Základy teorie matic

Podobné dokumenty
Základy teorie matic

2.3. DETERMINANTY MATIC

Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky

m n. Matice typu m n má

Základy teorie grupoidů a grup

Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky

Základy teorie matic

Základy teorie grupoidů a grup

Zavedení a vlastnosti reálných čísel PŘIROZENÁ, CELÁ A RACIONÁLNÍ ČÍSLA

Základy teorie grupoidů a grup

Determinanty a matice v theorii a praxi

Matice. a B =...,...,...,...,..., prvků z tělesa T (tímto. Definice: Soubor A = ( a. ...,..., ra

Základy teorie grupoidů a grup

Funkcionální rovnice

Základy teorie matic

Základy teorie grupoidů a grup

Kongruence. 1. kapitola. Opakování základních pojmů o dělitelnosti

4. Determinanty. Výpočet: a11. a22. a21. a12. = a 11 a 22 a 33 + a 12 a 23 a 31 + a 13 a 21 a 32 a 13 a 22 a 31. a 11 a 23 a 32 a 12 a 21 a 33

O dynamickém programování

OBECNÝ URČITÝ INTEGRÁL

Neurčité rovnice. In: Jan Vyšín (author): Neurčité rovnice. (Czech). Praha: Jednota československých matematiků a fyziků, pp

O dělitelnosti čísel celých

Komplexní čísla tedy násobíme jako dvojčleny s tím, že použijeme vztah i 2 = 1. = (a 1 + ia 2 )(b 1 ib 2 ) b b2 2.

O nerovnostech a nerovnicích

O dynamickém programování

Konvexní útvary. Kapitola 4. Opěrné roviny konvexního útvaru v prostoru

Booleova algebra. 1. kapitola. Množiny a Vennovy diagramy

ANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU

Úvod do filosofie matematiky

Riemannův určitý integrál.

56. ročník Matematické olympiády. b 1,2 = 27 ± c 2 25

Co víme o přirozených číslech

Nerovnosti v trojúhelníku

PANM 16. List of participants. Terms of use:

M - Příprava na 3. zápočtový test pro třídu 2D

Imaginární elementy v geometrii

Základy teorie matic

Co víme o přirozených číslech

Polynomy v moderní algebře

Determinanty a matice v theorii a praxi

je jedna z orientací určena jeho parametrizací. Je to ta, pro kterou je počátečním bodem bod ϕ(a). Im k.b.(c ) ( C ) (C ) Obr Obr. 3.5.

+ c. n x ( ) ( ) f x dx ln f x c ) a. x x. dx = cotgx + c. A x. A x A arctgx + A x A c

Diferenciální počet. Spojitost funkce

Základy teorie matic

O dělitelnosti čísel celých

1. LINEÁRNÍ ALGEBRA 1.1. Matice

VIII. Primitivní funkce a Riemannův integrál

Jubilejní almanach Jednoty čs. matematiků a fyziků

Aplikace matematiky. Josef Čermák Algoritmy. 27. PSQRT. Řešení soustavy rovnic se symetrickou pozitivně definitní

Zlatý řez nejen v matematice

Faktoriály a kombinační čísla

Lineární nerovnice a jejich soustavy

Staroegyptská matematika. Hieratické matematické texty

Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky

Pokroky matematiky, fyziky a astronomie

Polynomy v moderní algebře

DEFINICE Z LINEÁRNÍ ALGEBRY

Množinu všech matic typu m n nad tělesem T budeme označovat M m n (T ), množinu všech čtvercových matic stupně n nad T pak M n (T ).

Pokroky matematiky, fyziky a astronomie

Aritmetické hry a zábavy

( a) Okolí bodu

Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky

10. Soustavy lineárních rovnic, determinanty, Cramerovo pravidlo

Základy teorie grupoidů a grup

2. Funkční řady Studijní text. V předcházející kapitole jsme uvažovali řady, jejichž členy byla reálná čísla. Nyní se budeme zabývat studiem

13. Soustava lineárních rovnic a matice

ANALYTICKÁ GEOMETRIE

Svazy. Def Svaz je algebra S ( M ;, ) = se dvěma binárními operacemi taková, že pro libovolné prvky c M platí následující podmínky axiomy svazu:

Plochy stavebně-inženýrské praxe

Základní pojmy teorie množin Vektorové prostory

Lineární algebra Operace s vektory a maticemi

Plochy stavebně-inženýrské praxe

Základy teorie grupoidů a grup

R n výběr reprezentantů. Řekneme, že funkce f je Riemannovsky integrovatelná na

celek jsme rozdělili na 8 dílů, ale žádný jsme si nevzali celek na nulka dílů rozdělit nelze!!!

Automaty a gramatiky(bi-aag)

Časopis pro pěstování matematiky a fysiky

Neurčité rovnice. In: Jan Vyšín (author): Neurčité rovnice. (Czech). Praha: Jednota československých matematiků a fyziků, pp

Kongruence. 2. kapitola. Kongruence a jejich základní vlastnosti

Komplexní čísla a funkce

Staroegyptská matematika. Hieratické matematické texty

Symetrické funkce. In: Alois Kufner (author): Symetrické funkce. (Czech). Praha: Mladá fronta, pp

A0M15EZS Elektrické zdroje a soustavy ZS 2011/2012 cvičení 1. Jednotková matice na hlavní diagonále jsou jedničky, všude jinde nuly

Časopis pro pěstování matematiky a fysiky

Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky

13. Exponenciální a logaritmická funkce

V předchozích kapitolách byla popsána inverzní operace k derivování. Zatím nebylo jasné, k čemu tento nástroj slouží.

Časopis pro pěstování matematiky a fysiky

Kongruence. 4. kapitola. Kongruence o jedné neznámé. Lineární kongruence

VIII. Primitivní funkce a Riemannův integrál

Úlohy školní klauzurní části I. kola kategorie C

Úvod do neeukleidovské geometrie

Časopis pro pěstování matematiky a fysiky

7. Integrální počet Primitivní funkce, Neurčitý integrál

Řešené příklady k MAI III.

Jednota českých matematiků a fyziků ve 150. roce aktivního života

2. ZÁKLADY MATICOVÉ ALGEGRY 2.1. ZÁKLADNÍ POJMY

DERIVACE A INTEGRÁLY VE FYZICE

Souhrn základních výpočetních postupů v Excelu probíraných v AVT listopad r r. . b = A

Neurčité rovnice. In: Jan Vyšín (author): Neurčité rovnice. (Czech). Praha: Jednota československých matematiků a fyziků, pp

Transkript:

Zákldy teorie mtic 1. Pojem mtice nd číselným tělesem In: Otkr Borůvk (uthor): Zákldy teorie mtic. (Czech). Prh: Acdemi, 1971. pp. 9--12. Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/401328 Terms of use: Akdemie věd ČR Institute of Mthemtics of the Acdemy of Sciences of the Czech Republic provides ccess to digitized documents strictly for personl use. Ech copy of ny prt of this document must contin these Terms of use. This pper hs been digitized, optimized for electronic delivery nd stmped with digitl signture within the project DML-CZ: The Czech Digitl Mthemtics Librry http://project.dml.cz

1. POJEM MATICE NAD ČÍSELNÝM TĚLESEM 1.1. Definice číselného těles. Číselné těleso Tje kždá neprázdná množin (komplexních) čísel, která má tyto dvě vlstnosti: () Obshuje spoň jedno číslo p 4= 0. (b) S kždou dvojicí (stejných nebo různých) čísel e T, b e T obshuje též součet + fc, rozdíl b, součin b 9 je-li fc + 0, též podíl tf/ft. Příkldy číselných těles: 1. Množin K všech komplexních čísel. Je to největší číselné těleso v tom smyslu, že kždé jiné číselné těleso Tje jeho podmnožinou, tj. T cz K. 2. Množin D všech reálných čísel. 3. Množin R všech rcionálních čísel. Příkld 1. Dokžme, že množin R všech rcionálních čísel je nejmenší číselné těleso, tkže kždé jiné číselné těleso Tobshuje těleso K. Důkz. Buď T libovolné číselné těleso. Podle vlstnosti () předešlé definice obshuje těleso T spoň jedno čišelo p 4= 0. Podle vlstnosti (b) téže definice obshuje těleso Ttéž číslo pjp = 1, tedy též čísl 1 + 1=2,2+1=3,..., 1-1=0, 0-l=-l, 0-2 -= -2,..., tedy všechn celá čísl. Odtud n zákldě vlstnosti (b) plyne, že těleso Tobshuje podíl mfn kždých dvou celých čísel m, n + 0, tedy kždé rcionální číslo. Proto R cz T 1.2. Definice mtice nd číselným tělesem. Mticí typu min nd libovolným číselným tělesem T rozumíme skupinu čísel vybrných z těles T uspořádných do m řádků?? sloupců (m, n ^ 1). Tto čísl nzýváme pk prvky mtice.

Npř. symbol Гl J2-2 (Л Ь 0 0 4] předstvuje mtici typu 2/4 (tj. o 2 řádcích 4 sloupcích) nd tělesem reálných čísel. Jednoduchým příkldem mtice libovolného typu mjn nd tělesem rcionálních čísel je mtice, jejíž všechny prvky jsou 0. Tková mtice se nzývá nulová neboli mtice nul. Mtice nd tělesem čísel reálných nzýváme stručně reálné. 1.3. Oznčení. 1. Vezměme v úvhu libovolnou mtici typu mjn nd tělesem T. Její prvky vhodně pojmenujeme, tj. oznčíme, podle tohoto prvidl: Prvek, který leží v j-tém řádku (pro 1 ú j ú m ) & v fc-tém sloupci (pro 1 ^ k <; n) uvžovné mtice oznčíme týmž písmenem, npř. 9 s indexy j, fc,tedy znkem jk. Při tomto oznčení se pk kždá mtice typu mfn dá npst ve tvru Чí "12 *21 "22 ín Пn, stručněji \ jk J nebo též \j k \ ml m2 n Tk npř. v mtici uvedené v odst. 1.2 je ti = 1, i2 = ^2, 13 = -2,..., 23 0, 24 4. 2. Vyskytnou-li se v nějké úvze dvě nebo více mtic, znčíme prvky jedné z nich npř. iu 12,..., kdežto druhé b ii9 b ll9..., pod. * 3. Mtice oznčujeme pro stručnost jediným, obvykle velkým tučným písmenem, npř. popř. též s indexy, npř. /*, c, A, i,..., A i9 A l9 E í9 12, A 2, A' podobně. Mtice nulové oznčujeme zprvidl písmenem O. 10

1.4. Rovnost dvou mtic. Nechť A, B jsou mtice téhož typu m/n nd týmž tělesem T. Řekneme, že mtice A, B jsou si rovny píšeme A = B 9 když kždý prvek jk mtice A se rovná stejnolehlému prvku b jk mtice B tj. pltí-li vzthy jk = b jk (proj = 1,2,..., m; k = 1,2,..., n). Z uvedené definice rovnosti mtic plyne, že (mticová) rovnost A^ B zstupuje celkem mn rovností tvru ^11 ^ ^115 ^12 ^ ^12? > ín ^ Vln» 21 ^ ^21* 22 ^ ^22' > 2n ^ ^2»? ^ml ~~ b m í, ú m2 O m2? - ^fřin ~ ^#n«1.5. Úmluv. Pokud v dlších kpitolách odstvcích nebude výslovně uvedeno jink, budeme mlčky předpokládt, že jsme zvolili určité číselné těleso že všechny uvžovné mtice jsou nd tímto tělesem T. 1.6. Poznámk o hodnosti mtice. Hodností mtice A typu m/n rozumíme, jk je známo z nuky o determinntech, tkové celé nezáporné číslo p, že všechny determinnty řádu p -f 1 vybrné z mtice A mjí, pokud existují, hodnotu rovnou nule, při p > 0 spoň jeden determinnt řádu p vybrný z této mtice má hodnotu různou od nuly. Přitom říkáme, že determinnt řádu j byl vybrán z dné mtice A, když byl utvořen z jejích řádků sloupců vypuštěním některých řádků (v počtu m j) některých sloupců (v počtu «- J)- V nuce o determinntech se dokzují následující věty o hodnosti mtice A typu m/n: 11

1. Pro hodnost p mtice A pltí vzthy p ^ m, p ^ n. 2. Má-li mtice A hodnost p 9 pk z jejích m řádků (z jejích n sloupců) je právě p lineárně nezávislých, kdežto osttní řádky (sloupce) jsou lineárními kombincemi těchto lineárně nezávislých řádků (sloupců). Dlší vlstnosti hodnosti mtice odvodíme v kp. 16. 12