FINANCOVÁNÍ VYBRANÝCH OBLASTÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU



Podobné dokumenty
Bytová situace: ČR a země EU

Bytová politika. Ing. arch. Daniela Grabmüllerov. llerová,, MBA Ministerstvo pro místnm. stní rozvoj. Praha, 25.

Vývoj na trhu rezidenčního bydlení a politika ČNB

Rezidenční Praha: Současnost a perspektivy Petr Hána

CESTOU DO SKANZENU? ANEB CO SE CHYSTÁ V ČESKÉ ENERGETICKÉ POLITICE

Epidemiologie kolorektálního karcinomu v ČR

INFORMAČNÍ SPOLEČNOST V ČESKÉ REPUBLICE

Srovnání efektivnosti využití slunečního záření pro výrobu elektřiny a výrobu tepla - možnosti solárního ohřevu a podmínky pro vyšší využití

Kam směřují vyspělé státy EU v odpadovém hospodářství. Kam směřuje ČR potažmo kam chceme nasměřovat v OH náš kraj.

Chytrá energie. koncept nevládních organizací ke snižování emisí. RNDr. Yvonna Gaillyová Ekologický institut Veronica

Mantra redukce počtu lůžek

MĚŘENÍ CHUDOBY A PŘÍJMOVÁ CHUDOBA V ČESKÉ REPUBLICE

Chytrá energie. koncept nevládních organizací ke snižování emisí

Současná situace sociálního bydlení v Česku

Budoucnost finančního sektoru po krizi

Makroekonomická prognóza ČS Michal Skořepa, PhD. makroekonomický analytik Česká spořitelna, a.s., Praha

Nízka diverzita trhu je hrozbou pro seniory. Petr Skondrojanis, LMC

PODPORA BYDLENÍ SENIORŮ. Seniorské bydlení: charita nebo byznys? Stavební fórum 22. ledna 2015

Letní škola Občanského institutu Špindlerův Mlýn, 3. července 2009

Podpora bydlení v ČR z pohledu současného vývoje ekonomiky

Odpovědné zadávání veřejných zakázek & zindex Jiří Skuhrovec, Jan Soudek Centrum aplikované ekonomie FSV UK

Význam letecké dopravy pro ekonomiku ČR Role letecké dopravy v ekonomice země/multiplikační efekty

Dlouhodobá konvergence ve Střední Evropě

Úvod do veřejných financí. Fiskální federalismus. Veřejné příjmy a veřejné výdaje

Zdravo'cké prostředky

Obnovitelné zdroje energie v ČR a EU

KONCEPCE BYDLENÍ ČR DO ROKU 2020 (REVIDOVANÁ) Investiční podpora bydlení pro osoby se zdravotním postižením a pro seniory

Státní fond rozvoje bydlení

Jak inteligentně reformovat veřejné finance?

Chytrá energie vize české energetiky

Čelíme společným výzvám České zdravotnictví v evropských souvislostech

Kapacity a odměňování zdravotnických pracovníků v segmentu lůžkové péče. První ucelená analýza resortních statistických šetření za rok 2018 a 2019

Transformace. evn nemocné. Mgr. Pavel ían

Čelíme společným výzvám České zdravotnictví v evropských souvislostech

Příušnice v ČR z hlediska sérologických přehledů, kontrol proočkovanosti a epidemií

Můžeme se obejít bez jaderné energetiky? Máme na vybranou?

Čelíme Milan Cabrnoch, Miroslav Ouzký a jejich hosté. Praha, 20. únor 2006

zindex.cz Hodnocení zakázek měst Jiří Skuhrovec, Jan Soudek Centrum aplikované ekonomie FSV UK

Strukturální Fondy ve Velké Británii

INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA

Karcinom prostaty v ČR: zátěž, počty pacientů, výsledky léčby

Výsledky a trendy návštěvnosti Zlínského kraje a dalších krajů v roce 2016

EUREKA aeurostars: poradenská činnost a služby pro přípravu a podávání projektů

Limity dávek na bydlení: jaké další nástroje mají sociální a bytové politiky?

Praha 26. března EUREKA a Eurostars. Aktuální výzvy. The Eurostars Programme is powered by EUREKA and the European Community

LEADER jako hnací motor rozvoje venkova

Č. vydání 1 Datum vydání Zpracoval Martin Sklenář

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ

Epidemiologie kolorektálního karcinomu v ČR

Fakulta stavební, VŠB TU Ostrava

Flexibilita práce a její dopad na genderové rozdíly na trhu práce

OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE

Možnosti zapojení finančních nástrojů do podpory sociálního bydlení Zpracováno ve spolupráci s generálním zmocněncem pro inovativní finanční nástroje

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR

Fiskální krize a potenciál úvěrů. David Navrátil tel.: , dnavratil@csas.cz Ekonomické a strategické analýzy

Pavel Řežábek. člen bankovní rady ČNB. Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě

Uznání, výkon cizí soudní rozhodnutí. z členského státu EU

CHOVÁNÍ JEDNOTLIVÝCH AKTÉRŮ NA TRHU S BYTY VČETNĚ ANALÝZY 3E ZÁSAHŮ VEŘEJNÉ MOCI TB010MMR023

Koncepce bydlení ČR do roku 2020

Program Eurostars Vyhlášení programu (1)

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ DOSTUPNOST BYDLENÍ Z POHLEDU MINISTERSTVA FINANCÍ. ALENA SCHILLEROVÁ I Fórum Zlaté koruny

Význam letecké dopravy pro ekonomiku ČR Role letecké dopravy v ekonomice země/multiplikační efekty

Česká republika v mezinárodním srovnání za rok 2010 (vybrané údaje)

Epidemiologie zhoubného melanomu v ČR a v Královéhradeckém kraji

SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA PO ROCE 2013

Provozní modely sociálního bydlení a ekonomické aspekty pořízení sociálního bydlení

Souvislosti sociálního bydlení a finančně dostupného bydlení

INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA

Milan Cabrnoch, Miroslav Ouzký a jejich hosté České Budějovice 11. duben 2006

Životní styl a jeho vliv na zdravotní stav populace ČR

ARTEMIS & ENIAC výzvy kadlec@utia.cas.cz Tel

PODPORA OBNOVY BYTOVÉHO FONDU

Programy na podporu bydlení v roce Ing. Hana Pejpalová ředitelka SFRB

Aktuální ekonomické trendy

Materiální a personální kapacita a inovační aktivita podniků poroste na úroveň technologicky nejvyspělejších zemí.

Evropské mapování znečištění ovzduší za rok 2005

Office: Mobile: EUREKA. Česká republika v programech EUREKA a Eurostars Ing. Josef Martinec Praha,

POZNÁMKY K PŘÍPRAVĚ NA CHŘIPKOVOU SEZÓNU Z POHLEDU OOVZ

lní politiky, zejm. Jiří Rusnok, Prezident APF ČR, Konference ODS, Jihlava, 14.ledna 2010

Zahraniční hosté v hromadných ubyt. zařízeních podle zemí / Foreign guests at collective accommodation establishments: by country 2006*)

Mnoho změn, ale málo výsledků

BYTOVÁ POLITIKA V ČR. Ing. Milan Taraba

Přístup veterinárních lékařů k problematice rezistence na antibiotika

O tomto průzkumu. O Vaši organizaci

Udržitelný penzijní systém

Zahraniční praxe v soc. bydlení. Finsko

Lze v rámci veřejných zakázek zohledňovat jejich dopad na životní prostředí?

REGIONÁLNÍ HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT

Projekt přeshraniční výměny ereceptů NIX-ZD.CZ II. změny v e-preskripci. Ing. Renata Golasíková, Mgr. Tereza Vyšatová Státní ústav pro kontrolu léčiv

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ

Fakulta stavební VŠB TUO

Potenciální finanční nedostupnost nájemního bydlení z regionálního pohledu

Zapojení ČR do H2020 v oblasti výzkumných infrastruktur Technologické centrum AV ČR, Praha

AKCE: Přednáška Bezpečnost bioplynových stanic Ing. LubošKotek, Ph.D. dne

Důsledky stárnutí obyvatelstva na kvalitu života české společnosti

Popis ového API pro automatické registrace.eu kontaktů a.eu domén

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ

Výjezdy zaměstnanců VUT v Brně na výukové pobyty ERASMUS. Statistiky za akademický rok 2010/2011

Finanční sektor, konkurence v něm a příspěvek ke konkurenceschopnosti ekonomiky

Česká republika v mezinárodním srovnání za rok 2009 (vybrané údaje)

Transkript:

FINANCOVÁNÍ VYBRANÝCH OBLASTÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU Bydlení

DŮVODY PRO VEŘEJNOU PODPORU BYDLENÍ Bydlení: veřejný i soukromý statek Externality, vyloučení z trhu Důležitost obydlí Základní lidská potřeba Součást životní úrovně a kvality života individuální společenská Negativní vlivy neuspokojivého bydlení, předpoklad intergrace do sociálních a ekonomických vztahů (trh práce, zdraví, sociální exkluze, vzdělávání, rodina, mezilidská komunikace) Je bytová politika součástí sociální politiky? 2

Družstevní byty 17% STRUKTURA BYTOVÉHO FONDU Jiný důvod 7% Rodinné domy 36% Nájemní byty 29% Byty ve vlastnictví 11% 3

prostorová tradice normy obytné plochy) BYTOVÁ POTŘEBA (biologický determinismus, tržně orientovaná tradice (nabídka, poptávka, možnost opatřit si bydlení podle potřeb na trhu) kulturně relativistická tradice (potřeba je odrazem společenské situace, standardy bydlení jsou určeny společností, neuspokojení znamená deprivaci a exkluzi tradice univerzálních standardů Počty bytů na počet obyvatel 4

MEZINÁRODNÍ DOKUMENTY Bydlení jako sociální právo Všeobecná deklarace lidských práv Marshallův koncept sociálních práv souvislost s praktickou sociální politikou Mezinárodní pakt o občanských a politických právech 1966 Sociální charta EU Lisabonská smlouva Evropská charta pro právo na bydlení a boj proti vyloučení 5

MEZINÁRODNÍ DOKUMENTY Konference OSN HABITAT 1976 (Vancouver) Agenda 21 1992 Rio de Janeiro OSN Habitat 1996 (Istambul) Rovný přístup k přiměřenému a dostupnému bydlení pro všechny občany a jejich rodiny FEANTSA sdružení nevládních organizací, NO v rozvojové pomoci A další 6

SPECIFIKA BYTU JAKO ZBOŽÍ Cena bytu je vždy závislá na ceně pozemků (těch je vždy omezené množství a nelze je vyrobit) Byty se nemohou přemísťovat z místa nízké poptávky do místa vysoké poptávky nástroje na podporu realokace pracovní síly Výstavba bytů trvá déle než výroba jiných komodit (nabídka tedy nemůže okamžitě reagovat na poptávku) 7

USPOKOJENÍ BYTOVÝCH POTŘEB Dva aspekty Za prvé musí v zemi fyzicky existovat takové množství bytových jednotek,které svojí kvalitou, velikostí (počtem místností a obytnou plochou) a geografickým rozmístěním odpovídají počtu domácností, jejich velikosti, struktuře a místu bydliště. Za druhé musí mít domácnosti možnost existující bytové jednotky užívat (pořídit si je nebo pronajmout) za cenu, která nepředstavuje příliš velké zatížení pro jejich příjmy. 8

BYTOVÁ POTŘEBA Regionální odlišnosti: Velikost územních celků (ve větších městech více bytů na 1000 obyvatel) Počet bytů na 100 cenzových domácností (mezi 86 a 92) regionální rozdíly jsou menší než u prvního ukazatele Obytná plocha na osobu - mezi 22m2 a 17m2 9

UKAZATELÉ BYTOVÉ POTŘEBY Počet bytů na 1000 obyvatel (roste). Méně často se jako ukazatel používá počet bytů na 100 domácností (klesá) Případně počet bydlících na jednu obytnou místnost v bytě (klesá) Obytná plocha bytu připadající na 1 bydlícího obyvatele (roste) 10

TYPY BYDLENÍ Nájemné bydlení: soukromý sektor Vlastnické bydlení Sociální bydlení Bydlení ve státních a komunálních bytech Družstevní bydlení Bydlení v podnikových bytech Byty patřící vojenské správě Rekreační bydlení 11

Vývoj do roku 1990 Privatizace, deregulace, prodej obecních bytů Současné problémy: Nízká dostupnost bydlení domácností sociálně slabších nebo z jiných důvodů ohrožených sociálním vyloučením Nevyhovující kvalita a vysoká energetická náročnost bytového fondu Rigidita trhu s byty Zvýšená nezaměstnanost Stárnutí populace STAV BYDLENÍ V ČR Vnější tlaky, investice v atraktivních lokalitách 12

13

DOSTUPNOST BYDLENÍ Fyzická - množství bytových jednotek, které jsou k dispozici Finanční nabídka na trhu s byty odpovídá koupěschpnosti (schopnosti platit nájem) 14

INSTITUCIONÁLNÍ PODPORA BYDLENÍ V ČR Programové prohlášení vlády: Byt a bydlení jsou pro občana nezastupitelnou hodnotou, kterou nelze přenechat jen živelnému působení trhu. Zabezpečení bydlení je zájmem veřejným i soukromým. Trh s byty musí být proto státem usměrňovaný. Politika bydlení bude vycházet z povinnosti státu učinit vše pro zabezpečení dostupného a přijatelného bydlení pro všechny občany MMR: Koncepce bytové politiky, dotační tituly Obce a města Sociální bydlení, MPSV 15

KOMUNITÁRNÍ PRÁVO VEŘEJNÁ PODPORA Poskytování státní podpory podléhá pravidlům state aid. Bytová družstva hráči na trhu s běžnou ekonomickou aktivitou. Podle judikátů ESD - bytové družstvo, stejně jako nezisková instituce = developer. Podpora malého rozsahu nenarušuje hospodářskou soutěž.

FINANCOVÁNÍ BYDLENÍ Podpora státu vějíř nástrojů. Vlastnické bydlení úvěry, úrokové dotace, daňové úlevy. Nájemní bydlení byty se sociálním určením. Družstevní bydlení dotace, úvěry. Vlastnické, družstevní i nájemní bydlení stavební spoření. Programy Panel

STAVEBNÍ SPOŘENÍ Vlastnické bydlení nově postavené, koupené, rekonstruované mladé rodiny (komplement ke státnímu úvěru). Družstevní bydlení výstavba - finanční základ členů družstva, úvěr. Modernizace bydlení mladé rodiny (komplement ke státnímu úvěru). Nájemní bydlení předpoklady pro fungování trhu, rekonstrukce bytů. Panelová sídliště regenerace PANEL.

NÁSTROJE BYTOVÉ POLITIKY Regulace nájemného první generace Tři způsoby: nominální zmražení nájemného; takový vývoj nominálního nájemného, jež vede k poklesu reálného nájemného (po započtení inflace); takový vývoj nominálního nájemného, kdy zůstává nominální nájemné hluboko pod úrovní tržního nájemného 19

SFRB Panel úrokové dotace uzavřeny smlouvy o poskytnutí 11 mld. Kč na podporu 313 000 bytů, čímž došlo k realizaci investic v celkovém objemu 50 mld. Kč, fiskální dopad je + 9,5 mld. Kč Úvěry na pořízení bydlení pro mladé 5,6 mld. Kč, téměř 19 000 smluv, čímž bude v průběhu splatnosti úvěrů aktivován stejný objem soukromých investic, fiskální dopad je min. + 0,5 mld. Kč Dotace na výstavbu nájemních bytů smlouvy na dotace v celkovém objemu 3,3 mld. Kč na výstavbu 5,500 bytů Podporované byty - dotace v objemu 1,7 mld. Kč, téměř 2 000 bytů, čímž došlo k realizaci min. 3,6 mld. Kč investic, fiskální dopad je -0,9 mld. Kč Regenerace sídlišť - dotace v objemu 1 mld. Kč, 277 sídlišť, čímž došlo k realizaci min. 1,4 mld. Kč investic, fiskální dopad je -0,5 mld. Kč Pomoc obcím postižených povodněmi

NÁSTROJE BYTOVÉ POLITIKY Regulace nájemného druhé generace V podstatě závazek, že současným nájemníkům nebude nájemné zvyšováno podle tržních principů, nové nájmy se uzavírají na základě smlouvy tržní nájemné Privatizace obecních bytů - efektivní alternativa vypořádání se s regulací nájemného první generace Problémy privatizace 21

NÁSTROJE BYTOVÉ POLITIKY Veřejná podpora finanční dostupnosti nájemního bydlení Podpora první sociální bydlení Podpora druhá - příspěvek na bydlení (nájemné)) Obecné výhody a nevýhody obou podpor - srovnání a hodnocení 22

PROBLÉM DEFINICE DOMÁCNOSTI Statistické veličiny: - bytová domácnost označuje osoby, které společně žijí v jednom bytě.počet bytových domácností se rovná počtu trvale obydlených bytů - hospodařící domácnost je určena společně bydlícími osobami, které samy uvedly, že společně hospodaří, společně hradí výdaje domácnosti (strava, náklady na bydlení atd. Lidé, žijící v jednom bytě mohou tvořit více hospodařících domácností - cenzová domácnost označuje osoby, které žijí v jednom bytě v rámci jedné hospodařící domácnosti a mají spolu příbuzenský či jiný vztah. Cenzová domácnost je nejmenší jednotkou, která se už nedělí 23

Sweden Germany Denmark Finland Netherlands Austria Belgium Czech Republic Estonia France United Kingdom Latvia Luxembourg Hungary Italy Lithuania Slovak Republic Greece Poland Portugal Slovenia Ireland Spain Cyprus Malta 3,1 POČET OSOB V DOMÁCNOSTI 2,9 2,7 2,5 2,3 2,1 1,9 1,7 1,5

Ireland Greece Portugal Italy Spain Estonia Lithuania United Kingdom Latvia France Malta Poland Belgium Austria Luxembourg Denmark Finland Germany Netherlands Slovenia Hungary Sweden Czech Republic Slovak Republic Cyprus DOMÁCNOSTI S NÍZKÝMI PŘÍJMY (V PPS) 25 20 15 10 5 0

SEGMENTACE TRHU S BYDLENÍM Cílová skupina Typ bydlení Podpůrný nástroj Domácnosti s vyššími příjmy Domácnosti s průměrnými příjmy Domácnosti s nízkými příjmy a znevýhodněné a zranitelné osoby Vlastnické bydlení Soukromý ziskový nájemní sektor Družstevní bydlení Neziskový nájemní sektor Podporované bydlení Obecní nájemní sektor Azylové domy Daňové úlevy Úrokové dotace Přímé investiční dotace Úrokové dotace Daňové úlevy Přímé investiční dotace obcím Sociální příspěvky na bydlení

SPECIFICKÉ POTŘEBY BYDLENÍ Startovací byty (mladé domácnosti), Domy na půl cesty (sociální služba) Bezbariérové bydlení pro seniory a osoby se zdravotním postižením 27