ABSTRAKT Práce je zamena na problematiku integrovaného záchranného systému, seznámení s legislativou a úkoly jeho složek a orgán. Ve své práci chci poukázat na velmi složitou strukturu IZS a to pedevším jeho složek. Dále vymezením pojm s IZS spojených a napojením na krizový management státu. Poukázat na pravomoci jednotlivých složek a práva velitele zásahu. Využití soukromých organizací v integrovaném systému a jejich použití pi mimoádné události. Toto téma je velmi obsáhlé a zasahuje do všech institucí psobících na území celé R a proto práci pojmu jako obecné schéma.. Klíová slova: integrace, mimoádná událost, krizová situace, spolupráce, komunikace ABSTRACT This project is about the integrated rescue system (IRS). It's legislation and tasks of it's departments. I would like to emphasize the very difficult structure of IRS and its parts. Further, description of the conceptions and the rights of the officer in charge. Usage of the private companies in IRS and their help in critical situation. This theme is very large and includes institutions from the whole czech republic. That is why I wrote this projekt as a generally scheme. Keywords: integration, extreme event, critical situation, cooperation, communication
Rád bych podkoval mému vedoucímu práce panu JUDr. Vladimíru Lauckému za neocenitelnou pomoc a trplivost bez které by tato práce nevznikla. Motto: Marná je pomoc, je-li pomalá. ínské písloví Ve Zlín. Jméno diplomanta
OBSAH ÚVOD...8 1 CO JE IZS...9 1.1 LEGISLATIVA...10 1.2 SLOŽKY IZS...11 1.2.1 Schéma složek IZS...12 1.2.2 HZS - Hasiský záchranný sbor R...13 1.2.2.1 Legislativa...13 1.2.2.2 Schéma HZS...16 1.2.3 Zdravotnická záchranná služba...17 1.2.3.1 Legislativa...17 1.2.3.2 Základní úkoly...17 1.2.4 PR Policie eské republiky...18 1.2.4.1 Legislativa...18 1.2.4.2 Schéma PR...19 1.3 SPOLUPRÁCE A KOORDINACE V IZS...20 1.4 ÍZENÍ IZS...20 2 MIMOÁDNÁ UDÁLOST, KRIZOVÁ SITUACE...22 2.1 VYMEZENÍ POJM:...22 2.1.1 Mimoádná událost...22 2.1.1.1 Varianty mimoádných událostí...22 2.1.2 Krizová situace...23 2.1.3 Stav nebezpeí...23 2.1.4 Stav nouze...23 2.1.5 Stav ohrožení státu...23 2.1.6 Válený stav...23 3 KRIZOVÝ MANAGEMENT ESKÉ REPUBLIKY...24 3.1 LEGISLATIVA...24 3.2 INNOST KRIZOVÉHO MANAGEMENTU...25 3.3 STRUKTURA KRIZOVÉHO MANAGEMENTU ESKÉ REPUBLIKY...26 3.3.1 Bezpenostní rada státu (BRS)...26 3.3.2 Ústední krizový štáb (ÚKŠ)...27 3.3.3 Bezpenostní rada kraje (BRK)...30 3.3.4 Bezpenostní rada obece s rozšíenou psobností...30 3.3.5 Krizový štáb kraje / obce s rozšíenou psobností...31 3.3.6 Územn píslušný poplachový plán IZS...32 3.3.7 Prostor mimoádné události...33 3.3.8 Velitel zásahu...33 3.3.8.1 Priority innosti velitele zásahu...35 3.3.8.2 Povinnosti velitele zásahu...37 3.4 ZÍSKÁVÁNÍ INFORMACÍ...41 4 SPOLUPRÁCE S KOMERNÍM SEKTOREM...43
4.1 LEGISLATIVA...43 4.2 VYUŽITÍ PODNIK KOMERNÍ BEZPENOSTI...43 4.3 PÍKLAD VYUŽITÍ...45 ZÁVR...46 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...50
UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky 8 ÚVOD V dnešní dob teroristických útok, ekologických katastrof a živelných katastrof, se ukazuje nutnost integrace záchranných složek. Význam je pedevším v prevenci a vyhledávání rizik, které by mohla nastat v dsledku mimoádné události. Jako i samotná koordinace záchranných složek v míst mimoádné události, což má za následek zefektivnní prácí zasahujících složek. Pi krizové situaci jako napíklad rozsáhlé povodn, je dležité vasn informovat, evakuovat a zabezpeit nouzové pežití obyvatelstva. Proto bylo dležité schválení zákona.239/2000 Sb., o IZS ve znní zákona 320/2002 Sb., který uril složky IZS a jejich velení pi mimoádné události. V dnešní dob je již známo, že integrovaný záchranný systém splnil to co se od nj oekávalo, pedevším profesionální pístup všech složek, což ukázaly nejen povodn v roce 2002 a 2006. Integrovaný záchranný systém je nutností pro správnou funkci moderního státu jako je eská republika.
UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky 9 1 CO JE IZS IZS je jednou z nejdležitjších souástí krizového managementu eské republiky je jeho výkonnou složkou, jeho vznik uril zákon.239/2000 Sb., o IZS ve znní zákona 320/2002 Sb. Jeho základními složkami jsou Hasiský záchranný sbor eské republiky (HZS R) a Jednotky požární ochrany zaazené do plošného pokrytí okresu jednotkami požární ochrany, Zdravotnická záchranná služba a Policie eské republiky. Integrovaným záchranným systémem (IZS) se rozumí koordinovaný postup jeho složek pi píprav na mimoádné události a pi provádní záchranných a likvidaních prací. Ostatními složkami, které poskytují podporu IZS na vyžádání, jsou vylenné síly a prostedky ozbrojených sil, ostatní ozbrojené bezpenostní sbory, ostatní záchranné sbory, orgány ochrany veejného zdraví, havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby, zaízení civilní obrany, odborná zdravotnická zaízení a fakultní nemocnice, neziskové organizace a sdružení oban, které lze využít k záchranným a likvidaním pracím. Poítá se také s tím, že využije (neboli integruje) ke spolupráci pi záchranných a likvidaních pracích i právnické osoby - zde mže jít o vcné zdroje, které jsou poskytnuty dobrovoln nebo povinn na základ žádosti o vcnou pomoc nebo z hlediska povinnosti toho, kdo zpsobil havárii a dále odborníky z ad fyzických osob. Integrovaný záchranný systém se použije v píprav na vznik mimoádné události (MU) a pi poteb provádt souasn záchranné a likvidaní práce dvma nebo více složkami IZS. Složky IZS se pi zásahu ídí píkazy velitele zásahu, popípad pokyny pednosty okresního úadu, hejtmana kraje (v Praze primátor) nebo Ministerstva vnitra, pokud provádjí koordinaci záchranných a likvidaních prací. Stálými orgány pro koordinaci složek IZS jsou operaní a informaní stediska (OIS) hasiského záchranného sboru kraje a Operaní a informaní stedisko generálního editelství HZS. OIS pijímají a vyhodnocují informace o MU, plní úkoly velitele zásahu a úkoly orgán oprávnných koordinovat záchranné a likvidaní práce, vyrozumívají základní i ostatní složky IZS, orgány státu a samosprávních celk, povolávají síly a prostedky, jsou oprávnny vyžadovat osobní a vcnou pomoc organizací i oban, pi nebezpeí z prodlení varují obyvatelstvo na ohroženém území.
UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky 10 Státní orgány a orgány územních samosprávných celk plní úkoly v oblasti pípravy na mimoádné události, provádní záchranných a likvidaních prací a ochranu obyvatelstva. Organizuje souinnost mezi podízenými složkami a zpracování poplachového plánu IZS, uzavírá smlouvy, zabezpeuje varování, organizuje innost CO a provádí kontrolu funknosti. Hejtman a pednostové úad organizují a koordinují pípravu i samotný zásah na sveném území, k tomuto úelu mohou použít krizový štáb. Jsou povinni pedávat Ministerstvu vnitra zprávy o prbhu prací prostednictvím OIS IZS. 1.1 Legislativa IZS se ídí zákony: zákon.239/2000 Sb., o IZS ve znní zákona 320/2002 Sb. vyhláška. 328/2001 Sb., o nkterých podrobnostech zabezpeení IZS vyhláška.380/2002 Sb., k píprav a provádní úkol ochrany obyvatelstva naízení vlády.463/2000 Sb. mezinárodní záchranné operace, humanitární pomoc, náhrady výdaj na ochranu obyvatelstva smrnice MV.9/2001 ke krizovým štábm
UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky 11 1.2 Složky IZS Základními složkami IZS : 1. HZS - Hasiský záchranný sbor eské republiky a jednotky požární ochrany 2. ZZS - Zdravotnická záchranná služba 3. PR - Policie eské republiky Obr.1.: Základní složky IZS Ostatními složky IZS : 1. vylenné síly a prostedky OS (ozbrojených sil) 2. ostatní ozbrojené bezpenostní sbory 3. ostatní záchranné sbory 4. orgány ochrany veejného zdraví 5. havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby 6. zaízení CO (civilní ochrany) 7. neziskové organizace a sdružení oban 8. odborná zdravotnická zaízení na úrovni fakultních nemocnic pro poskytování specializované pée obyvatelstvu - v dob krizových stav
UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky 12 1.2.1 Schéma složek IZS Obr.2.: Schéma IZS
UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky 13 1.2.2 HZS - Hasiský záchranný sbor R Hasiský záchranný sbor R jako jedna z jeho základních složek je hlavním koordinátorem a páteí integrovaného záchranného systému, který v pípad mimoádné události nebo krizového stavu sluuje všechny záchranné složky a zabezpeuje koordinovaný postup pi provádní záchranných a likvidaních prací. Hasiský záchranný sbor R pi plnní svých úkol spolupracuje s ostatními složkami IZS i se správními úady a jinými státními orgány, orgány samosprávy, právnickými a fyzickými osobami, neziskovými organizacemi a s druženími oban. Obr.3.: Znak HZS R Hasiský záchranný sbor R v souasnosti hraje stžejní roli i v pípravách státu na mimo- ádné události. Od roku 2001, kdy došlo ke slouení Hasiského záchranného sboru R (HZS R) s Hlavním úadem civilní ochrany, má HZS R ve své psobnosti i ochranu obyvatelstva - podobn, jako tomu je i v nkterých dalších evropských státech 1.2.2.1 Legislativa Hasii se ídí zákony: zákon. 237/2000 Sb., kterým se mní zákon. 133/1985 Sb., o požární ochran ve znní pozdjších pedpis, zákon. 238/2000 Sb., o Hasiském záchranném sboru eské republiky a o zmn nkterých zákon, zákon. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o zmn nkterých zákon, zákon. 240/2000 Sb., o krizovém ízení a o zmn nkterých zákon. Zákonem o Hasiském záchranném sboru R došlo ke zmn psobnosti HZS R v tom, že hasiské záchranné sbory okres jsou nahrazeny hasiskými záchrannými sbory kraj.
UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky 14 Výkon státní správy je provádn pímo hasiskými záchrannými sbory kraj, které jsou organizaními složkami státu. Píslušníci HZS R jsou nov ve služebním pomru, tedy v obdobném pracovn právním vztahu jako píslušníci Policie R. Pi rozsáhlejších mimoádných událostech, které vyžadují spolupráci více složek, upravuje jejich práva a povinnosti zákon o integrovaném záchranném systému. Tento zákon vymezuje pojem integrovaný záchranný systém jako koordinovaný postup jeho složek pi píprav na mimoádné události a pi provádní záchranných a likvidaních prací. Upravuje podrobn kompetence státních orgán a orgán územních samosprávných celk na všech ídících úrovních (celostátní, krajská, i obecní) k píprav na mimoádné události, provádní záchranných a likvidaních prací a ochranu obyvatel. Podle zákona o požární ochran jsou jednotkami požární ochrany: o jednotka HZS kraje, která je složena z píslušník HZS urených k výkonu služby na stanicích HZS kraje, o jednotka HZS podniku, která je složena ze zamstnanc PO nebo FO, kteí vykonávají innost v této jednotce jako své zamstnání, o jednotka sboru dobrovolných hasi obce, která je složena z FO, které nevykonávají innost v této jednotce PO jako své zamstnání, o jednotka sboru dobrovolných hasi podniku, která je složena ze zamstnanc PO nebo FO, kteí nevykonávají innost v této jednotce PO jako své zamstnání. Kategorie jednotek požární ochrany a) s územní psobností zasahující i mimo území svého zizovatele o JPO I - jednotka HZS s územní psobností zpravidla do 20 minut jízdy z místa dislokace o JPO II - jednotka sboru dobrovolných hasi obce s leny, kteí vykonávají službu jako svoje hlavní nebo vedlejší povolání, s územní psobností zpravidla do 10 minut jízdy z místa dislokace, o JPO III - jednotka sboru dobrovolných hasi obce s leny, kteí vykonávají službu v jednotce PO dobrovoln, s územní psobností zpravidla do 10 minut jízdy z místa dislokace.
UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky 15 b) s místní psobností zasahující na území svého zizovatele o JPO IV - jednotka HZS podniku, o JPO V - jednotka sboru dobrovolných hasi obce s leny, kteí vykonávají službu v jednotce požární ochrany dobrovoln, o JPO VI - jednotka sboru dobrovolných hasi podniku.
UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky 16 1.2.2.2 Schéma HZS Obr.4.: Schéma HZS R
UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky 17 1.2.3 Zdravotnická záchranná služba 1.2.3.1 Legislativa Zdravotnická záchranná služba se ídí vyhláškou ministerstva zdravotnictví eské republiky 434/1992 Sb. ze dne 28. ervence 1992 o zdravotnické záchranné služb ve zmn 51/1995 Sb., 175/1995 Sb., 14/2001 1.2.3.2 Základní úkoly Zdravotnická záchranná služba nepetržit zabezpeuje, organizuje a ídí prostednictvím jednotného spojového systému: a) kvalifikovaný píjem, zpracování a vyhodnocení tísových výzev a urení nejvhodnjšího zpsobu poskytování pednemocniní neodkladné pée, b) poskytování nebo zajištní pednemocniní neodkladné pée na míst vzniku úrazu nebo náhlého onemocnní, pi doprav postiženého a pi jeho pedávání ve zdravotnickém zaízení odborn Obr.5.: Znak ZZS zpsobilém k poskytování zdravotní pée c) dopravu ranných, nemocných a rodiek v podmínkách pednemocniní neodkladné pée mezi zdravotnickými zaízeními, d) dopravu související s plnním úkol transplantaního programu, e) dopravu ranných a nemocných v podmínkách pednemocniní neodkladné pée ze zahranií do eské republiky, f) pednemocniní neodkladnou péi pi likvidaci zdravotních následk hromadných neštstí a katastrof, g) koordinaci souinnosti s praktickými a žurnálními lékai a s lékaskou službou první pomoci,
UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky 18 h) rychlou pepravou odborník k zabezpeení neodkladné pée do zdravotnických zaízení, která jimi nedisponují, popípad lék, krve a jejích derivát a biologických materiál nezbytn potebných k dalšímu poskytování již zahájené neodkladné pée, i) souinnost s hasiskými záchrannými sbory kraj a operaními a informaními stedisky integrovaného záchranného systému. 1.2.4 PR Policie eské republiky Policie eské Republiky byla zízena zákonem.283/1991 Sb., o Policii eské republiky jako ozbrojený bezpenostní sbor eské republiky. Zákon stanovuje, že Policie eské republiky plní úkoly ve vcech vnitního poádku, bezpenosti a dalších úkolech (ochrana bezpenosti, prosazování zákonnosti, ochrana práv a svobody osob a preventivní psobení proti trestné a jiné protiprávní innosti a jejich potírání).policie eské republiky se ídí pi plnní svých úkol Parlamentem schválených, Obr.6.: Znak PR ratifikovaných a vyhlášených smluv, jimiž je eská republika vázána. Policie eské republiky psobí na území eské republiky, nestanoví-li zákon nebo mezinárodní smlouva jinak. Policii R ídí policejní prezident. 1.2.4.1 Legislativa Policie se ídí mnoha zákony, mezi nejdležitjší patí: zákon. 283/1991 Sb., ze dne 21. ervna 1991 o Policii eské republiky zákon. 186/1992 Sb., ze dne 19. bezna 1992 o služebním pomru píslušník Policie eské republiky zákon. 140/1961 Sb. Trestní zákon zákon. 141/1961 Sb. Zákon o trestním ízení soudním (trestní ád). Dále existuje mnoho dalších pedpis, související s policejní inností, jako nap. zákon o provozu na pozemních komunikacích.
UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky 19 1.2.4.2 Schéma PR Obr.7.: Schéma PR
UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky 20 1.3 Spolupráce a koordinace v IZS Problémy, které nastolil as a pedevším velké mimoádné události (jakými byly nap. rozsáhlé povodn) se odrazily v potebu koordinace spoleného zásahu na úrovni dispeink nebo operaních stedisek, v koneném dsledku je nutno pi rozsáhlých mimoádných událostech koordinovat i z úrovn územních správních úad. Z uvedených dvod se v IZS dlí ízení dle povahy i kompetencí na úrove: o taktickou, která probíhá pímo na míst zásahu složek IZS, o operaní, která probíhá mezi operaními stedisky a dispeinky, a o strategickou, která probíhá na okresních a krajských úadech a na Ministerstvu vnitra. Pokud se jedná o koordinaní a integraní orgány v IZS v jednotlivých úrovních ízení, jsou jimi: velitel zásahu a štáb velitele zásahu (typové innosti složek) v úrovni taktické, operaní a informaní stedisko IZS v úrovní operaní (poplachový plán IZS), pednosta okresního úadu a krizový štáb okresu, krajský hejtman a krizový štáb kraje, Ministerstvo vnitra a krizový štáb MV (havarijní plán, dohody) v úrovni strategické. Z jednotlivých pravomocí pro ízení záchranných prací i z odpovdnosti Ministerstva vnitra a územních orgán státní správy za organizaci IZS vyplývá, že jde o státem budovaný systém. 1.4 ízení IZS Stálými orgány pro koordinaci složek IZS jsou operaní a informaní stediska integrovaného záchranného systému (OPIS IZS). Na OPIS IZS jsou také svedeny linky tísového volání 112 a 150. Tato stediska tvoí: o operaní stediska HZS kraj (OS HZS kraj),
UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky 21 o operaní a informaní stedisko MV - Generálního editelství Hasiského záchranného sboru R (OPIS G HZS R). ízení IZS se provádí píkazy velitele zásahu. Pokud složky IZS provádjí koordinaci záchranných a likvidaních prací, ídí se pokyny o starosty obce s rozšíenou psobností o hejtmana kraje o v Praze primátora hlavního msta Prahy o Ministerstva vnitra Obr.7.: OPIS Za organizaci a ízení ochrany obyvatelstva pi ešení následk mimoádných událostí nesou odpovdnost a plní úkoly v rámci svých kompetencí v souladu se zákonem. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému: o ministerstva a jiné ústední správní úady o orgány kraje, za které plní úkoly hasiský záchranný sbor kraje o hejtman o obecní úad o starosta obce o právnické osoby a podnikající fyzické osoby Pro právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou vymezeny úkoly k ochran jejich zamstnanc v 132a Zákoníku práce.
UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky 22 2 MIMOÁDNÁ UDÁLOST, KRIZOVÁ SITUACE 2.1 Vymezení pojm: 2.1.1 Mimoádná událost je škodlivé psobení sil a jev vyvolaných inností lovka, pírodními vlivy, havárie ohrožující život, zdraví, majetek nebo životní prostedí, vyžadující provedení záchranných a likvidaních prací 2.1.1.1 Varianty mimoádných událostí o Záplavy a povodn, záplavy vzniklé rozrušením vodních dl (hráze rybník, pehrad apod.). o Požáry, rozsáhlé lesní požáry a velké plošné požáry. o Vichice, snhové a námrazové kalamity. o Sesuvy pdy a svahové pohyby. o Rozsáhlé dopravní havárie - hromadné autohavárie, velká železniní neštstí, letecké katastrofy. o Výbuchy plynovzdušných smsí. o Výrony nebo úniky nebezpených škodlivin (nap. únik pavku z chladícího zaízení apod.). o Nebezpeí radioaktivního zamoení po havárii jaderných zaízení, nehody pi peprav radioaktivního materiálu, nesprávné uložení radioaktivního materiálu apod. o Smogové situace a podstatné zhoršení kvality ovzduší.
UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky 23 o Epidemie nakažlivých onemocnní lidí a zvíat (nap. salmonelóza, mor prasat atd.). o Nedostatek vody a dležitých potravin. 2.1.2 Krizová situace mimoádná situace, pi níž je vyhlášen stav nebezpeí, nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válený stav 2.1.3 Stav nebezpeí Vyhlašuje hejtman kraje v pípad mimoádné události, kdy intenzita ohrožení život, zdraví, majetku, životního prostedí nedosahuje znaného rozsahu, ale není ohrožení možno odvrátit bžnou inností správních úad a složek integrovaného záchranného systému.stav nebezpeí je vyhlášen pro celý kraj nebo jeho ást na dobu 30 dn (prodloužení jen se souhlasem vlády) 2.1.4 Stav nouze Vyhlašuje Vláda R popípad pedseda vlády v pípad mimoádné události, kdy jsou ve znaném rozsahu ohroženy životy, zdraví, majetek nebo vnitní poádek a bezpenost. Stav nouze je vyhlášen pro celý stát nebo omezené území státu na dobu 30 dn (prodloužit mže Poslanecká snmovna) 2.1.5 Stav ohrožení státu Vyhlašuje Parlament R na návrh vlády pi bezprostedním ohrožení svrchovanosti státu nebo územní celistvosti státu nebo jeho demokratického základu. Stav ohrožení je pro celý stát nebo omezené území státu na neomezenou dobu. Je ešen l.7, Ústavního zákona.110/1998 Sb. 2.1.6 Válený stav vyhlašuje Parlament R je-li eská republika napadena nebo je-li teba plnit mezinárodní smluvní závazky o spolené obran proti napadení. Válený stav je vyhlášen pro celý stát na neomezenou dobu.
UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky 24 3 KRIZOVÝ MANAGEMENT ESKÉ REPUBLIKY 3.1 Legislativa.239/2000 Sb., Zákon o integrovaném záchranném systému a o zmn nkterých zákon.240/2000 Sb., Zákon o krizovém ízení a o zmn nkterých zákon (krizový zákon).462/2000 Sb., Naízení vlády k provedení 27 odst. 8 a 28 odst. 5 zákona.240/2000 Sb., o krizovém ízení a o zmn nkterých zákon (krizový zákon).36/2003 Sb., Naízení vlády, kterým se mní naízení vlády.462/2000 Sb., k provedení 27 odst. 8 a 28 odst. 5 zákona.240/2000 Sb., o krizovém ízení a o zmn nkterých zákon (krizový zákon).328/2001 Sb., Vyhláška Ministerstva vnitra, o nkterých podrobnostech zabezpeení integrovaného záchranného systému.12/2002 Sb., Zákon o státní pomoci pi obnov území postiženého živelní nebo jinou pohromou a o zmn zákona.363/1999 Sb., o pojiš ovnictví a o zmn nkterých souvisejících zákon (zákon o pojiš ovnictví), ve znní pozdjších pedpis, (zákon o státní pomoci pi obnov území).186/2002 Sb., Vyhláška Ministerstva financí, kterou se stanoví náležitosti pehledu o pedbžném odhadu nákladu na obnovu majetku sloužícího k zabezpeení základních funkcí v území postiženém živelní nebo jinou pohromou a vzor povení osoby povené krajem zjiš ováním údaj nutných pro zpracování tohoto pehledu.380/2002 Sb., Vyhláška Ministerstva vnitra k píprav a provádní úkol ochrany obyvatelstva.399/2002 Sb., Naízení vlády, kterým se provádí zákon.12/2002 Sb., o státní pomoci pi obnov území postiženého živelní nebo jinou pohromou a o zmn zákona.363/1999 Sb., o pojiš ovnictví a o zmn nkterých souvisejících zákon (zákon o pojiš ovnictví), ve znní pozdjších pedpis, (zákon o státní pomoci pi obnov území) Usnesení vlády eské republiky.417 ze dne 22. Dubna 2002 - Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2006 s výhledem do roku 2015
UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky 25 3.2 innost krizového managementu Krizový management zahrnuje systém a metody ešení ízení mimoádných událostí - mimoádných / krizových situací specializovanými odborníky, kteí tvoí skupinu souhrnn nazývanou krizový management. Krizový management plní svou funkci v píprav a pi vlastním ešení mimo- ádné / krizové situace vzniklé v dsledku mimoádné události, kterou mže být: o provozní havárie, o živelní pohroma, o sociální krize o mimoádná událost se zvýšeným ekologickým dopadem innost krizového managementu je soustedna zejména na: o analyzování rizika, o pípravu na ešení mimoádné / krizové situace (zejména plánování innosti, pípravu aktivních složek k ešení a informování veejnosti), o organizování preventivních opatení k odvrácení mimoádné události - mimoádné / krizové situace nebo snížení jejích dopad, o ízení ešení mimoádné / krizové situace (zejména zjištní MU, vyrozumní a varování, aktivace složek k potlaení mimoádné / krizové situace a realizace ochranných opatení) o zabezpeení ukládání úkol realizujícím složkám, o realizování ízení úkol, prostednictvím innosti podízených, o koordinaci innosti všech složek ke splnní stanovených úkol co do cíl, místa a asu konání, o dohledávání rozdíl mezi plánovaným a skuteným stavem vci, o všestranné zabezpeení realizaních složek a všech subjekt zúastnných pi ešení mimo- ádné situace. Krizový management vytváí podmínky (pípadn zabezpeuje stžejní innost) pro obnovu subjekt postižených negativními následky mimoádné / krizové situace.
UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky 26 3.3 Struktura krizového managementu eské republiky 3.3.1 Bezpenostní rada státu (BRS) Pedseda BRS o Pedseda vlády Místopedseda BRS o 1. místopedseda vlády a ministr vnitra lenové BRS o Místopedseda vlády a ministr zahraniních vcí o Místopedseda vlády, ministr spravedlnosti a pedseda Legislativní rady vlády o Ministr obrany o Ministr financí o Ministr prmyslu a obchodu o Ministr dopravy o Ministr zdravotnictví o Ministr informatiky Úastníci schze BRS o Guvernér eské národní banky o Pedseda Správy státních hmotných rezerv Obr.9.: Krizový management R o President eské republiky
UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky 27 o Vedoucí Úadu vlády R Výbory BRS o Výbor pro obranné plánování o Výbor pro civilní nouzové plánování o Výbor pro zpravodajskou innost o Výbor pro koordinaci zahraniní bezpenostní politiky 3.3.2 Ústední krizový štáb (ÚKŠ) Pedseda ÚKŠ lenové ÚKŠ o Námstek ministra zahraniních vcí o Námstek ministra obrany o Námstek ministra vnitra
UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky 28 o Námstek ministra spravedlnosti o Námstek ministra financí o Námstek ministra prmyslu a obchodu o Námstek ministra zemdlství o Námstek ministra dopravy o Námstek ministra práce a sociálních vcí o Námstek ministryn zdravotnictví o Námstek ministra pro místní rozvoj o Námstek ministra kultury o Námstek ministryn školství, mládeže a tlovýchovy o Námstek ministra informatiky o editel Úadu Ministerstva životního prostedí o Pedsedkyn Státního úadu pro jadernou bezpenost o editel Národního bezpenostního úadu o editel Sekce pro obrannou a bezpenostní politiku Úadu vlády eské republiky o Místopedseda Správy státních hmotných rezerv o Viceguvernér eské národní banky o Vedoucí Kanceláe prezidenta republiky o Pedseda eského telekomunikaního úadu o Nejvyšší státní zástupkyn eské republiky o Náelník Generálního štábu Armády eské republiky o Policejní prezident eské republiky o Generální editel Hasiského záchranného sboru eské republiky o editel Bezpenostní informaní služby
UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky 29 o editel Úadu pro zahraniní styky a informace o editel Vojenského zpravodajství editel Vojenského obranného zpravodajství o Náelník Vojenské zpravodajské služby o Generální editelka Vzeské služby eské republiky o Ústední editel Státní veterinární správy o Hlavní hygienik eské republiky o editel eského hydrometeorologického ústavu o editel Úadu eského erveného kíže Ústední krizový štáb je pracovním orgánem vlády k ešení krizových situací. Byl zízen usnesením vlády. 33 z 11. ledna 1999 jako Meziresortní krizový štáb. Jeho úkolem je pipravovat návrhy na ešení nastalé situace, koordinovat, sledovat a vyhodnocovat opatení pijímaná vládou, ministerstvy a jinými správními úady. ÚKŠ je aktivován pedsedou vlády a jeho ízení je v gesci ministra obrany v pípad vnjšího vojenského ohrožení eské republiky, pi plnní spojeneckých závazk v zahranií a pi úasti ozbrojených sil R v mezinárodních operacích na obnovení a udržení míru nebo v gesci 1. místopedsedy vlády a ministra vnitra v pípad ostatních druh ohrožení republiky, pi poskytování humanitární pomoci vtšího rozsahu do zahranií a pi zapojení eské republiky do mezinárodních záchranných operací v pípad havárií a živelních pohrom. ÚKŠ má 36 len, kterými jsou námstci ministr a pedstavitelé významných úad. ÚKŠ zizuje podle poteby pracovní skupiny, které vypracovávají podkladové materiály a návrhy na ešení konkrétních problém. Na jejich základ pak ÚKŠ mže rozhodovat o návrzích na provedení píslušných opateních. Úlohu sekretariátu ÚKŠ plní, v pípad pedsednictví ministra vnitra, odbor bezpenostní politiky, který prostednictvím situaního a informaního stediska zajiš uje svolávání len na jednání a pedávání informací, dále pipravuje podklady pro jednání, poizuje zápisy z jednání a provádí jejich rozesílání, technicky zabezpeuje jednání.
UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky 30 Zkušenost prokázala pínos ÚKŠ v možnosti bezprostedn koordinovat ešení situace a pijímání opatení mezi jednotlivými resorty na centrální úrovni. ada sporných otázek tak mže být ešena pímo na míst, což znamená tolik potebnou asovou úsporu. 3.3.3 Bezpenostní rada kraje (BRK) Bezpenostní rada kraje posuzuje možná rizika vzniku krizové situace v kraji, dokumentaci obcí, kterým hasiský záchranný sbor kraje uložil povinnost rozpracovat vybrané úkoly krizového plánu kraje, roní zprávy o innosti a pipravenosti složek integrovaného záchranného systému v kraji a v pípad poteby navrhuje posílení tchto složek. Jejími leny jsou: Pedseda BRK o Hejtman kraje lenové BRK (max. 10 len) o Zástupce hejtmana o editel krajského úadu o Píslušník Policie eské republiky (urený policejním prezidentem) o editel hasiského záchranného sboru kraje o Píslušník Armády eské republiky (urený náelníkem GŠ AR) o editel územn píslušného územního stediska zdravotnické záchranné služby o Tajemník BRK (zamstnanec KÚ) 3.3.4 Bezpenostní rada obece s rozšíenou psobností Pedseda o Starosta urené obce lenové (max. 8 len) o Místostarosta
UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky 31 o Tajemník obecního úadu (je-li funkce zízena) o Píslušník Policie eské republiky (urený policejním prezidentem nebo jím ureným služebním funkcionáem) o Píslušník hasiského záchranného sboru (urený editelem HZS kraje nebo jím ureným služebním funkcionáem) o Velitel sboru dobrovolných hasi urené obce (je-li sbor zízen) o Tajemník BRUOb (zamstnanec urené obce) 3.3.5 Krizový štáb kraje / obce s rozšíenou psobností ízení (vedoucí krizového štábu): Hejtman kraje / Starosta urené obce lenové: o lenové bezpenostní rady o Stálá pracovní skupina krizového štábu o Tajemník krizového štábu o Pracovníci KÚ / ObÚ urené obce o Zástupci složek IZS o Odborníci s ohledem na druh ešené mimoádné události nebo krizové situace lenní: Vedoucí smny Odborné skupiny o Analýzy situace a plánování
UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky 32 o Nasazení sil a prostedk o Ochrany obyvatelstva o Souinnosti a komunikace o Týlového zabezpeení o Sekretariát krizového štábu (jen u kraj a urených obcí s více než 100.000 obyvatel) o Specialisté nezalenní do odborných skupin Technický a obslužný personál krizového štábu Další pizvané osoby a zástupci složek Vedoucím stálé pracovní skupiny a vedoucími odborných skupin jsou lenové krizového štábu z ad pracovník orgánu krizového ízení, z ad píslušník / pracovník složek IZS a z ad pracovník místn píslušných územních orgán veejné správy. leny odborných skupin jsou zejména zástupci složek IZS a odborníci (specialisté) s ohledem na druh ešené mimoádné události i krizové situace. Vedoucí KŠ rozhodne podle druhu krizové situace nebo mimoádné události o uvedení pracovní skupiny nebo její ásti do pohotovosti a o povolání osob (Pracovník KÚ / ObÚ urené obce, zástupc složek IZS a odborník na ešené mimoádné události / krizové situace) 3.3.6 Územn píslušný poplachový plán IZS Územn píslušný poplachový plán je uložen na územn píslušném operaním a informaním stedisku IZS, kterým je operaní a informaní stedisko HZS kraje a obsahuje: o spojení na základní a ostatní složky IZS; o pehled sil a prostedk ostatních složek IZS; o zpsob povolávání a vyrozumívání vedoucích složek IZS a dalších funkcí a orgán. Ústední poplachový plán IZS je uložen na operaním a informaním stedisku IZS, kterým je operaní a informaní stedisko MV-generálního editelství HZS R.
UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky 33 3.3.7 Prostor mimoádné události Pipomeme, že podle 19 zákona. 239/2000 Sb., o IZS a o zmn nkterých zákon, provádí koordinování záchranných a likvidaních prací a ízení souinnosti v míst nasazení složek IZS a v prostoru pedpokládaných úink mimoádné události velitel zásahu. Takto pojatá definice místa zásahu je, vzhledem k tomu, že mimoádná událost je co do rozvoje dynamická, velice praktická. Pokud jsou pravomoci velitele zásahu dány pro místo zásahu, mže jimi disponovat i tam, kde "noha" záchranáe ješt nestanula a kam mimoádná událost zatím nezasáhla. 3.3.8 Velitel zásahu Pravomoci velitele zásahu se totiž pi ízení spoleného zásahu složek nevztahují jen ke složkám pro zabezpeení jejich souinnosti, ale zejména na osoby, které jsou mimoádnou událostí ohroženy nebo doteny (nap. vlastnickým vztahem k zasaženému nebo ohroženému majetku). Velitel zásahu je oprávnn: o zakázat nebo omezit vstup osob na místo zásahu a naídit, aby místo zásahu opustila osoba, jejíž pítomnost není potebná. Naídit evakuaci osob, popípad stanovit i jiná doasná omezení k ochran života, zdraví, majetku a životního prostedí a vyzvat osobu, která se nepodídí stanoveným omezením, aby prokázala svoji totožnost. Tato osoba je povinna výzv vyhovt, o naídit bezodkladné provádní nebo odstraování staveb, terénních úprav za úelem zmírnní nebo odvrácení rizik, vzniklých mimoádnou událostí, o vyzvat právnické osoby nebo fyzické osoby k poskytnutí osobní nebo vcné pomoci, o zídit štáb velitele zásahu jako svj výkonný orgán a urit náelníka a leny štábu. leny štábu jsou zejména velitelé a vedoucí složek IZS. leny tohoto štábu mohou být dále fyzické osoby a zástupci právnických osob, se kterými složky IZS spolupracují nebo které poskytují osobní nebo vcnou pomoc, o rozdlit místo zásahu na sektory, popípad úseky a stanovit jejich velitele, kterým je oprávnn ukládat úkoly. Rozhodovat o pidlování sil a prostedk do podízenosti velitel sektor a úsek.
UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky 34 Pravomoci velitele zásahu mohou být ješt širší, a to vhledem k tomu, z jaké složky IZS je velitel zásahu povolán. Pro píklad, že pokud je velitelem zásahu píslušník Policie R, má navíc pravomoci ze zákona upravující pravomoci Policie R. Nkteré složky IZS navíc získaly pravomoci pi zásahu, které dosud nemly. Na tomto míst je teba uvést, že zákon o IZS je možno aplikovat, jestliže pi mimoádné události spolu zasahují již dv složky IZS. Uvedený zákon dále stanoví, že pokud zvláštní právní pedpis nestanoví jinak, je velitelem zásahu velitel jednotky požární ochrany nebo píslušný funkcioná Hasiského záchranného sboru R s právem pednostního velení. Je zajímavé, že toto ustanovení zákona o IZS vzbudilo nkteré emoce na úet hasi a výklady o tom, že pokud budou chtít pi zásahu dv složky spolupracovat, nemohou zasahovat bez úasti hasi. K takovému absurdnímu tvrzení je teba íci, že o osob velitele zásahu pedevším rozhoduje druh mimoádné události. Pokud je její ešení upraveno jinými zákony než zákonem o IZS, je osoba velitele zásahu zejmá. Hasi pece nebude ídit opatení k udržení bezpenosti a veejného poádku, i když bude teba zasahovat na hoící automobil pi mimoádné události, která má charakter nap. demonstrace. Navíc ješt ze zákona o IZS platí, že pokud na míst zásahu není ustanoven velitel zásahu, ídí souinnost tchto složek velitel nebo vedoucí zasahujících sil a prostedk složky IZS, která v míst zásahu provádí pevažující innost. Není-li v míst zásahu zástupce orgánu, jemuž s ohledem na druh mimoádné události písluší ízení záchranných a likvidaních prací, podle zvláštních právních pedpis, zajistí jeho vyrozumní územn píslušné operaní a informaní stedisko integrovaného záchranného systému. Velitel jednotek požární ochrany ídí záchranné a likvidaní práce v míst zásahu do píchodu odpovdného orgánu do místa zásahu. Vyhláška. 328/2001 Sb., o nkterých podrobnostech zabezpeení integrovaného záchranného systému, eší zásady koordinace složek IZS pi spoleném zásahu, dokumentaci IZS, podrobnosti o úkolech operaních a operaních stedisek a zásady zpsobu krizové komunikace a spojení v IZS, tzn. prakticky celou oblast záchranných a likvidaních prací. Úrove, kdy záchranné a likvidaní práce a ízení souinnosti složek IZS eší velitel zásahu, je nazývána tzv. taktickým ízením. Jde skuten o to, že velitel zásahu na míst zásahu stanoví postup, tzn. taktiku, s ohledem na zapojené složky a s ohledem na jeho kompetence dané zákonem
UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky 35 o IZS. Pi tom je nucen na základ 1 vyhlášky o IZS respektovat priority inností a ídit souinnost složek tak, aby jednotlivé innosti byly s ohledem na skutenou potebu pi záchranných a likvidaních pracích provedeny. 3.3.8.1 Priority innosti velitele zásahu Priority innosti uruje 1 vyhlášky 328/2001 Ministerstva vnitra ze dne 5.záí 20001 o nkterých podrobnostech zabezpeení integrovaného záchranného systému o vyhodnocení druhu a rozsahu mimoádné události a jí vyvolaných ohrožení za využití výsledk soubžn organizovaného przkumu, o uzavení místa zásahu a omezení vstupu na místo zásahu osobám, jejichž pítomnost zde není potebná, o záchrana bezprostedn ohrožených osob, zvíat nebo majetku, popípad jejich evakuace, o poskytnutí neodkladné zdravotní pée zranným osobám, o pijetí nezbytných opatení pro ochranu život a zdraví osob ve složkách (dále jen "síly"), které zahrnuje a. rozdlení místa zásahu na zóny s charakteristickým nebezpeím, stanovení odpovídajícího režimu práce a zpsobu ochrany života a zdraví sil, vetn použití ochranných prostedk, b. zohlednní zvláštností místa zásahu pi innosti složek, jako jsou technologie výrob, konstrukní a dispoziní ešení objekt, vlastností pítomných nebo vznikajících látek, c. vytvoení týlu, podmínek pro odpoinek sil, stanovení odpovídajícího režimu jejich práce a odpoinku; pokud to velitelé nebo vedoucí složek (dále jen "vedoucí složky") vyžadují, vytvoení spoleného materiálního a finanního zabezpeení složek, d. perušení záchranných prací, pokud jsou bezprostedn ohroženy životy a zdraví sil nebo záchrannými pracemi by vznikly závažnjší nepíznivé následky než ty, které hrozí vzniklou mimoádnou událostí,
UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky 36 o perušení trvajících píin vzniku ohrožení, vyvolaných mimoádnou událostí, napíklad provizorní opravou, zamezením úniku nebezpených látek, vylouením nebo omezením provozu havarovaných zaízení, o o omezení ohrožení, vyvolaného mimoádnou událostí a stabilizace situace v míst zásahu, napíklad hašením požár, ochlazováním konstrukcí, ohraniením uniklých látek, odstranním staveb a porost nebo provedením terénních úprav, pijetí odpovídajících opatení v místech, kde se oekávají úinky pi pedpokládaném šíení mimoádné události, které zajistí a. przkum šíení mimoádné události, b. informování nebo varování obyvatelstva na území ve smru šíení mimoádné události, která je mže ohrozit svými úinky, c. evakuace obyvatelstva, popípad též zvíat, d. vyhledání zranných nebo bezprostedn ohrožených osob, e. ošetení zranných osob, f. poskytnutí pomoci osobám, které nelze evakuovat, g. regulace volného pohybu osob a dopravy v míst zásahu a v jeho okolí, h. stežení evakuovaného území a majetku, o poskytnutí nezbytné humanitární pomoci postiženým osobám, o poskytnutí neodkladné veterinární pée zranným zvíatm, o poskytování nutné informace píbuzným osob, výrazn postižených mimoádnou událostí, o podávání nezbytných informací o mimoádné události a o provádných záchranných a likvidaních pracích sdlovacím prostedkm a veejnosti, o dokumentování údaj a skuteností za úelem zjiš ování a objasování píin vzniku mimoádné události o dokumentování záchranných a likvidaních prací, které obsahuje základní pehled o nasazených složkách a asový sled provádných inností.
UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky 37 3.3.8.2 Povinnosti velitele zásahu V souladu s 4 vyhlášky 328/2001 Ministerstva vnitra ze dne 5.záí 20001 o nkterých podrobnostech zabezpeení integrovaného záchranného systému velitel zásahu: o zajiš uje souinnost mezi jednotlivými vedoucími složek, která zahrnuje také oznaení velitele zásahu, náelníka a leny štábu velitele zásahu a vedoucího složky ( 4 vyhlášky), o ukládá potebné píkazy vedoucím složek; síly a prostedky složek nadále podléhají vedoucím složek, o organizuje lenní místa zásahu ( 5 vyhlášky) a za tím úelem urí opt s ohledem na skutenou potebu: a. vnjší zónu pro uzavení místa zásahu, b. nebezpenou zónu s charakteristickým nebezpeím v míst zásahu, c. nástupní prostor, d. týlový prostor, e. dekontaminaní prostor, f. prostor pro poskytnutí zdravotní pée osob, postižených mimoádnou událostí, g. shromaždišt evakuovaných, h. prostor pro náhradní ustájení evakuovaných nebo zachránných zvíat, popípad též poskytnutí veterinární pée, i. prostor pro umístní a identifikaci obtí, j. prostor pedpokládaného šíení mimoádné události, k. úsek a sektor, piemž úsekem se rozumí ást místa zásahu, kde složky provádí záchranné a likvidaní práce; sektorem se rozumí nkolik úsek, l. velitelské stanovišt, m. stanovišt štábu velitele zásahu, n. stanovišt pro informování sdlovacích prostedk,
UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky 38 o. stanovišt pro informování o osobách, postižených mimoádnou událostí, o stanoví v míst zásahu svého nástupce pro pípad pedání funkce velitele zásahu, o organizuje spojení mezi místem zásahu a územn píslušným operaním a informaním stediskem pi pedávání informací ( 6 vyhlášky), o vyhlašuje nebo upesuje pro místo zásahu odpovídající stupe poplachu územn píslušného poplachového plánu integrovaného záchranného systému, o povolává potebné množství sil a prostedk složek na místo zásahu prostednictvím územn píslušného operaního a informaního stediska, o organizuje souinnost složek s ostatními právnickými a fyzickými osobami, poskytujícími osobní a vcnou pomoc, se správními úady, s orgány obcí a jejich organizaními složkami. 5.4.3. Štáb velitel zásahu Štáb velitele zásahu má právo velitel zásahu ustanovit jako nástroj spoleného postupu složek IZS a svj výkonný orgán na míst zásahu, není dán pímo vyhláškou o IZS. Ta se odvolává na 23 vyhlášky. 247/2001 Sb., o organizaci a innosti jednotek požární ochrany. 5.4.3.1. Struktura Štáb má následující strukturu: náelník štábu, len štábu pro spojení, len štábu pro týl, len štábu pro analýzu situace na míst zásahu, len štábu pro nasazení sil a prostedk, zástupci složek IZS, v pípad zásahu v rámci IZS, pomocníci len štábu. Náelník štábu odpovídá za innost štábu. Navrhuje veliteli zásahu složení štábu, zastupuje velitele zásahu po dobu jeho nepítomnosti a zajiš uje styk s veejností na míst zásahu. len štábu pro spojení zabezpeuje koordinaci spojení na míst zásahu mezi jednotkami a složkami IZS a spojení
UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky 39 jednotek s píslušným operaním stediskem. len štábu pro týl organizuje materiální zabezpeení jednotek, vetn podmínek pée o hasie a osoby, vyzvané k poskytnutí osobní pomoci, evidenci výdaj a náklad na zásah a poskytování neodkladné pée osobám postiženým mimoádnou událostí. len štábu pro analýzu situace na míst zásahu provádí analýzu situace na míst zásahu za úelem pípravy rozhodnutí velitele zásahu. len štábu pro nasazení sil a prostedk organizuje souinnost jednotek a složek integrovaného záchranného systému na míst zásahu a jejich evidenci. 5.4.3.2. Schéma Obr.7.: Schéma štábu
UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky 40 Náelník štábu a lenové štábu jsou ureni k výkonu funkce ve štábu velitelem zásahu, který vedle náelníka štábu, do štábu vždy urí alespo lena štábu pro týl a lena štábu pro spojení. Náelníkovi a každému lenu štábu mže velitel zásahu urit pomocníky nebo jim pidlit síly a prostedky, pokud to vyžaduje plnní jim uložených úkol. Pomocníkem lena štábu mohou být vedle hasi i fyzické osoby a zástupci právnických osob, které pi zásahu poskytují osobní nebo vcnou pomoc, nebo se kterými jednotky nebo složky IZS na míst zásahu spolupracují. Velitel zásahu ídí souinnost složek IZS prostednictvím vedoucích složek na míst zásahu. Vyhláška o IZS stanoví i úkoly vedoucímu složky IZS na míst zásahu. o Ten ohlašuje veliteli zásahu svoji pítomnost, množství sil a prostedk složky ihned po té, co se dostaví na místo zásahu, o podizuje se píkazm velitele zásahu, popípad velení velitele úseku nebo velitele sektoru, podává mu informace o plnní úkol a o situaci v míst svého nasazení; v pípad bezprostedního ohrožení života sil je oprávnn zmnit rozhodnutí nadízených, o pedává ízení složky po dobu nepítomnosti nástupci, o oznamuje nadízenému vznik situace, kdy hrozí bezprostední ohrožení zdraví a života sil složek a iní neodkladná opatení k ochran jejich život a zdraví, o pedává veliteli zásahu potebné podklady pro zpracování zprávy o zásahu. V budoucnu bude záviset na pochopení nutnosti podídit své individuální zájmy pro celkový úspch záchranných a likvidaních prací. V koneném efektu pjde jen o to, aby se lidé bez emocí na míst zásahu domluvili s ohledem na to, že se nás postižení neptají na naše emoce, ale oekávají úinnou a efektivní pomoc. Vyhláška o IZS ani zákon jist nemohou, jako obecný a právní pedpis, vyešit detaily taktiky u zásahu, který je ve své podstat vždy jiný. V této oblasti založila však tvorbu užiteného dokumentu IZS, tzv. typové innosti složek pi spoleném zásahu. Ty vydá MV- generální editelství HZS R a obsahují postup složek pi záchranných a likvidaních pracích s ohledem na druh a charakter mimoádné události. Na uvedených dokumentech spolupracují spolen odborníci z jednotlivých složek.
UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky 41 3.4 Získávání informací O charakteru možného ohrožení, pipravených záchranných a likvidaních pracích a ochran obyvatelstva pi vzniku mimoádné události : Oban získá informace, dle zákona o integrovaném záchranném systému, o charakteru možného ohrožení, o pipravených záchranných a likvidaních pracích a ochran obyvatelstva v pípad vzniku mimoádných události na obecním (mstském) úad. o 15 odst. (4) zákona. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o zmn nkterých zákon: "Obecní úad seznamuje právnické a fyzické osoby v obci s charakterem možného ohrožení, s pipravenými záchrannými a likvidaními pracemi a ochranou obyvatelstva. Za tímto úelem organizuje jejich školení." o 21 odst. (3) zákona. 240/2000 Sb., o krizovém ízení a o zmn nkterých zákon (krizový zákon): "Obecní úad seznamuje právnické a fyzické osoby s charakterem možného ohrožení, s pipravenými krizovými opateními a se zpsobem jejich provedení." Zamstnanec získá informace, dle téhož zákona, o charakteru možného ohrožení, o pipravených záchranných a likvidaních pracích a ochran obyvatelstva v míst dislokace pracovišt od svého zamstnavatele (píslušné právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby). 23 odst. (1) písm.b) a 24 odst. (1) písm. b) zákona. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o zmn nkterých zákon: "Pokud krajský úad zahrne do havarijního plánu kraje nebo vnjšího havarijního plánu konkrétní právnickou osobu nebo podnikající fyzickou osobu, je tato povinna zajistit vi svým zamstnancm doteným pedpokládanou mimoádnou událostí opatení uvedená v 24 odst. 1 písm. b) tohoto zákona, " to znamená vi svým zamstnancm zajistit, pokud zvláštní právní pedpis nestanoví jinak (nap. zákon. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záení a zákon. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií), informování o hrozících mimoádných událostech a plánovaných opateních, varování, evakuaci, popípad ukrytí, organizování záchranných prací, organizování pípravy k sebeochran a vzájemné pomoci.
UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky 42 Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba získá informace o charakteru možného ohrožení, o pipravených krizových opateních a zpsobech jejich provedení u píslušného obecního úadu. o 15 odst. (4) zákona. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o zmn nkterých zákon: "Obecní úad seznamuje právnické a fyzické osoby v obci s charakterem možného ohrožení, s pipravenými záchrannými a likvidaními pracemi a ochranou obyvatelstva. Za tímto úelem organizuje jejich školení." o 21 odst. (3) zákona. 240/2000 Sb., o krizovém ízení a o zmn nkterých zákon (krizový zákon): "Obecní úad seznamuje právnické a fyzické osoby s charakterem možného ohrožení, s pipravenými krizovými opateními a se zpsobem jejich provedení."
UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky 43 4 SPOLUPRÁCE S KOMERNÍM SEKTOREM 4.1 Legislativa Právní oporu pro spoluprácí IZS s komerním sektorem nalezneme pouze v zákonu: zákon. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o zmn nkterých zákon, 4.2 Využití podnik komerní bezpenosti Do dnešní doby chybí samostatná právní úprava využití podnik komerních bezpenosti v IZS. Možnost využití PKB však umožuje 4 odst.2 zákona.239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, který íká : Ostatními složkami integrovaného záchranného systému jsou vy- lenné síly a prostedky ozbrojených sil, ostatní ozbrojené bezpenostní sbory, ostatní záchranné sbory, orgány ochrany veejného zdraví, havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby, zaízení civilní ochrany, neziskové organizace a sdružení oban, která lze využít k záchranným a likvidaním pracím. Ostatní složky integrovaného záchranného systému poskytují pi záchranných a likvidaních pracích plánovanou pomoc na vyžádání ( 21). Zákon umožuje využít odborné a jiné složky. pi zásahu, ale odkazuje se na 21 zákona.239/2000 Sb. : Plánovaná pomoc na vyžádání (1) Poskytování plánované pomoci na vyžádání se zahrnuje do poplachového plánu integrovaného záchranného systému; plánovanou pomocí na vyžádání se pro úely tohoto zákona rozumí pedem písemn dohodnutý zpsob poskytnutí pomoci ostatními složkami integrovaného záchranného systému obecnímu úadu obce s rozšíenou psobností, krajskému úadu, Ministerstvu vnitra nebo základním složkám integrovaného záchranného systému pi provádní záchranných a likvidaních prací. (2) Plánovanou pomoc na vyžádání jsou povinny poskytnout a) ministerstva, územní správní úady, orgány kraj a obcí v mezích své psobnosti, b) právnické a fyzické osoby, které jsou vlastníkem nebo uživatelem stavby civilní ochrany nebo stavby dotené požadavky civilní ochrany, c) zdravotnická zaízení,
UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky 44 d) ostatní složky integrovaného záchranného systému uvedené v 4 odst. 2, e) vojenské záchranné útvary, f) ostatní osoby, které se k tomu smluvn zavázaly. (3) Plánovanou pomoc na vyžádání není povinen poskytnout ten, kdo by poskytnutím této pomoci vážn ohrozil plnní vlastních závažnjších úkol stanovených podle zvláštních právních pedpis. (4) Ostatní složky integrovaného záchranného systému jsou povinny pi stanovení rozsahu plánované pomoci na vyžádání na základ žádosti operaního a informaního stediska integrovaného záchranného systému sdlit a) osoby povené pro zabezpeování pomoci a zpsob jejich vyrozumní, b) síly a prostedky urené k poskytnutí pomoci, c) dobu potebnou pro poskytnutí sil a prostedk v pípad vyžádání pomoci. Z uvedeného ustanovení 21 vyplívá, že kterýkoliv z orgán veejné správy v pípad zdvodnné poteby plánovan využije PKB v IZS. Záleží tedy jen na tom, zda v havarijních, povodových nebo krizových plánech je konkrétní úkol pro PKB. Je otázkou jestli státní sektor chce využít komerních organizací. Postoj vi využití PKB v IZS nejlépe ukazuje interpelace na místopedsedu vlády a ministra vnitra Stanislava Grosse poslancem Václavem Frankem na 6 té schzi Poslanecké snmovny Parlamentu eské republiky 17. íjna 2002. Kdy poslanec Václav Frank hovoil cituji : Chci upozornit na to, že v prbhu srpnových povodní existovala velká skupina pomrn dobe organizovaných oban tohoto státu, která se v ad pípad iniciativn a dobrovoln podílela na záchranných pracích, by k tomu nebyla vyzývána a by ji o to díky neexistenci legislativní úpravy nikdo oficiáln nežádal. Jedná se pibližn o 54 tisíc pracovník soukromých bezpenostních služeb, pracujících v oblasti ostrahy majetku a osob, instalace a údržby technických zabezpeovacích zaízení, ale i v oblastech detektivních služeb a logistiky pohybu hotovosti. Místopedseda vlády a ministr vnitra R Stanislav Gross mu na jeho interpelaci odpovdl cituji: