FINANČNÍ ANALÝZA PODNIKU

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Podniková ekonomika a management FINANČNÍ ANALÝZA PODNIKU Company Financial Analysis Bakalářská práce Vedoucí práce: Mgr. Ing. Milan SEDLÁČEK Autor: Barbora LUKEŠOVÁ Brno, 2013

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra podnikového hospodářství Akademický rok 2012/2013 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Pro: Obor: Název tématu (česky): LUKEŠOVÁ Barbora Podniková ekonomika a management FINANČNÍ ANALÝZA PODNIKU Company Financial Analysis Z á s a d y p r o v y p r a c o v á n í : Cíl práce: Provést analýzu finančního zdraví konkrétního podniku na základě účetních dat za nejméně pět účetních období a vyslovit se o aktuální finanční situaci podniku. Postup práce: Úvod; Teoretická část definování metod a dalších (v práci využitých) východisek a postupů; Praktická část aplikace v teoretické části popsaných postupů na konkrétní podnik provedení komplexní finanční analýzy vedoucí autora k závěrům o aktuální finanční situaci podniku s případnými návrhy do budoucnosti; Závěr Použité metody: literární rešerše, deskripce, analýza, syntéza.

Rozsah grafických prací: dle pokynů vedoucího práce Rozsah práce bez příloh: 35 45 stran Seznam odborné literatury: KISLINGEROVÁ, Eva a Jiří HNILICA. Finanční analýza :krok za krokem. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2008. xiii, 135. ISBN 978-80-7179-713. KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010. 811 s. ISBN 978-80-7400-194-9. SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetní data v rukou manažera :finanční analýza v řízení firmy. 2. doplněné vyd. Brno: Computer Press, 2001. 220 s. ISBN 80-7226-562-8. SYNEK, Miloslav. Ekonomická analýza. 1.vyd. V Praze: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2003. 79 s. ISBN 80-245-0603-3. SYNEK, Miloslav. Manažerská ekonomika. 5. vyd. Praha: Grada, 2011. 471 s. ISBN 978-80- 247-3494-1. SYNEK, Miloslav. Podniková ekonomika. 3. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2002. xxv, 479 s. ISBN 80-7179-736-7. Vedoucí diplomové práce: Mgr. Ing. Milan Sedláček Datum zadání diplomové práce: 28. 11. 2012 Termín odevzdání bakalářské/diplomové práce a vložení do IS MU je uveden v platném harmonogramu akademického roku. vedoucí katedry děkan V Brně dne 28. 11. 2012

Jméno a příjmení autora: Barbora Lukešová Název bakalářské práce: Finanční analýza podniku Název práce v angličt ině: Company Financial Analysis Katedra: Podnikového hospodářství Vedou cí bakalářské práce: Mgr. Ing. Milan Sedláček Rok ob hajoby: 2013 Anotace Předmětem bakalářské práce Finanční analýza podniku je aplikace relevantních nástrojů finanční analýzy v konkrétním podniku za účelem zhodnocení jeho finančního zdraví. V teoretické části je definován základní pojmový aparát, důraz je kladen především na přiblížení vybraných metod finanční analýzy. Praktická část se zabývá aplikací popsaných metod ve společnosti KAMEX, spol. s r. o. Cílem praktické části této práce je identifikovat silné a slabé stránky podniku a na základě těchto zjištění navrhnout opatření, jež povedou ke zlepšení finanční situace podniku. Annotation The aim of the bachelor thesis "Company Financial Analysis" is to apply relevant methods of financial analysis to a specific company in order to evaluate its financial health. The basic terminology is defined in the theoretical part, but the emphasis is given especially to chosen methods of financial analysis. The practical part deals with the application of described methods to the company KAMEX, spol. s r. o. The goal of this part of the thesis is to determine the strengths and weaknesses of the company and on the basis of these findings propose recommendations that will improve its financial situation. Klíčová slova Finanční analýza, ukazatele rentability, ukazatele aktivity, ukazatele likvidity, ukazatele zadluženosti Keywords Financial Analysis, Profitability Ratios, Activity Ratios, Liquidity Ratios, Leverage Ratios

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Finanční analýza podniku vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Ing. Milana Sedláčka a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 17. května 2013 vl a st n or učn í podpis a utor a

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Mgr. Ing. Milanu Sedláčkovi za cenné rady, konstruktivní připomínky a za profesionální přístup při vedení této bakalářské práce. Děkuji také výkonnému řediteli společnosti KAMEX, spol. s r. o. panu Ing. Jiřímu Dočkovi za projevenou ochotu a poskytnutí potřebných informací.

Obsah Úvod...13 1 Teoretická východiska finanční analýzy...15 1.1 Vymezení pojmu finanční analýzy a jejích cílů...15 1.2 Přístupy k finanční analýze...16 1.2.1 Fundamentální (kvalitativní) analýza podniku...16 1.2.2 Technická (kvantitativní) analýza...16 1.3 Uživatelé finanční analýzy...16 1.3.1 Externí uživatelé finanční analýzy...16 1.3.2 Interní uživatelé finanční analýzy...17 1.4 Zdroje informací pro finanční analýzu...17 1.4.1 Rozvaha...18 1.4.2 Výkaz zisku a ztráty...20 1.5 Etapy finanční analýzy...22 2 Metody finanční analýzy...23 2.1 Analýza absolutních ukazatelů...23 2.1.1 Vertikální analýza (procentní rozbor)...24 2.1.2 Horizontální analýza (analýza trendů)...24 2.2 Analýza rozdílových ukazatelů...24 2.2.1 Čistý pracovní kapitál...25 2.3 Analýza poměrových ukazatelů...26 2.3.1 Ukazatele rentability...26 2.3.2 Ukazatele aktivity...27 2.3.3 Ukazatele likvidity...29 2.3.4 Ukazatele zadluženosti...30 2.4 Analýza soustav ukazatelů...31 2.4.1 Pyramidový rozklad Du Pont...32 2.5 Ekonomická přidaná hodnota...33 2.6 Srovnání ukazatelů...36 3 Profil společnosti KAMEX, spol. s r. o....37 3.1 Základní informace o společnosti...37 3.2 Historický vývoj společnosti...38 3.3 Charakteristika konkurenčního prostředí...38 4 Finanční analýza společnosti KAMEX, spol. s r. o....39

Závěr... 40 Seznam použitých zdrojů... 41 Seznam tabulek... 45 Seznam schémat... 45 Seznam použitých zkratek... 46 Seznam příloh... 47

Úvod V současném konkurenčním tržním prostředí se naplno projevuje význam finanční analýzy. Chce-li totiž podnik efektivně dosahovat vytyčených cílů, zejména pak naplňovat hlavní smysl své existence, jímž je obvykle maximalizace zisku a zvyšování tržní hodnoty podniku v průběhu delšího časového horizontu, musí provádět správná rozhodnutí. Pro realizaci optimálních strategických i operativních rozhodnutí však management podniku potřebuje řadu podstatných informací. Jedním z klíčových nástrojů, který tyto informace poskytuje, je finanční analýza, jež zkoumá minulý i současný stav podniku, čímž umožňuje vidět tendence ve vývoji podniku, odhaluje potenciální poruchy finančního zdraví, určuje silné a slabé stránky a pomáhá predikovat možné budoucí směřování. Výstupy finanční analýzy následně umožňují vlastníkům a managementu podniku učinit kroky nezbytné pro vybudování a udržení finančně zdravého podniku, v němž bude docházet k příznivému dlouhodobému vývoji likvidity, jehož míra zadluženosti bude v čase optimalizována a jehož rentabilita v ideálním případě v dlouhodobém časovém horizontu poroste. Finanční analýza má v zemích s rozvinutou tržní ekonomikou dlouhou tradici a je neoddělitelným prvkem podnikového řízení. V Českých zemích lze za období jejího zrodu označit počátek 20. století, kdy se poprvé objevuje tzv. bilanční analýza. Teprve v posledních 20 letech se však v souvislosti s přechodem na tržní ekonomiku stala finanční analýza oblíbeným nástrojem pro hodnocení finanční situace podniku. 1 Cílem této bakalářské práce je, s využitím relevantních nástrojů finanční analýzy, posoudit finanční situaci vybraného podniku, stanovit jeho silné a slabé stránky a navrhnout opatření, jež povedou ke zvýšení ziskovosti a tržní hodnoty podniku. Práce je rozdělena na čtyři kapitoly, z nichž první dvě jsou zaměřeny teoreticky, zbylé prakticky. Teoretická část definuje základní pojmový aparát, přibližuje význam a cíl finanční analýzy. Stěžejní úsek teoretické části je věnován představení vybraných metod finanční analýzy. Tato část práce je postavena na metodě literární rešerše a kompilace české a zahraniční literatury, odborných článků, internetových zdrojů a příslušné právní úpravy. V praktické části jsou, s využitím metod analýzy, syntézy a komparace, jednotlivé metody finanční analýzy aplikovány na společnost KAMEX, spol. s r.o., jež se zabývá zejména silniční motorovou dopravou, vnitrostátním a mezinárodním zasilatelstvím. Důraz je kladen především na problematiku ziskovosti, jelikož dané odvětví pocítilo v souvislosti s hospodářskou krizí v letech 2008 2010 prudký pokles příjmů, který byl zapříčiněn snížením výkonů silniční dopravy. 2 Vzhledem k tomu, že ziskovost úzce souvisí s likviditou a mírou zadlužení, je pozornost zaměřena také na tyto ukazatele. Kromě účetního zisku je sledován i ekonomický zisk, který na rozdíl od zisku účetního zahrnuje i náklady obětované příležitosti, a jeho sledování je proto významné pro vlastníky podniku. V této části práce jsou dále identifikovány silné a slabé stránky podniku a představeny návrhy vedoucí ke zlepšení finanční situace, které budou sloužit managementu společnosti jako podklad pro budoucí rozhodování. Data pro praktickou část této práce jsou čerpána zejména z rozvahy a z výkazu zisku a ztráty z let 2007 2011. 1 RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. s. 9 10. MRKVIČKA, J.; KOLÁŘ, P. Finanční analýza. s. 13 14. 2 KORBEL, P. Dopravcům krize zavařila. Ihned.cz [online]. 27. 10. 2010. [cit. 2013 03 19]. Dostupný na WWW: <http://ekonom.ihned.cz/c1-47526000-dopravcum-krize-zavarila>. ISSN 1213-7693. 13

Stanovený cíl této práce bude naplněn testováním následujících hypotéz: 1. Rentabilita aktiv a rentabilita vlastního kapitálu vykazuje ve sledovaném období rostoucí tendenci. Hypotéza bude potvrzena, bude-li rentabilita aktiv a rentabilita vlastního kapitálu alespoň ve čtyřech z pěti let sledovaného období růst a zároveň bude hodnota těchto ukazatelů na konci sledovaného období nejvyšší ze všech let. V opačném případě bude hypotéza zamítnuta. 2. Platební schopnost podniku je trvale na dobré úrovni. Hypotéza bude potvrzena, bude-li okamžitá likvidita dosahovat alespoň ve čtyřech z pěti let sledovaného období hodnoty vyšší než 0,2. Aby byla hypotéza potvrzena, musí dále platit, že pohotová likvidita bude dosahovat alespoň ve čtyřech z pěti let sledovaného období hodnoty vyšší než 1 a běžná likvidita bude alespoň ve čtyřech z pěti let sledovaného období vyšší než 1,2. Nebudou-li splněny následující podmínky, bude hypotéza zamítnuta. 3. Zadluženost přináší pozitivní efekt. Hypotéza bude potvrzena, bude-li index finanční páky alespoň ve čtyřech z pěti let sledovaného období větší než 1, v opačném případě bude hypotéza zamítnuta. 4. Investice do podniku se vlastníkům vyplácí. Hypotéza bude potvrzena, bude-li ukazatel ekonomické přidané hodnoty alespoň ve čtyřech z pěti let sledovaného období kladný. V opačném případě bude hypotéza zamítnuta. Závěr práce je věnován shrnutí zjištěných skutečností a verifikaci či falsifikaci stanovených hypotéz. Z důvodu obsahu interních informací, které si společnost nepřeje publikovat, je čtvrtá kapitola této práce neveřejná. 14

1 Teoretická východiska finanční analýzy Úvodní kapitola je věnována definování základního pojmového aparátu, pojmu a cíle finanční analýzy. Vymezena je rovněž technická a fundamentální analýza, základní rozdíl mezi nimi a jednotlivé metody, jež využívají. Následuje představení externích a interních uživatelů finanční analýzy, jejich motivace a očekávání. Dále jsou charakterizovány relevantní zdroje informací, důraz je kladen zejména na rozvahu a výkaz zisku a ztráty. V závěru kapitoly jsou stručně přiblíženy jednotlivé etapy finanční analýzy, dle nichž je postupováno v praktické části této práce. 1.1 Vymezení pojmu finanční analýzy a jejích cílů V současném dynamicky se měnícím ekonomickém prostředí se již žádná úspěšná společnost neobejde bez provádění finanční analýzy, která však není samoúčelným nástrojem finančního řízení firmy, ale cílenou analýzou zjišťování silných a slabých stránek finančního zdraví. 3 Vzhledem k její rozšířenosti se můžeme setkat s řadou odlišných definic, které však v zásadě vyjadřují to, že se jedná o systematické zkoumání podnikových financí na základě účetních dat, umožňující hodnotit nejen minulou či současnou finanční situaci podniku, ale především predikovat budoucí finanční vývoj. V ekonomickém slovníku je finanční analýza definována jako metodologický aparát, jehož cílem je poskytnout informaci o finančním zdraví podniku. 4 Jak uvádí Růčková, existuje velmi úzká spojitost mezi účetnictvím a rozhodováním o podniku, jelikož účetní data, vztahující se pouze k jednomu časovému okamžiku, musí být podrobena finanční analýze, aby mohla být využita pro hodnocení finančního zdraví podniku. 5 S tímto se ztotožňuje i Valach, podle něhož není možné na účetní informace pohlížet izolovaně, jelikož mají omezenou vypovídací schopnost, neposkytují úplný obraz o hospodaření a finanční situaci podniku a o jeho silných a slabých stránkách. K překonání těchto nedostatků slouží finanční analýza, která poměřuje získané údaje mezi sebou navzájem, čímž rozšiřuje jejich vypovídací schopnost a umožňuje dospět k určitým závěrům o celkovém hospodaření, majetkové a finanční situaci podniku. 6 Hlavním cílem finanční analýzy je tedy posoudit, zda je zkoumaný podnik finančně zdravý a rozeznat jeho silné a slabé stránky. 7 Nejedná se však pouze o identifikaci momentálního stavu, ale především o základní vývojové tendence v čase stabilitu, resp. volatilitu výsledků a o porovnání se standardními hodnotami v oboru, odvětví nebo přímo s hodnotami konkurence. 8 Podnik můžeme označit za finančně zdravý, jestliže se nachází v uspokojivé finanční situaci, tzn. je schopen vzhledem k výši rizika trvale dosahovat takové míry zhodnocení vloženého kapitálu, kterou od něj požadují investoři. 9 Za stěžejní ukazatele finančního zdraví podniku je možné označit především rentabilitu vlastního kapitálu, krátkodobou likviditu, dlouhodobou solventnost a finanční stabilitu. 10 Pro úspěšnost podniku je klíčové dosahovat uspokojivé výnosnosti vloženého kapitálu při trvale příznivé platební schopnosti a při zachování dlouhodobé existence. Směřování k těmto cílům je ale spojeno s určitou mírou rizika, jež plyne např. z protichůdnosti tendencí maximalizovat zisk a zachovat příznivou platební schopnost. 11 3 RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. s. 41. 4 HINDLS, R.; HOLMAN, R.; HRONOVÁ, S. Ekonomický slovník. s. 118. 5 RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. s. 9. 6 VALACH, J. Finanční řízení podniku. s. 91. 7 HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. s. 9. 8 KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. s. 46. 9 HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. s. 11. 10 GRÜNWALD, R.; HOLEČKOVÁ, J.: Finanční analýza a plánování podniku. s. 23. 11 SUCHÁNEK, P. Finanční management. s. 17 18. 15

1.2 Přístupy k finanční analýze 12 V souvislosti s finanční analýzou je možné rozlišit dva základní přístupy, a to analýzu kvalitativní, tzv. fundamentální, a analýzu kvantitativní, tzv. technickou. Každý z těchto přístupů je spojen s určitými výhodami i nevýhodami, a proto je vhodné oba tyto přístupy kombinovat. Praktická část této práce je však s ohledem na limitovaný rozsah a cíl zkoumání zaměřena pouze na analýzu technickou. 1.2.1 Fundamentální (kvalitativní) analýza podniku Fundamentální analýza je postavena na rozsáhlých znalostech vzájemných souvislostí mezi ekonomickými a mimoekonomickými jevy, zkušenostech a odhadech odborníků. Při užití této analýzy je využíváno zejména kvalitativních údajů, dochází-li ke zpracování kvantitativních dat, jsou závěry zpravidla odvozeny bez použití algoritmizovaných postupů. Tato analýza vychází zejména z identifikace mikroekonomického a makroekonomického prostředí podniku, probíhající fáze života podniku a charakteru podnikových cílů. Metodou fundamentální analýzy je komparativní analýza, která je založena převážně na verbálním hodnocení. Řadí se sem např. SWOT analýza, metoda kritických faktorů úspěšnosti, metoda analýzy portfolia dvou dimenzí, Argentiho model, BCG matice nebo metoda balanced scorecard. 1.2.2 Technická (kvantitativní) analýza Foster chápe technickou analýzu jako souhrn specifických metodických nástrojů využívajících především matematických postupů, a proto tvrdí, že technický analytik musí být zejména kvalitní matematik. 13 Sedláček uvádí, že kromě matematických metod bývá využíváno i statistických a dalších algoritmizovaných metod, prostřednictvím nichž dochází ke kvantitativnímu zpracování ekonomických údajů s následným kvalitativním ekonomickým posouzením výsledků. 14 Tato analýza zahrnuje jednotlivé metody, jež budou blíže představeny v kapitole č. 2 Metody finanční analýzy. 1.3 Uživatelé finanční analýzy Informace související s finančním stavem podniku jsou předmětem zájmu mnoha různých subjektů přicházejících do kontaktu s daným podnikem. Motivace zájmu o finanční analýzu je u těchto subjektů odlišná, především s ohledem na jejich vztah k analyzovanému podniku. Při výběru vhodných metod finanční analýzy by motivace a požadavky jednotlivých subjektů měly být vždy brány na zřetel. Subjekty finanční analýzy je možné dělit na externí a interní. 15 1.3.1 Externí uživatelé finanční analýzy Externí uživatelé finanční analýzy mohou čerpat informace pouze z veřejně dostupných zdrojů, zejména z finančních výkazů podniku zveřejněných v obchodním rejstříku (povinnost zveřejnit účetní závěrku i výroční zprávu mají ty účetní jednotky, které jsou zapsány v obchodním rejstříku, nebo ty, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis 16 ). Mezi externí uživatele finanční analýzy se řadí následující subjekty: 12 SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. s. 7 10. 13 FOSTER, G. Financial Statement Analysis. s. 213, (vlastní překlad). 14 SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera: finanční analýza v řízení firmy. s. 6. 15 KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. s. 48 50. GRÜNWALD, R.; HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku. s. 27 31. 16 21a odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění účinném ke dni 5. 3. 2013. 16

Investoři (akcionáři a vlastníci) finanční výkonnost podniku sledují proto, aby získali dostatek informací pro rozhodování o možných budoucích investicích a také z důvodu kontroly míry výnosnosti vloženého kapitálu. Banky a ostatní věřitelé jejich cílem je získat informace o finančním zdraví existujícího nebo potenciálního dlužníka, na základě nichž se rozhodují o podmínkách poskytování úvěrů. Stát a jeho orgány kontroluje plnění daňových povinností, provádí statistická šetření, dohlíží nad podniky se státní majetkovou účastí, rozděluje finanční výpomoci. Obchodní partneři krátkodobí dodavatelé sledují především krátkodobou prosperitu, tedy to, zda je podnik schopen hradit své splatné závazky, dlouhodobí dodavatelé se mimo to zaměřují i na dlouhodobou stabilitu obchodních vztahů. Odběratelé mají zájem především na příznivé finanční situaci dodavatele, aby se v případě finančních potíží dodavatele sami nedostali do problémů se zajištěním vlastní výroby. Konkurenti sledují zejména výsledky hospodaření podniků působících ve stejném odvětví, které srovnávají se svými výsledky a na základě toho vyhodnocují konkurenci na trhu. 1.3.2 Interní uživatelé finanční analýzy Interní uživatelé finanční analýzy mohou na rozdíl od uživatelů externích využít i neveřejných vnitropodnikových informací např. vnitropodnikového účetnictví, plánů, aj. Mezi interní uživatele finanční analýzy se řadí zejména následující subjekty: Manažeři výstupy finanční analýzy využívají pro operativní i strategické finanční řízení podniku. Dle Synka je na výsledcích finanční analýzy založeno řízení majetkové i finanční struktury podniku, investiční i cenové politiky, řízení zásob, atd., a proto je nutné, aby jakékoli finanční rozhodování bylo podloženo finanční analýzou. 17 Zaměstnanci mají zájem na stabilitě podniku z důvodu sociálních a mzdových jistot a dalších výhod poskytovaných zaměstnavatelem. V některých, především větších podnicích, zastupuje zájmy zaměstnanců odborová organizace. 1.4 Zdroje informací pro finanční analýzu Úspěšnost finanční analýzy je do značné míry podmíněna kvalitou a komplexností vstupních dat ze zdrojů různé povahy. Dluhošová rozděluje tato data do pěti velkých skupin: 18 Výkazy finančního účetnictví: rozvaha, výkaz zisku a ztráty, cash flow. Výkazy vnitropodnikového účetnictví: výkazy zobrazující druhové a kalkulační členění nákladů, výkazy o spotřebě nákladů na jednotlivé výkony nebo střediska. Finanční informace: výroční zprávy, prognózy finančních analytiků a vedení podniku, burzovní informace, informace o vývoji měnových relací a úrokových sazeb. Kvantifikovatelné nefinanční informace: ekonomická a podniková statistika produkce či odbytu, 17 SYNEK, M. Manažerská ekonomika. s. 349. 18 DLUHOŠOVÁ, D. a kol. Finanční řízení a rozhodování podniku: analýza, investování, oceňování, riziko, flexibilita. s. 72. 17

normy spotřeby, interní směrnice. Nekvantifikovatelné informace: zprávy managementu a vedoucích pracovníků jednotlivých útvarů, komentáře odborného tisku, nezávislá hodnocení a prognózy. Nejdůležitější informace pro finanční analýzu poskytují výkazy finančního účetnictví, které jsou získávány z účetní závěrky, jejíž obsah je závazně upraven zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Vnitropodnikové účetní výkazy naopak vychází z vnitřních potřeb každé firmy a nemají právně závaznou úpravu. Využití těchto informací však vede ke zpřesnění výsledků finanční analýzy. 19 Data pro praktickou část této práce jsou čerpána zejména z rozvahy a výkazu zisku a ztráty, a proto jsou dále přiblíženy pouze tyto finanční výkazy. Společnost ve sledovaném období nesestavovala přehled o peněžních tocích (cash flow), proto se práce tímto účetním výkazem dále nezabývá. 1.4.1 Rozvaha Rozvaha je účetní výkaz, který zachycuje bilanční formou stav dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku (aktiva) a zdrojů jejich financování (pasiva) vždy k určitému datu (zpravidla je sestavována k poslednímu dni každého roku). 20 Na schématu č. 1 je znázorněn strukturovaný přehled rozvahy, jehož levá strana zachycuje aktiva podniku, pravá strana pasiva podniku, přičemž platí, že celková suma aktiv se rovná celkové sumě pasiv (bilanční rovnice). 21 Aktiva (majetek) Majetkem podniku se rozumí souhrn všech věcí, peněz, pohledávek a jiných majetkových hodnot, které patří podnikateli a slouží jeho podnikání. Tvoří jej dvě základní skupiny prostředků, které se liší dobou, po kterou slouží v provozu podniku, než se vrátí do peněžní formy: první skupinou je dlouhodobý majetek, druhou skupinou je oběžný majetek. Zvláštní skupinu představují tzv. přechodná aktiva. 22 V České republice jsou jednotlivé položky rozvahy řazeny od nejméně likvidních (dlouhodobý majetek) až k položkám nejlikvidnějším (krátkodobý majetek). 23 Likvidnost (neboli absolutní likvidita) je schopnost jednotlivých aktiv přeměnit se rychle a bez větších ztrát na peněžní prostředky. Likvidita podniku představuje míru schopnosti podniku uhradit své splatné závazky v blízké budoucnosti. 24 Dlouhodobý majetek (též stálý, fixní) je majetek, který slouží podniku obvykle déle než jeden rok, spotřebovává se většinou postupně ve formě odpisů, čímž svou hodnotu postupně přenáší do nákladů firmy 25 (neodepisují se například umělecké sbírky nebo pozemky, které se časem zhodnocují). Jak vyplývá z níže uvedeného schématu, můžeme jej dělit do tří základních skupin: Dlouhodobý nehmotný majetek majetek, který nemá fyzickou podstatu, jedná se většinou o patenty, software, autorská a vydavatelská práva, ochranné známky, goodwill atd. 19 RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. s. 21. 20 RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. s. 22. 21 SEDLÁČEK, J. Finanční účetnictví. s. 25. 22 SYNEK, M. Podniková ekonomika. s. 131. 23 RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. s. 24. 24 SYNEK, M. Manažerská ekonomika. s. 51. 25 HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. s. 22. 18

Dlouhodobý hmotný majetek fyzicky zhmotněný majetek, jehož pořizovací cena je obvykle vyšší než 40 000 Kč (od roku 2003 je však na rozhodnutí účetní jednotky od jaké hodnotové hranice bude majetek evidovat jako DHM 26 ) a který můžeme členit na movitý (stroje, výrobní zařízení, dopravní prostředky) a nemovitý (budovy, pozemky). Dlouhodobý finanční majetek majetkové účasti podniku v jiných podnicích, cenné papíry, které slouží jako dlouhodobé investice atd. Schéma č. 1 Základní struktura rozvahy (zjednodušeně) ROZVAHA (zjednodušeně) AKTIVA Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběžný majetek Peněžní prostředky Pohledávky Bankovní úvěry Přechodná aktiva Náklady příštích období Příjmy příštích období Kurzové rozdíly aktivní PASIVA Vlastní zdroje (vlastní kapitál) Základní kapitál Fondy Hospodářský výsledek Cizí zdroje Rezervy Závazky Bankovní úvěry Přechodná pasiva Výdaje příštích období Výnosy příštích období Kurzové rozdíly aktivní Kurzové rozdíly pasivní Kurzové rozdíly pasivní Pramen: SYNEK, M. Podniková ekonomika. s. 130, upraveno. Oběžný majetek (krátkodobý, provozní) je majetek, který v průběhu jednoho reprodukčního cyklu několikrát mění svou podobu (peníze, nákup materiálu, výroba polotovaru, hotový výrobek, prodej výrobku, vznik pohledávky, peníze), rychle se obrací a přechází do spotřeby jednorázově. V podniku je zastoupen v různých formách. Nejčastěji se jedná o podobu věcnou (zásoby surovin, náhradní díly, obaly, nedokončená výroba, hotové výrobky, zboží) a peněžní (peníze, šeky, ceniny, účty v bankách, pohledávky, krátkodobý finanční majetek). Nejlikvidnějším oběžným majetkem jsou peníze, poměrně likvidní jsou i zásoby a materiál. V rozvaze se oběžný majetek obvykle člení na zásoby (materiál, nedokončená výroba, hotové výrobky, zboží), krátkodobé a dlouhodobé pohledávky a krátkodobý finanční majetek (peníze, účty v bankách). Ostatní aktiva jsou tvořena především účty časového rozlišení a vznikají jako důsledek dodržování akruálního účetního principu. Svým objemem se však zpravidla jedná o zanedbatelnou položku. Pasiva (kapitál) Kapitálem podniku se rozumí struktura zdrojů, z nichž vznikl majetek podniku. Vložil-li kapitál do podniku sám podnikatel (zakladatel) nebo skupina podnikatelů, hovoříme o vlastním kapitálu. Jestliže vložil kapitál do podniku věřitel (např. banka), hovoříme o cizím (úvěrovém, dluhovém) 26 BĚHOUNEK, P. Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek (Hodnotová hranice pro vykazování majetku). s. 24. 19

kapitálu, krátce o dluhu. 27 splatnosti. 28 Na straně pasiv nejsou položky řazeny dle likvidnosti, ale podle Vlastní kapitál představuje kapitál patřící danému podniku, a to jak kapitál poskytnutý majiteli, tak kapitál vytvořený vlastní podnikatelskou činností. Vlastní kapitál je hlavním nositelem podnikatelského rizika, a jeho podíl na celkovém kapitálu je proto ukazatelem finanční nezávislosti podniku. 29 Jeho výše je tvořena několika položkami: základní kapitál (peněžité a nepeněžité vklady společníků do podniku), kapitálové fondy (emisní ážio, dary, dotace, oceňovací rozdíly), fondy ze zisku (jak fondy vytvářené povinně ze zákona, tak fondy vytvářené dle vlastního uvážení), nerozdělený výsledek hospodaření minulých let (část zisku nebo ztráty po zdanění, která se nerozděluje mezi akcionáře či společníky, ale převádí se do následujícího účetního období a slouží dalšímu podnikání), výsledek hospodaření běžného účetního období (zisk, resp. ztráta určená k rozdělení). Cizí kapitál představuje dluh společnosti, jenž musí být v určitém časovém horizontu splacen. Dle doby splatnosti se závazky člení na krátkodobé (splatnost do roku závazky z obchodního styku, dodavatelské úvěry, přijaté zálohy, půjčky, nevyplacené mzdy a daně, aj.) a dlouhodobé (splatnost delší než 1 rok emitované podnikové dluhopisy a jiné dlouhodobé závazky). Mezi cizí kapitál se dále řadí rezervy, jež slouží k financování nepředvídaných budoucích nákladů a bankovní úvěry, které je možné rovněž rozdělit na dlouhodobé a krátkodobé. Přestože je cizí kapitál poskytován úplatně (jeho cenou je úrok a případné další poplatky), je obvykle levnější než kapitál vlastní. Dále platí, že krátkodobý kapitál je levnější než kapitál dlouhodobý, jelikož s delším časovým obdobím narůstá i riziko pro věřitele a také požadovaná výnosnost. Proto je vždy důležité najít vyváženou strukturu mezi cizím kapitálem (při jehož převaze může dojít k předlužení) a vlastním kapitálem (při jehož dominanci mohou být zdroje velmi drahé). 30 Ostatní pasiva jsou tvořena výdaji a výnosy příštích období a podobně jako ostatní aktiva většinou představují zanedbatelnou položku. 1.4.2 Výkaz zisku a ztráty Výkaz zisku a ztráty (výsledovka) je tokový účetní výkaz, který podává informace o výnosech, nákladech a výsledku hospodaření podniku za určité časové období. Jeho smyslem je informovat o úspěšnosti podniku, tedy o výsledku, kterého dosáhl podnikatelskou činností. Jako výnosy označujeme peněžní částky, jež podnik získal ze své činnosti za sledované účetní období bez ohledu na to, zda již došlo k jejich inkasu a které se projevují jako přírůstek aktiv, nebo snížení pasiv. Náklady jsou naopak peněžní částky, které podnik v daném účetním období vynaložil, i když dosud nemuselo dojít k jejich zaplacení a které se projevují jako úbytek aktiv, nebo zvýšení pasiv. Z uvedených definic je tedy zřejmé, že náklady a výnosy, které jsou založeny na akruálním principu, nemůžeme zaměňovat s příjmy a výdaji, které se opírají o skutečné peněžní toky a jsou zachyceny ve výkazu peněžních toků (cash flow). Výkaz zisku a ztráty má vertikální podobu a je založen na stupňovitém uspořádání. Jeho struktura je zobrazena na schématu č. 2 Výkaz zisku a ztráty (zjednodušeně). Jednotlivé položky výkazu zisku a ztráty je možné vypočítat následovně: Obchodní marže = tržby za prodej zboží náklady vynaložené na prodané zboží. Přidaná hodnota = obchodní marže + výkony (tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, změna stavu zásob vlastní činnosti a aktivace) výkonová spotřeba (spotřeba materiálu, energie a služby). 27 SYNEK, M. Podniková ekonomika. s. 134. 28 MRKVIČKA, J.; KOLÁŘ, P. Finanční analýza. s. 45. 29 SYNEK, M. Podniková ekonomika. s. 135. 30 SYNEK, M. Podniková ekonomika. s. 137. 20

Provozní výsledek hospodaření = přidaná hodnota + provozní výnosy (tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu, ostatní provozní výnosy, atd.) provozní náklady (osobní náklady, daně a poplatky, odpisy, atd.). Finanční výsledek hospodaření = finanční výnosy (tržby z prodeje cenných papírů a podílů, výnosy z dlouhodobého a krátkodobého finančního majetku, výnosové úroky atd.) finanční náklady (prodané cenné papíry a podíly, náklady z finančního majetku, nákladové úroky, atd.). Výsledek hospodaření za běžnou činnost = provozní VH + finanční VH daň z příjmu za běžnou činnost. Mimořádný výsledek hospodaření = mimořádné výnosy mimořádné náklady daň z příjmu z mimořádné činnosti. Výsledek hospodaření za účetní období = VH za běžnou činnost + mimořádný VH. Schéma č. 2 Výkaz zisku a ztráty (zjednodušeně) I. OBCHODNÍ ČINNOST + Tržby za prodej zboží Náklady na prodané zboží = OBCHODNÍ MARŽE II. VÝROBNÍ ČINNOST + Výkony Výkonová spotřeba = PŘIDANÁ HODNOTA + Provozní výnosy Provozní náklady = PROVOZNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ III. FINANČNÍ ČINNOST + Výnosy z finančních operací Náklady finančních operací = FINANČNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ Daň z příjmu za běžnou činnost = VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŽNOU ČINNOST III. MIMOŘÁDNÁ ČINNOST + Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Daň z příjmu z mimořádné činnosti = MIMOŘÁDNÝ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ = VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA ÚČETNÍ OBDOBÍ Pramen: HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. s. 33 34, upraveno. 21

1.5 Etapy finanční analýzy Finanční analýza bývá prováděna v několika po sobě jdoucích etapách, které se podle Knápkové částečně liší v závislosti na tom, zda se jedná o externí či interní zpracování. 31 Při externím zpracování je nejprve třeba zjistit informace o dané společnosti předmětu její činnosti, počtu zaměstnanců atd., které bývají obvykle čerpány z výročních zpráv, či volně dostupných informací. Další fáze jsou již shodné jak pro interního, tak externího analytika a Sedláček doporučuje postupovat v následujících krocích: 32 Charakteristika prostředí a zdrojů dat: výběr srovnatelných podniků, příprava dat a ukazatelů, sběr dat a ověření použitelnosti ukazatelů. Výběr metody a základní zpracování dat: volba vhodné metody analýzy a výběr ukazatelů, výpočet ukazatelů, hodnocení relativní pozice podniku. Pokročilé zpracování dat: identifikace modelu dynamiky analýza vývoje ukazatelů v čase, kauzální analýza hodnotící vztahy mezi ukazateli (pyramidální rozklady), korekce a zjištění odchylek. Návrhy na dosažení cílového stavu: variantní návrhy na opatření, odhady rizik variantních řešení, výběr doporučené varianty. Dle účelu analýzy a potřeb jednotlivých uživatelů rozlišujeme analýzu absolutních ukazatelů, analýzu rozdílových ukazatelů, analýzu poměrových ukazatelů a analýzu soustav ukazatelů. Tyto metody jsou blíže představeny v kapitole č. 2 Metody finanční analýzy. 31 KNÁPKOVÁ, A.; PAVELKOVÁ D. Finanční analýza: Komplexní průvodce s příklady. s. 59 60. 32 SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. s. 9 10. 22

2 Metody finanční analýzy V následující kapitole jsou představeny vybrané metody technické finanční analýzy, které jsou následně aplikovány v praktické části této práce. Volba metod finanční analýzy má podstatný vliv na úspěšnost či neúspěšnost finanční analýzy, a proto by jí měla být věnována patřičná pozornost. V úvahu je třeba vzít zejména účelnost, nákladnost a spolehlivost zvolených metod. Základem různých metod finanční analýzy jsou finanční ukazatele, které jsou obvykle vymezovány jako formalizované zobrazení hospodářských procesů. Rozumíme jimi také číselnou charakteristiku ekonomické činnosti podniku. 33 Technická finanční analýza využívá v zásadě dvě skupiny metod metody elementární, jež jsou založeny na základních aritmetických operacích s ukazateli a procentním počtu a metody vyšší, které vyžadují náročnější matematické myšlenky a postupy. 34 K aplikaci vyšších metod finanční analýzy je kromě hlubokých ekonomických znalostí potřeba i kvalitní software, jejich aplikací se zabývají především specializované firmy, v běžné firemní praxi jsou užívány zřídka. Z těchto důvodů se tato práce vyššími metodami dále nezabývá. Elementární metody finanční analýzy bývají obvykle děleny následovně: 35 Analýza absolutních ukazatelů: vertikální analýza (procentní rozbor), horizontální analýza (analýza trendů). Analýza rozdílových ukazatelů. Analýza poměrových ukazatelů: analýza ukazatelů rentability, analýza ukazatelů aktivity, analýza ukazatelů zadluženosti a finanční struktury, analýza ukazatelů likvidity, analýza ukazatelů kapitálového trhu, analýza ukazatelů provozní činnosti, analýza ukazatelů cash flow. Analýza soustav ukazatelů: pyramidové rozklady, např. rozklad Du Pont, bonitní modely, bankrotní modely. Účelem dalšího textu není rozbor všech výše zmíněných metod, ale pouze těch, jejichž užití je relevantní pro praktickou část. Uvedený postup doporučují i Brealey a Myers, kteří konstatují, že mnohé ukazatele vyjadřují totéž, či spolu úzce souvisí, a proto nám jejich vzájemné použití nic nového nepřinese. 36 2.1 Analýza absolutních ukazatelů Absolutní ukazatele je možné charakterizovat jako hodnotově vyjádřená data, jež jsou přímo obsažena ve finančních výkazech podniku. V případě rozvahy se, jak již bylo zmíněno dříve, jedná o ukazatele stavové, vyjadřující stav k určitému datu, v případě výkazu zisku a ztráty jde o ukazatele tokové, tedy hodnoty za časový interval. Analýza jejich změn umožňuje snadněji nahlédnout do výkazů, vidět 33 RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. s. 40. 34 KOVANICOVÁ, D.; KOVANIC, P. Poklady skryté v účetnictví: Díl II. Finanční analýza účetních výkazů. s. 19. 35 SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera: finanční analýza v řízení firmy. s. 8 9. 36 BREALEY, R. A.; MYERS, S. C. Teorie a praxe firemních financí. s. 762. 23

původní absolutní údaje v určitých souvislostech a upozorňuje také na problémové oblasti, které je třeba podrobit podrobnějšímu zkoumání za pomoci dalších ukazatelů. 37 2.1.1 Vertikální analýza (procentní rozbor) Vertikální analýza (nazývaná také jako procentní rozbor, nebo procentní analýza komponent) zobrazuje procentuální podíl jednotlivých položek účetních výkazů v relaci ke zvolené vztažné veličině. V případě rozvahy je touto veličinou celková bilanční suma, z čehož vyplývá, že jednotlivé položky rozvahy vyjadřují, z kolika procent se podílejí na celkové bilanční sumě. 38 Jak uvádí Synek, vertikální analýza aktiv podává informaci o investicích daného podniku (přičemž platí, že by se investice do stálých aktiv měly projevit nárůstem zisku a celkové výnosnosti, investice do oběžného majetku zlepšením likvidity), analýza pasiv informuje o zdrojích financování majetku (financování vlastními zdroji je minimálně rizikové, ale velmi drahé, financování dlouhodobými cizími zdroji je levnější, ale rizikovější, financování krátkodobými cizími zdroji je obvykle nejlevnější, ale značně rizikové). 39 V případě výkazu zisku a ztráty není volba vztažné veličiny jednoznačná, obvykle jí však bývá velikost celkových výnosů nebo tržeb. 40 Název této metody finanční analýzy pramení z toho, že se při procentním vyjádření dílčích komponent postupuje v jednotlivých letech odshora dolů, nikoli napříč jednotlivými roky. 41 Hlavní výhodou vertikální analýzy je nezávislost na okolních vlivech (např. meziroční inflace), díky čemuž může sloužit nejen pro srovnání komponent majetku, zdrojů, nákladů či výnosů v čase, ale i pro mezipodnikové či odvětvové srovnání. 42 2.1.2 Horizontální analýza (analýza trendů) Horizontální analýza umožňuje sledovat jak absolutní, tak relativní (procentní) meziroční změny jednotlivých položek výkazů. Tyto změny se zjišťují horizontálně, po řádcích, odkud pramení také označení této metody. 43 Vzorce pro výpočet jsou následující: 44 1 absolutní změna hodnota položkyv roce t hodnota položkyv roce t procentní změna absolutní změna hodnota položkyv roce t 1 100 % 2.2 Analýza rozdílových ukazatelů Analýza rozdílových ukazatelů (označována také jako finanční fondy nebo fondy finančních prostředků) je užívána zejména k analýze a řízení finanční stránky podniku, především pak likvidity. 45 Rozdílové ukazatele získáme jako rozdíl dvou absolutních ukazatelů. Nejčastěji užívanými rozdílovými ukazateli jsou: čistý pracovní kapitál, čisté pohotové prostředky a čistý peněžněpohledávkový fond. 46 37 HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. s. 42. 38 KISLINGEROVÁ, E.; HNILICA, J. Finanční analýza: krok za krokem. s. 15. 39 SYNEK, M. Ekonomická analýza. s. 39 40. 40 HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. s. 44. 41 SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. s. 17. 42 KOVANICOVÁ, D.; KOVANIC, P. Poklady skryté v účetnictví: Díl II. Finanční analýza účetních výkazů. s. 37 38. KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. s. 88. 43 SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. s. 13. 44 HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. s. 43. 45 KNÁPKOVÁ, A.; PAVELKOVÁ D. Finanční analýza: Komplexní průvodce s příklady. s. 81. 46 SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. s. 35. 24

2.2.1 Čistý pracovní kapitál Čistý pracovník kapitál (Net Working Capital) pomáhá při určování optimální výše jednotlivých položek oběžných aktiv a při nalézání vhodného způsobu jejich financování. Představuje oběžná aktiva očištěná o závazky podniku, které bude nutno v nejbližší době (do jednoho roku) uhradit, nebo také část oběžných aktiv, která je financována dlouhodobými zdroji. 47 Podle Sedláčka představuje čistý pracovní kapitál finanční polštář, který firmě umožní pokračovat ve svých aktivitách i v případě, že by ji potkala nějaká nepříznivá událost, jež by vyžadovala vysoký výdej peněžních prostředků. 48 Na čistý pracovní kapitál je možno nahlížet dvěma způsoby: 49 Z pohledu finančního manažera se jedná o část oběžného majetku financovanou dlouhodobým kapitálem. Jde tedy o relativně volný kapitál, který je využíván k zajištění hladkého průběhu hospodářské činnosti podniku. Výpočet je následující: 50 čistý pracovní kapitál oběžná aktiva krátkodobý kapitál Vlastník sleduje čistý pracovní kapitál z pozice pasiv, jelikož si vyhrazuje právo rozhodovat o dlouhodobém financování. Obvykle se řídí pravidlem financování, které říká, že dlouhodobý kapitál (tj. dlouhodobé závazky a dlouhodobé bankovní úvěry) má být větší než stálá aktiva. Čistý pracovní kapitál tedy pro vlastníka představuje dlouhodobý kapitál disponibilní pro běžnou činnost, prostřednictvím kterého rozhoduje o dlouhodobém financování z vlastních nebo cizích zdrojů. Výpočet je následující: 51 čistý pracovní kapitál vlastní zdroje cizí kapitál dlouhodobý stálá aktiva Oba zmíněné přístupy, které jsou graficky zachyceny na schématu č. 3, však vedou ke stejným výsledkům. Schéma č. 3 Čistý pracovní kapitál z pohledu manažera a vlastníka Pramen: SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera: finanční analýza v řízení firmy. s. 36, upraveno. Čistý pracovní kapitál vyjadřuje strategii financování podniku. Jestliže je kladný, je uplatňována konzervativní strategie, při níž je dlouhodobými zdroji financován i krátkodobý majetek podniku. Tato strategie je bezpečná, avšak relativně drahá, jelikož jsou dlouhodobé zdroje dražší než zdroje krátkodobé. V případě záporných hodnot se podnik ve svém financování ubírá agresivní strategií, jež spočívá v relativním nedostatku dlouhodobých pasiv, kvůli čemuž převažují krátkodobé zdroje financování. Agresivní strategie je riskantní, ale levnější. 52 Nedostatkem tohoto ukazatele je, že nerozlišuje oběžný kapitál z hlediska likvidnosti a také skutečnost, že je značně ovlivněn použitými oceňovacími metodami. 53 47 HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. s. 45 46. 48 SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera: finanční analýza v řízení firmy. s. 36. 49 SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera: finanční analýza v řízení firmy. s. 35 36. 50 HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. s. 46. 51 SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera: finanční analýza v řízení firmy. s. 36. 52 KALOUDA, F. Základy firemních financí. s. 83. 53 KUBÍČKOVÁ, D.; KOTĚŠOVCOVÁ J. Finanční analýza. s. 26. 25

2.3 Analýza poměrových ukazatelů Analýza poměrových ukazatelů (Financial Ratios) patří k nejčastěji využívaným metodám zejména pro svou vysokou vypovídací schopnost a nenáročnost výpočtu. Poměrový ukazatel je možné vypočítat jako poměr jedné nebo několika účetních položek základních účetních výkazů k jiné položce nebo k jejich skupině. 54 Jestliže analýza absolutních čísel umožňuje zabývat se vývojem vertikální a horizontální struktury jednotlivých jevů, jakož i umožňuje poznání základních vývojových tendencí, poměrové ukazatele pomáhají dávat jednotlivé jevy do vzájemných souvislostí. 55 Poměrových ukazatelů existuje velké množství, základem této práce jsou však s ohledem na stanovené hypotézy následující ukazatele: ukazatele rentability výnosnosti, ukazatele aktivity vázanosti kapitálu, ukazatele likvidity platební schopnosti, ukazatele zadluženosti. 2.3.1 Ukazatele rentability Ukazatele rentability (Profitability Ratios, ukazatele výnosnosti) informují o efektu, jehož bylo dosaženo vloženým kapitálem. 56 Slouží k hodnocení celkové efektivnosti dané činnosti a jsou obecně vyjadřovány poměrem zisku k částce vloženého kapitálu. Zisk může být vyjádřen v různých formách s ohledem na účel analýzy. Nejčastěji se jedná o EBIT (Earnings before Interest and Taxes zisk před odečtením úroků a daní), který bývá často investory preferován, jelikož měří efekt podnikatelské činnosti. Další formou je EAT (Earnings after Taxes zisk po zdanění = čistý zisk), který je ve výkazu zisku a ztráty vyjádřen jako výsledek hospodaření za běžné účetní období. Třetí kategorií je EBT (Earnings before Taxes zisk před zdaněním), který je důležitý při trendové analýze, kdy se v čase může měnit zdanění zisku, případně při mezipodnikovém srovnání, neboť skutečné zdanění se může v jednotlivých firmách výrazně lišit. 57 Pro přehlednost je doplněno schéma, jež naznačuje postup výpočtu jednotlivých kategorií zisku. Schéma č. 4 Výpočet nejpoužívanějších kategorií zisku Ukazatel zisku Položka ve výkazu zisku a ztráty 26 Řádek ve VZZ EAT Výsledek hospodaření za účetní období 60 + daň z příjmu za běžnou činnost 49 + daň z příjmu z mimořádné činnosti 55 EBT = zisk před zdaněním + nákladové úroky 43 EBIT = zisk před úroky a zdaněním Pramen: KISLINGEROVÁ, E a kol. Manažerské finance. s. 69, upraveno. Nejpoužívanějšími ukazateli rentability jsou: Rentabilita aktiv (ROA Return on Assets) = rentabilita celkového kapitálu Rentabilita aktiv je klíčovým měřítkem rentability, jež poměřuje zisk s celkovými aktivy investovanými do podnikání bez ohledu na původ zdrojů jejich financování. 58 Různé zdroje počítají s odlišnými podobami zisku, v této práci bude užit EBIT, který umožňuje sledovat výdělkový potenciál firmy, srovnávat podniky s rozdílným daňovým prostředím, či rozdílným úrokovým 54 RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. s. 47. 55 SUCHÁNEK, P. Finanční management. s. 40. 56 KISLINGEROVÁ, E.; HNILICA, J. Finanční analýza: krok za krokem. s. 31. 57 KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. s. 67. 58 KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. s. 98.

zatížením. Jeho užití navíc umožní srovnávat s odvětvovými hodnotami ROA, jež zveřejňuje Ministerstvo průmyslu a obchodu. 59 Vzorec pro výpočet: 60 EBIT ROA 100 % aktiva Rentabilita vlastního kapitálu (ROE Return on Equity) Rentabilita vlastního kapitálu vyjadřuje výnosnost kapitálu vloženého vlastníky a akcionáři podniku. Pomocí tohoto ukazatele mohou investoři sledovat, zda je jejich kapitál reprodukován s náležitou intenzitou odpovídající riziku investice. Obecně platí, že by hodnota tohoto ukazatele měla být vyšší než úroková míra bezrizikových cenných papírů, aby se investorům vyplatilo podstupovat riziko investice. 61 Bude-li tedy hodnota ROE dlouhodobě nižší nebo rovna výnosnosti cenných papírů garantovaných státem, podnik bude pravděpodobně odsouzen k zániku, neboť investor se bude snažit investovat svůj kapitál jinde, výnosnějším způsobem. 62 S ohledem na zacílení na vlastníky a na možnost odvětvového srovnání je vhodné do čitatele dosadit EAT. ROE 100 % Vzorec pro výpočet: 63 EAT vlastní kapitál Rentabilita tržeb (ROS Return on Sales) Ukazatel rentability tržeb (označován také jako ziskové rozpětí) charakterizuje zisk vztažený k tržbám, vyjadřuje tedy, kolik dokáže podnik vyprodukovat efektu na 1 Kč tržeb. 64 ROS odráží schopnost podniku vyrábět produkt s nízkými náklady či za vysokou cenu. 65 Je-li hodnota tohoto ukazatele nižší než odvětvový průměr, znamená to, že podnik prodává své produkty za nízké ceny a vynakládá příliš vysoké náklady. 66 Tento ukazatel je možné počítat jak s EAT, tak s EBIT. V této práci bude s ohledem na možnost odvětvového srovnání použit EAT. Vzorec pro výpočet: 67 EAT ROS 100 % tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb tržby z 2.3.2 Ukazatele aktivity 27 prodeje zboží Ukazatele aktivity (Activity Ratios) měří efektivnost, s jakou firma řídí svá aktiva. Obvykle berou v úvahu jak údaje z rozvahy, tak z výkazu zisku a ztráty. 68 Tyto ukazatele značí, jak účinně podnik hospodaří se svými krátkodobými zdroji. Drží-li podnik příliš mnoho aktiv, vznikají mu zbytečné náklady a dosahuje nižšího zisku, drží-li jich příliš málo, přichází o potenciální výnosy. 69 Z technického hlediska je aktivita charakterizována dvěma typy ukazatelů: rychlost obratu vyjadřuje, kolikrát se určitá položka obrátí v tržby, resp. kolikrát se přemění do jiné položky za určité 59 RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. s. 53. 60 HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. s. 65. 61 RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. s. 54. 62 SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. s. 57. 63 HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. s. 68. 64 RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. s. 56. 65 GRÜNWALD, R.; HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku. s. 88. 66 RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. s. 56 57. 67 KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. s. 100. 68 BLAHA, Z. S.; JINDŘICHOVSKÁ, I. Jak posoudit finanční zdraví firmy. s. 53. 69 NIKOLAI, L. A.; BAZLEY, J. D.; JONES, J. P.; Intermediate Accounting. s. 282, (vlastní překlad).

období (obvykle za rok) a doba obratu vyjadřuje délku období, které je nutné k uskutečnění jednoho obratu (obvykle určeno ve dnech). 70 Nejčastěji jsou užívány následující ukazatele: Obrat celkových aktiv (Total Assets Turnover Ratio) Obrat celkových aktiv vyjadřuje efektivnost využívání celkových aktiv a udává, kolikrát se celková aktiva obrátí do tržeb za rok. Je vedle ziskové marže druhým faktorem ovlivňující ROA. Hodnota tohoto ukazatele by měla být minimálně 1, pro bližší objektivizaci je nicméně vhodné odvětvové srovnání. 71 Jestliže je obrat celkových aktiv nižší než je odvětvový průměr, je třeba zvýšit tržby, popř. odprodat některá neefektivně využívaná aktiva. 72 Čím jsou hodnoty ukazatele vyšší, tím efektivněji se podniku daří využívat svůj majetek. 73 Vzorec pro výpočet: 74 Obrat celkových aktiv tržby za rok aktiva Doba obratu zásob (Inventory Turnover Ratio) Doba obratu zásob udává průměrný počet dnů, po něž jsou zásoby vázány v podniku do doby jejich spotřeby, nebo prodeje. U zásob výrobků a zboží jde tedy i o ukazatel likvidity, jelikož udává počet dnů, za něž se zásoba promění v pohledávku nebo hotovost. 75 Obecně je doporučováno udržovat tento ukazatel na nízké hodnotě avšak s ohledem na optimální velikost zásob, 76 jelikož nedostatečný stav zásob může mít za následek nízký objem výroby a následně i tržeb. 77 Vzorec pro výpočet (v případě přijetí konvence 360 dní za rok): 78 zásoby Doba obratu zásob tržby 360 Doba obratu pohledávek (Average Collection Period) Tento ukazatel vypovídá o průměrné době splatnosti pohledávek. Doporučovanou hodnotou je běžná doba splatnosti faktur, je-li hodnota ukazatele vyšší, znamená to, že obchodní partneři nehradí pohledávky včas. 79 Příliš dlouhá doba inkasa pohledávek může v konečném důsledku vést až k druhotné platební neschopnosti, což znamená, že prodlení v inkasu způsobí nemožnost platit. 80 Vzorec pro výpočet (v případě přijetí konvence 360 dní za rok): 81 pohledávky z obchodních vztahů Doba obratu pohledávek 360 tržby 70 HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. s. 81. 71 HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. s. 82. 72 SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. s. 61. 73 DLUHOŠOVÁ, D a kol. Finanční řízení a rozhodování podniku: analýza, investování, oceňování, riziko, flexibilita. s. 86. 74 BREALEY, R. A.; MYERS, S. C. Teorie a praxe firemních financí. s. 755. 75 SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera: finanční analýza v řízení firmy. s. 68. 76 RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. s. 61. 77 HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. s. 84 85. 78 KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. s. 109. 79 SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. s. 63. 80 RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. s. 61. 81 KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. s. 109. 28