1. blok: Systém údržby železničního svršku Systém pravidelného broušení kolejnic

Podobné dokumenty
SYSTÉM PRAVIDELNÉHO BROUŠENÍ KOLEJNIC

Systém údržby koridorových tratí Reprofilace kolejnic ve výhybkách

Systém broušení kolejnic u Správy železniční dopravní cesty, státní organizace

REPROFILACE KOLEJNIC VE VÝHYBKÁCH

Nový systém defektoskopie u SŽDC. Ing. Petr Sychrovský, SŽDC TÚDC, Praha

Využití diagnostiky a informačních systémů pro plánování údržby u SŽDC. Jan Březina

Rekonstrukce a údržba drážních staveb. Michal Šobr, 2012/1013

SYSTÉM CYKLICKÉHO BROUŠENÍ VÝHYBEK

UNIVERZITA. PARDUBICE Dopravní fakulta Jana Pernera. Katedra dopravních prostředků a diagnostiky. Oddělení kolejových vozidel

PROVOZNÍ OVĚŘOVÁNÍ NOVÝCH KONSTRUKCÍ

Využití georadaru pro diagnostiku železničního spodku v praxi u SŽDC

Nové systémy pro diagnostiku železničního svršku. Petr Sychrovský

VÝHYBKY PRO VYSOKORYCHLOSTNÍ TRATĚ

Použití technologie frézování kolejnic u DB

Podložky pod ložnou plochou pražce a jejich pozitivní vliv na geometrickou polohu koleje

Systém cyklického broušení výhybek

Praskliny po povrchu hlavy kolejnice (Headchecking)

PRŮZKUMNÉ PRÁCE, KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ A ŽIVOTNOST ŽELEZNIČNÍHO SPODKU

Zajišťování provozuschopnosti dráhy. Ing. Bohuslav Navrátil

NOVÉ SYSTÉMY PRO DIAGNOSTIKU ŽELEZNIČNÍHO SVRŠKU

Stroje pro opracování kolejnic v kolejích a výhybkách

ZHODNOCENÍ ÚČINNOSTI OPATŘENÍ V OBLASTI ŘEŠENÍ HLUKOVÉ ZÁTĚŢE

VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ MĚŘENÍ HLUKU SROVNÁNÍ STAVU PŘED A PO REALIZACI PROTIHLUKOVÝCH OPATŘENÍ

ÚDRŽBA A BROUŠENÍ VÝHYBEK

SÍLY MEZI KOLEM A KOLEJNICÍ A JEJICH MĚŘENÍ. Železniční dopravní cesta 2010 Pardubice

VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽELEZNIČNÍ, a.s.

Navařování srdcovek výhybek P-NA-M-03/2013

VYUŽITÍ GEORADARU PRO DIAGNOSTIKU ŽELEZNIČNÍHO SPODKU V PRAXI U SŽDC

FRÉZOVÁNÍ KOLEJNIC U DB

Zvýšení kvality jízdní dráhy ve výhybkách pomocí zpružnění

Postup navařování srdcovek výhybek P-NA-P-02/2013

Aktuální otázky problematiky řešení hluku na železnici

C.1.4 INVESTIČNÍ A UDRŽOVACÍ NÁKLADY. Územní studie prověření variant Křenovické spojky. 2.etapa, Návrhová část. Technická část - Severní varianty

1.3 Členění stavby na stavební projekty D. Stavební část SO 06 Železniční svršek SO 07 Železniční spodek SO 08 Železniční přejezd v km 2,362

CESTI Workshop KOLEJCONSULT & servis, spol. s r.o., WP2. WT 2 Drážní svršek. 2_3 Pevná jízdní dráha

Manuál k provozování a údržbě pro srdcovky z odlévané oceli s vysokým obsahem manganu.

2. Měření vnitřního hluku na jednotkách Regionova ve zkušebním provozu s nekovovými brzdovými špalíky

Aplikace novelizované ČSN v oblasti měření a hodnocení GPK

Výhybky pro rychlá spojení

DOPRAVNÍ STAVBY KAPITOLA 7 ŽELEZNIČNÍ SPODEK A ŽELEZNIČNÍ SVRŠEK

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Jak pokračovat při zavádění ETCS v ČR

2 Podmínky pro zřízení zkušebního úseku

ČIŠTĚNÍ KOLEJOVÉHO LOŽE JAKO PROSTŘEDEK KVALITNÍ ÚDRŽBY ŽELEZNIČNÍHO SVRŠKU Ústí nad Labem, Emil Filip STRABAG Rail, a.s.

NOVÝ SYSTÉM DEFEKTOSKOPIE U SŽDC

NOVÉ TRENDY V UPEVNĚNÍ KOLEJNIC

Vyhodnocení geometrických parametrů koleje s podpražcovými podložkami

VYUŽITÍ DIAGNOSTIKY A INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PRO PLÁNOVÁNÍ ÚDRŽBY U SŽDC

Oblouky Malého železničního zkušebního okruhu jako zkušební trať exponovaných zkušebních úseků podle vyhlášky UIC 518

Vady kolejnic. Otto Plášek

Automatická strojní podbíječka Unimat 09-4x4/4S

Možnosti řešení hlukové zátěže z pozice provozovatele dráhy v kontextu stávající právní úpravy

Katedra železničních staveb. Ing. Martin Lidmila, Ph.D. B 617

Zkoušení pružných podložek pod patu kolejnice

Studie proveditelnosti nového železničního spojení Praha Drážďany

NÍZKÉ PROTIHLUKOVÉ CLONY

VYSOKORYCHLOSTNÍ BROUŠENÍ: ÚDRŽBA KOLEJNIC 2.0

BEZSTYKOVÁ KOLEJ NA MOSTECH

Diagnostika na tratích SŽDC. Ing. Petr Sychrovský

Zvyšování rychlosti na konvenční síti ČR. Ing. Radim Brejcha Ph.D. SŽDC, GŘ O 26

PROBLEMATIKA MALÝCH POLOMĚRŮ NA HLAVNÍCH TRATÍCH

SYSTÉM PLÁNOVÁNÍ OPRAV A ÚDRŽBY SŽDC. Ing. Pavel Šprdlík Správa železniční dopravní cesty, státní organizace

DIAGNOSTIKA ŽELEZNIČNÍHO SVRŠKU U MAV

ŽELEZNIČNÍ TRATĚ A STANICE. cvičení z předmětu 12ZTS letní semestr 2016/2017

Výhled investic SŽDC

OPRACOVÁNÍ HLAV KOLEJNIC - STROJE PRO OPRACOVÁNÍ KOLEJNIC V KOLEJÍCH A VÝHYBKÁCH

2. hodnotící konference projektu I-ŽELEZNICE. Datum: Místo: Mstětice. Aktuální stav realizace Programu TP k rychlým železničním spojením

KOMENTÁŘ KE VZOROVÉMU LISTU SVĚTLÝ TUNELOVÝ PRŮŘEZ DVOUKOLEJNÉHO TUNELU

NOVÉ POSTUPY A TECHNOLOGIE PRO OPRAVY, REKONSTRUKCE A MODERNIZACE SILNIC II. A III. TŘÍDY

SŽDC: Rok 2011 a plány v roce 2012

Zvyšování rychlostí na stávajících tratích a koncepce Rychlých spojení

Workshop 2014 VUT FAST Brno

ČSN EN OPRAVA 1

ZVÝŠENÍ KVALITY JÍZDNÍ DRÁHY VE VÝHYBKÁCH POMOCÍ ZPRUŽNĚNÍ

MĚSTSKÁ KOLEJOVÁ DOPRAVA

DÍL 2 ZÁVAZNÝ VZOR SMLOUVY. Příloha 2c ZVLÁŠTNÍ TECHNICKÉ PODMÍNKY

MĚSTSKÁ KOLEJOVÁ DOPRAVA

DT - Výhybkárna a strojírna, a.s. 289/2016 Manuál k provozování a údržbě srdcovek železničních výhybek typu ZMB 3

Pokyn generálního ředitele č. 10/2013

NOVINKY PRO LETOŠNÍ ROK

PŘEJEZDOVÁ KONSTRUKCE SYSTÉM ÚRTŘ A BRENS

Konstrukce železničního svršku

Kritická místa imise hluku v aglomeraci Praha. Příloha 1

Problematika provozování dráhy na tratích s malými poloměry

Automatické vedení vlaku na síti SŽDC

OPATŘENÍ SNIŽUJÍCÍ OJÍŽDĚNÍ KOLEJNIC

Zvládání železničního hluku v Evropě

Modernizace železniční sítě a její kapacita

Železniční doprava a životní prostředí z pohledu koncepčních materiálů v ČR

Infrastruktura kolejové dopravy

Výhybky a výhybkové konstrukce

Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Prvního pluku 367/ Praha 8 - Karlín

Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava číslo 2, rok 2011, ročník XI, řada stavební článek č.

A Průvodní zpráva. Zvýšení traťové rychlosti Ústí n. L. Cheb projektová dokumentace, úsek Hájek Karlovy Vary. Stavba: Přípravná dokumentace

Hankook Tire Česká republika s. r. o. Hvězdova 1716/2b , Praha 4 Czech Republic. Katalog pneumatik

ČSN ed. 3. Vnější podmínky činnosti kolejových obvodů. Přednášející: Ing. Martin Trögel

Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, Dlážděná 1003/7, Praha 1. Služební rukověť. Seznam vzorových listů železničního svršku

Správa železniční dopravní cesty, státní organizace. Železniční svršek ZAŘAZENÍ KOLEJÍ A VÝHYBEK DO ŘÁDŮ

Dopravní a liniové stavby 12 Železniční infrastruktura

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

Transkript:

1. blok: Systém údržby železničního svršku Systém pravidelného broušení kolejnic Martin Táborský O13, SŽDC 19. konference ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTA 2016 Olomouc, 18.4.-20.4.2016

Trocha historie počátky broušení kolejnic: Severní Amerika + Evropa 60-tá léta 20. století ČR 1993 s prvními koridorovými úseky v počátcích byl hlavním důvodem podélný profil kolejnice (vlnkovitost, skluzové vlny) dynamické účinky následoval příčný profil kolejnice kvalita jízdy vozidel, rozvoj některých vad cca před 35-ti lety kontaktně únavové vady, zejména headchecking nástup dalších technologií frézování, hoblování, rotační hoblování => vzniklo mnoho souhrnných výrazů pro tento typ technologií, jako např. opracování nebo úprava nebo oprava pojížděných ploch kolejnic nebo reprofilace 2

3

4

Druhy broušení dle účelu Základní (první) optimalizovat pojížděnou plochu kolejnic optimalizovat příčný a podélný profil odstraněním oduhličené vrstvy oddálit vznik některých vad kolejnic Opravné (+frézování, hoblování) odstranění vad kolejnic snížení dynamických účinků snížení úrovně emitovaného hluku Pravidelné (+frézování) opravné, realizace v pravidelných cyklech tak, aby se vady nestihly plně rozvinout a byl udržován stále kvalitní příčný a podélný profil kolejnice 5

Broušení u SŽDC cca 70% celkového objemu broušení/frézování kolejnic v ČR = preventivní broušení nových kolejnic na koridorových stavbách zbytek připadá na opravné broušení (zhruba polovinu tvoří kampaně 2014, 2015 a 2016) Opravné broušení: dříve pouze příčný, podélný profil kolejnic a povrchové vady od 2014 navíc systematické odstraňování headcheckingu Pravidelné broušení: 2016: úsek Česká Třebová Zábřeh na Moravě (2 x cca 35 km kolejí, vynechány pouze výhybky) 6

Proč pravidelné broušení? vady se rozvíjí, příčný a podélný profil mění svůj tvar pravidelným broušením, které má za cíl odstraňování vad v počátcích a udržování kvalitního příčného a podélného profilu kolejnic, bezesporu přispíváme k: snížení rizika lomů kolejnic zvýšení bezpečnosti prodloužení životnosti kolejnic kolejnice = nejdražší prvek žel. svršku snížení nákladů na údržbu žel. svršku a spodku omezováním nutnosti výměny kolejnic, oprav vad kolejnic navařováním, zajištěním pomalejšího rozpadu GPK, snížením dynamického zatížení upevňovacích prvků a pražců apod. 7

Diagnostika je důležitá pro plánování příčný a podélný profil = měřicí vůz pro železniční svršek TÚDC 8

9

Diagnostika je důležitá pro plánování příčný a podélný profil = měřicí vůz pro železniční svršek TÚDC rozsah vady headchecking = měřicí vozík ET TÚDC 10

11

Diagnostika je důležitá pro plánování příčný a podélný profil = měřicí vůz pro železniční svršek TÚDC rozsah vady headchecking = měřicí vozík ET TÚDC výhled = popis veškerých vad kolejnic včetně jejich rozsahu (druh, délka, hloubka, počet) diagnostická souprava NDT (ostrý provoz se předpokládá v roce 2018) popis stavu kolejnic pomocí diagnostických prostředků = nezbytná součást plánování (co brousit, odhad ceny) nezbytná součást zadávání (nabídková cena, návrh výluk dle konkrétní mechanizace) 12

Jak plánovat pravidelné broušení? Správně nastavený cyklus musí: přinést kýžený efekt, tzn. držet na uzdě kontaktně-únavové vady a udržovat příčný a podélný profil co nejideálnější být ekonomicky efektivní Existují 4 hlavní směry: 1. Intervaly mezi broušením závisí na projeté zátěži př. Belgie (každých 60 mil. hrt. přímé, každých 25 mil. hrt. oblouky) snadné plánování, nereaguje na rychlý rozvoj vad 2. Časové intervaly mezi jednotlivými broušeními jsou fixní nereaguje na rychlý rozvoj vad může docházet k zbytečnému broušení méně zatížených úseků na úkor zatíženějších 13

Jak plánovat pravidelné broušení? 3. Nastavení parametrů, kdy plánovat broušení úseky broušeny v předem definovaném stavu (rozsah vad, stav podélného a příčného profilu) zásadní význam diagnostiky např. DB RO 16/2005 strategie pro broušení HC odstraňování vad včas (rozsah není škodlivý) složité plánování; některé úseky nemusí být nikdy broušeny 4. Broušení orientované na kapacitu stanovený roční objem broušení plánování podle předchozích bodů, avšak omezení výší ročního finančního limitu výše finančního limitu rozhoduje o tom, v jakém stádiu budou vady odstraňovány 14

Jakým směrem se dát? rozdílné podmínky jednotlivých úseků zahraniční zkušenosti optimální je kombinace dvou kritérií dosažení předem definovaných parametrů a dosažení stanovené projeté zátěže (o broušení rozhodne stav, který nastane dříve) Česká Třebová Zábřeh na Moravě: některé úseky s ohledem na rozvoj vad, některé po projeté zátěži (nebo časovém odstupu od předchozího broušení) některé poprvé od základního broušení 15

Závěr Přechod na pravidelné broušení pozvolný nutnost odstranit vady (především HC) velkého rozsahu Cena opravného broušení, včetně odstraňování hlubokého HC je nižší, než nová kolejnice Preventivní broušení přináší zvýšení bezpečnosti Investice do pravidelného broušení (frézování) je racionální a vrátí se v podobě prodloužené životnosti železničního svršku a spodku a GPK 16

Systém pravidelného broušení kolejnic Správa železniční dopravní cesty, státní organizace www.szdc.cz