Zpracovatelský průmysl 1. Zpracovatelský průmysl D 1.1 Charakteristika zpracovatelského průmyslu Zpracovatelský průmysl v ČR se výraznou měrou podílí na tvorbě hrubého domácího produktu. V roce 2004 to bylo díky příznivému hospodářskému vývoji 27 % (+ 0,3 % proti roku 2003). Na celkových tržbách průmyslu se loni podílel 90,2 % (v roce 2003 89,7 %), 7,2 % připadlo na výrobu a rozvod elektřiny, plynu a vody a zbývajících 2,6 % na těžbu nerostných surovin. Nejrychleji se přitom rozvíjela zpracovatelská odvětví, která vytvářejí vyšší přidanou hodnotu a stagnovala ta, která jsou náročná na pracovní síly a suroviny. Díky tomuto trendu se náš zpracovatelský průmysl postupně blíží struktuře běžné ve vyspělých průmyslových ekonomikách. 1.2 Hlavní produkční charakteristiky zpracovatelského průmyslu Zpracovatelský průmysl se člení na 14 subsekcí (sektorů), 23 oddílů (odvětví) a na 103 skupin (oborů). Podíl odvětví na produkčních charakteristikách zpracovatelského průmyslu v roce 2004 v b.c.. % 14 12 10 8 6 4 2 0-2 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37-4 počet pracovníků přidaná hodnota Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet, rok 2004 = předběžná data Z grafu produkčních charakteristik je patrné, že rozhodující podíl na hlavních indikátorech zpracovatelského průmyslu mají čtyři subsekce: - DJ Výroba kovů a kovodělných výrobků (17 %), - DL Výroba elektrických a optických přístrojů (15,8 %), - DM Výroba dopravních prostředků (15 %), - DA Potravinářský a tabákový průmysl (11 %).
Zdaleka nejnižší podíl naopak v roce 2004 měla subsekce DC (Kožedělný průmysl 0,3 %), tedy odvětví, které je v trvalém útlumu. Hlavní produkční charakteristiky zpracovatelského průmyslu v letech 2000 2004 ve s.c. (mil. Kč, osob) 2000 2001 2002 2003 2004* Tržby za prodej VVaS ZP 1 793 735,5 1 988 071,0 2 095 264,4 2 211 579,5 2 448 545,6 Meziroční index x 110,8 105,4 105,6 110,7 Kumulovaný index 100,0 110,8 116,8 123,3 136,5 Účetní přidaná hodnota ZP 481 400,0 520 576,2 527 201,9 555 084,7 602 070,6 Meziroční index x 108,1 101,3 105,3 108,5 Kumulovaný index 100,0 108,1 109,5 115,3 125,1 Produktivita práce z PH ZP 353,1 369,6 385,7 412,4 449,5 Meziroční index x 104,7 104,4 106,9 109,0 Kumulovaný index 100,0 104,7 109,2 116,8 127,3 Počet pracovníků ZP 1 363 329,0 1 408 491,0 1 366 876,0 1 346 072,0 1 339 496,0 Meziroční index x 103,3 97,0 98,5 99,5 Kumulovaný index 100,0 103,3 100,3 98,7 98,3 Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet; *předběžná data Z tabulky hlavních produkčních charakteristik lze zjistit, že největší tempo růstu tržeb vykázal zpracovatelský průmysl v loňském roce (v b.c. + 14,9 %, ve s.c. 10,7 %), především zásluhou subsekcí DJ (+ 9,6 % ve s.c.), DL (+ 35,3 % ve s.c.) a DM (+ 11,2 % ve s.c.), které prožívaly hospodářský boom. Velmi příznivý byl i vývoj ukazatele účetní přidané hodnoty, který meziročně stoupl o 8,4 %, hlavně zásluhou subsekcí s výrazně exportním zaměřením a nejvyšší dynamikou. Počet zaměstnanců se od roku 2002 začal postupně snižovat, avšak vývoj je značně diferencovaný: zatímco v subsekci DB (Textilní a oděvní průmysl) klesl v letech 2000 až 2004 o 34,6 tisíc osob, v subsekci DL naopak vzrostl o 23,5 tisíc osob a v subsekci DH (Gumárenský a plastikářský průmysl) o 16,3 tisíc osob. Ukazatel produktivity práce z přidané hodnoty se vyvíjí příznivě v celém sledovaném období, přičemž největší meziroční růst byl zaznamenán v minulém roce (+ 9 %). Zdaleka nejvyšší hodnoty vykazují chemická odvětví, subsekce DF (Koksování, rafinérské zpracování ropy) 1 869 tis. Kč/zam. a subsekce DG (937,3 tis. Kč/zam.). Naopak nejnižší hodnoty subsekce lehkého průmyslu náročné na pracovní sílu, tj. DB, DC a DD (Dřevozpracující průmysl). Přitom nadále platí, že v produktivitě práce podniky s českými vlastníky citelně zaostávají za firmami pod zahraniční kontrolou (pouze 55 60 % jejich úrovně).
1.3 Zaměstnanost v rámci zpracovatelského průmyslu Velikostní struktura zaměstnanosti zpracovatelského průmyslu v roce 2004 1000 a více 18% 0-9 16% 10-49 16% 250-999 25% 50-249 25% Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet; rok 2004 = předběžná data Z grafu velikostní struktury zaměstnanosti lze zjistit, že nejvíce lidí je zaměstnáno v kategorii firem s 250 999 a 50 249 zaměstnanci, shodně po 25 %. 18 % lidí pracuje v kategorii velkých podniků nad tisíc zaměstnanců, kde se přitom realizuje téměř 32 % z celkových tržeb zpracovatelského průmyslu. V kategorii malých podniků a mikropodniků působí po 16 % z celkového počtu zaměstnanců. Jejich podíl na tržbách však v roce 2003 činil pouze 11,4 %, respektive 6,1 %, tedy celkem 17,5 %. Z podrobnější analýzy zaměstnanosti vyplývá, že po přechodném nárůstu počtu pracovníků v roce 2001 o 3,3 % (na 1 408 491), v dalších letech tento ukazatel klesá v roce 2004 to bylo meziročně o 6 575 lidí, resp. 0,5 %. Mzdy ve zpracovatelském průmyslu rostou v březnu roku 2005 dosáhla průměrná měsíční mzda 16 543 Kč, tj. o 3,5 % více než ve stejném měsíci předchozího roku. Měsíční tržby na zaměstnance ve s.c. ve stejném měsíci stouply o 4,9 %, takže produktivita práce rostla rychlejším tempem než mzdy. Usnesením vlády ČR č. 566/2004 byl schválen Program na podporu tvorby pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností. Jeho cílem je stimulovat tvorbu nových míst oživením hospodářského rozvoje v oblastech s mírou nezaměstnaností nad 14 %, a to formou podpory záměrů (projektů) směřujících do zpracovatelského průmyslu, případně dalších druhů strategických služeb. Na počátku května roku 2005 (Program je vyhlášen na léta 2004 2006) MPO jako administrátor a posuzovatel vyřizovalo žádosti 27 firem, které v postižených regionech předpokládají proinvestovat více než 1,1 mld. Kč a vytvořit cca
3,5 tisíc nových pracovních příležitostí. Zatím nejvíce projektů pochází z Moravy z Jihomoravského kraje (10) a z Moravskoslezského kraje (8). Vcelku lze konstatovat, že podnikatelské prostředí ve zpracovatelském průmyslu se postupně zlepšuje, některé slabiny však existují i nadále. Platí to jak o výkonu hospodářství (pomalý růst zaměstnanosti, nízký objem českých investic v zahraničí), tak o samotném fungování podnikatelských subjektů (chybějí experti na finance a marketing, dozorčí rady nedostatečně dohlížejí na vrcholový management), ale i o infrastruktuře (vysoká energetická náročnost na jednotku produkce, vysoké emise CO 2 aj., někde nízká úroveň informačních technologií). Ke zlepšení stavu mohou nepochybně přispět účinné kroky státní správy, které omezí nadbytečnou administrativu a ulehčí podnikání, zvláště přístup k finančním prostředkům. 1.4 Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu s výrobky SKP 15 36 v letech 2000 2004 (mil. Kč) 2000 2001 2002 2003 2004 Vývoz 1 080 247,8 1 230 324,5 1 216 810,3 1 327 375,2 1 660 106,5 Dovoz 1 113 880,8 1 251 944,1 1 211 800,6 1 318 909,1 1 599 673,1 Saldo -33 633,0-21 619,6 5 009,7 8 466,1 60 433,4 Meziroční index 00/99 01/00 02/00 03/00 04/00 Vývoz x 113,9 98,9 109,1 125,1 Dovoz x 112,4 96,8 108,8 121,3 Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet Tabulka vývoje zahraničního obchodu dokumentuje, že v období 2000 2004 vzrostl export o 53,7 %, zatímco dovoz jen o 43,6 %; díky předstihu růstu vývozu před dovozem bylo v roce 2002 poprvé zaznamenáno kladné saldo a v roce 2004 již překročilo hranice 60 mld. Kč Mimořádně úspěšný byl v tomto hodnocení rok 2004, kdy export proti předchozímu roku stoupl o 25,1 %, zatímco dovoz o 21,3 %. Přitom podle studie Investiční banky Lehmann Brothers byl růst našeho exportu nejrychlejší ze všech evropských zemí (+ 7,1 %) a v dynamice ČR předstihly pouze Čína a Korejská republika (obě + 8,6 %). Kladné saldo jsme loni zaznamenali se třemi největšími obchodními partnery, tj. SRN (+ 75,3 mld. Kč), Slovenskem (+ 51,5 %) a Rakouskem (+ 31,4 mld. Kč). Naopak záporné saldo bylo nejvyšší vůči Číně (- 80,8 mld. Kč), Japonsku (- 49,2 mld. Kč) a Rusku (- 46,7 mld. Kč).
Exportní výkonnost zpracovatelského průmyslu postupně roste (v roce 2004 téměř 52 %, zatímco v roce 2000 necelých 44 %). Největší úroveň tohoto ukazatele loni vykázaly subsekce DL (81 %) a DM (78 %). Dovozní náročnost loni výrazně vzrostla na 36 %. Dosavadní vývoj zahraničního obchodu v letošním roce (leden duben 2005) naznačuje, že při příznivé konjunktuře by se mohlo kladné saldo zpracovatelského průmyslu dále zvýšit na 80 až 100 mld. Kč. V teritoriální struktuře došlo loni k minimálním změnám. Jasně největším obchodním partnerem je SRN (obrat 1 149 mld. Kč) před Slovenskem (obrat 221 mld Kč) a Rakouskem (obrat 163 mld. Kč). Přitom proti roku 2003 loni výrazně vzrostl zahraniční obchod ČR se všemi rozhodujícími partnery. 1.5 Investice Hrubé hmotné investice do zpracovatelského průmyslu loni vzrostly oproti roku 2003 o více než 16 %, z toho do strojů a zařízení o 19,2 %. Nejvíce investic směřovalo do subsekce DM (36,5 mld. Kč), subsekce DJ (téměř 15 mld. Kč) a subsekce DA (17,2 mld. Kč). V ČR je široce rozvinut systém investičních pobídek, upravený zákonem č. 19/2004 Sb. V souladu s tímto zákonem získalo v ČR do konce minulého roku investiční pobídku 155 firem. Investice, které tyto společnosti dokončily nebo realizují mají dosáhnout celkem 185 mld. Kč a bude vytvořeno celkem 41,8 tisíc nových pracovních míst a nejméně tentýž počet pracovních míst nepřímých. Rozhodující akcí, která byla loni podpořena investiční pobídkou, byla výstavba automobilky TPCA v Kolíně, dále to byly projekty firem Daikin, Continental, Shimano aj. Přímé zahraniční investice (PZI) představují pro naši ekonomiku jeden z hlavních stimulů hospodářského růstu a jejich objem za období 1993 2004 překročil jeden bilion korun. Loni celkový příliv PZI dosáhl téměř 115 mld. Kč a proti roku 2003 vzrostl o více než 57 %. Významně tomu napomohly právě investiční pobídky: MPO loni rozhodlo o pobídkách pro 31 firem v celkovém objemu 1,7 mld. USD, které přinesou přes 7,5 tisíc nových pracovních míst, pomohou modernizovat zpracovatelská odvětví a zvýšit naši konkurenceschopnost na mezinárodním trhu. 1.6 Perspektivy zpracovatelského průmyslu Světová banka sice letos zařadila Českou republiku poprvé do skupiny vyspělých ekonomik, nicméně v konkurenceschopnosti máme v globálním měřítku ještě dost co dohánět. Podle studie Mezinárodního institutu pro rozvoj managementu v Lausanne totiž v roce 2005
figurujeme ze šedesáti hodnocených států až na 36. místě (zlepšení proti loňskému roku o sedm míst). Pořadí vévodí USA (index 100), zatímco ČR je hodnocena indexem 60. Při posuzování konkurenceschopnosti nutno mít na zřeteli fakt, že podniky se zahraničním investorem dosahují mnohem lepší výsledky, než ty s domácími majiteli (produktivita práce vyšší o 80 %, kvalitnější personál, propracovaný přístup řízení lidských zdrojům, exportní orientace aj.). Navíc nadále existují značné rezervy v podpoře vědy a výzkumu, v organizaci práce, úrovni marketingu, v surovinové a energetické náročnosti atd. Příští vývoj zpracovatelského průmyslu v ČR může ovlivnit celá řada faktorů, zejména vývoj cen surovin (ropa a další surovinové komodity) a energií, zájem zahraničních i domácích investorů o podnikání v ČR, jak se podaří efektivně využít všech forem podpor hospodářského růstu (zejména strukturální fondy, podpora exportu, podpora vědy, výzkumu, vývoje a inovací), respektive další stimuly v oblasti hospodářské, průmyslové a obchodní politiky. Pokud se podaří úspěšně naplnit cíle, které letos na jaře zdůraznila vláda ČR ve svém Programovém prohlášení, je reálná šance akcelerovat tempo růstu HDP a rychleji se tak přiblížit průměru Evropské unie.
OKEČ 15 VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ A NÁPOJŮ, TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ DA 1. Výroba potravinářských výrobků a nápojů OKEČ 15 Výroba potravinářských výrobků a nápojů (OKEČ 15) je odvětvím úzce navazujícím na zemědělství. Významným opatřením, které by mělo podstatným způsobem ovlivnit charakter, výkonnost a konkurenceschopnost této výroby, bylo přijetí Koncepce potravinářství ČR pro období po vstupu do EU (2004-2013) vládou ČR (říjen 2004). Tato koncepce je spojena s převzetím potravinové politiky EU, která vytyčila za hlavní prioritu bezpečnost potravin. Vedle bezpečnosti potravin, jejíž strategii vláda také přijala, k dalším prioritám patří jejich dostatečnost v sortimentu a množství, a dále ovlivňování spotřebitelů ve smyslu zásad správné výživy. Jde i o aktivní marketingovou politiku podporující prodej kvalitních potravin. Koncepční záměry také počítají s ochranou životního prostředí při výrobě potravin. Záměrem je, aby si odvětví OKEČ 15 udrželo, v rámci zpracovatelského průmyslu, ekonomicky významné postavení, obdobně jako je tomu i v ostatních průmyslově vyspělých zemích. Při poměrně vysokém tempu produkce u většiny odvětví zpracovatelského průmyslu činil v roce 2004 podíl tohoto odvětví v rámci zpracovatelského sektoru u tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb 12,0 %, na výkonech vč. obchodní marže 12,2 %, na osobních nákladech 10,1 % a na počtu zaměstnanců 10,3 %. Od části z nich potravinářský sektor nakupuje vstupy a tudíž výši jejich produkce svými zakázkami ovlivňuje. Na rozdíl od zpracovatelského sektoru celkem bylo u hodnoceného odvětví OKEČ 15 v letech 2000 2004 zaznamenáno u produkčních charakteristik poměrně kolísavé a celkově nižší tempo. Mírnější tempo růstu potravinářské produkce vyplývá z vysoké nabídky a šíře sortimentu potravin na domácím trhu, který v podstatě odpovídá úrovni ve vyspělých zemích. Přitom poptávka po potravinách je v relaci ke kupní síle spotřebitelů, která je oproti zmíněným zemím dosud stále nižší. Také v oblasti exportu je růst omezen vysokou konkurencí na trzích, kam jsou potraviny a nápoje z ČR vyváženy. 1.1 Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 15 Počet zaměstnanců v tomto odvětví, při pokračující výrobní koncentraci a uzavírání některých neperspektivních provozů, klesl ze 144 350 tis. na 133 801 tis., tj. o 10 559 osob. Kumulovaný index tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb u odvětví dosáhl výše 104,4
OKEČ 15 a účetní přidaná hodnota, při určitém kolísání v letech 2001 2003, se udržela pouze v roce 2004 zhruba na úrovni roku 2000. Pozitivní trend v hodnoceném odvětví byl zaznamenán u produktivity práce z přidané hodnoty. Kumulovaný index u tohoto ukazatele za odvětví OKEČ 15 dosáhl hodnoty 107,9. V porovnání s dynamikou růstu tohoto ukazatele u zpracovatelského průmyslu celkem, je dosažené tempo za OKEČ 15, s ohledem na stagnaci vývoje u účetní přidané hodnoty, podstatně nižší. Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 15 v letech 2000-2004 ve s.c. % 110 108 106 104 102 100 98 96 2000 2001 2002 2003 2004 94 92 90 Počet pracovníků Přidaná hodnota Tržby za prodej VV a S Produktivita práce Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet, rok 2004 = předběžná data; s.c. roku 2000 Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 15 v letech 2000 2004 ve s.c. (mil. Kč, osob) 2000 2001 2002 2003 2004* Tržby za prodej VVaS 15 239 549,6 243 678,9 253 801,6 251 874,4 250 062,0 Meziroční index x 101,7 104,2 99,2 99,3 Kumulovaný index 100,0 101,7 105,9 105,1 104,4 Účetní přidaná hodnota 15 51 345,5 49 840,0 50 013,9 51 678,2 51 336,7 Meziroční index x 97,1 100,3 103,3 99,3 Kumulovaný index 100,0 97,1 97,4 100,6 100,0 Produktivita práce z PH 15 355,7 348,2 354,2 372,5 383,7 Meziroční index x 97,9 101,7 105,2 103,0 Kumulovaný index 100,0 97,9 99,6 104,7 107,9 Počet pracovníků 15 144 350,0 143 142,0 141 199,0 138 716,0 133 801,0 Meziroční index x 99,2 98,6 98,2 96,5 Kumulovaný index 100,0 99,2 97,8 96,1 92,7 Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet; *předběžná data
OKEČ 15 1.2 Zaměstnanost v rámci odvětví OKEČ 15 Z grafu o velikostní struktuře zaměstnanosti v odvětví OKEČ 15 vyplývá, že pilířem hodnoceného odvětví zůstávají, a to i z hlediska zaměstnanosti, střední podniky (s 50 249 pracovníky), u nichž najde pracovní místa téměř jedna třetina osob tohoto odvětví. Při poklesu zaměstnanosti a růstu produktivity práce pokračoval nominální růst mezd v odvětví. Jejich výše však nedosahuje úrovně zpracovatelského sektoru celkem. Možnost udržení, resp. vytváření nových pracovních míst ve výrobě potravinářských výrobků a nápojů, je spojeno s rozvojem podnikatelského prostředí. Ten závisí především na míře podpory malých a středních podniků, které tvoří pilíř této výroby. K podpoře podnikání je žádoucí využít jak národních zdrojů, tak evropských fondů. K posílení ekonomické situace odvětví by přispělo zlepšení podnikatelského prostředí, zejména vyšší ochrana výrobců potravin jako dodavatelů před odběrateli, zejména obchodními řetězci. Velikostní struktura zaměstnanosti odvětví OKEČ 15 v roce 2004 1000 a více 16% 0-9 7% 10-49 21% 250-999 24% 50-249 32% Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet; rok 2004 = předběžná data Současná ekonomická situace odvětví vyžaduje podporu, resp. ochranu, neboť situace v jednotlivých výrobních oborech a jejich podnikatelské základně je co do úrovně efektivnosti velmi rozdílná. Hodnocené odvětví také patří k těm sektorům, které byly v minulých letech nejvíce postiženy úpadky a likvidacemi. Ekonomicky silných a velkých podniků, které obvykle dosahují vysoké úrovně přidané hodnoty na jednoho zaměstnance, je v odvětví relativně nízký počet. K největším podnikům v kategorii s 1 000 až 2 999 a více zaměstnanci v oblasti potravinářství patří (řazeno podle velikosti sestupně): Plzeňský Prazdroj, a. s. Plzeň (výroba piva), PENAM, s. r. o. Brno (výroba pečiva), MADETA, a. s. České Budějovice (výroba mléka a mléčných výrobků), Unilever ČR, s. r. o. Praha (výroba tuků), DELTA
OKEČ 15 PEKÁRNY, a. s. BRNO (výroba pečiva), Opavia-LU, a. s. Praha (výroba cukrovinek), Nestlé Česko, s. r. o. Praha (výroba cukrovinek), Kostelecké uzeniny, a. s. (produkce masa a masných výrobků), VITANA, a. s. Byšice (výroba hotových jídel), Coca-Cola Beverages, s. r. o. Praha (výroba nealkoholických nápojů), Pivovary STAROPRAMEN, a. s. Praha (výroba piva) a Setuza, a. s. Ústí nad Labem (výroba tuků). Z přehledu uvedených firem je zřejmé, že podnikají v rozhodujících potravinářských oborech a působí v různých regionech. 1.3 Zahraniční obchod Celkové saldo zahraničního obchodu u potravinářských výrobků a nápojů v letech 2000 2004 sice kolísá, ale při rostoucím obratu trvale zůstalo záporné. Ani po vytvoření jednotného trhu EU 25 (k 1.5.2004), což znamenalo zlepšení obchodních podmínek se zeměmi EU 15 a zvýšení ochrany domácího trhu vůči tzv. třetím zemím, se situace v zahraničním obchodě se zmíněnými výrobky nezměnila natolik, že by objem dovozu byl ve větší míře vyrovnán exportem. Přestože vývoz některých tradičních komodit jako jsou např. cukrovinky, pivo a slad či mléčné výrobky aj. dále pokračuje, zvyšuje se dovoz výrobků s vyšší přidanou hodnotou, což negativně ovlivňuje jak saldo zahraničního obchodu, tak má dopad na producenty v ČR. Vývoj zahraničního obchodu s výrobky SKP 15 v letech 2000 2004 (mil. Kč) 2000 2001 2002 2003 2004 Vývoz 32 329,2 37 745,0 34 402,4 36 895,4 47 511,7 Dovoz 44 210,2 47 645,0 48 105,4 52 239,9 65 122,9 Saldo -11 881,0-9 900,0-13 703,0-15 344,5-17 611,2 Meziroční index 00/99 01/00 02/01 03/02 04/03 Vývoz x 116,8 91,1 107,2 128,8 Dovoz x 107,8 101,0 108,6 124,7 Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet 1.4 Investice Z koncepčních záměrů pro odvětví OKEČ 15 vyplývá potřeba dalšího pokračování investičního procesu v zájmu posilování konkurenceschopnosti odvětví. V oblasti investičních pobídek patří průmysl potravinářský a tabákový k méně podporovaným odvětvím U tohoto sektoru bylo podpořeno pouze 5 projektů a získáno bylo 770 nových pracovních míst (což představuje podíl 1,4 % z míst získaných v rámci zpracovatelského průmyslu). S ohledem na firemní strukturu hodnoceného odvětví jsou významné podpory, které jsou určeny pro malé a střední podniky. V roce 2004 činila podpora u OKEČ 15 pro zmíněnou
OKEČ 15 kategorii podniků 188,1 mil. Kč, tedy méně než v roce 2003, kdy tato podpora dosáhla 226,0 mil. Kč. V rámci Plánu rozvoje zemědělství a venkova ČR bylo v roce 2004 na opatření Zlepšování zpracování a marketingu zemědělských produktů a produktů rybolovu čerpáno celkem 348,8 mil. Kč a na opatření Zlepšování struktur pro kontrolu kvality, pro kvalitu potravin a ochranu spotřebitele 193,0 mil. Kč. V rámci regenerace brownfieldů byl v posledních letech ve vztahu k odvětví řešen projekt Lovosice (zrušený cukrovar). U projektů přijatých v rámci programu 0PPP INOVACE v roce 2004 bylo z hodnoceného odvětví přijato 6 projektů, avšak požadovaná podpora 112,2 mil. Kč poskytnuta nebyla. I když podíl přímých zahraničních investic u odvětví OKEČ 15 v rámci národního hospodářství postupně spíše klesá, jejich objem roste. Roste také objem tuzemských investic v zahraničí. Oba tyto trendy patrně budou ve střednědobém horizontu pokračovat. 1.5 Perspektivy odvětví OKEČ 15 Z vývoje produkčních charakteristik z let 2000-2004 i z celkového ekonomického vývoje vyplývá, že výroba potravinářských výrobků a nápojů má potenciál, aby se v příštích letech zvýšila její konkurenceschopnost a posílila se tak i její pozice především v národní ekonomice. To vše ale za předpokladu dalšího zlepšení podnikatelského prostředí a větší flexibility i účinné strategie výrobců samotných, nejen na domácím, ale i zahraničním trhu. Ve zlepšení podnikatelského prostředí jde o větší možnost uplatnění v programech financovaných z EU i z národních zdrojů a o jejich větší stabilitu. Jde též o ustálení právního rámce jak v širším pojetí, jako je např. úpadkové právo či u ochrany životního prostředí (problematika IPPC, obalů aj. a stanovení reálných povinností plynoucích z těchto předpisů), tak ve specifických oblastech spojených s hodnocenou výrobou, jako je potravinové a veterinární právo. Při zlepšení ekonomických, marketingových a legislativních podmínek pro podnikání v oblasti výroby potravinářských výrobků a nápojů a při užším propojování firem na sebe navazujících či jinak spolupracujících, např. formou klastrů, a také při vyšším využití výsledků vědy a výzkumu než dosud, lze očekávat i růst konkurenceschopnosti této výroby. Nastíněný vývoj lze očekávat u jeho nosných oborů ve střednědobé perspektivě s tím, že část provozů či celých podniků ještě odejde z trhu. Současně je to předpoklad pro dynamičtější růst ekonomicky silných společností i celého tohoto odvětví v náročných
OKEČ 15 podmínkách rozšiřující se globalizace, která se projevuje sílícím vlivem distributorů potravin a v neposlední řadě i v gastronomii.
OKEČ 17 VÝROBA TEXTILIÍ, TEXTILNÍCH A ODĚVNÍCH VÝROBKŮ DB 1. Výroba textilií a textilních výrobků - OKEČ 17 Textilní průmysl je proexportně orientované odvětví s krátkým inovačním cyklem obměny výrobků. Podle druhu zpracovávané suroviny se dělí na průmysl bavlnářský, lnářský, vlnařský a pletařský. Výroba většiny podniků textilního průmyslu má více technologických stupňů. V roce 2004 se podílela výroba textilií a textilních výrobků na tržbách zpracovatelského průmyslu 2,1 %, na počtu pracovníků 3,8 % a na účetní přidané hodnotě 2,6 %. Podíly těchto ukazatelů na zpracovatelském průmyslu v časové řadě od roku 2000 do roku 2004 trvale klesají. Příčinou je zvyšující se konkurence zejména asijských zemí, liberalizace obchodu s textilními výrobky a pokles ekonomické aktivity v zemích EU a zejména v Německu. 1.1 Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 17 Vývoj hlavních produkčních charakteristik v odvětví textilního průmyslu v letech 2000 až 2004 se vyznačoval stagnací tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb, účetní přidané hodnoty ve stálých cenách a poklesem počtu zaměstnanců o téměř 17,5 tisíc osob. Sílící konkurence, spojená s postupnou liberalizací světového trhu, vyvolala potřebu restrukturalizace výroby spojenou s likvidací neefektivních provozů a omezováním produkce standardních výrobků. Nárůst produktivity práce z účetní přidané hodnoty oproti roku 2000 byl nejvyšší u oboru 17.5 výroba ostatních textilních výrobků kromě oděvů s růstem o 83,5 %. Významný podíl na jejím růstu mají technické textilie, kde byl největší rozvoj sofistikovaných výrob. Stagnaci či mírný pokles produktivity zaznamenaly obory pletařského průmyslu (OKEČ 17.6 a 17.7) a konečné úpravy textilií (OKEČ 17.3).
OKEČ 17 Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 17 v letech 2000-2004 ve s.c. % 140 130 120 110 100 90 2000 2001 2002 2003 2004 80 70 Počet pracovníků Přidaná hodnota Tržby za prodej VV a S Produktivita práce Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet, rok 2004 = předběžná data; s.c. roku 2000 Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 17 v letech 2000 2004 ve s.c. (mil. Kč, osob) 2000 2001 2002 2003 2004* Tržby za prodej VVaS 17 55 945,8 60 112,0 54 016,9 53 402,3 53 668,4 Meziroční index x 107,4 89,9 98,9 100,5 Kumulovaný index 100,0 107,4 96,6 95,5 95,9 Účetní přidaná hodnota 17 16 805,4 17 542,5 15 615,7 16 318,6 16 672,2 Meziroční index x 104,4 89,0 104,5 102,2 Kumulovaný index 100,0 104,4 92,9 97,1 99,2 Produktivita práce z PH 17 243,7 255,4 249,2 285,2 323,8 Meziroční index x 104,8 97,6 114,4 113,5 Kumulovaný index 100,0 104,8 102,3 117,0 132,9 Počet pracovníků 17 68 964,0 68 691,0 62 670,0 57 217,0 51 482,0 Meziroční index x 99,6 91,2 91,3 90,0 Kumulovaný index 100,0 99,6 90,9 83,0 74,7 Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet; *předběžná data 1.2 Zaměstnanost v rámci odvětví OKEČ 17 Velikostní struktura zaměstnanosti je dána charakterem průmyslu, jeho technologickou a inovační náročností. Ta určuje, že pouze necelá pětina zaměstnanců v odvětví pracuje v malých podnicích. Průměrná měsíční mzda v roce 2004 činila u organizací s 20 a více zaměstnanci 12 476 Kč, což je 73 % průměrné mzdy zpracovatelského průmyslu.
OKEČ 17 Nová pracovní místa v odvětví textilního průmyslu jsou vytvářena omezeně většinou s využitím zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách v platném znění a účastí zahraničního kapitálu. Za spoluúčasti regionálních úřadů se připravují projekty pro ustavení klastrů v oblastech s největšími podíly textilního průmyslu, především v severovýchodních Čechách. Podnikatelské prostředí odvětví je v současné době nejvíce ovlivněno ukončením platnosti Dohody o textilu a ošacení WTO (k 1.1.2005), liberalizací obchodu a dovozem standardních výrobků v nižších cenových relacích z asijských zemí. Státní správa se výrazně podílí na přípravě opatření vedoucích k ochraně společného trhu EU před nekalými praktikami v obchodu s textilem. Přijala opatření k účinné realizaci kontroly trhu dozorovými orgány ČOI za účasti policie a příslušníků celní správy. Velikostní struktura odvětví OKEČ 17 zaměstnanosti v roce 2004 1000 a více 19% 0-9 7% 10-49 12% 250-999 34% 50-249 28% Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet; rok 2004 = předběžná data 1.3 Zahraniční obchod Růst konkurence, liberalizace obchodu a nedostatečná rychlost restrukturalizačních změn ve výrobě přispěla v období let 2000 až 2004 k poklesu salda zahraničního obchodu. Vstupem ČR do EU k 1.5.2005 se přímý vývoz výrobků textilního průmyslu do zemí EU (25) v roce 2004 meziročně zvýšil o 15,1 % a jeho podíl na celkovém přímém vývozu činil 84 %. Průměrná kg cena však v hodnoceném období poklesla o 3,2 %. Tato skutečnost byla ovlivněno změnami kurzu koruny a vysokou konkurencí na náročných evropských trzích v oblasti standardních výrobků. Do nečlenských zemí EU směřuje z ČR cca 16 % přímých vývozů výrobků textilního průmyslu. Dováženo je do ČR z nečlenských zemí 19 % výrobků, zejména materiály pro
OKEČ 17 výrobní spotřebu, bavlnářské příze a ložní, stolní, toaletní a kuchyňské prádlo. Z teritorií mimo EU byly textilní výrobky nejvíce umísťovány do Turecka, USA, Ruska a Švýcarska. Vývoj zahraničního obchodu s výrobky SKP 17 v letech 2000-2004 (mil. Kč) 2000 2001 2002 2003 2004 Vývoz 47 942,9 52 509,9 46 657,5 48 798,0 53 394,3 Dovoz 43 888,8 45 965,5 44 447,5 44 297,6 49 668,4 Saldo 4 054,1 6 544,4 2 210,0 4 500,4 3 725,9 Meziroční index 00/99 01/00 02/00 03/00 04/00 Vývoz x 109,5 88,9 104,6 109,4 Dovoz x 104,7 96,7 99,7 112,1 Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet 1.4 Investice Investice do strojního zařízení jsou na nízké úrovni a neodpovídají potřebám restrukturalizace výroby a zavádění nových technologií. Přestože v posledním období proběhlo v textilním průmyslu několik významných modernizačních akcí s podporou investičních pobídek, a to nejen u organizací pod kontrolou zahraničního kapitálu, ale i u domácích investorů, je investiční aktivita v českém textilním průmyslu oproti investiční aktivitě v zemích EU nízká. K 31.12.2004 bylo podpořeno zákonem č. 72/2000 Sb., v platném znění, celkem 10 projektů společností textilního průmyslu, jejichž cílem bylo podporovat zavádění, rozšiřování či modernizaci výroby. Mezi nejvýznamnější projekty patří projekty následujících společností: Nová Mosilana, a.s., Brno, VELVETA, a.s. Varnsdorf, JUTA, a.s. Dvůr Králové nad Labem, VEBA, a.s. Broumov a další. O odvětví textilního průmyslu je ze strany zahraničních investorů zájem. Důvodem jsou nízké výrobní náklady, blízkost vyspělých trhů a kvalifikovaná pracovní síla. Na podporu rozvoje podnikání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, zejména malých a středních podniků, jsou prostřednictvím programů vyhlašovaných Ministerstvem průmyslu a obchodu uvolňovány finanční prostředky jak ze státního rozpočtu, tak ze zdrojů EU. Jedná se především o programy Operačního programu Průmysl a podnikání (OPPP), programy na podporu výzkumu a vývoje, investiční pobídky a další. Na rozvoj malých a středních podniků je zaměřeno 11 programů podpory. 1.5 Perspektivy odvětví OKEČ 17 Po ukončení platnosti Dohody o textilu a ošacení k 31.12.2004, tedy v prostředí zostřené konkurence, se společnostem textilního průmyslu daří umísťovat své výrobky na náročných světových trzích a udržovat si svoji pozici. Růstu konkurence se snaží výrobci čelit
OKEČ 17 zaváděním nových technologií, speciálních druhů výrobků, výrobků s novými užitnými vlastnostmi (např. textilie s permanentní protiklíšťovou úpravou, výrobky pro náhradu kůže při popáleninách na bázi nanotechnologií, cévní náhrady atd). Pro udržení a zvýšení konkurenceschopnosti na světových trzích v dalším období je hlavní prioritou tohoto odvětví výrobková inovace a zavádění nových druhů výrobků s vyšším podílem přidané hodnoty, nového zaměření a specifických užitných vlastností i vysoké kvality s odpovídajícím servisem. Takové výrobky mohou vzniknout v dohledné době pouze vzájemným propojením výrobců s vědecko-výzkumnou základnou, sítí dodavatelů a návazných odvětvích nebo distributorů. Očekává se růst úlohy subdodávek pro High-tech obory.
OKEČ 18 1. Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin - OKEČ 18 Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin je proexportně orientované odvětví s vysokým stupněm kooperace s vnějšími zadavateli, zejména z členských zemí EU. Odvětví je náročné na pracovní síly a převažuje v něm vysoký podíl ruční práce na výrobku. Oděvní průmysl patří k citlivým odvětvím, která jsou vystavena značným konkurenčním tlakům, zejména ze strany zemí s vlastní surovinovou základnou a nízkými mzdovými náklady. V roce 2004 se podílela výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin na tržbách zpracovatelského průmyslu 0,7 % v běžných i stálých cenách, na účetní přidané hodnotě (ve s.c.) 1,3 % a na počtu zaměstnanců 3,2 %. Zastoupení oděvního průmyslu na zpracovatelském průmyslu od roku 2000 sice klesá, jeho význam pro zaměstnanost, zejména v regionech s tradicí oděvního průmyslu, je nadále značný. 1.1 Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 18 Z vývoje hlavních produkčních charakteristik vyplývá že i přes meziroční zvýšení hodnoty tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb a účetní přidané hodnoty ve stálých cenách v roce 2004 nedosahuje odvětví úrovně roku 2000. Tento stav ovlivňuje růst dovozů oděvních výrobků ze zemí s nižšími výrobními náklady, zejména asijských, kursové vlivy a přetrvávající recese odvětví v západoevropských zemích. Zaměstnanost v roce 2004 dosáhla 71,4 % zaměstnanosti roku 2000. Snižování počtu zaměstnanců je dáno nutností zeštíhlovat podniky a potřebou zvyšovat produktivitu práce při snižování nákladů. Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v roce 2004 zaznamenala oproti roku 2000 růst ve s.c. o 33 %, což bylo docíleno nejen poklesem počtu pracovníků, ale částečně i realizovanou modernizací a restrukturalizací výroby, zaměřenou na výrobky s vyšší přidanou hodnotou a novými užitnými vlastnostmi.
OKEČ 18 Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 18 v letech 2000-2004 ve s.c. % 140 130 120 110 100 90 2000 2001 2002 2003 2004 80 70 Počet pracovníků Přidaná hodnota Tržby za prodej VV a S Produktivita práce Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet, rok 2004 = předběžná data; s.c. roku 2000 Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 18 v letech 2000 2004 ve s.c. (mil. Kč, osob) 2000 2001 2002 2003 2004* Tržby za prodej VVaS 18 19 847,4 18 947,9 21 377,0 17 976,0 18 215,6 Meziroční index x 95,5 112,8 84,1 101,3 Kumulovaný index 100,0 95,5 107,7 90,6 91,8 Účetní přidaná hodnota 18 9 244,3 7 957,6 9 285,4 8 298,7 8 790,4 Meziroční index x 86,1 116,7 89,4 105,9 Kumulovaný index 100,0 86,1 100,4 89,8 95,1 Produktivita práce z PH 18 154,1 138,9 173,8 172,3 205,1 Meziroční index x 90,1 125,1 99,1 119,0 Kumulovaný index 100,0 90,1 112,8 111,8 133,1 Počet pracovníků 18 60 003,0 57 284,0 53 430,0 48 161,0 42 852,0 Meziroční index x 95,5 93,3 90,1 89,0 Kumulovaný index 100,0 95,5 89,0 80,3 71,4 Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet; *předběžná data 1.2 Zaměstnanost v rámci odvětví OKEČ 18 Velikostní struktura zaměstnanosti vyplývá z celkového charakteru odvětví. Malé a střední podniky se podílejí na celkové zaměstnanosti odvětví ze 75 %. Průměrná měsíční mzda oděvního průmyslu je nejnižší průměrnou mzdou v průmyslu ČR. V roce 2004 činila 10 204 Kč, což je 60 % průměrné mzdy zpracovatelského průmyslu. Nová pracovní místa jsou v odvětví vytvářena minimálně. Podnikatelské prostředí odvětví je v současné době nejvíce ovlivněno zostřenou konkurencí na světových trzích s textilními a oděvními výrobky v souvislosti s ukončením
OKEČ 18 platnosti Dohody o textilu a ošacení od 1.1.2005. To má za následek přesun méně náročných výrob do zemí s nízkými výrobními náklady a rušení neefektivních výrob. V dalším období bude nutné vyrábět nové druhy výrobků vyšší generace s rychlým zaváděním výsledků výzkumu do výroby a vyšších řádů inovací. V oděvní výrobě jde zejména o módní a funkční oděvy a technické a průmyslové oděvy. Velikostní struktura odvětví OKEČ 18 zaměstnanosti v roce 2004 250-999 7% 1000 a více 18% 0-9 29% 50-249 20% 10-49 26% Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet; rok 2004 = předběžná data 1.3 Zahraniční obchod Saldo zahraničního obchodu mělo v časové řadě od roku 2000 do roku 2003 klesající tendenci, v roce 2004 dosáhlo záporné hodnoty. Vývoj v roce 2004 byl ovlivněn vysokými dovozy výrobků v nižších cenových relacích z asijských zemí, zejména z Číny. Největší podíl v obchodní výměně zaujímá obchod se zeměmi EU, který v roce 2003 představoval 82 %. Po vstupu ČR do EU (tj od 1.5. 2004 do 31.12. 2004 ve srovnání se stejným obdobím roku 2003) se přímý vývoz oděvních výrobků do zemí EU 25 zvýšil o 23,4 % a jeho podíl ve sledovaném období činil více než 88 %. Tento vývoj signalizuje, že se tuzemským výrobcům daří lépe pronikat na trh EU vlastními kolekcemi a modely. Sílící konkurence na vyspělých trzích je patrná z poklesu kilogramových cen přímého vývozu a dovozu. Dovozní kilogramová cena v období po vstupu ČR do EU poklesla (o 12 % ze zemí EU) výrazněji než vývozní, jejíž pokles činil do zemí EU 2 %, do ostatního světa 7 %. Snižování vývozních cen je odrazem sílící konkurence na trzích s textilními a oděvními výrobky a skutečnosti, že se našim výrobcům stále nedaří ve větším rozsahu vyrábět zboží ve
OKEČ 18 vyšších cenových relacích tj. značkové výrobky, výrobky s vysokými užitnými vlastnostmi a pro specifické užití. Nejvýznamnějším obchodním partnerem ze zemí EU zůstává i v roce 2004 Německo, dále Velká Británie a Severní Irsko, Slovensko a Rakousko. Vývoj zahraničního obchodu s výrobky SKP 18 v letech 2000-2004 (mil. Kč) 2000 2001 2002 2003 2004 Vývoz 21 958,4 21 693,3 18 710,5 17 813,3 22 649,6 Dovoz 14 039,6 15 532,0 15 786,6 15 451,2 23 127,6 Saldo 7 918,8 6 161,3 2 923,9 2 362,1-478,0 Meziroční index 00/99 01/00 02/00 03/00 04/00 Vývoz x 98,8 86,3 95,2 127,1 Dovoz x 110,6 101,6 97,9 149,7 Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet 1.4 Investice Odvětví se vyznačuje vysokým stupněm kooperačních vztahů. V rámci těchto vztahů dochází k zapůjčování potřebné techniky a předávání veškeré dokumentace. Vysoký podíl kooperačních vztahů má vliv i na podíl zahraničního kapitálu v odvětví, který představuje asi třetinu subjektů se 100 a více zaměstnanci. Výroba oděvů a zpracování kožešin nepatří k investičně náročným odvětvím, přesto jsou investice nedostatečné a jsou také jednou z hlavních příčin zaostávání produktivity výroby za EU. Zákona č. 72/2000 Sb. o investičních pobídkách, v platném znění dosud nevyužila žádná společnost oděvního průmyslu. Na podporu rozvoje podnikání v odvětví textilního a oděvního průmyslu zejména malých a středních podniků jsou prostřednictvím programů vyhlašovaných Ministerstvem průmyslu a obchodu uvolňovány finanční prostředky jak ze státního rozpočtu, tak ze zdrojů EU. Jedná se zejména o programy Operačního programu Průmysl a podnikání (OPPP), programy na podporu výzkumu a vývoje, o investičních pobídkách a dalších. Na rozvoj malých a středních podniků je zaměřeno 11 programů podpory.
OKEČ 18 1.6 Perspektivy odvětví OKEČ 18 I přes nepříznivé vlivy v roce 2004, zejména sílícího růstu konkurence asijských zemí (hlavně Číny), si oděvní průmysl ČR v evropském regionu zatím udržel svoji pozici, i když v ukazateli produktivity práce z přidané hodnoty a v paritě HDP silně zaostává za zeměmi EU. Budoucí vývoj odvětví významně ovlivní proces liberalizace obchodu s textilními a oděvními výrobky v souvislosti s ukončením Dohody o textilu a ošacení k 31. 12. 2004. To znamená pro české výrobce oděvů zvýšení konkurence na světových trzích. V praxi to bude znamenat rychlejším rušení neefektivních výrob a přechod na výrobky s vyšším podílem přidané hodnoty. Za nové pro rozvoj oboru lze považovat tzv. inteligentní textilie a textilie vyrobené nanotechnologiemi. Jejich použití pro oděvní výrobky zajišťuje špičkový komfort a výrobkům dává nové užitné vlastnosti např. usnadňující komunikaci apod. Ve střednědobé perspektivě bude v odvětví nadále převládat úloha subdodavatele pro firmy Společenství vzhledem k relativně nízkým výrobním nákladům v ČR, výhodnému teritoriálnímu umístění a spolehlivosti v kvalitě dodávané produkce. Zároveň však i v ČR bude zesilovat tendence přesunu méně náročných výrob směrem dále na východ tj. do zemí s ještě nižšími náklady. Z těchto důvodů by se oděvní průmysl měl více zaměřit i na rozvoj průmyslových služeb pro zajištění těchto výrob.
OKEČ 19 VÝROBA USNÍ A VÝROBKŮ Z USNÍ DC 1. Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi - OKEČ 19 Odvětví kožedělného průmyslu se dělí na prvovýrobu a na druhovýrobu. Význam prvovýroby (činění a úprava usní) se snižuje v závislosti na objemu výroby obuvi a galanterních výrobků. Odvětví se vyznačuje proexportní orientací, když cca 80 % tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb ( VV a S) tvoří tržby za vývoz (z toho asi 60 % za prodej obuvi). V rámci zpracovatelského průmyslu činil v roce 2004 podíl odvětví na tržbách za prodej VV a S 0,2 %, na účetní přidané hodnotě 0,3 % a na počtech zaměstnanců 0,8 %. Značná konkurence na světovém trhu se standardními druhy obuvi a liberalizace obchodu se zrušením přechodného systému licencí na dovoz vybraných druhů obuvi z asijských zemí, zejména z Číny, a dále pak malá schopnost podniků změnit strukturu výroby, z důvodu nedostatku finančního kapitálu, má za následek negativní vývoj ve všech ukazatelích hlavních produkčních charakteristik odvětví. 1.1 Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 19 Hlavní produkčních charakteristiky odvětví OKEČ 19 v letech 2000-2004 % 110 100 90 80 70 2000 2001 2002 2003 2004 60 50 Počet pracovníků Přidaná hodnota Tržby za prodej VV a S Produktivita práce Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet, rok 2004 = předběžná data; s.c. roku 2000
OKEČ 19 Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 19 v letech 2000 2004 ve s.c. (mil. Kč, osob) 2000 2001 2002 2003 2004* Tržby za prodej VVaS 19 9 675,4 8 596,1 7 093,6 5 889,8 5 784,6 Meziroční index x 88,8 82,5 83,0 98,2 Kumulovaný index 100,0 88,8 73,3 60,9 59,8 Účetní přidaná hodnota 19 3 280,4 2 785,7 2 169,2 1 885,0 1 900,5 Meziroční index x 84,9 77,9 86,9 100,8 Kumulovaný index 100,0 84,9 66,1 57,5 57,9 Produktivita práce z PH 19 158,2 140,7 130,6 146,2 167,4 Meziroční index x 88,9 92,8 111,9 114,5 Kumulovaný index 100,0 88,9 82,6 92,4 105,8 Počet pracovníků 19 20 741,0 19 797,0 16 615,0 12 890,0 11 355,0 Meziroční index x 95,4 83,9 77,6 88,1 Kumulovaný index 100,0 95,4 80,1 62,1 54,7 Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet; *předběžná data Největší pokles tržeb za prodej VV a S byl v období let 2000 2004 zaznamenán u oboru 19.1 činění a úprava usní ( o více jak 60 %) a u oboru 19.3 výroba obuvi ( o 44,5 %). Za toto období se snížil počet zaměstnanců v odvětví o téměř 9,4 tisíce osob, z toho více jak dvě třetiny zaměstnanců pracovalo ve výrobě obuvi. Pozitivní vývoj produktivity práce z účetní přidané hodnoty v posledních dvou letech sledovaného období byl docílen likvidací neefektivních provozů a omezováním výroby standardních výrobků. 1.2 Zaměstnanost v rámci odvětví OKEČ 19 Největší podíl na zaměstnanosti v odvětví vykazovaly v roce 2004 organizace s 50 až 249 zaměstnanci (asi 44 %). Trvalý pokles zaměstnanosti v odvětví se výrazně projevuje zejména ve Zlínském kraji a v kraji Vysočina, kde jsou převážně soustředěny výrobní kapacity odvětví. Průměrná měsíční mzda v odvětví činila (u organizací s 20 a více zaměstnanci) v roce 2004 téměř 11 000 Kč (o cca 8,6 % více než v roce 2003), což bylo asi 64 % průměrné měsíční mzdy ve zpracovatelském průmyslu.
OKEČ 19 Velikostní struktura odvětví OKEČ 19 zaměstnanosti v roce 2004 250-999 19% 0-9 11% 10-49 26% 50-249 44% Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet; rok 2004 = předběžná data Státní správa ve spolupráci s regionálními institucemi (zejména ve Zlínském kraji) připravuje projekty pro řešení nezaměstnanosti a významně se podílí na přípravě opatření, vedoucích k ochraně spotřebitele (zvýšená četnost kontrol ze strany ČOI). 1.3 Zahraniční obchod Vývoj zahraničního obchodu s výrobky SKP 19 v letech 2000-2004 (mil. Kč) 2000 2001 2002 2003 2004 Vývoz 9 081,4 9 428,3 7 368,7 6 569,6 8 193,6 Dovoz 14 050,6 15 716,4 15 503,3 14 652,1 16 705,4 Saldo -4 969,2-6 288,1-8 134,6-8 082,5-8 511,8 Meziroční index 00/99 01/00 02/00 03/00 04/00 Vývoz x 103,8 78,2 89,2 124,7 Dovoz x 111,9 98,6 94,5 114,0 Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet Zahraniční obchod s kožedělnými výrobky vykazuje od roku 2000 pasivní saldo, které je do značné míry způsobeno nadměrnými dovozy obuvi z Číny. Omezení tohoto negativního vlivu nepřineslo ani dočasné zavedení licencí na dovoz některých druhů obuvi z Číny od 1.5. do 31.12.2004, které bylo v ČR uplatněno po vstupu do EU. V roce 2004 se oproti roku 2003 zvýšil objem dovozů obuvi o cca 3,1 mil. párů, což ve finančním vyjádření odpovídalo částce 271 mil. Kč. Převážná část přímého vývozu kožedělného zboží v roce 2004 směřovala do zemí EU (cca 88,0 %). Oproti předchozímu období se výrazně zlepšila struktura vyváženého zboží, což se projevilo růstem kg cen.
OKEČ 19 1.4 Investice Investiční aktivita v kožedělném průmyslu zaostává za nároky a požadavky, které jsou kladeny na moderní výrobní zařízení a za potřebou restrukturalizovat výrobu. Do značné míry k tomu přispívá nedostatek finančních prostředků na realizaci investičních záměrů. Státní správa zpracovala pro malé a střední podnikatele v rámci Operačního programu průmysl a podnikání celkem 11 podpůrných programů, ze kterých lze čerpat (formou dotací nebo úvěrů) ze strukturálních fondů EU finanční prostředky. Žádný z těchto programů nebyl dosud využit. 1.5 Perspektivy odvětví OKEČ 19 Je předpoklad, že konkurence v obchodu s výrobky kožedělného průmyslu se bude nadále zvyšovat hlavně ze strany výrobců s nízkými náklady na pracovní sílu, zejména z asijských zemí. Na tuto situaci reagují nebo budou reagovat některé vyspělé státy EU přemísťováním výroby standardního zboží a odbytu do těchto zemí s nízkými náklady. Mají li současní evropští výrobci kožedělného zboží čelit této nevýhodě, musí se specializovat na zavádění výrob určitého druhu zboží (vyšší podíl přidané hodnoty, specifické užitné vlastnosti, kvalitativní parametry apod. ), kterého je v současné době na trhu stálý nedostatek. Takové výrobky mohou vzniknout propojením výrobců s vědecko technickou základnou s dodavateli surovin a distributory zboží. Mezi důležité faktory zachování konkurenceschopnosti odvětví bude v budoucnu patřit: vytváření podmínek pro vstup zahraničního kapitálu, dostatek finančních prostředků pro realizaci výrobních, obchodních a investičních záměrů, předložení kvalitních podnikatelských záměrů (získání prostředků ze strukturálních fondů EU) a možnosti jejich spolufinancování, rozšíření spolupráce se zeměmi EU (zejména v příhraničních oblastech) na kvalitativně vyšší bázi, rozšíření spolupráce s domácí a zahraniční vědecko technickou základnou (výzkumné ústavy, vysoké školy).
OKEČ 20 ZPRACOVÁNÍ DŘEVA, VÝROBA DŘEVAŘSKÝCH VÝROBKŮ DD 1. Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku OKEČ 20 V České republice má dřevařský průmysl dlouholetou tradici. Jeho výrobky nacházejí uplatnění především ve stavebnictví, v nábytkářském průmyslu, v zemědělství, v automobilovém průmyslu, na železnici, ale také ve výrobě hudebních nástrojů, hraček, sportovních potřeb atd. Nespornou výhodou odvětví je trvale se obnovující surovinová základna domácího původu, t.j. dřevní hmota. Pozitivní je skutečnost, že se její roční přírůstek v lesích nedotěžuje, takže se zásoby dřeva trvale zvyšují. Vývoj odvětví je možno hodnotit od roku 2000 jako stabilizovaný. Platí to i o základním oboru pilařském průmyslu, kde se nyní již daří překonávat potíže vyvstalé v loňském roce se zásobováním dřevní hmotou především v malých a středních podnicích. Situaci ovlivnily hlavně problémy spojené se změnami managementu a při uzavírání dodavatelskoodběratelských smluv ve státním podniku Lesy České republiky, Hradec Králové. 1.1 Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 20 Dřevařský průmysl je odvětví, jehož výrobky jsou nezbytné pro celou společnost. Přesto má ekonomika ČR v přijímání dřevařských výrobků veliké rezervy. Platí to především o stavebnictví, které je založeno na klasických silikátových výrobcích (cihly, tvárnice aj.), spojených s vysokými nároky na energii (elektřina, plyn), spotřebu vody, s ohrožováním životního prostředí a prašností. Výrobky ze dřeva mají přitom odpovídající mechanické a fyzikální vlastnosti, jsou zdravotně a ekologicky nezávadné. Dynamika tržeb není na potřebné úrovni a meziroční index má od roku 2001 trvale sestupnou tendenci. Dřevařský průmysl, založený na mikro až středně velkých organizacích, dosáhl v ukazateli produktivity práce z účetní přidané hodnoty 58% podíl v porovnání s průměrnou produktivitou zpracovatelského průmyslu. Největší podíl na celkových tržbách odvětví za prodej vlastních výrobků a služeb vykázaly v roce 2004 obory 20.3 výroba stavebně truhlářská a tesařská (42,1 %) a 20.1 výroba pilařská a impregnace dřeva (30,8 %). Je potěšitelné, že se produktivita v roce 2004 proti roku 2003 výrazněji zvýšila v nosných oborech odvětví 20.1 a 20.2.
OKEČ 20 Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 20 v letech 2000-2004 ve s.c. % 135 130 125 120 115 110 105 2000 2001 2002 2003 2004 100 95 90 Počet pracovníků Přidaná hodnota Tržby za prodej VV a S Produktivita práce Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet, rok 2004 = předběžná data; s.c. roku 2000 Hlavní produkční charakteristiky odvětví OKEČ 20 v letech 2000 2004 ve s.c. (mil. Kč, osob) 2000 2001 2002 2003 2004* Tržby za prodej VVaS 20 55 393,7 61 667,7 66 335,0 69 494,9 69 613,8 Meziroční index x 111,3 107,6 104,8 100,2 Kumulovaný index 100,0 111,3 119,8 125,5 125,7 Účetní přidaná hodnota 20 13 534,6 17 221,4 17 588,7 17 170,0 17 779,4 Meziroční index x 127,2 102,1 97,6 103,5 Kumulovaný index 100,0 127,2 130,0 126,9 131,4 Produktivita práce z PH 20 184,8 216,7 236,8 219 235,1 Meziroční index x 117,3 109,3 92,5 107,4 Kumulovaný index 100,0 117,3 128,1 118,5 127,2 Počet pracovníků 20 73 224,0 79 462,0 74 279,0 78 406,0 75 625,0 Meziroční index x 108,5 93,5 105,6 96,5 Kumulovaný index 100,0 108,5 101,4 107,1 103,3 Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet; *předběžná data 1.2 Zaměstnanost v rámci odvětví OKEČ 20 Dřevařský průmysl zaznamenal v roce 2004 meziroční pokles zaměstnanosti téměř o 3 tisíce osob. Na snížení počtu zaměstnanců se výrazně podílel pilařský obor 20.1 vlivem potíží v zásobování surovinou. Průměrná mzda v odvětví činila v roce 2004 (organizace s 20 a více pracovníky) 14 150 Kč a v porovnání s předchozím rokem se zvýšila o 7,5 %. Růst mezd byl vyvážen rychlejším růstem produktivity práce z tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb. Podnikatelské prostředí je vzhledem ke značnému počtu subjektů působících v odvětví vysoce konkurenční. Každý rok velké množství zejména malých výrobců zaniká, hodně
OKEČ 20 nových se jich však objevuje. Pro odvětví, jeho výkonnost, produktivitu a efektivnost jsou rozhodující střední a velké podniky. Značnou váhu a příznivý dopad na ekonomické výsledky odvětví mají subjekty se zahraniční účastí, např. Kronospan ČR, s.r.o., Jihlava (dřevotřískové desky), Holzindustrie Schweighofer (pilařské závody v Plané u Mariánských Lázní a ve Ždírci), Danzer Furnierwerke GmbH (nový závod na výrobu dýh u Mělníka) a Holzwerke Wimmer, s.r.o. (nová kapacita na produkci konstrukčního dřeva ve Ždírci). Velikostní struktura odvětví OKEČ 20 zaměstnanosti v roce 2004 50-249 16% 250-999 9% 0-9 51% 10-49 24% Zdroj: ČSÚ, vlastní dopočet; rok 2004 = předběžná data 1.3 Zahraniční obchod Dřevařský průmysl vykázal v zahraničním obchodě v roce 2004 úspěšné výsledky a navázal tak na pozitivní vývoj uplynulých let. Vývoz z odvětví vysoce převýšil dovoz, takže dosažené saldo téměř 13,5 mld. Kč je významným příspěvkem do bilance zahraničního obchodu státu. Dlouhodobým úkolem odvětví je zlepšení skladby vývozových položek, neboť export se odehrává ve vysoké míře v položkách kulatina resp. řezivo, tj. ve výrobcích s nízkou přidanou hodnotou. Vývoz v oboru, kde by byl nárůst žádoucí, např. v aglomerovaných materiálech, vzrostl v roce 2004 proti roku 2003 jen mírně. Pro dřevařský průmysl jsou rozhodující trhy zemí EU, a z nich pak hlavně SRN a Rakousko. Skladba vývozu zahrnuje zejména položky, jako jsou řezivo, výrobky stavebního truhlářství, palety, aglomerované výrobky, ve vztahu k SRN navíc i dřevostavby. Největší dovozy se realizují ze SRN a z Rakouska. Jejich podíl činí 40 %. Dalšími v pořadí jsou Polsko s 11 % a Slovensko s 10 %.