Projekt: ROZBĚH INTERUNIVERZITNÍHO STUDIA V SÍTI VYBRANÝCH UNIVERZIT ČR Registrační číslo projektu: CZ.04.1.03/3.2.15.1/0067 Tento projekt je spolufinancován evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. Popis modelu IUS v rámci sítě vybraných univerzit ČR - výchozí stav - Jan Hán, Západočeská univerzita v Plzni Petra Poulová, Univerzita Hradec Králové Bedřich Zimola, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně prosinec 2005 1
Obsah 1 CÍLE A DŮVODY IUS 3 2 VÝCHODISKA PRO IUS NA PARTNERSKÝCH UNIVERZITÁCH 6 2.1 Západočeská univerzita v Plzni 6 2.1.1 Historie 6 2.1.2 Organizační zajištění 7 2.1.3 Statistika 8 2.1.4 Technické zajištění 9 2.2 Univerzita Hradec Králové 10 2.2.1 Historie 10 2.2.2 Organizační zajištění 11 2.2.3 Statistika 12 2.2.4 Technické zajištění 13 2.3 Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně 14 2.3.1 Historie 14 2.3.2 Organizační zajištění 16 2.3.3 Statistika 16 2.3.4 Technické zajištění 17 3 KLÍČOVÉ POŽADAVKY NA IUS 18 4 PROCESNÍ MODEL IUS 19 4.1 Sestavení nabídky exportovaných předmětů 19 4.2 Vyhodnocení nabídky importovaných předmětů 20 4.3 Studium v rámci IUS 20 2
1 Cíle a důvody IUS Mezi klíčové cíle realizace interuniverzitního studia (IUS) paří především: 1. Zvýšení kvality a atraktivity studijních oborů a předmětů nabízených na jednotlivých univerzitách a vysokých školách a. Sdílení studijních předmětů garantovaných předními odborníky v oboru b. Rozšíření nabídky studijních předmětů na jednotlivých univerzitách c. Redukce počtu vzdělávacích akcí s nižší kvalitou 2. Zvýšení hospodárnosti prostředků vynaložených do realizace kombinované a distanční formy studia využívající nástroje a metody elearningu a. Sdílení studijních opor (především elearningových opor), vzdělávací infrastruktury a nástrojů b. Redukce tvorby podobných elektronických vzdělávacích opor c. Navýšení počtu studentů jednotlivých univerzit na vzdělávacích akcích v kombinované a distanční formě Naplněním cílů realizace IUS dojde ve vysokoškolském vzdělávacím systému k částečné redukci několika negativních aspektů VŠ vzdělávání. Mezi tyto negativní aspekty patří především: a) Vyšší náklady na tvorbu a zavedení studijních předmětů podporovaných elearningem výrazně snižují efektivitu realizace těchto předmětů. V mnoha případech se vytvářejí na různých univerzitách velmi podobné elearningové studijní opory a pomocí nich se realizují podobně zaměřené vzdělávací akce. Realizací IUS dojde ke společnému využívání vytvořených studijních opor ve formě elearningu a k eliminaci několikanásobného vytváření podobných studijních opor. b) Nižší počet studentů studijních programů v kombinované a distanční formě snižuje efektivitu vzdělávání v této formě. Navýšení počtu studentů na jednotlivých vzdělávacích akcích způsobené realizací interuniverzitního studia povede k navýšení ekonomické efektivity těchto akcí. c) Studijní programy na různých univerzitách a vysokých školách ČR se v mnoha případech překrývají v nabídce podobných studijních předmětů. Tyto předměty vždy nemohou být garantovány nejpřednějšími odborníky v oboru. Ačkoliv kvalita těchto předmětů plně odpovídá požadavkům na akreditaci, liší se předmět od předmětu. S tím je spojena také míra reálného přínosu studentovi. IUS umožňuje univerzitám využít studijní předměty garantované předními (špičkovými) odborníky v oboru, a to přímo ve svých nabídkách studijních předmětů. Dochází ke sdílení předních odborníků v oboru a tím ke zvyšování kvality a rozšiřování nabídek studijních předmětů. Rozšiřováním nabídek se studium muže stát také mimo jiné více interdisciplinárním. d) Sdílení předních odborníku jiných univerzit zvyšuje jejich dostupnost a tím také dostupnost atraktivních studijních předmětů pro studenty z různých regionů ČR (EU). 3
e) Proces síťování vzdělávacích institucí nejen v zemích EU již vytvořil několik reálně fungujících virtuálních univerzit naplňujících výše uvedené cíle. Napojení univerzit ČR na evropské virtuální univerzity a jiná podobná seskupení vzdělávacích institucí vyžaduje především jejich plnou připravenost. Realizace IUS umožňuje systémovou přípravu univerzit ČR na jejich úspěšné napojení na seskupení univerzit EU a tím zakládá vhodné podmínky pro sdílení předních evropských vzdělávacích zdrojů formou virtuálních mobilit studentů. Realizace IUS sebou na základě naplnění výše uvedených cílů ponese především: 1. Studium obsahově kvalitních studijních předmětů garantovaných předními odborníky v oboru a) Sdílením vzdělávacích akcí garantovaných předními odborníky s příslušnými pedagogickými dovednostmi z různých univerzit dojde k upřednostňování těch vzdělávacích akcí, které budou svou kvalitou odpovídat potřebám studentů a zároveň k eliminaci těch akcí stejného studijního zaměření, které jsou z pohledu uspokojení vzdělávacích potřeb méně přínosné. Pomocí IUS se napomáhá nastavení pravidel pro přirozený výběr vzdělávacích akcí na národní úrovni, který přispívá k plynulému růstu kvality studijních programu. b) Zvýšením hospodárnosti vzdělávacích akcí v kombinované a distanční formě výuky nabízené IUS dojde k účinnějšímu soustředění finančních prostředků instituce na podporu vzdělávacích akcí - rychlejší růst jejich kvality vzhledem k pokrytí vzdělávacích potřeb z hlediska obsahu i formy. 2. Možnost tvorby individuálních studijních plánů výběrem z široké nabídky vzdělávacích předmětů rozmanitost vzdělávacích potřeb a) Vzájemnou nabídkou studijních předmětů jednotlivých partnerů sítě univerzit získají jejich studenti vetší možnosti profilace individuálních studijních plánů podle svých individuálních vzdělávacích potřeb (v rámci dodržení nastavených hranic příslušných akreditovaných studijních oborů). Tak dojde v rámci studia příslušného studijního oboru také k uspokojení takových vzdělávacích potřeb, které jsou v rámci studia předmětu z nabídky příslušné vzdělávací instituce neuspokojitelné. 3. Časová a prostorová flexibilita studia a) Využitím kombinované a distanční formy studia pomocí elearningu v rámci IUS dochází ke zvýšení časové flexibility studia. Studenti se mohou věnovat studiu příslušného předmětu v takovou dobu, která vychází z jejich individuálních časových rozvrhů. Zkušenosti ukazují, že účinnost takto rozvrhovaného studia je vyšší než v systému centrálního rozvrhování (míra soustředěnosti, individuální studijní předpoklady, ). b) Studenti získávají možnost studia studijního předmětu nabízeného vzdálenou univerzitou, a to z libovolného místa na světě odstranění prostorových bariér. 4. Adaptabilita absolventů na zaměstnání v různých regionech ČR a) Soustředěnost studia v rámci jedné vzdělávací instituce s sebou přináší vetší míru omezenosti na specifickou kulturu příslušného regionu, hospodářský subsystém, sociální subsystém, vzdělávací potřeby regionu apod. Projekt přináší možnost studijní komunikace a spolupráce se studenty a pedagogy z jiných regionů ČR a 4
tím výrazně snižuje míru omezenosti studia danou příslušným regionem. Toto snížení omezenosti přispívá k nárůstu adaptability absolventů na zaměstnání v jiných regionech ČR. 5
2 Východiska pro IUS na partnerských univerzitách 2.1 Západočeská univerzita v Plzni 2.1.1 Historie Počítačová podpora vzdělávání na Západočeské univerzitě v Plzni prošla v historii několika fázemi formujícími její dnešní podobu. Mezi ty klíčové patří především: I. Vývoj a nasazení multimediálních a simulačních výukových aplikací 1996 1999 - vývoj multimediálních vzdělávacích aplikací na CD, - vývoj multimediálních výukových simulátorů např. manažerské hry. II. První pokusy s on-line kurzy 1999 2000 - výběr vhodného LMS, - tvorba prvních pilotních on-line kurzů, ověřování, experimenty. III. Projektová spolupráce s významnými evropskými pracovišti orientovanými na elearning 1999 -> - podpora z evropských projektů (Leonardo da Vinci I a II, elearning, ), - od r. 1999 řešeno min. 5 evropských projektů s tématikou elearningu. IV. Centralizace aktivit podpory el 2002 - vznik Centra počítačové podpory vzdělávání a jeho organizační začlenění pod Ústav celoživotního vzdělávání ZČU (metodická podpora, organizační podpora, technická podpora jednotlivým fakultám ZČU), - vytvořeny vhodné podmínky pro sériový vývoj a implementaci elearningových nástrojů, - sériová produkce on-line kurzů. V. ELearning jako strategická priorita ZČU 2002 -> - finanční podpora z rozvojových projektů ZČU jako podpora kombinované formy studia, - zapojení většiny fakult ZČU do aktivit týkajících se elearningu, - dlouhodobý záměr ZČU popisuje cíle rozvoje nových forem studia do roku 2010 mj. takto: Je vytvořen účinný systém podpory virtuální mobility, do níž je zapojena řada vysokých škol v ČR (ojediněle i v EU). Jsou sdíleny studijní opory s ostatními univerzitami. ZČU je určujícím činitelem v těchto aktivitách. 6
2.1.2 Organizační zajištění Aktivity počítačové podpory vzdělávání jsou na ZČU v Plzni podporovány především Centrem počítačové podpory vzdělávání (CPPV) při Ústavu celoživotního vzdělávání. Centrum zajišťuje servisní podporu všem fakultám ZČU, a to především v oblastech: A. Metodická podpora Tvorba a aktualizace metodik tvorby a využívání nástrojů elearningu, Školící a informační aktivity směrem k zaměstnancům ZČU: i. Semináře a kurzy, B. Organizační podpora ii. Metodické konzultace, iii. Distribuce metodických příruček, iv. Informace o aktualitách v oblasti el apod. Tvorba návrhů a koordinace schválených projektů v oblasti počítačové podpory vzdělávání, Získávání finančních zdrojů na podporu rozvoje elearningových aktivit na ZČU, Koordinace lidských zdrojů z jednotlivých fakult ZČU podílejících se na elearningových aktivitách, Spolupráce s dalšími českými i zahraničními pracovišti zabývajícími se elearningem. C. Technologická podpora Administrace Learning Management Systému, Vývoj a administrace autorského systému ProAuthor, Produkce multimediálních komponent pro jednotlivé autory elearningu, Editace autorských zdrojů do podoby on-line kurzů a off-line multimediálních učebnic. CPPV nabízí a realizuje některé z uvedených aktivit také mimo hranice ZČU v dalších školách a podnicích ČR. Pro pokrytí uvedených skupin aktivit CPPV zajišťuje především následující profesní role: metodik, projektový manažer, analytik, návrhář, producent multimediálních komponent, programátor, editor, administrátor. 7
2.1.3 Statistika Zastoupení elearningových kurzů vytvořených na ZČU v Plzni (do konce roku 2005, vyjma FEK): 8
Většina vytvořených kurzů existuje ve formě on-line kurzu a zároveň off-line multimediální učebnice. Počet studentů registrovaných 1 v Learning Management Systému v roce 2005: 3481 2.1.4 Technické zajištění Na ZČU v Plzni jsou využívány dva LMS: 1) LMS Eden centrálně podporovaný LMS na ZČU; LMS využívaný většinou fakult, 2) LMS Unifor využívaný Fakultou ekonomickou ZČU. Správa a administrace LMS je realizována především pracovníky Centra informatizace ZČU (CIV). Za HW a SW zajištění provozu LMS také zodpovídají pracovníci CIVu. Autorské práce při tvorbě obsahu elearningových nástrojů jsou prováděny především pomocí autorského systému ProAuthor. AS ProAuthor je speciálně vyvinutý autorský systém respektující potřeby vysokých škol. AS ProAuthor je vyvíjen na ZČU a aktuálně využíván již také na několika dalších VŠ v ČR. 1 Počet registrovaných studentů v centrální databázi nejedná se o kurzo-studenty! 9
2.2 Univerzita Hradec Králové 2.2.1 Historie Univerzita Hradec Králové (UHK) se skládá ze tří fakult Pedagogické fakulty, Fakulty informatiky a managementu (FIM UHK) a Fakulty humanitních studií. Z pohledu využívání počítačové podpory vzdělávání byla v minulém období nejvíce aktivní Fakulta informatiky a managementu, která je také nositelem projektu RIUS na UHK. Podobně jako na ostatních partnerských univerzitách také na UHK prošel vývoj počítačové podpory řadou fází: i. Využívání sdílených informačních zdrojů 1991 -> vytvoření sdíleného diskového prostoru (tzv. UKAZKY) na síťových discích, kam mohou vyučující umísťovat podpůrné elektronické studijní materiály ii. Využití Internetu pro podporu výuky 1994 -> používání e-mailové komunikace mezi vyučujícími a studenty každý zaměstnanec i student má automaticky při zápisu na univerzitu vytvořenu vlastní univerzitní poštovní adresu a schránku tvorba www stránek podporujících výuky jednotlivými vyučujícími (http://lide.uhk.cz) iii. Vývoj multimediálních aplikací pro podporu výuky 1996 -> vývoj multimediálních vzdělávacích aplikací na CD, iv. Podpora vzdělávacího procesu elektronickými nástroji 1996 -> postupné nasazování a zdokonalování jednotlivých nástrojů na podporu výuky - informační systém ISIT (Internetová aplikace) - elektronický rozvrh SYLABUS Plus (Internetová aplikace) - hlášení na zkoušky iexam, později ISIT/Události (Internetová aplikace) -. v. První pokusy s on-line kurzy 1997-1999 tvorba a provozování on-line kurzů pro pedagogickou veřejnost (DVPP Další vzdělávání pedagogických pracovníků) v rámci projektu MUDILT (Multimedia and Distance Learning for Teachers) - Internet ve vzdělávání - Moderní prezentace a vzdělávání vlastní studijní prostředí na Internetu vi. Projektová spolupráce s významnými evropskými pracovišti orientovanými na elearning 1996 -> podpora z evropských projektů (TEMPUS, SOCRATES/MINERVA, GRUNDVIG, elearning, ) - MUDILT (Multimedia and Distance Learning for Teachers) - PATTER (Public Administration Trainners Towars Europe) - E-DILEMA (e-resources and Distance Learning Management) - ODL NET (Open and Distance Learning Network for Exchange Experiences) 10
- ICOTEL (Information and Communication Technologies in Life Long Learning) vii. elearningové kurzy pro další vzdělávání 1999 -> výběr profesionálního LMS (LearningSpace) tvorba a provozování kurzů v rámci doplňkové činnosti viii. Příprava e-předmětů pro studenty 2001 -> ustanovení projektu OLIVA (On-LIne VýukA) a jeho realizačního týmu analýza trhu s profesionálními LMS a výběr vhodného nástroje pro podporu výuky studentů (WebCT) tvorba a provozování podpůrných e-předmětů pro studenty prezenční i kombinované formy studia ix. elearning jako strategická priorita FIM UHK a UHK 2002 -> finanční podpora z rozvojových projektů UHK zakotvení směrů rozvoje nových forem studia v dlouhodobém záměru FIM UHK do roku 2010 mimo jiné takto kapitola 2.2.2 PROSTUPNOST SYSTÉMU, ROZŠÍŘENÍ PŘÍSTUPU KE VZDĚLÁNÍ, CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁNÍ Prohlubovat a rozšiřovat alternativní metody výuky, především elearning a projektovou výuku. Trvale prohlubovat využívání ICT ve výuce. kapitola 2.2.3 ZEFEKTIVNĚNÍ STUDIA Ve všech typech studijních programů klást velký důraz na jazykovou kompetenci, počítačovou a informační gramotnost a rozvoj komunikačních a manažerských dovedností Inovovat stávající studijní programy a v případech, kdy je to užitečné, snižovat počet přímých kontaktních hodin výuky a nahradit je prvky distančního vzděláváním s využitím elearningu. Zkvalitňovat studijní zázemí, podporovat tvorbu e-předmětů (multimediálních elearnigových studijních opor) ve virtuálním studijním prostředí na Internetu, věnovat péči rozšíření knihovního fondu a informačních databází. 2.2.2 Organizační zajištění K podpoře e-learningu na fakultě slouží:. seminář OLIVA (On-Line VýukA), který se koná zpravidla jednou měsíčně. Kromě obecné metodologie tvorby distančních kurzů, otázek autorských práv, designu apod. se tento seminář věnuje možnostem virtuálního studijního prostředí WebCT WWW stránky OLIVA na adrese http://www.uhk.cz/oliva jsou provozovány stránky doplňující seminář OLIVA. Kromě novinek je na těchto stránkách Průvodce studenta systémem WebCT, 88 stránková příručka Využití virtuálního studijního prostředí WebCT pro podporu kombinované a prezenční výuky, k dispozici je i řada dalších návodů a nástrojů pro návrháře e-předmětů školení a testování ECDL kurzy věnované přípravě a výuce v elearningových kurzech připravené externími pracovišti (Národní centrum distančního vzdělávání v Praze, Univerzita Palackého v Olomouci, Západočeská univerzita v Plzni, apod.) 11
2.2.3 Statistika Počet elearningových e-předmětů vytvořených na FIM UHK a používaných v graduálním vzdělávání do konce roku 2005: 103 Podíl e-předmětů FIM UHK podle odborného zaměření humanitní 24% informatické 48% ekonomické a manažerské 28% Graf procentuálního podílu e-předmětů a) informatické, b) ekonomické a manažerské, c) humanitní 12
Počet e-předmětů FIM UHK 120 100 80 60 40 20 0 2001 2002 2003 2004 2005 Meziroční přírůstek e-předmětů 2.2.4 Technické zajištění Na FIM UHK je využíván LMS WebCT Správa a administrace LMS je realizována pracovníky Útvaru informačních systémů FIM UHK, kteří odpovídají i za HW a SW zajištění provozu LMS. 13
2.3 Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně 2.3.1 Historie Fakulta managementu a ekonomiky ve Zlíně se systematicky věnuje programu podpory výuky ICT a elearningem od počátku roku 2000 s vyhlášením programu DIGITALIZACE, který se stal základem informační strategie fakulty pro nejbližší období. Stěžejním projektem programu DIGITALIZACE bylo vybudování fakultního intranetu pro zabezpečení podpory komunikace mezi všemi subjekty instituce (učitelé, studenti, ústavy, útvary) na kvalitativně vyšší úrovni. Hlavní náplní projektu elearning bylo vytvoření virtuálního vzdělávacího prostředí s širokou podporou všech forem studia, především však kombinované/distanční formy graduovaných studijních programů a programů celoživotního vzdělávání. Pro realizaci projektu byly vytyčeny a realizovány následující postupové kroky: 1. Teoretická příprava projektu- sběr základních informací o dané problematice, stanovení cíle, analýza výchozí situace, vytyčení postupových kroků, identifikace klíčových faktorů úspěšnosti řešení. (leden 2000 - duben 2001) 2. Výběr softwarového produktu podporujícího virtuální vzdělávací prostředí (Learning Management System) - analýza trhu uvedených produktů, analýza potřeb a možností fakulty, testování užšího výběru produktů. (prosinec 2000 - prosinec 2001) 3. Implementace softwarového produktu a odpovídajícího hardware. (září 2002) 4. Teoretická (metodická) příprava učitelů v problematice didaktiky distančního vzdělávání- metodika tvorby učebních opor pro distanční vzdělávání, metodika vedení distančních kurzů, specifika distančního vzdělávání. (prosinec 2001 - duben 2002) 5. Teoretická (základní technická) příprava učitelů zvyšování počítačové gramotnosti. 6. Teoretická (technická) příprava učitelů v problematice virtuálního vzdělávacího prostředí- technická a pedagogická specifika prostředí, tvorba e-formy studijních textů, prezentací, testů a dalších podpůrných materiálů, průprava k jednotlivým funkcím prostředí. (prosinec 2001 - duben 2002) 7. Vytvoření obsahu kurzů- softwarově nezávislé stavební prvky (základní informace o kurzu, sylabus, studijní texty, prezentace, úkoly), prvky závislé na softwarovém prostředí (testy). (říjen 2002 - srpen 2003) 8. Naplnění virtuálního vzdělávacího prostředí obsahem kurzů. (říjen 2002 - srpen 2003) 9. Provoz pilotních kurzů a jejich vyhodnocení. (září 2003 - červen 2004) Realizace projektu byla podporována následujícími přijatými projekty: 1. Projekt FRVŠ č. 1/2002, 1/2002 12/2002, Virtuální vzdělávací prostředí na FaME UTB: - pořízení LMS EDEN, podpůrného SW (Lotus Notes, Domino) a výukového serveru. 14
2. Rozvojový projekt 156/2002, 1/2002 12/2003, Vytvoření distančního bakalářského programu Ekonomika a management : - příprava učitelů v problematice distančního vzdělávání (distanční kurz Příprava realizátorů distančního vzdělávání, pořádaný CDiV UP Olomouc); - příprava učitelů pro vývoj kurzů a výuku v prostředí LMS EDEN, pořádaný firmou Rentel, a.s.; - vývoj vybraných kurzů BSP Ekonomika a management pro prostředí LMS EDEN. 3. Rozvojový projekt 189/2003, 1/2003 12/2004, Vytvoření distančního magisterského programu Ekonomika a management : - příprava učitelů v problematice distančního vzdělávání (distanční kurz Příprava realizátorů distančního vzdělávání, pořádaný CDiV UP Olomouc); - příprava učitelů pro vývoj kurzů a výuku v prostředí LMS EDEN, pořádaný firmou Rentel, a.s.; - vývoj vybraných kurzů MSP Ekonomika a management pro prostředí LMS EDEN. Po ukončení výše uvedených projektů (prosinec 2004) bylo vytvořeno na FaME celkem 48 kurzů pro bakalářské a magisterské studijní programy, které jsou postupně po pilotním ověření využívány pro výuku v distanční formě studia a programech celoživotního vzdělávání. Navazující národní i mezinárodní projekty v oblasti elearningu se částečně týkají tvorby nových on-line kurzů pro neakademické prostředí a jejich pilotního ověření, poslední uvedené pak spolupráce vysokých škol v prostředí ČR a Evropy. 4. Projekt Leonardo da Vinci CZ/00/B/P/PP-134013 BATCOS The Developing and Piloting of Basic On-line Training Courses (12/2000-11/2003): - vývoj a pilotní provoz on-line kurzů z oblasti managementu, ekonomiky, ICT pro malé a střední podniky. 5. Projekt ESF CZ.04.1.03/3.2.15.1/0067 RIUS Rozběh interuniverzitního studia v síti vybraných univerzit ČR (11/2005 10/2007): - vytvoření sítě vybraných univerzit v ČR za účelem vzájemného sdílení kurzů, učitelů a studentů; - vytvoření sítě vybraných evropských univerzit poskytujících ekonomická a manažerská studia za účelem uskutečňování virtuální mobility studentů jako doplňku k fyzickým mobilitám realizovaným v rámci programu Socrates/Erasmus; - vytvoření a ověření modelu pro realizaci virtuální mobility v rozšířené síti evropských univerzit. - provoz distančních kurzů s podporou elearningu pro studenty partnerských univerzit v rámci volitelných předmětů s uznáváním studijních výsledků jakou součásti standardních studijních povinností; - vytvořit a ověřit model fungování interuniverzitního studia v rozšířené síti univerzit v ČR po ukončení projektu. 6. Projekt elearning 2005-3837 / 001-001 ELE - ELEB12 EVENE Erasmus Virtual Economics and Management Studies Exchange (3/2006 2/2008): 15
- vytvoření sítě vybraných evropských univerzit poskytujících ekonomická a manažerská studia za účelem uskutečňování virtuální mobility studentů jako doplňku k fyzickým mobilitám realizovaným v rámci programu Socrates/Erasmus; - vytvoření a ověření modelu pro realizaci virtuální mobility v rozšířené síti evropských univerzit. 2.3.2 Organizační zajištění Podporu rozvoje elearningu na FaME UTB zajišťuje organizačně Centrum dalšího vzdělávání především v oblasti metodické a technologické: A. Metodická podpora Semináře a kurzy zaměřené na - pedagogiku distančního vzdělávání (příprava učebních textů, vedení distančního kurzu); - specifika přípravy a vedení elearningových on-line kurzů; využíváním především externích specializovaných pracovišť (Národní centrum distančního vzdělávání, Univerzita Palackého v Olomouci, Západočeská univerzita) B. Technologická podpora Školení a kurzy zaměřené - tvorbu elearningových kurzů v prostředí EDEN s využitím autorského systému ProAuthor; - vedení elearningových kurzů v prostředí EDEN; využitím externích pracovišť (ZČU, Rentel) i zkušených učitelů FaME UTB. 2.3.3 Statistika Současný počet elearningových kurzů je 48. Vývoj realizovaných elearningových on-line kurzů pro kombinovanou formu studia a doprovodných tištěných učebních textů pro distanční studium v letech 2001 2005 a jejich plán pro další období ukazuje následující graf. Počet elearningových on-line kurzů a učebních textů pro DiS 70 60 50 40 30 20 10 0 55 60 48 39 42 27 32 17 8 1 4 7 2002 2003 2004 2005 2006 2007 elearning uč. texty pro DiS 16
2.3.4 Technické zajištění Na FaME UTB je využíván LMS EDEN (Rentel s.r.o) a autorský systém ProAuthor (ZČU, Rentel). Správa a administrace LMS a technická podpora učitelů je zajišťována pracovníky útvaru Správy počítačové sítě FaME. 17
3 Klíčové požadavky na IUS Organizace Studium Uznání kreditů Studium v rámci semestrů Distanční forma elearning (on-line kurzy) Bezbariérový přístup ke studiu Integrované zápisy do předmětů Hodnocení kvality IUS Rovnost univerzit v síti Prezenční tutoriály Poradenství Jednotné procesy Řídícím orgánem je rada Informační systém Transparentní financování Vazba na management univerzit Koordinace 18
4 Procesní model IUS Interuniveritní studium (IUS) bude probíhat v cyklech. Na začátku kalendářního roku se musí uskutečnit přípravné práce pro IUS. Přípravné práce se skládají ze sestavení nabídky předmětů, které může instituce poskytnout partnerským pracovištím, a vyhodnocení této nabídky, tzn. výběru předmětů z nabídky partnerských pracovišť. Vlastní studium bude stejně jako tradiční vysokoškolské studium v ČR realizováno v průběhu akademického roku, který začíná 1.září a končí 31.srpna a je složen ze zimního a letního semestru. Studium v rámci IUS bude uskutečňováno v průběhu jednotlivých semestrů. Interuniverzitní studium 4.1 Sestavení nabídky exportovaných předmětů Sestavení nabídky proběhne v několika na sebe navazujících krocích. 19
Nejprve koordinátor poskytovatelské 2 instituce musí analyzovat stav e-předmětů 3 v instituci a oslovit garanty jednotlivých e-předmětů s nabídkou participovat na IUS. Na základě těchto podkladů sestaví seznam exportovaných 4 e-předmětů, který bude rozeslán na partnerská pracoviště. 4.2 Vyhodnocení nabídky importovaných předmětů Vyhodnocení nabídky importovaných předmětů proběhne na mateřské 5 instituci. Koordinátor projedná v souladu s interními předpisy instituce nabídky z partnerských institucí s proděkany pro studiu a na základě těchto jednání vytvoří seznam importovaných předmětů, ze kterého si budou moci vybírat studenti. 4.3 Studium v rámci IUS Studium bude realizováno v rámci jednotlivých semestrů (zimní a letní). Studium v rámci IUS bude rozfázováno do tří na sebe navazujících kroků: Před vlastním začátkem semestru se musí uskutečnit Zápisy do předmětů v rámci IUS. Po zápisech v průběhu celého semestru probíhá distanční formou vlastní Studium předmětů v rámci IUS, které je na konci semestru a v navazujícím zkouškovém období zakončeno zkouškami. Po každém semestru proběhne Vyhodnocení semestru. Studium v rámci IUS 2 Poskytovatelská instituce - instituce, která nabízí v rámci IUS předměty studentům partnerských institucí. 3 e-předmět - Předmět podporovaný e-learningovým kurzem. 4 Exportovaný e-předmět - předměty, které instituce nabízí v rámci IUS studentům partnerských institucí 5 Mateřská instituce - instituce, která v rámci IUS umožňuje svým studentům studovat předměty nabízené partnerskými institucemi 20