Vybavení zkušebního centra VUZ Velim technologií pro testování ETCS

Podobné dokumenty
Seminář Technika ZZ 2014, Plzeň# Stav projektu KP ETCS z pohledu dodavatele zařízení# Stav připravenosti konvenční infrastruktury#

AŽD Praha s.r.o. Realizační projekty instalace stacionární části ETCS AŽD Praha

AŽD Praha s.r.o. Popis prací na projektu interface IRI. Milan Kunhart Jakub Marek

Praktické zkušenosti s projektováním nejnovějších technologií železničního zabezpečovacího zařízení v ČR

Prostředky TÚDC pro testování ERTMS, záměry testování

AŽD Praha s.r.o. ETCS a jeho vazby na infrastrukturu

AŽD Praha s.r.o. Zkušenosti z instalace ETCS na trati Kolín Břeclav SK/AT

Postup prací na realizaci projektů ETCS v síti SŽDC z pohledu hodnotitele bezpečnosti

Zkušenosti s instalacemi OBU ETCS

AŽD Praha s.r.o. VLAKOVÝ ZABEZPEČOVAČ LS06 Technické vlastnosti. Seminář ZČU Plzeň K aktuálním problémům zabezpečovací techniky v dopravě V.

ETCS A JEHO VAZBY NA INFRASTRUKTURU

AŽD Praha s.r.o. Procesy a důsledky certifikace prvků a subsystémů interoperability

AŽD Praha s.r.o. Zabezpečení tunelu Ejpovice

AŽD Praha s.r.o. Technické prostředky řízení dopravy pro zvyšování úsekové rychlosti vlaků. Ing. Vlastimil POLACH, Ph.D.

ŽELEZNIČNÍ PROVOZ. cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2015/2016. ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612)

ŽELEZNIČNÍ PROVOZ. cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2015/2016. ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612)

AŽD Praha s.r.o. Výstražné zařízení pro zabezpečení centrálních přechodů na platformě stavědla ESA 44

AŽD Praha s.r.o. Technické vlastnosti modernizovaných PZS firmou AŽD Praha. Ing. Martin Židek. Závod Technika, Výzkum a vývoj

Současné problémy moderních elektronických zabezpečovacích zařízení, aneb Quo Vadis současná zabezpečovací technika? (2. část)

GSM-R A ZABEZPEČENÍ DRÁŽNÍHO PROVOZU Jaroslav Vorlíček

Automatické vedení vlaku na síti SŽDC

AŽD Praha s.r.o. Zkušenosti z přípravy zástavby mobilní části ETCS. Jan Švíka ZTE/VP16

Postup výstavby ETCS na Slovensku

AŽD Praha s.r.o. MODUL STMLS. Ing. Pavel Horák Závod Technika, Výzkum a vývoj

European Rail Traffic Management System na síti SŽDC

Dopravní sál Fakulty dopravní

SIRIUS AC Počítač náprav s přenosovým systémem. Ing. Jaroslav Mládek, Ing. Jiří Holinger a kolektiv střediska elektroniky STARMON s.r.o.

AŽD Praha s.r.o. Měřicí vůz ETCS

ETCS změny a vývoj technických požadavků v zadávacích podmínkách

Soutěž o Cenu děkana fakulty dopravní ČVUT. Nejmodernější zabezpečovací zařízení v železniční dopravě. Téma práce

Subsystém Řízení a zabezpečení Workshop Novinky v oblasti posuzování interoperability

Centrální dispečerské pracoviště Praha. Ing. Miroslav Jasenčák

Elektronické přejezdové zabezpečovací zařízení PZS-12

Rozkaz přednosty stanice ke staničnímu řádu železniční stanice Dolní Bousov číslo 1 / 2004

Využití GNSS na vedlejších železničních tratích

Zhodnocení technického stavu PZS s výhledem k minimalizaci jejich konstrukčního provedení s cílem zajistit prodloužení jejich technické životnosti.

AŽD Praha s.r.o. Plně elektronické staniční zabezpečovací zařízení AŽD ESA33. Panel EIP. (Elektronic Interface Panel)

Vysokorychlostní železnice v ČR - subsystém řízení a zabezpečení

Jak pokračovat při zavádění ETCS v ČR

Role a potřeby Správy železniční dopravní cesty

ŽELEZNIČNÍ INFRASTRUKTURA NA ZKUŠEBNÍM CENTRU VUZ VE VELIMI

Diagnostika zařízení měřicím vozem

KLÍČOVÉ AKTIVITY ZS ŘÍZENÍ A ZABEZPEČENÍ 2014

PILOTNÍ PROJEKT A DALŠÍ ROZVOJ SYSTÉMU ETCS v ČR

NOVÉ TECHNOLOGIE PRO BEZPEČNOST DOPRAVY. Integrovaný dispečerský systém RV3

Automatické stavění vlakových cest Příležitost, zkušenost a další rozvoj

9/10/2012. Výkonový polovodičový měnič. Výkonový polovodičový měnič obsah prezentace. Výkonový polovodičový měnič. Konstrukce polovodičových měničů

D S F D DOPRAVNÍ SÁL FAKULTY DOPRAVNÍ ČVUT V PRAZE

Blok Možnosti zvyšování rychlosti na železniční síti Zavádění systému ETCS na tratích v ČR

CCS - Řízení a zabezpečení pro vysokorychlostní železniční spojení Současnost a trendy budoucího rozvoje

Pokyn provozovatele dráhy pro zajištění plynulé a bezpečné drážní dopravy č. 1/2008

Postup modernizace železniční infrastruktury v ČR. Interoperabilita versus

Automatický systém metra pro Prahu 3. tisíciletí

Automatické vedení vlaku na síti SŽDC

AŽD Praha s.r.o. ZABEZPEČOVACÍ A TELEKOMUNIKAČNÍ SYSTÉMY NA ŽELEZNICI Aktuální vývoj zabezpečovací a telekomunikační techniky safety and security

EXPERIMENTÁLNÍ OVĚŘOVÁNÍ TECHNICKÝCH ŘEŠENÍ ZAMĚŘENÝCH NA VYUŽÍVÁNÍ RS PETR KAVÁN VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽELEZNIČNÍ

ROZKAZ O VÝLUCE č

0 - A 0 - A 0 - A B B B

Pracovní skupina ATO TEN-T

SMĚRNICE PRO PROJEKTOVÁNÍ SP ATE SP ATE 78515

Možnosti využití diagnostiky u provozovaných zabezpečovacích zařízení SŽDC,s.o. Rozdělení ZZ podle kategorie zařízení

TSI CCS CR. Ing. Libor Lochman, Ph.D.

Pilotní instalace dokrytí signálem v železničním prostředí

Postup výměny nevyhovujících kolejových obvodů

SIRIUS AC Počítač náprav s přenosovým systémem. Ing. Jiří Holinger a kolektiv střediska elektroniky STARMON s.r.o. Choceň

ČESKÉ DRÁHY JEN PRO SLUŽEBNÍ POTŘEBU O B S L U H O V A C Í Ř Á D. pro hradlo V L K O V nad Lužnicí. Účinnost od

Studie možností dodatečného kódování VZ na tratích nevybavených autoblokem

ve znění změn č. 1, 2 a 3 (účinnost od )

Prováděcí opatření k předpisu pro tvorbu a zpracování základní dopravní dokumentace

Automatizované systémy v drážní dopravě. Pohled do budoucnosti 10+ let

Zvyšování rychlostí na stávajících tratích a koncepce Rychlých spojení

Evropské ETCS koridory a ETCS v České republice

Název testu: V-08 D1 (varianta A)

AŽD Praha s.r.o. K aktuálním problémům zabezpečovací techniky v dopravě IX ZČU Plzeň. LED svítilna LLA-2

SMĚRNICE PRO PROJEKTOVÁNÍ

SPOLUPRÁCE ATP A ATO

Národní implementační plán ERTMS

INTEROPERABILITA V OBLASTI ŘÍZENÍ A ZABEZPEČENÍ

TECHNICKÉ SPECIFIKACE systémů, zařízení a výrobků

Specifika zabezpečovací techniky v pražském metru

Elektrizace trati Kadaň Karlovy Vary

Teorie a praxe detekce lomu kolejnice. Ing. Jiří Konečný, Ph.D. Středisko elektroniky, STARMON s.r.o.

DRÁŽNÍ ÚŘAD, NERUDOVA 1, OLOMOUC stavební sekce - oblast Olomouc

ACRI Akademie CTN ACRI TNK 126. Praha 4. května Ing. Přemysl Šolc, Ph.D. Mgr. Martin Vlček, Ph.D.

Poznatky z pilotního projektu Kolín

Ustanovení o návěstech na pohraniční trati a v pohraničních stanicích Lanžhot (ČR) Kúty (SR)

Řízení provozu na vedlejší železničních tratích

ŽELEZNIČNÍ PROVOZ. cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2015/2016. ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612)

Prováděcí nařízení pro tratě D3:

A nakonec popis jednotlivých přejezdníků:

AŽD Praha s.r.o. Nadstandardní zkoušky odolnosti železničního návěstidla využívajícího LED technologie vůči EMI. Ing. M. Pavel, Ing. L.

Diagnostika signálu vlakového zabezpečovače

Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, Dlážděná 1003/7, Praha 1 - Nové Město. Dopravní a návěstní předpis

Varovná přenosná a nepřenosná návěstidla pro pracovní místa ustanovení předpisů SŽDC

PREZENTACE společnosti PDV RAILWAY a.s. Jan Franz člen představenstva PDV RAILWAY a.s.

Radioblok úrovně RB1

Semestrální práce Systém ERTMS/ETCS

SEŠITOVÝ JÍZDNÍ ŘÁD. 501 nákladní pro tratě

ŽD PD. Provozování dráhy Železnice Desná. Vnitřní předpis provozovatele dráhy dle 22 čl. 1 b zákona 266/1994 Sb. Účinnost od 1.7.

Rozkaz vrchního přednosty uzlové ŽST Plzeň k ZDD Staniční řád

Transkript:

AŽD Praha s.r.o. Vybavení zkušebního centra VUZ Velim technologií pro testování ETCS Ing. Jan Patrovský AŽD Praha, ZTE 20. května 2015, ZČU v Plzni

Charakteristika stavby Stavba se skládala z pěti základních součástí: Výstavba zázemí pro řízení zkoušek ETCS a modernizace stávajícího zázemí v Malé provozní budově (MPB) Doplnění detekčních prostředků (počítačů náprav) a výstavba simulátoru SZZ, TZZ a PZZ Výstavba jednoho RBC s rezervou pro druhé RBC a jeho obslužného pracoviště Úprava stávajícího zkušebního zařízení ETCS L1 na VZO Doplnění mobilní části ETCS pro úrovně ETCS L0, LSTM, L1 a L2 na lokomotivu 124 601-6 Charakteristika úseku: V minulosti bylo na velkém zkušebním okruhu (VZO) v km 6,0 (0,0) 12,0 instalováno zkušební zařízení ETCS L1, které se skládalo ze dvou nepřepínatelných a pěti přepínatelných balízových skupin (BG) Přepínatelné balízy Siemens byly řízeny pomocí LEU PV 3.5 Thales, které byly ovládány z makety umístěné v SÚ Detekčními prostředky (PočN) byla vybavena jen část pomocného kolejiště 2

Důvod stavby ETCS L2 Vylepšení portfolia zkoušek, které VÚŽ může poskytnout svým zákazníkům tím, že budou umožněny zkoušky mobilních částí ETCS na vozidlech zákazníků Možnost provádět zkoušky jízdy v úrovních ETCS L1, L2, LSTM (typu LS) a L0 a možnost provádění testů přechodů mezi těmito úrovněmi Možnost provádět i testy, které není možno běžně provádět na trati (traťové podmínky, pomalé jízdy, pantograf, dveře atd.) Zkoušení ETCS L2 až do rychlosti 200 km/h a ETCS L1 do rychlosti 160 km/h (prostorové důvody) Upgrade ETCS L1 na verzi specifikací 2.3.0.d Upgrade mobilní části na zkušebním lokomotivě na 2.3.0.d a doplnění úrovně ETCS L2 Zlepšení úrovně ovládání ETCS L1 Zlepšení úrovně zázemí pro obsluhu řízení zkušebních okruhů i zákazníků 3

Stavební úpravy

Doplnění detekčních prostředků Plnohodnotné zkoušky ETCS nelze provádět bez detekčních prostředků, proto došlo k doplnění počítačů náprav po celém obvodu VZO a na části pomocného kolejiště Počítače náprav byly doplněny do stávajícího reléového zabezpečovacího zařízení Kontaktní výstupy jednotlivých počítacích úseků jsou použity jednak jako vstup pro RZZ a jednak jako vstup pro simulované SZZ ESA, které slouží pro simulaci vstupů pro RBC U simulátoru SZZ lze pro každý počítací úsek zvlášť určit, zda má být indikace obsazení načítána z reálných počítačů náprav nebo zda má být volnost/obsazení simulováno ručně obsluhou

Upravená kolejová deska

Nový simulátor ZZ RBC potřebuje pro svou činnost nezbytně vstup ze zabezpečovacího zařízení Protože by ale bylo značně limitující přebírání informací ze stávajícího RZZ (pokud by to vůbec bylo možné), bylo rozhodnuto vystavět ZZ, které má simulované vstupy (s výjimkou informace o volnosti KÚ) SZZ je typu ESA s EIP (jedna dvojice TPC, ZPC a panel EIP) Simulace vstupů SZZ pomocí simulátoru Simlin Z reliéfu SZZ je možno ovládat i LEU Simulované ZZ zahrnuje dvě stanice (jedna fiktivní, druhá topologicky shodná s částí VZO, MZO a pomocného kolejiště), dva úseky AB a jedno PZZ

Nový simulátor ZZ

Nový simulátor ZZ

Úprava zkušebního zařízení ETCS L1 LEU (Lineside Electronic Unit), na které jsou připojené přepínatelné balízy, jsou umístěné ve skříních PSK v jednotlivých návěstních bodech V závislosti na kombinaci vstupů LEU vybere telegram, který pošle do přepínatelné balízy Původní ovládání LEU bylo pomocí makety, která přes relé připojovala napětí na návěstní transformátory; LEU vyhodnocuje proud žárovkou na sekundární straně NT Princip ovládání zůstal stejný, pouze připojování napětí k NT je nově řešeno pomocí panelu EIP, který je ovládán ze simulátoru ZZ U stávajících LEU se mění počet ovládacích vstupů a došlo k repasi jejich skříní Navíc byly doplněny tři nové LEU Do LEU jsou nahrány nové telegramy dle požadavků na zkušební scénáře Pro nové LEU bylo nutno zajistit napájení silovým kabelem dostatečného průřezu (i přes nízký příkon samotného LEU)

Princip ovládání LEU

Úprava zkušebního zařízení ETCS L1

Rám LEU po repasi

Původní maketa

Doplnění zkušebního zařízení L2 RBC AŽD je ve verzi 2.3.0.d a má stejné funkční algoritmy jako verze pro SŽDC Navíc je zapracován pouze management přechodu do a z úrovně ETCS L1 Jsou dva různé adresné SW (ASW) Došlo k doplnění balíz (Siemens S21) i na zbytek VZO a na pomocné kolejiště (součástí dodávky je 54 nepřepínatelných a 6 přepínatelných balíz) Součástí stavby je připojení RBC dvěma spoji E1 na ústřednu sítě GSM-R (MSC) Stávající RBC Ansaldo pro úseku Poříčany Kolín (mimo), které je ve stejné budově, zůstává beze změny

Technologie v místnosti RBC Skříň RBCC obsahuje jádro RBC a logovací počítače Skříň HMI RBC skříň s technologickými počítači pro ovládací pracoviště RBC; zároveň je zde umístěn server diagnostického systému (LDS) Skříň simulátoru SZZ ESA Skříň s panelem EIP pro ovládání LEU a načítání stavů KÚ zároveň je zde umístěn i počítač KDC, který umožňuje zadávat do RBC kryptografické klíče, které jsou nutné pro komunikaci mezi mobilní částí ETCS a RBC Skříň napájení napájení technologie ETCS L2 i ETCS L1

Technologie v místnosti RBC

Označení místa EOA Návěst Konec oprávnění k jízdě (kolík, se střídavě žlutými a černými pruhy; nejsou-li pruhy z odrazek, jsou v černých pruzích bílé odrazky) upozorňuje strojvedoucího vlaku, který provádí zkoušky ETCS, na místo, kde může končit oprávnění k jízdě.

Zkušební konfigurace V souladu se zadáním, je celé zkušební zařízení (L1 i L2) připraveno tak, aby bylo možno realizovat šest základních zkušebních konfigurací K1 Bez zkoušek ETCS konfigurace použitá v případě, že není požadavek na zkoušení ETCS K2a Zkoušky s přechody LSTM/L0 L1 LSTM/L0 K2b Zkoušky s přechody LSTM/L0 L1 LSTM/L0 se simulací poruchy traťové části L1 K3 Zkoušky s přechody L2 L1 L2 K4 Zkoušky čistého L2 K5 Zkoušky L2 s předáním vlaku mezi dvěma RBC (handover) K6 Zkoušky s přechody LSTM/L0 L2 LSTM/L0 Pro RBC musí být připraveny tři různé ASW čisté L2, L2 s přechodem do L1 a L2 s přechodem do LSTM/L0 Telegramy pro přepínatelné balízy L1 jsou připraveny tak, aby byly podporovány všechny scénáře U každého scénáře existuje mnoho variant 19

Zkušební konfigurace 20

Doplnění mobilní části L2 Na HDV 124.601-6 je instalována mobilní části (OBU) ETCS L1, která je v majetku Thales a která odpovídá starým specifikacím ETCS a kterou není možno oproti očekávání snést V zadání stavby je požadavek na doplnění ETCS L2 podle specifikací ETCS ve verzi 2.3.0.d Bylo rozhodnuto doplnit na vozidlo druhou mobilní část, která bude podporovat úrovně ETCS L0, L1 a L2 Původní mobilní části ETCS L1 zůstane téměř beze změny Nová mobilní část je na ETCS L1 zcela nezávislá a nebude tedy problém původní instalaci v budoucnu demontovat Jedná se o doplnění EVC, odometrie, datové radiostanice, JRU a antény pro čtení balíz Výrobcem nového OBU je opět Thales 21

Chybná funkce LEU Nově doplněné LEU nevykazovaly správnou činnost při některých stavech vstupů se dostávaly do nedefinovaného stavu Bylo zjištěno, že příčina je v napětí, které se indukuje do ovládacích párů (0,6 V na sekundárním vinutí NT) v případě, že na nich není připojeno ovládací napětí 220 V

Konec prezentace Děkuji za pozornost! Ing. Jan Patrovský patrovsky.jan@azd.cz AŽD Praha, Závod Technika www.azd.cz 23