GNU/LINUX SILNÉ A SLABÉ STRÁNKY Název školy Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště Název DUMu GNU/Linux silnéaslabéstránky Autor Martin Šimůnek Datum 11. 5. 2013 Stupeň atypvzdělávání Střední odborné vzdělávání Odvětví / Vzdělávací oblast dle RVP.cz Vzdělávací obor Obchodní akademie / Informační technologie Tematická oblast GNU/Linux a příkazový řádek Druh učebního materiálu Výukový materiál Cílová skupina Žák, 15 19 let Anotace a popis způsobu použití ve výuce Vybavení, pomůcky Klíčová slova Výukový materiál určen k frontální prezentaci učitelem, případně jako materiál pro samostudium, nutno doplnit výkladem, náplň: Číslo projektu Název šablony CZ.1.07/1.5.00/34.0534 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT ZLÍNSKÝ KRAJ
ÚVOD Tábory příznivců GNU/Linuxu, Mac OS X a Windows jsou skoro stejně nesmiřitelné jako fankluby Sparty, Slávie a Baníku. My se nad výhodami a nevýhodami GNU/Linuxu zkusíme zamyslet objektivně. Obrázek tučňáka TuXe převzat ze stránek: http://www.isc.tamu.edu/~lewing/linux/
CHARAKTERISTIKY GNU/LINUXU (1) Otevřený zdrojový kód Každý může zkoumat chování systému a vytvářet vlastní úpravy. Dlouhodobý vývoj Linux a GNU filozoficky i prakticky vychází z Unixu. Prakticky tedy za sebou mají desítky let postupného vývoje. Navíc i Unix sám vznikal v době, kdy byl výkon počítačů velmi omezený a bylo tedy velmi důležité věnovat maximum péče kvalitnímu návrhu a optimalizaci systému. Unix navíc vznikal na univerzitách a byla tedy snaha použít co nejprogresivnější metody. Ve svých počátcích byl více výzkumným než komerčním projektem. Modularita Aby bylo možno vyvíjet SW komunitou, je třeba jej rozdělit na menší, více méně nezávislé části. Stejně je řešené i jádro Linuxu.
CHARAKTERISTIKY GNU/LINUXU (2) Roztříštěnost vývoje Tím, že každý může vytvářet své odvozené verze programů, dochází k existenci velkého množství verzí. Proměnlivost prostředí Programátorské prostředí Linuxu se často mění, vyvíjí se. Životnost projektů je často omezená, lze těžko předvídat, jak dlouho bude daný produkt vyvíjen. Často dochází k tomu, že vývoj aplikací či modulů přebírá jiná skupina vývojářů. Malý vliv firem, není centralizace Tím že vývoj obvykle není zastřešen jednou firmou, nelze ovládnout vývoj nákupem akcií. Často je třeba vytvořit svoji vlastní verzi a tu vyvíjet.
Svoboda CHARAKTERISTIKY GNU/LINUXU (3) Není třeba řešit nákup licencí, není třeba plánovat výdaje na licence. Nejsme omezeni počtem počítačů, na který systém nasadíme. Je snadné experimentovat, vyzkoušení více verzí nic nestojí.
ÚKOL 1 Zamyslete se nad charakteristikami: Ve kterých oblastech budou tyto charakteristiky výhodné? Pro které oblasti je naopak GNU/Linux podle vás nevýhodný? Znáte nějaká konkrétní nasazení GNU/Linuxu? Víte o praktických nasazeních GNU/Linuxu ve větších projektech, firmách? Diskutujte!
ÚKOL 2: PROJEKTY S GNU/LINUXEM Rozdělte se do skupin a hledejte na Internetu: Na jakém OS jsou založeny burzovní systémy? Na jakém OS jsou založeny systémy pro centrální správu uživatelů? Jaký OS se používá v superpočítačích (viz top500.org)? Jaké operační systémy běží na mezinárodní vesmírné stanici ISS? Co je to LiMux? Na kterém systému je založen operační systém IOS routerů Cisco? A co ve vašem běžném životě? Na jakém OS běží webové servery, které znáte? Jaký systém používáte doma? Jaký systém používá vaše škola? Jaký systém používají firmy, kde pracují vaši rodiče? Zamyslete se, proč jsou odpovědi takové, jaké jsou?
1) http://top500.org/statistics/list/ POUŽITÉ ZDROJE 2) POLÁK, Michal. Začínáme s Linuxem: Grafická prostředí. AbcLinuxu.cz [online]. 2013 03 13 [cit. 2013 04 02]. Dostupné z: http://www.abclinuxu.cz/clanky/zaciname slinuxem graficka prostredi 3) KUŠNIR, Martin. LINUX.WEBSITE21.CZ. Grafická uživatelská prostředí pro GNU/ Linux a Unix [online]. 2012, 19. října 2012 [cit. 2013 04 03]. Dostupné z: http://www.linux.website21.cz/navody/tutorialy/graficke prostredi 4) EWING, Larry. Linux 2.0 Penguins. In: EWING, Larry. Larry Ewing homepage [online]. [cit. 2012 10 28]. Dostupné z: http://www.isc.tamu.edu/~lewing/linux/
Kam je vhodný GNU/Linux ŘEŠENÍ ÚKOLŮ (1) Pokud potřebuji upravit kód pro své potřeby. Pokud potřebuji nasadit kód na velké množství strojů levně. Pokud mi nevadí učit se a mohu si dovolit zaplatit/mít člověka, který vyřeší případné problémy (ten člověk mohu být já sám ;) ). Pokud si potřebuji ověřit v kódu, že věci fungují tak, jak mají. Pokud potřebuji rychlé jádro. Pokud chci minimalizovat počet funkcí v jádře (menší pravděpodobnost chyb, menší velikost jádra nedostatek paměti atd.)
Burzovní systémy: Linux ŘEŠENÍ ÚKOLŮ (2) Extrémní důraz na rychlost, počet provedených transakcí. Výhodou možnost zasáhnout do fungování systému, eliminovat zbytečné součásti kernelu (jádra OS). Superpočítače: Linux Modularita, možnost modifikovat kód, rychlé jádro. ISS: Linux V květnu 2013 nahrazeny původní Windows XP Debianem.