SKUTKY VÍRY ROMAN OULICKÝ. (Praha, duben 2005)

SKUTKY VÍRY ROMAN OULICKÝ (Praha, duben 2005) Písmo íká, že máme mít víru Boží. 1 Víru Boží. Položím vám jednoduchou otázku. Jak poznám, že máte Boží víru? Nebo jak poznáte vy, že mám Boží víru já? Existuje zpsob, kterým to lze njak zhodnotit nebo postihnout? Tak abychom mohli íci: Ano, tento lovk má Boží víru, a tamten Boží víru nemá. Jak byste to poznali, eknte mi sami. Bude mít pokoj, ovoce, skutky Ano, skutky. To je ten princip, o kterém Písmo mluví. A není to jen tak, že o tom v epištole Jakuba Bh mluví. 2 Vím, že tyto verše nás uvádjí do dležitého dilematu. Myslím, že ho lidé byli nuceni ešit po celou historii a je to nco, co si svým zpsobem musí vyešit každý z nás. Do protikladu se tam staví víra, která je živá, a víra, která je mrtvá. A mezi mrtvou a živou vírou je urit veliký rozdíl. Když je nco živé, a nco mrtvé, je mezi tím hodn veliký rozdíl. lovk nkde venku uvidí mrtvého ptáka. A zane pemýšlet o tom, jak ten ptáek, když byl ješt živý, krásn zpíval nebo vesele poskakoval. Nevím, jestli takhle njak také uvažujete. Prost rozdíl mezi živým a mrtvým ptákem je nezmrný. Bh jako by stejným zpsobem mluvil o živé a mrtvé víe. 3 íká, že je možné mít víru, která je živá, a víru, která je mrtvá. Nkterá víra, vidna Božíma oima, je mrtvá. lovk se na to teba mže dívat jiným zpsobem. Dnes ráno mi pišel na mysl verš, který jist všichni známe a etli jsme ho už mnohokrát. Petu ho však znovu. Juda íká ve své epištole ve 3. verši toto: Nejmilejší, všecku snažnost vynakládaje na to, abych vám psal o obecném spasení, musil jsem psáti, vás napomínaje, abyste staten bojovali o víru, kteráž jest jednou 1 Marek 11:22 I odpovdv Ježíš, ekl jim: Mjte víru Boží. 2 Jakub 2:17,18 Tak také víra, nemá-li skutky, je sama o sob mrtvá. Nkdo ale ekne: Ty máš víru a já mám skutky. Ukaž mi tu svou víru bez skutk a já ti ukážu svou víru na svých skutcích. (NBK) 3 Jakub 2:26 Nebo jakož tlo bez duše jest mrtvé, tak i víra bez skutk jest mrtvá. 1

dána svatým. O víru, která byla jednou dána svatým. íká zde, že v okamžiku, kdy zaal psát o spasení, si nemohl pomoci, ale musel pipojit napomenutí, aby brati bojovali o víru. Snad to byl bratr Kamil, kdo dnes mluvil o zkušenosti, jak lovk hledá a pak se dostane do bodu, kdy se ním ve svém život prolomí. Nemusí to nutn být navenek, ale teba nkde uvnit. Je to okamžik, kdy se v duchovní oblasti ním prolomíte a nco se stane. lovk se nkam posune. Stejn, jako když dlouho, dlouho sedí, a pak se najednou zvedne a povstane. Jsem si jist, že to všichni známe, že jsme okusili, jaké to je chodit s Bohem. Urit jsme mli ve svém život den, ve kterém jsme konali skutky Boží a mli jsme pocit, že to tak už bude napoád, že to tak vydrží. Ale už za dva dny to bylo jiné, lovk chodil jinak, než ml, a neml ten vnitní pocit uspokojení a nasycení z toho, že plyne s Boží vlí, že koná Boží skutky. Když jsem si etl tento verš o boji, o tom usilování napomínaje, abyste staten bojovali o víru, kteráž jest jednou dána svatým najednou jako by se mi slovo víra nahradilo slovem skutky. Protože, jak jsem íkal a jak jsme na to narazili v epištole Jakuba, Písmo íká, že živá víra má skutky. To znamená, že to usilování, boj o víru, znamená usilovat o skutky z víry. Mžeme k tomu pistoupit jakoby z druhé strany. Když se lovk na sebe podívá, na svj život nebo na život svých bratr, a vidí, že se nedostává skutk, znamená to, že nkde chybí víra. Chybí ta živá víra, jak o tom mluvila sestra Milena. lovk nkdy mže mít pocit, že víru má. Protože víra je abstraktní a tžko ji v té abstrakci pochytíte. Jak já mžu vdt, jak ví bratr Kamil nebo jak ví sestra Soa? Jaká je vlastn jejich víra, jakou má intenzitu? Víte, když máte nco zhodnotit nebo se ubíráte k njakému cíli, musí existovat jakési mítko, vi nmuž lze porovnávat. Je to tak? Tam, kde není zhodnocení nebo mítko, se vci rozplývají, jsou velmi neurité. A Bh íká, že tím Jeho mítkem jsou skutky. Že existuje skutek. A není to ledajaký skutek. Jsou dva typy skutk, ale k tomu se ješt dostanu. Možná mám pocit, že mám víru. Bh mi však íká: Máš-li víru, chci vidt skutky. Skutek je prost nco hmatatelného. Víte, v koneném dsledku jsou práv skutky tím, co uruje dní svta, bh djin, osudy národ i bh našich vlastních život. Existují praktické skutky. Nkdo 2

sem napíklad picestuje a mluví. To je skutek, který nco zaseje do vašich život a nkam vás možná posune. Není to jen cosi abstraktního nebo skrytého. Naše životy jsou astokrát smrované vcmi, které se njak fyzicky projevují. A když na to jdu z druhé strany, od tch skutk, zní mi to, jako by Bh íkal (te kážu sob, Bh to íkal mn), že je poteba usilovat o ty skutky, které byly jednou dány svatým. Promluvme si o principu víry. O Abrahamovi se píše, že byl uinn spravedlivým skrze víru. 4 Ne skrze skutky. Ale jeho víra, protože byla živá, mla skutky a ty skutky pivedly jeho víru k dokonalosti. Je to takový kruh: zanete vírou, ta vyústí ve skutky a pak se znovu vrátíte k víe. Takhle njak to plyne. Takové pinkání sem a tam od víry ke skutkm a zpt. Od víry Boží ke skutkm, které Bh skuten považuje za skutky. Víte, že jsou skutky, které zstávají na vky? Písmo o nich mluví. 5 A jsou také skutky, které jsou jako díví, seno a strništ. Takové, které budou spáleny, které nemají základ ve spravedlnosti, nemají Boží podstatu. Možná bych to ekl tak, že pokud je ospravedlnní skrze víru, pak skutky vykonané skrze víru jsou skutky spravedlnosti. lovk je schopen konat spoustu skutk, které nejsou z víry. Jsou to skutky lovka. Jsou to prost lidské (jinými slovy humanistické) skutky. A pokud jde o nevící, nkdy si možná myslíme, že když lovk, který nezná Boha, koná dobré skutky, má to njaký smysl nebo njakou váhu. Boží slovo však íká, že každý bezbožný lovk sice bude podle svých skutk souzen, ale vný život jimi nezíská. 6 Písmo tedy mezi skutky nastavuje velmi jasnou dlicí áru. Chci vám peíst nkolik verš, které jsem našel, když jsem pemýšlel nad tím, 4 ímanm 4:3 Nebo co praví písmo? Uvil pak Abraham Bohu, i poteno jemu za spravedlnost. 5 1. Korintským 3:12-15 Staví-li pak kdo na ten základ zlato, stíbro, kamení drahé, díví, seno, strništ, jednoho každého dílo zjeveno bude. Den zajisté to okáže; nebo v ohni zjeví se, a jednoho každého dílo, jaké by bylo, ohe zprubuje. Zstane-li í dílo, kteréž na nm stavl, vezme odplatu. Pakli í dílo shoí, vezme škodu, ale sám spasen bude, a však tak, jako skrze ohe. 6 Zjeveni 20:12,13 I vidl jsem mrtvé, malé i veliké, stojící ped oblíejem Božím, a knihy otevíny jsou. A jiná kniha také jest otevína, to jest kniha života, i souzeni jsou mrtví podlé toho, jakž psáno bylo v knihách, totiž podlé skutk svých. A vydalo moe mrtvé, kteíž byli v nm, tolikéž smrt i peklo vydali ty, kteíž v nich byli, i souzeni jsou jeden každý podlé skutk svých. 3

co píše Jakub. Dostal jsem se do epištoly k Titovi a všiml jsem si, že v ní apoštol Pavel velmi intenzivn mluví o skutcích. V jednom z verš íká, že jsme nebyli spaseni pro svoje skutky. Víte, že jsou lidé, kteí si myslí, že budou spaseni pro svoje skutky? Takových lidí je asi pomrn hodn. A už se podíváte do katolicismu nebo na lidi ve svt. astokrát sami sebe považují za dobré lidi. Mají pocit, že jejich skutky je njakým zpsobem spasí nebo že jejich skutky je staví na rovinu, kde jsou v pohod, kde jsou zabezpeeni. To mluvím o lidech, kteí vbec o takových vcech uvažují. Jsou také lidé, kteí o tom ani nepemýšlejí. Písmo nám však íká, že jsme nebyli spaseni pro naše skutky, ale pro Boží dobrotu, milost a milosrdenství. A tak skutky, které v našich životech nejsou z víry, Bh odkládá stranou. Nkdy prost máme víru a nkdy ji máme jen do urité míry, a tak nkdy konáme Boží skutky a nkdy konáme skutky, které jsou z tla. Bh na n hledí stejn jako na skutky lidí ve svt, považuje je za neužitené, protože tlesnost je Bohu nepítelem. Díky Bohu za milost, že se mžeme vždy pouit a použít to v náš prospch. Vím, že proto nám Bh íká, že je poteba, abychom o skutky usilovali. Ale pozor, ne o skutky bez víry, ale o skutky spravedlnosti. Ty, které jsou skrze víru. Takže to neznamená vybhnout a zaít konat, ale znamená to vit Bohu. A když víme Bohu, následují skutky. Správný postup tedy je: nejprve víra a pak skutky. Ale pokud je víra, a nejsou skutky, víme, že v základu, v tom prvním kroku, nco chybí. Že té víe chybí dávka života, njaká podstata, obsah. Jsem pesvdený, že jsme všichni zažili, že k nám Bh mluvil. Možná pišlo njaké proroctví nebo njaké Boží jednání, njaká situace. Možná k nám Bh mluvil pímo a když mluvil, vstoupil do naší duše takový náboj života a víry, že z toho vzešel skutek víry, který nás nasytil. Zažili jste to? Zažili jste to všichni ve svých životech? A to je nco, v em Bh chce, abychom chodili, aby to bylo ím dál astjší, intenzivnjší. Neíkám, že se nám to zítra povede na sto procent, ale je to nco, o em nám Písmo íká, že o to máme usilovat, že o to máme bojovat. Jak jsem tak sedl a pemýšlel, vnímal jsem to, co íkal, myslím, bratr Kamil. Ten neustálý zápas verš z Judy, který jsem citoval, to dokazuje. Kdyby ty vci tak nebyly, Bh by nemluvil toto slovo, nedával by nám verš, ve kterém íká, že máme usilovat, bojovat o víru. Když o ni 4

máme bojovat, je zjevné, že jsou vci, které bojují proti nám. Snaží se, abychom tu víru nemli, abychom nemli skutky. Jsem pesvden, že všichni známe tu chzi, máme den nebo dva, kdy víme, že konáme Boží vli, a obživuje nás to a nasycuje. A pak upadneme do takového toho pocitu, že je klid a pohoda. lovk maliko pospí, maliko zdímne, a najednou cítí, že nemá duchovní energii, že se mu nedostává autority, že není schopen konat Boží skutky. Já to znám, nevím jak vy, ale já to znám. A proto m verš z Judy povzbuzuje. Bratr Kamil také mluvil o tom, že je poteba povstat, nkde se ním prolomit. Když si lovk uvdomí svj nedostatek, má možnost se vrátit zpátky k Bohu a íct: Bože, mn nco chybí, a podniknout urité kroky ve svém srdci, ve svém myšlení. Natáhnout se k Bohu, aby se z té své otuplosti nebo letargie, spokojenosti nebo eho aby se z toho vylomil, dostal se z toho ven. Petu vám nkolik verš vypsal jsem si je, protože bych si je asi všechny nepamatoval kde Pavel zmiuje skutky, když píše dopis Titovi. Možná, že dvodem bylo urité specifické prostedí, protože Titus byl v té dob na Krét, a jak víte, o Krétských tam není zrovna úpln dobré svdectví. Asi to byli lidé, kteí mli blízko k tomu, aby byli tlesní. Píše se tam, že jsou líná bicha. 7 Pavel ml svobodu z Božího Ducha tohle íci, bylo to ke spasení. Mluví o nich v 16. verši 1. kapitoly a je to souást svdectví, které o nich vydává. Vypravují o tom, že Boha znají, ale skutky svými toho zapírají íká, že i když ti lidé vyznávají Boha a mluví o Nm, jejich skutky známost Boha zapírají. Zapírají Boha. To je dost otesné svdectví, je to tak? lovk mže mít v ústech Boha, a pitom svdectví, které svým životem vydává, tomu protieí. Jeho svdectví ve skutenosti Boha popírá. Zde je tedy zjevný nedostatek Božích skutk. Pokud totiž lovk koná Boží skutky, ty skutky samy o sob (a už jsou to skutky na té pirozené rovin, nebo na té vyšší, duchovní rovin) njakým zpsobem pinášejí spasení. Psobí na okolí, na okolní prostedí, a pinášejí lidem Boží vhled. Potom Pavel ve 2. kapitole 7. verši nabádá Tita, jak si má v tom místním prostedí, uprosted Krétských, poínat a jak s nimi má mluvit. 7 Titovi 1:12 ekl jeden z nich, vlastní jejich prorok: Kretenští jsou vždycky lhái, zlá hovada, bicha lenivá. 5

íká: ve všech vcech sebe samého vydávaje za píklad dobrých skutk, íká Titovi: Bu píkladem, bu vzorem dobrých skutk. Mám dojem, že když bratr Kamil etl z 19. kapitoly Zjevení, moje ucho zachytilo, že se v tom posledním verši psalo nco v tom smyslu, že oble- ení, nebo kment istý, je ospravedlování svatých. Jeden z význam toho slova ospravedlování je v etin spravedlivý skutek. 8 V každém pípad to naznauje, že dobré skutky, skutky spravedlnosti, jsou svým zpsobem jako obleení, pikrytí. Nco, co na sebe lovk oblékne a chodí v tom. Vzpomínáte na ten verš z epištoly Efezským, který íká, že máme chodit ve skutcích, které Bh pedem pipravil? 9 Bh nám ty dobré skutky pipravil. Vím, že On je nepipravuje v njakém chvatu ze dne na den, ale že jsou pipraveny již dávno. Všichni víme, že když lovk chodí po tomto svt, první, co ráno udlá, je, že se oblékne. Prost chodí po svt pikrytý. Takový je Boží ád. Vidíte tu spojitost? Bh ekl: Oblete se do spravedlivých skutk. Pavel zde nabádá Tita, aby byl píkladem, vzorem dobrých skutk. Druhá kapitola 14. verš mluví se v nm o spasení: kterýž (Kristus) dal sebe samého za nás, aby nás vykoupil od všeliké nepravosti a oistil sob samému lid zvláštní, horliv následovný dobrých skutk. K tomu nás Bh spasil. Aby nás oistil a vykoupil sob samému. Oistil nás od všeliké nepravosti, abychom byli lid, který horliv následuje dobrých skutk. Potom 3. kapitola verš 5. Tady se mluví o skutcích z té opané kategorie: ne z skutk spravedlnosti, kteréž bychom my inili (mluví se zde opt o spasení, o tom, že jsme nebyli spaseni ze skutk spravedlnosti, které bychom inili), ale podlé milosrdenství svého spasil nás, skrze obmytí druhého narození a obnovení Ducha svatého. Zde je tedy protiklad skutk spravedlnosti skutky, které nepinášejí spasení. Nepinesly spasení nám, tudíž nemají moc a schopnost pinést spasení ani lidem, kteí jsou okolo nás. Ty skutky jsou prost neužitené, jsou mrtvé, nemají v sob energii a schopnost pinést spasení, pinést vykoupení. Nemají ani schopnost pinášet ovoce, které zstává. 8 Strong #1345 9 Efezským 2:10 Jsme zajisté jeho dílo, jsouce stvoeni v Kristu Ježíši k skutkm dobrým, kteréž Bh pipravil, abychom v nich chodili. 6

Ve 3. kapitole jsem ješt peskoil 1. verš: Napomínej jich, a jsou knížatm a mocnostem poddáni (to znamená svtským autoritám, zízení), jich poslušni a a jsou k každému skutku dobrému hotovi. Napomínej je, aby byli pipraveni ke každému dobrému skutku. Tetí kapitola verš 8: Vrná jest e tato, a chci, abys tch vcí potvrzoval, a se snaží v dobrých skutcích pediti, kteíž uvili Bohu. A to jsou ty vci poctivé, i lidem užitené. To jsou vci poctivé a lidem užitené, ty dobré skutky. A tmi dobrými skutky myslím spravedlivé skutky, které jsou vyústním nebo ovocem živé víry. Tady Písmo íká, že jsou lidem užitené. Nezáleží tedy na tom, co si o nich rzní lidé mohou myslet. A 14. verš ve 3. kapitole: A nechaž se také uí i naši v dobrých skutcích pediti, kdež jsou toho poteby, aby nebyli neužitení. Mžete to nkdo prosím peíst v NBK? A a se i naši uí vynikat v dobrých skutcích k naplování naléhavých poteb, aby nebyli neužitení. Když Písmo íká naši, mluví o tch, kdo uvili, o Božím dom. Mám pocit, že tam mluví o dobrých skutcích, které se týkají práce. Prost toho, že je poteba, aby lovk poctiv a spravedliv pracoval, aby se i v tom dokazovala Boží spravedlnost. Zahrnuje to i skutky práce, kterou potebujeme k obživ. I v této oblasti má Boží dm pracovat spravedliv. Aby i tato práce byla výsledkem živé víry. Aby to byly skutky spravedlnosti. Nevím, jestli se v jiných epištolách tolik mluví o skutcích. Možná, že ano, že jsem si toho jen nikdy nevšiml. Nicmén m zde velmi pekvapilo, že se znovu a znovu opakují slova o skutcích skutky, skutky, skutky, dobré skutky. A vzhledem k tomu, že nám Bh íká, že živá víra má skutky a že máme usilovat nebo bojovat o víru, která byla kdysi dána svatým, chápu to tak, že nás Bh vybízí, abychom usilovali, bojovali o to, aby naše životy nesly ovoce tch skutk, Božích skutk. Protože pokud ty skutky pi nás nebudou, pak nás Boží slovo usvduje z toho, že naše víra je mrtvá. A si o tom myslíme, co chceme. O Abrahamovi se píše, a je to tak krásn rozepsáno a vysvtleno, že jeho skutky byly skutky z víry a ty skutky pivedly jeho víru k dokonalosti. 10 To je Boží princip. Pokud máme ástku Boží víry, potom skutek, který se z té živé víry zrodí, je 10 Jakub 2:21,22 Abraham, otec náš, zdali ne z skutk ospravedlnn jest, obtovav syna svého Izáka na oltá? Vidíš-li, že víra napomáhala skutkm jeho, a z skutk víra dokonalá byla? 7

mechanismem, kterým naše víra povyroste. A nedojde-li ke skutku, víra nemže rst. Alespo tak tomu rozumím já. Prost je poteba, aby tyto dv složky spolupsobily, doplovaly se navzájem. Jako když stavíte dm. Nejdíve položíte cihlu a na ni dáte maltu. Když položíte cihlu, ale nedáte maltu a budete tak stavt dál, pijde k tomu dít a stnu povalí. To prvé se dokonává, zjevuje se, nabývá podstaty skrze to druhé. Víra nabývá podstaty skrze skutek, stává se tlem. Skutek iní víru dokonalou. To je asi vše, co jsem ml dnes na srdci. Kéž sám Pán pomže našemu rozhodnutí zápasit o víru, která byla jednou dána svatým, zápasit o Jeho skutky. Amen. 8