Východiska pro reformu: financování, diverzifikace, soukromé zdroje Daniel Münich (CERGE-EI, MŠMT)
VÝCHODISKA: trendy Léta ~1997 2000 Léta ~2000 2005 Nárůst počtu studentů 19% Nominální nárůst prostředků 15% Inflace 30% ------------------------------------- Pokles reálných výdajů na studenta -26% Nominální růst prostředků 90% Nárůst počtu studentů 45% Rostoucí reálné výdaje na studenta 11% ----------------------------------- Současné reálné výdaje na studenta stále pod úrovní roku 1995 a pod průměrem OECD Zanedbatelný podíl soukromých zdrojů...a co efektivnost výdajů?
VÝCHODISKA: silné a slabé stránky Silné Normativní financování (optimální vs. skutečné náklady) Zohlednění počtu absolventů Slabé Nedostatek transparentnosti (pobídky činí systém složitější) Nedostatečný důraz na nové společenské a ekonomické potřeby Potřeba růstu prostředků na žáka Neefektivní alokace prostředků uvnitř institucí Nové rozvojové programy (konkurenční princip) Neúměrná závislost na veřejných prostředcích Malý podíl soukromých prostředků
PROČ SOUKROMÉ PROSTŘEDKY? OECD Review: Míra soukromých prostředků věnovaných na terciární vzdělávání se v České republice musí zvýšit, máli systém udržet krok s neustálým zvyšováním poptávky, uspokojit ekonomické a sociální požadavky, zvýšit kvalitu a více přispívat k výzkumu a inovacím. Vysoká závislost českého vysokého školství na veřejných prostředcích velmi brzdí rychlost růstu systému a jeho budoucí rozvoj. země, které se více spoléhají na kombinaci soukromých a veřejných prostředků jsou schopny ve vysokém školství dosahovat vyššího růstu jsou schopny udržet nebo dokonce zvyšovat kvalitu svého vysokého školství, výzkumu a inovací.
ZÁKLADNÍ ZDROJE SOUKROMÝCH PROSTŘEDKŮ Studenti (domácí, EU, non-eu) Firmy (VVI, podpora studentů-oborů) Další (sponzoři, absolventi, nadace,..)
PROSTOR PRO SOUKROMÉ ZDROJE (1) Systém studentských půjček a stipendií Rozdílné poplatky podle úrovně studia BA, MA, PhD zahraniční studenti Duální systém poplatků (australský HECS) Tržní vs. netržní obory EU a non-eu studenti. Vyšší veřejné dotace společensky prioritním oborům Paralelní poplatky nedoporučovány Podpora studentům soukromých škol Pobídky průmyslu
REFORMA (část 1) Doladění současného financování zjednodušit a zprůhlednit zakomponovat počet absolventů do vzorce zohlednit měnící se hospodářské (trh práce) a společenské potřeby (?) Dát více pravomocí managementu při určování rozvojových priorit alokaci prostředků na úkor ak. senátů atd. a externím institucím.
REFORMA (část 2) Rozvinout systém finanční pomoci studentům zahrnout studenty soukromých škol Zavést příspěvky za studium na veřejných VŠ odlišné podle stupně a oboru (poptávka a priority) podle sociální situace rodiny studenta (?) postupně, pouze pro nové studenty daňově zvýhodněné
REFORMA (část 3): jaký systém? OECD Review: Při vytváření programu studentských půjček by se Česká republika měla poučit ze zkušeností ostatních zemí. Jedním z modelů je australský Program příspěvků na systém vysokého školství (HECS).
JAK FUNGUJE HECS? V Austrálii od 1.ledna 1989 Poplatek za studium ~1/5 prům. norm. nákladů Možnost platit ihned se slevou 15% procentem z nadprůměrných příjmů (0% - 6%) Postupné dolaďování a změny příjmových hranic a sazeb různé poplatky podle oborů
PŘÍNOSY HECS? Veřejné finance snižuje nespravedlnosti: daňovou regresi Přijatelné náklady na správu systému Neplatí studenti, ale úspěšní absolventi eliminuje riziko osobní nesolventnosti neodrazuje od studia pomáhá i když rodiče odmítají podporu Zvyšuje zainteresovanost studentů a škol Zdroj dalších prostředků pro expanzi škol
CO VYŽADUJE HECS? Vybalancované nastavení poplatků, splátek a hranic příjmů Efektivní výběr daní (DPFO) včetně od absolventů v zahraničí Počáteční balík peněz na založení fondu a politickou nezávislost.
ZKUŠENOSTI Z PRAXE HECS Statisticky nevýznamný pokles poptávky po VŠ U studentů se slabým sociálně-ekonomikým zázemím neidentifikováno odrazení rozšíření vzdělávacích příležitostí (expanze) zachován podíl na studentech Mírný pokles poptávky starších populačních ročníků z trhu práce disponibilních příjmů absolventů Aungles et. al (2002), HECS and Opportunities in Higher Education Beer G. a B.Chapman (2004), HECS System Changes: Impact on Students.
MOTIVACE, INFORMACE, KONKURENCE Stát Předpisy, cíle, motivační schéma Toky informací VŠ Studenti Firmy Pomůže přestavba centrálního řízení? Jaký prostor dostane zdravá konkurence?