Proč tak těžko...? Sociální příčiny klesající konkurenceschopnosti České republiky Petr Matějů Institut pro sociální a ekonomické analýzy (ISEA) a Anglo-American College, Prague (AAC) 1
Otázky Jak k pochopení dnešní situace může přispět čtení Možného studie Proč tak snadno...? z roku 1991? Jaké jsou hlavní sociální příčiny klesající konkurenceschopnosti ČR? Jak si vedeme v dynamice rozvoje lidských zdrojů a vzdělání v mezinárodním srovnání? 2
Možný: Proč tak snadno...? Systém pozdní totality přestal vyhovovat jak ovládaným, tak mocenské elitě Klíč k pochopení: sociální kapitál Mocenská elita potřebovala proměnit akumulovaný sociální kapitál na ekonomický kapitál (legitimizace moci) Lid se chtěl zbavit stále rostoucí role sociálního kapitálu v obstarávání věcí a služeb, na které již měl peníze (buď legitimně nebo z šedé ekonomiky...) 3
Szelényi: Kapitalismus bez kapitalistů Transformace by bývala nebyla možná bez zformování specifické elity tolerující konverzi sociálního na ekonomický kapitál Tato elita ( uneasy alliance ) vytvořila podmínky pro vznik post-komunistického manažerialismu První fáze privatizace byla spíše privatizací peněz (v bankách) než firem (Szelenyi: the great bank robery of 1993-96). 4
Szelényi: Tři segmenty nové elity Dissidents Monetarists Economic technocrats Post-socialist managers 5
Szelényi: Tři segmenty nové elity Dissidents BANKS Monetarists Economic technocrats Post-socialist managers 6
Důsledky... Nově zformovaná elita potřebovala co nejdéle udržet revoluční euforii a sociální smír K tomu (výměnou za udržení měkkého rozpočtového prostředí) dostala podporu (i finanční) od manažerské i technokratické části elity To vedlo k odložení ekonomických a sociálních reforem, jejichž prosazení se později stává stále obtížnější 7
Závěr #1 Rozplést staronové sociální sítě (latentní propojení politické a ekonomické moci) a prosazovat ekonomické a sociální reformy dnes, kdy transformační euforie vyprchala, společnost je již silně stratifikovaná a politické zájmy vykrystalizované, není snadné, je-li to vůbec možné! 8
Jaké jsou hlavní sociální příčiny klesající konkurenceschopnosti ČR? (úloha lidských zdrojů) 9
Definice OECD WCY: Konkurenceschopnost je schopnost dané země produkovat zboží a služby, které ve svobodných a spravedlivých tržních podmínkách obstojí na mezinárodních trzích a přitom dlouhodobě udržet či zvyšovat reálné příjmy obyvatelstva. 10
World Competitiveness Yearbook IMD, Lausane, 2004 11
Celková konkurenceschopnost (WCY - IMD) Overall Competitiveness 10 15 20 25 30 35 40 45 Česko Estonsko Maďarsko Polsko Slovensko Slovinsko 50 55 60 2001 2002 2003 2004 12
Efektivita vlády (WCY - IMD) Government Efficiency 10 20 30 40 50 Česko Estonsko Maďarsko Polsko Slovensko Slovinsko 60 70 2001 2002 2003 2004 13
Efektivita podnikové sféry (WCY - IMD) Business Efficiency 10 15 20 25 30 35 40 45 Česko Estonsko Maďarsko Polsko Slovensko Slovinsko 50 55 60 2001 2002 2003 2004 14
Kvalita infrastruktury (WCY - IMD) Infrastructue 10 15 20 25 30 35 40 Česko Estonsko Maďarsko Polsko Slovensko Slovinsko 45 50 2001 2002 2003 2004 15
World Economic Forum The global competitiveness report 16
World Economic Forum Potenciál růstu a inovační potenciál Potenciál růstu Inovační potenciál 2001 2002 2003 2004 2002 2003 2004 USA 2 1 2 2 1 1 1 Finsko 1 2 1 1 2 3 3 Estonsko 29 26 20 20 26 26 26 Slovinsko 31 28 29 33 28 23 23 Maďarsko 28 29 31 39 29 38 35 Litva 43 35 35 36 35 22 30 Česká republika 37 40 37 40 39 45 43 Lotyšsko 47 42 38 44 42 30 27 Polsko 41 49 43 60 49 29 31 17
Konkurenceschopnost, inovační potenciál a vzdělání 18
Inovační profil (World Bank) Podíl studentů VŠ z příslušné věkové skupiny VŠ vzdělání příspívá ke konkurenceschopnosti Výdaje na VaV ze soukromých zdrojů Průměrný růst HDP 10 8 6 4 2 0 Index technologické vyspělosti Výdaje na VaV (% HDP) Studenti v technických a přírodovědných oborech (%) Příhlášky patentů na 1000 obyvatel Spolupráce univerzit a firem Dostupnost kapitálu pro inovativní podnikání ČR Finsko USA Administrativní podmínky pro vznik nových firem 19
Inovační profil (World Bank) Podíl studentů VŠ z příslušné věkové skupiny VŠ vzdělání příspívá ke konkurenceschopnosti Výdaje na VaV ze soukromých zdrojů Průměrný růst HDP 10 8 6 4 2 0 Index technologické vyspělosti Výdaje na VaV (% HDP) Studenti v technických a přírodovědných oborech (%) Příhlášky patentů na 1000 obyvatel Spolupráce univerzit a firem Dostupnost kapitálu pro inovativní podnikání ČR Finsko USA Administrativní podmínky pro vznik nových firem 20
Inovační profil (World Bank) Podíl studentů VŠ z příslušné věkové skupiny VŠ vzdělání příspívá ke konkurenceschopnosti Výdaje na VaV ze soukromých zdrojů Průměrný růst HDP 10 8 6 4 2 0 Index technologické vyspělosti Výdaje na VaV (% HDP) Studenti v technických a přírodovědných oborech (%) Příhlášky patentů na 1000 obyvatel Spolupráce univerzit a firem Dostupnost kapitálu pro inovativní podnikání ČR Finsko USA Administrativní podmínky pro vznik nových firem 21
Lidské zdroje a dynamika vzdělání. Jak si vedeme v mezinárodním srovnání? 22
Základní vztahy 23
Vztah mezi kvalitou lidských zdrojů (IMD faktor People) a ekonomickou výkonností (HDP na hlavu) y = -739.09x + 32848 R 2 = 0.7437 50000 45000 40000 SLV UK POR IRL GER SWE BEL NWZ NET SWI NOR USA CAN DEN FIN 35000 30000 25000 20000 15000 10000 GDP per capita (1998, USD) 45 5000 CZ CHL HUN POL 0 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Rank in competitiveness factor "People" (quality of human World resources) Competitiveness Yearbook 1996-2000 24
Vztah mezi kvalitou lidských zdrojů (IMD faktor People) a funkční gramotností (průměrné skóre) 0 POR CHL y = -0.3314x + 104.07 SLV R 2 = 0.5069 HUN IRL SWI CAN BEL UK DEN USA NET NWZ GER FIN NOR SWE 5 10 15 20 25 30 Rank in factor "People" CZ 35 POL 40 210 220 230 240 250 260 270 280 290 Score in prose literacy 25 SIALS and World Competitiveness Yearbook 1996-2000
Vztah mezi kvalitou lidských zdrojů (IMD faktor People) a funkční gramotností (% testovaných, kteří dosáhli úrovně 4 nebo 5) 0 HUN SLV DEN POR SWI IRL GER UK BEL NET NWZ NOR CAN FIN USA SWE y = -0.8907x + 27.918 5 10 15 20 25 30 Rank in factor "People" CHL CZ R 2 = 0.3746 35 POL 40 0 5 10 15 20 25 30 Prose literacy (% of people at level 4 or 5) SIALS and World Competitiveness Yearbook 26 1996-2000
4,5 Vztah mezi funkční gramotností (% testovaných, kteří dosáhli úrovně 4 nebo 5) a očekávaným počtem let terciárního vzdělávání Expected years of tertiary education 4 3,5 3 2,5 2 1,5 y = 0.0797x + 1.4621 R 2 = 0.5149 DEN POR POL SWI CZ HUN IRL NET GER NWZ UK NOR CAN USA FIN SWE 1 0 5 10 15 20 25 30 Prose literacy (% of people at level 4 and 5) SIALS and World Competitiveness Yearbook 27 1996-2000
Jaký je vnitřní potenciál obratu? Možnosti mladých lidí získat vysokoškolské vzdělání 28
Změna v podílu dospělé populace s dosaženým VŠ vzděláním 1996-2002 (1996=100) 140 135 130 132.2 129.8 % 125 120 120.3 115 111.1 110 107.1 105 100 Australia Canada United States 100.7 Sweden Germany Czech Rep. 102.7 Hungary Australia Canada United States Sweden Germany Czech Rep. Hungary 29
% Vývoj základních ukazatelů charakterizujících přechod mezi střední a vysokou školou v ČR 1997-2003 80.0 70.0 60.0 50.0 40.0 30.0 20.0 maturanti v daném roce z 18/19ti letých přihlášení z maturantů daného roku přihlášení maturanti daného roku z 18/19tiletých zapsaní z maturantů v daném roce 10.0 0.0 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 zapsaní z 18/19ti letých 30
Čisté míry participace na terciárním vzdělávání (2001) (součty pro relevantní věkové skupiny) 31
Výdaje na terciární vzdělávání v % HDP (2001) 1.8 1.6 1.7 1.7 1.6 1.7 1.4 1.2 1 0.8 0.8 0.9 1 1.1 0.8 0.7 0.9 0.9 0.6 0.4 0.2 0 0.1 0.1 0.03 ČR NĚMECKO FINSKO AUSTRÁLIE OECD Z veřených zdrojů Ze soukromých zdrojů Celkem 32
Finanční pomoc studentům (půjčky, stipendia, granty) v procentech celkových výdajů na terciární vzdělávání Denmark New Zealand Sweden Norway Canada Australia Finland Netherlands UK Austria Country Iceland Belgium US Hungary Ireland Germany Italy Turkey France Spain Czech R. Portugal Korea Japan Greece Mexico Slovakia Switzerland Poland 0.08 0.08 0.08 0.07 0.07 0.06 0.06 0.05 0.04 0.03 0.02 0.00 0.37 0.30 0.35 0.36 0.27 0.21 0.24 0.24 0.16 0.18 0.20 0.15 0.15 0.42 0.48 0.59 0.80 0.98 0.000 0.100 0.200 0.300 0.400 0.500 0.600 0.700 0.800 0.900 1.000 % of GDP 33
Vývoj sociálních nerovností v šancích na dosažení vysokoškolského vzdělání (poměr šancí mezi jedinci pocházejícími z rodin odborníků a dělníků) 5.00 4.50 4.00 Inequality ratio 3.50 3.00 2.50 2.00 1.50 USA FIN POL CZR 1.00 55+ 45-54 35-44 25-34 Age cohort 34
Závěry První fáze post-komunistické transformace byla poznamenána snahou velké části komunistické elity konvertovat sociální kapitál na ekonomický kapitál (Možný) Vlivu sociálního kapitálu se chtěli zbavit i občané (Možný) 35
Závěry (pokračování) Vytvoření podmínek pro úspěch konverzní strategie první post-komunistickou elitou (Szelényi: uneasy alliance) přispělo k sametovosti revoluce Poměrně značný úspěch této konverze a vytvoření staronových sociálních sítí poznamenalo další fáze transformace. Základní zájem: prodloužit euforii a udržet sociální smír odklad reforem 36
Závěry (pokračování) Odklad reforem způsobil (mimo jiné): a) prodloužení působnosti měkkého rozpočtového prostředí pro firmy (oslabení vnitřní konkurence) b) pomalý přechod ekonomiky a společnosti na model rozvoje opřený o lidské zdroje a inovační potenciál (oslabení v mezinárodní konkurenceschopnosti) 37
Závěry (pokračování) Konkurenceschopnost ve stále větší míře závisí na kvalitě lidských zdrojů (vzdělání) a inovačním potenciálu (výzkum a vývoj) V obou těchto oblastech se naše relativní postavení zhoršuje (jiní jsou lepší ) K největším problémům patří uzavřenost terciárního systému vzdělávání (nízká flexibilita pracovní síly, plýtvání talenty) 38
Závěry (pokračování) Poměrně nízká konkurenceschopnost podlamuje růst životní úrovně Česká společnost se polarizuje Legitimita mocenské elity se zmenšuje Politický potenciál změny je zatím slabý 39
Více na: www.isea-cz.org www.stratif.cz 40