rozhodnutí o dodatečném vyměření daně na základě kontrolních postupů celních orgánů. Je-li daň dodatečně vyměřena, lze odpočet daně uplatnit nejdříve za zdaňovací období, ve kterém byla daň dodatečně vyměřena. Plátce má nárok i na odpočet daně u dovezených osobních automobilů propuštěných do režimu dočasného použití, ovšem jen pokud tyto automobily nezůstanou trvale v tuzemsku a tento režim je ukončen jejich vývozem zpět do třetí země. I v těchto přípa- odst. 4 odst. 5 odst. 6

str. 6 ZÁKON O DPH S KOMENTÁŘEM dech musí plátce splnit obecné podmínky uvedené v odstavci 3. V podstatě se v takovém případě jedná o situaci obdobnou nájmu osobního auta v tuzemsku, u kterého je také možno uplatnit odpočet DPH. odst. 7 odst. 8 V odstavci 7 jsou stanoveny podmínky pro odpočet daně a prokázání nároku na odpočet daně při pořízení zboží z jiného členského státu. Hlavní podmínkou pro uplatnění nároku na odpočet v uvedeném případě je, že při tomto pořízení zboží z jiného členského státu vznikla plátci povinnost přiznat daň. Plátce prokazuje nárok na odpočet daně daňovým dokladem podle 35 ZDPH. Prokázání odpočtu daně je podmínkou věcnou nikoliv časovou. Z časového hlediska lze nárok na odpočet daně uplatnit nejdříve za zdaňovací období, ve kterém plátci vznikla povinnost přiznat daň podle 25 ZDPH. V odstavci 8 jsou stanoveny podmínky pro uplatnění odpočetu daně při poskytnutí služby podle 15 ZDPH. Ze znění 15 ZDPH je zřejmé, že se tím myslí případy, kdy je tuzemskému plátci poskytnuta služba s místem plnění v tuzemsku. Pro uplatnění nároku na odpočet daně je při poskytnutí služby podle 15 ZDPH zásadní podmínkou pro plátce vznik povinnosti přiznat daň. Plátce následně prokazuje nárok na odpočet daně daňovým dokladem podle 31 nebo 32 ZDPH. Prokázání odpočtu daně je podmínkou věcnou nikoliv časovou. Z časového hlediska lze nárok na odpočet daně uplatnit nejdříve za zdaňovací období, ve kterém plátci vznikla povinnost přiznat daň podle 24 ZDPH.

ZÁKON O DPH S KOMENTÁŘEM str. 7 Toto poměrně tvrdé ustanovení řeší poněkud nestandardní případ, kdy v rámci budoucího zdanitelného plnění dojde k zaplacení zálohy, je vystaven daňový doklad, odběratel si uplatní nárok na odpočet daně, ale celkové zdanitelné plnění se neuskuteční. V takovém případě odběratel ztrácí nárok na odpočet daně a musí provést příslušnou opravu. odst. 9 Tuto opravu provede v příslušném zdaňovacím období, kdy obdrží od dodavatele dobropis k daňovému dokladu k přijaté platbě. Pokud tento dobropis neobdrží, je povinen podat dodatečné daňové přiznání podle 103 ZDPH na zvýšení daňové povinnosti k období, kdy si uplatnil odpočet na základě daňového dokladu dodavatele vystaveného v souvislosti s přijetím platby. Odstavec 10 řeší problematiku sdružení bez právní subjektivity. odst. 10 Nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění použitých k činnosti sdružení uplatňuje účastník, který vede evidenci za sdružení (viz 100 odst. 3 ZDPH). Ostatní plátci ve sdružení mohou i samostatně uplatňovat nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění použitých pro činnost sdružení, pokud ovšem také samostatně uskutečňují zdanitelná plnění za sdružení, ke kterým použijí tato přijatá zdanitelná plnění. Tato plnění také plátci uvedou ve svých daňových přiznáních. Jde tedy o plnění, která sice vstupují do činnosti sdružení, ale na vstupu si je uplatňuje jiný účastník sdružení než účastník určený pro vedení evidence za sdružení. Tentýž účastník pak musí uplatnit daň na výstupu a uvede ji do svého daňového přiznání avdaňovém přiznání účastníka určeného k evidenci

str. 8 ZÁKON O DPH S KOMENTÁŘEM za celé sdružení se tato plnění neobjeví na vstupu ani na výstupu. Jestliže je ovšem uplatňován nárok na odpočet daně jednotlivými účastníky sdružení u přijatých zdanitelných plnění použitých k činnosti celého sdružení, musí být těmito účastníky uplatněna daň na výstupu ve vztahu k určenému účastníkovi sdružení, který přiznává daň na výstupu za činnost celého sdružení. Pro ostatní účastníky sdružení se tato daň chová v podstatě jako průběžná položka, kterou si na jedné straně nárokují, na druhé straně ji uplatňují na výstupu vůči určenému účastníkovi sdružení (v podstatě mu ji přeúčtují) a tento účastník sdružení si tedy uplatní nárok na odpočet od ostatních účastníků sdružení. odst. 11 odst. 12 Odstavec 11 stanovuje pravidla pro uplatňování nároku na odpočet daně pro plátce, který je povinen krátit odpočet daně podle 72 odst. 4 ZDPH po uplynutí lhůty pro podání řádného daňového přiznání za zdaňovací období, kdy mohl být nárok uplatněn nejdříve. Plátce, který je povinen krátit odpočet daně podle 72 odst. 4 ZDPH, může uplatnit nárok na odpočet u krácených plnění nejpozději za poslední zdaňovací období kalendářního roku, v jehož některém ze zdaňovacích období mohl být nárok uplatněn nejdříve. Tj. v daňovém přiznání za prosinec nebo za poslední kalendářní čtvrtletí roku. Později je možné uplatnit nárok pouze v dodatečném daňovém přiznání za zdaňovací období roku, ve kterém mohl být nárok nejdříve uplatněn. Tento odstavec definuje lhůtu pro uplatnění nároku na odpočet daně.

ZÁKON O DPH S KOMENTÁŘEM str. 9 Podle odstavce 12 nemůže plátce daně uplatnit nárok na odpočet po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém mohl být nárok na odpočet uplatněn nejdříve. Lhůta 3 let se nevztahuje na plátce, kterým vznikla u přijatých zdanitelných plnění povinnost přiznat daň na výstupu a pokud plátce daň na výstupu z těchto plnění přiznal. Jedná se například o pořízení zboží z jiného členského státu nebo o poskytnutí služby od zahraniční osoby nebo osoby z jiného členského státu. Odstavec 13 definuje podmínku, že daňový doklad musí mít všechny zákonem stanovené náležitosti auvádí, jak postupovat, pokud daňový doklad tyto náležitosti nemá. odst. 13 V případě, že doklad všechny požadované údaje neobsahuje nebo jsou uvedeny chybně, prokazuje plátce oprávněnost odpočtu podle zvláštního právního předpisu, kterým je zákon o správě daní a poplatků. S odvoláním na ustanovení 31 odst. 9 zákona o správě daní a poplatků může plátce v průběhu daňového řízení prokazovat chybějící údaje i jiným způsobem, například doložením obchodních smluv, na kterých jsou chybějící nebo neúplné údaje uvedeny. Význam tohoto ustanovení je především při uplatňování nároku na odpočet daně u neúplných dokladů, protože při jeho absenci by se opět mohly objevit názory, že daňový doklad, který neobsahuje všechny náležitosti, není řádným daňovým dokladem a plátce bez ohledu na vlastní plnění nemá nárok na odpočet. Rozdíl ve srovnání s úpravou před novelou Novelou č. 302/2008 Sb. zákona o DPH se od 1. 1. 2009 ruší povinná vazba na zaúčtování příslušného Podmínka zaúčtování zrušena

str. 10 ZÁKON O DPH S KOMENTÁŘEM daňového dokladu podle platného zákona o účetnictví. Tato podmínka, která byla převzata z předchozí právní úpravy platné před vstupem ČR do EU, je omezující a je nad rámec povinných podmínek stanovených pro možnost uplatnění odpočetu platnou směrnicí k DPH. Obecná povinnost uvádět daňový doklad vevidenci pro daňové účely podle 100 ZDPH zůstává i nadále nedotčena. Uplatnění nároku v DP Úplata Dovoz zboží Časový test Dále se ve všech ustanoveních ZDPH ruší vazba na způsob uplatnění nároku v daňovém přiznání, protože je v těchto ustanoveních, která řeší okamžik vzniku nároku na odpočet daně, nadbytečná. V odstavcích 2 a 9 se promítá změna ve vymezení pojmu úplata (namísto pojmu platba ). V odstavci 4 se ruší vazba na povinné uvedení údaje o zaplacení daně při dovozu zboží přímo na rozhodnutí celního orgánu, protože jde v praxi o obtížně splnitelnou podmínku. Novelou zákona o DPH s účinností od 1. 1. 2009 se omezuje okruh plátců, kteří jsou povinni vykazovat nárok na odpočet daně v dodatečných daňových přiznáních. Změna ve vykazování nároku na odpočet daně v daňovém přiznání spočívá v tom, že plátcům, kteří uplatňují nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění, u kterých nemají povinnost krátit nárok na odpočet daně koeficientem (podle 72 odst. 4 ZDPH), umožní pro uplatnění odpočtu použít řádné daňové přiznání po celou dobu lhůty pro uplatnění odpočtu. To znamená, že plátce má možnost s účinností od 1. 1. 2009 ve lhůtě 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém mohl být nárok na odpočet nejdříve uplatněn, uplatnit nárok na odpočet za přijatá plnění,

ZÁKON O DPH S KOMENTÁŘEM str. 11 u kterých nemá povinnost krátit nárok na odpočet, kdykoliv v řádném daňovém přiznání. Nemá tedy povinnost uplatnit opožděně zjištěný nárok na odpočet v dodatečném daňovém přiznání. Ovšem použití dodatečného daňového přiznání se také nevylučuje. Omezení týkající se formy uplatnění odpočtu daně se podle novely zákona o DPH ponechává pouze pro plátce, kteří uplatní nárok na odpočet daně v případech, kdy jsou u konkrétního přijatého plnění povinni krátit nárok na odpočet daně koeficientem podle 76 ZDPH. Tito plátci budou muset i nadále po uplynutí kalendářního roku, ve kterém mohli podle zákona o DPH nárok uplatnit nejdříve, pro uplatnění nároku na odpočet daně použít dodatečné daňové přiznání ani- koliv řádné, aby nedocházelo k ovlivnění výše nároku na odpočet. Ustanovení odstavce 12 umožňuje uplatnění nároku na odpočet pouze ve lhůtě do 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém mohl být nárok nejdříve uplatněn. Po uplynutí této lhůty není možno nárok na odpočet uplatnit. Výjimkou jsou ovšem přijatá zdanitelná plnění, u kterých pláci vznikla povinnost přiznat daň na výstupu, pokud daň na výstupu z těchto plnění přiznal. Výjimka z obecné lhůty V zájmu zachování principu neutrality DPH se zrušuje tříletá lhůta stanovená pro možnost uplatnění odpočtu daně v případech, kdy plátce je u plnění, u kterých si uplatňuje nárok na odpočet daně, současně osobou, která je z těchto plnění povinna přiznat a zaplatit daň na výstupu.

str. 12 ZÁKON O DPH S KOMENTÁŘEM Jedná se o případy přiznání daně při pořízení zboží z jiného členského státu, daň při poskytnutí služby osobou z jiného členského státu nebo zahraniční osobou povinnou k dani, daň podle 92a ZDPH zvláštní režim pro dodávání zlata, jestliže došlo k přesunu povinnosti přiznat daň na příjemce výše uvedeného zdanitelného plnění. Pokud u těchto plnění příjemce daň přizná na výstupu, je současně oprávněn uplatnit si nárok na odpočet daně, i když již uplynula tříletá lhůta obecně stanovená pro možnost uplatnění nároku.! Upozornění na možné chyby 1. V praxi se plátci, kteří přijímají různé druhy a typy daňových dokladů, často odvolávají na úpravu zákona obsaženou v 26 odst. 5 ZDPH, která určuje, že odpovědnost za správnost údajů uvedených na daňovém dokladu nese plátce, který plnění uskutečnil a daňový doklad vystavil. Pokud však příjemce daňového dokladu hodlá tímto dokladem prokazovat a uplatnit si nárok na odpočet daně, nezbavuje se příjemce tohoto dokladu povinnosti zkontrolovat správnost údajů uvedených na přijatém daňovém dokladu. Předně si musí příjemce daňového dokladu prověřit, zda poskytovatel zdanitelného plnění je skutečně plátcem daně. 2. Plátce může nárok na odpočet uplatnit nejdříve za zdaňovací období, ve kterém se uskutečnilo přijaté zdanitelné plnění nebo ve kterém byla přijata úplata, pokud z ní plátci vznikla povinnost přiznat daň.

ZÁKON O DPH S KOMENTÁŘEM str. 13 Plátci si často nezkontrolují, zda datum uskutečnění zdanitelného plnění uvedl vystavovatel daňového dokladu správně. Pokud uvede datum uskutečnění zdanitelného plnění do dřívějšího období, než ve kterém k němu skutečně došlo, a plátce si uplatní nárok na odpočet nesprávně dříve, správce daně mu vyměří úrok z prodlení podle 104 odst. 2 ZDPH za nesprávné uvedení daňové povinnosti za jiné zdaňovací období. 3. Plátci daně v případech při dovozu zboží někdy přiznají daň při dovozu do daňového přiznání za období podle daňového dokladu, kterým je faktura dodavatele zboží, a neuvedou do období, kdy mají k dispozici potvrzené rozhodnutí celního orgánu a kdy jim vzniká povinnost uhradit clo podle 23 odst. 1 ZDPH. 4. Plátci daně se někdy domnívají, že při pořízení zboží z jiného členského státu nebo při poskytnutí služby od zahraniční osoby povinné k dani či od osoby registrované k dani v jiném členském státě není potřeba tato plnění uvádět do daňového přiznání, protože se jim jeví výsledná daňová povinnost nulová v případě, kdy jsou povinni přiznat daň, ale současně mají i právo na uplatnění odpočtu daně, pokud přijatá plnění použijí pro svoji ekonomickou činnost. 5. Plátci daně se někdy dopouští pochybení při uplatnění nároku na odpočet v případě, kdy chybně na uskutečněné osvobozené plnění uplatnili sazbu daně a daň, a následně se domnívají, že i k osvobozenému plnění, na které uplatnili daň na výstupu, mohou ze souvisejících přijatých zdanitelných plnění uplatnit nárok na odpočet daně. Například plátce daně prodá nemovitost, na kterou se vztahuje osvobození od daně podle 56 odst. 1 ZDPH. Omylem na daňový doklad uvede sazbu

str. 14 ZÁKON O DPH S KOMENTÁŘEM daně a daň, kterou odvede. U přijatých zdanitelných plnění například za sepsání kupní smlouvy, poradenskou činnost, na která obdrží daňový doklad s uvedením daně, se následně domnívá, že si může uplatnit nárok na odpočet. Ovšem pouhým uvedením daně na plnění, které je osvobozeným plněním bez nároku na odpočet, nelze z takového plnění vygenerovat plnění zdanitelné. P Příklady Časový test pro uplatnění nároku na odpočet daně v řádném daňovém přiznání Společnost Alfa obdržela v březnu 2009 daňové doklady dokládající nárok na odpočet daně u přijatých plnění uskutečněných v roce 2008: právní služby související s osvobozeným a zdaňovaným pronájmem nemovitostí, zprostředkovatelské služby k osvobozenému vývozu zboží. Podle novely zákona o DPH od 1. 1. 2009 musí na první titul být podáno dodatečné daňové přiznání, na druhý již nikoliv. K tomuto bodu novely nemáme zvláštní přechodné ustanovení, proto předpokládáme standardní právní kontinuitu, která je základem pro řešení tohoto příkladu. Dodatečné daňové přiznání za rok 2008 v důsledku opravy krácených přijatých zdanitelných plnění Plátce v září 2009 zjistil, že opomenul uplatnit nárok na odpočet daně na základě přijatého daňového dokladu, a to nárok na odpočet na vstupu krácený koeficientem. Datum uskutečnění zdanitelného plnění na přijatém daňovém dokladu je 20. 9. 2008, základ daně 150 000 Kč, sazba daně 19 %, 28 500 Kč daň.

ZÁKON O DPH S KOMENTÁŘEM str. 15 Plátce podle odst. 12 ZDPH může uplatnit nárok na odpočet do 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém mohl být nárok nejdříve uplatněn. Podle odst. 11 ZDPH v platném znění k 1. 1. 2009 však v případě plátce, který je povinen krátit odpočet daně podle 72 odst. 4 ZDPH, je oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně u krácených plnění nejpozději za poslední zdaňovací období kalendářního roku, v jehož některém ze zdaňovacích období mohl být nárok uplatněn nejdříve. To znamená, že plátce může ještě 25. 10. 2011 vystavit dodatečné daňové přiznání za měsíc, případně za měsíc prosinec 2008. V případě krácených odpočtů daně nemůže nárok uplatnit v běžném zdaňovacím období v rámci celého průběhu lhůty 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém mohl být nárok nejdříve uplatněn. Plátce uplatní v dodatečném daňovém přiznání za měsíc prosinec 2008 nárok na odpočet následujícím způsobem: ř. 310 Základ daně 150 000 Kč Daň na vstupu (krácený nárok) 28 500 Kč ř. 380 Daň na vstupu (krácený nárok) 28 500 Kč ř. 550 Koeficient 0,89 Změna odpočtu daně 25 365 Kč ř. 750 25 365 Kč ř. 780 Změna daňové povinnosti 25 365 Kč Plátce uplatní nárok na vrácení daně v částce 25 365 Kč a v případě, že nemá nedoplatek na jiné dani, požádá písemně o vrácení odpočtu.

str. 16 ZÁKON O DPH S KOMENTÁŘEM Nárok na odpočet po uplynutí lhůty Plátce daně pořídil v roce 2008 zboží od osoby registrované k dani v jiném členském státě a daňový doklad obdržel s datem vystavení 25. 5. 2008. Tento daňový doklad nebyl uplatněn v záznamní povinnosti pro daňové účely. Doklad byl sice zaúčtován, ale v daňovém přiznání uplatněn nebyl. V roce 2012 po kontrole účetnictví daňovým poradcem bylo toto pochybení zjištěno. Plátce podle odst. 12 ZDPH má možnost přiznat toto přijaté plnění v řádném daňovém přiznání v roce zjištění této skutečnosti a zároveň si i uplatnit nárok na odpočet, pokud přijeté plnění použil pro svoji ekonomickou činnost. Z dodatečně přiznaného pořízení zboží nevzniká žádná daňová povinnost ani nevzniká možnost udělení sankce ze strany správce daně. Judikatura Lze se opřít o tuto judikaturu: C-95/07, C 96/07 Ecotrade SpA (spojené případy). Související rozhodnutí: C-90/02 Bockemuhl, C-146/05 Collée. Ing. Jana Ledvinková