FINANČNÍ DERIVÁTY A JEJICH MOŽNÉ VYUŽITÍ V PODNIKOVÉ PRAXI

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finanční podnikání FINANČNÍ DERIVÁTY A JEJICH MOŽNÉ VYUŽITÍ V PODNIKOVÉ PRAXI Financial derivatives and their possible utilization in business practice Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: prof. Ing. Oldřich REJNUŠ, CSc. Autor: Pavel SEDLÁŘ Brno, květen 2008

Jméno a příjmení autora: Pavel Sedlář Název bakalářské práce: Finanční deriváty a jejich možné využití v podnikové praxi Název práce v angličtině: Financial derivatives and their possible utilization in business practice Katedra: katedra financí Vedoucí diplomové práce: prof. Ing. Oldřich REJNUŠ, CSc. Rok obhajoby: 2008 Anotace Předmětem bakalářské práce je shrnout poznatky o finančních derivátech obecně a jejich možné využití v podnikové praxi. První část je zaměřena na popis finančních derivátů, jejich charakteristiku a základní dělení. V druhé části je provedena analýza finančních derivátů v České republice a srovnání jednotlivých finančních derivátů, sloužících k zajištění úrokového rizika, v nabídce českých bank. Annotation The aim of this thesis is in general to summarize knowledge about financial derivatives and their possible utilization in business practice. The first part is focused on characterization financial derivates and their basic division. The analysis of financial derivatives in the Czech republic, which are instrumental to hedging interest rate risk, and their comparison is implemented in the second part. Klíčová slova Finanční deriváty, forward, futures, swap, opce Keywords Financial derivatives, forward, futures, swap, option

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Finanční deriváty a jejich možné využití v podnikové praxi vypracoval samostatně pod vedením prof. Ing. Oldřicha Rejnuše, CSc. a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 20. května 2008

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval prof. Ing. Oldřichu Rejnušovi, CSc. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce.

OBSAH ÚVOD... 7 CÍL PRÁCE... 8 1 CHARAKTERISTIKA FINANČNÍCH DERIVÁTŮ... 9 2 DRUHY A KATEGORIE FINANČNÍCH DERIVÁTŮ... 10 2.1. Dělení finančních derivátů dle druhu derivátového obchodu... 10 2.2. Dělení finančních derivátů podle druhu rizika a podkladových nástrojů... 11 2.3. Deriváty podle druhu obchodování... 12 2.4. Deriváty podle motivu využití... 13 3 DRUHY FINANČNÍCH DERIVÁTŮ... 14 3.1. Forwardy... 14 3.1.1. Úrokový forward... 14 3.1.2. Měnový forward... 15 3.1.3. Akciový forward... 15 3.1.4. Komoditní forward... 15 3.1.5. Úvěrový forward... 15 3.2. Futures... 15 3.2.1. Úrokový futures... 16 3.2.2. Měnový futures... 16 3.2.3. Akciový fututres... 16 3.2.4. Komoditní futures... 17 3.2.5. Úvěrový fututres... 17 3.3. Swapy... 17 3.3.1. Úrokový swap... 17 3.3.2. Měnový swap... 18 3.3.3. Akciový swap... 18 3.3.4. Komoditní swap... 18 3.3.5. Úvěrový swap... 18 3.4. Opce... 18 3.4.1. Úrokové opce... 20 3.4.2. Měnová opce... 20 3.4.3. Akciová opce... 20 3.4.4. Komoditní opce... 20

3.4.5. Úvěrová opce... 20 4 ZÁKLADNÍ METODY OCEŇOVÁNÍ FINANČNÍCH DERIVÁTŮ... 21 4.1. Rovnovážný princip... 21 4.2. Princip nemožnosti arbitráže... 21 4.3. Rizikově neutrální princip... 22 5 VÝVOJ (HISTORIE) FINANČNÍCH DERIVÁTŮ... 23 6 FINANČNÍ DERIVÁTY K ZAJIŠTĚNÍ ÚROKOVÉHO RIZIKA... 25 6.1. Úrokové forwardy... 25 6.1.1. Dohoda o forwardové úrokové míře - FRA (forward rate agreement)... 26 6.1.2. Forwardový termínový vklad, úvěr a půjčka (forward-forward agreement)... 29 6.1.3. Forwardová koupě či prodej dluhového cenného papíru (forward purchase or sale of debt security)... 29 6.2. Úrokové swapy... 30 6.2.1. Aktivní úrokové swapy... 31 6.2.2. Pasivní úrokové swapy... 32 6.2.3. Kombinace aktivních a pasivních úrokových swapů... 34 6.2.4. Koktejlové swapy... 34 6.2.5. Zvláštní druhy swapů... 34 6.3. Finanční opce... 35 6.3.1. Úroková opce... 37 6.3.2. Cap, Floor, Collar... 38 7 ANALÝZA ÚROKOVÝCH FINANČNÍCH DERIVÁTŮ V NABÍDCE BANK V ČESKÉ REPUBLICE... 44 7.1. Nabídka finančních derivátů bank v ČR... 45 7.2. Ceník finančních derivátů... 46 7.3. Typ rámcové smlouvy... 47 7.4. Možnost získání oceňovacího modelu klientem... 47 ZÁVĚR... 49 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 50 SEZNAM OBRÁZKŮ... 51 SEZNAM TABULEK... 51

ÚVOD Při obchodování na finančních trzích je jedna jistota, a tou je nejistota. Snahou každého subjektu obchodujícího na finanční trzích by mělo být tuto nejistotu eliminovat a zajistit se proti riziku z nejistoty plynoucího. Na finančních trzích je k dispozici značné množství instrumentů, které slouží k zajištění těchto rizik. V současné době, kdy jsou trhy velice volatilní, banky neustále mění své úrokové sazby aby příznivě ovlivnili trhy se setkáváme s čím dál větší oblibou finančních derivátů, pomocí kterých se subjekty zajišťují proti nepříznivým a neočekávaným výkyvům úrokových sazeb, kurzů měn a cenných papírů, a cen komodit a umožňují subjektům trhu vydělávat i za nepříznivého vývoje trhů. Subjekty také finanční deriváty využívají ke spekulacím, které vedou k jejich dodatečným ziskům a získáváním financí k dalším investicím. Finanční deriváty se staly výsledkem snah o hledání možnosti, jak se zajistit proti zvýšeným rizikům. Jako deriváty se označují proto, že jsou odvozeny (derivovány) od v základě ležících finančních instrumentů. Problematika finančních derivátů je velmi obsáhlá, proto tato práce bude věnována celkovému nastínění finančních derivátů se zaměřením na zajištění úrokového rizika. 7

CÍL PRÁCE Globální cíl práce Globální cílem této práce bude analýza finančních derivátů a jejich možné využití v podnikové praxi. Práce bude zabývat finančními deriváty sloužícími k hedgingu (zajištění) úrokového rizika. Parciální cíle Prvním parciálním cílem bude charakteristika finančních derivátů, vývoj, jejich členění a možnostem jejich využití. Druhý parciální cíl bude analýza trhu finančních derivátů v České republice a srovnání jednotlivých finančních derivátů sloužících k zajištění úrokového rizika v nabídce českých bank. 8

1 CHARAKTERISTIKA FINANČNÍCH DERIVÁTŮ Finanční deriváty se staly celosvětově velmi oblíbenými a vyhledávanými investičními nástroji. V průběhu 70. a 80.let minulého století se, vlivem nestability finančních trhů spočívající v nárůstu volatility úrokových sazeb, kurzů cenných papírů i měnových kurzů, podstatně zvýšila rizika pro všechny subjekty finančního trhu. Podstatou finanční derivátů je určitá forma termínovaného obchodu, jehož základním rysem je časový nesoulad mezi uzavřením obchodu a jeho plněním. To znamená, že v době uzavření obchodu jsou pevně sjednány veškeré podmínky obchodu a v době splatnosti ke které je obchod sjednán, dochází k tzv. bazických finančních instrumentů neboli základních aktiv a jejich zaplacení. 1 Velkou různorodost finanční derivátů lze považovat za hlavní příčinu toho, že nelze nalézt jedinou všeobecně platnou definici derivátů, která by tyto instrumenty jednoznačně vymezovala pro různé druhy oblastí využití. Jedna z definicí označuje deriváty nebo derivátní kontrakt obecně jako takový finanční produkt, jehož cena se odvíjí, kromě jiného, od cen podkladových aktiv na promptním trhu. Výraz finanční derivát popisuje finanční produkt nebo operaci, které umožňují nyní, v tomto okamžiku, zafixovat, resp. dohodnout kurs nebo cenu, za kterou může být aktivum, které se k tomuto kontraktu vztahuje, koupeno nebo prodáno k určitému budoucímu datu. 2 Dle definice z ekonomického slovníku A Dictionary of Economics je finanční derivát obchodovatelné finanční aktivum, jehož hodnota je odvozena od skutečné či očekávané ceny nějakého podléhajícího aktiva, kterým může být komodita cenný papír či cena. 3 Základní cíl derivátů ale zůstává stejný, tj. zajistit účinný a efektní mechanismus řízení tržního rizika a v poslední době také úvěrového rizika. 4 1 Dvořák P. (1998): Finanční deriváty. 3.vydání. Vysoká škola ekonomická v Praze, Praha, s. 9 2 Blaha Z. S, Jindřichovská I. (1997): Opce, swapy, futures-deriváty finančního trhu. 2. rozšířené vydání. Management Press, Praha, s. 11 3 Ticháček J. (2004): Finanční deriváty. Právnická fakulta, Masarykova univerzita, Brno, s. 5 4 Jílek J. (2002): Finanční a komoditní deriváty. 1.vydání. Grada Publishing, Praha, s. 104 9

2 DRUHY A KATEGORIE FINANČNÍCH DERIVÁTŮ 2.1. Dělení finančních derivátů dle druhu derivátového obchodu Dle druhu derivátového obchodu lze rozlišovat dvě skupiny derivátů a to pevné a podmíněné neboli opční kontrakty. 5 Pevné kontrakty se vyznačují tím, že oba partneři kontraktu mají právo i povinnost sjednaný obchod splnit. Pevné derivátové kontrakty se dále dělí na: Forvardy Futures Swapy Forwardy jsou pevně sjednané kontrakty na budoucí prodej či nákup určitého finančního instrumentu a jsou prováděny na mimoburzovních trzích OTC (over the counter). Futures jsou ve své podstatě shodné s forwady, zásadním rozdílem je ovšem to, že futures jsou typem standardizovaných burzovních obchodů. Swapy představují dohodu o budoucí směně úrokových plateb, vztahující se ke stejné částce kapitálu, ale definované různým způsobem, případně i nenominované v cizí měně. Podmíněné neboli opční kontrakty dávají jedné ze smluvních stran právo nikoliv však povinnost na provedení určitého obchodu v budoucnosti za předem sjednaných podmínek. Opce jsou obchodovány jak na burzách, tak i na mimoburzovních trzích. Jednotlivé finanční deriváty lze vzájemně nejrůznějším způsobem kombinovat, čímž vzniká řada různých hybridních instrumentů, např. opce na futures kontrakty, opce na swapy, forwardové swapy, apod. 5 Rejnuš O. (2006): Peněžní ekonomie (Finanční trhy). 2.vydání. Vysoké učení technické v Brně, Brno, s. 194 10

Obrázek č. 1: Členění finančních derivátů Pramen: Sojka Z., Mandelík P.: Komoditní a finanční deriváty. 2006. 2.2. Dělení finančních derivátů podle druhu rizika a podkladových nástrojů Toto dělení vychází z odlišných podkladových aktiv, na které se vážou jednotlivé finanční deriváty. Každé z těchto podkladových aktiv podléhá rizikům jiného druhu, čímž lze jednotlivé finanční deriváty rozdělit na: 6 Deriváty způsobilé zajištění proti úvěrovému riziku, tj. úvěrové deriváty 6 Dvořák P. (2003): Deriváty. 1.vydání. Vysoká škola ekonomická v Praze, Praha, s. 41 11

Deriváty způsobilé zajištění proti tržním rizikům, tj. komoditní, úrokové, měnové a komoditní deriváty. Tabulka č. 1: Deriváty podle druhu podkladových aktiv ÚVĚROVÝ finanční nástroj, který se skládá ze dvou či více podkladových úrokových DERIVÁT nástrojů, případně také z jednoho či více podkladových komoditních či akciových nástrojů a jehož reálná hodnota je ovlivněna úvěrovým rizikem určitého subjektu KOMODITNÍ Finanční nástroj, který se skládá alespoň z jednoho podkladového DERIVÁT komoditního nástroje, případně z jednoho či více podkladových úrokových či akciových nástrojů, a jehož reálná hodnota není ovlivněna úvěrovým rizikem určitého subjektu. AKCIOVÝ Finanční nástroj, který se skládá alespoň z jednoho podkladového DERIVÁT akciového nástroje, příp. také z jednoho či více podkladových úrokových nástrojů, nikoliv však podkladového komoditního nástroje a jehož reálná hodnota není ovlivněna úvěrovým rizikem určitého subjektu. MĚNOVÝ Finanční nástroj, který se skládá ze dvou či více podkladových úrokových DERIVÁT nástrojů, které jsou alespoň ve dvou měnách a jehož reálná hodnota není ovlivněna úvěrovým rizikem určitého subjektu. ÚROKOVÝ Finanční nástroj, který se skládá ze dvou či více podkladových úrokových DERIVÁT nástrojů, které jsou pouze v jedné měně a jehož reálná hodnota není ovlivněna úvěrovým rizikem určitého subjektu. Parmen: Dvořák, P,: Deriváty, 2003 2.3. Deriváty podle druhu obchodování Deriváty mohou být, stejně jako jiné finanční instrumenty, obchodovány na burze či mimo burzu. Potom deriváty rozlišujeme na: 7 Burzovní deriváty, které jsou obchodovány jako standardizované kontrakty na derivátových burzách. Hlavní výhodou je vysoká likvidita jednotlivých kontraktů, nevýhodou vyšší transakční náklady obchodování na burze a také nemožnost přizpůsobit trh svým potřebám. V současnosti se na derivátových burzách obchoduje s futures a opcemi. 7 Dvořák P. (2003): Deriváty. 1.vydání. Vysoká škola ekonomická v Praze, Praha, s. 46 12

Mimoburzovní deriváty, které jsou obchodovány jako nestandardizované kontrakty na mimoburzovních trzích. Hlavní výhodou je, že kontrakty nejsou standardizovány a tudíž jednotlivé charakteristiky mohou být smluveny dle konkrétního zájmu stran. Nevýhodou je nízká likvidita jednotlivých mimoburzovních derivátů. Mezi mimoburzovní deriváty patří kontrakty typu forward, opce a swapy. 2.4. Deriváty podle motivu využití Finanční deriváty mohou být v praxi využívány k některému z následujících důvodů: 8 Hedging neboli zajištění, které spočívá v tom, že pomocí derivátů si můžeme zafixovat cenu určitého finančního instrumentu k sjednanému termínu v budoucnosti Spekulace při níž dochází k otevření určité pozice na termínovém trhu. Spekulant se nesnaží vyrovnat termínovým obchodem ztrátu plynoucí z určité dané otevřené pozice, ale sjednává tento obchod s cílem profitovat na cenovém vývoji. Arbitráž, která je založena na využití cenových diferencí, které mohou vzniknout z hlediska teritoriálního, kdy na teritoriálně odlišných trzích mohou vznikat různé ceny na shodné instrumenty nebo z hlediska časového, kdy ceny na termínovém trhu neodpovídají cenám odvozeným z cen v základě ležících instrumentů na promptním trhu. 8 Dvořák P. (1998): Finanční deriváty. 3.vydání. Vysoká škola ekonomická v Praze, Praha, s. 12 13

3 DRUHY FINANČNÍCH DERIVÁTŮ 3.1. Forwardy Forwardy jsou mimoburzovní kontrakty uzavírané smluvně. Jsou to deriváty s vypořádáním dvou podkladových nástrojů v jednom okamžiku v budoucnosti. Prakticky se jedná o kontrakt na výměnu podkladových nástrojů k určitému datu v budoucnosti, přičemž vypořádání je delší než je zvyklost na spotovém trhu. Forward je sjednán v jednom časovém okamžiku s tím, že vypořádání se uskuteční v určitém následujícím okamžiku. Ve forwardovém kontraktu vystupují kupující a prodávající, přičemž kupující zaujímá v kupovaném nástroji dlouhou pozici (long position) a prodávající zaujímá krátkou pozici (short position). 9 Cena podkladového nástroje za níž se forward prodává se označuje forwardová cena a může být vyšší nebo nižší než je spotová cena podkladového nástroje, a to v závislosti na nákladech přenosu a na očekávání trhu, jaký bude vývoj ceny podkladového nástroje. Forwardová cena označuje za kolik se kupuje nebo prodává daný podkladový nástroj k určitému datu v budoucnosti. 10 Dle různých podkladových aktiv můžeme forwardy rozdělit na: 11 Úrokový forward Měnový forward Akciový forward Komoditní forward Úvěrový forward 3.1.1. Úrokový forward Je forward na výměnu pevné částky hotovosti jedné měny za dosud neznámou částku v hotovosti, případně za dluhový cenný papír, úvěr, vklad nebo půjčku. Tento typ bude podrobněji rozebírán v druhé časti této práce, proto ponechávám pouze tuto jednoduchou definici. 9 Rejnuš O. (2006): Peněžní ekonomie (Finanční trhy). 2.vydání. Vysoké učení technické v Brně, Brno, s. 202 10 Jílek, J. (2002): Finanční a komoditní deriváty. 1.vydání. Grada Publishing, Praha, s. 45 11 Jílek, J. (2002): Finanční a komoditní deriváty. 1.vydání. Grada Publishing, Praha, s. 46-47 14

3.1.2. Měnový forward Je forward na výměnu pevné částky hotovosti v jedné měně na za pevnou částku hotovosti v měně jiné k určitému datu v budoucnosti. Jako forwardový měnový kurz je označen dohodnutý měnový kurz. Tento kurz se bere v úvahu úrokový diferenciál mezi měnami a stanoví se podle vztahu pro úrokovou paritu. V případě kontraktu o vyšší úrokové míře se forward obchoduje s diskontem, vzhledem k spotovému měnovému kurzu, kdy se očekává, že měna o vyšší úrokové sazbě bude devalvovat vzhledem k vyšší inflaci. Naopak u kontraktu s měnou o nižší úrokové míře se forward obchoduje s prémií, vzhledem k spotovému měnovému kurzu, kdy se očekává, že měna o vyšší úrokové míře bude revalvovat vzhledem k očekávané nižší inflaci. Při platnosti úrokové parity výpůjčka v měně s nižší úrokovou mírou a půjčka v měně s vyšší úrokovou mírou není zisková ani ztrátová. 12 3.1.3. Akciový forward Je forward na výměnu pevné částky hotovosti za akciový nástroj k určitému datu v budoucnosti. Dohodnutá cena tohoto kontraktu se označuje jako forwardová cena. 3.1.4. Komoditní forward Je forward na výměnu pevné částky hotovosti za komoditní nástroj k určitému datu v budoucnosti. I zde se dohodnutá cena označuje jako forwardová. 3.1.5. Úvěrový forward Je podobný úrokovému forwardu. Liší se od něj tím, že proměnlivá platba závisí na rizikové úrokové míře určitého subjektu. Platba je odvozena od úvěrového rozpětí v určitém časovém okamžiku. 3.2. Futures Futures je standardizovaný forward obchodovaný na derivátové burze. Jedná se o kontrakt na vypořádání podkladových nástrojů k určitému datu v budoucnosti, přičemž vypořádání je delší než je zvyklost na spotovém trhu. Hlavní rozdíl mezi forwady a futures je v tom, že k vypořádání futures dochází postupně a nikoli jednorázově jako u forwardů. Dalším rozdílem 12 Jílek, J. (2002): Finanční a komoditní deriváty. 1.vydání. Grada Publishing, Praha, s. 179 15

je to, že podmínky u futures jsou standardní a že se s nimi obchoduje pouze na specializovaných burzách. Cena futures podkladového nástroje může být vyšší nebo nižší než je spotová cena podkladového nástroje a to v závislosti na nákladech přenosu a na očekávání trhu, jaký bude vývoj podkladového nástroje. Rozdíl mezi spotovou cenou podkladového nástroje a cenou futures se označuje jako báze. Většina futures se likviduje před splatností a ty které dospějí do splatnosti se vypořádají peněžně. Dodávku podkladových nástrojů umožňují pouze některé futures. Futures podléhají každodennímu přeceňování a rozdíl od minulého přecenění představuje variační marži. Na počátku koupě či prodeje je potřeba složit a poté i udržovat dodatečnou marži. Pokud dojde u člena clearingového centra derivátové burzy k příznivému vývoji ceny podkladového nástroje uvolní se peněžní částka ve výši variační marže. Futures můžeme dělit na: 13 Úrokový futures Měnový futures Akciový futures Komoditní futures Úvěrový futures 3.2.1. Úrokový futures Je futures na výměnu pevné částky hotovosti v jedné měně za dosud neznámou částku hotovosti či dluhový cenný papír v téže měně. 3.2.2. Měnový futures Je futures na výměnu pevné částky hotovosti v jedné měně za pevnou částku hotovosti v měně jiné. 3.2.3. Akciový fututres Je futures na výměnu pevné částky v budoucnosti. hotovosti za akciový nástroj k určitému datu 13 Jílek J. (2002): Finanční a komoditní deriváty. 1.vydání. Grada Publishing, Praha, s. 46-47 16

3.2.4. Komoditní futures Je futures na výměnu pevné částky hotovosti za komoditní nástroj k určitému datu v budoucnosti. 3.2.5. Úvěrový fututres Se od úrokového liší tím, že proměnlivá platba závisí na rizikové úrokové míře určitého subjektu. Tento futures prakticky neexistuje. 3.3. Swapy Swap je OTC derivát s vypořádáním podkladových nástrojů ve více okamžicích. Je to termínovaná smlouva, kterou se dva ekonomické subjekty vzájemně zavazují vyměnit si mezi sebou buď dohodnutá předmětná aktiva nebo finanční toky za předem stanovených podmínek. 14 Prakticky představuje několik forwardů s postupnou výměnou podkladových nástrojů. Vypořádání může být čisté (po započtení úrokových plateb a jistin), poločisté (bez započtení úrokových plateb, ale se započtením jistin) a hrubé (bez započtení úrokových plateb i jistin). 15 Swapy lze dělit na: 16 Úrokový swap Měnový swap Akciový swap Komoditní swap Úvěrový swap 3.3.1. Úrokový swap Je swap na výměnu pevných částek hotovosti, případně neznámých částek hotovosti, v jedné měně za dosud neznámé částky hotovosti v téže měně. Tento nástroj bude podrobněji rozebírán v následujících částech práce. 14 Rejnuš O. (2006): Peněžní ekonomie (Finanční trhy). 2.vydání. Vysoké učení technické v Brně, Brno, s. 202 15 Jílek J. (2002): Finanční a komoditní deriváty. 1.vydání. Grada Publishing, Praha, s. 177 16 Jílek J. (2002): Finanční a komoditní deriváty. 1.vydání. Grada Publishing, Praha, s. 46-47 17

3.3.2. Měnový swap Je swap na výměnu pevných částek hotovosti v jedné měně za pevné částky hotovosti v jiné měně k určitému datu v budoucnosti. V případě výměny pevných částek hotovosti za pevné částky hotovosti se jedná o klasický měnový swap. Když jde o výměnu pevných částek hotovosti za neznámé částky hotovosti, za se jedná o křížový měnový swap. V případě výměny neznámých částek hotovosti za neznámé částky hotovosti se jedná o bazický měnový swap. 3.3.3. Akciový swap Je swap na výměny pevných částek hotovosti za akciové nástroje, včetně dividend k určitým datům v budoucnosti. Akciový plátce platí akciovému příjemci dividendy a zvýšení cen akcií nad pevnou částku. Akciový příjemce platí akciovému plátci snížení cen akcií pod pevnou částku. 3.3.4. Komoditní swap Je swap na výměnu pevných částek hotovosti za komoditní nástroje k určitým datům v budoucnosti. Komoditní plátce platí komoditnímu příjemci zvýšení cen komodit nad pevnou částku a ten platí komoditnímu plátci snížení cen komodit pod pevnou částku. 3.3.5. Úvěrový swap Se od úrokového swapu liší tím, že proměnlivá platba závisí na rizikové úrokové míře určitého subjektu. 3.4. Opce Opce jsou burzovní nebo OTC derivát s právem jednoho partnera, kupujícího opce, na vypořádání obou podkladových nástrojů v jednom okamžiku v budoucnu, tzv. evropská opce, nebo během určitého období, tzv. americká opce. 17 Druhý partner je prodávajícím opce a obdrží od kupujícího opční prémii. Opční prémie je obvykle splatná v okamžiku sjednání opce, ale existují opce, které jsou splatné později, nejčastěji v okamžiku splatnosti opce. Taková opční prémie je vyšší než hodnota opce v okamžiku jejího sjednání a to o naběhlý 17 Rejnuš O. (2006): Peněžní ekonomie (Finanční trhy). 2.vydání. Vysoké učení technické v Brně, Brno, s. 210 18

úrok odvozený od rizikové úrokové míry v období mezi sjednáním opce a úhradou opční prémie. Každý opční kontrakt obsahuje cenu, za kterou má vlastník právo daný podkladový nástroj koupit a ta se nazývá realizační cena. Obvykle se tento kontrakt označuje za opční prodej či koupi podkladového nástroje. Na rozdíl od forwardů, futures a swapů, opce poskytují vlastníkovi nikoli povinnost ale právo ke koupi (kupní opce) nebo prodeji (prodejní opce) podkladového nástroje k určitému dni nebo po určitou dobu v budoucnosti. 18 Kupní opce jsou tzv. opcemi na svolání neboli na koupi podkladového aktiva, kdy držitel opce je v dlouhé pozici a má právo ve stanoveném termínu nebo ve stanovené lhůtě si vyžádat za předem dohodnutou cenu podkladový nástroj od prodejce. Prodejní opce jsou opcemi s právem na prodej předmětných podkladových nástrojů. Držitel opce je opět v dlouhé pozici a má právo ve stanoveném termínu nebo stanovené lhůtě prodat, za předem stanovenou cenu, podkladový nástroj prodejci, který je v krátké pozici. 19 Tabulka č. 2:Práva a povinnosti vyplývající z opcí Druh pozice Typ opce Kupní opce call Prodejní opce put Majitel opce Long pozice Právo koupit bazický instrument za realizační cenu. Povinnost zaplatit opční prémii. Právo prodat bazický instrument za realizační cenu.povinnost zaplatit opční prémii. Vypisovatel opce Short pozice Povinnost prodat bazický instrument za realizační cenu. Právo na inkaso opční prémie. Povinnost koupit bazický instrument za realizační cenu. Právo na inkaso opční prémie. Parmen: Dvořák P., Finanční deriváty. 1998. Opce lze dělit na: 20 Úrokové opce Měnové opce Akciové opce Komoditní opce 18 Jílek, J. (2002): Finanční a komoditní deriváty. 1.vydání. Grada Publishing, Praha, s. 51 19 Rejnuš O. (2006): Peněžní ekonomie (Finanční trhy). 2.vydání. Vysoké učení technické v Brně, Brno, s. 210 20 Jílek J. (2002): Finanční a komoditní deriváty. 1.vydání. Grada Publishing, Praha, s. 338-340 19

Úvěrové opce 3.4.1. Úrokové opce Je opce na výměnu pevné částky hotovosti v jedné měně za dosud neznámou částku hotovosti, dluhový cenný papír, úvěr, vklad nebo půjčku v téže měně. Úrokové opce budou podrobněji rozebírány v následující části práce. 3.4.2. Měnová opce Je opce na výměnu pevné částky hotovosti v jedné měně za pevnou částku hotovosti v jiné měně k určitému datu v budoucnosti. Dohodnutý měnový kurz se označuje jako realizační měnový kurz. 3.4.3. Akciová opce Je opce na výměnu pevné částky hotovosti za akciový nástroj k určitému datu v budoucnosti. Dohodnutá cena se zde označuje také jako realizační cena. 3.4.4. Komoditní opce Je opce na výměnu pevné částky hotovosti za komoditní nástroj k určitému datu v budoucnosti. Dohodnutá cena se označuje jako realizační cena. 3.4.5. Úvěrová opce Se od úrokové opce liší tím, že proměnlivá platba závisí na rizikové míře určitého subjektu. Součástí úvěrových opcí je opce úvěrového rozpětí, což je úvěrová opce u níž platba závisí na velikosti úvěrového rozpětí dvou finančních aktiv. 20

4 ZÁKLADNÍ METODY OCEŇOVÁNÍ FINANČNÍCH DERIVÁTŮ Na finančních trzích lze rozlišit tři základní principy oceňování aplikovatelné při hledání hodnoty finančních aktiv. Jsou to: 21 Rovnovážný princip Princip nemožnosti arbitráže Rizikově neutrální princip Tyto základní modely vyžadují platnost několika obecných předpokladů: Dokonalý trh Nehrozí nebezpečí úpadku Tržní subjekty jsou nenasycené Tržní subjekty jsou pouze příjemci cen Tržní subjekty se chovají racionálně a jejich jednání je optimální V případě porušení některého z předpokladu může mít výsledná cena podobu intervalu. V tomto případě pak je alternativou maximalizace užitku, tedy zohlednění preferencí jednotlivých investorů. 4.1. Rovnovážný princip Je postaven na rovnováze mezi nabídkou a poptávkou. Správná cena aktiva je taková hodnota, při které je za konkrétních podmínek v daném čase a na daném místě rovnováha mezi poptávkou po aktivu A a jeho nabídkou. Tento princip je aplikován většinou tehdy, kdy nelze sestavit matematický model, který by dokázal určit cenu alespoň tak přesně jako trh. Lze proto říci, že cenu určuje pouze trh. 4.2. Princip nemožnosti arbitráže Tato metoda vychází ze skutečnosti, že pro některá aktiva existuje, za určitých podmínek, pouze jediná cena, která zamezuje arbitráži, tedy dosažení vyššího než bezrizikového výnosu při nulovém riziku. Tento princip je aplikován především u sekundárních aktiv, což jsou 21 Tichý, T., (2006): Finanční deriváty. 1. vydání, VŠB Technická univerzita Ostrava, Ostrava, s. 7-11 21

finanční deriváty, jejichž hodnota je odvoditelná na základě znalostí o ceně podkladového aktiva. Základním bodem pro aplikaci tohoto principu je nalezení vhodné struktury portfolia, tedy takové kombinace finančního derivátu a volného počtu primárních aktiv, aby výsledné portfolio bylo bezrizikové. 4.3. Rizikově neutrální princip Výchozím předpokladem tohoto principu je neutrální postoj k riziku všech investorů. Poté lze hodnotu aktiva získat na základě diskontování z něho plynoucích peněžních toků bezrizikovou sazbou. Neutrální postoj k riziku zároveň znamená, že riziko nehraje při určování požadovaného výnosu aktiva žádnou roli. Proto by veškerá aktiva měla přinášet právě výnos odpovídající bezrizikové sazbě. Toto je zajištěno principem nemožnosti arbitráže. Mezi jednotlivými principy existují určité provázanosti, pro které nelze stanovit přesné rozhraní. Rovnovážný princip pracuje přímo s preferencemi jednotlivých subjektů a rovnováhou nabídky a poptávky. Ostatní dva principy, princip nemožnosti arbitráže a rizikově neutrální princip využívají rovnováhy nabídky a poptávky pouze jako podpůrného argumentu. Princip nemožnosti arbitráže je rovněž podpůrným argumentem rizikově neutrálního principu. 22

5 VÝVOJ (HISTORIE) FINANČNÍCH DERIVÁTŮ I když někteří autoři mluví ve spojitosti se vznikem finančních derivátů a derivátů vůbec o době dávné, např. Jílek 22, Dvořák 23 hovoří o vzniku derivátů již někdy ve starověku, je možné vznik derivátů rámcově podobným dnešním derivátům spíše do novověku. Přestože kontrakty s derivátovými prvky byly užívány již dříve, první organizované a aktivní trhy vznikají až v 17. století. Počátky novodobých finančních derivátů je možné dát do souvislosti se vznikem prvních derivátových burz v USA, které byly zaměřeny na zemědělské komodity a které lze datovat do první poloviny 19. století. Od druhé poloviny 19. století se termínové obchody stávají pevnými ve svých jednotlivých charakteristikách, tedy kvalitě, množství, termínu a místě dodání. Spolu se zatraktivněním derivátů, souvisejícím s jejich standardizací dochází k další významné změně na derivátových trzích. Přechodem ke standardizaci jsou derivátové kontrakty způsobilé oslovit daleko více kupujících a poptávajících daný kontrakt. Čímž vznikl prostor pro spekulanty, kteří mohli kontrakty koupit a později prodat nebo prodat a později koupit a přitom dosáhnout zisku. Účast spekulantů na trhu byla ekonomicky výhodná, protože zajišťovala likviditu potřebnou pro pohlcení rostoucí obchodní aktivity na derivátovém trhu. Na druhou stranu byl vstup spekulantů spojen s problémy, kdy měli značnou finanční páku, tzn. malým kapitálem ovládaly celý trh nebo tím, že spekulant vlastnil téměř veškeré podkladové aktivum, např. pšenice, kdy pak mohl diktovat cenu za kterou bude prodávána. Na konci 19. století a hlavně ve 20. století deriváty expandovaly do různých nezemědělských komodit a finančních nástrojů. Derivátový trh zažil obrovský růst a diverzifikaci se stále se rozrůstajícím seznamem obchodovaných nástrojů drahými kovy počínaje finančními nástroji konče. 24 Od 70.let 20. století dochází, z důvodu ekonomicko-společenské situace (rozpad B-W systému, ropné šoky a vyšší inflace), k prudkému rozvoji termínových obchodů. Celkově nestálá situace na světových trzích vedla ke zvýšené potřebě zajišťovat se proti možným cenovým výkyvům. S potřebou čelit uvedeným rizikům vznikají nové derivátové instrumenty, umožňující efektivnější řízení finančních rizik. Od roku 1973 se začíná obchodovat s opcemi a roku 1979 vznikají swapy, které jsou v dnešní době nejužívanějšími deriváty. V 90. letech 22 Jílek J. (2002): Finanční a komoditní deriváty. 1.vydání. Grada Publishing, Praha, s. 99 23 Dvořák P. (2003): Deriváty. 3.vydání. Vysoká škola ekonomická v Praze, Praha, s. 11 24 Jílek J. (2002): Finanční a komoditní deriváty. 1.vydání. Grada Publishing, Praha, s. 102-104 23