Finanční analýza - Agrotrac spol. s r. o.

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie Finanční analýza - Agrotrac spol. s r. o. Bakalářská práce Autor: Alena Burdová, DiS. Bankovní management Vedoucí práce: doc. Ing. Jaroslava Holečková, Ph.D. Praha 2016

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Litoměřicích, dne: 6. 6. 2016 Alena Burdová, DiS.

Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucí mé bakalářské práce, paní doc. Ing. Jaroslavě Holečkové, Ph.D., za vstřícný přístup a odborné vedení a udělení cenných rad při zpracování práce.

Anotace Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou uvedeny základní znaky finanční analýzy, účetních výkazů, horizontální analýzy, vertikální analýzy, poměrové analýzy, bankrotních modelů, které jsou v praktické části aplikovány na společnost Agrotrac spol. s r. o. V závěru práce je zhodnocení dané firmy a navrhnuta určitá opatření, která by měla pozitivní vliv na budoucí vývoj společnosti. Klíčová slova: finanční analýza, poměrové ukazatelé, účetní výkazy, bankrotní ukazatelé, zdraví firmy Annotation The bachelor thesis is divided into theoretical and practical part. In the theoretical part are listed the basic characteristics of financial analysis, financial statements, horizontal analysis, vertical analysis, ratio analysis, bankruptcy models, that are practical section apply to Agrotrac spol. s r. o. The conclusion is the evaluation of the company and suggested certain measures that would have a positive impact on the company's future development. Key words: financial analysis, ratio indicators, financial statements, bankruptcy indicators, health of corporation

Obsah Úvod... 7 1. Zvolené metody zpracování... 8 2. Teoretická část... 9 2.1 Finanční analýza... 9 2.2 Účetní výkazy... 10 2.2.1 Rozvaha... 10 2.2.2 Výkaz zisků a ztrát... 11 2.3 Uživatelé finanční analýzy... 12 2.3.1 Externí uživatelé... 12 2.3.2 Interní uživatelé... 13 2.3.3 Další zájmové skupiny... 13 2.4 Horizontální a vertikální analýza... 13 2.4.1 Horizontální analýza... 13 2.4.2 Vertikální analýza... 13 2.5 Poměrová analýza... 14 2.5.1 Ukazatele rentability... 14 2.5.2 Ukazatele aktivity... 16 2.5.3 Ukazatele zadluženosti... 18 2.5.4 Ukazatele likvidity... 20 2.6 Bankrotní modely... 23 2.6.1 Altmanův model... 23 2.6.2 IN05... 24 3. Praktická část... 26

3.1 Základní údaje společnosti... 26 3.2 Finanční výkazy společnosti... 27 3.3 Horizontální analýza... 29 3.3.1 Horizontální analýza aktiv společnosti... 30 3.3.2 Horizontální analýza pasiv společnosti... 30 3.3.3 Horizontální analýza výkazu zisků a ztrát společnosti... 32 3.4 Vertikální analýza... 33 3.4.1 Vertikální analýza aktiv společnosti... 33 3.4.2 Vertikální analýza pasiv společnosti... 35 3.4.3 Vertikální analýza výkazu zisků a ztrát společnosti... 36 3.5 Poměrová analýza... 37 3.5.1 Ukazatele rentability... 37 3.5.2 Ukazatele aktivity... 39 3.5.3 Ukazatele zadluženosti... 40 3.5.4 Ukazatele likvidity... 42 3.6 Bankrotní modely... 44 3.6.1 Altmanův model... 44 3.6.2 Index IN05... 44 Závěr... 46 Seznam použité literatury... 48 Seznam použitých zdrojů... 50 Seznam použitých zkratek... 51 Seznam tabulek... 52 Seznam grafů... 53 Seznam příloh... 54

Úvod Každá společnost, na tuzemském či zahraničním trhu, během svého působení čelí finančním překážkám. Aby společnost tyto překážky, spojené s řízením svých financí, co nejlépe zvládla, je v jejím zájmu zabývat se finanční analýzou, která odhalí silné a slabé stránky. Obě tyto stránky mohou být následně zlepšovány a rozvíjeny. V této práci bude analyzována společnost s názvem Agrotac spol. s r. o. se sídlem v Roudnici nad Labem. Hlavním předmětem její činnosti je prodej a servis zemědělské techniky, dodávky náhradních dílů, maziv, financování, poradenství a v menší míře i pronájem techniky a agroslužby. Vybraná společnost byla zvolena na základě autorovi zvídavosti o podnik, ve kterém v minulosti pracoval. Autor se především zajímá, zda má společnost do budoucna dobré vyhlídky či nikoliv, zda je společnost schopna splácet včas a v plné výši své závazky, má dostatek finančních prostředků na každodenní hospodářské činnosti, na mzdy zaměstnanců, daně apod. Cílem této bakalářské práce je nejprve představit a následně provést finanční analýzu vybrané společnosti, za pomoci metod, které dokážou identifikovat její silné a slabé finanční stránky. Ze zjištěných výsledků zhodnotit v jaké finanční situaci se společnost nachází a jaké je její finanční zdraví. Veškeré výsledky z provedené analýzy vyhodnotit, objasnit příčiny vzniku dosažených výsledků a navrhnout opatření pro zlepšení finanční situace podniku. Informace týkající se finančního stavu podniku jsou důležité nejen pro manažery podniku, ale také pro další subjekty, jako jsou například banky, investoři, zákazníci, konkurence a další, pro které je důležité "finanční zdraví" společnosti. 7

1. Zvolené metody zpracování Metodika bakalářské práce nejprve spočívala v prostudování odborné literatury, která poskytla poznatky ke zpracování teoretické části. Získané poznatky byly následně aplikovány při zpracování praktické části. Hlavními zdroji pro tuto část práce byly výroční zprávy podniku za roky 2012 2014. Pomocí horizontální analýzy, vertikální analýzy, poměrových ukazatelů a bankrotních modelů byla zjištěna finanční situace podniku a následně navržena doporučení, která by měla podniku zajistit lepší prosperitu. 8

tytéž." 1 Finanční analýza představuje systematický rozbor získaných dat, jejichž zdrojem 2. Teoretická část V teoretické části práce bude představena finanční analýza spolu s jejími uživateli, účetní výkazy a jednotlivé metody finanční analýzy, za pomocí kterých lze zjistit finanční zdraví společnosti. Jednotlivé metody budou následně popsány a v rámci praktické části aplikovány na vybranou společnost. 2.1 Finanční analýza "Finanční analýza je pravděpodobně stará stejně jako peníze. Její podoba a úroveň odpovídala však vždy době, ve které ji bylo možné nacházet. Dobří obchodníci znali odedávna dobře finanční rozbory. Právě jejich propočty byly asi prvními finančními analýzami. Pochopitelně v podstatně jiné, výrazně jednodušší podobě, než jak je chápeme my dnes v době počítačů. Struktury a úrovně finančních výpočtů se výrazně změnily, ale používané matematické principy a důvody, vedoucí nás k jejich sestavování, jsou stále je finanční účetnictví, konkrétně účetní výkazy. Analýzou těchto dat společnost získává přehled o majetkové, finanční a důchodové situaci podniku, dále pak podklady pro kvalitní rozhodování a řízení podniku, a celou řadu významných skutečností. 2 Finanční analýza hodnotí minulost, současnost a budoucnost vývoje podniku. Vzhledem k hodnocení finanční situace v širšímu časovému pásmu, není důležitá pouze pro manažery společnosti, ale pro celou řadu dalších činitelů, mezi které patří banky, investoři, obchodní partneři, zaměstnanci, státní instituce, zahraniční instituce, auditoři, konkurenti, burzovní makléři a v neposlední řadě i veřejnost. Dále umožňuje správné rozhodování při pracování s finančními prostředky a investičními záměry, financování dlouhodobého majetku, k volbě optimální kapitálové struktury, při sestavování plánů apod. 3 1 DOUCHA, R. Finanční analýza podniku. Praha : Vox Consult, 1996., s. 11 2 RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 4. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2011. Finance. ISBN 978-80-247-3916-8., s. 9 3 KNÁPKOVÁ, Adriana, Drahomíra PAVELKOVÁ a Karel ŠTEKER. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady. 2., rozš. vyd. Praha: Grada, 2013. Prosperita firmy. ISBN 978-80-247-4456-8., s. 17 9

2.2 Účetní výkazy Účetní výkazy zobrazují stav společnosti a výsledky její podnikatelské činnosti, které jsou základním zdrojem dat pro finanční analýzu. V těchto výkazech nalezneme rozvahu a výkaz zisků a ztrát. Společnosti mají ze zákona povinnost sestavovat účetní výkazy jednou ročně, vždy ke konci účetního období. 4 2.2.1 Rozvaha "Základním účetním výkazem každého podniku je jeho rozvaha, která nás informuje o tom, jaký majetek podnik vlastní a z jakých zdrojů je tento majetek financován. Rozvaha se vždy sestavuje k určitému datu a musí platit, že aktiva se rovnají pasivům." 5 Majetek podniku představují aktiva, která jsou situována na levé straně rozvahy. Zdroje krytí tohoto majetku, představují pasiva, která jsou naopak situována na straně pravé, viz Tab. 1. 6 Tab. 1: Struktura rozvahy 7 AKTIVA Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběžný majetek Zásoby Pohledávky Peníze Krátkodobý finanční majetek Ostatní majetek Přechodné účty aktiv AKTIVA CELKEM PASIVA Vlastní zdroje krytí Základní kapitál Kapitálové fondy Fondy tvořené ze zisku Hospodářský výsledek Cizí zdroje krytí Krátkodobé závazky Dlouhodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci Rezervy Ostatní zdroje krytí Přechodné účty pasiv PASIVA CELKEM 4 RŮČKOVÁ, Petra a Michaela ROUBÍČKOVÁ. Finanční management. Praha: Grada, 2012. Finance (Grada). ISBN 978-80-247-4047-8. 5 KNÁPKOVÁ, Adriana, Drahomíra PAVELKOVÁ a Karel ŠTEKER. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady. 2., rozš. vyd. Praha: Grada, 2013. Prosperita firmy. ISBN 978-80-247-4456-8., s. 23 6 KNÁPKOVÁ, Adriana, Drahomíra PAVELKOVÁ a Karel ŠTEKER. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady. 2., rozš. vyd. Praha: Grada, 2013. Prosperita firmy. ISBN 978-80-247-4456-8., s. 21 7 KNÁPKOVÁ, Adriana, Drahomíra PAVELKOVÁ a Karel ŠTEKER. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady. 2., rozš. vyd. Praha: Grada, 2013. Prosperita firmy. ISBN 978-80-247-4456-8., s. 21 10

2.2.2 Výkaz zisků a ztrát Výkaz zisků a ztrát, zkráceně výsledovka, viz Tab. 2, ukazuje, jakého hospodářského výsledku společnost dosáhla za určité období. Pomocí tohoto výkazu lze získat základní přehled o hospodaření společnosti, velikosti tržeb, výši zisku, nákladech či výnosech podniku. 8 Výkaz zisku a ztráty obsahuje tzv. tokové veličiny, sleduje vždy výnosy a náklady vztahující se k určitému období (v průběhu celého období), je proto nutné znát začátek a konec období, za které se výsledovka sestavuje, obvykle to bývá kalendářní rok. 9 Jednou z nejdůležitějších funkcí výsledovky je zjistit hospodářský výsledek, který získáme rozdílem výnosů a nákladů. Výnosy podniku představují peněžní částky, které podnik získal z veškerých svých činností za určité období, bez ohledu na to, zda došlo k jejich úhradě. Výnosy podniku tvoří: provozní výnosy získané z provozně-hospodářské činnosti podniku (tržby za prodej), finanční výnosy (výnosy z finančních investic, cenných papírů, vkladů a účastí) a mimořádné výnosy (výnosy získané mimořádně, např. prodejem odepsaných strojů). Provozně-hospodářská činnost podniku je ta činnost, pro kterou byl podnik založen. 10 Náklady podniku jsou veškeré peněžní částky, které byly účelně vynaloženy na získání výnosů. Převyšují-li náklady výnosy, jde o ztrátu, převyšují-li výnosy náklady, jde o zisk. Náklady podniku tvoří: běžné provozní náklady (spotřeba materiálu a energie, osobní náklady), odpisy dlouhodobého majetku, ostatní provozní náklady, finanční náklady (úroky a jiné finanční náklady), mimořádné náklady (např. dary, mimořádné odměny). 11 8 RŮČKOVÁ, Petra a Michaela ROUBÍČKOVÁ. Finanční management. Praha: Grada, 2012. Finance (Grada). ISBN 978-80-247-4047-8., s. 21 9 SCHOLLEOVÁ, Hana. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2012, 268 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4004-1., s. 21 10 RŮČKOVÁ, Petra a Michaela ROUBÍČKOVÁ. Finanční management. Praha: Grada, 2012. Finance (Grada). ISBN 978-80-247-4047-8., s. 90-91 11 SYNEK, Miloslav. Manažerská ekonomika. 5., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2011. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3494-1., s. 74-75 11

Tab. 2: Struktura nákladů a výnosů 12 NÁKLADY Běžné provozní náklady Odpisy dlouhodobého majetku Ostatní provozní náklady VÝNOSY Provozní výnosy Finanční výnosy Mimořádné výnosy Finanční náklady Mimořádné náklady 2.3 Uživatelé finanční analýzy Informace, týkající se finančního stavu podniku, zajímají nejen manažery, ale i další subjekty, kteří přicházejí s daným podnikem do kontaktu. Tyto uživatele, lze rozdělit do těchto skupin: externí uživatelé, interní uživatelé a další zájmové skupiny. 13 2.3.1 Externí uživatelé Investoři pro rozhodování o případných investicích v daném podniku a jak podnik nakládá s prostředky, které jim investor poskytl Banky a jiní věřitelé informace pro rozhodování o poskytnutí úvěru Stát a jeho orgány pro kontrolu správnosti vykázaných daní, různá statistická řešení, rozdělování finanční výpomoci Obchodní partneři zda je podnik solventní, tzn. schopnost podniku hradit splatné závazky Konkurence zjištění zdraví podniku, porovnání výsledků s vlastními 14 12 SYNEK, Miloslav. Manažerská ekonomika. 5., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2011. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3494-1., s. 74 13 MULAČOVÁ, Věra a Petr MULAČ. Obchodní podnikání ve 21. století. Praha: Grada, 2013. Finanční řízení. ISBN 978-80-247-4780-4., s. 148-149 14 MULAČOVÁ, Věra a Petr MULAČ. Obchodní podnikání ve 21. století. Praha: Grada, 2013. Finanční řízení. ISBN 978-80-247-4780-4., s. 148-149 12

2.3.2 Interní uživatelé Manažeři pro operativní a strategické finanční řízení podniku Zaměstnanci pro jistotu zaměstnání, mzdové a sociální perspektivy 15 2.3.3 Další zájmové skupiny Analytici, daňový poradci, burzovní makléři, odborové svazy, univerzity, novináři i nejširší veřejnost 16 2.4 Horizontální a vertikální analýza 2.4.1 Horizontální analýza Horizontální (vodorovná) analýza porovnává změny položek jednotlivých výkazů v časové posloupnosti. Vypočítává se absolutní výše změn a její procentuální vyjádření k výchozímu roku. Výsledné hodnoty ukazují, o kolik jednotek, resp. o kolik procent, se daná položka změnila během určitého období. 17 2.4.2 Vertikální analýza Vertikální (svislá) analýza, vyjadřuje jednotlivé položky účetních výkazů jako procentuální podíl k jedné a zároveň jediné zvolené základně. V rozvaze tuto veličinu nejčastěji představuje bilanční suma. Výsledné hodnoty poté ukazují, z kolika procent se jednotlivé položky podílejí na celkové bilanční sumě. U výkazu zisků a ztrát záleží na analytikovi, kterou položku bude považovat za základnu. 18 V této práci bude zvolena jako základna tržby za prodej zboží, jelikož jsou tyto tržby základním zdrojem zisku společnosti. 15 MULAČOVÁ, Věra a Petr MULAČ. Obchodní podnikání ve 21. století. Praha: Grada, 2013. Finanční řízení. ISBN 978-80-247-4780-4., s. 148 149 16 MULAČOVÁ, Věra a Petr MULAČ. Obchodní podnikání ve 21. století. Praha: Grada, 2013. Finanční řízení. ISBN 978-80-247-4780-4., s. 148-149 17 SCHOLLEOVÁ, Hana. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. Praha: Grada, 2008. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2424-9., s. 152 18 SCHOLLEOVÁ, Hana. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. Praha: Grada, 2008. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2424-9., s. 152 13

2.5 Poměrová analýza Poměrová analýza, na rozdíl od vertikální a horizontální analýzy, kde se dávají do poměru jednotlivé položky vzájemně mezi sebou, pracuje s poměrovými ukazateli. Poměrové ukazatele jsou často využívaným nástrojem pro posouzení finančního zdraví podniku díky své jednoduchosti a srozumitelnosti. Nevýhodou těchto ukazatelů je jejich pohled do minulosti, který nevypovídá o budoucích příležitostech a hrozbách. 19 Většina literatury se shoduje na čtyřech základních skupinách poměrových ukazatelů: ukazatele rentability, aktivity, likvidity a zadluženosti. 20 2.5.1 Ukazatele rentability "Ukazatele rentability poměřují konečný efekt dosažený podnikatelskou činností k určitému vstupu, a to buď k celkovým aktivům (majetku), kapitálu (vlastní kapitál), nebo k tržbám." 21 Dokážou určit, zda je efektivnější pracovat s vlastními prostředky nebo naopak s cizím kapitálem, jak jsme zhodnotili svůj vlastní kapitál v podnikání, a poukazuje na slabé stránky v hospodaření. Tato skupina ukazatelů rentability by měla vždy obsahovat minimálně čtyři následující poměrové ukazatele: Rentabilita vlastního kapitálu - ROE ROE (Return On Equity) udává míru zhodnocení kapitálu, vloženého do podniku samotnými vlastníky, konkrétně kolik Kč zisku připadá na 1 Kč vlastního kapitálu. 22 Rentabilita vlastního kapitálu se vypočítá dle vzorce: 23 ROE čistý zisk vlastní kapitál 19 KISLINGEROVÁ, E., a kol. Manažerské finance. 3. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2010. s. 97. 20 DVOŘÁČEK, Jiří. Due diligence: podstata, postupy, použití. Praha: Wolters Kluwer, 2014. ISBN 978-80- 7478-596-2., s. 47 21 KISLINGEROVÁ, Eva. Oceňování podniku. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2001. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-7179-529-1., s. 69 22 KISLINGEROVÁ, Eva. Oceňování podniku. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2001. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-7179-529-1., s. 69 23 MARINIČ, Pavel. Plánování a tvorba hodnoty firmy. Praha: Grada, 2008. Expert (Grada). ISBN 978-80- 247-2432-4., s. 75 14

Rentabilita tržeb - ROS ROS (Return On Sales) vypovídá o dosahované marži podniku. Udává, kolik Kč zisku připadá na 1 Kč tržeb. Rentabilita tržeb se vypočítá dle vzorce: 24 ROS EBIT tržby EBIT, v čitateli vzorce pro výpočet ROS, je zisk před úhradou daní a úroků, neboli součet nákladových úroků a výsledku hospodaření před zdaněním. 25 Rentabilita aktiv - ROA ROA (Return On Assets) je základním měřítkem rentability. Ukazuje, jak efektivně společnost vytváří zisk, bez ohledu na to, z jakých zdrojů je tento zisk tvořen (zda se jedná o zdroje vlastní, nebo zdroje cizí). Rentabilita aktiv se vypočítá dle vzorce: 26 ROA EBIT Aktiva Rentabilita investovaného kapitálu - ROCE ROCE (Return On Capital Employed) udává zhodnocení dlouhodobě investovaného kapitálu, čímž vyjadřuje, kolik provozního výsledku před zdaněním dosáhl podnik z jedné koruny investované věřiteli a akcionáři. Rentabilita investovaného kapitálu se vypočítá dle vzorce: 27 ROCE vlastní EBIT kapitál rezervy dlouhodobé závazky dlouhodobé bank. úvěry 24 KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. 3. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2010. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-194-9., s. 100 25 KISLINGEROVÁ, Eva. Oceňování podniku. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2001. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-7179-529-1., s. 79 26 KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. 3. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2010. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-194-9., s. 98-99 27 VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku. Praha: Grada, 2011. Finanční řízení. ISBN 978-80-247-3647-1., s. 22 15

2.5.2 Ukazatele aktivity "Ukazatele aktivity informují, jak podnik využívá jednotlivé majetkové části. Zde lze pracovat s ukazateli dvojího typu, a sice s ukazateli počtu obratů nebo dobou obratu." 28 Tyto ukazatele nám poskytují především informace o tom, jak efektivně firma hospodaří se svými aktivy, a jak dlouho v nich má vázané své finanční prostředky. Mezi nejvýznamnější ukazatele aktivity patří: Obrat aktiv Tento ukazatel měří efektivnost veškerých aktiv. Měl by dosahovat co nejvyšších hodnot, ale minimálně by měl být roven jedné. Obrat aktiv se vypočítá dle vzorce: 29 obrat aktiv tržby aktiva celkem Doba obratu zásob a obrat zásob Doba obratu zásob udává průměrný počet dnů, kdy jsou zásoby vázány v podniku, do doby jejich spotřeby či prodeje. 30 V případě tohoto ukazatele se počítá, že rok má 360 dní. Doba obratu zásob se vypočítá dle vzorce: 31 doba obratu zásob zásoby tržby 360 28 KISLINGEROVÁ, Eva. Oceňování podniku. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2001. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-7179-529-1., s. 71 29 VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku. Praha: Grada, 2011. Finanční řízení. ISBN 978-80-247-3647-1., s. 24 30 SMEJKAL, Vladimír a Karel RAIS. Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2013. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4644-9., s. 326 31 SCHOLLEOVÁ, Hana. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. Praha: Grada, 2008. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2424-9., s 179 16

Ukazatel obratu zásob udává, kolikrát jsou během určitého časového intervalu zásoby prodány a znovu naskladněny. Čím je vyšší hodnota ukazatele, tím podnik efektivněji nakládá se zásobami. Obrat zásob se vypočítá dle vzorce: 32 obrat zásob tržby zásoby Doba splatnosti pohledávek Pohledávka představuje dosud neuhrazený nárok podniku (věřitele) vůči jiným fyzickým nebo právnickým osobám (dlužníkům). Pro společnost by bylo nejvýhodnější, kdyby inkasovala finanční prostředky za pohledávky ihned po poskytnutí statků či služeb, aby je dále mohla znovu investovat a zhodnocovat. Čím déle společnost čeká na splacení pohledávek, tím obtížněji řídí své cash flow (peněžní tok). 33 Ukazatel doby splatnosti pohledávek udává průměrnou dobu od poskytnutí statků či služeb po jejich inkasování. Doba splatnosti pohledávek se vypočítá dle vzorce: 34 doba splatnosti pohledávek pohledávky tržby 360 Doba splatnosti krátkodobých závazků Krátkodobé závazky obsahují závazky, které v okamžiku, k němuž je účetní závěrka sestavena, mají dobu splatnosti jeden rok a méně. V tomto případě je pro společnost naopak výhodnější splácet své závazky později, jelikož může tyto nesplacené finanční prostředky ve lhůtě splatnosti znovu investovat a dosahovat tak většího zhodnocení kapitálu. 35 32 VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku. Praha: Grada, 2011. Finanční řízení. ISBN 978-80-247-3647-1., s. 25 33 ŠTEKER, Karel a Milana OTRUSINOVÁ. Jak číst účetní výkazy: základy českého účetnictví a výkaznictví. Praha: Grada, 2013. Prosperita firmy. ISBN 978-80-247-4702-6., s. 90 34 KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. Praha: C.H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-802-9., s. 109 35 ŠTEKER, Karel a Milana OTRUSINOVÁ. Jak číst účetní výkazy: základy českého účetnictví a výkaznictví. Praha: Grada, 2013. Prosperita firmy. ISBN 978-80-247-4702-6., s. 160 17

Ukazatel doby splatnosti krátkodobých závazků udává průměrnou dobu, po kterou zůstávají krátkodobé závazky neuhrazeny, podnik tak využívá bezplatný obchodní úvěr. Doba splatnosti krátkodobých závazků se vypočítá dle vzorce: 36 doba splatnosti krátkodob ých závazk ů krátkodobé závazky tržby 360 2.5.3 Ukazatele zadluženosti "Pojem zadluženost, vyjadřuje skutečnost, že podnik používá k financování svých aktiv ve své činnosti cizí zdroje, tedy dluh." 37 Využitím cizích zdrojů, bez kterých se většina společností neobejde, získává společnost zajímavou výhodu. Nákladové úroky jsou daňově uznatelnou položkou a po jejich uplatnění společnost snižuje základ daně. Obecně platí, že cizí kapitál je levnější než kapitál vlastní, a to vlivem tzv. daňového štítu. Použití cizího kapitálu navíc zvyšuje rentabilitu kapitálu vlastního, to však platí jen v případě, kdy celková rentabilita aktiv převyšuje nákladový úrok. 38 36 KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. Praha: C.H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-802-9., s. 109 37 RŮČKOVÁ, Petra a Michaela ROUBÍČKOVÁ. Finanční management. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 290 s. Finance (Grada). ISBN 978-80-247-4047-8., s. 127 38 ČIŽINSKÁ, Romana a Pavel MARINIČ. Finanční řízení podniku: moderní metody a trendy. Praha: Grada, 2010. Prosperita firmy. ISBN 978-80-247-3158-2., s. 128 18

Mezi základní ukazatele zadluženosti patří: Ukazatel věřitelského rizika Tento ukazatel vyjadřuje, z jaké části je podnik financován cizími zdroji, tzn. celkovou zadluženost podniku čili podíl cizího kapitálu na celkových aktivech. Nižší hodnota tohoto ukazatele znamená nižší riziko pro věřitele. Dosahuje-li podnik vyšší rentability, než je úroková sazba placená z cizího kapitálu, může i vysoká hodnota tohoto ukazatele být příznivá. Ukazatel věřitelského rizika se vypočítá dle vzorce: 39 ukazatel věřitelského rizika cizí zdroje celková aktiva Koeficient samofinancování Určuje podíl financování aktiv z vlastních zdrojů. Vysoká hodnota koeficientu samofinancování znamená stabilitu společnosti, ale vzhledem k tomu, že je vlastní kapitál nejdražší způsob financování, má vysoká hodnota tohoto ukazatele nepříznivý vliv na rentabilitu společnosti. Naopak nízká hodnota ukazatele znamená podnikání s vyšším rizikem. Doporučuje se, aby hodnota neklesla pod 30 %. Vzorec pro výpočet koeficientu samofinancování je podílem vlastního kapitálu a celkových aktiv, které se nachází ve jmenovateli. Koeficient samofinancování se vypočítá dle vzorce: 40 koeficient samofinancov ání vlastní celková zdroje aktiva 39 ČERNOHORSKÝ, Jan a Petr TEPLÝ. Základy financí. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3669-3., s. 276 40 DVOŘÁČEK, Jiří. Interní audit a kontrola. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2003. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-7179-805-3., s. 158 19

Zadluženost vlastního kapitálu Zadluženost vlastního kapitálu zjistíme podílem cizích zdrojů na vlastním kapitálu. Tento ukazatel vyjadřuje, kolikrát dluh převyšuje hodnotu vlastního kapitálu. 41 Zadluženost vlastního kapitálu se vypočítá dle vzorce: 42 zadluženost vlasního kapitálu cizí zdroje vlasní kapitál Ukazatel úrokového krytí Tento ukazatel udává, kolikrát jsou nákladové úroky kryty ziskem. Minimální doporučená hodnota tohoto ukazatele je 3. Pokud vykazuje společnost hodnotu nižší než 3, potýká se s problémy. Úrokové krytí by nemělo v žádném případě klesnout pod hodnotu 1, pokud by se tak stalo, znamenalo by to, že společnost není schopna z provozní činnosti hradit náklady na cizí kapitál. Ukazatel úrokového krytí se vypočítá dle vzorce: 43 ukazatel úrokového krytí EBIT nákladové úroky 2.5.4 Ukazatele likvidity Mezi další skupinu poměrových ukazatelů se řadí ukazatele likvidity, které vyjadřují schopnost podniku přeměnit aktiva na hotovost, nebo její ekvivalent. Běžná likvidita Ukazatel udává, kolikrát oběžná aktiva překrývají krátkodobé závazky. Optimální míra tohoto ukazatele závisí na strategii, kterou podnik zvolí. Pokud podnik dosahuje vysoké hodnoty tohoto ukazatele (větší než 2,5) prosazuje tzv. konzervativní strategii. 41 DVOŘÁČEK, Jiří. Interní audit a kontrola. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2003. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-7179-805-3., s. 168 42 ČIŽINSKÁ, Romana a Pavel MARINIČ. Finanční řízení podniku: moderní metody a trendy. Praha: Grada, 2010. Prosperita firmy. ISBN 978-80-247-3158-2., s. 168 43 SCHOLLEOVÁ, Hana. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2012. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4004-1., s. 182 20

Pokud se hodnota pohybuje v rozmezí 1 1,6 jednotek, prosazuje podnik tzv. agresivní strategii. Za optimální strategii je považována hodnota mezi těmito dvěma strategiemi. 44 Pokud má podnik vysokou likviditu, což znamená příliš mnoho oběžných aktiv, připravuje se o dodatečné výnosy. Pokud jich má naopak málo, potýká se s rizikem nesolventnosti. 45 Běžná likvidita se vypočítá dle vzorce: 46 běžná likvidita oběžná aktiva krátkodobá pasiva Pohotová likvidita Ukazatel pohotové likvidity pracuje s oběžnými aktivy bez zásob. Pokud by však společnost chtěla dosáhnout co nejpřesnější hodnoty tohoto ukazatele, měla by v čitateli odečíst i nedobytné pohledávky, které celkovou hodnotu ukazatele zkreslují. I v tomto případě závisí na likvidní strategii podniku, která může být opět konzervativní (hodnota ukazatele v rozmezí 1,1 1,5), nebo agresivní (hodnota ukazatele v rozmezí 0,4 0,7). Za optimální hodnotu se považuje opět interval mezi výše uvedenými strategiemi. Pohotová likvidita se vypočítá dle vzorce: 47 pohotová likvidita oběžná aktiva zásoby krátkodobá pasiva 44 KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. 3. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2010. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-194-9., s. 104 45 KNÁPKOVÁ, Adriana, Drahomíra PAVELKOVÁ a Karel ŠTEKER. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady. 2., rozš. vyd. Praha: Grada, 2013. Prosperita firmy. ISBN 978-80-247-4456-8., s. 122 46 SMEJKAL, Vladimír a Karel RAIS. Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2013. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4644-9., s. 221 47 KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. 3. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2010. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-194-9., s. 105 21

Hotovostní (peněžní) likvidita Za hotovost se považují veškeré vysoce likvidní finanční prostředky, kterými podnik disponuje. V čitateli tedy bude součet peněz a jejich ekvivalentů, jako jsou krátkodobé cenné papíry, šeky apod. Doporučená hodnota tohoto ukazatele je 0,2. Hotovostní likvidita se vypočítá dle vzorce: 48 hotovostní likvidita peněžní prostředky krátkodobá pasiva 48 VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku. Praha: Grada, 2011. Finanční řízení. ISBN 978-80-247-3647-1., s. 27 22

2.6 Bankrotní modely Jelikož je velmi obtížné určit na první pohled, jaká je finanční situace podniku, bylo v průběhu let vyvinuto několik modelů, pro tuzemský a zahraniční trh. Zhodnocení využití bankrotních modelů na tuzemských podnicích je založeno i na otázce, zda české bankrotní modely mají při aplikaci na tuzemských podnicích větší vypovídající schopnost než zahraniční bankrotní modely. Z tohoto důvodu byly vybrány dva bankrotní modely, zahraniční americký Altmanův model a bankrotní český model Index IN05. Na rozdíl od spíše teoretických bonitních modelů jsou bankrotní modely vytvářeny empiricky na základě skutečných dat firem, jež v minulosti zbankrotovaly a jsou poměřovány s údaji těch podniků, jež naopak prosperují dobře. 49 Z tohoto důvodu budou v teoretické části práce charakterizovány pouze vybrané bankrotní modely a v praktické části aplikovány na vybranou společnost. 2.6.1 Altmanův model Profesor E. I. Altman vytvořil v r. 1968 model, ve kterém vycházel z údajů podniků, jenž ve sledovaném období prosperovaly, nebo později zbankrotovaly. Identifikoval pět klíčových ukazatelů, k nimž přiřadil přesné koeficienty. 50 Výsledkem modelu je tzv. rovnice důvěryhodnosti, nazývaná také Z-skóre. Pro firmy působící v České republice využíváme následující vzorec upravený pro české podmínky: 51 49 REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Partners. ISBN 978-80-247-3671-6., s. 286 50 DUCHOŇ, Bedřich. Inženýrská ekonomika. Praha: C.H. Beck, 2007. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7179-763-0., s. 210 51 BŘEZINOVÁ, Hana. Rozumíme účetní závěrce podnikatelů. Praha: Wolters Kluwer, 2014. ISBN 978-80- 7478-640-2., s. 199 23

pro který platí: X 1 = čistý pracovní kapitál / celková aktiva X 2 = nerozdělený zisk / celková aktiva X 3 = zisk před zdaněním a úroky / celková aktiva X 4 = základní kapitál / celková hodnota závazků X 5 = tržby / celková aktiva Výsledné Z udává finanční situaci podniku. Čím je jeho hodnota vyšší, tím je podnik finančně zdravější. Je-li Z menší než 1,23, hrozí podniku bankrot. Hodnota Z v rozmezí 1,23 2,89 se označuje jako šedá zóna, kde nelze jednoznačně určit, zda je podnik finančně stabilní či nikoli. Hodnota Z vyšší než 2,9 znamená, že podnik prosperuje a je finančně zdravý. 52 2.6.2 IN05 Index IN05 byl vyvinut manželi Neumaierovými, kteří chtěli vyvinout index vhodný speciálně pro české podmínky. Index podobně, jako Altmanův model, je složen z několika koeficientů, které posuzují hlavní faktory určující finanční zdraví podniku. 53 Stejně jako u Altmanova modelu i zde dostaneme výslednou hodnotu, která nám udává, zda podnik tvoří hodnotu a jaké finanční situaci čelí. Vzorec pro výpočet Indexu INO5 je následující: 54 52 SCHOLLEOVÁ, Hana. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2012. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4004-1., s. 190 53 MULAČOVÁ, Věra a Petr MULAČ. Obchodní podnikání ve 21. století. Praha: Grada, 2013. Finanční řízení. ISBN 978-80-247-4780-4., s. 164 54 VÁCHAL, Jan a Marek VOCHOZKA. Podnikové řízení. Praha: Grada, 2013. Finanční řízení. ISBN 978-80-247-4642-5., s. 234-235 24

Pokud bude výsledná hodnota větší než 1,6, podnik tvoří hodnoty pro své vlastníky a předpokládá se u něj uspokojivá finanční situace. Vyjde-li hodnota indexu v rozmezí 0,9 1,6, dostává se opět do tzv. šedé zóny, kdy je obtížné posoudit budoucnost společnosti. Vyjde-li však hodnota indexu menší než 0,9, může se tvrdit, že podnik netvoří hodnotu pro své vlastníky a čelí vážným finančním problémům. 55 55 SYNEK, Miloslav, Heřman KOPKÁNĚ a Markéta KUBÁLKOVÁ. Manažerské výpočty a ekonomická analýza. V Praze: C.H. Beck, 2009. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-154-3., 191 25

3. Praktická část V rámci praktické části bude nejprve představena společnost Agrotrac spol. s r. o., spolu s jejími účetními výkazy, které obsahují údaje potřebné ke všem výpočtům pro zjištění finanční situace podniku. Dále budou následovat horizontální a vertikální analýzy těchto účetních výkazů, poměrová analýza zahrnující všechny důležité ukazatele a jako poslední bankrotní modely. 3.1 Základní údaje společnosti Název společnosti: Agrotrac spol. s r. o. Sídlo společnosti: Terezínská 1359, 413 01 Roudnice nad Labem Právní forma: společnost s ručením omezeným Základní kapitál: 1 000 000 Kč Předmět podnikání: zprostředkování obchodu a služeb poskytování služeb pro zemědělství a zahradnictví pronájem a půjčování věcí movitých opravy silničních vozidel opravy pracovních strojů opravy ostatních dopravních prostředků opravy karoserií údržba motorových vozidel a jejich příslušenství výroba strojů a zařízení pro určitá hospodářská odvětví činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců činnost technických poradců v oblasti zemědělství a lesnictví zemědělství v rozsahu 3 odst. 2 c) zák. č. 455/1 Sb. silniční traktorová doprava koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej Statutární orgán: Ing. Hubert Burda - jednatel Datum vzniku: 27. 2. 1996 26

Historie společnosti sahá do roku 1996, kdy byla založena jediným zakladatelem, Ing. Hubertem Burdou. Hlavní činností od jejího počátku je poskytování služeb, především zemědělským podnikům, v oblasti prodeje a servisu zemědělské techniky. Dále se zaměřuje na související činnosti v této oblasti, jako jsou rychlé dodávky náhradních dílů, maziv, financování, poradenství a v menší míře i pronájem techniky a agroslužby. Agrotrac spol. s r. o. je jednou z mnoha prodejních společností zemědělské techniky v České republice. Dlouholetým postavením na trhu si vybudovala širokou škálu zákazníků, kterým nabízí své produkty. Tyto produkty jsou směřovány pro zákazníky v celé České republice, ale i mimo ni. Cílem majitele společnosti je, aby společnost prosperovala, udržela si stávající zákazníky, získala nové a měla nadále dobré jméno na trhu. 3.2 Finanční výkazy společnosti V Tab. 3 jsou uvedená aktiva, která představují majetek společnosti. V Tab. 4 jsou uvedená pasiva společnosti, která ukazují zdroje krytí tohoto majetku. Aktiva a pasiva jsou z roku 2012, 2013, 2014. Tab. 3: Aktiva společnosti z roku 2012, 2013, 2014 (v tis. Kč) AKTIVA 2012 2013 2014 AKTIVA CELKEM 65 569 62 492 63 107 Pohledávky za upsaný základní kapitál 0 0 0 Dlouhodobý majetek 4 100 10 167 7 101 Dlouhodobý nehmotný majetek 0 0 0 Dlouhodobý hmotný majetek 4 100 10 167 7 101 Dlouhodobý finanční majetek 0 0 0 Oběžná aktiva 61 413 52 234 55 993 Zásoby 42 231 31 768 30 040 Dlouhodobé pohledávky 0 0 0 Krátkodobé pohledávky 17 428 15 632 22 209 Krátkodobý finanční majetek 1 754 4 834 3 744 Časové rozlišení 56 91 13 27

Tab. 4: Pasiva společnosti z roku 2012, 2013, 2014 (v tis. Kč) PASIVA 2012 2013 2014 PASIVA CELKEM 65 569 62 492 63 107 Vlastní kapitál 24 104 24 940 28 605 Základní kapitál 1 000 1 000 1 000 Kapitálové fondy 0 0 0 Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku 100 100 100 Výsledek hospodaření minulých let 20 605 23 004 23 840 Výsledek hospodaření běžného účetního období (+ /-) 2 399 836 3 665 Cizí zdroje 41 398 37 428 34 454 Rezervy 0 0 0 Dlouhodobé závazky 0 0 0 Krátkodobé závazky 7 399 3 631 3 438 Bankovní úvěry a výpomoci 33 999 33 797 31 016 Časové rozlišení 67 124 48 Jako poslední z důležitých finančních výkazů je v Tab. 5 uveden výkaz zisků a ztrát v letech 2012, 2013, 2014. Tab. 5: Výkaz zisků a ztrát společnosti z roku 2012, 2013, 2014 (v tis. Kč) VÝKAZ ZISKŮ A ZTRÁT 2012 2013 2014 Tržby za prodej zboží 85 954 97 446 85 579 Náklady vynaložené na prodané zboží 74 747 84 977 72 899 Obchodní marže 11 207 12 469 12 680 Výkony 6 217 4 572 4 791 Výkonová spotřeba 9 581 7 343 7 265 Přidaná hodnota 7 843 9 698 10 206 Osobní náklady 6 231 2 381 2 073 Daně a poplatky 52 32 72 Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 2 222 3 878 4 275 Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu 3 904 1 307 8 825 Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu 2 274 1 920 5 415 Změna stavu rezerv a opravných položek -4 838 209 990 Ostatní provozní výnosy 2 194 1 814 277 Ostatní provozní náklady 4 936 125 311 28

Převod provozních výnosů 0 0 0 Převod provozních nákladů 0 0 0 Provozní výsledek hospodaření 3 063 4 274 6 172 Tržby z prodeje cenných papírů a podílů 0 0 0 Prodané cenné papíry a podíly 0 0 0 Výnosy z dlouhodobého finančního majetku 0 0 0 Výnosy z krátkodobého finančního majetku 0 0 0 Náklady z finančního majetku 0 0 0 Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů 32 44 8 Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů 310 99 20 Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti (+/-) 0 0 0 Výnosové úroky 215 80 162 Nákladové úroky 1 366 1 201 993 Ostatní finanční výnosy 2 450 449 512 Ostatní finanční náklady 1 334 2 485 1 040 Převod finančních výnosů 0 0 0 Převod finančních nákladů 0 0 0 Finanční výsledek hospodaření -313-3 212-1 371 Daň z příjmu za běžnou činnost 351 226 1 136 Výsledek hospodaření za běžnou činnost 2 399 836 3 665 Mimořádné výnosy 0 0 0 Mimořádné náklady 0 0 0 Daň z příjmu z mimořádné činnosti 0 0 0 Mimořádný výsledek hospodaření 0 0 0 Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům 0 0 0 Výsledek hospodaření za účetní období 2 399 836 3 665 Výsledek hospodaření před zdaněním 2 750 1 062 4 801 3.3 Horizontální analýza Majetková a finanční struktura společnosti bude analyzována pomocí horizontální analýzy, která bude vycházet z finančních výkazů z let 2012, 2013 a 2014, volně dostupných na internetovém portálu www.justice.cz. 29

3.3.1 Horizontální analýza aktiv společnosti V Tab. 6 jsou uvedeny výsledky horizontální analýzy aktiv společnosti. Za celé sledované období si lze povšimnout snižujícího se objemu zásob společnosti, který byl způsoben vyskladněním zboží, zahrnující stroje, jejich příslušenství, náhradní díly, oleje a maziva. Tab. 6: Horizontální analýza aktiv společnosti v letech 2012, 2013, 2014 2012 2013 2013-2012 2013/2012 2013 2014 2014-2013 2014/2013 Aktiva celkem 65 569 62 492-3 077 95,31 % 62 492 63 107 615 100,98 % Dlouhodobý majetek 4 100 10 167 6 067 247,98 % 10 167 7 101-3 066 69,84 % Dlouhodobý nehmotný majetek 0 0 0 0 % 0 0 0 0 % Dlouhodobý hmotný majetek 4 100 10 167 6 067 247,98 % 10 167 7 101-3 066 69,84 % Dlouhodobý finanční majetek 0 0 0 0 % 0 0 0 0 % Oběžná aktiva 61 413 52 234-9 179 85,05 % 52 234 55 993 3 759 107,20 % Zásoby 42 231 31 768-10 463 75,22 % 31 768 30 040-1 728 94,56 % Krátkodobé pohledávky 17 428 15 632-1 796 89,69 % 15 632 22 209 6 577 142,07 % Krátkodobý finanční majetek 1 754 4 834 3 080 275,60 % 4 834 3 744-1 090 77,45 % Časové rozlišení 56 91 35 162,50 % 91 13-78 14,29 % V roce 2013 došlo k nejvyššímu zvýšení u finančního krátkodobého majetku, který je tvořen penězi a účty v bankách, konkrétně se zvýšil o 175,60 %. V tomto roce také došlo ke zvýšení dlouhodobého hmotného majetku o 147,98 % a následně k jeho poklesu, který byl zapříčiněn odpisy tohoto majetku. 3.3.2 Horizontální analýza pasiv společnosti Následně je uvedena horizontální analýza pasiv společnosti. Stejně jako u vertikální analýzy bude použita metoda relativních změn. Tab. 7 zachycuje tyto změny za sledované období 2012 2014. 30

Tab. 7: Horizontální analýza pasiv společnosti v letech 2012, 2013, 2014 2012 2013 2013-2012 2013/2012 2013 2014 2014-2013 2014/2013 Pasiva celkem 65 569 62 492-3 077 95,31 % 62 492 63 107 615 100,98 % Vlastní kapitál 24 104 24 940 836 103,47 % 24 940 28 605 3 665 114,70 % Základní kapitál 1 000 1 000 0 100,00 % 1 000 1 000 0 100,00 % Kapitálové fondy 0 0 0 0,00 % 0 0 0 0,00 % Rezervní fondy a ostatní fondy 100 100 0 100,00 % 100 100 0 100,00 % Výsledek hospodaření min. let 20 605 23 004 2 399 111,64 % 23 004 23 840 836 103,63 % VH běžného účetního období 2 399 836-1 563 34,85 % 836 3 665 2 829 438,40 % Cizí zdroje 41 398 37 428-3 970 90,41 % 37 428 34 454-2 974 92,05 % Rezervy 0 0 0 0,00 % 0 0 0 0,00 % Dlouhodobé závazky 0 0 0 0,00 % 0 0 0 0,00 % Krátkodobé závazky 7 399 3 631-3 768 49,07 % 3 631 3 438-193 94,68 % Bankovní úvěry a výpomoci 33 999 33 797-202 99,41 % 33 797 31 016-2 781 91,77 % Časové rozlišení 67 124 57 185,07 % 124 48-76 38,71 % U horizontální analýzy pasiv, viz Tab. 7, můžeme sledovat v roce 2013 mírný pokles celkových pasiv o 4,69 % a následný vzrůst o necelé 1 %. Z rovnosti aktiv a pasiv vyplývá, že změny celkových pasiv a aktiv nemohou být jiné, než identické. Základní kapitál společnosti se v jednotlivých letech nezměnil a zůstal na své původní výši 1 000 000 Kč. Rezervní fondy zůstaly taktéž neměnné, jejich hodnota činila 100 000 Kč. Dlouhodobé závazky nevykazovaly žádné změny, zůstaly na nulových hodnotách. Naopak tomu bylo u krátkodobých závazků, které v roce 2013 rapidně klesly o 50,93 %, a v roce 2014 o dalších 5,32 %. Výsledek hospodaření minulých let se udržuje v kladných hodnotách. Opačná situace však nastala u výsledku hospodaření běžného účetního období, kdy za rok 2013 došlo k propadu o 65,15 % a k následnému zvýšení o 338,40 %. Je patrné, že společnost využívá převážně cizích zdrojů k financování nákupů zemědělské techniky. Cizí zdroje se však společnost snaží snižovat, což je patrné z mírného poklesu těchto zdrojů, za rok 2013 o 9,59 % a za rok 2014 o 7,95 % oproti roku 2013, celkem za sledované období o 6 944 000 Kč. 31

3.3.3 Horizontální analýza výkazu zisků a ztrát společnosti Tab. 8 udává vývoj výkazu zisků a ztrát v letech 2012, 2013 a 2014. Tab. 8: Horizontální analýza výkazu zisků a ztrát v letech 2012, 2013, 2014 2012 2013 2013-2012 2013/2012 2013 2014 2014-2013 2014/2013 Tržby za prodej zboží 85 954 97 446 11 492 113,37 % 97 446 85 579-11 867 87,82 % Náklady na prodané zboží 74 747 84 977 10 230 113,69 % 84 977 72 899-12 078 85,79 % Obchodní marže 11 207 12 469 1 262 111,26 % 12 469 12 680 211 101,69 % Výkony 6 217 4 572-1 645 73,54 % 4 572 4 791 219 104,79 % Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb 6 217 4 572-1 645 73,54 % 4 572 4 791 219 104,79 % Změna stavu zásob 0 0 0 0,00 % 0 0 0 0,00 % Výkonová spotřeba 9 581 7 344-2 237 76,65 % 7 344 7 265-79 98,92 % Přidaná hodnota 7 843 9 697 1 854 123,64 % 9 697 10 206 509 105,25 % Osobní náklady 6 231 2 381-3 850 38,21 % 2 381 2 073-308 87,06 % Mzdové náklady 5 422 1 871-3 551 34,51 % 1 871 1 603-268 85,68 % Odpisy 2 222 3 878 1 656 174,53 % 3 878 4 275 397 110,24 % Provozní VH 3 063 4 274 1 211 139,54 % 4 274 6 172 1 898 144,41 % Nákladové úroky 1 366 1 201-165 87,92 % 1 201 993-208 82,68 % Finanční VH -313-3 211-2 898-1025,88 % -3 211-1 371 1 840-42,70 % Daň z příjmů za běžnou činnost 351 226-125 64,39 % 226 1 136 910 502,65 % VH za účetní období 2 399 836-1 563 34,85 % 836 3 665 2 829 438,40 % VH před zdaněním 2 750 1 062-1 688 38,62 % 1 062 4 801 3 739 452,07 % Mezi roky 2012 2013 došlo k prohloubení ztráty o 925,88 % u finančního výsledku hospodaření, která byla především způsobena zvýšením ostatních finančních nákladů a snížením jejich výnosů. Mezi následujícími lety tomu nebylo jinak, avšak o pouhých 57,30 %. Důležitá položka, provozní hospodářský výsledek vzrostl, nejprve o 39,54 %, poté o dalších 44,41%, což je pro společnost pozitivní zpráva. Rovněž důležitou položkou pro společnost jsou tržby za prodej zboží. Tato položka je největším generátorem tržeb společnosti a její vývoj určuje její úspěšnost. Z Tab. 8 je patrné, že roku 2013 došlo k růstu tržeb o 13,37 % a roku 2014 k téměř stejnému poklesu, a to o 12,18 %. Mezi prvním a druhým sledovaným rokem došlo k poměrně vysokému poklesu hodnoty VH za účetní období, a to o 65,15 %. Tato situace byla zapříčiněna již zmíněnou ztrátou u finančního výsledku hospodaření, který tvoří výsledek hospodaření spolu 32

s provozním výsledkem. Následně však tato situace byla zlepšena o překvapivých 338,40 %, v číselných hodnotách z 836 000 Kč na 4 801 000 Kč. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb nejprve poklesly o 26,46 %, následující rok 2014 vzrostly o 4,79 %. Došlo tedy k mírnému meziročnímu nárůstu těchto tržeb o 219 000 Kč. Již v předchozí kapitole, horizontální analýza pasiv, bylo řečeno, že se společnost snaží financovat podnik za pomocí cizích zdrojů, které se snaží postupně snižovat. Tuto skutečnost potvrzuje pozvolný pokles nákladových úroků ve sledovaném období I když společnost vykazuje kladný výsledek hospodaření, roku 2012 se výrazně snížil a to z původní hodnoty 2 399 000 Kč na pouhých 800 000 Kč a následně zvýšil, jak již bylo zmíněno, na 4 801 000 Kč. Z horizontální analýzy výkazu zisků a ztrát se může prozatím usuzovat, že společnost je nestabilní. Jsou u ní zaznamenány velké výkyvy, a pokud by k nim opakovaně docházelo, mohlo by to mít pro společnost fatální důsledky. 3.4 Vertikální analýza 3.4.1 Vertikální analýza aktiv společnosti Tab. 9 uvádí hodnoty výpočtu vertikální analýzy aktiv, z kterých následně vychází Graf 1 pro tuto analýzu. Tab. 9: Vertikální analýza aktiv společnosti v letech 2012, 2013, 2014 2012 2013 2014 Aktiva celkem 100,00 % 100,00 % 100,00 % Dlouhodobý majetek 6,25 % 16,27 % 11,25 % Dlouhodobý nehmotný majetek 0,00 % 0,00 % 0,00 % Dlouhodobý hmotný majetek 6,25 % 16,27 % 11,25 % Dlouhodobý finanční majetek 0,00 % 0,00 % 0,00 % Oběžná aktiva 93,66 % 83,59 % 88,73 % Zásoby 64,41% 50,84 % 47,60 % Krátkodobé pohledávky 26,58 % 25,01 % 35,19 % krátkodobý finanční majetek 2,68 % 7,74 % 5,93 % Časové rozlišení 0,09 % 0,15 % 0,02 Vybrané položky aktiv a jejich podíl na celkové bilanční sumě společnosti jsou znázorněné v Grafu 1. 33

100,00% 80,00% 60,00% 40,00% 20,00% 0,00% 2012 2013 2014 Časové rozlišení Oběžná aktiva Dlouhodobý majetek Graf 1: Vertikální analýza aktiv společnosti v letech 2012, 2013, 2014 Graf 1 zobrazuje převažující podíl oběžných aktiv, ve všech po sobě jdoucích letech. Nejvyšší hodnoty jsou v roce 2012, konkrétně 93,66 %, naopak nejnižší hodnoty, 83,59 %, v roce 2013. Na tomto podílu mají vliv především zásoby, které jsou tvořeny převážně zemědělskými stroji, jejich příslušenstvím, náhradními díly, oleji a mazivy. Společnost má tak vysoké zásoby strojů, aby je mohla ihned zákazníkovi poskytnout k odběru a tak konkurovat ostatním prodejcům. Dlouhodobý hmotný majetek tvoří podstatně menší část aktiv, nejméně 6,25 % v roce 2012, a naopak nejvyšší část tvoří v roce 2013. V posledním sledovaném roce se dlouhodobý hmotný majetek zvýšil na 16,27 % pořízením samostatné movité věci. Časové rozlišení, které tvoří náklady a příjmy příštích období jsou zanedbatelnou částí pasiv ve všech sledovaných letech, necelé 1 %. 34

3.4.2 Vertikální analýza pasiv společnosti Tab. 10 zachycuje výsledky vertikální analýzy pasiv společnosti. Jako základna byla opět zvolena celková bilanční suma společnosti. Tab. 10: Vertikální analýza pasiv společnosti v letech 2012, 2013, 2014 2012 2013 2014 Pasiva celkem 100,00 % 100,00 % 100,00 % Vlastní kapitál 36,76 % 39,91 % 45,33 % Základní kapitál 1,53 % 1,60 % 1,58 % Kapitálové fondy 0,00 % 0,00 % 0,00 % Rezervní fondy a ostatní fondy 0,15 % 0,16 % 0,16 % Výsledek hospodaření min. let 31,42 % 36,81 % 37,78 % VH běžného účetního období 3,66 % 1,34 % 5,81 % Cizí zdroje 63,14 % 59,89 % 54,60 % Rezervy 0,00 % 0,00 % 0,00 % Dlouhodobé závazky 0,00 % 0,00 % 0,00 % Krátkodobé závazky 11,28 % 5,81 % 5,45 % Bankovní úvěry a výpomoci 51,85 % 54,08 % 49,15 % Časové rozlišení 0,10 % 0,20 % 0,08 % 100,00% 80,00% 60,00% 40,00% 20,00% 0,00% 2012 2013 2014 Časové rozlišení Cizí zdroje Vlastní kapitál Graf 2: Vertikální analýza pasiv společnosti v letech 2012, 2013, 2014 Graf 2 zobrazuje výsledné hodnoty výpočtů, z nichž je patrné, že nejvyšší hodnoty nesou cizí zdroje, které společnost využívá především k financování nákupu zemědělské techniky. Tyto zdroje složené z krátkodobých závazků a bankovních úvěrů a výpomocí, 35

tvoří nejvyšší část v roce 2012, a to 63,14 %, poté dochází k jejich mírnému poklesu, na 54,60 % v roce 2014. Vlastní kapitál společnosti se každým rokem zvyšoval. V roce 2014 na 45,33 %, což je díky růstu hospodářského výsledku minulých let. Časové rozlišení, stejně jako u vertikální analýzy aktiv, tvoří nejnižší podíl na bilanční sumě, nanejvýš 0,20 % v roce 2013. 3.4.3 Vertikální analýza výkazu zisků a ztrát společnosti Tab. 11 zobrazuje výsledné hodnoty podílu jednotlivých položek výkazu zisků a ztát vzhledem k tržbám za prodej zboží. Tab. 11: Vertikální analýza zisků a ztrát v letech 2012, 2013, 2014 2012 2013 2014 Tržby za prodej zboží 100,00 % 100,00 % 100,00 % Náklady na prodané zboží 86,96 % 87,20 % 85,18 % Obchodní marže 13,04 % 12,80 % 14,82 % Výkony 7,23 % 4,69 % 5,60 % Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb 7,23 % 4,69 % 5,60 % Změna stavu zásob 0,00 % 0,00 % 0,00 % Výkonová spotřeba 11,15 % 7,54 % 8,49 % Přidaná hodnota 9,12 % 9,95 % 11,93 % Osobní náklady 7,25 % 2,44 % 2,42 % Mzdové náklady 6,31 % 1,92 % 1,87 % Odpisy 2,59 % 3,98 % 5,00 % Provozní VH 3,56 % 4,39 % 7,21 % Nákladové úroky 1,59 % 1,23 % 1,16 % Finanční VH -0,36 % -3,30 % -1,60 % Daň z příjmů za běžnou činnost 0,41 % 0,23 % 1,33 % VH za účetní období 2,79 % 0,86 % 4,28 % VH před zdaněním 3,20 % 1,09 % 5,61 % Z Tab. 11 je patrné, že společnost musí vynaložit vysoké náklady na prodané zboží, aby dosáhla tržeb za jeho prodej. Hodnoty těchto nákladů jsou v rozmezí 85 87 %. Zbylou část tržeb za prodej zboží tvoří obchodní marže, představující podnikatelskou větev obchodu. Nejvyšší podíl vykazuje v roce 2014, 14,82 %, stává se tak velmi významnou položkou. 36